Ozvěny dne - zprávy 2. března 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Sněmovna schválila změnu v danění zaměstnaneckých výhod. Rozpočet to podle předsedy vlády Jana Fischera zatíží jen v řádu desítek milionů korun.

Jan FISCHER, premiér /nestraník/:
Osobně si proto myslím, že takováto cena za sociální smír v této zemi a navíc tři měsíce před volbami je ještě přijatelná.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Z Vancouveru se vrátili úspěšní čeští olympionici. Na letišti je vítalo několik set fanoušků.

osoba:
Doufáme, že teda nám se pustí ty nejlepší olympioniky, že nepůjdou rovnou na tu tiskovou konferenci.

Jan BUMBA, moderátor:
Slovensko schválil zákon na podporu vlastenectví, proti hlasoval například nezávislý poslanec František Mikloško.

František MIKLOŠKO, nezávislý poslanec:
Já jsem hlasoval proti. Já jsem šokovaný, že jen tři slovenští poslanci hlasovali proti. To je jak karikatura absolutní, to je katastrofa.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, bude polojasno až oblačno, na severních horách místy sněhové přeháňky, teploty do šesti, na horách kolem dvou stupňů pod nulou.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Sněmovna schválila změnu v danění zaměstnaneckých výhod

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Poslanci podpořili nižší zdanění zaměstnaneckých benefitů. Vládní návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty podpořila levice. Pravicové strany a zelení byli proti. Lidovci se hlasování nezúčastnili. Urychlené jednání sněmovny si vynutily dopravní odbory, které hrozí stávkou.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Podle vládního návrhu novely zákona o DPH by se měly zaměstnanecké benefity znovu danit z ceny zvýhodněné, nikoliv z tržní, jako od začátku roku. Premiér Jan Fischer vysvětlil proč.

Jan FISCHER, premiér /nestraník/:
Já musím na místě přiznat, že sporná pasáž zákona prostě nebyla dobře připravena a její možné důsledky a složitosti unikly jak vládě, tak parlamentu.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
To, že vláda vyšla odborům vstříc, se nelíbí pravici. ODS se odboráři ani dnes nedohodla a normu nepodpořila. Předseda jeho klubu Petr Tluchoř.

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
Budeme bránit tomu, aby se v Česku v době ekonomické krize rozběhly podobně jako v Řecku stávky za zájmy jednotlivých skupin lidí na úkor všech.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Sociální demokracie společně s komunisty hlasovala pro změnu zdanění benefitu, podpořili i režim legislativní nouze. Proč, to vysvětlil místopředseda sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR /ČSSD/:
Našli jsme to jako způsob, jak zabránit stávce, která by tady skutečně ochromila provoz na několik hodin, která by pravděpodobně zkomplikovala život tisícům lidem.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Návrh teď půjde do Senátu, kde by se o něm mělo rozhodnout do 10 dnů. Věra Masopustová, Radiožurnál.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
O zaměstnaneckých benefitech jednají v těchto chvílích odboráři s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Jednání sleduje naše reportérka Martina Spěváčková, která se přihlásí hned po jeho skončení.

Z Vancouveru se vrátili úspěšní čeští olympionici

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Asi 300 lidí přivítalo v poledne na ruzyňském letišti české sportovce, kteří se vrátili z olympijských her ve Vancouveru. Byla mezi nimi i dvojnásobná olympijská vítězka v rychlobruslení Martina Sáblíková a držitel dvou bronzových medailí, běžec na lyžích Lukáš Bauer.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Nejvěrnější fanoušci na starém ruzyňském letišti čekali už od rána. Někteří i s vlajkami nebo transparenty. Proč jste sem přijeli?

osoba:
Abychom povzbudili naše reprezentanty a poděkovali za hezký úspěch.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Komu konkrétně?

osoba:
Martině, no, všem, co získali medaili, oni se snažili všichni, ale bohužel někomu to nevyšlo, někomu jo, no.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Na Martině Sáblíkové byla po desetihodinovém letu znát únava. Přivítání doma ji přesto moc potěšilo.

Martina SÁBLÍKOVÁ:
Já jsem opravdu strašně ráda, že mi tady v Český republice lidi fandí a je to úplně úžasný se vracet takhle domů a prostě vidět všechny ty šťastný oči a tak, že já jsem strašně vděčná.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Ne všichni fanoušci byli ale spokojeni. Tak, co na to říkáte, stačilo vám takhle vidět medailisty naše?

osoba:
No, to mi teda opravdu nestačilo, protože už tady čekám, tři, čtyři hodiny a Martinku jsem teda viděla opravdu jenom jedním okem.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Po bouřlivém přivítání s fanoušky a nezbytné tiskové konferenci v Ruzyni zamířili všichni olympionici domů. Martina Sáblíková do Velkého Oseka na Kolínsku, kde máme redaktora Michala Trnku. Michale, jaké přivítání připravili osečtí pro Martinu a už dorazila na setkání se svými příznivci v Oseku?

Michal TRNKA, redaktor:
Hezký večer. Tak podle posledních zpráv je už Martina Sáblíková skutečně ve Velkém Oseku, ale zatím doma, sem k místnímu motorestu, kde ty oslavy budou probíhat, by měla dorazit zhruba za půl až tři čtvrtě hodiny, mimochodem, očekávají tady už, řekl bych, téměř davy návštěvníků před motorestem, asi tak 50, 60 lidí, uvnitř další převážně členové fanklubu. Martina dostane od svých věrných fanoušků dárek, mělo by jít o jakousi, jakousi perlu, respektive o jakýsi výtvor ze skla, takže se všichni necháme určitě překvapit, jinak neobvyklé přivítání připravil už v noci na dnešek zatím neznámí recesista právě pro Martinu Sáblíkovou, no, a tabuli s nápisem Osek totiž přelepil nápisem Sáblíkov a také nakreslenou brusli. Pro Radiožurnál Michal Trnka, Velký Osek u Kolína.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Ovace a bouřlivé přijetí lyžaři Lukáši Bauerovi přichystali i na Božím Daru. Na místě je náš redaktor Zdeněk Trnka. Hezký podvečer. Tak už Lukáš Bauer dorazil?

Zdeněk TRNKA, redaktor:
Pěkný podvečer z Božího Daru. Tak já musím říct, že se hlásím z náměstí z krušnohorské obce, kam v tuhle chvíli vlastně postupně přicházejí stovky lidí, aby pozdravily Lukáše Bauera. Na náměstí zatím stojí pódium, kde hraje kapela, aby příchozí rozehřála. Lidé se tady v tuhé zimě zahřívají taky čajem a svařeným vínem, uličkou slávy ovšem projde Lukáš Bauer v Božím Daru za necelou hodinu a pak odstartuje hlavní část toho krátkého uvítacího programu. Pro Radiožurnál Zdeněk Trnka, Krušné Hory.

Žáci ve slovenských školách budou od 1. dubna před vyučováním povinně poslouchat státní hymnu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Žáci ve slovenských školách budou od 1. dubna před vyučováním povinně poslouchat státní hymnu. Parlament schválil návrh takzvaného vlasteneckého zákona, který předložila Slovenská národní strana. Norma zároveň nařizuje, aby ve školách a některých úřadech visely kromě obrazů prezidenta i text hymny, státní znak a preambule Ústavy. Ze slovenského parlamentu se hlásí zpravodaj Lubomír Smatana. Tak bohužel se nám nepodařilo spojení s Lubomírem Smatanou, zkusíme to později, jdeme na další zprávy.

