Participativní rozpočtování: seriózní projekty občanů, nebo kouřové clony k odvádění pozornosti?

11. červen 2018
Zábava v herním centru

Možná o tom ani nevíte, ale i vy se můžete zapojit do nejednoho obecního projektu přímo u vás doma. Několik obcí a městských částí totiž otevřelo obecní kasu pro nápady samotných obyvatel. Přesně tak totiž funguje i občanská společnost, přestože u nás se tomu složitě říká participativní rozpočtování.

Dohromady jde o sto milionů korun, které české a moravské obce vyčlenily pro „projekty na přání“. Letos je to o třetinu víc než loni. Nejčastěji si lidé přejí úpravy veřejných prostranství, stavby pítek, sportovišť, ale taky třeba prostor pro grilování nebo hmyzí hotel.

Průkopníkem byla Praha 7, pak Semily a zkoušejí to v Ostravě, na Praze 10 nebo v Brně, které letos vyčlenilo nejvíc: 30 milionů korun. Nápad ale pochází ze zahraničí, kde funguje už 30 let. Své zkušenosti má i zastupitelka Prahy 10 (za koalici VLASTA) Lucie Sedmihradská.  

Má to své ale...

„Zkušenosti z občanských projektů jsou po třetím ročníku opatrné. Projekty jsou totiž čím dál víc osekané a svázané. To proto, aby se úřad vyhnul problémům a komplikacím spojených s nečekaným zpožděním. Náš rozpočet na participativní rozpočtování je 5 milionů a asi bude časem klesat,“ říká Sedmihradská. Podle zastupitelky hodně záleží na důvodech, se kterými obec do projektu vstupuje.

„Buď se k participativnímu rozpočtování sahá s cílem ovlivnit samotný rozpočet, pokud nejsou respektovány preference občanů. Druhým cílem bývá snaha vzbudit zájem o veřejné dění, zvýšit transparentnost a veřejnou kontrolu. A třetí možnost? To je vytváření kouřových clon, kdy se voličům dá malá částka jako píseček na hraní, kde si pak hrají a už je tak nezajímá celkové hospodaření obce,“ tvrdí Sedmihradská. Úplně jinou zkušenost má ale Brno.

Breberkovník - hotel pro hmyz

Podle brněnského radního Tomáše Koláčného z Pirátské strany, který je i členem výboru pro otevřenost a participaci, se do dalšího ročníku vrhli kvůli velkému úspěchu v loňském roce. „U nás o nějakou hru občanů určitě nejde. Je to ale nástroj, při kterém se vyjádří široká veřejnost,“ říká radní. Loňský ročník jim prý ukázal, že vítězné projekty podporuje minimálně tisícovka lidí. „Proto jsme se rozhodli zvýšit rozpočet. Aby se mohlo realizovat i něco většího než nějaké malé zásahy do veřejného prostranství.“

Praha vs. Brno

Proč je tak velký rozdíl v přístupu pražské městské části a Brňáků? „My jsme to uchopili jinak, protože jsme projekt zavedli celoměstsky, z úrovně magistrátu. Řada statutárních měst to má mnohem složitější právě kvůli nejrůznějším vlastnictvím pozemků, na kterých sídlí,“ vysvětluje Koláčný a zastupitelka Prahy 10 to jen potvrzuje.

„My jsme součástí velké Prahy. Je tady mnoho orgánů na nejrůznějších úrovních, které mají rozhodovací pravomoci. Městská část tak má často svázané ruce a mnoho občanských projektů ani realizovat nemůže,“ vysvětluje Sedmihradská. Museli tak odmítnou třeba zajímavý projekt revitalizace vnitrobloku, který ale zasahoval nejen do pozemku městské části, ale i magistrátu nebo samotných společenství vlastníků domů. „Dohodnout se prostě nešlo,“ dodává.