Ozvěny dne - zprávy 24. února 2010
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Přehled zpráv
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka
moderátorka:
Lidovci prosadili přes odpor pravice zpětné navýšení mateřské.
osoba:
Rodiče se nerozhodují o dětech podle finanční motivace, ale určitě finanční podmínky hrají svoji roli.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka
moderátorka:
Řekové stávkují proti úsporným opatřením své vlády, podle premiéra ale většina veřejnosti kabinet podporuje.
osoba:
/Nesrozumitelné netlumočeno/.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka
moderátorka:
Pandemie prasečí chřipky je míň vážná, než jiné chřipkové vlny, přiznala Světová zdravotnická organizace.
osoba:
Není omezeno cestování, nejsou uzavírány hranice. Na druhou stranu je tady i ta výzva pro odbornou veřejnost, aby pokračovali v tom stálém sledování.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka
moderátorka:
A počasí, ráno bude mlhavo, později oblačno až polojasno, teploty do 11, na horách kolem 5 stupňů.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka
moderátorka:
Ozvěnami dne vás provedou Veronika Sedláčková a Eva Odstrčilová.
Lidovci ve sněmovně uspěli se svým návrhem na zpětné navýšení mateřské
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Lidovci ve sněmovně uspěli se svým návrhem na zpětné navýšení mateřské. Normu jim pomohli prosadit levicoví poslanci i zelení. Návrh teď posoudí Senát. Pokud ho poslancům vrátí, bude mít ale zřejmě dolní komora dost hlasů k jeho přehlasování.
Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Po týdnech obstrukcí poslanci schválili lidovecký návrh na zpětné navýšení mateřské během dvou hodin. Podle autorky návrhu, místopředsedkyně KDUČSL Michaely Šojdrové bylo snížení mateřské, které zavedl Janotův úsporný balíček, diskriminační.
Michaela ŠOJDROVÁ, místopředsedkyně strany /KDUČSL/:
Protože celkové snížení příjmů v jiných skupinách, ať už to byli ústavní činitelé či jiné sociální skupiny, rozhodně nebylo na úrovni 20 procent.
Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Proti navýšení mateřské v dolní komoře bojovali poslanci z TOP 09 a ODS. Podle nich opatření ještě víc prohloubí schodek státního rozpočtu.
Petr NEČAS, místopředseda ODS:
Ten dopad je přesně zkalkulován, jedná se o jeden a půl miliardy, o které se zvýší deficit veřejných financí.
Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Tvrdí místopředseda ODS Petr Nečas. Opačného názoru je ale ČSSD. Podle místopředsedy strany Bohuslava Sobotky vláda může sáhnout do rozpočtové rezervy.
Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Vládní rozpočtová rezerva v tuto chvíli přesahuje částku tří miliard korun.
Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Martina Spěváčková, Radiožurnál.
Island dostal od Evropské komise doporučení k aspiraci na členství v Unii
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Island dostal od Evropské komise doporučení k aspiraci na členství v Unii. Teď je na radě členských zemí, aby rozhodla o zahájení rozhovorů s Islandem o jeho vstupu. Vláda v Reykjavíku podala přihlášku ke členství v Unii loni v červenci.
Pavel NOVÁK, redaktor:
Island už splňuje řadu kritérií pro vstup do Unie. Má stabilní demokratické zřízení a tržní ekonomiku schopnou obstát v konkurenci s ostatními zeměmi. Je součástí schengenského systému a evropského hospodářského prostoru. To ale podle eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho neznamená, že je země připravena na vstup do Unie už teď. Island ještě musí své zákony přizpůsobit v mnoha oblastech.
Štefan FÜLE, český eurokomisař:
Já bych možná zdůraznil regionální politiku, životní prostředí, finanční sektor a samozřejmě otázku rybolovu.
Pavel NOVÁK, redaktor:
Cestu do Unie by mohl Islandu zkomplikovat spor s Nizozemskem a Velkou Británií o vyplacení peněz, které vkladatelé z těchto zemí ztratili ve zkrachovalých islandských bankách. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.
Řecká policie musela v centru Atén rozhánět demonstranty slzným plynem
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Řecká policie musela v centru Atén rozhánět demonstranty slzným plynem. Před sídlem parlamentu se sešlo asi 20 tisíc lidí, kteří protestovali proti úsporným opatřením socialistické vlády. Ta chce kvůli obrovskému státnímu dluhu snížit platy ve veřejné sféře nebo zvýšit věk pro odchod do důchodu. Odbory s tím nesouhlasí a na dnešek svolali generální stávku.
Ondřej HOUSKA, redaktor:
V Řecku je dnes zastaven letecký a námořní provoz. Většina státních úředníků ale podle vlády nakonec do práce přišla. Odbory do centra Atén svolali pokojnou demonstraci, kterou ale narušila radikální mládež. Policie tak musela sáhnout k obuškům a slznému plynu. Premiér Jorgos Papandreu zdůraznil, že podle průzkumů většina Řeků s kroky vlády souhlasí. "Úsporná opatření podporuje 50 až 60 procent populace. A stejnou podporu má i vláda." Řecko letos musí svůj rozpočtový deficit snížit o závratná čtyři procenta HDP. Evropská unie už dala najevo, že Řekům v krajním případě finančně pomůže. Ondřej Houska, Radiožurnál.
Německá ministryně se tvrdě opřela do katolické církve
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Ostrý spor se rozhořel mezi německou katolickou církví a spolkovou ministryní spravedlnosti. Ta církev ostře kritizovala za údajnou malou spolupráci při objasňování případu zneužívání dětí na katolických školách. Šéf německé biskupské konference Robert Zollitsch dal ministryně ultimátum, aby svá slova vzala zpátky.
Jiří HOŠEK, redaktor:
Sabine LeutheuserováSchnarrenbergerová ale nemá nic takového v úmyslu. Politička liberální FDP prohlásila, že katolická církev nebudí dojem, že by v podezřelých případech spolupracovala s orgány činnými v trestním řízení zrovna konstruktivně. Ministryně navíc zapochybovala, že by interní církevní předpisy postačovaly k účinné ochraně obětí sexuálního zneužívání. Arcibiskup Robert Zollitsch to označil za bezprecedentní politický útok na celou katolickou církev. Ministryni dal 24 hodin na to, aby své výroky odvolala. Zollitsch si na postup ministryně spravedlnosti dokonce telefonicky stěžoval kancléřce Angele Merkelové. Německem teď zmítá skandál kolem zneužívání dětí na několika katolických školách. Většinou se jedná o případy staré 25 až 30 let. Jiří Hošek, Český rozhlas, Berlín.
Policie už má jasno, jak bude kontrolovat odsouzené fotbalové výtržníky
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Policie už má jasno, jak bude kontrolovat odsouzené fotbalové výtržníky. Těm totiž soudci nově mohou uložit trest zákaz vstupu na sportovní a společenské akce. Před začátkem jarní části fotbalové ligy evidují policisté v databázích 600 problémových fanoušků.
Martin DRTINA, redaktor:
Za výtržnosti na stadionech jim soudy mohou zakázat návštěvu utkání až na 10 let. Na místo toho se odsouzenci budou muset hlásit na určené policejní služebně, kdy je pod dobu zápasu čeká výchovné promítání.
