Pavel Klusák: Svátek v Bedřichovicích nad Temží

29. srpen 2014

Kdy slaví svátek město, ve kterém žijete? Malá obec Bedřichovice, ležící kousek od Brna, se rozhodla, že jejich svátek bude každoročně třetího září: za pár dnů se tam tedy bude konat celodenní slavnost nazvaná Přílet pečených holubů.

Je to součást pětiletého uměleckého projektu, ve kterém se současná umělkyně Kateřina Šedá rozhodla zkusit citlivě propojit s touhle vesnicí a dát jejím obyvatelům příležitost, aby se víc poznali, odložili určitou současnou lhostejnost a víc toho spolu zažili. Takže kdo se chce ptát, co je to současné umění, tady pozná jeho podobu, která neví, co se stane zítra, ale zkouší pozměnit skutečné životy k lepšímu.

Bedřichovice, jak mnozí vědí, to s Kateřinou Šedou dotáhly až do Londýna. Na pozvání galerie Tate Modern jelo osmdesát Bedřichovických pokračovat ve své běžné bedřichovické činnosti do okolí Tate Modern: naopak britští krajináři zkoušeli v srdci Anglie malovat pobedřichovický plenér. Jakmile nahlédnete do detailů a dokumentace celého projektu, zjistíte, že Šedá není tvůrkyně, která by s vesnicí manipulovala bez ohledu, jen pro svůj projekt: oni by se Bedřichovičtí ani nenechali. Takže po londýnské výpravě zjistila, že obec, rozdělenou na ty, kdo v Anglii byli a nebyli, musí přátelsky spojit na nějaké jiné úrovni.

Svátky v Bedřichovicích jsou svého druhu dřina, i když ve prospěch svátečního nicnedělání. Aby Šedá vůbec dosáhla toho, že občané budou svátek respektovat a vezmou si na něj třeba volno z práce, zjistila, že bude nejlépe je v rámci svátku zaměstnat. Před dvěma lety tedy spolu s advokátní kanceláří vypracovala smlouvy na krátkodobý pracovní úvazek, jehož náplní je lelkování.

Pro mzdu si chodili zaměstnanci do místní restaurace, vyplácela se ovšem v malých částkách, za každou hodinu lelkování extra. Výsledkem pak byl hromadný výskyt lelkujících kolem restauračního zařízení, což usnadnila jak celodenně hrající kapela, tak oběd. O rok později se už během konalo mistrovství v lelkování, při kterém se rozdalo mnoho medailí a sami občané tak rozhodli, kdo z nich je v lelkování nejlepší.

Na fantazijním i každodenním projektu Bedřichovice nad Temží je nejlepší, že to není akce jedné umělkyně, ale mnoha a mnoha aktivních lidí. Děti z Bedřichovic natáčejí pravidelné zpravodajství, můžeme je vidět na webu. Tamtéž lze číst i zprávy o počasí a o tom, co je nového v zahradách. Část akcí se z Bedřichovic přesunula do Moravské galerie v Brně, která po jeden rok hostí dokumentaci, ale také tu lze s Bedřichovickými cvičit kalanetiku.

Do toho všeho se jedná (nikoli artistně, ale zcela prakticky) o revitalizaci návsi, která by měla v budoucnu nést londýnské prvky coby vzpomínku na hostování v Tate Modern. Najednou jsme u věcí trvalých, praktických, vzdálených představě o galerijním umění jako něčem odloučeném od obyčejného života. Kdyby měl někdo skeptické řeči o povaze umělců dnes, pošlete ho do Bedřichovic nad Temží. Naštve se, protože uvidí, že se mýlil.

autor: Pavel Klusák
Spustit audio

Více z pořadu