Ozvěny dne - zprávy 5. března 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Senátoři řekli ne vyššímu zdanění zaměstnaneckých benefitů. Odboráře to nepřekvapilo.

osoba:
To je taková realita, my se s tím budeme muset nějakým způsobem vyrovnat a vždycky jsme říkali, že jsme připraveni jednat.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Do Česka se vrací mrazivé počasí, varují meteorologové.

osoba:
Hlavně od 3 do 10 centimetrů, na horách kolem 15. Vzhledem k předpokládanému větru se budou místy tvořit sněhové jazyky, na horách ojediněle i závěje.

Jan BUMBA, moderátor:
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen vyzývá Česko k navýšení počtu vojáků v Afghánistánu, mají zajistit hlavně výcvik afghánské armády.

osoba:
/Nesrozumitelné netlumočeno/.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, bude zataženo až oblačno se sněhovými přeháňkami, teploty minus 4 stupně až nula, na horách kolem minus 6 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Senátoři řekli ne vyššímu zdanění zaměstnaneckých benefitů

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Nižší zdanění benefitů v Senátu nenašlo podporu. Horní komora nesouhlasí s tím, aby se danění zaměstnaneckých výhod vrátilo na loňskou úroveň. Důvodem je i postoj dopravních odborů.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Změna zákona na základě hrozby stávkou, to byl jeden z hlavních důvodů, proč občanští demokraté spolu z TOP 09 a starosty zvedli v horní komoře ruku proti změně danění benefitů.

Tomáš JULÍNEK, senátor /ODS/:
To opravdu šlo na ruku tomu tlaku odborářů. A my domýšlíme, že i politickému tlaku ČSSD, které za touhle stávkou vidíme.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Říká šéf senátorů ODS Tomáš Julínek. Senát novelu zamítl ve zkráceném projednávání. Místopředseda Senátu, odborář a sociální demokrat Milan Štěch uvítal, že Senát novelu posoudil tak rychle.

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Já jsem rád, že se tady ten návrh dneska projednal, protože byly informace, že se to tady bude chtít natáhnout na tu lhůtu 30 dnů a je dobře, že se to projednalo, že se to rozhodnutí udělalo. I když s tím rozhodnutím nesouhlasím.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Pokud by se Senát ke změně danění benefitů nevyjádřil do 30 dnů, novela by putovala rovnou k prezidentovi. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Na tahu je teď Poslanecká sněmovna, kam se novela snižující zdanění zaměstnaneckých benefitů vrací. K dolní komoře se proto teď obrací pozornost i odborářů. Dnešní verdikt v Senátu je většinou nepřekvapil.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Byl to jeden z možných scénářů, ale i počítali jsme s tím, tak většinou hodnotili hlasování v Senátu odbory, aby mohl zákon pokračovat k prezidentovi, bude muset sněmovna Senát přehlasovat, proto budou teď odboráři bedlivě sledovat, jak se v dolní komoře jednotlivé strany zachovají.

Jaroslav PEJŠA, předseda Odborového sdružení železničářů:
Budeme sledovat, aby se poslanci všech tří stran, které to podporují, to znamená, sociální demokracie, KSČM i lidovci dostavili v takovém počtu, aby bylo dosaženo minimálně 101 hlasů.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Řekl předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša. Poslanci by se potom mohli k zákonu dostat už příští týden, potvrdil předseda dolní komory Miloslav Vlček.

Miloslav VLČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Z hlediska jednacího řádu sněmovna se k tomu může dostat klidně na této schůzi, která začíná od 9. března.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Veronika Malá, Radiožurnál.

Do Česka se v noci na sobotu vrátí zimní počasí

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Do Česka se v noci na sobotu vrátí zimní počasí, bude hustě sněžit v Karlovarském, v Ústeckém, v Plzeňském, v Jihočeském a Středočeském kraji, bude také foukat silný vítr a tvořit se sněhové jazyky. Říká meteorolog Miloš Dvořák.

Miloš DVOŘÁK, meteorolog:
Očekáváme postupně od západu, západní polovině Čech sněžení, sněžení bude postupně ustávat, druhé polovině soboty. Očekáváme, že během tohoto období napadne od tří do deseti centimetrů, na horách kolem patnácti. Vzhledem k předpokládanému větru o rychlosti tři až sedm metrů za sekundu, místy v nárazech kolem patnácti se budou místy tvořit sněhové jazyky, na horách ojediněle i závěje.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Odborníci proto řidičům doporučují zimní výbavu. Na cesty do hor by si měli vzít i sněhové řetězy.

Česko by mělo zvýšit počet svých vojáků v Afghánistánu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Česko by mělo zvýšit počet svých vojáků v Afghánistánu. Během návštěvy v Praze k tomu vyzval generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen . Prioritou nové strategie Severoatlantické aliance v zemi je zajištění bezpečnosti řadových občanů. K tomu chce Aliance vycvičit dostatek příslušníků afghánské armády. A právě to má být podle Rasmussena úkolem posil, které požaduje i po Česku.

Anders Fogh RASMUSSEN, generální tajemník NATO:
Způsob, jak toho dosáhnout, je zajistit, aby sami Afghánci byli schopni převzít zodpovědnost za bezpečnost v zemi, a proto musíme vycvičit víc afghánských vojáků a policistů. Z tohoto důvodu vyzývám spojence a mezi nimi Českou republiku, aby poskytli školitele pro naší výcvikovou misi.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Vláda premiéra Jana Fishera předložila návrh na zvýšení českého kontingentu o 55 mužů. ČSSD ho ale v parlamentu odmítá podpořit. Předseda strany Jiří Paroubek to potvrdil i po schůzce s Rasmussenem. Celý exkluzivní rozhovor se šéfem Aliance pro Český rozhlas a Českou televizi uslyšíte v publicistické části Ozvěn dne.

Rusko a Ukrajina chtějí ukončit napětí ve vzájemných vztazích

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Rusko a Ukrajina chtějí ukončit napětí ve vzájemných vztazích. V Moskvě se na tom shodli prezidenti obou zemí Dmitrij Medveděv a Viktor Janukovyč. Ten přijel na svou vůbec první návštěvu Ruska od únorového zvolení do funkce. V čele země nahradil prozápadně orientovaného Viktora Juščenka, jehož snahu začlenit Ukrajinu do struktur NATO Moskva přijímala s krajní nelibostí.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Partnerství Ukrajiny a Ruska je podle Viktora Janukovyče výhodné pro obě strany a je třeba ho aktivně rozvíjet. Lídři obou zemí se podle svých slov dotkli celé řady témat, včetně možnosti prodloužení pobytu ruské černomořské flotily na ukrajinském území po roce 2017, kdy vyprší současná smlouva. Viktor Janukovyč ujistil, že se tato otázka brzy vyřeší ke spokojenosti jak Ruska, tak Ukrajiny. Během jednání ale nedošlo na otázku energetiky, o možném snížení cen zemního plynu pro Ukrajinu podle ruských představitelů oba prezidenti nemluvili. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Na složitost adopcí ze zahraničí si stěžuje řada rodin

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
V Česku se zatím ještě žádné rodině nepodařilo adoptovat dítě z ciziny oficiální cestou. Odrazuje je totiž složitý byrokratický systém. Oficiálně je možné adoptovat děti jen ze států, které podepsaly takzvanou haagskou úmluvu, což ale není třeba velká část Afriky. Někteří rodiče proto úřady obcházejí a zajišťují si adopce na vlastní pěst. Riskují přitom, že jim české úřady nevydají potřebné doklady a dítěti nepřiznají české občanství.