Oldřich MARTINŮ, policejní prezident:
Uvažujeme ve spolupráci s Českomoravským fotbalovým svazem i o určitém vzdělávání, že možná budeme promítat, pouštět nějaké vzdělávací programy týkající se diváckého násilí, ale zcela rozhodně můžu vyloučit, že se bude dívat na to fotbalové utkání, které mu bylo zakázáno.
Martin DRTINA, redaktor:
Upřesňuje policejní prezident Oldřich Martinů. Pokud podmínky trestu poruší, ocitnou se znovu před soudem a tentokrát už bude ve hře přímo jejich svoboda. Martin Drtina, Radiožurnál.
Spor lesníků s cestáři na Vysočině zřejmě skončí u soudu
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Spor lesníků s cestáři na Vysočině zřejmě skončí u soudu. Hajní zjistili, že kolem komunikace u obce Stáj se v půdě a jehličí nachází až čtyřikrát vyšší koncentrace chloridů. Podle odborného posudku je to kvůli chemické údržbě. Správa a údržba silnic ale rozbor neuznala.
Milan KOPECKÝ, redaktor:
Cestáři opírají svou argumentaci o to, že viníkem rozlévání slané vody do okolí je samotný provoz, nikoli oni sami. Ředitel lesního družstva Karel Klíma s tím nesouhlasí.
Karel KLÍMA, ředitel lesního družstva:
Nese i odpovědnost za to, kam se ty chemický prostředky dostanou.
Milan KOPECKÝ, redaktor:
A opírá své tvrzení o právní rozbor, který máme k dispozici. V lese uschlo několik stromů a krajská správa nechce o úhradě škody ani slyšet. Případný rozsudek ve prospěch družstva by ale mohl znamenat jakýsi precedent. Náměstek Oldřich Dušátko je nicméně optimista a věří, že u soudu zvítězí veřejný zájem.
Oldřich DUŠÁTKO, provozní náměstek:
I celosvětový trend a evropský je, že ta údržba se provádí na holý kryt vozovky.
Milan KOPECKÝ, redaktor:
Pro Radiožurnál Milan Kopecký, Vysočina.
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Více se tomuto tématu budeme věnovat v publicistické části Ozvěn dne.
Pandemie prasečí chřipky je míň vážná, než jiné chřipkové vlny
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Pandemie prasečí chřipky je méně vážná, než některé jiné chřipkové vlny 20 století. Tvrdí to Světová zdravotnická organizace. Zároveň ale konstatuje, že pandemie pořád trvá.
Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Ještě nemáme vyhráno, tak by se daly shrnout závěry, ke kterým došel krizový výbor Světové zdravotnické organizace v Ženevě. Ředitelka kancléře v České republice Alena Šteflová říká, že Světová zdravotnická organizace doporučuje státům pokračovat v očkování.
Alena ŠTEFLOVÁ, ředitelka kanceláře, Světová zdravotnická organizace:
Lze pořád očekávat, že může dojít k dalšímu nárůstu a vlastně k takzvaným dalším vlnám, které tyto pandemie zpravidla doprovází.
Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Hlavní hygienik Michael Vít Radiožurnálu řekl, že v Evropě prasečí chřipku možná zbrzdila účinná opatření.
Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky:
Opravdu je možné, že všechna opatření, která se během toho roku prováděla, omezilo šíření.
Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Světová zdravotnická organizace bude závažnost pandemie posuzovat za několik týdnů znovu. Lenka Jansová, Radiožurnál.
Peter Duhan bude pověřeným generálním ředitelem Českého rozhlasu
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Peter Duhan bude pověřeným generálním ředitelem Českého rozhlasu. Dosavadní šéf podniku Richard Medek totiž ze zdravotních důvodů rezignoval ke konci února. Duhan očekává, že v dohledné době předloží radě svojí koncepci. Nepředpokládá ale větší změny oproti návrhům Richarda Medka.
Peter DUHAN, programový ředitel Českého rozhlasu:
My jsme byli soupeři, pokud šlo o volbu generálního ředitele, ale naše projekty jsou tak téměř identické v tom myšlení, protože jsme, říkám, roky, měsícem jsme nad tím seděli, že nemám problém pracovat nadále s vítězným projektem Richarda Medka a pokračovat v tom, co jsme si vlastně celou dobu říkali.
Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Medek stál v čele rozhlasu od září 2009, kdy Rada Českého rozhlasu odvolala Václava Kasíka. Peter Duhan je v současné době programovým ředitelem rozhlasu.
Přehled následujících zpráv
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A na co se budeme do půl sedmé soustředit? Poslanci schválili zvýšení mateřské na loňskou úroveň, na kolik zásadní je pro matky tato zpráva? O tom za okamžik v rozhovoru se zástupce ministerstva práce a sociálních věcí. Mateřské si všímá ve své poznámce i komentátor Ivan Hoffman. A s ekonomem Pavlem Kohoutem probereme dnešní rozhodnutí Evropské komise, která doporučuje otevřít přístupové rozhovory s Islandem.
Poslanci schválili zvýšení mateřské na loňskou úroveň
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Poslanci dnes prolomili obstrukce posledních týdnů a většina jich zvedla ruku pro návrat výše mateřské na úroveň z loňského roku. Lidovecký návrh podpořili sociální demokraté, komunisté i zelení. Proti byla ODS a TOP 09. Podle jejího místopředsedy Miroslava Kalouska totiž peníze, které nyní stát přidá matkám, vezme jejich dětem. Je ale toto zhruba pětinové navýšení mateřského příspěvku opravdu zásadní, nebo by měl stát řešit rodinnou politiku komplexněji. Mluvit o tom budu s vrchním ředitelem sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí Jiřím Králem. Dobrý večer.
Jiří KRÁL, vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí:
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, co vy si myslíte, je ten návrat výše mateřské na loňskou úroveň pro matku, pro matky opravdu zásadní?
Jiří KRÁL, vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí:
No, já bych chtěl především připomenout, že od 1. 1. 2009 platí nový zákon o nemocenském pojištění a že proti tomu období před 1. 1. 2009 došlo k výraznému nárůst výše peněžité pomoci v mateřství. Takže v rámci takzvaného Janotova balíčku došlo k úsporným opatřením a nyní pokračuje ten proces projednávání a v parlamentu, který by mohl skončit navýšením, ale je to velmi individuální, to navýšení je určitě pro řadu matek či rodin velmi významné.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Máte na ministerstvu spočítáno alespoň zhruba, jaké části matek by se měl týkat tento krok existenciálně, že by jim to pomohlo vyloženě zásadně?
Jiří KRÁL, vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí:
No, tak musíme si uvědomit, že jde o dávku, která se vyplácí po dobu 28 týdnů, takže že by šlo úplně o existenciální věc, to určitě se tak asi říct nedá, ale to navýšení o 23 procent je určitě velmi významné pro matky, které mají nižší, měly nižší mzdu, než šly na mateřskou, tak tam to navýšení je často i nebo bude často i nulové, protože ty vlastně, ta jejich peněžitá pomoc v mateřství je vypočtena podle toho příslušného vzorečku, je nižší, než je rodičovský příspěvek, čili ty pobírají stejně dávku peněžité pomoci v mateřství ve výši rodičovského příspěvku, čím je vyšší mzda, tím bude to navýšení vyšší.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To znamená, že matky, které na tom nejsou příliš dobře, tedy myslím sociální postavení jejich životní úroveň, tak to pocítí míň, než ty, které jsou na tom líp?
