Pavel Liška: Obyčejní lidé jsou těžší role, hrát vyšinuté postavy je jednodušší
„Myslím si, že nejsem pracovitý,“ říká liberecký rodák, herec Pavel Liška. Se svou hereckou svébytností ale dodává, že líný také není: „Jestli prokrastinuji? Včera jsem si zrovna hledal tohle slovo ve slovníku. Pořád něco oddalovat, a pak to udělat správně. To myslím, že dělám.“
„Co se týká filmu, tam si to snažím odpouštět,“ vysvětluje herec, který byl hostem pořadu Osobnosti Plus kolegů z Českého rozhlasu Plus.
Některé projekty prý dělá čistě pro peníze. „Nepřipadám si v tom jako úkaz, takhle to má spousta mých kolegů. Film je také trochu jiný žánr než třeba televizní sitcom. Televize vlastně umožňuje větší kompromisy, zatímco film je médium, v němž je všechno vidět, kde se jde prostě na dřeň. Všechno musí být opravdové nebo alespoň adekvátní tomu, co se točí,“ říká.
Pavel Liška kriticky hodnotí své vyjadřování, ale také vysvětluje typickou kadenci své řeči: „Moje mluva je rozsekaná. Zdržuji se v ní přirozeně, a tím mám větší čas přemýšlet za pochodu. A mám to tak i ve svých rolích, že si je pojmu takto, abych měl víc času o roli uvažovat. Pak to vypadá, že postava přemýšlí o tom, co říká.“
Herec dostal první velkou příležitost ve filmu Návrat idiota režiséra Saši Gedeona. Styl, kterým postavu hrál, přenesl i do dalších hereckých úloh. S upřímností pak vypráví o stereotypu, s nímž bývá obsazován do rolí podobného typu.
Pavel Liška: Místo tanečních jsem tajně chodil do divadla
Týden Liberce v éteru Radia Wave se rozprostírá napříč žánry a rodáky města v Podještědí. Úterním hostem On Air byl herec Pavel Liška, který se v Liberci narodil a strávil tam, jak sám prohlásil, 18 důležitých let života.
„Jsem za to rád. Když se na tyto postavy podívám, tak má každá z nich vlastně jinou duši. A to, co mají společného, je, že jsou zvláštní, že jsou vyšinuté nebo něčím výjimečné. To je potom radost se s takovou postavou potkat. A také je jednodušší je hrát, protože jsou tak zajímavé, tak jiné. Obyčejní lidé, to jsou mnohem těžší role.“
Tvrdí o sobě, že není dokonalý herec – a také vysvětluje proč. „Neláká mě přesahovat sám sebe. Když je nějaká role proti mému naturelu, když bych za ni nedokázal přemýšlet, nebo by to bylo pro mě těžké, tak mě netěší se s ní utkat. Potom jsou věci technické. Jsem herec, který nemůže ani dabovat, mám problém s artikulací. Prostě šumluji. Já a Taclík jsme tady u nás největší šumlátoři. To je velký handicap,“ uzavírá.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
