Papež František zaskočil i potěšil kubánské emigranty svým podílem na změně ve vztazích USA a Kuby
Papež František sehrál významnou roli v přípravě jednání prezidentů Baracka Obamy a Raúla Castra o urovnání vztahů mezi Spojenými státy a Kubou. Zároveň tím nechtěně přispěl ke krizi mezi svými souvěrci na jihu Floridy, kde spousta starších katolíků ztotožňuje bratry Castrovy s ďáblem.
O tomto problému se rozepsal japonský deník Japan Times.
Řada katolíků po celém světě je hrdá na svého papeže, že dokázal rozdmýchat naděje na pokrok na komunistické Kubě, ale někteří američtí Kubánci říkají, že jejich duchovní vůdce je zradil.
„Zůstanu katolíkem až do smrti,“ řekl 53letý údržbář Efrain Rivas, který byl na Kubě 16 let politickým vězněm, „ale jsem katolík bez papeže.“
Pan Rivas se rozplakal, když americký prezident Obama náhle oznámil, že izolace Kuby, která trvala půl století, skončí. Když se však dověděl, že na tom měl podíl papež František, zmocnil se ho hněv.
Thomas Wenski, který je arcibiskupem ve floridském Miami, pobouření tamních katolíků chápe, ale dodal, že daleko více exulantů diplomatický průlom navzdory svému trápení vítá. V rozhovoru pro agenturu AP řekl, že jejich bolest je opravdová, ale budoucnost se nedá stavět na roztrpčení.
Vatikán podává ruku karibskému ostrovu nejpozději od časů papeže Jana Pavla II. a jeho historické návštěvy v roce 1998, kdy řekl: „Nechť se Kuba a její skvělý potenciál otevře světu a svět se zase otevře vůči ní.“
Diskuse pokračovala za papeže Benedikta XVI., který navštívil Kubu roku 2012. První latinskoamerický papež František se přimlouval za ukončení amerického embarga už v době, kdy měl být jmenován kardinálem v argentinské metropoli Buenos Aires.
Kubánský kardinál Jaime Ortega, který připravoval papežské návštěvy na Kubě, měl velký vliv na zlepšování vztahů mezi církví a státem, který se deklaruje jako ateistický, od roku 1981, kdy se stal arcibiskupem v Havaně. To vadilo hlavně tamním starším katolíkům, kteří chtěli, aby si církev uchovala vůči vládnoucímu komunistickému režimu tvrdší postoj.
Exulanty diplomacie papeže Františka rozlítila a otevřeně se ptají, zda nepodlehl nátlaku amerického prezidenta Obamy, jestli vůbec chápe, jak strašně se vede kubánským bratřím, a zda si nechce lehkomyslně upevnit pověst hlavy katolické církve, která provádí důležité změny.
„Vůbec nevím, jak to papež myslí,“ řekl 53letý právník José Sanchez-Gronlier, který byl pronásledován kvůli víře, dokud v době dospívání Kubu neopustil. Nikdy prý nezapomene, jak úřady nechaly obsadit klášter stojící poblíž jeho domova. Papež je podle něj poněkud naivní.
Hlavu katolické církve také kritizoval kubánsko-americký republikánský senátor Marco Rubio, který řekl novinářům, že se papeže chystá požádat, aby nezapomínal na věc svobody a demokracie.
František tyto argumenty dobře zná, protože strávil celý život snahou napravit vedlejší následky studené války v Latinské Americe.
50letý miamský číšník Arturo Suarez-Ramos, který byl na Kubě politickým vězněm 27 let, řekl, že Františkovi šlo spíše o titulky v médiích, když prohlásil, že v církvi jsou vítáni i homosexuálové a rozvedení lidé. Papeži by podle něj nemělo jít o popularitu za každou cenu.
Ještě jako vůdce argentinské církve kritizoval kubánskou diktaturu i americké embargo, a vyzýval obě strany, aby o svých rozporech jednaly. Už jako papež pak napsal Baracku Obamovi i Raúlu Castrovi, že tání by mělo začít propouštěním vězňů.
Katolická církev je na Kubě stále hlavní náboženskou obcí, přestože lidé chodí do kostela po desetiletích oficiálního ateismu mnohem méně.
Církev je však současně významné alternativní prostředí, kde je místy možná i kritika vlády. Její zprostředkující role by mohla být důvodem slibovaných změn, které nedávno ohlásil Barack Obama i Raúl Castro, ale mnoho lidí jim odmítá uvěřit.
Důchodce Jay Fernandez, který opustil Kubu roku 1961, řekl, že papež František se chová jako žebrák, který se spokojí s nepatrnými ústupky kubánské vlády.
Jeho úkolem je šířit mír, ale některé hrozně věci to podle rozzlobeného emigranta hlavně na Kubě nevyřeší. Určitě prý nepomůže, když se bude František jen snažit, aby ho měl jako posla míru každý rád.
Ukončení embarga a zlepšení vztahů s Kubou se už dlouho dožadovali i američtí biskupové. Říkali přitom, že konec izolace by mohl pomoci otevřít kubánskou společnost a zlepšit lidská práva i náboženskou svobodu.
Právě tento názor slyšel dopisovatel japonského deníku Japan Times na mši v chrámu Panny Marie Milosrdné z Cobre, která je patronkou Kuby. „Nic lepšího se nemohlo stát,“ řekla 70letá Lucresia Leónová, která unikla z Kuby roku 1980, kdy ostrov opustilo po moři 125 tisíc lidí.
Kubánský exulant, historik Jesús Mendéz, který učí na Barryově univerzitě v Miami na Floridě a píše o latinskoamerické církvi, je přesvědčen, že většina katolíků uvítá papežovu iniciativu jako snahu podpořit náboženskou svobodu na Kubě.
Mendez řekl dopisovateli japonského listu Japan Times, že Františka velmi znepokojuje ústup katolické víry hlavně v Evropě, ale i ve Spojených státech a v Kanadě, a že je pro něj samozřejmě velmi důležité, aby prospěl i katolické církvi na Kubě.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