Klára BÍLÁ, redaktorka Petra BENEŠOVÁ, redaktorka redaktorka:
A to i přesto, že rodiče, kteří si dítě osvojili v cizině, mají všechny doklady o adopci ze země, odkud dítě pochází, v pořádku. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který mezinárodní adopce v Česku vyřizuje, proto varuje před osvojením dítěte například z afrických zemí. V České republice zatím z těchto států, které úmluvu nemají, není možné oficiální cestou si dítě osvojit. V minulém roce ale tak deset českých rodin učinilo. Sedm dětí pocházelo z Konga. Všem rodinám se zatím podařilo pobyt v Česku legalizovat. Pokud by ale české úřady nechtěly vystavit dítěti rodný list, bylo by bez identity. Mělo by pak problém například se zdravotním pojištěním. Klára Bílá a Petra Benešová, Radiožurnál.

Dvakrát víc lidí než ve většině ostatních vyspělých států zemře v ČR na mozkovou příhodu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Dvakrát víc lidí než ve většině ostatních vyspělých států zemře v Česku na mozkovou příhodu. Podle odborníků se na statistice podepisuje i roztříštěnost péče o pacienty s tímto onemocněním. Ministerstvo zdravotnictví proto rozhodlo pro změnu.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Pacienta s mozkovou příhodou záchranná služba přiveze do nejbližší nemocnice. V té ale v řadě případů nejsou na léčbu tohoto onemocnění vybaveni a pacienta tak musí převézt jinam. Běžná praxe. Říká ministerstvo zdravotnictví i lékaři.

Ondřej ŠKODA, místopředseda České neurologické společnosti:
Po vzniku akutní cévní mozkové příhody je poměrně omezený časový interval, ve kterém je možno poskytnout tu základní účinnou léčbu.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Upozorňuje ale místopředseda České neurologické společnosti Ondřej Škoda. Ministerstvo zdravotnictví chce proto systém péče o pacienty s mozkovou příhodou změnit. Nově by je měla záchranná služba vozit podle náměstka ministryně Marka Šnajdra rovnou do specializovaných center.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Očekáváme od toho, že významným způsobem klesne počet překladů neboli ztráta času u těchto pacientů.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Které nemocnice získají status specializovaného zařízení, ministerstvo oznámí v květnu. Martina Spěváčková, Radiožurnál.

Karel Studený navrhuje obžalovat 13 lidí z útvaru kontrolorů společnosti ČEZ z útisku

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Státní zástupce Karel Studený navrhuje obžalovat 13 lidí z útvaru kontrolorů energetické společnosti ČEZ z útisku. U dalších 17 stíhání zastavil. O obžalobě by mělo rozhodnout Krajské státní zastupitelství v Olomouci. Radiožurnálu to potvrdil přímo Karle Studený.

Karel STUDENÝ, státní zástupce:
V případě 13 obviněných došlo k překvalifikování i jednání na trestný čin útisku dle paragrafu 2/137 trestního zákona a z důvodu věcné a místní příslušnosti bude věc předána příslušnému Okresnímu státnímu zastupitelství v Olomouci k dalšímu opatření.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Jména kontrolorů zatím zveřejněna nebyla. Podle serveru iDNES.cz mezi nimi s největší pravděpodobností bude i šéf útvaru Karel Vaniš. Návrh na obžalobu loni podali detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Zaměstnance firmy ČEZ vinili z vydírání kvůli jejich postupu proti údajným černým odběratelům elektřiny.

Chovatelé musejí povinně očkovat ovce proti katarální horečce

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Státní veterinární správa dnes zveřejnila výzvu, chovatelé musejí povinně očkovat ovce proti katarální horečce. Cílem vakcinace je zamezit šíření nebezpečné nákazy. Mimořádným opatřením chtějí veterináři také zabránit velkým finančním ztrátám. Očkování zároveň umožní obchodování se zvířaty v rámci Evropské unie. Podrobnosti o tom, kterých zvířat se vakcinace týká a v jakém termínu, budou veterináři ovce očkovat, uslyšíte dnes ve vysílání Radiožurnálu před 22 hodinou přímo od mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna.

V Olomouci má premiéru divadelní adaptace slavného trezorového filmu Ucho

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
V Olomouci má dnes premiéru divadelní adaptace slavného trezorového filmu Ucho. Pro komornější prostředí ji přepsala Lenka Procházková, dcera filmového scénáristy a autora předlohy. Moravské divadlo uvádí premiéru hry o půl osmé večer ve studiu Českého rozhlasu Olomouc. Hlavních rolí se ujali Ivana Plíhalová a Igor Mareš.

Igor MAREŠ:
My se snažíme spíš hrát takový vztah těch dvou lidí v dané situaci, než jako takový ten masivní odpor proti tomu, že nás někdo poslouchá nebo že nás někdo vidí, spíš se snažíme na ten konflikt mezi ženou a mužem naopak o zvýraznění té sounáležitosti té lásky, která vlastně pomáhá překonat ty krizový momenty způsobený jakoukoliv totalitou.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte v následujících minutách? Proč generální tajemník NATO nezískal u českých politiků jednoznačnou podporu pro rozšíření českého kontingentu v Afghánistánu. A co mohou změnit na situaci v Iráku parlamentní volby?

Generální tajemník Severoatlantické aliance žádá Česko posily v Afghánistánu

Jan BUMBA, moderátor:
Generální tajemník Severoatlantické aliance žádá Česko posily v Afghánistánu. Jestli je ale dostane, bude možná do velké míry záviset na tom, kdo vyhraje volby. Předseda ODS Mirek Topolánek řekl po setkání s Andersem Fogh Rasmussenem, že jeho strana zvýšení počtu vojáků v Afghánistánu podpoří. Šéfa ČSSD Jiřího Paroubka ale generální tajemník NATO nezviklal, sociální demokraté jsou proti. Během svého pražského pobytu poskytl Anders Fogh Rasmussen jen jeden rozhovor Českému rozhlasu a České televize. Ptal se ho Ondřej Houska.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Anders Fogh Rasmussen přijel do Prahy vysvětlit novou strategii Severoatlantické v Afghánistánu. NATO se teď soustředí hlavně na zajištění bezpečnosti řadových občanů. Prioritou tedy už není zabití co největšího počtu příslušníků fundamentalistického hnutí Taliban. Rasmussen vysvětlil i metodu, kterou chce NATO tohle vše dosáhnout.

Anders Fogh RASMUSSEN, generální tajemník NATO:
Způsob, jak to dosáhnout, je zajistit, aby sami Afghánci byli schopní převzít zodpovědnost za bezpečnost v zemi. A proto musíme vycvičit víc afghánských vojáků a policistů. Z tohoto důvodu vyzývám spojence a mezi nimi i Českou republiku, aby poskytli školitele pro naši výcvikovou misi.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Generální tajemník NATO chce, aby Česko do Afghánistánu poslalo další jednotky. Jejich hlavním úkolem by měl být výcvik afgánských sil. Podle Rasmussena je před Aliancí jasná volba. Buď se nám podaří vycvičit dostatečné množství Afghánců, nebo budou muset naši vojáci zůstat v Afghánistánu déle.

