Parlamentní boj o posledních 29 nových zákonů britského premiéra Blaira odstartován

Jak prastará tradice velí, vládní program zahrnující 29 zákonů přečetla s korunou na hlavě v rámci slavnostní ceremonie před členy obou parlamentních komor shromážděnými ve Sněmovně lordů sama královna Alžběta II. Osmdesátiletá panovnice tak letos učinila už po čtyřiapadesáté a na odpočinek se nechystá, zatímco pro Blaira, který, jak známo, už dříve ohlásil, že někdy v příštím roce - podle některých odhadů po letním summitu Evropské unie -- odstoupí ve prospěch ministra finací Browna - to bylo desáté a už poslední zahájení parlamentního legislatívního roku.

Na programu toho má vláda podle pozorovatelů legislatívně dost, i když není jasné, zda se jí podaří všechny navrhované zákony prosadit. Několik zákonů se zaměřuje na boj proti organizovanému zločinu, včetně zjednodušení deportace zahraničních zločinců a teroristů, na právní zvýhodnění obětí zločinu, na monitorování propuštěných věznů, na utužení pohraniční kontroly a na zavedení identifikačních karet s biometrickými prvky. Jiné zákony by pak měly umožnit reformu státního důchodového zabezpečení, včetně postupného zvýšení věkové hranice pro odchod do penze na 68 let a stanovení závislosti mezi průměrnou výší mzdy a vyměřenou výší důchodu. Opozice sice považuje návrhy zákonů za zpožděné a nedostatečně důkladné, avšak některé z nich je údajně připravena za určitých podmínek podpořit, neboť prý kopírují jejich vlastní.

Za důležitý je považován i návrh zákona o životním prostředí, který by stanovil šedesátiprocentní snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 a zároveň zabezpečil energetickou nezávislost země. Blairova vláda hodlá situaci řešit vybudováním sítě nové generace atomových elektráren, které by dodávaly do sítě podstatně více než nynější čtvrtinu celkové spotřeby elektrické energie. To také Blair potvrdil v debatě o připravované legislativě, neboť podle vlády by to v kombinaci s větrnými, přílivovými a plynovými elektrárnami také zajistilo nezávislost na strategicky nevýhodném a stále dražším importu energetických surovin, například z Ruska.

Co se týče terorismu, seznam navrhovaných zákonů se jej sice v několika bodech dotýká v oblasti boje proti zločinnosti - například ohledně deportací -- avšak nikterak to nespecifikuje. Je tomu tak údajně proto, že vláda je připravena reagovat až budou přesně známy požadavky policie a bezpečnostních služeb. V této souvislosti pozorovatelé připomínají nedávnou zprávu ředitelky zpravodajské služby MI5 Elizy Manninghamové-Bullerové. Ta odhalila, že nejméně 1600 mladých britských muslimů je sledováno pro podezření z příprav teroristických akcí a že existují zhruba dvě stovky teroristických sítí činných v prostoru mezi Británií a Pakistánem. Z nich pak je prý zhruba 30 zařazeno do nejvyšší skupiny velmi nebezpečných a od útoků v Londýně v minulém roce bylo zlikvidováno pět podobných teroristických spiknutí s napojením na al-Kajdu v Pakistánu. Pracovní zatížení zpravodajců se tak prý od ledna zvýšilo o 80 procent, neboť radikalizace mladých muslimů těmito skupinami - například nábor rekrutů pro sebevražedné pumové útoky -- nabírá na tempu i na intenzitě.

Premiér Tony Blair se v těchto souvislostech také v těchto dnech pokouší ovlivnit diskusi, která probíhá na nejvyšší úrovni v kongresu Spojených států. Jde o slyšení tzv Bakerovy komise bývalého ministra zahraničí, která hodnotí vývoj situace v Iráku a možné změny strategie a taktiky koaličních sil. Blair se tak v úterý účastnil videokonference s protagonisty komise a zároveň vyzval Irán a Syrii k dialogu o nastolení míru v celém regionu. Tvrdí, že pokud obě země přestanou podporovat teroristy masově zabíjející nevinné spoluobčany v Iráku, a pokud se Irán přestane snažit o získání vlastních nukleárních zbraní, mohou se dostat z mezinárodní izolace. To by je prý mohlo vážně zajímat, stejně tak jako klid v Iráku, se kterým sousedí. Pokud ne, pak budou ještě více izolovány, což pro ně není právě nejlepší strategická situace, prohlásil Blair. Někteří komentátoři britských medií souhlasí s takto pojatými navrhovanými jednáními, coby možným východiskem z těžké situace v Iráku. Jiní ovšem připomínají, že Irán ajatoláhů a baathistická Syrie nebudou mít zájem. Ony totiž dnes stále intenzívně vyzbrojují a podporují nejrůznější mocné teroristické gangy a genocidu praktikující milice v Iráku, stejně tak jako Hizbollah a Hamas v Libanonu a na palestínských uzemích. Podle zprávy generálního tajemníka OSN Annana pak obě země stejným způsobem dokonce podporují i islamistický režim v Somálsku. Nebylo by tedy vůbec divu, kdyby Blairova nabídka pro ně nebyla ani trošku atraktívní. Oba nedemokratické režimy mají ostatně také své vlastní podmínky a představy, kde by nikoliv ony samy, ale mezinárodní společenství mělo ustoupit a některé hlasy v Evropské unii k tomu dokonce bohužel nabádají. To by se ovšem na rozdíl od Blairova návrhu mohlo rovnat novému Mnichovanství a o následcích je snad lépe ani nepřemýšlet

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .