Pavel Klusák: Přesmyčky

17. březen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Příruční slovník jazyka českého (ilustr. foto)
0:00
/
0:00

Nedávno mi náladu na několik dní zásadně rozsvítila následující epizoda, které pracovně říkám "Nebudu budit kocoura".

Náhodou jsem vlezl na polívku do kavárny na hlavní třídě, kam obvykle nechodím. Seděl tu básník Karel Šiktanc. Sám, takže když jsem ho míjel, osmělil jsem se a řekl jsem: "Promiňte! Vy jste Lenka Tršická!" To je totiž Šiktancův pseudonym coby autora tzv. českých slovních hádanek, což vím jako byvší člen SČHAK (Svazu českých hádankářů a křížovkářů). "Ano!" řekl Šiktanc a chvíli jsme se bavili o přesmyčkách. "Pořád jsou pěkné nové," řekl K.Š., "třeba ŠÍBR JE BANDA = ANDREJ BABIŠ!" Básník zjistil, že nemám jeho knihu hádanek "Milý Řehoři, milíře hoří" (!), a prohlásil, že mi ji v kavárně nechá na baru.

Za pár dní tu skutečně vyzvedávám knihu v obálce, na které překvapeně čtu: Pan
Pavel Klusák
(LULKA V KAPSE)
(VLAK U SKLEPA)
(SPALA V KUKLE)
a pod tím podepsán - Karel Šiktanc.

Padal jsem blahem. Další přesmyčky z mého jména (mimo jiné "Velká slupka" a "Půlka kláves") byly napsané na psacím stroji (už to v člověku dneska rozbouří emoce!) a založené v knize, ze které teď luštím hádanky s božskými řešeními typu "NEBUDU BUDIT KOCOURA, NEB U DUBU DÍTKO COURÁ". "JEDOU PĚVKYNĚ - JE DOUPĚ V KINĚ", připadně "UBUDE LEVHARTU SIL - U BUD ELÉV HARTUSIL". Myslím, že i ti, kdo běžně nevstupují na území souzvuček, záhadných nápisů, záměnek a dalších druhů hádanek, mohou cítit z těchhle ukázek magnetismus jazyka, který tu vládne, vláčí člověka nečekanými směry, ale taky dává prostor objevit nečekaná spojení, která mají sílu metafory od skutečného básníka.

Ludvík Vaculík v jednom fejetonu vzpomíná, jak uprostřed zásadního sjezdu spisovatelů na sklonku šedesátých let Karel Šiktanc místo otázky cenzury a svobody slova řešil s papírem a tužkou, jak co nejrafinovaněji zpřeházet písmena ve jménech svých kolegů. Jazyk totiž občas ukáže, že i v anagramu čili přesmyčce se cosi věrně odráží. Takhle si užasle čtu přesmyčky COSI JE V KŘOVÍ (Jiří Voskovec), SNOVÁ TÓNINA (Antonín Sova), VLAHÉ POUTKO (Pavel Kohout), BANÁN ZJARA (Jan Zábrana), UHELNY A BROSKVE (Bohuslav Reynek) a ŠIFRA JE SLOH (což nemůže být nikdo jiný než Josef Hiršal).

Hádankami jsem se zabýval hlavně jako teenager. Už tehdy mi přišly jako tajemná alchymie jazyka, u které je úplně v pořádku, že zůstává stranou zájmu a odérem mírného magorství odrazuje většinu. Návrat do toho světa je moc fajn. Zbývá zmínit poslední přesmyčku: ŠKRTILA KANCE, to je Lenka Tršická, jinak též Karel Šiktanc, pochopitelně.

autor: Pavel Klusák
Spustit audio