Německý zákon o ukládání dat o telefonních hovorech je protiústavní

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Německý Ústavní soud uštědřil tvrdou lekci spolkové vládě a jejímu tažení proti terorismu. Za protiústavní totiž soudci označili zákon o hromadném uchovávání údajů o telefonních hovorech a internetové komunikaci. Berlínská vláda tak bude muset kontroverzní zákon sloužící k vyšetřování teroristických aktivit změnit.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Dosud nashromážděná data se navíc musejí neprodleně vymazat. Ústavní soud v Karlsruhe tak dal plně za pravdu 35 tisícům německých občanů, kteří se na zákon stěžovali. Soudcům vadí malá transparentnost zákona, nekonkrétní účel nakládání s citlivými údaji i jejich nedostatečné zabezpečení. Podle legislativní normy z roku 2008 se musejí ukládat záznamy o hovorech z pevné linky i z mobilního telefonu, stejně jako doklady o emailové komunikaci. Soud dospěl k závěru, že zákon v současné podobě odporuje ústavě a porušuje telekomunikační tajemství. Soudci ovšem neoznačili za protiústavní ukládání dat jako takové, v což mnozí stěžovatelé doufali. Jiří Hošek, Český rozhlas, Berlín.

Až 14 tisíc chilských vojáků nastoupilo do oblastí zasažených silným zemětřesením

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Až 14 tisíc chilských vojáků nastoupilo do oblastí zasažených silným zemětřesením. Oznámila to prezidentka země Michelle Bacheletová. Armáda má zabránit rabování a dalším trestným činům ve zdevastovaných oblastech. Do obchodů a domů kromě žíznivých a hladových lidí vyrazily také organizované bandy. Podle prezidentky je situace v nejvíc postiženém velkoměstě Concepción pod kontrolou. Úřady ale prodloužily noční zákaz vycházení. Desítky tisíc lidí zůstávají bez přístřeší. Mrtvých je víc než 700.

Slovensko schválilo zákon na podporu vlastenectví

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A teď už se nám ze slovenského parlamentu přihlásil zpravodaj Lubomír Smatana, dobrý večer.

Lubomír SMATANA, redaktor:
Dobrý podvečer. Tak státní hymna se bude ozývat nejenom ve školách, ale i před každým zasedáním vlády, parlamentu před jednáním zastupitelstev v každém městě a na každé vesnici. Hymna musí hrát povinně veřejnoprávní Slovenský rozhlas a Slovenská televize. Proti zákonu hlasovali pouze tři poslanci, mezi nimi křesťanský demokrat František Mikloško, který zákon označil za katastrofu a řekl, že se stydí za ostatní opoziční poslance, kteří se hlasování jenom zdrželi. Od 1. dubna musí viset ve školách a úřadech kromě obrazů prezidenta i text hymny, preambule Ústavy a státní vlajka. Lubomír Smatana, Český rozhlas, Bratislava.

Ludmila BrožováPolednová by po státu mohla nárokovat odškodné za svůj pobyt ve vězení

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Bývalá komunistická prokurátorka Ludmila BrožováPolednová by po státu mohla nárokovat odškodné za svůj pobyt ve vězení, a to v případě, že by i Vrchní soud v Praze potvrdil rozhodnutí hradeckého krajského soudu. Ten minulý týden dospěl k závěru, že se na BrožovouPolednovou vztahují hned tři amnestie. V jejím důsledku jí měl být celý trest odpuštěn.

Martin DRTINA, redaktor:
Do věznice ve Světlé nad Sázavou nastoupila BrožováPolednová před necelým rokem. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Jak ale Radiožurnál zjistil, pokud jej vrchní soud potvrdí, bývalá prokurátorka nejen, že se dostane na svobodu, ale bude po státu moci vymáhat i odškodné za nezákonné věznění. Jak nám potvrdil profesor Jaroslav Fenyk z katedry trestního práva brněnské právnické fakulty, soud ale i státní zástupce je povinen kdykoliv zkoumat podmínky trestního řízení. A zjistíli se, že se na souzený skutek vztahuje amnestie, takové stíhání pak musí být okamžitě zastaveno. Advokát BrožovéPolednové Vladimír Kovář nevyloučil, že nárok na odškodné vůči státu uplatní. Případná náhrada by pak mohla jít do statisíců korun. Martin Drtina, Radiožurnál.

Volba nového šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů podle neoficiálních informací zůstává platná

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Volba nového šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů Jiřího Pernese podle neoficiálních informací zůstává platná. O volbě ředitele dnes znova rada ústavu jednala kvůli tomu, že Pernes za komunismu studoval večerní univerzitu marxismuleninismu. Pernes už dřív řekl, že tuto informaci o VUML nepovažuje za důležitou.

Největší domácí výrobce oděvů OP Prostějov může fungovat dál

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Největší domácí výrobce oděvů OP Prostějov může fungovat dál. Musí ale projít reorganizací. U Krajského soudu v Brně o tom dnes rozhodla většina věřitelů podniku. Vyhne se tak konkurzu, který mu hrozil. Od ledna je totiž firma kvůli finančním problémům v úpadku. Plán by měl oděvnímu podniku umožnit vyřešit jeho dluhy a další existenci. Doplňuje soudce Jan Kozák.

Jan KOZÁK, soudce:
Oděvní podnik v této chvíli může normálně fungovat, jeho dispoziční oprávnění k majetku nejsou v této chvíli omezená soudem, jsou omezena pouze zákonem. A předpokládám, že bude tedy postupovat v souladu s rozhodnutím soudu, to znamená, bude připravovat reorganizační plán, který by ho měl zachránit. O reorganizačním plánu bude hlasováno nejdříve za 120 dnů. Předpokládám tu lhůtu delší s ohledem na rozsah majetku dlužníka.

Výstava Jiřího Georga Dokoupila v Jízdárně Pražského hradu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Významný český malíř světového významu vystavuje v Jízdárně Pražského hradu. Jiří Georg Dokoupil je velká osobnost postmoderní malby. Bydlí na několika místech ve světě. Mimo jiné také v Berlíně, New Yorku nebo v Rio de Janeiru. Stejnou variabilitu nabízí i jeho tvorba. Jak říká sám Dokoupil, není zastáncem jednoho vyhraněného stylu.

Jiří Georg DOKOUPIL, malíř:
Těch stylů, řekněme, je asi sto momentálně a tady jsou jenom tři, jo, řekněme, čtyři. Já jsem zjistil, že vlastně, když je toho moc, tak je to didaktivní, je to takové těžké se tím projít. A já si myslím, že tahle ta výstava je správná nebo pěkná tím, že je vzdušná. Ta koncepce je taková, že je to, řekněme, výběr ze sta nejlepších obrazů. Ten začátek byl takový, pověsit tady sto obrazů, ale ukázalo se, že by to toho bylo moc, že se to sem nevešlo, je to výběr z posledních pěti let.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Výstava Jiřího Georga Dokoupila je přístupná veřejnosti od zítřka až do 23. května.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Je o velké čtvrteční stávce v dopravě už rozhodnuto nebo je ještě možné ji odvrátit. A posílí vlastenecké cítění Slováků nový zákon.