Jiří KRÁL, vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí:
No, je to tak, protože je to dávka nemocenského pojištění, která se odvíjí od předchozího výdělku, také si musíme připomenout, že se platí pojistné, které je přímo odvozeno k výdělku, takže v rámci nemocenského pojištění ty dávky opravdu jsou nižší, nízkopříjmové a vyšší pro osoby s vyššími příjmy.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ministr financí Eduard Janota v poledních Ozvěnách dne řekl, že například v roce 2002, vy už jste na to také narazil, byly ty dávky podstatně nižší, než jsou dnes, a to ještě před tím, než se podařilo je znovu poslancům alespoň zatím prohlasovat, myslíte si, že je to populismus ze strany politiků, takový boj o mateřskou?
Jiří KRÁL, vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí:
No, tak do jisté míry jistě, ještě v roce 2008, jak jsem říkal, byly dávky peněžité pomoci nižší, a co se týká rodičovského příspěvku, který náleží buď, když ta dávka prvních půl roku je nízká, anebo poté, až do, až po dvou, tří či čtyř let, tak rodičovský příspěvek byl výrazně zvýšen v roce 2006 těsně před volbami.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V Česku trvá mateřská 28 týdnů, to je poměrně dost v porovnání s ostatními evropskými státy. Kdyby se žena chtěla vrátit do práce dřív, jakou šanci má, že najde jesle, kolik jich v Česku funguje, to je zase druhá strana té rodinné politiky státu?
Jiří KRÁL, vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí:
No, opravdu 28 týdnů délka pobírání peněžité pomoci v mateřství patří mezi nejdelší, ne, že je poměrně vysoká, ale možná, že je opravdu téměř nejdelší, a já nepředpokládám, že existuje příliš mnoho žen či mužů, kteří by se vraceli ještě dříve, než vyčerpají tu podpůrčí dobu těch 28 týdnů.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ano, ale kdyby potom se chtěly vrátit do práce dřív, protože třeba potom další rodičovská dovolená je u nás i na tři roky, je u nás dost jeslí?
Jiří KRÁL, vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí:
Dost jeslí u nás ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nebo kolik jich je a jestli si může každá žena dovolit, to asi ne.
Jiří KRÁL, vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí:
... moc jich asi není. Počet jeslí proti tomu, co tady bývalo dříve, se neustále snižuje, v současné době těch klasických jeslí je řádově asi 40, ale je tam asi tisíc míst, ale přesto děti ve věku dvou až tří let jsou umístěny ne v jeslích, ale v mateřských školách a je jich tam nebo chodí tam zhruba 25 procent dětí ve věku dva až tři roky, takže to zase není tak úplně špatné.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A mateřských školek je dost podle vás nebo je těch žadatelek víc a žadatelů rodičů?
Jiří KRÁL, vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí:
Já se domnívám, že tady už ten, ta kapacita je nesrovnatelně vyšší, určitě jsou oblasti, kde je problém, může být i finanční problém. A pokud se podíváme na věky, protože mateřské školy jsou určeny především pro děti vyššího věku, mezi 3 až 6 lety, tak tam ten podíl dětí, které chodí do mateřských škol, je poměrně vysoký, u dětí ve věku 3 až 4 roky je to zhruba 75 procent, u dětí ve věku 4 až 5 let 90 procent, a ve věku 5 až 6 let, kde je velmi, velmi žádoucí, aby děti už chodily do kolektivu, tak tam už se procento blíží 100 procentům, asi 95 procent.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A pane řediteli, uvažuje stát o tom, že by podpořil i ty jesle, protože přece jenom některé ženy by se do práce rády vrátily nebo by i měla, aby si udržely to místo dřív, než za dva a půl roku nebo za tři roky po tom, co porodí?
Jiří KRÁL, vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí:
No, tady ta otázka míří vlastně na nejméně dva resorty, možná na tři, takže ta koordinace asi není úplně ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tak promluvte alespoň za vás, jestli se o to snaží ministerstvo práce.
Jiří KRÁL, vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí:
Jesle patří kompetenčně vlastně ministerstvu zdravotnictví, školky, já se nezříkám nějaké odpovědnosti, a mateřské školky do ministerstva školství.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ano, ale můžete alespoň říct, jestli se okolo toho něco děje?
Jiří KRÁL, vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí:
Přímo nějaká viditelná podpora investiční výstavby jeslí, ta asi ze strany ministerstva práce neexistuje, ale ministerstvo práce podporuje velmi ty klasické jesle, ale různé další formy, kde by děti mohly strávit buď část toho, část dne nebo kratší nebo delší část dne, různé vzájemné rodičovské výpomoci, zaměstnanecké zařízení, zaměstnanecká, a vlastně leží, bohužel už určitě nebude projednán, leží i návrh vládní, takzvaného rodinného balíčku, který měl tyto formy i částečně zlegalizovat, protože pokud matky si třeba ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To už ale do voleb asi nestihneme. Pane řediteli, ...
Jiří KRÁL, vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí:
To nestihneme, ale ministerstvo práce takový návrh zpracovalo už v roce 2008.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobře, říká vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Král. Díky. Na shledanou.
Jiří KRÁL, vrchní ředitel sekce sociální a rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí:
Na shledanou.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A zdravím taky Alenu Křížkovou ze Sociologického ústavu Akademie věd. Dobrý večer.
Alena KŘÍŽKOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd ČR:
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na kolik zásadní, paní Křížková, je pro matky podle vás to rozhodnutí vrátit mateřskou na loňskou úroveň?
Alena KŘÍŽKOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd ČR:
Tak myslím si, že zásadní rozhodně a je to ze dvou důvodů. Z jednoho, že opravdu ta návaznost a to předchozím zdrojem velmi důležitá v evropském kontextu vlastně je zcela běžná, a tohle to snížení bylo na poměrně nízkou úroveň. Druhý důvod vidím hlavně to, že to snížení k němu došlo poměrně rychle a vlastně matky, anebo celé rodiny neměly příliš prostoru na to nějak se na to připravit nebo plánovat a vlastně počítaly už s tím systémem, který existoval a díky změně došlo v řádu několika měsíců.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já jsem se před chvílí bavila se zástupcem ministerstva práce a sociálních věcí o tom, jak stát celkově motivuje ženy, aby měly děti, je to lepší, než před třeba několika lety, když se rozhodují, jestli mít rodinu nebo si zachovat práci, je to rozhodování snazší podle vás?
Alena KŘÍŽKOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd ČR:
Tak já si myslím, že snazší rozhodně není, protože, jak už tam bylo vidět v tom rozhovoru před tím, vlastně ten problém je v tom, že ten systém je velmi složitý, že nereflektuje určité situace a různé skupiny žen a vlastně, že není dostatečně provázaný, sice ta výše té mateřské, a to, že se odvíjí od toho příspěvku v mateřství, že se odvíjí vlastně od té předchozí mzdy je velmi dobré, /nesrozumitelné/ v těch evropských trendech, potom problémem je spíš rodičovský příspěvek, rodičovská dovolená a potom právě ty služby péče o děti, to jsou systémy, které nejsou vůbec provázané, vzájemně navázané, takže vlastně tam existuje třeba možnost využití některých těchto opatření, protože nejsou právě navázány na ty služby.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že by vynahradilo rodičům třeba ty firemní zařízení, že by vynahradila právě to, že chybí jesle, nebo sousedská výpomoc, kterou, jak jsme slyšeli, podporuje ministerstvo práce?