Anders Fogh RASMUSSEN, generální tajemník NATO:
Až budou Afghánci schopni vládnout v zemi, tak se naši vojáci se mohou vrátit domů.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Předčasné stažení ze země bez zajištění bezpečnosti NATO vylučuje. Podle Rasmussena by to byla výhra teroristů, kteří by v Afghánistánu získali základnu pro své operace. Rasmussen si je vědom toho, že řada především levicových politiků volá po rychlém odchodu Aliance ze země. Má pro ně jasný vzkaz. Právě ti, kteří jsou pro stanovení brzkého data pro odchod z Afghánistánu, by teď měli podpořit posílení výcvikových jednotek.

Anders Fogh RASMUSSEN, generální tajemník NATO:
Čím víc investujeme do podpory Afghánců, tím víc se to datum přiblíží. Takže to je další důvod, proč je tak důležité, aby byla naše výcviková mise plně vybavena.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Z Prahy ale Anders Fogh Rasmussen nemůže odjíždět spokojený. Vláda premiéra Jana Fischera navrhla posílení české mise v Afghánistánu o 55 mužů. Jejich vyslání musí schválit čeští poslanci. Sociální demokraté a komunisté jsou proti. A sám premiér Fischer na tiskové konferenci s Rasmussenem přiznal, že mu schválení vládního návrhu nemůže zaručit. Rasmussen příliš nepochodil ani na schůzce s Mirkem Topolánkem a Jiřím Paroubkem. Šéf ODS potvrdil, že jeho strana vyslání dalších mužů podporuje. Na otázku, co pro to hodlá udělat, jestli bude třeba jeho strana chtít odblokovat současnou zákopovou válku ve sněmovně a hledat dohodu s ČSSD, ale neodpověděl. A předseda sociálních demokratů jen potvrdil své stanovisko. ČSSD vyslání dalších mužů do Afghánistánu nepodpoří. Anders Fogh Rasmussen české politiky vyzval, aby bezpečnostní zájmy státu i spojenců povýšily nadstranické půtky. Zdá se, že marně.

Jan BUMBA, moderátor:
Uzavírá Ondřej Houska. Předsedy ČSSD Jiřího Paroubka jsem se zeptal, proč je stále proti navýšení počtu českých vojáků v Afghánistánu.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Tak podívejte, v tuhle chvíli není zřejmé, že v tom Afghánistánu se něco změní při uplatnění té strategie, která je. A kromě toho naprostá většina členů sociální demokracie a také naprostá většina voličů sociální demokracie si nepřeje pobyt, prodlužovat pobyt vojáků Armády České republiky v Afghánistánu, my nicméně nehovoříme v tuhle chvíli o odchodu, ale o tom, že ten vojenský kontingent nebudeme navyšovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Čím jste panu Rasmussenovi zdůvodnil to, že nechcete, aby se zvyšovala česká vojenská účast v Afghánistánu, jaké byly vaše hlavní argumenty?

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Já myslím, že tyhle argumenty stačí. Názor českého obyvatelstva a také, také názory členů sociální demokracie.

Jan BUMBA, moderátor:
Stínový ministr zahraničí vaší strany, pan Zaorálek mluvil o tom, že byste chtěli vůbec vyvolat diskusi, ze které by mělo vyplynout nějaké jasné nebo jasnější znění toho, o co by se mělo v Afghánistánu usilovat, říci, jaké jsou vlastně cíle a záměry. Myslíte, že to stále není jasné?

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Tak určitě by to bylo dobré, takovouhle diskusi rozvinout, protože na jedné straně ten, kdo zná dějiny Afghánistánu, tak ví, že zatím žádný intervent nebyl úspěšný, ať to byli v minulosti Britové nebo Sověti. A jak to říkal kdysi Napoleon na bodácích se dlouho nedá sedět, nebo jiný francouzský význačný politik, nikdo nemá rád ozbrojené misionáře, takže já beru ten, ten v podstatě humánní charakter téhle té operace vojenské v Afghánistánu za bernou minci, ale jiná věc je, do jaké míry to má smysl. A o tom bychom měli diskutovat.

Jan BUMBA, moderátor:
A v tuto chvíli tedy ze strany Severoatlantické aliance se vám dostatečné vysvětlení toho, o co by se mělo v Afghánistánu usilovat, nedostává.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
No, tak nejde jenom o mě, ale jde hlavně o české občany, kdy 80, 90 procent, zejména levicových voličů si myslí, že je to zbytečná, zbytečná akce. A to přeci musíme respektovat. Já nad tím nemůžu mávnout rukou.

Jan BUMBA, moderátor:
To nepochybně je důležité, zároveň jste předseda strany s velkou politickou odpovědností, máte jistě důležitější detailnější informace, než běžný občan, pro vás osobně, není to jasné, čeho chce NATO v Afghánistánu dosáhnout?

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Tak abych, abych se vám přiznal, tak nevidím tak moc světla na konci toho tunelu, takže možná, že za tři čtvrtě roku to bude, to bude jasnější, že ta strategie, kterou tam teď NATO uplatňuje, to znamená, kombinace efektivního vojenského postupu s masivnější účastí vojáků a také doprovázená určitou snahou o vybudování tamní armády a také určitá rekonstrukce v Afghánistánu, že budou, že přinesou určitý úspěch. To, že faktem je, že spíše podpora místního obyvatelstva, jak se zdá, se ztrácí, než aby se získávala.

Jan BUMBA, moderátor:
Ještě prosím jedna věc. Pokud by Česká republika nebyla ochotna vyslat posily do Afghánistánu, nebude se ostatním členům NATO jevit jako nespolehlivý partner?

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Já si myslím, že ne. Česká republika neodchází z Afghánistánu, projevuje solidaritu tam zůstat, nedomnívám se, že to něco bude znamenat pro pozici České republiky, myslím, že tohle to je věc, které bych vůbec nebál.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Parlamentní volby v Iráku

Jan BUMBA, moderátor:
Parlamentní volby v Iráku, které vyvrcholí v neděli, už mají za sebou prolog. K urnám přišly sta tisíce Iráčanů žijících v zahraničí. Volby, které jsou považovány za test procesu národního usmíření v Iráku před plánovaným stažením amerických a dalších vojáků, provázejí velmi přísná bezpečností opatření. Odpůrci současného režimu totiž už před časem varovali, že se pokusí průběh hlasování narušit, svůj slib už vlastně částečně vyplnili během kampaně, při útocích zahynulo přes 50 lidí. V Iráku má Český rozhlas svého zpravodaje Břetislava Turečka, se kterým jsme teď v telefonickém spojení. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Hezký den do České republiky.

Jan BUMBA, moderátor:
Břetislave, dá se říci, o co všechno jde v těchto volbách, čím jsou tyto volby pro Irák tak důležité?

