Pavel Polák: Opakuje kancléř Merz chyby svého předchůdce Olafa Scholze?
Friedrich Merz zvítězil ve volbách se slibem, že nastartuje německou ekonomiku a že Německo dostane problém migrace opět pod kontrolu. Po jmenování kancléřem letos na jaře sliboval, že jeho vláda dá do podzimu občanům důvod, proč se dívat do budoucnosti s optimismem.
Čtěte také
Ve svých politických vystoupeních používal Merz slova jako konjunktura, oživení, důvěra ve stát, bezpečnost. Po necelém půlroce však musí Friedrich Merz sledovat, že začátek jeho kancléřství Němci rozhodně s optimismem nesledují.
Naopak. Podle nového průzkumu pro německá média si polovina z nich myslí, že coby kancléř skončí Merz podobně jako Olaf Scholz – s rozpadlou koalicí a ještě před koncem volebního období.
Nesplněný slib ekonomického oživení
Průzkumy jsou vždy sondou do aktuálních nálad voličů. Politici se mohou utěšovat tím, že nálady se mění a že důvody pro jejich změnu se ještě dostaví. Friedrich Merz byl ale přesvědčen, že s podzimem už bude mít Němce na své straně. V tom se zásadně zmýlil.
Čtěte také
Jeho vláda se rozloučila s politikou bývalé kancléřky Angely Merkelové. Merzovi velmi záleželo na tom, aby byla jeho vláda v otázkách migrace vnímána jako protipól Merkelové.
Je zřejmé, že Merz chce vyztužit konzervativní charakter své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Ovšem stejně tak je zřejmé, že německá veřejnost na to neskáče.
V průzkumech posiluje jen jedna strana – krajně pravicová Alternativa pro Německo, která na kritice migrační politiky vyrostla a zesílila. A která teď může tvrdit: My jsme to celou dobu říkali. AfD je v průzkumech nejsilnější německou stranou.
Ani slib ekonomického oživení nemůže Friedrich Merz považovat za splněný.
Čtěte také
Samozřejmě, přijatá opatření a plány na mohutné investice se mohou projevit až později. Ale karty, s nimiž německá ekonomika aktuálně hraje, nejsou příliš dobré: drahé energie, americká cla, potíže s exportem a problémy německého automobilového průmyslu, včetně čínské konkurence.
Není divu, že „blbá nálada“ mezi Němci nemizí. Pocit, že dobře už bylo, je silný – a zcela pochopitelně se propisuje do průzkumů.
Snaha deklarovat jednotu
Dosud nesplněné sliby ale nejsou tím, co by Friedrichu Merzovi a jeho koaliční vládě lámalo vaz. Je to něco jiného.
Německá politika je založena na schopnosti se domluvit a dohodnout. Je konsenzuální, staví na kompromisech. Když je ve hře – řekněme to vznešeně – blaho státu, jdou partajní hrátky stranou. A německá veřejnost takovou politiku očekává.
Čtěte také
Bývalý kancléř Olaf Scholz skončil, protože jeho trojkoalice byla rozhádaná. Neřešila problémy, které Německo mělo. Naopak produkovala problémy nové, protože nebyla schopna se domluvit.
Friedrich Merz to z opoziční lavice trefně kritizoval. Olafa Scholze nazval obyčejným „klempířem moci“, který svůj úřad nezvládá. Dalo by se tedy očekávat, že Merz – už ne opoziční lídr, ale kancléř – si z Olafa Scholze vezme ponaučení.
Jak se zdá, opak je pravdou. Merzova vláda, složená z konzervativců a sociálních demokratů – tedy ze dvou stran, které si nejsou politicky blízké, působí rozhádaně, byť se snaží deklarovat jednotu. Konkrétních případů, kdy koaliční partneři tahali za opačný konec lana, je už celá řada. Takový styl vládnutí německé veřejnosti vůbec nesedí.
Nelze se proto divit, že s prací Merzovy vlády je spokojeno jen žalostných 25 procent Němců. Olaf Scholz se zapsal do německých dějin jako nejméně oblíbený spolkový kancléř. Friedrich Merz ho chce evidentně trumfnout.
Autor je novinář, bývalý zpravodaj ČRo a ČT v Německu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
