Ozvěny dne - zprávy 6. ledna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Za incident s výbušninou v dopravním letadle z Popradu do Dublinu bude potrestán jen řadový policista.

Lubomír SMATANA, redaktor:
Ministr vnitra okamžitě zakázal výcvik s výbušninami mezi lidmi.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Evropská komise chce vyšší platy pro euroúředníky, podává žalobu na členské země.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Podle mluvčí komise Pii Hansenové bude žádat zrušení rozhodnutí rady, protože je v rozporu se zněním unijních smluv.

Jan BUMBA, moderátor:
Zemřel novinář Ivan Medek. Někdejší kancléř Václava Havla.

Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky:
Ta smrt je výzvou k tomu, abychom se zamysleli o všem, co uměl v době, kdy byl živ. A je toho nemálo.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A počasí, bude zataženo až oblačno, přechodně i polojasno, ojediněle slabé sněžení, teploty do minus 1 stupně, na horách 5 pod nulou.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Tereza Tomášková a Jan Bumba.

Za incident s výbušninou bude potrestán jen řadový policista

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer. Jako selhání jedince hodnotí slovenský ministr vnitra incident s výbušninou v dopravním letadle z Popradu do Dublinu. Slovenský pyrotechnik zapomněl uvnitř 90 gramů výbušniny hexogen. Letadlo pak dovezlo trhavinu přilepenou na zavazadle jednoho z cestujících až do Irska. Podle šéfa slovenské pohraniční policie se stala chyba při běžném výcviku psů. Bezpečnost cestujících podle něj nebyla ohrožena. Pilot o prý o trhavině na palubě věděl.

Lubomír SMATANA, redaktor:
Policejní pyrotechnik rozhodil mezi zavadla dva vzorky výbušniny, které měl vyčenichat služební pes. Jenže našel jenom jednu a pyrotechnik na druhou zapomněl. Říká šéf pohraniční policie Tibor Mako.

Tibor MAKO, šéf pohraniční policie:
Když si toho uvědomil /nesrozumitelné/, byl kontaktovaný pilot letadla. Pilot po vysvětlení celou situaci vyhodnotil jako ne nebezpečnou a s letadlem odletěl.

Lubomír SMATANA, redaktor:
Případ se stal v sobotu, ovšem pyrotechnik to ohlásil svým nadřízeným až v pondělí. Teprve potom slovenská policie informovala irskou a ta za přísných bezpečnostních opatření trhavinu okamžitě zajistila. Zapomnětlivý pyrotechnik dostane kázeňský trest a ministr vnitra okamžitě zakázal výcvik s výbušninami mezi lidmi. Lubomír Smatana, Český rozhlas, Bratislava.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Slovenské ministerstvo vnitra už se irské straně za incident omluvilo. Dublin ale celý případ bere vážně a chce ho nechat řádně přešetřit.

Evropská komise žaluje členské země kvůli platům euroúředníků

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Členské země evropské 27 budou čelit žalobě kvůli platům zaměstnanců unijních institucí. K soudu v Lucemburku podává žalobu Evropská komise, postavila se za úředníky a další pracovníky orgánů Unie, kterým Rada ministrů přiznala menší zvýšení platů, než na jaké mají podle dohody mezi členskými zeměmi a odbory nárok.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Členské země před Vánocemi schválily poloviční valorizaci platů zaměstnanců unijních institucí, než navrhla Evropská komise. Podle platných pravidel to mají necelá čtyři procenta. Komise se proto na své pravidelné schůzce rozhodla pohnat členské země k Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku. Podle mluvčí komise Pii Hansenové bude žádat zrušení rozhodnutí rady, protože je v rozporu se zněním unijních smluv. Komise také požádala soud, aby žalobu projednal přednostně. Pii Hansenová připomněla, že komise je strážcem smluv a že jde o respektování daných pravidel. Politické tlaky tu podle ní nemají místo. Členské země odůvodňovaly menší navýšení platů tíživou hospodářskou situací ve většině států Unie. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Zemřel novinář Ivan Medek

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Zemřel kancléř bývalého prezidenta Václava Havla, novinář a muzikolog Ivan Medek, bylo mu 84 let. V roce 1977 podepsal Chartu 77 a po útocích StB emigroval do Rakouska. Tam působil jako jeden z komentátorů Hlasu Ameriky. A svými relacemi přispěl k tomu, že činnost Charty 77 vešla do širšího povědomí. Na Ivana Medka zavzpomínal exprezident Václav Havel.

Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky:
Byla to vzácná osobnost. Měl takový zvláštní nadhled. Některý věci bral velmi vážně. Někdy byl velmi pevný, až jako paličatý, bych řekl, zároveŇ neobyčejně tolerantní. Byla to velká osobnost.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Ivana Medka připomeneme i v publicistické části Ozvěn dne.

Jan Kohout by se měl zabývat situací kolem uvěznění Liou Siapaa

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Vicepremiér Jan Kohout by se měl zabývat situací kolem uvěznění čínského obhájce lidských práv Liou Siapaa. Požádal ho o to premiér Jan Fischer. S tím, že by měl věc probrat i s čínskou velvyslankyní. Premiér to potvrdil Radiožurnálu.

Jan FISCHER, premiér /nestraník/:
Já jsem po zvážení celé situace po odsouzení známého čínského disidenta dokonce s takovou výší trestu prostě za projeví názoru skutečně požádal pana vicepremiéra Kohouta, aby se tou věcí nejen vážně zabýval uvnitř resortu, ale náležitě i komunikovali čínské velvyslankyni zde v Praze.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Za čínského disidenta se dnes postavili také bývalý prezident Václav Havel, biskup Václav Malý a herec Pavel Landovský. Na čínské velvyslanectví přinesli otevřený protestní dopis, který ale nikdo nepřevzal. Liou Siapaa byl na sklonku loňského roku odsouzen k jedenáctiletému vězení za údajné podvracení státu.

Václav Klaus přivítal na Pražském hradě Mirka Topolánka

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Prezident Václav Klaus při dalším z novoročních obědů přivítal na Pražském hradě předsedu ODS Mirka Topolánka. Mluvili o termínu voleb a rekordním deficitu veřejných financí. Občanští demokraté by uvítali volby dřív, než o avizovaném posledním květnovém víkendu.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Nad steakem se zeleninou se prezident Václav Klaus s lídrem občanských demokratů Mirkem Topolánkem shodli, že musí využít všech dostupných prostředků, aby se zadlužování Česka dál neprohlubovalo.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda strany /ODS/:
A to jak vzhledem ke stávajícímu schválenému rozpočtu, tak samozřejmě vzhledem k novým návrhům, které ve sněmovně hrozí. Myslím si, že ta diskuse v tomto směru byla velmi detailní a v tom se naprosto shodujeme a cítíme tam svojí odpovědnost.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Řekl po schůzce Topolánek. Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek, který s prezidentem poobědvá v pondělí, znovu zopakoval, že návrhy sociálních demokratů, které už sněmovna schválila, deficit hospodaření neprohloubí. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Vysoká pokuta by mohla hrozit ČR, kdyby neodebrala celý milion dávek vakcín proti prasečí chřipce

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Vysoká pokuta by mohla hrozit Česku, kdyby neodebralo celý milion dávek vakcín proti prasečí chřipce za 220 milionů korun, které se objednalo. Radiožurnálu to řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. Smlouva s dodavatelem, firmou GlaxoSmithKline, je ale tajná. Už dřív se mluvilo o tom, že ji ministerstvo uzavřelo ve spěchu a že je pro stát nevýhodná. Řada evropských zemí, třeba Francie nebo Německo, se už přebytečných vakcín zbavuje.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Běžně se stává, že praktičtí lékaři nespotřebují desetidávkové balení vakcíny proti prasečí chřipce najednou, protože nemají tolik pacientů, kteří ji chtějí. Musí pak očkovací látku vylít. Radiožurnálu to řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle něj by se mělo ministerstvo přebytečných vakcín zbavit, dokud to jde, třeba je prodat. To zatím ani náhodou, reaguje ministerstvo zdravotnictví. Také neuvažuje o tom, že by jednalo s dodavatelem vakcín proti prasečí chřipce, firmou GlaxoSmithKline, o omezení dodávek. Lenka Jansová, Radiožurnál.