Stávka odborářů

Jan BUMBA, moderátor:
Postoje jednotlivých politických stran před dnešním jednáním ve sněmovně, které mohlo rozhodnout o stávce v dopravě, byly poměrně jasné, občanští demokraté potvrdili své výhrady z předchozích dní a rozhodli se, že nepodpoří novelu zákona o DPH, která by snížila zdanění zaměstnaneckých výhod. Stejný postoj má i TOP 09. ČSSD a KSČM naopak nároky odborářů uznávají a prosadili i to, aby se o novele jednalo ve stavu legislativní nouze. Lidovci odměňují svou podporu pro změnu zákona tím, že odbory zruší stávku. A jak jste slyšeli ve zprávách před pár desítkami minut, Poslanecká sněmovna vládní novelu podpořila. Do našeho sněmovního studia zdravím předsedu poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika. Dobrý večer.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:
Dobrý večer vám i posluchačům Radiožurnálu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kováčiku, proč nechcete od odborů ani slib, že odvolají stávku, proč takto jednoznačně podporujete jejich požadavky?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:
Pane redaktore, já si myslím, že vláda i sněmovna v této chvíli odpracovaly vše pro to, aby pominuly důvody čtvrteční stávky. Nerozumím tomu, co si dali za podmínku lidovci. Myslím si, že teď je míček na straně Senátu. A ty politické strany, které v Senátu mají rozhodující zastoupení, by teď měly vzít rozum do hrsti, přestat se dohadovat, jestli jsou lepší ti nebo oni, neboť je před volbami. A skutečně se starat o to, aby v této republice nevznikaly miliardové škody.

Jan BUMBA, moderátor:
A jednali jste s odboráři o tom, aby bylo jasno, že vy, když kývnete na tu novelu zákona o DPH, že oni nebudou stávkovat, máte od nich nějaký slib?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:
Poslanecký klub plně uznává právě požadavky a nároky odborářů a také plně uznává ústavní právo na stávku, to není žádné vydírání, vydírání je sprostý trestný čin, zatímco ústavní právo na stávku je něco, co je dáno Ústavou.

Jan BUMBA, moderátor:
Já jsem se ptal na to, jestli jste mluvili s odboráři, jestli od nich tedy máte nějaký, nějaký takový příslib.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:
A z tohoto pohledu mluvit o tom, dávat si nějakou podmínku, nám připadá nepřípadné. S odboráři jsme jednali samozřejmě, jsme s nimi ve styku, i dnes večer s nimi budeme jednat o dalším postupu, ale myslíme si, že dávat si nějaké další podmínky tohoto typu, my prostě říkáme, my jsme udělali vše pro to, aby důvody pro stávku, pro její uskutečnění pominuly, jak vláda, tak Poslanecká sněmovna.

Jan BUMBA, moderátor:
Do vysílání teď zvu také místopředsedu ODS, poslance Petra Nečase, dobrý večer.

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Hezký podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste dnes na jednání s odboráři vnesli požadavek, aby odbory odvolaly stávku, až pak, že s nimi budete jednat. Skutečně jste si mysleli, že odbory na tento požadavek kývnou, že na to přistoupí.

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
My to považujeme za správný krok. Nedovedeme si představit, že by pod tímto vydíráním jednala politická reprezentace, nejsme ochotni na ní přistoupit a jsme ochotni jednat o samotné věcné podstatě, ale skutečně to nelze tak, že z drtivé většiny občanů České republiky budou udělány rukojmí jedné úzké nátlakové skupiny, mimochodem velmi úzce navázané na veřejné rozpočty a velmi často ve veřejném vlastnictví, právě proto si tyto firmy mohou dovolit takové zaměstnanecké benefity.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak by ale ...

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
... podrobné konkurencí na trhu, podobným krokům ve stávající ekonomické situaci mohou sahat jenom velmi těžko.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane místopředsedo, jak by ale mohla vypadat ta další věcná jednání s odboráři, o kterých mluvíte, protože odbory, zdá se, žádná velká jednání a debaty nechtějí, oni prostě chtějí snížit zdanění benefitů, takže o čem jednat?

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Je možné nalézt takovou úpravu, která bude obecnější, která bude zahrnovat všechny skupiny zaměstnanců, ne pouze ty, kteří jsou podrobeni kolektivnímu vyjednávání, respektive vlivu odborů, určitě jsme přesvědčeni, že neexistuje pouze jedno řešení, a to je to řešení, které není ve své, jaksi ve svém ústupku, podle mého názoru nesprávném učinila vláda.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kováčiku, máte spočítáno, o kolik by stát přišel, kdyby snížil zdanění zaměstnaneckých benefitů?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:
Je to, řekněme, řádově do miliardy, zatímco škody, které by vznikly jednak na národním hospodářství a jednak také na kapsách občanů, kdyby ten důvod stávkovat pokračoval, by šly určitě do miliard, čili tady je to nesouměřitelné, ale já jsem přesvědčen o tom, že to právo na stávku, které je nezadatelné, je dneska takovou zkouškou, dnes se to týká dopravců nebo dopraváků, železničářů a je to zkouškou, co ti lidé unesenou, příště se to může týkat kterékoliv jiné zaměstnanecké skupiny. A myslím si, že je dobře, že dopraváci dali najevo, že se prostě nedají.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Nečasy, není to tak, že ta hrozba stávky a škody, které by stávkou vznikly, by vlastně měly horší dopad na státní rozpočet, než to vyšší zdanění zaměstnaneckých výhod?

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Touto situací je vytvořen precedent, to znamená, kdykoliv do budoucnosti si nějaká úzká zájmová skupina řekne, že chce získat nějaké úlevy nebo získat další prostředky z veřejných rozpočtů a dupne si na vládu, tak vláda ustoupí, parlament okamžitě zasedne a tuto dohodu, tuto výhodu přisoudí nebo potvrdí. A tam právě ty celkové škody budou vyšší, koneckonců stát tady podle zákona o kolektivním vyjednávání je věcí, kdy se má stávkovat případně proti zaměstnavateli při nedodržení nebo nenaplnění kolektivní dohody a toto je politicky motivovaná stávka spojená s levicí, podporovaná levicí a navíc vedoucí tlaku na ústavní instituce k tomu, aby měnily zákony ve prospěch úzké zájmové skupiny. Já bych tady jenom připomenul, že představme si situaci, aby to posluchači měli úplně jasné, že by například automobilka, která vyrábí automobil za 300 tisíc, dovolila svým zaměstnancům, aby si jako zaměstnanecký benefit koupila za pouhé tři tisíce korun, proč ne, jeli ta automobilka zisková, proč by to neudělala, ale DPH, které se má odvést státu, přece nemůže být z těch tří tisíc korun, ale musí být odvedeno z těch tři sta tisíc korun, kdyby to bylo v případě automobilky, že DPH má být odvedeno z těch tři tisíc korun, tak by si všichni klepali na čelo a říkali, to přece není možné a bylo požadováno v dopravě to samé.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kováčiku, prosím jen velmi stručnou reakci na to, zda to není opravdu nefér zvýhodnění jedné úzké skupiny zaměstnanců?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:
Jednak, i když to tak možná vypadá, nejde o jednu úzkou skupinu zaměstnanců, jde o princip, jde o to, že zájmy lidí nelze donekonečna nějakým způsobem omezovat nebo kriminalizovat dokonce, protože srovnání s vydíráním mi zavání kriminalizací.

Jan BUMBA, moderátor:
Pojďme, prosím, dále k tomu, co asi bude v následujících dnech a hodinách, během dne senátoři ODS řekli, že tu novelu zákona nepodpoří. Pane Nečasy, spoléháte tedy na to, že horní komora novelu zamítne a znovu se vše dostane do sněmovny?

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Já mohou pouze spoléhat na senátorský klub Občanské demokratické strany, uvidíme, jak dopadne hlasování v ostatních politických klubech v rámci Senátu, ale senátoři občanských demokratů zavrhli stejný postoj, jako poslanci, to znamená, že jsou proti a pokud nebude odvolána stávka, tak nehodlají svůj postoj jakýmkoliv způsobem přehodnocovat, třeba k nalézání jiného věcného řešení, prostě pod hrozbou politického vydírání touto stávkou my jednat nebudeme a tomuto tlaku nepodlehneme.