Alena KŘÍŽKOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd ČR:
Já si myslím, že tahle ta plánovaná opatření nemůžou nahradit tu podporu státu, která by tady byla potřeba zvýšit pro to zařízení péče o děti, že to mohou být nějaká doplňková opatření nebo doplňkové možnosti, určitě nemohou nahradit vlastně neexistenci institucí péče o děti, které jsou mladší tří let, takže tadyhle to, myslím si, že stát by se v tomhle tom opravdu neměl zříkat zodpovědnosti. Už v situaci, kdy vlastně nastavuje tedy mateřskou dovolenou nebo mateřský příspěvek vyplácený jenom pro dobu 28 týdnů a na to navazující možnost využít vlastně dvouleté čerpání rodičovského příspěvku a poté se v podstatě navrátit na trh práce, tam přesně jde o to, o čem hovořím, o té neprovázanosti a to v tom, že vlastně neexistuje tedy potom možnost, kam umístit to dítě v jeho dvou letech, když využiji dvouletou možnost čerpání rodičovského příspěvku.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Upozorňuje socioložka Alena Křížková, díky za vaše odpovědi, na shledanou.
Alena KŘÍŽKOVÁ, Sociologický ústav Akademie věd ČR:
Na shledanou.
Spor o mateřskou
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A dnešnímu hlasování sněmovny věnuje dnešní poznámku večerních Ozvěn taky komentátor listu Deník Ivan Hoffman.
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník:
Dvěma způsoby lze popsat snahu o zvýšení mateřské na loňskou úroveň. Buďto, že nás to bude stát jeden a půl miliardy, anebo že nakonec neoškubeme matky s dětmi o jeden a půl miliardy. Jedni politici tvrdí, že jsme na tom špatně, dlužíme, a proto musíme šetřit, aby na to jednou nedoplatily naše děti. Jiní politici náš dluh zlehčují, tvrdí, že jiné státy dluží víc a není důvod, aby na šetření doplácely naše děti. Vypadá to, jako bychom si museli vybrat mezi odpovědností a lehkomyslností, anebo mezi solidaritou a bezcitností. Podezřelé na tom ale je, že nám na výběr z těchto možností dávají politikové, kteří nás, pravice s levicí ruku v ruce, průběžně zadlužují. Příčinou dluhu není to, že si občané žijí nad poměry a matky zahrnují děti zbytečným luxusem. Státní dluh způsobili politici, když vsadili na vadný ekonomický model, kdy velká část bohatství vytvářeného občany mizí v bezedných kapsách bank a nadnárodních korporací. Potíž je v tom, že kdyby se i maminky uskromnily ve jménu budoucnosti svých dětí, ušetřených peněz by se jejich děti nedočkaly ani náhodou. Zaručeně by zmizely v oněch bezedných kapsách bank a korporací, kterým politické elity slouží. Stručně řečeno, bez toho, že vlády odstraní systémové příčiny rostoucího zadlužení, nemá smysl si utahovat opasky. Dokonce by to byla vážná chyba, neboť by se tím jenom ještě víc rozevřely nůžky mezi bohatými a chudými, což nakonec vede k sociálním bouřím. Aktuálním příkladem je Řecko, kde občané logicky odmítají pykat za podvody a neschopnost politiků. Spor o mateřskou samozřejmě jakési racionální jádro má: jde o pokus odvést naši pozornost od kolektivního selhání politiků.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Soudí komentátor Deníku Ivan Hoffman.
Island stojí o členství v EU
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ostrov, který nemá zeměpisně k našemu kontinentu nejblíž a dlouhá léta mu bylo líp mimo Evropskou unii, teď ovšem Island o členství dost stojí po zkušenosti s vlastní finanční krizí. A po dnešku má k němu zase o kousek blíž. Evropská komise ústy eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho doporučila, aby Brusel zahájil přístupová jednání s tímto ostrovním státem. Nebudou ale nejspíš tak hladká, jak by se na první pohled mohlo zdát. Po telefonu zdravím ekonomického analytika Pavla Kohouta. Dobrý večer.
Pavel KOHOUT, ekonomický analytik:
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nejprve, dá se říct, že Island už teď splňuje základní kritéria pro vstup do Unie, že má velký náskok před ostatními kandidáty v členství?
Pavel KOHOUT, ekonomický analytik:
No, tak jak se to vezme, protože když se podíváme na takové ty ukazatele jako demokracie a tak dále, tak tam samozřejmě Island má demokracii po staletí, že jo, ale pokud se podíváme na strop jeho financí, bankovnictví a ekonomiky vůbec, tak to je v takovém podivném stavu, protože Island bojuje s velmi těžkými následky finanční krize, kterou si sám způsobil špatnou měnovou politikou. A tam vlastně všechny ztráty ještě nejsou úplně stoprocentně spočítány.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Členy Unie by se Islanďané mohli stát už za tři roky. Myslíte si, že do té doby nebude jejich ekonomika natolik konsolidovaná, aby pro Unii nepředstavovali zátěž?
Pavel KOHOUT, ekonomický analytik:
Tak jako už především proto, že to je stát, která má 330 tisíc obyvatel, tak ta zátěž by nebyla velká, i kdyby se tu ekonomiku nepodařilo postavit na nohy, což pravděpodobně se podaří, protože Islanďané jsou vzdělaný národ, který je velmi civilizovaný a opravdu ten průšvih, který způsobila islandská centrální banka svoji nerozvážnou měnovou politikou, tak určitě budou schopni napravit.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co si slibují naopak Islanďané od svého odstupu do Evropské unie?
Pavel KOHOUT, ekonomický analytik:
Tak oni si slibují větší stabilitu, což po zkušenostech z poslední doby není tak úplně nelogické, protože ten problém, ke kterému tam došlo, ten byl způsoben jako opravdu velmi /nesrozumitelné/ špatnou politikou islandské centrální banky a pravděpodobně by se něco podobného nestalo, kdyby Island měl například euro. Island je tedy jednou z ekonomik, které by euro mohlo prospět, na rozdíl od některých jiných.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je tu i spor ohledně peněz, o které přišli v islandských bankách britští a nizozemští klienti, bude těžké ho podle vás urovnat?
Pavel KOHOUT, ekonomický analytik:
Bude. Tam se jedná o to, že Británie a Holandsko nebo Nizozemí zaplatily úhradu svým občanům ve smyslu povinného pojištění vkladu a nyní tento stát vymáhají dotyčné prostředky po Islandu. A Island se dneska zdráhá, 6. března tam bude referendum, zdali Island zaplatí nebo nezaplatí, /nesrozumitelné/ do veřejnosti a že by Islanďané neměli platit za chyby svých bankéřů, což je zcela na jedné straně pravda. A na druhé straně, pokud Island nezaplatí, tak si tím způsobí možná ještě více problémů.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Odhaduje ekonom Pavel Kohout. Díky i vám, přeji hezký večer.
Pavel KOHOUT, ekonomický analytik:
Na shledanou.
