Patálie i skvosty na dubnovém nebi
NASA se nemůže dovolat na Mars, kometa PanSTARRS slábne, dubnový úplněk se ušpiní a zvečera je vidět Saturn. Letošní duben rozhodně není nudný.
Po nepříjemně dlouhé zimě konečně dorazilo pěkné počasí a s ním i noční obloha nabízí několik skvostů. Ale rovněž i trápení, která se nás naštěstí nijak výrazně netýkají. Neobvyklou situací se trápí pracovníci NASA, neboť kvůli poloze Marsu vůči Slunci na obloze nemohou snadno navázat spojení s družicemi na rudé planetě. Mezitím pomalu slábne letošní první jasná kometa PanSTARRS, ovšem stále se vyplatí ji vyhlížet. Na konci dubna se pak dočkáme neobvyklého úkazu a začne být čím dál lépe pozorovatelná patrně nejkrásnější planeta sluneční soustavy – Saturn.
Na Mars se nedovoláte
Planeta Mars je v těchto dnech ve velmi nepohodlné pozici na obloze. Leží úhlově jen kousek od okraje slunečního kotouče a dost blízko na to, aby sluneční rádiové záření v podstatě zastínilo jakoukoliv rádiovou komunikaci jeho směrem. Situace je to vskutku neobvyklá. Ačkoliv se Mars dostane do této tzv. konjunkce se Sluncem každých asi 26 měsíců, odchylka roviny marsovské dráhy je vůči ekliptice necelé 2°, tedy čtyřnásobek úhlového průměru Slunce na pozemské obloze. Běžně tak Mars leží od okraje slunečního kotouče dál. Letos je to pouhá pětina úhlového průměru Slunce. Pro pracovníky NASA je to prekérní situace, protože zároveň probíhá – byť slabé – maximum sluneční aktivity, při kterém je intenzita rádiového záření od Slunce vyšší. Vědci proto nemohou vyslat žádný příkaz marsovským vozítkům v období mezi 9. a 26. dubnem. Téměř půl měsíce možných objevů a technického života vozítek bylo proto ztraceno. I když ne zcela – vědci prý vozítka zásobili jednoduššími úkoly už předem. 17. dubna 2013 byla rudá planeta úhlově nejblíže ke slunečnímu kotouči. Očima jsme přiblížení sledovat nemohli, stále nám ale pomohou aktuální snímky z družice SOHO, konkrétně z kamer LASCO C2 (menší zorné pole) a LASCO C3. Mars je ta výrazná „hvězdička“ putující den ode dne zleva doprava pod Sluncem.
Slábnoucí kometa pořád v dohledu
Jedna z nejjasnějších komet desetiletí, kometa PanSTARRS, je stále pěkným objektem. Navzdory všem předpovědím neslábne tak rychle, za čímž stojí nadměrná produkce prachových částic do ohonu. Úchvatný vějíř jejího ohonu je pochopitelně nejlépe patrný až v dalekohledu nebo na fotografiích. Kometa na počátku dubna zejména fotografům předvedla husarský průlet okolo galaxie v Andromedě a pomalu se sune souhvězdím Kasiopeji. Pro nás seveřany to znamená, že ač už si nevychutnáme kometu v plném lesku, vychutnáme si ji alespoň v jakékoliv části noci. Kometa už z našeho území vůbec nezapadá pod obzor. Nejlépe je ovšem pozorovatelná časně ráno okolo 4. hodiny, kdy stoupá až 20° nad obzor. Od 19. dubna začal na večerní obloze rušit Měsíc, takže její výborná viditelnost na ranní obloze opravdu přišla vhod. Nyní měsíční svit vládne celé noci, ale od příštího týdne se kometa bude opět dát vyhledat na tmavé obloze po západu Slunce. Očima je prakticky již nepozorovatelná, ale k jejímu spatření postačí už malý lovecký triedr.
Hodina pro špinavý Měsíc
O tom, že je Měsíc špinavá zaprášená koule, se přesvědčili už astronauti při misích Apollo. Měsíční prach se jim lepil doslova na paty a nejen tam. Ovšem s úkazem, který nás čeká v pozdních večerních hodinách 25. dubna, to nemá nic společného. Dočkáme se totiž velmi neobvykle malého částečného zatmění Měsíce. Při něm náš kosmický soused vstoupí okolo 22:07 letního času jen asi 1,5 procentem svého průměru do plného zemského stínu. Půjde doslova o tečné zatmění Měsíce, přičemž v průběhu fáze částečného zatmění a několik desítek minut před ním i po něm se bude zdát, jako by byl Měsíc z levého horního okraje začouzen černým kouřem. Úkaz uvidíme od nás v celém průběhu a do roku 2015 půjde o nejvýraznější svého druhu. O úkazu jsme vás již informovali podrobněji v článku.
Pán prstenců ovládne jaro
Skutečným skvostem noční oblohy bývají při pohledu dalekohledem i volnýma očima jasné planety. Platí to i u Saturnu a především v té první polovině tvrzení. Planetu totiž obepíná nejvýraznější a vskutku nejkrásnější systém prstenců, který je dobře patrný už při pohledu dalekohledem o průměru nad 5 cm. Pochopitelně nejlepší pohled pak nabízí přístroje na lidových hvězdárnách, které už se na sezónu se Saturnem těší. Planeta nyní vychází takřka po západu Slunce na opačné straně oblohy a její viditelnost se zlepšuje. Na konci dubna bude už po soumraku dobře vidět nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Panny. Ovšem zejména v květnu a v červnu se stane objektem noční oblohy číslo jedna, neboť po soumraku najdeme Saturn přes 20° vysoko nad obzorem a bude vidět po většinu noci kromě časného rána.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.