Za mléko by domácí producenti mohli dostávat víc peněz než dosud

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Za mléko by domácí producenti mohli dostávat víc peněz než dosud. Odbytová družstva teď vyjednávají s mlékárnami o tom, jestli ceny navýší. Čeští farmáři už několik měsíců prodělávají a snižují počty dojnic. Mlékárny sice zvýšení výkupních cen slibují, ale mluví o pozvolném nárůstu. Například odbytové družstvo MLECOOP vyjednalo s mlékárnami za prosinec cenu 6 korun a 80 haléřů za litr. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby by přitom farmáři potřebovali aspoň 7,50, aby mohli splatit dluhy z doby mléčné krize.

Jan VELEBA, prezident Agrární komory ČR:
Ta mlékárna, která to pochopí, která se přizpůsobí tomuto politiku, bude mít surovinu, že ten farmář bude moct dál žít, ta mlékárna, která bude hrát tu roli, čím déle bude držet cenu nízkou, tím lépe pro ní, tak to si myslím, že ta na to doplatí. Teď je tady doba, kdy je poptávka po mléku, kdy je poptávka po surovině a kdy je možnost farmářovi vydat určitou cenu, vůbec nikdo nemluví o ceně 9 korun, 10 korun, jak tady byla třeba před dvěma roky.

Vyšetřování tragického výbuchu v Rudníku na Trutnovsku pokračuje

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Vyšetřování tragického výbuchu v Rudníku na Trutnovsku pokračuje. Firma dnes měla částečně obnovit výrobu. Vedení společnosti to oznámilo v podvečer na mimořádné tiskové konferenci. Při pondělní explozi parních akumulátorů zahynuli dva lidé a několik dalších se zranilo. Na Trutnovsku máme reportéra Martina Pařízka. Martine, co tedy k případu víme nového?

Martin PAŘÍZEK, redaktor:
Dobrý večer. Tak co je důležité a na co asi čeká řada lidí v Rudníku a jeho okolí je to, že vedení firmy Avon Automotive dnes opravdu částečně spustilo výrobu. Výroba se zastavila ihned po tom pondělním výbuchu.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A, Martine, co se tedy bude dít v areálu firmy dál?

Martin PAŘÍZEK, redaktor:
Tak na místě stále probíhá vyšetřování, společnost plánuje provést opravy celého areálu a co nejdříve obnovit výrobu v plném rozsahu, teď se bude čekat na potřebná povolení k zahájení oprav. O celé tragédii dnes jednala i rada Královéhradeckého kraje a ta rozhodla, že každá z rodin pozůstalých po obětech získá od kraje 30 tisíc korun. Martin Pařízek, Radiožurnál, Rudník, Trutnovsko.

Výuku angličtiny na českých školách učí 80 procent kvalifikovaných učitelů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Výuku angličtiny na českých školách učí 80 procent kvalifikovaných učitelů. Velmi nízký podíl je rodilých mluvčí. Ve srovnání s 90. lety minulého století ze škol téměř zmizeli. Vyplývá to výroční zprávy České školní inspekce. Přítomnost rodilých mluvčích ve výuce přitom žáky významně motivuje učit se jazyk a hlavně se v něm zdokonalovat. Tématu se budeme věnovat podrobněji v publicisté části Ozvěn dne.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále? Jak vzpomínají na Ivana Medka jeho někdejšího kolegové a spolupracovníci. A co způsobí omyl slovenské policie, která propašovala do Irska letecky výbušninu, ve vztazích mezi Dublinem a Bratislavou?

Osobnost Ivana Medka

Jan BUMBA, moderátor:
Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň. Nejen nezaměnitelná dikce, s níž proslulý reportér pronášel tato slova, utkvěla za normalizace bezpočtu posluchačů. Ti mladší si jej pamatují jako kancléře prezidenta Václava Havla. A úplně všichni si jej pamatují jako nesmírně noblesního pána, který i ve vysokém věku naprosto přesně pojmenovával problémy světa, ve kterém žije. Ivan Medek dnes zemřel ve věku 84 let. Vloni přinesl delší rozhovor s Ivanem Medkem i Český rozhlas v rámci cyklu Příběhy 20. století. Pan Medek se přitom podělil o jednu základní životní zkušenost.

Ivan MEDEK:
Myslím, že musíte počítat s tím, že prožijete i spoustu zklamání, že to patří k životu. A spoustu proher. A já si myslím, že jedna z vůbec nejdůležitějších věcí, nechci /nesrozumitelné/, ale to je zkušenost, je naučit se prohry přijímat a něco s nimi udělat.

Jan BUMBA, moderátor:
Řekl ještě nedávno Ivan Medek pro seriál, který vysílá Český rozhlas. Dnes na svého někdejšího kancléře vzpomínal i bývalý prezident Václav Havel.

Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky:
Byla to vzácná osobnost. Měl takový zvláštní nadhled. Některý věci bral velmi vážně. Někdy byl velmi pevný, až jako paličatý, bych řekl, zároveň neobyčejně tolerantní. Byla to velká osobnost. A já mám v paměti jeden okamžik. On podepsal Chartu a potom, jak byly ty tlaky na emigraci, tak se rozhodl emigrovat a navštívil mě doma, loučil se se mnou a říkal, že ještě něco bude platný. Snad. No, a všichni víme, jak hodně byl platný. Vždyť bez té jeho práce Hlasu Ameriky by Charta a celé to hnutí zdaleka nemohly mít tu váhu, ten vliv, ten dosah bez toho Hlasu Ameriky a bez toho, že nepřetrhl kontakt, co jsme byli, on to předčítal a referoval o tom. Potom jsem ho poznal i samozřejmě jako spolupracovníka, když pracoval na Hradě nejprve jako, jako vedoucí odboru vnitřní politiky, později tedy jako kancléř vedoucí kanceláře.

Jan BUMBA, moderátor:
A Václav Havel odpověděl novinářům i na otázku, co podle jeho názoru nejvíc překáželo životním postojům Ivana Medka.

Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky:
No, rozčilovala ho, za prvé, asi pitomost. A za druhé, šejdířství. My jsme většinou se na všem rychle a snadno shodli. Tu a tam se stalo, že jsme se na něčem neshodli a v tu chvíli jsem musel ustoupit já.

Jan BUMBA, moderátor:
Tolik bývalý prezident Václav Havel. Naším hostem je nyní další ze spolupracovníků a přátel Ivana Medka, bývalý ředitel českých redakcí Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky Pavel Pecháček. Dobrý večer.