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Tak o co jde, to by asi bylo na dlouho, v zásadě je to řada věcí, které už v podstatě jsou velice detailní, často například se hodně dlouho už v iráckém parlamentu jedná o dělení příjmu z ropy, o jasném znění zákonů o nerostném bohatství země, jedná se tam o velkých detailech, které nelze tak jednoduše shrnout, ale to je samozřejmě jedna z věcí. Další věc, o kterou jde, jsou to vztahy mezi Araby a Kurdy, to znamená, hlavně se jedná třeba o Kirkúk na severu země, kde se tyto dva národy sváří, je to otázka nacionalismu a také ropného bohatství. Pro samotný Irák ale samozřejmě těch témat je celá řada, oproti volbám, které byly před 4 lety, je jeden velký posun, toto už jsou vlastně druhé volby od pádu Saddáma Husajna, takže už pominul takový ten entusiasmus a všechno je takové zamlženější, už tu nejsou jednoznačné slogany, země se v určitém smyslu přibližuje, můžeme říci normálu, já bych zaznamenal jednu věc, například, že už tady není takový jasný důraz na náboženské prvky, na náboženské strany a třeba dnešní dosavadní premiér Núrí Málikí, toho vynesla k moci koalice tvořená šíitskými náboženskými stranami, on z ní loni sám vlastně vystoupil a založil si, můžeme říci, konkurenci, která teď prosazuje vládu zákona, takže se ukazuje, že ty problémy jsou mnohem pestřejší, než byly před 4 lety.

Jan BUMBA, moderátor:
A vyplývá z toho tedy, že Irák se přibližuje skutečně nějakému běžnému parlamentnímu režimu demokracii, jak si jí představujeme v Evropě?

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Co se týká zákonné stránky, tak ta demokracie je velmi vyspělá, tak jak je to na papíře, samozřejmě jsou tady ale určitá specifika, známá na celém Blízkém východě. Například v Kurdistánu prostě lidé pořád volí ještě často podle kmenových tradic a obecně v celém Iráku prostě lidé se rozhodují podle rodových vazeb a tak dále. Ale to neznamená, že toto není demokracie. Já bych připomněl zajímavý prvek, tady třeba byla zavedena kvóta, která platila už v minulých volbách, že na kandidátce každý 4 člověk musí být žena, to znamená, tady je zákonem dáno, že v parlamentu iráckém je 25 procent žen, což je daleko více, než máme třeba v České republice a v řadě dalších západních zemí.

Jan BUMBA, moderátor:
Já jsem na začátku říkal, že dnes volili Iráčané žijící v zahraničí, je to významná, řekněme, politická síla, kolik jich vůbec za hranicemi žije a dá se říci, kde jich žije nejvíc?

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Zjednodušeně řečeno, za hranicemi je necelá desetina voličů a samozřejmě nejvíc jich je v přilehlých zemích, to znamená, Sýrie a Jordánsko, to jsou opravdu sta tisíce lidí, tam jich jsou 2 miliony nebo byly v té vlně, jsou to většinou lidé, kteří utekli, ne za Saddáma Husajna, ale za Američanů poté, co jsem přišli Američané a vypukla ta bratrovražedná válka, zejména v centrální části Iráku většinou prchali sunnité. Tito lidé, jejich hlasy jsou stejně důležité, jako hlasy jiných Iráčanů, tu váhu mají stejnou, tam se ale řešila jiná věc, protože tento nový parlament bude mít 325 členů, ten dosavadní má 275. A když se dělal nový volební zákon, tak se řešilo těch 50 nových hlasů, jak se rozdělí mezi jednotlivé provincie a tak dále, těch 50 mandátů. A právě se také řešilo, kolik těch mandátů připadne lidem, kteří jsou v exilu. A kolem toho bylo hodně zlé krve.

Jan BUMBA, moderátor:
Bojí se lidé v Iráku hodně toho, že by průběh voleb mohl výrazně zasáhnout násilí?

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Tak ti lidé tady už jsou na tohle to poměrně zvyklí. A já si troufám říci, že to, co zatím vidíme, je poměrně klidné, že toho násilí není tolik, i když samozřejmě nějakých 40 mrtvých je děsivá věc, ale bývaly doby, kdy byly stovky mrtvých během jednoho dne, takže v tomto, z tohoto ohledu je zatím klid, ale pochopitelně dnes máme teprve pátek, tady se přímo v Iráku volilo zatím včera, to byli policisté a tak dále, už tehdy byli mrtví, ale pokud někdo bude chtít narušit volby, zastrašit voliče, tak si na to spíš nechá tu neděli, a to se opravdu nedá předvídat, k čemu může dojít, ale bezpečnostní opatření jsou opravdu veliká.

Jan BUMBA, moderátor:
A když už se ptám na pocity a postoje lidí, spojují lidé s těmito volbami nějaké naděje pro budoucnost, čekají, že se něco zásadního může změnit.

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Lidé tolik nemluví o bezpečnosti, protože je nutno říci, že za poslední dva roky těch útoků tady hodně ubylo. O tom není sporu, a to místní lidé vědí. Ale tady se mluví o takových každodennostech, například že neustále vypadává elektřina, že v obrovských částech Iráku prostě není dostatek pitné vody, to jsou tedy běžné věci každodenního života, jsou to ceny, nezaměstnanost a tak dále. A samozřejmě dá se odhadovat, co lidi pálí podle, často hodně populistických prohlášení všech možných kandidátů, těch kandidátů je 6 tisíc a každý se snaží samozřejmě předběhnout toho druhého. A oni neslibují už dnes vyženeme Američany ze země, okupační vojáky, ale opravdu se soustředí hlavně na ty každodenní problémy voličů.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji za informace, zpravodaj Českého rozhlasu v Iráku Břetislav Tureček.

Davisův pohár

Jan BUMBA, moderátor:
Ve vysílání teď aktuálně zamíříme do Belgie, kde hrají čeští tenisté první kolo Davisova poháru, český tým vede po úvodní dvouhře 1:0 na zápasy. A jak to vypadá s druhým zápasem, ví Jaroslav Plašil.

Jaroslav PLAŠIL, redaktor:
Takže už vede 2:0, co se týče dneška, tak už mají čeští tenisté splněno, jak také slyšíte odezvu českých fanoušků, která teď děkuje Radku Štěpánkovi, který porazil Malisse 6:2, 6:4 a 7:6. Znamená to, že Česká republika vede po prvním dnu nad Belgií 2:0. Jaroslav Plašil, Radiožurnál, Bree.

Vrací Senát stávku do hry?

Jan BUMBA, moderátor:
Žádné překvapení se nekonalo. Senát dnes zamítl novelu zákona, kterou pod tlakem odborů poslala do zrychleného projednávání vláda. Odboráři žádají, aby zdanění zaměstnaneckých výhod zůstalo na loňské nižší úrovni, hrozili kvůli tomu stávkou. Návrh novely se teď vrátí do sněmovny, kde musí příznivci odborářů ze strany levice získat 101 hlasů. Pomoc jim slíbili i lidovci. Téma pro komentátora Českého rozhlasu 6 Radko Kubička.

