Paliativní péče už dávno není jen podávání utišujících prostředků. Je to sebevědomý obor, objasňuje Marek Orko Vácha
„Paliativní léčba znamená, že se lékař snaží ošetřit všechny čtyři rozměry pacienta: fyzický, emocionální, sociální a spirituální,“ vysvětluje kněz a bioetik Marek Orko Vácha v pořadu Hovory. „Paliativní péče už dávno není jen podávání utišujících prostředků – to tak bylo asi tak v 90. letech. Dnes je to sebevědomý obor, který se musel dostat přes jednu nejdůležitější věc, kterou je komunikace s pacientem,“ dodává.
„Komunikace lékaře je ale dovednost, které se musí naučit. Není to tak, že někdo umí rychle a geniálně komunikovat. Je to jako hra na kytaru – dá se to naučit, ale musíte tomu věnovat čas.“
Čtěte také
Takový rozhovor, při kterém se nemocný dozví, že na tomto světě má už jen vyhrazený konečný čas, má podle Orko Váchy svůj začátek a konec.
„Ten, kdo sděluje, musí nad rozhovorem držet ruku a někam ho vést. Proto je tak důležité se to předem naučit, pacient totiž opravdu není jen nějaká suma orgánů, kterou je jen potřeba opravit, jak říkává známý psychiatr Radkin Honzák,“ cituje kněz a etik.
Lékař a Váchův kamarád z hematoonkologie Petr Pavlíček prý takový rozhovor označuje za lingvistickou pyrotechniku. „On říká, že když lékař sděluje diagnózu a použije termín rakovina, tak – jakmile to slovo padne – pacient přestane poslouchat.“
Nejdůležitější rozhovor v životě
„Takže, když to zkrátím: Důležité je, že jde o nejdůležitější rozhovor pacientova života, který si bude pamatovat až do své smrti. A ty důležité věty, které mu řekne, budou ty, které bude předávat svým příbuzným a blízkým.“
Čtěte také
„Je to extrémně důležitý rozhovor, nemocného život se bude dál dělit na období ,před a po‘. Pokud jde o muže, tak už dál asi nebude vydělávat peníze pro svou rodinu, což je pro každého z nás zásadní role. Pokud jde o ženu, tak ta třeba hlavně uslyší, že nebude mít vlasy apod. To jsou tak zásadní věci, které si každý lékař, psycholog či kněz musí dopředu připravit a přesně vědět, co chce říct a co pak i řekne.“
„Špatné zprávy se ve Velké Británii například říkají u šálku čaje s oslazeným mlékem, a to je také důležitá věc, kterou je třeba vědět“ dodává Marek Orko Vácha.
Když člověk umírá, je podle kněze a etika stejně sám, přestože je obklopený svými blízkými. „Je sám v tom smyslu, že je to zkušenost, kterou za něj nikdo jiný neudělá ani nejde delegovat. Prochází tak tou branou nebo dveřmi zcela sám,“ dodává.
Celé Hovory nejen o paliativní péči najdete v audiozáznamu, ptá se Renata Kalenská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