Pavel PECHÁČEK, bývalý ředitel českých redakcí Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud se nepletu, pane Pecháčku, vy jste se s panem Medkem seznámil dlouho před tím, než odešel pracovat do Rakouska pro Hlas Ameriky, je to pravda, jak jste se seznámili?

Pavel PECHÁČEK, bývalý ředitel českých redakcí Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky:
Je to pravda. Já jsem se s Ivanem setkal už na začátku roku 68, on dělal v Československém rozhlase hudební pořady pro mládež, dělal je skvěle. Já jsem byl režisérem některých těch pořadů v Československém rozhlase. No, a potom, když přišel 68 rok, tak jsme spolu s Ivanem, s Vláďou Justem a ještě několika dalšími se snažili prosadit náš program, jak by to mělo v Československu vypadat, přes tehdy část lidové strany. No, to se nám sice povedlo, ale potom přišla okupace a bylo po těchto ideálech. Potom jsem se s Ivanem už sešel v Německu začátkem 70. let, dál už nesměl vyjíždět, a jak se on vůbec vlastně dostal ven, on byl vlastně z té republiky vyštván, tam udělali estébáci chybu, že ho vyštvali, protože on potom odvedl tak znamenitou práci, že se jim to ještě určitě zajídalo. Bylo to tak, že ho vyvezli tehdy za Prahu do lesa v noci, tam ho stloukli a dovedli ho k jakémusi přesvědčení, že on musí odejít, protože by ho mohli zabít. No, a potom ta naše setkání už byla ta pracovní v té jeho poslední životní rozhlasové kapitole, to byl jednak Hlas Ameriky a jednak Svobodná Evropa.

Jan BUMBA, moderátor:
A vy jste byl tedy jeho nadřízený, vy jste byl jeho šéf?

Pavel PECHÁČEK, bývalý ředitel českých redakcí Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky:
Ano, ano, v obou případech, protože dřív, než jsem se stal ředitelem Svobodné Evropy, tak jsem byl šéfem Hlasu Ameriky, takže tam přišel za mého působení v Hlasu Ameriky, no, a potom taky pomáhal samozřejmě Svobodné Evropě. Tam ty skvělé seznamy, které četl, tak jak si to přál pozdější pan prezident Havel, ty seznamy lidí, co podepisovali několik vět, které od něj chodili každý den přesně v tom pořadí, jak to bylo určeno, tam byla taky skvělá Ivanova práce.

Jan BUMBA, moderátor:
V čem to bylo, že se z Ivana Medka stal takový novinář, takový profík?

Pavel PECHÁČEK, bývalý ředitel českých redakcí Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky:
On byl obrovský talent, to byl člověk statečný, byl to charakter, byl to člověk hluboké víry a velice prakticky dovedl aplikovat ty náboženské křesťanské zásady na normální život. A on, já myslím, ty talenty šly z několika stran, hudba, to byla jasné, z České filharmonie ho /nesrozumitelné/ až za to, že se zastal Václava Kalicha. Potom, co se týká literatury, co se týká politiky, on byl prostě mimořádně inteligentní, tam možná byly nějaké ty historické postavy, které byly příbuzné s Ivanem, ať už to byli ti legionáři, /nesrozumitelné/, ti mu byli za kmotra, takže pak měl už i kvůli průšvih, no, já myslím, že on byl mnohostranný. Kam byste ho postavil, pokud by to snad nebyly nějaké technické věci, tak by to Ivan, já myslím, že zvládnul.

Jan BUMBA, moderátor:
A k tomu dalšímu jobu, který zastával Ivan Medek, stýkali jste i v době, kdy pracoval v kanceláři prezidenta Havla, byla třeba tohle práce, která panu Medkovi seděla?

Pavel PECHÁČEK, bývalý ředitel českých redakcí Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky:
Já myslím, že mu seděla. Já jsem se tam s ní také viděl, ne často, ale Ivan byl třeba u toho, když jsem přijel, to bylo začátkem roku 93, když jsem přijel z Mnichova do Prahy a sdělil jsem mu, co by říkal Havel tomu, že by se Svobodná Evropa stěhovala z Mnichova do Prahy, to byl tehdy takový můj nápad, no, a Medek okamžitě reagoval pozitivně, když by to bylo výtečné, jistě, po stránce profesionální i finanční, a nemusel Havla přemlouvat, Havel to viděl také pozitivně, a tam jsem ovšem viděl, jaký pozitivní vliv Medek u Havla má, plus ještě ovšem, jak on sám prostě určité věci, určité věci posuzuje, určité věci dělá, určité věci prosazuje.

Jan BUMBA, moderátor:
A šířeji, nejen vliv na Václava Havla, ale v čem byste viděl největší přínos Ivana Medka po roce 89 pro českou společnost jako celek?

Pavel PECHÁČEK, bývalý ředitel českých redakcí Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky:
On byl člověk taky úžasně střízlivý, já si myslím, že kolem sebe, a měl nemálo lidí, šířil takovou tu atmosféru slušnosti, která tady bohužel ještě dneska není úplně doma, a tam on věděl velmi přesně, třeba co se politiky týkalo, že normálně ve světě poslanci jsou pro to, aby hledali dohromady nějaké kompromisy a ne proto, aby na sebe řvali a byli k sobě vulgární. On to byl noblesní člověk, to taky dneska není tak ještě úplně zvykem. A tou noblesou, samozřejmě někdo ho mohl urazit, ale on měl takový nadhled a s tou jeho globálním, s tím jeho globálním názorem, teď nemyslím jenom celosvětový, ale i v tom, co bylo a co ještě bude, až my nebudeme, Medek byl vynikající postava, já, nemáme jich moc, takových lidí.

Jan BUMBA, moderátor:
A kromě toho, co jste řekl, já jsem tedy se s panem Medkem měl možnost setkat jen párkrát a velice letmo vždycky v nějaké redakci a kromě toho, co už jste říkal, on taky působil jako člověk veselý a vtipný, plný elánu, rád se smál. Pamatuje si ho také tak?

Pavel PECHÁČEK, bývalý ředitel českých redakcí Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky:
Určitě, určitě. To, že třeba jaksi on byl tak, jak jsem říkal, /nesrozumitelné/ člověk neznamená, že neměl smysl pro humor, velmi hluboký, ty jeho vtipy, on si často dělal legraci sám ze sebe. On byl člověk, který se nevytahoval, který neaduroval sám sebe, ale naopak, dovedl se shodit, dovedl se zasmát velmi často, velmi často, to bylo součástí našich setkání taky, tento humor.

Jan BUMBA, moderátor:
Bývalý ředitel českých redakcí Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky Pavel Pecháček. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Pavel PECHÁČEK, bývalý ředitel českých redakcí Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky:
Na shledanou.

