Patrik Eichler: Česko-německý pohled na evropské politiky

Bavorský premiér Horst Seehofer

Na začátku března změnilo Sudetoněmecké krajanské sdružení stanovy. Nově nepožaduje vrácení majetku německy mluvícím občanům Československa, kteří byli po 2. světové válce nuceně vysídleni na okupované německé území.

Tou změnou se stává vrcholná sudetoněmecká reprezentace přijatelným oficiálním partnerem i české vlády.

Už vloni v prosinci otevřeli bavorský premiér Seehofer a český premiér Sobotka v Praze oficiální Zastoupení Svobodného státu Bavorsko v České republice. Vůbec první oficiální návštěva bavorského premiéra v ČR se přitom uskutečnila až 20. prosince 2010.

O rok později pak delegace bavorského premiéra Seehofera, jejíž součástí byli i vrcholní zástupci sudetských Němců, navštívila také Lidice, Terezín a Ústí nad Labem.

Tamní, Collegiem Bohemicem zatím stále jen chystané Muzeum německy mluvících obyvatel českých zemí, je pro Bavory významnou nabídkou kulturní spolupráce.

Čtěte také

Konfliktními otázkami v našich vztazích jsou dnes přeshraniční obchod s drogami nebo vztah k německé reformě energetiky – Energiewende.

V tomto kontextu se minulý víkend konal XXIV. Dialog uprostřed Evropy, konference, kterou od počátku 90. let organizují pražská Společnost Bernarda Bolzana a mnichovská, sudetoněmecké katolíky sdružující, Ackermann-Gemeinde.

Jacques Rupnik

Změnu stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení ve svém zprostředkovaném vystoupení hned na úvod konference ocenil ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek.

Na otázku „Kam kráčí demokracie?“ inspirovanou růstem podnikatelských a populistických stran typu ANO nebo Alternativy pro Německo odpovídali mezi jinými politolog Jacques Rupnik, expředseda Senátu Petr Pithart a německá politoložka Ellen Bos.

Výhody tradiční strany popisoval lidovecký starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Hovořil o paměti stranické struktury, díky které mohl řadu postupů převzít a nemusel je vymýšlet. Popsal motivaci, kterou člověku dává obava z kritiky od zkušenějších straníků.

Čtěte také

Slovenský velvyslanec v Praze Peter Weiss upozornil, že politika má věci řídit ve veřejném zájmu. V čemž s ním souhlasil i poslanec maďarského FIDESZu Gulyás Gergely, který odmítl představu, že by FIDESZ i se svou většinou řídil zemi jako firmu, protože cílem firmy je zisk, kdežto cílem politiky veřejné blaho.

V debatě nakonec došlo i na neregulovaný nadnárodní kapitalismus jako důvod, kvůli kterému politické struktury ztrácejí moc efektivně prosazovat svou politickou vůli.

Dialog uprostřed Evropy. Moderátorka sobotního dopoledne Bára Procházková

A potřebě větší evropské integrace, protože bez ní nepůjde nadnárodní kapitál účinně danit. Přičemž veřejné prostředky jsou důležitým nástrojem demokratické politiky.

Dialog uprostřed Evropy čeká příští rok v březnu XXV. ročník. Konference se postupně od debat o odsunu či vyhnání posunula k debatě středoevropské a strategické.

Jubilejnímu ročníku by slušela debata o praktických politikách. Aby se o potřebě integrace nejen hovořilo, ale aby docházelo i na debatu o politických pozicích ke konkrétním agendám.

Tradiční, živé a dobře obsazené fórum, jakým Dialogy uprostřed Evropy dnes jsou, může takový úkol zvládnout.

Autor je novinář, pracuje v Masarykově demokratické akademii, je redaktorem dvouměsíčníku Listy.