Radko KUBIČKO, komentátor Českého rozhlasu 6:
Minulý týden to vypadalo, že stávka bude, pak že nebude a teď snad zase bude. Dopravní odboráři dali najevo, že své úsilí proti řádnému zdanění svých zaměstnaneckých výhod dotáhnou do konce, i kdyby na režijky nebylo. A jak rychle stávku odvolali, tak rychle ji mohou zorganizovat. Ale nic se nebude už jíst tak horké. Odboráři dobře vědí, že v poslanecké sněmovně je na schválení novely, která ruší novelu předchozí, dost hlasů. Vede se tedy zřejmě boj o ničem a těžko říci, kdo v něm vystupuje trapněji. Odboráři se tváří, že nic snad není v dnešní krizové době důležitějšího, než jejich benefity. Vláda jim ustupuje, protože je politicky slabá a sněmovna rovnou vyhlásila stav legislativní nouze. Přitom, jak podotýkají kritikové, stát je zadlužen sta miliardami, podniky krachují, lidé přicházejí o práci a za stav legislativní nouze toto nikomu nestojí. Na druhé straně jde v tomto případě ve státním rozpočtu o zanedbatelné položky a proč je vlastně takto otevírat před volbami. Většina v Senátu bojuje sice za svou svatou pravicovou věc, ale otázkou je, zdali by pro ni neudělala lépe, kdyby tuto trapnost smetla se stolu, tedy schválila tuto nepodstatnost a věnovala se skutečným problémům. Odmítnutím novely totiž senátoři umožnili další předvolební spektákl, nyní se zákon vrátí do sněmovny, pak ho zřejmě odmítne prezident a zase vrátí do sněmovny, takže než se konečně země dopracuje k volbám, bude co dělat. A navíc je tu záminka opřít se do samotných zákonodárců. Ti se totiž neúspěšně snaží omezit si své nadstandardní benefity řadu let. A své náhrady, nejenže si nechtějí zdanit více, ale nedaní je vůbec. Ten poslanec půvabně vysvětloval, že prost nemohl nic dělat proti, když zároveň užíval státní limuzínu a pobíral příspěvek na dopravu, který pak jiný zaměstnanec na něco takového měl nárok. Proč by se tedy nehlásili dopraváci, když své nadstandardní výhody tak statečně uhájili jejich parlamentní zástupci.

Jan BUMBA, moderátor:
Radko Kubičko z Českého rozhlasu 6.

Senát zamítl snížení zdanění benefitů

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Senát zamítl snížení zdanění benefitů. Pravice v Senátu využila svoji většinu a odolala tlaku dopravních odborů. Pro změnu hlasovali sociální demokraté a komunisté se dvěma lidovci. Mluvilo se i o tom, že ČSSD využije zdržovací taktiku, aby Senát nestihl v předepsané lhůtě novelu projednat a podle očekávání zamítnout. To ale odmítl místopředseda sněmovny za ČSSD a šéf odborů Milan Štěch.

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Já jsem rád, že se tady ten návrh dneska projednal, protože byly informace, že se to tady bude chtít natáhnout na tu lhůtu 30 dnů. A je dobře, že se to projednalo, že se to rozhodnutí udělalo. A i když s tím rozhodnutím nesouhlasím, moje stanovisko bylo opačné, ale věřím, že jakmile se to vrátí do sněmovny a budeli tomu svolána v té době schůze, kde se to bude moc zařadit, takže to zařazený bude a určitě bude snaha to projednat co nejdřív, to je můj názor.

Lesy ČR chtějí rozprodat domy, horské chalupy a hájovny

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Domy, horské chalupy, hájovny a možná i nepotřebné pily, to vše chtějí rozprodat Lesy České republiky. Jedná se o víc než tisícovku objektů v hodnotě asi tři čtvrtě miliardy korun. Majetek, který se nachází na různých místech Česka, by měl podnik prodávat necelé dva roky. Podnik dnes zahájil tendr na výběr firmy, která mu dražby provede. Dostane za to asi 70 milionů korun. Jejím úkolem bude i vypracovat znalecké posudky na ocenění prodávaného majetku, na podání nabídek mají zájemci čas do půlky příštího měsíce.

Správné rozhodnutí, hájil invazi do Iráku britský premiér

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Britský premiér Gordon Brown podstoupil čtyřhodinový výslech před komisí pro vyšetřování irácké války. Ve své výpovědi mimo jiné uvedl, že Irák představoval hrozbu, kterou bylo nutné překonat. Podrobněji náš spolupracovník ve Spojeném královstv Milan Kocourek.

Milan KOCOUREK, redaktor:
Gordon Brown nejprve vzdal hold britským vojákům, kteří položili životy v iráckém konfliktu. Řekl, že učinil správná rozhodnutí ze správných důvodů. Vyjádřil ale politování, že neměl větší úspěch ve snaze přesvědčit Američany o plánování rekonstrukce Iráku, které bylo podle něj stejně důležité jako plánování války. Premiér zároveň trval na tom, že britské síly dostaly veškerou výzbroj a výstroj, o kterou požádali. Celkové výdaje na válku v Iráku a v Afghánistánu podle Browna činily 18 miliard liber. Na rozdíl od bývalého premiéra Tonyho Blaira, který vypovídal v lednu, vstoupil Gordon Brown do konferenční síně královny Alžběty II., kde komise pracuje, hlavním vchodem. Před síní se shromáždil jen malý počet demonstrantů.

Petr Zuzka i Michal Dočekal by měli zůstat ve svých funkcích i další 4 roky

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Šéf baletu Národního divadla Petr Zuzka i šéf činohry téže scény Michal Dočekal by měli zůstat ve svých funkcích i další 4 roky. Rada Národního divadla dnes projednala jejich koncepce a doporučila je řediteli Národního divadla ke jmenování. Už teď je ale jasné, že oba budou muset od příští sezóny šetřit. Rada proto vyzvala ředitele, aby s nimi projednal ekonomické a provozní aspekty jejich koncepcí.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Proč dostávají ženy v Evropě za práci nižší plat než muži? Může být vlastenectví nařízeno shora speciálním zákonem? A čím oslovuje v dnešní době inscenace vytvořená podle známého trezorového filmu Ucho.

Proč dostávají ženy v Evropě za práci nižší plat než muži

Jan BUMBA, moderátor:
Průměrný rozdíl v platech mezi muži a ženami v Evropské unii je 18 procent. V Česku je ale situace ještě horší, ženy tu dostávají méně o 26 procent. Česká republika je tak v nerovnosti platových podmínek mužů a žen druhá nejhorší hned za Estonskem. Evropská komise chystá přesvědčovací informační kampaň a nevylučuje ani možnost právních opatření. Na lince je nyní předsedkyně občanského sdružení Asociace pro rovné příležitosti Michaela MarxováTominová. Dobrý večer. Slyšíme se?

Michaela MARXOVÁTOMINOVÁ, předsedkyně občanského sdružení Asociace pro rovné příležitosti:
Ano. Dobrý večer. Slyšíme.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se říci, čím to je, že ženy v Česku mají tak výrazně nižší platy než muži?

Michaela MARXOVÁTOMINOVÁ, předsedkyně občanského sdružení Asociace pro rovné příležitosti:
Já si myslím, že ty detaily asi nikdo důsledně neprozkoumal, ale asi bychom si mohli uvědomit, že vlastně ty průměry se dělají podle statistického úřadu také podle toho, třeba na jakých úrovních ty ženy zaujímají určité pozice, třeba vedoucí pozice, kde jsou ty platy vyšší. A já se domnívám, že to může být také tím, že máme mnohem méně žen v těch lépe placených sektorech a právě na těch lépe placených vedoucích pozicích.