Komentář Milana Slezáka

Jan BUMBA, moderátor:
Ivan Medek spolupracoval před několika lety i s naší stanicí. V dnešní poznámce na to vzpomíná komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

Milan SLEZÁK, komentátor Radiožurnálu:
K moderování speciálních pátečních Radiofór, ve kterých s ním posluchači mohli diskutovat vždy o jednom vybraném tématu, se Ivan Medek dal přemluvit, i když tou dobou byl už velmi nemocný. Byla to od něj oběť, protože se mu špatně chodilo, musel se do rozhlasu prodírat vlastním autem skrz páteční dopravní chaos a ani těch pár kroků od výtahu do studia by býval nezvládl bez holí. Na výsledku to nebylo znát. Jako moderátor dával lekce ze zdvořilého naslouchání a jindy zase ze zdvořilého, ale rozhodného nesouhlasu. Nepoštěkával, nepředváděl se, nepodbízel se. Prostě vedl dialog. S typickou medkovskou noblesou, v níž se odrážela vzdělanost i životní zkušenost. Stejně profesionální práci odvedl před tím Ivan Medek na Hradě jako vedoucí prezidentské kanceláře. Prostředí, které vždy svádělo k /nesrozumitelné/ jakéhokoliv prezidenta, a navíc vedle prezidenta, k němuž okolí nekriticky vzhlíželo už kvůli jeho osobnímu kouzlu, si Medek uchoval soudnost. Nebyl to kancléř Kejval. Dovedl Václavu Havlovi říci i věci, které Havel slyšel nerad, ale dovedl je říci v tomtéž stylu, v jakém moderoval Radiofóra. Noblesně si stál za svým. Lidi, kteří něco takového dokáží, potřebuje státní správa neméně naléhavě, než média. Místo toho dnes platí pány, kteří se pouštějí do úvah, pravda, také osobitých, o zločinnosti Evropské unie či po mylnosti Darwina. Anebo případně mají tak blízko k soukromému sektoru, že není jisté, kdo je jejich hlavní živitel. Výjimky existují, několik jsem jich osobně poznal, ale nezdá se mi, že by tento medkovský typus převažoval. Kéž by to bylo naopak. Kéž by ve státní správě i v médiích byly výjimkou naopak právě ti lidé, kteří kompetencí, slušností a zásadovostí nepřipomínají Ivana Medka.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává náš komentátor Milan Slezák.

Omyl slovenské policie

Jan BUMBA, moderátor:
Kdo za to může, hlavně my, ale trochu i vy, i tak by se dalo číst dnešní vystoupení šéfa slovenské pohraniční a cizinecké policie Tibora Maka. K incidentu, který vyvolal roztržku mezi Bratislavou a irským Dublinem, když se ukázalo, že jistý slovenský občan, aniž to věděl, o víkendu provezl přes dublinské letiště několik desítek gramů trhaviny. V zavazadle, kam mu je tajně propašovali slovenští policisté v rámci cvičení na letišti v Popradu. Jeden z nich, psovod pyrotechnik, pak prý zapomněl trhavinu z batohu zase vyndat, a tak se dostal na palubě letadla do Irska. Tamější úřady si stěžují, že se o operaci dozvěděly pozdě, to ovšem Slováci odmítají. Už se sice Irům omluvili, ovšem policejní náčelník Mako zároveň fakticky zpochybnil úroveň kontrol na dublinském letišti. Do irské metropole teď zdravím českého velvyslance Tomáše Kafku. Dobrý večer.

Tomáš KAFKA, velvyslanec ČR v Irsku:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Irský ministr vnitra Dermot Ahern se nechal slyšet, že je velice znepokojen, když prý Slovákům trvalo několik dnů, než dali kolegům v Dublinu vědět, že podobnou akci podnikají. Jak na vás jako diplomata ta irská reakce působí?

Tomáš KAFKA, velvyslanec ČR v Irsku:
Tak myslím si, že ta irská reakce v čase budí, včera to bylo ještě ve znamení určité šoku, když ministr spravedlnosti Ahern jednak byl taky vystaven různým interpretacím a podáním té historie a jednak byl skutečně zaskočen. Nicméně dnes, kde se i nejenom v irských a slovenských a řekněme v mezinárodních médiích ty interpretace a podání té historie přece jenom víc a víc sbližují, tak myslím, že i irská strana nereaguje ani v duchu hledání skandálu, ani v duchu, řekněme, nějakého osočování, ale trvá se na tom, že je zapotřebí, aby se celá věc náležitě vyšetřila, ale jestliže vzala, řekněme, určitým uspokojením na vědomí omluvu slovenské strany včerejší, tak dneska v žádném případě nechce připouštět jenom nějaké omlouvání toho, co se stalo.

Jan BUMBA, moderátor:
Bere někdo v Irsku ten argument slovenské policie, že onu výbušninu snad měli najít Irové při kontrole na dublinském letišti?

Tomáš KAFKA, velvyslanec ČR v Irsku:
Tak takhle doslova to nikdo neakceptuje, je pravda, že irská opozice, mluvčí politických stran, si trošku zaútočily na vládu i na správu dublinského letiště, ale v zásadě si myslím, že je to jenom takový jako místní politický folklor, co teď je slyše a čemu je taky vystaven můj kolega, slovenský ambasador, tak to je prostě /nesrozumitelné/ na jasné vyšetření, ano ano, ne ne.

Jan BUMBA, moderátor:
Incident zaujal i světová média. Jak, pane velvyslanče, popisují celou věc ta irská, třeba kdy a jak se Irové vůbec dozvěděli, že jim tam přistál cizinec s trhavinou?

Tomáš KAFKA, velvyslanec ČR v Irsku:
Tak tady je právě jeden z těch rozporů, na kterým jsem narážel, ještě včera nebylo úplně jasné, jestli irská strana se dozvěděla o celé záležitosti až tři dny poté, nebo jestli tam došlo přeci jenom k nějakému propojení ještě v tu inkriminovanou sobotu, nicméně je vidět, že přestože irská média tu celou věc berou dost vážně, přesto jim neuniká jakýsi bizardní rozměr celého toho problému, takže spíše to řekněme důvod k zamyšlení a k určitým obavám, ale není to důvod k nějaké bulvarizaci.

Jan BUMBA, moderátor:
Co se ví o tom muži, který se v tom tak nevinně ocitl, prý to je Slovák, který snad pracuje v Dublinu.

Tomáš KAFKA, velvyslanec ČR v Irsku:
Pracuje tři roky v Dublinu, zřejmě odněkud z východního Slovenska, přišel k tomu skutečně jak slepý k houslím, zatím se jeho jméno ani nezveřejňuje, ani nic bližšího, než že je to elektrikář a je mu 49 let, ale myslím si, že možná časem to bude takový smutný hrdina celého toho případu, protože s jeho fungováním, nejenom, že to byla pro všechny jako smutná role, ale on navíc už pak dostal údajně i v právu ze slovenské strany, tak tam ta kontaktoval irskou gardu, irskou policii, nicméně to nezabránilo v tom, že se do jeho bytu včera vtrhlo, byl na nějakou dobu zajištěn a asi na hodinu se zastavila doprava v Dublinu na nejrušnější ulici právě z letiště, takže myslím si, že ten muž včera prožil velmi nešťastný den.

Jan BUMBA, moderátor:
Připomíná někdo v Irsku, že šlo o látku adieux, neboli hexogen, kterou tedy slovenská policie nasadila, což je jedna ze složek semtexu výbušninu, kterou užívala ...

Tomáš KAFKA, velvyslanec ČR v Irsku:
Ne, o semtexu se tady nehovoří, ale teď se právě jako součástí toho vyšetřování má být i, řekněme, určitá analýza, jestli pasažéři letadla nebyli přece jenom vystaveni nějakému riziku samovznícení nebo co vůbec ta látka, jak se chová ve vzduchu, to je, myslím, taky jedna z otázek, kterým bude slovenská strana bezpochyby vystavována.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor. Český velvyslanec v Irsku Tomáš Kafka. Omlouváme se posluchačům za horší kvalitu telefonní linky.