Jan BUMBA, moderátor:
Ono popravdě v současné chvíli to vypadá tak, že je dost pravděpodobné, že Senátem příslušná novela neprojde. Pánové, co čekáte, že by se mohlo odehrát v tom "druhém kole" ve sněmovně, pokud by se tam tato novela vrátila, pane Kováčiku?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:
Jednoduše, hlasování buď v březnové řádné schůzi nebo v dubnové řádné schůzi, hlasování, které ukáže, že Poslanecká sněmovna má více rozumu, než Senát, v případě, že Senát nám to vrátí a že potvrdí svoje rozhodnutí z dnešního dne.

Jan BUMBA, moderátor:
A prosím už jen jednu větu od každého, předpokládáte, že ke stávce ve čtvrtek dojde nebo ne, pane Kováčiku?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:
Já musím říct, že nevím, je to na odborářích, jak se dohodnou oni sami, pardon, já jim do toho rozhodně nebudu mluvit.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Nečasy, myslíte, že ve čtvrtek se dostaneme ráno do práce?

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Pevně věřím, že zvítězí zdravý rozum odborářských předáků a že jim jde skutečně o obhájení zájmů svých zaměstnanců a pak musí vědět, že tento jejich postup vyhrožování stávkou je naprosto kontraproduktivní pro zájmy jejich členů.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma děkujeme za rozhovor, místopředseda ODS, poslanec Petr Nečas. A také šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Právě jsme se dozvěděli, že před okamžikem skončila schůzka odborářů s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Na místě je naše reportérka Martina Spěváčková. Dobrý večer.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Hezký večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže s jakým výsledkem?

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Tak ani po tom jednání s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou zatím není jasné, zda ve čtvrtek odbory zastaví dopravu. Sobotka odboráře ujistil, že schůzi horní komory svolá do deseti dnů tak, jak ho o to požádal premiér Jan Fischer, odboráři se ale zítra sejdou a definitivně rozhodnou, zda stávkovat budou nebo nebudou. Obě dvě strany to dnešní jednání hodnotily jako korektní, trvalo zhruba hodinu, odborářům ale se pořád nelíbí to, že jak zákonodárci z ODS a TOP 09 tu vládní normu nechtějí podpořit. Martina Spěváčková, Radiožurnál.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji za informace.

Posílí vlastenecké cítění Slováků nový zákon

Jan BUMBA, moderátor:
Potenciálně důležitou normu měli dnes na stole i slovenští poslanci. Zákon, který by měl posílit vlastenecké city. Například tím, že by si školáci ráno před vyučováním povinně poslechli státní hymnu. Podobně zaměstnanci úřadů nebo účastníci veřejných shromáždění. Návrh, s nímž přišla Slovenská národní stran, parlament v únoru zavrhl, ale je s většinou jednoho hlasu, dnes poslanci napodruhé přijali pozměněnou verzi. Do Bratislavy zdravím Grigorija Mesežnikova, prezidenta Institutu pro veřejné otázky. Dobrý večer.

Grigorij MESEŽNIKOV, prezident Institutu pro veřejné otázky:
Dobrý večer přeji.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Mesežnikove, jak si vysvětlujete, že tentokrát proti zákonu hlasovali jen tři opoziční poslanci.

Grigorij MESEŽNIKOV, prezident Institutu pro veřejné otázky:
Myslím si, že to je projev, já bych dal konkrétní příklad, tohoto rozdělení, které panuje na slovenské politické scéně, schválení tohoto zákona je součástí politické agendy Slovenské národní strany. Slovenské národní straně se podařilo napodruhé získat podporu svých koaličních partnerů, ale ani jeden z opozičních poslanců za tento zákon nehlasoval, tento zákon podle mě je jedna z nejhorších právních norem schválených v tomto volebním období, má /nesrozumitelné/ protimaďarský podtón, potenciálně může vyvolávat zbytečné konflikty, ale co je nejhorší, vlastně se usiluje regulovat něco, co by mělo vypadat /nesrozumitelné/. A podle mě to povede k privatizaci státních symbolů, /nesrozumitelné/ a ten sen, který /nesrozumitelné/, který tento zákon má sledovat, nebude dosaženo.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že se to skutečně ujme, protože to předpokládá spolupráci mnoha různých institucí, nenarazí to třeba někde na odpor, že by, dejme tomu, některé školy řekly, že tak tohle teda dělat nebudeme.

Grigorij MESEŽNIKOV, prezident Institutu pro veřejné otázky:
Tak když zákon vstoupí v platnost, tak pochopitelně, že v každém správném státě by měl být uplatňovaný, ale skutečně navrhovatelé tohoto zákona podle mě nepočítali s tím, jak se bude uplatňovat, jde teď v rámci předvolební kampaně získávaní hlasů národně orientovaných voličů, a v tomto skutečně si současně strany, hlavně koalice, navzájem konkurují, podle mého názoru určitě vzniknou problémy při implementaci tohoto zákona, ale co podle mě je nejhorší, že pro určitou skupinu občanů a i těch středoškoláků to, jakým způsobem se ten zákon bude vyžadovat, jak se bude uplatňovat, tak může vést ke /nesrozumitelné/ to může docházet ke zbytečnému ironizování a myslím si, že toto není dobré pro zem, která je součástí Evropské unie, prostě prosazovat archaickými formami něco, co by mělo být skoro součástí intimnějšího vztahu mezi občany a státem je doopravdy velmi špatné.

Jan BUMBA, moderátor:
A nedá se ale alespoň částečně nebo z jiného úhlu pohledu pochopit smysl tohoto zákona, že někdo chce prostě povzbudit vlastenectví, vztah k tak mladému státu jako je Slovenská republika?

Grigorij MESEŽNIKOV, prezident Institutu pro veřejné otázky:
No, tak je potřeba říct, že Slovenská republika je mladý stát jako Česká republika, Slovenská republika byla mladší v předcházejících letech, ale taky ten zákon nebyl schválený. Slovenská republika má standardní výbavu v legislativní oblasti, problematiky symbolické politiky, my máme zákon o státních symbolech, máme ústavu, která je ústavou moderního demokratického státu a vyžadovat takovéto podobné /nesrozumitelné/, myslím si, že doopravdy patří do minulého století.

Jan BUMBA, moderátor:
Grigorij Mesežnikov, prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Grigorij MESEŽNIKOV, prezident Institutu pro veřejné otázky:
Děkuji já, vše dobré přeji. Na shledanou.

Proti Jiřímu Pernesovi je vedena kampaň

Jan BUMBA, moderátor:
V Praze se dnes znovu sešla rada Ústavu pro studium totalitních režimů. Měla se zabývat i tím, zda by její nedávnou volbu nového ředitele mohly zpochybnit některé detaily ze životopisu historika Jiřího Pernese, který konkurz vyhrál a měl by se stát nástupcem Pavla Žáčka. Nad vahou těchto nových informací se v následující poznámce zamýšlí Jan Macháček, komentátor Respektu.

Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu:
Souvislosti s vážným odhalením, že historik a budoucí ředitel Ústavu pro zkoumání totalitních režimů Jiří Pernes studoval více než rok večerní univerzitu marxismuleninismu, tedy takzvaný VUML, se objevuje mnoho černobílých, tvrdých a zjednodušených tvrzení. Takže, bylo by jistě dobře, kdyby Jiří Pernes žádný VUML studovat nezačal a nenapsal tirádu na rok 1948 na úvod své historické publikace o Slavkově. Bylo by to takové hezčí a více sexy: koneckonců v české politice, když Jan Ruml v roce 1992 vstoupil do ODS, už jednou existovalo heslo "Honza Ruml nemá VUML!". Většině morálních soudců bych ale rád připomněl to, že zkoušky z marxismuleninismu dělali absolventi všech vysokých škol v době normalizace, respektive od roku 1970 do roku 1989. Například na Vysoké škole ekonomické existoval zvláštní Ústav marxismuleninismu, jehož čtyřmi kurzy musel projít každý budoucí inženýr. Příznačné také je, že leckdo z horlivých diskutérů si plete vysokou školu politickou ÚV KSČ, zde se udílel zlopověstný titul RsDr, právě s VUMLem. Mimochodem o důvod navíc, aby se pod kuratelou ústavu společnost připomněla i mnohé takzvané měkčí aspekty totality: od SRPŠ přes SČSP, přes spartakiády, kádrováky a třeba právě VUML. Ale zpět k tomu podstatnému. Samozřejmě, že česká společnost mohla ústav koncipovat více jako jakýsi patetický monument a do jeho čela, alespoň do funkce čestné, postavit někoho stejně zasloužilého, jako byl na Slovensku Ján Langoš, nějakou osobnost, kterou si spojujeme s odporem proti komunistickému režimu: třeba Jana Rumla, Jiřího Gruntoráda, Petrušku Šustrovou nebo Danu Němcovou. Pochybuji však, že by politické strany něco takového připustily. Pokud se politici rozhodli, že v čele ústavu musí stát historik, výběr si automaticky zúžili. Buď se hlásí lidé, na které lze najít alespoň něco: třeba ten rok VUMLu, nebo jsou příliš mladí a nezkušení. Jisté je, že s někým, jako je Jiří Pernes, v čele ústav asi přijde o jistý patos "boje proti komunismu". Ale má jinou šanci: méně patosu a více vědecké práce. On ten patos je ale vlastně trochu směšný, uvážímeli, že zakladatel ústavu Pavel Žáček sice nemá VUML, ale zato byl ve fakultním výboru SSM. Vůči Jiřímu Pernesovi je zjevně vedena kampaň. Co to je například za formulaci "zatajil spolupráci s ČSSD". To se nesmí? Stejně podivné je vytahování Pernesova jména ze seznamu kandidátů tajné spolupráce. Tenhle seznam přitom vůbec nezakládá vědomou spolupráci. A dělat v 80. letech šéfa místního muzea ve Slavkově s pěti zaměstnanci? To je tedy opravdu zázračná, ba přímo raketová normalizační mocenská kariéra.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává Jan Macháček z Respektu.

Jan Fischer vyzval odbory v dopravě, aby upustily od plánované čtvrteční stávky

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Premiér Jan Fischer vyzval odbory v dopravě, aby upustily od plánované čtvrteční stávky. Poté, co dnes sněmovna podpořila vládní návrh novely, která snižuje zdanění zaměstnaneckých benefitů na loňskou úroveň, není podle Fischera ke stávce důvod. Předseda vlády dodal, že ještě zváží další formu své komunikace s odbory. Odboráři ještě před schůzí sněmovny oznámili, že se chtějí zítra sejít a jednat o dalším postupu.

Čerpání z evropských fondů vzrostlo v lednu meziměsíčně o víc než 50 procent

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Čerpání z evropských fondů vzrostlo v lednu meziměsíčně o víc než 50 procent. Celkově už české operační programy rozdělily 106,8 miliardy korun a v nejbližší době by mělo být čerpání ještě snazší. Ministerstvo pro místní rozvoj předloží v březnu do vlády legislativní a finanční opatření, která by měla získávání evropských dotací zjednodušit a zrychlit. Náměstek ministra Martin Plachý upřesňuje, které operační programy byly v lednu nejúspěšnější.

Martin PLACHÝ, náměstek ministra pro místní rozvoj:
Největšími skokany v tom měsíci byl operační program Doprava, kde proplaceno příjemcům bylo více než 30 miliard korun. Druhým nejúspěšnějším operačním programem byl operační program Severozápad, kde to bylo více než dva a půl miliardy.

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
V regionech vede operační program Podnikání ministerstva průmyslu a obchodu. Česká republika může v období let 2007 až 13 získat z evropských fondů až 700 miliard korun. Ministerstvo v současnosti eviduje třicet tři a půl tisíce žádostí o dotace.

Sesuv půdy v Ugandě zabil nejméně 100 lidí

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Nejméně 100 lidí zabil masivní sesuv půdy v Ugandě a dalších 300 se stále pohřešuje. K neštěstí došlo v noci na dnešek v hornaté oblasti na východě země. Podle místních médií sesuv vyvolaly dlouhodobé vytrvalé deště. Hlína zavalila tři vesnice, včetně nejméně jedné školy, policie a armáda se snaží vyprostit těla obětí ze sutin, své pracovníky vyslala také místní pobočka Červeného kříže. Podle agentur v postižené oblasti stále prší a hrozí tak další sesuvy.

Polovina sněhu v Česku už odtála. Velká obleva teď nehrozí

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Polovina veškerého sněhu zmizela během jediného týdne. Někde odtál úplně. Na horách naopak většina zatím zůstává. Souvislá pokrývka je teď podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu v nadmořských výškách nad 400 metrů. Hydrologové podle Libora Eledera nepředpokládají, že by v nejbližších dnech odtával sníh z hor stejně rychle jako minulý týdne v nížinách. Nečekají se totiž tak vysoké teploty.

Libor ELEDER:
Teď to zasáhlo území dejme tomu do 400, do 500 metrů. To znamená, kdyby se zopakovala ta stejná situace, tak ve středních a vyšších polohách by to tálo pomaleji, ne tak rychle jako v nízkých polohách. Takže tam by byla určitá odlišnost, ty vzestupy by nebyly zřejmě tak významné, jako byly v uplynulém týdnu. To už by musely být zase ty teploty o něco vyšší.

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Tolik zprávy.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co vám nabídneme dále? Jaké trendy v automobilovém průmyslu naznačí letošní ženevský autosalon. Je možné zachovat či zlepšit úroveň péče o pacienty v Česku bez zásadní reformy celého systému? A nahradí hospitace ve školních třídách oko webové kamery?

Ženevský autosalon

Jan BUMBA, moderátor:
Dnes ráno se otevřely brány ženevského výstaviště Palexpo, začal tu už 80. světový autosalon nejdůležitější v Evropě a tak i v dobách, kdy se automobilkám nedaří tak dobře, jak byly léta zvyklé, si nikdo nemůže dovolit Ženevy nepřijet. Proto se tu každoročně předvedou schopnosti automobilového průmyslu. Na místě máme redaktora Motožurnálu Petra Kološe. Dobrý večer.

Petr KOLOŠ, redaktor:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže, co je letos na místě k vidění?

Petr KOLOŠ, redaktor:
Tak je toho pochopitelně velká spousta a je mnoho úhlů, kterými se na auta můžeme dívat, obecně se ale zdá, že expozice automobilek už letos nepůsobí tak vystresovaně jako loni, ukázalo se, že i když se prodeje aut v Americe a v Evropě nebo v Rusku propadly, našly se způsoby a metody, jak si příjmy udržet a že nebylo tak zlé, jak se možná loni na tomto místě automobilkám zdálo, připomeňme, že automobilkám významně pomohlo šrotovné a také čínský automobilový trh, který významně roste. Takže nejspíš z tohoto důvodu se letos zdá, že firmy nějak extrémně nešetří.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se odhadnout, jaké nové modely zaujmou nejvíc motoristické fanoušky?

Petr KOLOŠ, redaktor:
Tak ty tuzemské milovníky značky s letícím šípem ve znaku pro něj je správnou dne fejslift a mírné zlevnění nejdostupnějších modelů Fabie a Roomsteru, pod kapotou se jim nastěhují nové motory, mimo jiné maličké TDI 1.2. Více technických informací máme pro naše posluchače na stránkách rozhlas.cz/motozurnal. No, z dalších zajímavých a zároveň dostupných aut můžeme jmenovat nový Ford Focus, nebo Nissan Micra, levnou a terénní Dacio Duster s pohonem všech kol, anebo hybridní sporťák, což zní na první poslech trochu jako protimluv, ale prý není, auto se jmenuje Honda CRZ.