Jan BUMBA, moderátor:
Nebylo by to tedy tím, že by ženy dostávaly nižší plat, i když by dělaly úplně stejnou práci na stejné pozici?

Michaela MARXOVÁTOMINOVÁ, předsedkyně občanského sdružení Asociace pro rovné příležitosti:
Já se domnívám, že to také mohou být ty případy, ale je to, je to zároveň kombinace toho, co jsem říkala před tím, a ono úplnou detailní analýzu, čím to přesně je, kde přesně ty rozdíly jsou, tak ta částečně sice k dispozici je, ale za to částečně ještě není tak dokonalá, abychom tohle to mohli stoprocentně říci.

Jan BUMBA, moderátor:
Když teď Evropská komise chystá nějakou přesvědčovací informační kampaň, může to zabrat, může to pomoci?

Michaela MARXOVÁTOMINOVÁ, předsedkyně občanského sdružení Asociace pro rovné příležitosti:
Já myslím, že určitě. Jedna věc je, já jsem jí dokonce, dnes jsem jela vlakem po dlouhé době a viděla jsem takové billboardy, kde je muž a žena a kde se právě hovoří o stejném platu. Já se domnívám, že jedna věc je, že taková kampaň působí na ty ženy samotné a podpoří je v tom, že pokud ony třeba zjistí, že skutečně berou za stejnou práci plat nižší než jejich kolega nebo třeba zatímco jejich kolega má nějaké příplatky, já nevím osobní ohodnocen a ony ho nemají, tak ony samy si mohou uvědomit, že je něco špatně a tohle to je může podpořit v to se bránit, protože jakoby je to podpoří v tom, že se tady děje něco špatného, že to není správné. A také na druhou stranu věřím, že na základě takové kampaně se pak čím dál tím zaměstnavatelů uvědomí, že by se takhle nemělo chovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká předsedkyně Asociace pro rovné příležitosti Michaela MarxováTominová. Děkuji vám. Na shledanou.

Michaela MARXOVÁTOMINOVÁ, předsedkyně občanského sdružení Asociace pro rovné příležitosti:
Na shledanou.

Může být vlastenectví nařízeno shora speciálním zákonem?

Jan BUMBA, moderátor:
Takzvaný vlastenecký zákon, který před pár dny přijal slovenský parlament, nepřestává vzbuzovat emoce. Podle dnešních zpráv proti němu chystají studenti demonstraci, nelíbí se ani některým ředitelům škol, to i z praktických důvod, protože na koupit vlajky a další státní symboly, které se mají povinně vyvěšovat, jim nikdo nezaplatí. Zákon prosadila Slovenská národní strana označována často za populistickou. Jaké reakce může takové nařizované vlastenectví ještě vyvolat? Můžete se také zapojit na emailové adresy ozvenydne@rozhlas.cz. Na telefonní lince je Klára PlecitáVlachová ze Sociologického ústavu Akademie věd. Dobrý večer.

Klára PLECITÁVLACHOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd České republiky:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A ve spojení jsme tak s naším bratislavským zpravodajem Lubomírem Smatanou. Dobrý večer.

Lubomír SMATANA, redaktor:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní PlecitáVlachová, může takový zákon, který třeba nařizuje hraní hymny nebo vyvěšování vlajek a dalších státních symbolů, může nějak povzbudit vlastenecké pocity?

Klára PLECITÁVLACHOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd České republiky:
Obávám se, že nikoliv, domnívám se, že takový zákon bude spíše znamenat nucení určité národní ideologie národu, který v podstatě ani nacionalistické nebo šovinistické tendence nemá, samozřejmě jsem zvědavá, jakým způsobem budou na to reagovat občané slovenského národa.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že může být tedy oprávněna ta obava těch, kteří tvrdí, že zejména u žáků, studentů to může vyvolat spíše odpor?

Klára PLECITÁVLACHOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd České republiky:
Ano, domnívám se, že mají velkou pravdu, protože podle výzkumu národní identita, který proběhl v celé Evropě a v řadě dalších mimoevropských zemí, včetně České republiky a Slovenska se ukazuje, že Slováci v podstatě nejsou nijak šovinistický ani nacionalistický národ, takže se domnívám, že skutečně to vzbudí spíše negativní reakce.

Jan BUMBA, moderátor:
Lubomíre, mluvíme o kritice, která se na slovenský vlastenecký zákon snáší. Má ale tato norma, tento zákon, kromě poslanců Slovenské národní strany i nějaké další rozhodné zastánce.

Lubomír SMATANA, redaktor:
Já o tom nepochybuji, že bude existovat skupina lidí, kterým se to líbí. Budou to tedy především voliči Slovenské národní strany, těm, pro ty je ten zákon vlastně vymyšlen, aby se uspokojili před volbami, zbývají tři měsíce, ale jinak si myslím, opravdu Slováci jsou celkem normální lidé a většinu z nich to opravdu pořádně namíchlo a chystají proti tomu, jak už jsi řekl, různé formy odporu. Já si myslím, že ten odpor nebude zase tak veliký, jak tomu připisují slovenská média, která by ho jistě ráda viděla, spíš to dopadne tak, že ten zákon budou ředitelé škol a vůbec učitelé ignorovat a tak nějak potichu se s ním smíří, ale nebudou, nebudou ho prostě uplatňovat. Formálně ho možná nějakým způsobem provedou, ale prakticky to nebude mít žádný efekt.

Jan BUMBA, moderátor:
Četli jsme také, že ten vlastenecký zákon je více či méně zaměřen proti maďarské menšině. Jak jeho autoři vyvracejí toto podezření, Lubomíre?

Lubomír SMATANA, redaktor:
No, oni to vyvracejí prostým způsobem, že to je zákon, který má podpořit vlastenectví a celkem tu maďarskou menšinu nezmiňují, dělají to velice šikovně. Já bych úplně zase netvrdil, ano, je tam jistě ten posun v Maďarsku, ale tady je spíš problém ten, že když to navrhla Slovenská národní strana, že Robert Fico udělal tak vážnou chybu, tedy premiér, že to nechal, aby to tím parlamentem prošlo. A v podstatě tu předvolební smetanu slízla právě Slovenská národní strana, tady mi poněkud ten postoj premiéra nepochopitelný. Samozřejmě je to namířeno částečně i proti maďarské menšině, ale ti voliči, které Slovenská národní strana má, tak už nějakým způsobem nerostou, to je prostě utvrdit, utvrdit ty voliče.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní PlecitáVlachová, pokud hovoříme o tom, že ten zákon v nějaké větší či menší míře je namířen proti maďarské menšině na Slovensku, do jaké míry obecně jsou vlastenecké pocity takovým vymezením vůči jiným, nejčastěji okolními národům, potřebuje takový vlastenec nějakého soupeře, někoho, s kým se bude poměřovat?