Deficit veřejných financí

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Proti dalšímu nárůstu rekordního deficitu veřejných financí je potřeba využít všechny dostupné prostředky. Shodují se na tom prezident, premiér a lídr nejsilnější pravicové strany. Předseda ODS Mirek Topolánek to uvedl po novoročním setkání s Václavem Klausem na Pražském hradě. Prezident už po předchozí schůzce s předsedou vlády Janem Fischerem avizoval, že vetuje všechny zákony, které by schodek rozpočtu prohloubily. Premiér ve vysílání Českého rozhlasu řekl, jaké jsou priority kabinetu po zbytek jeho mandátu, tedy do jarních voleb.

Jan FISCHER, premiér /nestraník/:
Uděláme všechno pro to, abychom včas předali legislativní část antikorupčního balíčku, to je směrem ke sněmovně, jsou tam některé transpoziční unijní standardní předpisy, které sněmovně samozřejmě předložíme, nebude to žádná legislativní smršť, ani od vlády nikdo samozřejmě neočekává, jsou tam některé exekutivní kroky, například reforma vědy a výzkumu, stejně tak reforma terciárního vzdělávání, to jsou všecko věci, které nepovedeme až do nějakých zákonů, ale do analytických prací, které chceme předat dalším.

Přímo ve své škole si žáci v říjnu vyzkoušejí, jak bude státní maturita

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Přímo ve své škole si žáci v říjnu vyzkoušejí, jak bude státní maturita. Maturitní generálku koncem února vyhlásí ministerstvo školství na všech školách, které příští školní rok budou zapojeni do společné části maturitní zkoušky.

Klára BÍLÁ, redaktorka:
Cílem maturitní generálky je ověřit jak obsahovou, tak organizační a logistickou část v praxi. Žáci a pedagogičtí pracovníci si tak mohou novou maturitu zkusit na vlastní kůži přímo ve své škole. V rámci maturitní generálky budou ověřovány didaktické testy a dílčí zkoušky konané formou písemné práce z českého jazyka a literatury a z cizích jazyků. Radiožurnálu to potvrdil ředitel Centra pro vzdělání výsledků ve vzdělávání Pavel Zelený. Přihlašování škol podle Zeleného proběhne v měsíci červnu a vlastní administrace zkoušek ve školách až v říjnu, konkrétně od 11. do 14. října. Výsledky testů budou ve formě protokolů zpřístupněny školám do konce října tak, aby mohly sloužit žákům ke konečnému rozhodnutí pro podání přihlášky. Klára Bíla, Radiožurnál.

V tunelu pod kanálem La Manche opět nejedou některé rychlovlaky

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
V tunelu pod kanálem La Manche opět nejedou některé rychlovlaky. Společnost EuroStar čtyři linky mezi Londýnem a Paříží i Londýnem a Bruselem kvůli hustému sněžení zrušila. Ostatní spoje zatím jedou. Je ale možné, že se kvůli nepříznivému počasí zpozdí nebo je EuroStar na poslední chvíli úplně zruší.

Silné sněžení ve Velké Británii

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Potíže se silným sněžením má od rána i samotná Británie. Na silnicích je zmatek a dopravní zácpy. Mnoho škol musely úřady uzavřít. Lidi měli problémy dostat se do práce. Pro zemi je to jedna z nejhorších zim za posledních skoro 30 let.

Milan KOCOUREK, redaktor:
Vojsko bylo povoláno k vyproštění zhruba jednoho tisíce vozidel na silnici A 3 u Londýna. Mezi letiště, která byla dopoledne mimo provoz, jsou Gatwick, Bristol a Cardiff. Londýnské letiště Heathrow a řada dalších jsou v provozu, ale cestujíc musí tolerovat značná zpoždění letů, z nichž některé byly zrušeny. Škol, které dnes zůstaly zavřeny, jsou stovky a mnozí pracující jsou doma. Předpovědi počasí nejsou nikterak povzbudivé. Teploty pod bodem mrazu mají přetrvat po zbytek týdne. Pro Radiožurnál Milan Kocourek, Spojené království.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut. Proč učí na českých školách cizí jazyky tak málo kvalifikovaných učitelů a jak by šlo tento stav změnit? Odstraní nespokojení labouristé v Británii premiéra Browna z čela strany ještě před nadcházejícími volbami? A nová naděje pro lidi s poruchami srdečního rytmu. Kardiostimulátor, který umožňuje sledovat pacienta i na dálku.

Proč učí na českých školách cizí jazyky tak málo kvalifikovaných učitelů?

Jan BUMBA, moderátor:
Je to paradoxní situace, stále více lidé chce, aby se jejich děti učily cizí jazyk už od útlého věku a školy nebo školky mají, zdá se, stále větší problém sehnat kvalifikované kantory. Česká školní inspekce ve své výroční zprávě konstatuje, že v současnosti vyučují cizí jazyky často nejen neaprobovaní, ale i nekvalifikovaní učitelé bez vysoké školy. Všichni vědí, že je to špatně, ale jakoby nikdo nevěděl, co s tím. Takže jak by šlo situaci zlepšit? Pokud nám chcete napsat, je zde naše emailová adresa ozvenydne@rozhlas.cz. Ve studiu vítám předsedu Asociace pedagogů základního školství Jaroslava Štercl. Dobrý večer.

Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace pedagogů základního školství:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A mluvčího České školní inspekce Libora Vacka. Dobrý večer.

Libor VACEK, mluvčí České školní inspekce:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Podle závěrů školní inspekce pracuje na základních školách čtvrtina nekvalifikovaných angličtinářů, na středních školách dokonce více než třetina, z toho 17 procent nemá ani vysokoškolské vzdělání. Jak je možné, pánové, že k tomu vůbec dojde, že takto zodpovědná práce, velice zodpovědná práce je svěřena člověku bez patřičné kvalifikace, pane Vacku.

Libor VACEK, mluvčí České školní inspekce:
Já tady samozřejmě nemohu mluvit za ředitele škol, to myslím, že pan kolega za chvíli to doplní, já jenom bych doplnil ta naše zjištění o jednu, řekněme, alespoň trochu optimistickou informaci, podle těch našich zjištění, která jsou tedy zjištění nasbíraná v terénu ve školách, protože to jsou poznatky, které jsme získali při návštěvách škol, není to ze žádných dotazníkových a jiných podobných akcí, tak se dá konstatovat, že v těch posledních několika letech v tom absolutním počtu se ta situace zlepšuje, to znamená, že absolutní celkový počet těch kvalifikovaných učitelů cizích jazyků skutečně neustále narůstá.

Jan BUMBA, moderátor:
To je jakým tempem?

Libor VACEK, mluvčí České školní inspekce:
No, a to je právě ono. To tempo je zhruba stejné, jako je také nárůst poptávky a potřeby těchto učitelů, čili ty nůžky se zatím nesvírají, řekněme, zaplaťpánbůh, se příliš už nerozevírají alespoň, ale pořád ještě ta situace není dobrá, a vy jste to tady na začátku velmi stručně z těch našich závěrů konstatoval, kdybych to řekl hodně jednoduše, tak na základních školách, kde ta situace je nejsložitější, tak zhruba pětina vyučujících anglický jazyk, zejména, nemá potřebnou kvalifikaci, která by k tomu byla vhodná, potřebná tak, aby mohli tu výuku dělat tak, jak by bylo žádoucí.

Jan BUMBA, moderátor:
A v čem je tedy ten základní problém, pane Štercle, první věc, která člověka napadne, jsou nízké platy učitelů?

Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace pedagogů základního školství:
No, to jistě.

Jan BUMBA, moderátor:
A ještě něco?

Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace pedagogů základního školství:
Tak už jste řekl, nízké platy učitelů, potom další věc, pedagogické fakulty, myslím si, že nereagují dostatečně na potřebu škol, ať už základních nebo středních, to je druhá věc. Další ...

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že vychovávají málo angličtinářů, němčinářů?

Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace pedagogů základního školství:
Všeobecně vychází velmi málo absolventů k té potřebě, jak tady říkal pan kolega. A druhá věc je ta, že nemají motivaci, aby nastoupili do základní školy, když přijdou k nám na praxi, já se s nimi bavím o tom, tak z deseti třeba jeden, protože jeho maminka je také učitelka a řeknou, no, já si všude vydělám více, než ve škole. A když umím angličtinu nebo španělštinu, nemá cenu se o tom bavit.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaký je průměrný plat angličtináře na základce?

Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace pedagogů základního školství:
Je úplně stejný, jako každého jiného kolegy, tabulkový plat, záleží potom pouze na vedení školy, jestli bude například on zvýhodňovat vyučující určitých kategorií, to už pak záleží na něm, takže platy normálně stejný, tak jako učitelé matematiky, fyziky.

Jan BUMBA, moderátor:
A to je?

Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace pedagogů základního školství:
To je řádově po nástupu 15, 16 tisíc čistého, když řeknu, tak se asi tak budeme držet té hranice, možná i trošku nadsazeno, protože ten nástupní plat se pohybuje někde kolem 17 tisíc, po nástupu po fakultě a hrubého upozorňuji.

Jan BUMBA, moderátor:
Napsal nám do Ozvěn dne email pan Meduna, který píše, že jeho paní, ačkoliv má vystudovanou vysokou školu pedagogickou, má kvalifikaci i aprobaci, nemůže sehnat místo, protože pracovní místa na školách už jsou obsazena těmi nekvalifikovanými učiteli. Může se to stát skutečně, že na té škole už působí člověk, který sice nemá tu kvalifikaci, ale přestože se objeví adept, který by měl aprobaci, to místo nedostane, pane Vacku?

Libor VACEK, mluvčí České školní inspekce:
Pravděpodobně se to stát může. A záleží také asi, řekněme, na lokalitě, kde se to může stát, protože dovedu si představit, že zejména ve větších městech může takováto situace být na, řekněme, těch mimoměstských škol, řekl bych, že to místo by se dalo daleko snáze najít, protože ty reflexe, které my máme z terénů a od ředitelů škol i z toho, co jsme viděli při našich návštěvách škol, tak v těch, řekněme, a teď se omlouvám za ten výraz, ale je, řekněme, nejjednodušší v těch venkovských základních školách, je ta situace opravdu daleko napjatější, než v těch městských. Takže je to, řekněme, věc lokality. Ale je tady další faktor, který si myslím, že může hrát také roli, protože zákon, školský zákon tedy stanovil jisté kvalifikační požadavky a zákony navazující, které vlastně v této chvíli už měli splňovat všichni vyučující na školách. A novelizace, které proběhly v uplynulých letech, ta hranice byla posouvána stále dál, čili vlastně jako ...

Jan BUMBA, moderátor:
Prodlužování výjimky, dalo by se říci.

Libor VACEK, mluvčí České školní inspekce:
Přesně tak, přesně tak.

Jan BUMBA, moderátor:
Může se, pane Štercle, stát, že nějaký ředitel raději zaměstná nekvalifikovaného učitele třeba proto, že mu nemusí dát tolik peněz?

Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace pedagogů základního školství:
No, to se určitě stát může. I když myslím, že u těch zrovna v kapitole cizích jazyků, to je tak prestižní záležitost v našem státě, že myslím, že i podle své vlastní zkušenosti vím, že vždycky až do poslední chvíle hledáme, já ještě k té, ještě k té předešlé, abych doplnil pana kolegu, také záleží, kdy se ten dotyčný přihlásí o místo, přihlásíli se v dubnu, v květnu, v červnu, tak si myslím, že není problém ani tady v Praze, protože i tady v Praze neustále hledáme kvalifikované angličtináře a tak dále, takže to je možná taky jeden z problémů, načasovat si vhodně, v dubnu, když máte obsazený stav učitelstva, těžko budete někoho propouštět až na konci školního roku, takže to taky ještě možná taková trochu rada.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vacku, vy jste hovořil částečně o tom doplňování kvalifikace učitelů, jsou nějaké podmínky, je nějaký "jízdní řád" toho, když tedy nastoupí učitel bez patřičné kvalifikace je nějaký termín, do kdy si musí kvalifikaci doplnit?

Libor VACEK, mluvčí České školní inspekce:
Ano, ono v podstatě by v této chvíli už ten nekvalifikovaný neměl nastoupit, abych to řekl úplně přesně. Ta výjimka se vztahuje k těm, kteří na těch školách již jsou a působí tam už delší, delší čas. Čili ta, ten úplně správný postup je ten, že pokud by dnes ředitel přijímal nového učitele, už by vlastně neměl přijímat toho nekvalifikovaného. A pokud mi přijdeme následně do školy a zjistíme, že se to stalo, tak mu to vytkneme, protože prostě tak ty předpisy jsou nastaveny.

Jan BUMBA, moderátor:
Neměl by ale, pane Štercle, asi někdy není zbytí, nebo ne?

Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace pedagogů základního školství:
Ta situace je bohužel jiná. Já jsem zástupce ředitele v Praze na jazykové škole, tak vím, že třeba najít učitele francouzštiny nebo španělištiny pro potřebu velmi prudkého nárůstu například španělštinářů, abychom se nebavili pouze o angličtině, je téměř nemožné. Takže první vlna, vyčerpáte všechny možné známé důchodce. A když už ti nemáte, kterých je také velmi málo, tak pak prostě jdete v nejhorší, v nejhorším stavu i na to, že přijmete, ač nerad, nekvalifikovaného kolegu.

Jan BUMBA, moderátor:
A zároveň možnost vzít někde peníze a zaplatit kvalifikovaného člověka, ty možnosti jsou velice omezené.

Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace pedagogů základního školství:
Ty jsou velmi, velmi omezené.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vacku, další věc, kterou zmiňuje výroční správa, školní inspekce je skutečnost, že ve srovnání s 90. lety téměř zmizeli ze škol rodilí mluvčí, opravdu je to dramatický úbytek?

Libor VACEK, mluvčí České školní inspekce:
Ten, ten úbytek, aspoň tak, jak my ho zaznamenáváme při těch našich návštěvách škol, je v posledních letech docela prudký. Jenom pro ilustraci, zhruba před třemi lety jsme ještě vlastně zaregistrovali na školách, které jsme navštívili, sedm procent rodilých mluvčích mezi těmi vyučujícími anglického jazyka, mluvím o základních školách, abychom byli úplně přesní, uplynuly tři roky a námi zaznamenaný stav jsou dvě celá dvě desetiny procenta, čili ten pokles je opravdu velmi výrazný a dostává se v podstatě na hranici téměř bezvýznamnosti, protože dvě procenta opravdu už je jako hodně málo, jo. Jenom pro ilustraci, my jsme během toho uplynulého školního roku takto jaksi viděli zhruba 460 učitelů anglického jazyka na základních školách, z nich zhruba 10 bylo těch rodilých mluvčí, jo.

