Patricie Polanská: Koronavirus není naším jediným problémem

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ivanovice na Hané, nejsušší obec v Česku

Schodek státního rozpočtu se letos bude dál zvyšovat. Jak řekla ministryně financí Alena Schillerová v České televizi, navrhne jeho zvýšení z 200 na 300 miliard korun.

Jednat o tom má vláda. Na první pohled nám to dává představu o rozměru potíží, do kterých se česká společnost a ekonomika propadají kvůli aktuální koronavirové krizi. Skok o sto miliard během pár dnů – připomeňme, že dvousetmiliardový schodek schválila sněmovna jen na konci března – rozhodně není právě běžný. A podle mnohých to tímhle číslem pro státní rozpočet ještě nekončí.   

To nejpodstatnější pochopitelně je, za co budou tyto peníze utraceny. Orouškované, v nouzovém režimu „fungující“ a do svých hranic zavřené Česko musí vyřešit důležitou, a ne řečnickou otázku: Jak přežít nový koronavirus společensky i ekonomicky?

Zatím vláda sklízí nemalou kritiku kvůli chaotičnosti, opožděnosti, nebo dokonce nefunkčnosti uplatňovaných opatření. Programů je vyhlášeno nemálo, vládních poradních komisí bylo ustaveno možná ještě víc. Ale zdravotníci, podnikatelé, OSVČ nebo prostě jen lidé si stále musí do značné míry poradit sami.

Koronavirová krize přišla rychle, brutálně a dopadla na celou společnost. Zahlcuje naše kapacity myšlenkové, morální a koneckonců i finanční. A svádí zároveň k tomu, domnívat se, že pokud vyhrajeme tento boj, bude všechno v pořádku. Tak to ale není. Například, znovu se ukazuje, že nemalá část Česka je výrazně ohrožena suchem.

Souběh sucha a koronaviru

Podle Českého hydrometeorologického ústavu je situace s nedostatkem vody v polovině dubna horší než v předcházejících dvou letech. Pokud bude tento trend pokračovat, bude to znamenat vážné problémy pro zemědělce. Znovu. Můžeme připočíst ještě kůrovcovou kalamitu, která bude pokračovat letos nepochybně.

Představme si teď, co by mohl znamenat souběh vyschlého a bezlesého Česka a dopadů koronavirové krize v podobě krachů penzionů a jiných podniků žijících z turismu, řemeslníků a dalších malých firem.

Zemědělských farem krachujících kvůli suchu a nedostatku zahraničních pracovních v důsledku zavřených hranic. Co toto všechno může znamenat pro lidi na venkově a v malých městech? A pro státní pokladnu? A co ona nutnost zvýšit naši soběstačnost třeba právě v potravinách, kterou nám prý koronavirová krize ukázala?

Zatímco COVID-19 je nejen pro naši zemi úplně nová zkušenost, na nedostatek vody si už pár sezon zvykáme. Přesto – nebo možná právě proto – jak vážně tuto hrozbu vláda zatím brala? Hodně se mluvilo, hodně se navrhovalo, přijalo se i pár ministerských a vládních strategií. A taky vznikla poradní komise – Národní koalice proti suchu. V reálu se toho zatím moc nestalo. Ministerstvo životního prostředí se nejvíc chlubilo programem Dešťovka. Ministerstvo zemědělství loni investovalo do projektů proti suchu necelých 14 miliard korun.

Dnes stát plánuje kvůli koronaviru schodek v řádech stovek miliard. Jenže tenhle účet je dlouhodobější a není na něm jen položka s názvem COVID-19. 

Autorka je vedoucí programu Českého rozhlasu Plus