Kauza transportérů Pandur
Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Desetičlenný policejní tým, který se zabývá vyšetřováním možné korupci při nákupu obrněných transportérů Pandur pro českou armádu, úzce spolupracuje se svými rakouskými kolegy. Potvrdil to policejní prezident Oldřich Martinů s tím, že některé zprávy z Rakouska už mají vyšetřovatelé k dispozici. Kvůli možnému vytvoření společného vyšetřovacího týmu obou zemí se na státní zastupitelství ve Vídní obrátila nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. O spolupráci český policejní tým požádal i vojenskou policii, která se okolnostmi nákupu Panduru zabývala v roce 2006, ale věc nakonec odložila. Rakouští vyšetřovatelé v pondělí v souvislosti s případem prohledali prostory výrobce Pandurů, firmy Steyr, byli také u dvou bývalých manažerů firmy Wolfganga Habitzala a Herviga Jedlaucnika. Právě ti na záznamu reportéru deníku Mladá fronta DNES mluvili o provizích pro české politiky.
Pondělní stávka v dopravě nejvíc postihne železnici a hromadnou dopravu v Praze
Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Pondělní stávka v dopravě nejvíc postihne železnici a hromadnou dopravu v Praze. Přidají se ale i některá krajská města, například Pardubice, Ostrava nebo Opava. Tam ale přípravu na stávku hodnotí ředitel Městského dopravního podniku Opava Hynek Vojtek s rozpaky. I když by v tomto městě v pondělí ráno neměly jezdit autobusy a trolejbusy, zatím se na vedení podniku nikdo oficiálně neobrátil. Ředitel Vojtek spoléhá na to, že do konce týdne by se měla situace vyjasnit.
Hynek VOJTEK, ředitel Městského dopravního podniku Opava:
Pro mě je to nová informace, kterou jsem zaslechl dneska ráno v rádiu, když jsem jel do práce. A nic dalšího o tom nevím. Samozřejmě, kdyby náhodou, tak se tady začínáme pomalinku připravovat, co kdyby, ale to jsme v rovině spekulací.
Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Protesty proti zdanění zaměstnaneckých výhod plánují dopravní odborové organizace na 1. března od 4 do 9 hodin ráno.
Do Španělska přijel první z guantanámských vězňů
Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Do Španělska přijel první z guantanámských vězňů, které se země zavázala přijmout, budou za ním následovat čtyři další.
Lubica ZLOCHOVÁ, redaktorka:
První z pěti mužů, který se už nachází na území Španělska, je palestinské národnosti. I když nemá žádné závazky k americké ani španělské justici, po zemi se bude moc pohybovat volně. Ale opustit hranice nesmí. Muž dostane povolení k pobytu a bude moc ve Španělsku i pracovat. Ministerstvo vnitra uvedlo, že žít bude bývalý guantanámský vězeň v takové oblasti Španělska, kde je velké palestinské společenství. Má mu to napomoci v integraci v krajině. Ze Španělska Lubica Zlochová.
Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Tři z guantanámských vězňů dnes přicestovali do Albánie, všichni pocházejí ze Severní Afriky.
Festival Cinema mundi v Brně
Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
56 nejlepších celovečerních filmů národních kinematografií nominovaných na Oscara se představí v Brně. Začíná festival Cinema mundi. Prvním titulem bude už dnes večer americký snímek /nesrozumitelné/ s českým názvem Smrt čeká všude. Film je současně i určitým symbolem celého festivalu, potvrdil umělecký ředitel Jiří Králík.
Jiří KRÁLÍK, umělecký ředitel:
Byl už uveden na festivalech v Benátkách shodou okolností, před dvěma lety tam dostal dvě ceny, pak najednou na konci roku se zjistilo, že ten film nabírá, nabírá, získává víc a víc cen, především v Americe a nakonec získal 9 nominací, stejně jako Avatar. Ta symbolika pro mě je taky v tom, že festival v Benátkách vznikl v roce 34 jako festival, který neměl soutěž, jenom diváckou soutěž, byl festivalem skutečně oslavou toho nejlepší, co vzniklo, to je přesně ta podstata, kterou by měl držet i brněnský festival.
Přehled následujících zpráv
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co dnes ještě uslyšíte? Informace o miliardových dotacích unikly ze Státního fondu životního prostředí, na podrobnosti se zeptám jeho ředitele Petra Štěpánka. Sůl ze silnic prý škodí stromům okolo nich, měli by platit škodu silničáři. A závěrem se dozvíte, že Vídeňáci chtějí zpátky profesionální domovníky.
Z fondu unikly informace o dotacích. Zneužila je soukromá firma
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ze Státního fondu životního prostředí unikly na přelomu roku informace o žadatelích o miliardové dotace. Údaje získala firma z Brna, která data zneužila a ihned nabídla za úplatu svoje služby, neúspěšným i úspěšným uchazečům o podporu, podle ředitele fondu Petra Štěpánka není zmíněný pokus ovlivnit přidělování dotací ojedinělý. V tomto případě se ale podařilo nekalé praktiky zastavit včas a s firmou vypovědět smlouvy. Slovo má náš reportér Jan Hrbáček.
Jan HRBÁČEK, redaktor:
Východočeská obec Havlovice potřebovala pět milionů korun na zateplení školy a školky. Požádala proto o dotaci Státní fond životního prostředí. O tom, že podporu nedostane, se ale nedozvěděla od fondu, který žádost posuzoval, ale od Regionální poradenské agentury z Brna. Starostu Pavla Dvořáčka to překvapilo.
Pavel DVOŘÁČEK, starosta:
Jestli tam unikla nějaká data a tahle firma toho využila, tak to je v tomto státě normální, protože je takový bordel všude, že mne to nepřekvapuje. Je potřeba hledat viníka, nebo se pokusit to nějakým způsobem vypátrat. Ale já se k tomu vyjádřit nemůžu, protože to nevím.
Jan HRBÁČEK, redaktor:
Podobná výzva od brněnské společnosti dorazila i na radnici do Dvora Králové nad Labem, která také žádala o zateplení objektu školy. Radmila Filakovská k tomu Českému rozhlasu řekla.
Radmila FILAKOVSKÁ:
Upřímně řečeno, moje reakce byla, když jsem si to přečetla: aha, zas nějací další podvodníci, kteří se k nám snaží vnutit. Ten mail jsme smazali jako bezpředmětný.
Jan HRBÁČEK, redaktor:
Státní fond životního prostředí přerozděluje desítky miliard korun na ochranu a zlepšování stavu životního prostředí. O nemalé sumy žádají fond stovky měst a obcí. Před koncem roku schválil řídící výbor fondu desítky žádostí, a část jich zamítl. Schválené projekty pak čekaly na podpis ministra životního prostředí Jana Dusíka. Jenže ještě, než se dostaly k Dusíkovi na stůl, dorazila spoustě žadatelů výzva už zmiňované brněnské Regionální poradenské agentury zkráceně RPA. Obce se z dopisů dozvěděly, že jejich projekt byl nebo nebyl schválen, a právě proto jim firma nabízí rozličné služby, včetně komunikace se státními orgány. Společnost taky v dopise zneužila oficiální loga, vážící se k tomuto typu podpory. Šéf fondu Petr Štěpánek proto před praktikami Regionální poradenské agentury varoval.
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí:
Státní fond životního prostředí okamžitě poté, co zjistil tu činnost, kterou RPA provádí s nimi za a) vypověděl všechny vlastní kontrakty, za b) rozeslali jsme všem žadatelům upozornění o tom, že činnost není v souladu s principy činností fondu. A myslím, že jsme tak dali poměrně otevřeně najevo, že takové jednání je nepřípustné. V historii administrace operačního programu životního prostředí se to stalo poprvé, byť s nějakými pokusy jsme se setkali i v minulosti.