Klára PLECITÁVLACHOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd České republiky:
Zpravidla ano, na tom Slovensku skutečně je to vymezení vůči nejen maďarské menšině, ale vůči celému Maďarsku, oni samozřejmě Slováci mají své problémy s touto poměrně velikou národnostní menšinou a nepochybně mají problémy i vlastně s určitými politiky v Maďarsku, samozřejmě já nejsem odbornice na maďarskou politiku, případně na slovenskomaďarské vztahy. Ale samozřejmě, pokud to sledujete poslední léta nepochybně vidíte, že tam dochází k velkým problémům.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslel jsem obecně, jestli, jestli takový vlastenec potřebuje toho souseda, vůči kterému se bude vymezovat?

Klára PLECITÁVLACHOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd České republiky:
To není přesný termín, pokud je někdo vlastenec, tak to je většinou pozitivní vztah k vlastnímu národu, ale ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže spíš nacionalista ...

Klára PLECITÁVLACHOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd České republiky:
... národu, ale pokud se někdo ... konkrétně šovinista, šovinismus znamená jaksi nadřazenost, přezíravost vůči k nějakým dalším národům, zpravidla okolním nebo obecně k jiným národům, já bych spíše hovořila o šovinismu, nacionalismus, to je v podstatě pozitivní ideologie ospravedlňující existenci určitého národa, já bych řekla, že je to spíše šovinistický zákon.

Jan BUMBA, moderátor:
Lubomíre, je nějaký rozdíl v tom, že jak se na, řekněme, sounáležitost s vlastní zemí dívají Češi a Slováci?

Lubomír SMATANA, redaktor:
No, ten rozdíl je zásadní v tom, že Slovensko má teprve nějakých 16 let, to znamená, je to mladý stát, a ...

Jan BUMBA, moderátor:
To má Česká republika taky?

Lubomír SMATANA, redaktor:
... takzvaným svým národním obrozením, takže nepochybně vytvářet nějakou symboliku nebo vytvářet nějaký pocit vlastenectví je tady asi mnohem, neřekl bych, náročnější, ale zkrátka je tady asi větší potřeba nějakým způsobem se identifikovat, hledat svoje kořeny, nacházet nějakou prostupnost v té historii, a protože samozřejmě Slovensko bylo součástí Uherska staletí, tak je velice problém pro ně jaksi se smířit s tím, že tam to, že tam to Rakousko fungovalo, teda Uhersko fungovalo, a nějak se z toho vytáhnout, jenom, jenom ty vlastní dějiny, proto se třeba Slováci obvykle vůbec nehlásí ke svým předkům, kteří byli, kteří mluvili maďarsky, přestože byli občané Uherska a žili na území dnešního Slovenska, takže to je takový, takový komplexní problém, nedá se na to úplně jednoznačně odpovědět.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní PlecitáVlachová, pokud mluvíme o vlastenectví jako vztahu k zemi, jakou roli v těchto úvahách a rovnicích hraje definice národa, jak definovat příslušníka nějakého národa, je Čechem, Slovákem, Němcem, Francouzem, ten, jehož dědečkové a babičky byli příslušníky tohoto národa, nebo ten, kdo v Česku, na Slovensku, v Německu, ve Francii platí daně a hypotéku a žije tam, žije v souladu s tamními zvyklostmi?

Klára PLECITÁVLACHOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd České republiky:
No, ono v Evropě je to v podstatě směs určitých etnických základů a pak vlastně státoprávních základů, ale co se týče národní, národního obrazu nebo národní identity v Čechách a na Slovensku, nebo v Česku a na Slovensku, tak je překvapivě velmi podobná, na prvním místě lidé říkají, že je potřeba cítit se příslušníkem českého nebo slovenského národa, dále umět jazyk toho určitého národa, mít občanství daného národa a následně zpravidla žít po dlouhou dobu v tom daném národě.

Jan BUMBA, moderátor:
Je pro dnešního Evropana důležité, teď myslím spíš pocitově důležité, do jakého národa se narodil?

Klára PLECITÁVLACHOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd České republiky:
Ano, stále je to velmi důležité, stále patří národ mezi poměrně důležité kolektivní identity, se kterými se lidé identifikují a je to zejména tím, že zpravidla řada lidí umí jenom mateřský jazyk, není schopno se dostatečně naučit jazyk další, takže časem zjistí, že nejsou schopni překročit vlastně ten okruh té dané identity hovořící určitým mateřským jazykem, takže v podstatě pak akceptují i kulturu, život v té dané komunitě a tak dále, takže ale určitě národ je velmi důležitou kolektivní identitou v Evropě.

Jan BUMBA, moderátor:
Lubomíre, jak to je se vztahem Slováků k Evropě, pokud tedy připustíme, že Evropa se do nějaké míry sjednocuje, identifikují se Slováci s Evropou, cítí se Evropany?

Lubomír SMATANA, redaktor:
Velmi, dokonce podle všech průzkumů veřejného mínění, které zveřejňují příslušné organizace, tak Slováci patří mezi Evropany k těm nejvíce se identifikujícím evropanství, takže je to zvláštní rozpor, ale v každým případě to takhle funguje.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže obojí, takže jak to čistě slovenské vlastenectví, tak evropanství?

Lubomír SMATANA, redaktor:
Přesně tak. Já bych to zase s tím slovenským vlastenectví opravdu nepřeháněl, není tady zase tolik bláznů, kteří by, jak se říká, byli hejslováky, to za každou cenu si dokazovali svoje slovenství, ale protože ta situace, která tady na té maďarskoslovenské hranici je, tak nějakému tomu vymezení zkrátka dochází.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní PlecitáVlachová, poslankyně Anna Belousová ze Slovenské národní strany řekla, cituji: "Stát potřebuje nějakou ideologii, když ne vlastenectví, tak co to bude?" Konec citátu. Potřebuje stát vlasteneckou ideologii?

Klára PLECITÁVLACHOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd České republiky:
No, určitě každý stát potřebuje určitou národní ideologii, samozřejmě záleží na tom, jak jí politici definují, ale myslím, že žádný stát se bez této ideologie neobejde, protože tím obhajuje vlastně svojí existenci, proč má existovat, že jo, český nebo slovenský stát, to je potřeba nějakým způsobem odůvodnit.

Jan BUMBA, moderátor:
A ví se, které národy v Evropě vůbec nejsilněji pociťují to, co bychom mohli nazvat národní hrdostí?

Klára PLECITÁVLACHOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd České republiky:
No, bohužel takovýhle žebříček nemáme, taková data nemám, ale my jsme zkoumali národní hrdost, v podstatě z postkomunistických zemích a tak třeba tam se zajímavě ukazuje, že balkánské země nebo jižní země vykazují vyšší národní hrdost, než třeba střední a západní Evropa.

Jan BUMBA, moderátor:
Lubomíre, dá se říct, na co jsou Slováci nejčastěji hrdí, když mluví o vlastenectví?

Lubomír SMATANA, redaktor:
Na borovičku, brinzu a salaše.

Jan BUMBA, moderátor:
Takhle stručné.

Lubomír SMATANA, redaktor:
Ale samozřejmě asi jsou nejvíce hrdí v poslední době na své, na výkony svých hokejistů, potom na výkon běžkyně Kuzminové, olympijské vítězky. Já si myslím, že jsou samozřejmě hrdi na svoji, na svoji zemi, ale projevilo se to těmito, řekl bych, zvláštními atributy.

