Pavel Havlíček: Žádný blesk z čistého nebe. Ukrajina se na členství v EU připravuje celá desetiletí

24. červen 2022

Země Evropské unie včera na summitu v Bruselu udělily Ukrajině a Moldavsku status kandidáta na členství. Proč je nyní jejich členství v evropském společenství myslitelné? Co se změnilo? A je Evropská unie na své rozšíření připravená? Analytik Pavel Havlíček v audiozáznamu ještě připomene 80 let od vyvraždění osady Ležáky nacisty a vysvětlí, proč došlo k zásadnímu obratu v německé politice.

Země Evropské unie včera na summitu v Bruselu udělily Ukrajině a Moldavsku status kandidáta na členství. „Posun je to skutečně obrovský, přitakává v pořadu Jak to vidí... analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

Ještě v minulém roce bylo úplně nepředstavitelné, že by tyto země přihlášku vůbec podaly. Dokonce se loni na summitu východního partnerství EU členské státy přely, jestli těmto zemím vůbec dopřát evropskou perspektivu. Jestli vůbec budou moci usilovat o jakékoli sblížení s evropskými zeměmi.“

Čtěte také

Dlouhý proces?

Od 24. února, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, je ale možné pozorovat, že se všechny procesy zrychlují. Podle Havlíčka jde o jasný symbolický signál. Praxe bude ale mnohem složitější. Ukrajina i Moldavsko budou muset splnit řadu podmínek. Teprve pak mohou začít přístupová jednání.

V případě Ukrajiny to ale nemusí trvat 10 let jako v případě Česka, míní Havlíček. „Ukrajina totiž usiluje o sbližování s EU minimálně už od roku 2004. Ursula von der Leyenová poukázala sice na určité nedostatky, řekla ale také, že více než 70 % ukrajinské legislativy je už dnes s EU provázáno a nějakým způsobem koordinováno.“

Čtěte také

Pokud tedy skončí válka s Ruskem a Ukrajina se bude moci proměnit prostřednictvím reforem, proces nemusí trvat dlouho. „Musí tam ovšem být i vůle EU,“ připomíná analytik. O vstup do Evropské unie se totiž uchází i Gruzie, Albánie, Severní Makedonie, Černá Hora a Srbsko.

„Mnoho členských států EU nicméně dneska nabádá k opatrnosti. A vyzývá nejen k rozšiřování EU v geografickém smyslu, ale také k prohlubování a adaptaci jednotlivých institucí a procesů uvnitř EU. Přijetí Ukrajiny tedy bude velká výzva i pro evropské společenství.“

Ztratí Rusko Ukrajinu?

Nelibě zřejmě ponese vstup Ukrajiny do EU Vladimir Putin, jehož rétorika se v této otázce velmi zásadně proměnila. „Na začátku Ruská federace protestovala zejména proti jakékoli hlubší a silnější spolupráci mezi Ukrajinou a Severoatlantickou aliancí. Dnes jsme ale v situaci, kdy se Ruské federaci protiví i spolupráce s EU.“ To může být podle Havlíčka ale skutečný problém.

„Rusko totiž udělá všechno pro to, aby Ukrajinu v geopolitickém, společenském, politickém a teritoriálním smyslu neztratilo. Úspěch Ukrajiny by nutně znamenal neúspěch režimu Vladimira Putina, který je postaven na jiných hodnotách. Na autoritářství, na silné kontrole veřejného života, na likvidaci nezávislých médiích, na likvidaci opozice.“

autoři: Zita Senková , Pavel Havlíček , opa
Spustit audio

Související