Jan HRBÁČEK, redaktor:
Český rozhlas proto požádal Regionální poradenskou agenturu o stanovisko. Chtěli jsme znát odpovědi, kde a od koho společnost údaje o projektech získala, a jestli nemá někdo z firmy vztah, ať už osobní nebo například politický, k někomu z řídícího výboru fondu. Společnost ale na tyto otázky odpovědět odmítla. A odkázala jen na svoje vyjádření, které zveřejnila na webových stránkách.
redaktorka:
"Naše společnost se distancuje od informací, že jsme neoprávněně využili konkurenční výhody a uváděli v omyl potenciální žadatele o dotace tím, že jsme je seznámili s výsledky šestnácté výzvy ministerstva životního prostředí dříve, než byly oficiálně zveřejněny ze strany fondu. Pravdou je, že došlo k hrubé chybě v naší marketingové kampani. Odpovědnost za toto pochybení na sebe převzal jednatel Petr Kolář."
Jan HRBÁČEK, redaktor:
Napsala firma na svých webových stránkách. Člověka, který z řídícího výboru fondu informace o neschválených a schválených dotacích za stamilióny korun vynesl, se podle šéfa fondu Petra Štěpánka vypátrat nepodařilo, i když jisté indicie k dispozici byly.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává reportér Českého rozhlasu Jan Hrbáček. A Petra Štěpánka, ředitele Státního fondu životního prostředí máme na telefonu. Dobrý večer.
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí:
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, kam podle vás vedou stopy, jak se ta data žadatelů o dotace mohla dostat do nepovolaných rukou?
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí:
Upřímně řečeno, my jsme nebyli schopni technicky vypátrat, od koho ta data unikla, protože těch lidí je jako relativně mnoho a také je potřeba říci, že ta data nejsou a priori /nesrozumitelné/ tajná a problém spočíval v jejich marketingovém zneužití brněnskou agenturou RPA, nikoliv v tom, že by se někdo dozvěděl ještě dříve, jaké má šance být schválena v řídícím výboru. Dokonce by bylo i špatné, kdyby byla tajná, protože to by potom nepřispívalo k transparentnosti administrace evropských fondů. Ten průměr spočíval přesně v tom, co popsal už pan redaktor Hrbáček, to znamená, v tom, že se tam zneužila loga operačního programu, to, že se v tom dopise, kteří dostávali jak úspěšní, tak neúspěšní žadatelé ve výzvě, naznačovalo /nesrozumitelné/ ty jejich žádosti vyřídit nějak lépe, že má nějaké nadstandardní vztahy a tak dále, a tak dále.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je to určitě nešťastná věc, když se někdo, komu nejsou určeny, zmocní informací o nějakých, v tomto případě ekologických projektech, jak se můžou dotčení lidé nebo instituce bránit?
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí:
Tak oni se bránily, my jsme se o tom dozvěděli tak, že nám někteří starostové ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Můžeme se obrátit na vás, prostě.
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí:
Obrátili se na nás a my jsme vzápětí poté, ta kauza je stará půldruhé měsíce, vyvěsili na webových stránkách informaci o tom, že takové jednání je nekalé, je to projev určitého /nesrozumitelné/, se kterým se ze strany některých spíš /nesrozumitelné/, než poradců setkáváme.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Utrpěli nějakou hmatatelnou újmu ti starostové, kteří se na vás obraceli?
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí:
Myslím si, že neutrpěli.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Podnikli jste nějaké kroky, aby se už tato záležitost neopakovala, nebo to nejste schopni zaručit, říkáte, že přístup k informacím mají desítky lidí.
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí:
Jak už jsem řekl, ta data sama o sobě tajná nejsou a ani v budoucnosti nebudou a bylo by to i zbytečné, upozornili jsme na posledním zasedání řídícího výboru minulý týden na to, že to může být problém, jak zaměstnanci fondu jsou vázáni nějakým kodexem a podobně, nicméně zdůrazňuji, nejde o tajnosti dat, ale ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jestli to může být problém, dá se nějak řešit nebo ne, jestli je to možné říci krátce?
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí:
Já si myslím, že řešení bylo rychlé zveřejnění a deklarace toho, že jednání agentury RPA je škodné. Myslím si, že reputační riziko, které z toho plyne pro ostatní napodobovatele, je dostatečně veliké na to, aby je to odradilo.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek. Díky za rozhovor, na shledanou.
Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí:
Na shledanou, pěkný večer.
Spor mezi jedním lesním družstvem na Vysočině a místními silničáři
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Spor mezi jedním lesním družstvem na Vysočině a místními silničáři může přerůst hranice kraje. Lesníci se totiž přou o to, proč usychají stromy kolem silnic. Zatímco oni tvrdí, že sůl, která se v zimě používá ke zprůjezdnění vozovek, podle silničářů za to může automobilový provoz. V každém případě, když pracovníci družstva Měřín odebrali vzorky půdy a jehličí na silnici mezi Jihlavou a Žďárem nad Sázavou, zjistili, že limity chloridu jsou překročené až čtyřikrát a situace se prý opakuje každoročně. Kraj ovšem škodu platit odmítá a celý případ skončí zřejmě u soudu. Víc už v reportáži Milana Kopeckého.
Milan KOPECKÝ, redaktor:
Mezi Žďárem nad Sázavou a Jihlavou se denně pohybují tisíce automobilů. Řidiči chtějí bezpečně dojet a silničáři se jim snaží vyhovět. Majitelé lesů si ale přejí, aby nikdo nezasahoval do jejich práv.
Karel KLÍMA, ředitel Lesního družstva obcí v Měříně:
Je to poškození majetku. To mi potvrdil pracovník výzkumného ústavu a odebral teda vzorky půdy a vzorky jehličí, až následně se to teda prokázalo, že ta škoda je způsobená použitím soli.
Milan KOPECKÝ, redaktor:
Karel Klíma, ředitel Lesního družstva obcí v Měříně. To, co popisuje, se stalo v létě 2008. Výsledky chemické expertízy tehdy prokázaly až čtyřikrát více chloridu v půdě a jehličí, a to vše vzdušnou čarou 100 metrů od silnice. A co Správa a údržba silnic?
Karel KLÍMA, ředitel Lesního družstva obcí v Měříně:
Odmítla odpovědnost za tuhle tu věc, přestože při tom odběru těch vzorků tam její pracovník byl.
Milan KOPECKÝ, redaktor:
A vše si zdokumentoval. Dodává ředitel. Krajská správa v Jihlavě rozbory neuznala. A je toho názoru, že sůl se do okolí silnice dostává vlivem provozu, nikoli sypáním z auta.
Oldřich DUŠÁTKO, náměstek Správy a údržby silnic:
My vlastně na základě nějakého schváleného plánu zimní údržby a na základě nějaký společenské nutnosti, to znamená, že ta silnice je dopravně zatížená, tak sypeme zde solí.
Milan KOPECKÝ, redaktor:
Řekl náměstek Správy a údržby Oldřich Dušátko. Škody vzniklé na majetku lesního družstva obcí nejsou nijak významné, jen řádově desítky tisíc korun. Úhrada je ale podle Karla Klímy nutná, navíc odmítá tvrzení, že za vyplachování soli není zodpovědný ten, kdo ji na silnici sype.