Jan BUMBA, moderátor:
Oběma velice děkuji. Zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku Lubomír Smatana. Naším hostem byla také socioložka Klára PlecitáVlachová.

Divadelní hra Ucho

Jan BUMBA, moderátor:
Vysoký úředník komunistické vlády a jeho žena se vracejí z večírku do luxusní vládní vily. Za pohodlí vyvolených ale platí svým soukromým vědomím, že jsou odposloucháváni a že mohou kdykoliv upadnout v nemilost. To je hlavní téma slavného trezorového filmu Ucho režiséra Karla Kachyni a spisovatele Jana Procházky, který na svou premiéru čekal 20 let. A po dalších 20 letech se vrací zase, tentokrát jako divadelní hra. Zhruba za půl hodiny bude mít premiéru ve studiu 1 Českého rozhlasu Olomouc. Na generální zkoušku zašla s mikrofonem Radka Kvasničková.

Ukázka

Ivana PLÍHALOVÁ, členka souboru činohry Moravského divadla Olomouc:
Já jsem znala ten film, ale viděla jsem ho naposledy před 20 lety, takže vlastně jsem si jenom pamatovala skvělý výkon Jiřiny Bohdalové a Radka Brzobohatého. A záměrně už jsem se na to teď nedívala, protože jsem se nechtěla nechat ovlivnit těmi výkony. Ale myslím si, že s Igorem Barešem se pracovalo natolik skvěle, že snad to vytvoří zase něco nového, jiného, než bylo v tom filmu.

Radka KVASNIČKOVÁ, redaktorka:
Říká představitelka Anny, členka souboru činohry Moravského divadla Olomouc Ivana Plíhalová. Komorní prostor studia Českého rozhlasu Olomouc stahuje diváky přímo do děje, máte prostě pocit, že jste u Anny a Ludvíka doma. A jak k roli Ludvíka přistupoval hostující Igor Bareš z činoherního souboru pražského Národního divadla?

Igor BAREŠ, člen činoherního souboru pražského Národního divadla:
My se snažíme spíš hrát takový vztah těch dvou lidí v dané situaci, než jako takový ten masivní odpor proti tomu, že nás někdo poslouchá nebo že nás někdo vidí, spíš se snažíme o ten konflikt mezi ženou a mužem, naopak o zvýraznění té sounáležitosti té lásky, která vlastně pomáhá překonat ty krizový momenty způsobený jakoukoliv totalitou.

Jan BUMBA, moderátor:
Řekl redaktorce Radce Kvasničkové představitel hlavní mužské role Igor Bareš. Autorkou scénáře, která text upravila podle filmového scénáře svého otce Jana Procházky, je spisovatelka Lenka Procházková. Zeptal jsem se jí dnes odpoledne, jestli je téma inscenace aktuální i desítky let po pádu totality?

Lenka PROCHÁZKOVÁ, spisovatelka:
Já si myslím, že je to příběh, který je hororový a který mluví o nějakém strachu jako příběh o postrašených strašidlech, celkem bych řekla, protože ti lidé vlastně s tím režimem spolupracují, že jo, ale netuší, že ten režim na ně může být takhle zlý, když oni jsou k němu tolerantní.

Jan BUMBA, moderátor:
A do jaké míry je to inscenace nadčasová a naopak do jaké je spojena právě s dobou totalitního režimu?

Lenka PROCHÁZKOVÁ, spisovatelka:
Tak je nadčasová z toho hlediska, o kterém jsem teď říkala, že to je vlastně o strachu někoho, kdo se zapletl a teď se leká sám toho stínu, který vytvořil. No, a realistická je v tom, že tam padají konkrétní jména, že to je v konkrétní době, že je jasné, že to souvisí s českými dějinami v době politických procesů, to znamená, asi koncem těch 50 let, takže to má obě tyto polohy. Samozřejmě jsem to ještě neviděla teď v Olomouci, takže nevím, kterou tu polohu upřednostňuji.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy už jste naznačila, že ten materiál jste zúžila, pokud to tak mohu říci, jak výrazně jste coby autorka adaptace textu zasahovalo do jeho nastudování?

Lenka PROCHÁZKOVÁ, spisovatelka:
Do nastudování vůbec. To plně jsem věřila režisérovi, takže ani v HaDivadle, ani v Praze, ani v Olomouci jsem předem neviděla, vždycky jsem byla překvapena až pak.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak náročné bylo předělat filmovou předlohu do divadelní komorní, divadelní inscenace?

Lenka PROCHÁZKOVÁ, spisovatelka:
Tak to byla práce asi tak na tři týdny, protože ty dialogy byly hotové a ty jsou výborné. Řekl bych teda, kdybych ... no, ale co bych se styděla, ty jsou geniální zkrátka, takže jsem jenom upravila průběh té hry, zkrátila jsem začátek, vpadla jsem teda rovnou do děje, a celé se to odehrává v tom domě, nejsou tam žádné exteriéry venku, žádná auta, vždycky jenom ve zvuku, takže to vlastně vyžaduje od toho diváka větší spolupráci, než ten film, že ... to divadlo ale vždycky.

Jan BUMBA, moderátor:
Spisovatelka Lenka Procházková, autorka scénáře divadelní hry Ucho.

Pozvánka k nedělnímu pořadu Radiofórum

Jan BUMBA, moderátor:
18 hodin 56 minut, před koncem pátečních Ozvěn dne pro vás máme pozvánku k nedělnímu Radiofóru.

Václav SOCHOR, redaktor:
Zajímáte se o dění v české politice, ekonomice a společnosti? Dotýká se vás, co dělá vláda, jak hlasují poslanci a jaký dopad jejich jednání má na to, jak se máte vy? Pak si v neděli v pět odpoledne pusťte Radiofórum. V hodinovém diskusním pořadu, který rozebírá tři nejdůležitější domácí témata týdne, tentokrát přivítáme bývalého politika, dnes podnikatele, konzultanta Pavla Bratinku. A nezávislého novináře Miloše Čermáka. Jejich pohled na aktuální události vám zprostředkujeme v první polovině Radiofóra. Ta druhá už bude patřit vám, vážení posluchači, a vašim dotazům na následující témata. Dopraváci podmínečně odložili stávku, když poslanci souhlasili s návrhem vlády zachovat výhodné zdanění zaměstnaneckých benefitů, tedy především levné režijky. Jenže pak novelu do sněmovny vrátil Senát, začnou odboráři znovu hrozit stávkou? Navážeme druhým tématem, přijde nás ústupek odborářů na desítky milionů, anebo na miliardu? Předseda vlády se v nečekaném sporu o peníze rozlítil na ministerstvo financí. Kam až může hádka uvnitř kabinetu zajít? A do Česka přiletěl šéf Severoatlantické aliance Rasmussen. S vládou i s největšími stranami probíral především další zapojení českých vojáků v Afghánistánu. Vyslyší ho čeští politici pár měsíců před volbami a schválí poslanci navýšení českého kontingentu? Svoje dotazy nám budete moci telefonovat přímo do vysílání, anebo třeba už teď esemeskovat na číslo 9077704. Sejdeme se v neděli v pět u rádia.