Patříme k lesním národům. Les využíváme, i se k němu dobře chováme

9. srpen 2018
Prázdninový výlet s dětmi

Jaké dopady má náš soukromý sběr lesních plodin na lesní ekosystém? Hostem Magazínu Leonardo byl Luděk Šišák z České zemědělské univerzity.

„Podle našich výzkumů na prvním místě v objemu se nejvíc sbírají borůvky, pak následují maliny, ostružiny, brusinky, bezinky a dokonce i léčivé rostliny.“

Největší zájem je ale o houby. „Těch se celkem nasbírá dvojnásobek váhy, než zmíněných lesních plodin.“

„Se zjišťováním sběru lesních plodin jsme začali v roce 1994. Dotazníky jsou tvořeny tak, že se ptáme, kolik v rámci domácnosti lidé nasbírali v daném roce... Jsme raritou v Evropě, protože jsme jako první začali systematicky sledovat objem sběru. Obrací se teď na nás jiné státy s žádostí o metodiku šetření.“

Patříme k národům, které les velmi intenzivně využívají. Můžeme se zařadit mezi tzv. lesní národy, což jsou ty, které jsou historicky na les zvyklé a považují ho za přátelskou část krajiny. Státy jako Německo, Polsko či Rakousko patří do této skupiny, stejně jako severské krajiny nebo státy na východ od nás.
Luděk Šisák

Znalost těchto údajů je důležitá například k poznání toho, jaký význam má les pro společnost a to nejen v těžbě dřeva, ale i v jiných produktech a funkcích či službách. „Můžeme také vyjádřit stav lesa, a tak určit újmu při zničení, poškození nebo odlesnění části krajiny.“

Lesy zaujímají více než třetinu našeho území. „Přesně 34 %... Na vysokou hustotu obyvatelstva u nás máme lesa přiměřeně.“

„Les využíváme nejen jako obnovitelný zdroj ekologického materiálu, tedy dřeva, ale Češi také navštěvují les intenzivně, průměrně 20 návštěv na osobu ročně.“

Ačkoli jsme jako Češi sebekritičtí, tak patříme mezi národy, které se nejlépe chovají k lesům. Srovnání se státy jako Itálie, Řecko, Španělsko nebo Portugalsko ukazuje obrovský rozdíl v přístupu k lesu.
Luděk Šišák

Kvůli změně klimatu dochází ke změně dřevinné skladby lesů, svou roli na tomto procesu má ale i člověk, který v posledních 50 let velmi intenzivně mění smrkové porosty na smíšené nebo listnaté, které lépe snáší klimatickou změnu.

„Nelze jednoznačně říci, že když budeme měnit dřevinou skladbu, že dojde k výrazné změně lesních plodin. To závisí do značné míry na kvalitě půdy, především jestli je kyselá, nebo zásaditá,“ vysvětlil Luděk Šišák.

Spustit audio

Související