Paasisinnaannginnakkumm. Grónsky se dá rapovat i zpívat, ale jazyk ovládá na světě jen 60 tisíc lidí
Umiatsiaasara pullattagaq nimerissanik ulikkaarpoq. Rozumíte? Nebo aspoň tušíte, o jaký jazyk jde? Velmi pravděpodobně ani jedno. Jde totiž o jazyk, kterým mluví jen necelých 60 tisíc lidí. Jmenuje se Kalaallisut, ale známější je jako grónština. A té se věnuje i tento díl pořadu Za Obzorem
„Celá naše jazyková rodina je odlišná od evropských jazyků. Máme svoji vlastní jazykovou rodinu. Jsou to polysyntetické jazyky. Máte základ slova a k němu připojujete různé afixy – na začátku, nebo konci – až to jedno slovo má význam jako plná věta,“ popisuje lingvistka Tikaajaat Kristensen z grónské univerzity.
Čtěte také
Pro grónštinu jsou tak velmi typická dlouhá slova. Například Paasisinnaannginnakkumm znamená Nerozumím.
Toto vytváření slov je podle Tikaajaat jedním z důvodů, proč je náročné se grónštinu naučit. Stejné významy je možné tvořit různě, a tak se není možné jen naučit se slovník, je potřeba systému porozumět.
Kdo by se přeci jen do studia grónštiny chtěl pustit, bude mít omezený prostor ji využít. Kalaallisut umí asi 57 tisíc lidí a pokud jde o mluvenou formu, je to ještě trochu složitější.
„Grónština má jednu verzi psaného jazyka, která vychází z dialektu, kterým se mluví v Sisimutu, Nuuku a Manitsoqu. Kdybyste jel na jih Grónska, na východ, nebo na úplný sever, tam je ten odklon psaného a mluveného jazyka větší. Zvlášť grónština na východě ostrova je z lingvistického pohledu vlastně už jiný jazyk, ale politický pohled je, že máme jeden jazyk s různými dialekty,“ vysvětluje Tikaajaat Kristensen.
Čtěte také
V průběhu let se v Grónsku měnilo, kdy se děti které jazyky učí. Nyní začínají děti se všemi jazyky zároveň, už v první třídě. Střední školy ale už spadají do dánského systému a tam se vyučuje dánsky a i přijímací zkoušky jsou v dánštině.
To se ukazuje jako problém, protože mladá generace už dánštinu příliš používat nechce a kloní se raději k angličtině. Univerzita to v tomto ohledu má snazší.
„Na univerzitě máme také hodně dánštiny. Moje oddělení zrovna ne, tam je to grónština, protože jsme katedra grónštiny. A naši studenti mohou své diplomové práce psát grónsky. Když jsem já studovala, tak to možné nebylo, musela jsem ji psát dánsky nebo anglicky. Teď to jde. Malý pokrok vpřed,“ těší Tikaajaat Kristensen.
Rap i klasická literatura
Jazyk se udržuje zejména v hudbě. V Grónsku vzniká hlavně mezi mladými celá řada skupin napříč všemi hudebními žánry. Mezi ty nejpopulárnější patří rapper Tarrak.
Grónština podle Tikaajaat Kristensen žije ale i literaturou. Ta prochází různými cykly témat, které jsou tou dobou moderní, historie je ale svázaná s klasiky. Od roku 1861 na ostrově vycházely noviny v grónštině, které vydávaly romány na pokračování. A často vydávaly klasická díla jako třeba Hrabě Monte Christo.
Až o skoro padesát let později vznikla první skutečně grónská kniha.
Pokud vás zajímá, jak se ke grónštině staví mladí a proč má grónština dvě slova pro granátové jablko, poslechněte si celý pořad Za Obzorem, audio je nahoře.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