Jan BUMBA, moderátor:
Což asi nebude jediný hybrid, který bude možné v Ženevě vidět?

Petr KOLOŠ, redaktor:
Velmi správně. Určitě to není jediný hybrid, kdybych měl mluvit v novinářské zkratce, tak mohu říct, že hybridy tady v Ženevě najdete na každém druhém stánku. A pokud tam není rovnou produkční nebo těsně předprodukční verze, mají tam alespoň něco namalováno nebo rozmontováno, hybridy a elektromobily totiž skutečně zachvátily 80. ročník ženevského autosalonu.

Jan BUMBA, moderátor:
Čím to, protože donedávna se většina automobilek vyjadřovala o hybridech možná rezervovaně, možná přezíravě nebo se jim přímo vysmívala.

Petr KOLOŠ, redaktor:
No, to je právě vtipné sledovat. Třeba přístup německých prémiových značek Mercedesu, BMW a Audi. Všechny tři se blahosklonně usmívaly, když /nesrozumitelné/ prostřednictvím Lexusu přinesla před lety hybridní technologie do segmentu luxusních aut, ovšem když viděli obchodní úspěchy firmy, horečnatě začali pracovat na změnách. Mercedes se dokonce spojil pro vývoj hybridů se svým odvěkým rivalem BMW jen, aby dohnali tu ztrátu, kterou na Lexus měli. A když se dnes projdete po stáncích jak BMW nebo Mercedesu, které ještě před lety řešily hlavně pohodlí, posádka, jakousi tu silniční nadvládu díky silným motorům, tak teď uvidíte, že ty jejich modely už mají na dveřích místo informací o výkonu a síle nápisy s nízkou spotřebou. A právě to perfektně demonstruje, jak moc se změnilo vnímání aut, že koupit si auto, které má velkou spotřebu a tedy špatné emise, už prostě není trendy a zákazníky to auto pak nechtějí.

Jan BUMBA, moderátor:
A to znamená, že na autosalonu už nestojí vůbec žádná opravdu silná sportovní auta?

Petr KOLOŠ, redaktor:
Tak to samozřejmě neznamená, překvapivě ale prezentují spíš malé dílny a dílničky /nesrozumitelné/, než jednotlivé automobilky. Překvapivě i Porshe nebo Ferrari mají na stánku hybridní modely. Samozřejmě to tedy na několik stáncích stojí monstrózní osmi nebo desetiválcové takové automobilové bestie od /nesrozumitelné/, ale zase ta auta jsou v opačné roli, tak jako se dřív návštěvníci chodili dívat na hybridy, tak teď se chodí malinko "ukazovat" na tato monstra, protože hybridů a elektromobilů je aktuálně plné výstaviště.

Jan BUMBA, moderátor:
Petře, dá se z toho vyvodit nějaký trend, dá se z toho vyvodit, že klasické spalovací motory mají odzvoněno?

Petr KOLOŠ, redaktor:
Na první pohled by se to zdálo, ale určitě odzvoněno ještě úplně nemají, ale bude se měnit jejich role a funkce. Automobilky stále snižují objemy motorů, mimochodem Fiat tu například představil maličkou dvouválcovou devítistovku přeplňovanou turbem, a ten malinký motůrek bude mít výkon skoro 90 koní a objeví se pod kapotami velké /nesrozumitelné/ fiatů. A podobnou cestou jdou i další výrobci Renault nebo Volkswagen, ty vrhly na trh přeplňované dvanáctistovky. Tyto motory budou v dalších fázích posíleny elektromotory, které pomohou dodávat točivý moment při rozjezdu. Některé automobilky, například německý Opel nebo americký /nesrozumitelné/ daly spalovacímu motoru rovnou roli podřadnou, jsou z nich jakési elektrocentrály. Když jejich v elektromobilu dojde energie v akumulátoru, rozběhnou se motory malých objemů, aby při ideálních otáčkách, kde mají nízkou spotřebu, dobíjely baterie a ty pak rozpohybují elektromotory.

Jan BUMBA, moderátor:
Tolik ze ženevského autosalonu náš reportér Petr Kološ. Děkuji za informace, na shledanou.

Petr KOLOŠ, redaktor:
Na shledanou.

Je možné zachovat či zlepšit úroveň péče o pacienty v ČR bez zásadní reformy celého systému

Jan BUMBA, moderátor:
Na jedné straně se lidé v Česku mohou spolehnout na zdravotnictví, které mnohdy dosahuje světové úrovně. Na straně druhé do zdravotnictví neproudí zdaleka tolik peněz jako na západě. Nikdo dosud nedokázal navrhnout a prosadit systém, který by problémy s tím spojené vyřešil. O perspektivách českého zdravotnictví se dnes debatovalo na žofínském fóru. Takže podaří se udržet či zlepšit kvalitu péče o pacienty v následujících letech navzdory napjatým financím? Můžete se také zapojit na naší mailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Na telefonu je 1. náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. Dobrý večer.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
Hezký večer přeji.

Jan BUMBA, moderátor:
A po druhé lince zdravím prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. Dobrý večer i vám.

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Dobrý večer vám i posluchačům.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kubku, vy jste řekl, že české zdravotnictví dosahuje výsledku srovnatelných se západní Evropou jen na úkor lidí, kteří ve zdravotnictví pracují. Je právě tohle podle vás ten klíčový zásadní ústřední problém odměňování lékařů a sester?

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Ano, je tomu tak, protože my kupujeme léky za světové ceny, kupujeme přístroje za světové ceny, ta péče o pacienty je na velmi slušné úrovni. Bohužel zdravotnictví zůstávají v pozici nedobrovolných sponzorů celého toho systému a oni si to nechtějí nechat líbit, hlasují nohama, a jedním ze zásadních problémů našeho zdravotnictví je katastrofální nedostatek kvalifikovaného personálu zdravotních sester a lékařů, přičemž úplně novým trendem je, že naší zemí opouští mladí lékaři hned po ukončení lékařské fakulty, aniž by vůbec začali v českém zdravotnictví pracovat. Loni bylo těchto kolegů 64.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Šnajdre, dají se za současného stavu nějakým způsobem zlepšit platy ve zdravotnictví?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
Tak já bych nerad hovořil jenom o platech, byť s tím ...

Jan BUMBA, moderátor:
Zůstaňme pro tuto chvíli u tohoto tématu platy.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
Jestli dovolíte, já, byť s tím částečným úvodem, co řekl pan prezident Kubek, souhlasím, já si myslím, že české zdravotnictví je skutečně v nejlepší kondici, nicméně ohroženo nedostatkem finančních prostředků, těch důvodů je několik. Jednak stále ještě probíhající dopady hospodářské krize a nízký výběr pojistného. Ale jsou to dlouhodobé vlivy, před kterýma zavíráme oči, jako je stárnutí populace, neboli to, že nám neustále ubývá plátců pojistného a přibývá nám lidí, kteří z toho systému čerpají, a to nelze vydržet dlouho a já jsem dneska na tom žofínském fóru jasně říkal, že pokud vezmeme v úvahu tyto trendy, pokud vezmeme v úvahu oprávněné a velmi oprávněná očekávání, mzdová očekávání zdravotníků, tak pokud nechceme ten systém oslabit, nebo pokud ho nechceme ohrozit, tak musíme najít odvahu provést nutné změny, nutné reformy, o kterých s tady dlouho diskutuje a jejíž vůle k provedení je velmi nízká.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím ale k té mé otázce. Dá se za současného stavu vůbec uvažovat o tom, že by se nějak zvýšily platy lékařům a sestrám?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
Tak já samozřejmě jsem zastánce toho, že vzdělání a náročnost práce by se měla projevit i ve mzdě.

