Paulína Tabery: Bude koronavirus mezníkem, nebo jen epizodou ve vývoji lidstva?

14. květen 2020

Sociologové už teď pozorují změny, které pandemie způsobuje v naší společnosti. Stane se rok 2020 podobným mezníkem jako 11. září 2001 ve vnímání toho, co je normální?

Čtěte také

Pandemie upozornila na některé procesy, které ve společnosti probíhaly i dříve. „Najednou si klademe otázky ohledně důvěryhodnosti. Jak je důležité důvěřovat vládě a ostatním lidem?“ popisuje socioložka Paulína Tabery.

Krize důvěry ve vědu?

S tím souvisí i dezinformace. Najednou vidíme, jak je důležité být správně informován o tom, co nám hrozí a co nás chrání.“ Mění se ale i vztah k vědě. Společnost podle Tabery najednou neví, jesli může vědě důvěřovat.

„Najednou neví, co je řešení, zda nějaké existuje. Zda věřit racionalitě.“ Otázka taky je, „jestli v nás rozporuplné vědecké informace zanechávají spíše skepsi, nedůvěru nebo chaos“.

Co obětujeme pro vlastní bezpečnost?

Stanou se některá ze zavedených preventivních opatření nedílnou součástí naší reality?

Zásadně se proměnil i vztah k novým technologiím. „Najednou vidíme, co všechno se o nás ví, že se o nás sbírají data,“ říká socioložka. Teď se asi bude hodně diskutovat, čeho všeho jsme ochotni se s ohledem na bezpečnost vzdát.

Kdy se situace vrátí do normálu? „Normál vždycky znovu nastavujeme. Normálem se nám vždycky stane to, co předtím normální nebylo.“ Vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění dává jako příklad svět po 11. září.

Jak 11. září změnilo naše vnímání „normálu“

Logo

„V letecké dopravě ten normál, který máme dnes, normálem nebyl. Podléháme velké kontrole, od skenování pasů, otisků prstů, očí, těla. Předtím ani nebyly omezené tekutiny na palubě. To, co dnes bereme jako normální součást života, předtím nebylo.“

Teď se taky zavádějí nové technologie a postupy, které předtím nebyly běžné. Třeba měření teploty při vstupu do institucí nebo na letištích. Současná situace navíc ukáže, jak rychle jsme ochotni akceptovat nová pravidla.

Bude podání ruky minulostí?

Teď se zdá, že v pocitu ohrožení jsme schopní reagovat rychle. Otázkou zůstává, nakolik se změny stanou běžnou součástí života. Budou si lidé nadále podávat ruku při pozdravu? Přijme společnost konečně fakt, že chřipka je taky nemoc?

„Nakolik to budou lidé ochotni akceptovat, jestli je to přechodná věc, nebo se to stane součástí životů, ukáže až další vývoj,“ říká socioložka. „Teprve později zjistíme, jestli půjde o mezník, nebo jen o epizodu ve vývoji moderní společnosti.“

Další témata rozhovoru: jaký smysl má proces modernizace?; jak poznat rizikovou společnost?; dokážeme svým vývojem ohrozit sebe samé?; ztráta osobní interakce; solidarita občanské společnosti, stigmatizace nemocných

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.