Jan BUMBA, moderátor:
Máte stejné pozorování, pane Štercle, třeba i z vaší školy odcházejí rodilí mluvčí?

Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace pedagogů základního školství:
Odcházejí, těch důvodů je mnoho, jedním z důvodů je to, jednak vstup republiky do Evropské unie, to byl jeden takový, bych řekl, docela velký zlom, kdy tam /nesrozumitelné/ otevřeli možnosti a uvědomili si, že vlastně ty možnosti finanční a další, které jim nabídneme my tady u nás, nejsou odpovídající jejich požadavků, tak to je první věc. Druhá věc je, zpravidla to nejsou učitelé, my jsme tlačeni i do té skutečnosti, že i tito lidé by měli mít nějaké pedagogické vzdělání, oni si ho nechtějí doplňovat, to je velká komplikace, dělají se tady státní zkoušky z českého jazyka, to je druhá věc. Taky trochu, bych řekl, opomíjenější, o které se tolik nemluví, a to já zaznamenávám i od svých kolegů v asociaci, když o tom velmi často mluvíme, že ti lidé tím, jak nemají zkušenosti, tak nejsou připraveni na tu praxi vyučovat ve školách a ne všichni žáci nebo ne ve všech školách jsou třídy takové, kde se všichni chtějí učit, takže i ta překážka v tom nechtění se učit a nepozornosti a, lidově řečeno, zlobení je velmi často odradí.

Jan BUMBA, moderátor:
Já jsem se, já jsem se chtěl i zeptat na věc, kterou jste také zmínil, nebo na kterou jste narazil, v těch zmiňovaných 90 letech se ve školství opravdu pohybovali často rodilí mluvčí, ale bylo to často lidé bez jakékoliv kvalifikace, takže je to, je to jen špatně, že tito lidé odcházejí, pane Vacku?

Libor VACEK, mluvčí České školní inspekce:
Takhle, no, samozřejmě ideální stav by byl, kdyby tady bylo víc rodilých mluvčích, a kdyby to samozřejmě byli lidé s pedagogickou kvalifikací, protože přece jenom prostě jsou to učitelé, je to tak, i když třeba vedou jenom hodiny konverzace, ale prostě je to, je to výuka. A pracují s dětmi a měli by prostě znát alespoň základní jaksi dovednosti, jak s těmi dětmi pracovat. Tady je to trošku jakoby, to jsou protisměrné, protisměrné věci. Na jedné straně samozřejmě bychom byli rádi, a myslím, že to je pochopitelné a to logické, aby prostě ve školách působili skutečně kvalifikovaní pedagogové. Na druhé straně v tomto případě u těch cizích jazyků samozřejmě, kdo tím kdy prošel, nebo alespoň to někdy zažil, tak ví, jaký je rozdíl mít možnost prostě alespoň někdy se potkat s tím rodilým mluvčím a mít možnost si vlastně jakoby otestovat ty nabité znalosti v tom přímém kontaktu zjistit, jestli je tam skutečně schopen reagovat, vést nějaký dialog a tak dále. Je to, řekněme, nějaká doplňková část té výuky, ale má svůj velký význam pro kvalitu výuky cizího jazyka, já bych ještě zmínil jednu drobnost, jestli mohu velmi stručně, v současné době vlastně mohou školy také podle víceméně vlastního rozhodnutí dokonce občas zařazovat jakoby bilingvní výuku běžných předmětů, ale moc se to neděje, respektive téměř vůbec, až na pár specializovaných škol. A je to prostě dáno tím, že i ta znalost jazyků mezi učiteli je zatím velmi nízká.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Štercle, prosím krátce ještě jednu věc, jak na tu skutečnost, že chybí tolik kvalifikovaných učitelů, reagují rodiče?

Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace pedagogů základního školství:
No, tak u nás ve škole je předpoklad, že budou mít všichni učitelé kvalifikaci, to vůbec rodiče by, myslím si, že neskousli.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale pokud víte třeba od kolegů, stává se, že by si rodiče stěžovali?

Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace pedagogů základního školství:
Ale od kolegů vím, i z jiných měst, ale i tady z Prahy, že jsou rodiče nespokojení se skutečností, že ředitelství školy není schopno zajistit tu kvalifikaci, prostě tu potřebnou kvalifikaci. Oni sice vnímají na jednu stranu, že ta situace je taková, oni vnímají, že tam chybí finanční prostředky, ale oni to nemusí řešit, takže prostě to tak je. Je X případů, kdy prostě se rodiče ozývají.

Libor VACEK, mluvčí České školní inspekce:
A stěžují si u nás.

Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace pedagogů základního školství:
A stěžují zpravidla ...

Jan BUMBA, moderátor:
A mají pravdu.

Jaroslav ŠTERCL, předseda Asociace pedagogů základního školství:
Tak, zpravidla nás obejdou a stěžují si na České školní inspekci.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já vám děkuji, že jste přišli, děkuji za rozhovor, našimi hosty byli předseda Asociace pedagogů základního školství Jaroslav Štercl. A mluvčí České školní inspekce Libor Vacek.

Britské parlamentní volby

Jan BUMBA, moderátor:
Už jen několik měsíců zbývá do britských parlamentních voleb, které by mohly obrátit tamější mocenské poměry vzhůru nohama. A po dlouhých letech poslat do opozice Labouristickou stranu. Průzkumy veřejného mínění silně nahrávají konzervativcům i proto, že veřejnost zjevně o svých vůdcovských schopnostech nepřesvědčil premiér Gordon Brown, který převzal funkci po Tonym Blairovi. I v nejvyšších labouristických kruzích proto sílí nervozita, potvrzuje také podnět, s nímž přišli dva bývalí členové vlády, vyzvali, aby ještě před volbami Brown potvrdil svou pozici ve vnitrostranickém hlasování. V Londýně je náš spolupracovník Ivan Kytka. Dobrý večer.

Ivan KYTKA, redaktor:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Ivane, jak významné postavy Laboure party teď zpochybnily Brownův nárok vést stranu do voleb?

Ivan KYTKA, redaktor:
Tak jsou to oba dva bývalí členové kabinetu z doby premiérství Tonyho Blaira, jsou to postavy jaksi vážené a nepřehlédnutelné, na druhou stranu jsou to politikové, kteří jsou oba dva už poměrně daleko za svým hlavním /nesrozumitelné/. Co je zajímavé, ani jeden z nich nebude kandidovat v těch příštích parlamentních volbách, a tak ten jejich krok dnešní, ta výzva k tomu, aby vlastně se hlasovalo o důvěře v premiéra Browna, budí tak trochu rozpaky a také budí trochu nejistotu, co tím vlastně sledovali.

Jan BUMBA, moderátor:
Jakou mají šanci, že pokus o ty vnitrostranické volby lídra ještě do voleb stihnou nebo projde?

Ivan KYTKA, redaktor:
Podle těch okamžitých reakcí z dnešního odpoledne, já jsem procházel vlastně všechny dostupné, zdá se, že ta šance není příliš veliká, řekněme, že ten poměr stoupenců toho hlasování o důvěře u Gordona Browna a odpůrců je tak jedna ku třem, jedna ku čtyřem, skutečně z těch 60, 70 poslanců Labouristické strany, kteří se k té kauze vyslovili, je asi tři čtvrtiny proti, čtvrtina to hlasování o důvěře podporuje.