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte, já se asi ptám ne příliš jasně, já jsem se ptal na to, jestli letos nebo příští rok je možné zvýšit platy lékařům a sestrám?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
Pane redaktore, tak dobře, v roce 2009 byly mzdy ve zdravotnictví nejrychleji rostoucí složkou veřejných mezd, to znamená, mzdy ve zdravotnictví se nám poměrně významným způsobem zvyšovaly za poslední dva, tři roky. To, že bych si já osobně přál, aby to bylo více, je pravda, ale zvyšovaly se tak, aby systém nezadlužily, to znamená, v rámci ekonomických možností. V této chvíli jsme v době určité krize a mzdy ve zdravotnictví rozhodně nepoklesnou, s největší pravděpodobností zůstanou na stejné úrovni. Určitě to není žádné překvapení, podívejme se na ostatní segmenty ekonomiky, všude ten mzdový vývoj je podobný.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kubku, pokud skutečně české zdravotnictví prochází určitou krizí, jak o tom hovoří pan náměstek Šnajdr, uznáváte, že letos, příští rok nebo možná ještě pár let prostě není prostor na to zvyšovat odměny zdravotnických pracovníků?

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Tak vše je otázka priorit, peníze nikdy nejsou, nikdy nebudou, je to skutečně politické rozhodnutí, jestli budeme více investovat do zdravotnictví nebo si budeme dopřávat dražší dálnice, než v Německu a budeme nakupovat předraženou vojenskou techniku. Politici zkrátka musí změnit svůj přístup ke zdravotnictví, přestat se na něj dívat jako na nějakou černou díru na peníze a pochopit, že zdravotnictví je a stále bude důležitým a důležitějším, důležitější součástí naší ekonomiky, i ostatně jenom zdraví lidé mohou pracovat, platit daně, zdravotnictví je významný zaměstnavatel, zdravotnictví je významným odběratel zboží a služeb a zdravotnictví, když se na něj budeme dívat správně, může se skutečně stát motorem ekonomiky. A co se týče toho nárůstu, nárůstu platů, tak ten, s výjimkou zdravotních sester, byl v loňském roce naprosto minimální, nástupní plat lékaře, pokud má štěstí, že je zaměstnán na úvazek jedna celá nula, je 17 tisíc hrubého, bohužel velká část lékařů pobírá za formálně zkrácené pracovní úvazky, přičemž jsou nuceni pracovat v nemocnicích celou pracovní dobu, příjem, který je pod hranicí minimální mzdy na úrovni životního minima. Já se jim nedivím, že prostě to už nechtějí dále snášet a že ztratili trpělivost, ztratili víru a že odchází do zahraničí, kde dostanou minimálně pětkrát takový plat v Německu.

Jan BUMBA, moderátor:
Podívejme se na to teď, prosím, z pohledu člověka, který potřebuje nějakou lékařskou péči. Myslíte, pánové, že aktuálně hrozí zhoršení péče o pacienty, pane Kubku?

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Tak péče se musí zákonitě /nesrozumitelné/ zhoršovat tak, jak se personálně rozpadají zdravotnická zařízení, není to žádný krach, nebude tady žádná katarze, je to spíše plíživý proces, například limity úhrad na léky, vyžádaná vyšetření, které ministerstvo nastavuje na úrovni dva roky zpátky, pochopitelně ten rozvoj zdravotnictví brzdí.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane náměstku Šnajdre, je na místě obava ze zhoršení péče o pacienty?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
Tak já myslím, že ta diskuse je neustále dokola a netýká se jenom zhoršení /nesrozumitelné/, ale týká se i těch mzdových nároků, to je, to jsou spojené nádoby. Pokud budeme strkat hlavu do písku, anebo pokud uvěříme tomu, že při současném stavu veřejných financí lékem na podfinancované české zdravotnictví je větší výdaj ze státního rozpočtu, tak skutečně toto hrozí, protože si takříkajíc lžeme do kapsy a neříkáme si pravdu. Já jsem přesvědčen ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže podle vás současný systém financování zdravotnictví je neudržitelný.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
Ano. Pane redaktore, hovoříme o tom tři roky, v době, kdy česká ekonomika a tedy i výběr pojistného prudce rostly, tak když jsme říkali, že je potřeba se připravit na dobu horší, že přijde krize, že přijde nedostatek finančních prostředků, tak všichni ti, i včetně mého oponenta na telefonu, se nám smáli a říkali, že není potřeba nic dělat, peněz je dost.

Jan BUMBA, moderátor:
A co myslíte, že tedy je potřeba změnit, jaké zásadní kroky jsou nutné udělat?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
Já jsem konzervativní člověk a rád se inspiruji jinde, jestliže nám všude, ve všech vyspělých evropských zemích, které stojí na solidárním principu, máme jako stavební pilíř číslo jedna zavedení standardu, neboli jasných pravidel toho, co se z toho všeobecného solidárního balíku vynakládá, tak marná sláva, neobejdeme se bez tady tohoto kroku ani v České republice. Ono se o tom krásně hovoří, všichni se na tom shodnou, akorát se všichni bojí toto provést. Stejně tak, pokud neprovedeme nebo budeme neustále oddalovat důchodovou reformu, tak toto jsou spojené nádoby se systémem zdravotního pojištění, pokud se budeme tvářit tak, že tady žádný takový demografický problém není, tak já myslím, že spláčeme nad výdělkem, dneska ...

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrá, ale ať tu debatu příliš ...

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
Jestli mohu jednu větu, aby to nebylo tak abstraktní, tak jestli ještě teď máme na jednoho důchodce tři ekonomicky /nesrozumitelné/ neboli tři lidi, kteří se solidárně spolupodílejí na jeho důchodu, ale i na jeho zdravotním pojištění, tak za několik málo let to budeme mít dva a za několik málo let to bude jeden člověk.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrá, ale zůstaňme prosím jen u zdravotnictví, ne u, nemusíme rozšiřovat debatu ještě na důchodovou reformu. Pane Kubku, zcela konkrétně, stanovení standardů, tedy jakési jasně definované, řekněme, minimum toho, co pokrývá veřejné pojištění a naopak kodifikace toho, na co by si lidé sami měli připlácet. Jakožto prezident České lékařské komory, byl byste pro takovýto krok?

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Česká lékařská komora již od roku 2006 toto navrhuje novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, vytvoření dohodovacího řízení, tedy jednání zdravotních pojištěn, odborných společností, lékařské komory a organizací pacientů o tom, jaká péče je, jakou péči můžeme vyjmout z toho balíku sociálního a zdravotního pojištění a která by se mohla stát předmětem toho komerčního připojištění. Pochopitelně je třeba také lidem uvolnit peníze, aby se mohli připojistit, to znamená, není možno, aby ten systém stál pouze na platbách zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů, je třeba spravedlnost, to znamená, větší příspěvky osob samostatně výdělečně činných a zejména skokově zvýšené platby státu za 58 procent obyvatel, dětí, důchodce, nezaměstnané, kteří ne vlastní vinou čerpají 80 procent zdravotní péče, přičemž ovšem ten příspěvek státu tvoří necelých 22 procent příjmů zdravotního pojištění. A toto, pokud stát přestane být dlužníkem a zaplatí adekvátně, tak to umožní snížit povinné pojištění ekonomicky činným osobám, z těch současných 13,5 procenta třeba na 11 procent a umožnit jim připojistit se na tu péče nadstandardní.

