Papež má dilema. Odsouzením pronásledování Rohingů obrátí hněv na barmské křesťany

03653389.jpeg

Nejvyšší představitel katolické církve, papež František, dnes zahajuje návštěvu Barmy. V posledních měsících tam bylo vyhnáno z Rakhinského státu do sousedního Bangladéše na 620 tisíc příslušníků muslimského etnika Rohingů. Spojené státy dokonce jejich vyhnání označily za etnickou čistku.

Podle argentinské analytičky magazínu Crux Inés San Martínové se během papežských návštěv očekávání většinou zužuje na otázku, jestli se pontifik zmíní o tom, co je v hostující zemi nejcitlivější.

„Během cesty Benedikta XVI. do Izraele se čekalo, zda promluví o holocaustu a použije při tom hebrejský výraz šoa – což udělal. Při Františkově loňské návštěvě Arménie výbušný moment souvisel s tím, jestli použije termín genocida – což udělal také,“ píše Crux.

Nerozhoupávejte loďku

V Barmě i Bangladéši žije jen velmi malá katolická menšina, připomíná magazín. Obyvatelé Barmy jsou většinou buddhisté, Bangladéš je dominantně muslimský. „Nyní jde o to, zda papež otevřeně použije slovo Rohingové. Tamní vládě se to pochopitelně líbit nebude. Dokonce i barmský kardinál Charles Bo vzkázal hlavě katolíků, aby nerozhoupávala loďku,“ uvádí Crux.

V Barmě je navíc pronásledována i tamní nepatrná křesťanská menšina. Papež pro ni bude muset něco udělat, aniž by barmským katolíkům život spíše zkomplikoval. Františka čeká 12 projevů a šest kázání, bude tedy mít dost příležitostí sdělit to, co má na srdci.

Návštěva je podle magazínu velmi citlivá, mimo jiné proto, že na poslední chvíli dostalo zelenou papežem vyžádané setkání s vrchním velitelem barmských ozbrojených sil. Podle expertů má František šanci přinést alespoň nějakou změnu, když bude poukazovat na společné hodnoty křesťanů a buddhistů, jimiž jsou soucit a láska k bližním.

Rohingové v provizorním uprchlickém táboře

Zítra se v barmské metropoli setká s političkou Su Ťij, prezidentem Tchin Ťjoem a dalšími představiteli Barmy. Su Ťij v listopadu 2015 drtivým volebním vítězstvím ukončila padesát let vojenské diktatury. Povedlo se jí to sice už v roce 1990, tehdy ale putovala do domácího vězení.

Ústava legendární aktivistce brání stát se prezidentkou, proto drží funkci ministryně zahraničí a „státní poradkyně“, která má velmi blízko k prezidentovi. Krize kolem Rohingů jí ale vynesla ostrou kritiku od mezinárodního společenství. K vyhánění dlouho mlčela a nejevila žádnou velkou ochotu k akci.

Neméně složitá situace čeká pontifika podle magazínu Crux v Bangladéši. Jde o osmý nejlidnatější stát světa, ve kterém žije 375 tisíc katolíků. Zatímco v Barmě tvoří tato náboženská skupina šest procent populace, v Bangladéši představuje jen 0,2 procenta. Jde o jednu z nejchudších zemí světa, pod hranicí chudoby, tedy s příjmem méně než 50 korun denně, je tam třetina obyvatel.

Na 86 procent Bangladéšanů jsou muslimové. Podle organizace Human Rights Watch loni země zažila násilné útoky jak proti sekulárním blogerům, tak i vědcům, náboženským menšinám, zejména hinduistům, dále pak aktivistům hájícím homosexuály i cizincům.

Riskantní cesta

„Papež čelí těžkému dilematu,“ tvrdí Crux. Když se v Barmě zastane Rohingů, zcela určitě poškodí místní křesťany. Katolický publicista a kněz Thomas Reese si myslí, že se papež nachází v dokonalé pasti. „Kardinál Bo se na něj výslovně obrátil s naléhavou prosbou, aby k Rohingům mlčel. Jenomže když to udělá, co zbude z legendárního prorockého papeže?,“ řekl magazínu Crux Reese.

Buddhističtí mniši

Situace menšin je v zemi velmi těžká. Loni v prosinci někdo hodil granát do katolického kostela na severu Barmy, a dva faráři, Nawng Latt a Gam Seng, putovali za mříže jen proto, že dovedli na místo zkázy novináře, aby si to nafotili.

Radikální a nebezpečnou silou jsou v Barmě buddhističtí mniši, kterých je půl milionu. „V jediné zemi světa je tak o dvacet procent řeholníků víc, než je katolických mnichů na celém světě,“ připomíná Crux.

Podle vyjádření Jezuitské služby pro uprchlíky by bylo možná lepší, kdyby papež napříště cestoval do zemí, které jsou vůči křesťanství vstřícnější. Přesto jeho nynější návštěva může přinést pokrok.

„Papežova v pořadí třetí cesta do Asie je složitá a riskantní. Papež má renomé člověka, který v posledních letech přispěl k několika významným diplomatickým průlomům. O to zajímavější bude jej sledovat, jak se v krajně nepřátelském prostředí snaží protlačit své poselství doslova uchem jehly,“ uzavírá svůj text magazín Crux.