Karel KLÍMA, ředitel Lesního družstva obcí v Měříně:
Když někdo používá chemický prostředky na komunikaci, tak nese i odpovědnost za to, kam se ty chemický prostředky bez ohledu na to, o jaký druh chemických prostředků se jedná, kam se ty prostředky dostanou. V našem případě teda zatekly do lesního porostu a způsobily úhyn přibližně sto kubíků stromů v lesním porostu.
Milan KOPECKÝ, redaktor:
Podobný závěr plyne i z právního rozboru, který máme k dispozici. Advokát tam cituje z výnosu státní arbitráže a odvolává se na usnesení vlády z roku 1967, kde se mimo jiné uvádí, že ten, kdo solí silnice, je také zodpovědný za škody vzniklé na lesních porostech v okolí. I na základě tohoto rozboru chce lesní družstvo předat věc soudu.
Karel KLÍMA, ředitel Lesního družstva obcí v Měříně:
Je zapotřebí se o svá práva, respektive o práva vlastníků pozemků poprat.
Milan KOPECKÝ, redaktor:
Cestáři uhrazení škod mimosoudně odmítají. Současně se ale obávají precedentu.
Karel KLÍMA, ředitel Lesního družstva obcí v Měříně:
To následně by mohl přijít s tímto požadavkem kdokoliv, a kdo má pozemek, nejenom les, ale i nemovitost.
Milan KOPECKÝ, redaktor:
Silničáři v létě 2009 položili kolem popisované vozovky mezi Jihlavou a Žďárem betonové žlaby, které mají slanou vodu odvádět pryč. Na jaře znovu odeberou vzorky, tentokrát obě strany. Nic to ale nemění na škodách z minulých let.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uzavírá Milan Kopecký. Ve studiu vítám ředitelku České inspekce životního prostředí Evu Tylovou, dobrý večer.
Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Do našeho studia v Jihlavě zdravím provozního náměstka krajské správy a údržby silnic kraje Vysočina Oldřicha Dušátka. Dobrý večer.
Oldřich DUŠÁTKO, provozní náměstek krajské správy a údržby silnic kraje Vysočina:
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní ředitelko, myslíte si, že se dá udělat rovnítko mezi solením silnic a sesychajícími stromy kolem nich?
Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
Tak určitě to není úplně tak jednoduché. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že je to prostě, může to být poškozování lesních porostů a to dosti závažné a že je třeba tento v podstatě jakoby nový delikt nějakým způsobem vyhodnotit, tady musím říct, že není, nejedná se pouze o to, že by mohly být poškozeny stromy, ale i o to, že ta půda bude zasolena natolik, že vlastně tam už ten lesní porost nebude možné obnovit. Česká inspekce životního prostředí se s tímto případě seznámila, musím říci, protože je to jako správně nový delikt, tak jsme zatím nezahajovali správní řízení a čekáme ještě na další rozbory, které právě ukáží, jak vlastně, jaký je vlastně ten stav poté, co byla provedena určitá nápravná opatření. Jak zde již bylo zmíněno, tak byl tam položen žlab, který by měl tuto vodu odvádět.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A to by mohlo pomoci podle vás.
Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
A to by mohlo pomoci a z toho i vidíme, že jako přistoupit k tomu jenom tak, že prostě je to veřejný zájem a nebudeme pro to nic dělat a budeme poškozovat jak životní prostředí, tak majetky ostatních, že není správné, že můžeme najít tam nápravné opatření, které je technicky i ekonomicky přijatelné. Navíc bych ještě dodala, že tento úsek byl před rokem 2000 upravován inertním posypem, který by tyto následky neměl, takže v určitém období to šlo a je pravda, že tím, že tam silničáři sypou sůl, tak si tu situaci ulehčují a může to mít potom další následky.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Dušátko, slyšel jste sám, že kdybyste například zvolili jiný postřik, než sůl, že by to bylo lepší, uvažujete o tom?
Oldřich DUŠÁTKO, provozní náměstek krajské správy a údržby silnic kraje Vysočina:
Já myslím, že v tomto úseku o tom prozatím neuvažujeme, jelikož se, jak už bylo tady zmíněno, jedná o dopravní významnou silnici mezi, spojku mezi Žďárem nad Sázavou a Jihlavou, kde ta zatíženost dopravním provozem je značná. A pro nás chemická údržba nebo chemická údržba, my hovoříme o chemické údržbě, ale ona je údržba přírodním materiálem, solí, takže chemie v tom není žádná. Je nutností udržovat /nesrozumitelné/ v tomto úseku mezi Jihlavou a Žďárem máme několik míst, kde máme striktně zakázáno solit, jedná se o místa, kde jsou zdroje pitné vody a tam skutečně musíme používat inertní materiál.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A podle vás tedy sůl zavinila ten úhyn stromů ve zmíněném úseku mezi Jihlavou a Žďárem nad Sázavou nebo něco jiného?
Oldřich DUŠÁTKO, provozní náměstek krajské správy a údržby silnic kraje Vysočina:
Já na tuhle tu otázku skutečně nedokážu posoudit, já nejsem odborník přes lesní hospodářství, takže to musím nechat na někoho jiného, já skutečně na tohle to nedokážu odpovědět, jestli to byla sůl nebo jestli to bylo cokoliv jiného, jestli zplodiny z auto nebo cokoliv jinýho, nedokážu na to odpovědět.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Podle čeho určujete, kolik soli použít, aby ještě byla "přátelská" k životnímu prostředí?
Oldřich DUŠÁTKO, provozní náměstek krajské správy a údržby silnic kraje Vysočina:
No, tak tohle to není na naší libovůli, my máme schválený plán zimní údržby, který se řídí podle zákona číslo 13 a prováděcí vyhlášky 104, ve který máme přesně stanovený množství, který my můžeme na vozovku sypat a i v určitých časových intervalech, to znamená, že my máme nastavený na posypových vozech, který jsou v dnešní době řízeny počítačově, maximální gramáž, kterou můžeme vysypat na metr čtvereční a to už se řídí, ty posádky to vlastně ani nemůžou ovlivnit.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní ředitelko, dá se určit, jestli té soli bude zbytečně moc nebo tabulky, o kterých teď mluví pan Dušátko, jsou k životnímu prostředí šetrné?
Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
Tak určitě, protože tady vidíme, že jsou ty případy, určitě by to mělo být dále posouzeno. A jak, ztotožňuji se naprosto s tím, že to musí posoudit odborníci, to znamená, odborníci na vliv těchto látek na lesní porosty a předpokládám, protože ten problém v solení, zvlášť s letošní zimou, která přinesla více sněhu, řekla bych, že je to návrat do těch dob, které jsme dříve zažili, takže to asi může být normální situace i další roky, si vlastně vyžádá to, aby, aby právě bylo posouzeno na kolik, kolik soli prostě může na takovou silnici být nasypáno, aniž by docházelo k poškození okolních porostů, případně jaká technická opatření mají být přijata, aby právě ta sůl nepronikala do toho lesního porostu a jednak neničila ty stromy a jednak nezasolovala půdu. A jak je vidět, tak tady byl implementován ten žlab a uvidíme, jaké jsou výsledky tohoto nápravného opatření. A uvidíme, že teda to není jako neřešitelná situace. A mimo to, když, slyšeli jsme, že tato silnice, byť tedy je dopravně velice vytížená, v některých úsecích je upravována inertním materiálem, je to tedy v těch úsecích, kde hrozí nějaké ohrožení ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tam, kde je pitná voda třeba.
Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
... zdrojů vody nebo bývá to také tam, kde je třeba chráněná krajinná oblast, takže tam také se nesmí solit, takže je vidět, že to lze tedy. A že hovoříme pouze o ceně a samozřejmě potom musíme zvažovat, jaká je cena těch poškozených stromů, ať již jako vlastnictví někoho, kdo vlastně po objemu ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jestli se to prostě vyplatí.
Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
Ale i z toho pohledu životního prostředí, protože jako je, když si vezmu hodnotu toho stromu, tak jedna hodnota je, že prodám ty kubíky na dřevo, ale druhá hodnota je, že vlastně ten strom zachycuje vodu a stíní a dělá další ...
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A jsou tam i jiné funkce. Pane náměstku Dušátko, letos na jaře se budou znovu odebírat vzorky země jehličí v tom daném úseku, pokud se prokáže, že opět je tam chloridu nadbytek, budete ochotni se s družstvem domluvit a eventuálně mimo soudně zaplatit nějakou škodu?
Oldřich DUŠÁTKO, provozní náměstek krajské správy a údržby silnic kraje Vysočina:
Tak v první řadě, až předcházíme věci, budou odebrány vzorky, zjistíme nezávislou laboratoří jejich výsledky, toto je spíš otázka na vlastníka komunikace, my jsme správci, takže vlastník je kraj Vysočina, ale myslíme si, že stoprocentně asi nějakým způsobem se budeme snažit bránit, takže tu škodu bychom se snažili spíš po soudním rozhodnutí zaplatit až následně.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nebojíte se toho, že se strhne lavina žádostí o náhradu škody po tom, co by třeba ten soud nemusel dopadnout ve váš prospěch?
Oldřich DUŠÁTKO, provozní náměstek krajské správy a údržby silnic kraje Vysočina:
Ale, tak to samozřejmě, ta obava tady je a myslím si, že ta obava byl u všech silničářů, kteří sůl používají k posypu, a nejenom silničáři, ale i města.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní ředitelko, už jste byla svědkem nějaké podobné pře, že by museli silničáři na základě třeba soudního rozhodnutí platit škodu?
Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
Zatím v případě lesů je to, je to první případ.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A myslíte si, že by to mohlo rozpoutat následnou lavinu těch žalob nebo soudní pří?
Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
Podle mého názoru samozřejmě mohlo, ale jako my žijeme v demokratickém státě a ta ochrana vlastnictví je tady, je prostě potřebná a pokud hovoříme o veřejném zájmu, což samozřejmě na zprůjezdnění této komunikace veřejný zájem, tak musíme taky potom posuzovat, jak tento veřejný zájem dosáhnout a tady bylo jasně deklarováno, že ten zájem veřejný lze dosáhnout jen způsobem, například inertním posypem, anebo třeba instalací toho žlabu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Odpovídá ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová. A loučím se i s provozním náměstkem krajské Správy a údržby silnic Vysočiny Oldřichem Dušátkem. Děkuji oběma, že jste se zúčastnili naší diskuse, na shledanou.
Eva TYLOVÁ, ředitelka České inspekce životního prostředí:
Na shledanou.
Oldřich DUŠÁTKO, provozní náměstek krajské správy a údržby silnic kraje Vysočina:
Na shledanou.
Obyvatelé Vídně chtějí zpátky profesionální domovníky
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A nakonec o profesi, která bývá vděčným terčem karikatur, ale zajišťuje služby, které lidé často ocení, až když o ně přijdou, totiž domovníci. Stýká se po nich i mnoha obyvatelům rakouské metropole. V referendu, které uspořádala vídeňská radnice, si odhlasovali, aby se do domu patřících městu vrátili profesionálové, kteří by se starali o jejich provoz a údržbu. Ve Vídni je naše spolupracovnice Marie Woodhamsová. Dobrý večer.
Marie WOODHAMSOVÁ, redaktorka:
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kdo to tedy jsou ti vídeňští domovníci, proč se stali jedním z bodů, na které se město Vídeňáků ptá?
Marie WOODHAMSOVÁ, redaktorka:
Jsou to takové nepostradatelné duše činžovních domů, dobrého domovníka je všude vidět, každému pomůže, má přehled, co se v domě a v okolí děje, co má udělat, zařídit, zkrátka jakousi nevyslovenou jistotou pro obyvatele činžáků, zvláště třeba teď v době rostoucí kriminality, vloupání do bytů a domů. No, a je to pravda, že na všech stranách chybí, tady vyrostly celé generace lidí, kteří jaksi automaticky počítali s tím, že každý dům má svého domovníka, ten domovník je vlastně dědictví z doby monarchie, proto je možná u některých lidí spojen i s takovou určitou představou, jakéhosi řádu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jestli tedy jsou s nimi spojeny především plusy, proč domovníci zmizeli?
Marie WOODHAMSOVÁ, redaktorka:
Tak oni nezmizeli dobrovolně, zrušila je vládní koalice lidovců s extrémní pravicí, tedy Stranou svobodných, bylo to před 10 lety, kdy se šéf lidovců Wolfgang Schüssel stal jaksi za pomoci Jürga Haidera, spolkovým kancléřem, tato tehdejší vláda domovníky zrušila s tím, že jsou zbytečně drazí, že sjednané uklízecí čety budou levnější. No, a opak se stal pravdou.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mají domovníci pro svoji práci nějakou zvláštní kvalifikaci a jestli ano, kde k ní přijdou?
Marie WOODHAMSOVÁ, redaktorka:
Tak dosud, dosud asi neměli, protože domovníci jsou vlastně lidé nejrůznějších řemesel, kromě toho, že uklízejí, musí umět drobné věci opravit, základní opravy svést třeba i na výtahu, z části dělají i určitou administrativní práci, musí být dobře informováni o různých službách a podobně, zkrátka musí si poradit v mnoha situacích. Takže dosud nějaká univerzální škola nebyla, ale to právě chce radnice nyní zavést řádný učební obor, po absolvování bude pak kvalifikovaný, jak tady říkají, hausmeister.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je už jasnější, kdy by se domovníci mohli vrátit do vídeňských domů?
Marie WOODHAMSOVÁ, redaktorka:
Tak v tomto časovém horizontu se tady ještě nehovoří, to určitě bude chvilku trvat, ale snad na roky se to už počítat nebude.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jaké náklady navíc bude pro radnici představovat návrat domovníků do vídeňských činžáků, pokud k němu tedy dojde?
Marie WOODHAMSOVÁ, redaktorka:
Já jsem zatím takovéto vyčíslení nikde nezaregistrovala, ale teoreticky si myslím, že by to neměla být závratná suma, protože náklady na domovníka se rozdělují mezi všechny nájemníky, promítnou se v takzvaných provozních nákladech na byt, ty stejně teď každý platí za uklízecí čety, jenže s tím rozdílem, že je sotva kdo zná, jsou anonymní, málo kompetentní, lépe řečeno vůbec, a také vůbec nejsou k dispozici. Domovník je pravý opak.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí Marie Woodhamsová, vídeňská spolupracovnice Českého rozhlasu. Díky, na shledanou.
Marie WOODHAMSOVÁ, redaktorka:
Na shledanou.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěny dne končí. Co pro vás Radiožurnál chystá dál.