Jan BUMBA, moderátor:
Co je tak složitého na tom stanovit a definovat ty standardy, ty standardy toho, co by bylo hrazeno ze zdravotního pojištění, je tam nějaká kontroverze, pane Šnajdre?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
No, ono odborně na tom zase tak nic složitého skutečně není, ono je na tom složité politicky, protože k tomu je potřeba změna zákona a už z toho, co pan prezident Kubek, a já s tím z principu souhlasím, to znamená, že některé výkony, které dneska hradí systém zdravotního pojištění, by už nehradil, respektive bylo by potřeba najít úhradu si například sjednat komerční pojistku, toto je nutný krok, nicméně je to krok, na základě kterého se nebo při jehož prosazování se dobře získávají hlasy nepolitické body a my jsme přece dobře viděli, co se dělo v Poslanecké sněmovně, když takový návrh byl na stole, to znamená, není to věc odborná, je to věc politická, je to věc, je to otázka odvahy a jejího prosazení.

Jan BUMBA, moderátor:
A zásadně není možné, aby se politické strany shodly i na takovéto věci, byť to je věc, jak říkáte, která, kterou by asi odborníci uměli prodiskutovat a stanovit jisté standardy?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
No, já myslím, že tady bohužel, a mě to velmi mrzí, neexistuje možnost politické shody na mnohem banálnější věci, jako je třicetikorunový poplatek, víte, že v podstatě tři roky ve zdravotnictví neřešíme nic jiného a ...

Jan BUMBA, moderátor:
Počkejte, je to banální věc, to říkáte vy, ale jak se ukázalo, tak pro mnoho občanů to je důležitá věc.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
No, podívejte se, ale ona stojí na stejném principu, já chápu, že to je důležitá, ten standard by byl stejně důležitý, ale to je otázka, co chceme, jestli chceme mít kvalitní dostatečně zafinancované zdravotnictví, tak shůry to nespadne a je potřeba něco provést a většinou to asi nebude populární. A to je otázka, jestli na to máme odvahu, anebo se budeme opíjet rohlíkem, že stát všechno zaplatí a jestli budeme stále věřit tomu, že i při těch obrovských deficitech, které stát má, na to někdy bude mít.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kubku, myslíte, že by bylo nějak složité, sporné, kontroverzní stanovit standardy minimální péče?

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Tak my chceme po politicích pouze to, aby vytvořili právní rámec pro to dohodovací řízení. A skutečně to jednání by měli ponechat těm, kterých se týká. A oni by potom měli možnosti opřít se o to odborné doporučení a dát mu ten pravý ... právní rámec, aby se vyhovělo naší Ústavě. Já možná ještě jednu věc bych tady zmínil ...

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím jen stručně.

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
... ty poplatky jsou skutečně taková hračka politiků, která jedné straně umožňuje je bránit, druhé umožňuje na ně útočit, skutečně není to problém českého zdravotnictví a bohužel nám to pouze odvádí pozornost od problémů mnohem závažnějších, a to je ten problém, že za sedm procent českého hrubého domácího produktu prostě nelze dopřávat pacientům péči na úrovni Německa, které vydává deset a půl procenta svého nesrovnatelně většího hrubého domácího produktu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já vám oběma děkuji za rozhovor. Prezident České lékařské komory Milan Kubek. A také náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.

Nahradí hospitace ve školních třídách oko webové kamery

Jan BUMBA, moderátor:
Návštěvy ve vyučovacích hodinách, takzvané hospitace, možná si taky vzpomenete, když se do třídy přišel podívat nějaký kantor odjinud nebo inspektor, případně někteří z rodičů, ne vždy příjemné pro pedagogy i žáky nebo studenty, někdy totiž můžou takové exkurze působit jako jistý rušivý prvek rozptylovat pozornost a podobně. Ne tak nový projekt, který dnes prezentoval Výzkumný ústav pedagogický. Jeho manažerkou pro podporu učitelů je Zdeňka Švecová. Dobrý večer.

Zdeňka ŠVECOVÁ, Výzkumný ústav pedagogický:
Vy zkoušíte zavést virtuální hospitace, pohled do tříd přes Internet, jak to funguje?

Zdeňka ŠVECOVÁ, Výzkumný ústav pedagogický:
My vlastně natáčíme různé vyučovací hodiny na gymnáziích a ty potom zpracováváme a zveřejňujeme je na metodickém portálu, který je vlastně určený pro podporu učitelů různých vzdělávacích stupňů. A my konkrétně se tedy zaměřujeme na učitele na gymnáziích, kterým umožňujeme ty hodiny na Internetu shlédnout a zároveň jsou jim otvírány diskuse, ze kterých můžou se učitelé k těm hodinám, k tomu, co v těch hodinách probíhalo, vyjadřovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Když říkáte, že ty hodiny natáčíte, není nervozita před kamerou ještě podstatně větší, než když přijde se do hodiny podívat nějaký jiný kantor nebo inspektor?

Zdeňka ŠVECOVÁ, Výzkumný ústav pedagogický:
Záleží asi na skupině žáků a i na učiteli, kterého natáčíme, je možné, že například ze začátku trošku ty kamery mohou být pro jednotlivé účastníky natáčení rušivé, ale myslím si, že po nějaké době ta hodina probíhá obvykle jako každá běžná normální hodina. A že se stává, že ti studenti nebo žáci potom ty kamery přestanou vnímat a reagují docela přirozeně.

Jan BUMBA, moderátor:
Projekt je zaměřen aspoň v této fázi na gymnázia, proč právě na gymnázia?

Zdeňka ŠVECOVÁ, Výzkumný ústav pedagogický:
Vychází to z toho, že vlastně celý ten projekt /nesrozumitelné/ se zabývá podporou gymnázií, je to navazující projekt, projekt, který předcházel /nesrozumitelné/ byl zaměřen na podporu gymnázií, zejména tehdy pilotních gymnázií při tvorbě školních vzdělávacích programů. A protože vlastně ta pomoc by neměla končit pouze při té tvorbě vzdělávacích programů, ale i při jejich realizaci, tak ten projekt /nesrozumitelné/ se snaží tuto podporu i nadále těm gymnáziím přinášet a virtuální hospitace jsou jenom jednou z aktivit, kterou vlastně ten projekt nabízí.

Jan BUMBA, moderátor:
A mají sloužit hlavně dalším učitelům nebo studentům nebo třeba i rodičům?

Zdeňka ŠVECOVÁ, Výzkumný ústav pedagogický:
Na virtuální hospitaci jsou vlastně videonahrávky veřejné, takže se na ně může podívat kdokoliv, primárně samozřejmě by měly sloužit zejména učitelům, protože naším cílem je vyzkoušet v rámci virtuálních hospitací novou metodu ve vzdělávání učitelů, to znamená, chceme vyzkoušet metodu, která je založena na využívání těchto videozáznamů a na sdílení zkušeností v rámci nákladných diskusí, ale samozřejmě se na ty hodiny mohou podívat i sami žáci, kteří byli natáčeni, jejich rodiče, to znamená, mohou nahlédnout do výuky, do které se například z časových důvodů sami nedostávají nebo nemohou dostat. A samozřejmě mohou tyto videonahrávky využít například i studenti v oborech učitelství, kteří se vlastně na tu svojí budoucí dráhu teprve připravují.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká Zdeňka Švecová z Výzkumného ústavu pedagogického. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Zdeňka ŠVECOVÁ, Výzkumný ústav pedagogický:
Taky děkuju, na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Je 18 hodin 57 minut, takové byly Ozvěny dne. Celý pořad je vám k dispozici na Internetu ve formátu MP3 na stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání.