Pánové si z feminismu udělali obrannou zeď. Když najdou něco, co se jim nelíbí, je to feministické, myslí si spisovatelka Slávka Poberová
Prozaička, překladatelka a redaktorka nakladatelství Slávka Poberová přiznává, že je feministkou. „Myslím, že dnešní feministky by asi na mne dost nevražily, protože jsem přesvědčená, že ženy jsou na stejné úrovni jako muži a není mezi nimi rozdílu. Samozřejmě, muži mají větší mozky i sílu, ženy mají zas jiné přednosti a dohromady to dává produktivní celek,“ říká v pořadu Hovory.
„Pánové ale z feminismu udělali jakousi obrannou zeď. A když najdou něco, co se jim nelíbí, je to feministické. A stejné je to u literatury, protože všeobecně se ta ženská považuje za pokleslou. I můj tatínek četl jen válečné knihy, protože ty, jak říkal, feministické prostě nebyly pro něj,“ vzpomíná s tím, že nic jako mužská literatura ale neexistuje.
Čtěte také
Poberová je sama autorskou řady knih, nedávno jí vyšly Osudy českých šlechtičen.
„Dámy, ty šlechtičny byly velice různé. Je tam dobrodružka Eva z Rožmberka, pak například Eliška Smiřická, která si vzala o své vůli kováře a dopustila se, myslím, krvesmilstva. Píšeme o Marii Trčkové, které se říkalo Zlá Manda a která, přestože byla nekatolička, si měla své náboženství ponechat, ale pak krutě vysávala své poddané. Popisujeme život Zuzany Černínové, která si psala se synem a chtěla, aby si vzal Češku. To bylo její jediné utkvělé přání – a syn si vzal Italku,“ popisuje.
Víc se dozvíte v audiozáznamu pořadu Hovory Jany Klusákové, poslechněte si.
Související
-
Jiří Gruša: Polistopadový ministr školství, ale hlavně diplomat a spisovatel
Jiří Gruša (1938–2011) za částečné publikování románu Mimner aneb Hra o smrďocha byl po roce 1969 trestně stíhán kvůli údajnému šíření pornografie.
-
Komunisté slibovali rumunským Slovákům, že budou moct na Šumavě pěstovat papriku, říká spisovatel
„Osidlování pohraničí byla ohromná propagandistická kampaň komunistů, za kterou by se nemusel stydět ani Goebbels a další,“ říká spisovatel Martin Sichinger.
-
Já jsem jim do toho hlavně „kafral“, popisuje vznik komiksu Démoni balkánské války spisovatel Dzuro
„Těžké téma války na Balkáně jsme chtěli přiblížit i mladé generaci, která nemá až takový zájem o ,tlusté‘ knihy,“ říká Vladimir Dzuro.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.