Jan BUMBA, moderátor:
Odpovídá tento poměr i tomu, jak je celkově oblíben či neoblíben Gordon Brown, coby lídr Labouristické strany?

Ivan KYTKA, redaktor:
Je to dost možné, i když připomeňme, toto je pouze rozložení jaksi v parlamentu, pokud jde o volbu labouristického lídra a o celkový vliv na stranu, tak tam mají své slovo také ještě stále odbory, ty zůstaly v tomto případě zatím zdrženlivé, co je trochu handicapem pro oba dva vyzyvatele, že oni chtějí hlasování vlastně tajné, a to je proces, který labouristické stanovy vlastně neznají, takže si tak trochu sami hned na počátku té iniciativy podřezali větev k tomu, aby je někdo bral vážněji.

Jan BUMBA, moderátor:
Co, Ivane, ten pokus exministrů vypovídá o, řekněme, ovzduší uvnitř Laboure party, že atmosféra houstne?

Ivan KYTKA, redaktor:
Bezpochyby ano, on, spousta poslanců, kteří vlastně půjdou do voleb, musí počítat s tím, že své křeslo neobhájí, že prohrají, že vlastně přijdou o poměrně slušný příjem, přijdou o jistotu toho zaměstnání poslance dolní sněmovny, a to pochopitelně budí, budí jaksi nervozitu, budí různé iniciativy, jedna z nich je právě tato, nicméně nezdá se, že ty čtyři, pět měsíců do voleb přinesou nějakou radikální změnu, která by znamenala obrat preferencí nebo že by dokázali jaksi labouristé zvolit nového lídra, který by jim zajistil lepší naději na výsledek těch voleb.

Jan BUMBA, moderátor:
A co veřejnost, i tohle je nejnovější zpochybnění Brownovy pozice, pravděpodobně labouristům v očích voličů moc nepřidá?

Ivan KYTKA, redaktor:
Pravděpodobně ne, voliči britští tradičně nemají rádi rozhádané strany, rozhádané politické špičky, vzbuzuje to v nich apriori nedůvěru, i když je pravda, že podle průzkumů z těch posledních týdnů zdá se, že labouristé začali tu obrovskou ztrátu, kterou měli konzervativce stahovat a dokonce se v posledních dnech od nového roku hovoří o tom, že ty příští volby mohou vlastně skončit patem, tedy rozděleným parlamentem, který nebude mít žádná z těch hlavních politických stran v Británii absolutní většinu, no, a pak by Británie musela sáhnout zpátky o tři, čtyři desetiletí k politickému uspořádání, které by počítalo buď s tichou koalicí, anebo s menšinovou vládou. A pochopitelně ta iniciativa z dneška vlastně takovou možnost do jisté míry vylučuje, protože nahrává tomu, aby konzervativci získali tu většinu.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji za rozhovor. Londýnský spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Kytka. Na shledanou.

Ivan KYTKA, redaktor:
Hezký večer.

Nový kardiostimulátor

Jan BUMBA, moderátor:
A teď k premiéře, která se dnes odehrála na předním kardiologickém pracovišti v České republice v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Dvěma pacientům s poruchami srdečního rytmu tam voperovali nový typ kardiostimulátoru. Nový mimo jiné v tom, že lékaři mohou sledovat data z přístroje na dálku. Naším hostem je nyní Libor Kameník z kardiologického oddělení vojenské nemocnice. Dobrý večer.

Libor KAMENÍK, kardiologické oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane doktore, vy jste oba pacienty, padesátiletou ženu a o něco staršího muže sám operoval, jak převratná ta krabička, kterou ode dneška nosí?

Libor KAMENÍK, kardiologické oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze:
Je to nový typ kardiostimulátoru, která samozřejmě obohacuje spektrum již dostatečně spolehlivých kardiostimulátorů, které do dnešního dne byly na trhu a má řadu vylepšeních, které zlepšují ten komfort pacienta, ale zlepšují bezpečnost pacient a jsou samozřejmě příjemné pro vyšetřující, hlavně programujícího lékaře, který pak s tím kardiostimulátorem skrze počítač komunikuje.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže jaké údaje můžete s tímto kardiostimulátorem monitorovat dálkově z nemocnice?

Libor KAMENÍK, kardiologické oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze:
Dálkově lze monitorovat prakticky všechny základní údaje, to znamená, údaje o stavu baterie a zároveň životnosti, s tímto stimulátorem má mimochodem má zhruba dvojnásobnou životnost prodlouženou o proti předchozím typům kardiostimulátorů a je to dáno i novými algoritmy, které šetří energii, kardiostimulátor je schopen automaticky si měřit kvalitu signálu a podle toho zvýšit nebo snížit energii vydávaného impulsu, měří se samozřejmě i vlastní takzvaný intrakardiální signál, což znamená snímané EKG uvnitř srdečních oddílů. A je to i řada algoritmů, které brání třeba nevýhodné nadbytečné komorové kardiostimulaci a upřednostňuje sílu kardiostimulaci a řada /nesrozumitelné/ režimů. A na dálku, co je s výhodou, je pro tu bezpečnost pacienta není, že bychom se obávali nějakých pomalých srdečních frekvencí nebo zástavu, to řeší prakticky veškerý kardiostimulátor, ale je to, je to otázka nebo je to problém sekundárních rychlých frekvencí, zvlášť v síňových, které mohou mít negativní důsledky pro srdeční oběh a můžou se tam tvořit i tromby z vlastně z finální /nesrozumitelné/ pacienta při mozkové příhodě.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane doktore, dovolte jednu laickou otázku, vy sám činnost toho kardiostimulátoru ale na dálku neovlivňujete, není to tak, že byste seděl u počítače a tam vyťukal rychleji, pomaleji.

Libor KAMENÍK, kardiologické oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze:
Ne, to nelze, lze pouze stahovat data, která jsou kontinuálně snímána, v noci pacient, během jeho spánku, během krátké doby jsou ta data přenesena do centra a centrum pošle skrze faxovou zprávu nebo email nebo SMS zprávu hlavní události nebo podle priorit zájmu bráno do ordinace lékaře, není možné jednoznačně, není možné, abychom mohli měnit, programovat kardiostimulátor, jedná se jenom o dálkovou diagnostiku, čili o informaci, co se s pacientem a s kardiostimulátorem děje.

Jan BUMBA, moderátor:
Může se díky tomuto novému typu kardiostimulátoru prodloužit třeba i interval, během kterého se musí pacienti dostavit k vám na oddělení, že vy uvidíte, že všechno je v pořádku a tudíž ten člověk třeba si bude moci o měsíc odložit návštěvu u vás?

Libor KAMENÍK, kardiologické oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze:
Určitě, to je hlavní, jedna z hlavních výhod tohoto dálkového sledování, pokud lékař zjistí, že je všechno v pořádku, může odsunout. Prakticky ta diagnostická, diagnostická část nahrazuje standardní vyšetření, čili pokud není potřeba něco měnit něco upravovat, může, a to je ve většině případů, protože ty stimulátory jsou postaveny na to, aby fungovaly a poznaly některé porucha a reagovaly na ně samy, čili ve většině případů může tuto kontrolu odložit.

Jan BUMBA, moderátor:
Doktor Libor Kameník z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Libor KAMENÍK, kardiologické oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Takové byly dnešní Ozvěny dne. Pokud chcete, tak celý pořad najdete ve zvukové podobě v MP3 na Internetu www.radiozurnal.cz.