Ozvěny dne - zprávy 19. ledna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Sníh a led padající ze střech působí zranění a škody na autech.

Rudolf KAISER, ředitel odboru prevence hasičského záchranného sboru:
Za bezpečný stav střechy je zodpovědný vždy majitel.

Renáta KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Na Haiti se rabuje, chybí léky a hrozí šíření infekčních nemocí.

redaktor:
Napětí mezi hladovými lidmi a policií se den ode dne stupňuje. Policisté střílejí do vzduchu.

Jan BUMBA, moderátor:
Léky s pseudoefedrinem budeme znovu kupovat jen na občanský průkaz, množství navíc bude limitované.

osoba:
Mělo by to být omezeno na dvě velká balení měsíčně.

Renáta KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Počasí, bude oblačno až zataženo, občas se slabým sněžením, pozor na ledovku, protože teploty zůstanou pod nulou i zítra přes den.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Renáta Kropáčková a Jan Bumba.

Sníh a led padající ze střech působí zranění a škody na autech

Renáta KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Ze střech domů padá těžký sníh a led. Lidem působí zranění a na zaparkovaných autech páchá škody. Pojišťovny v této souvislosti evidují stovky pojistných událostí. Hasiči mají kvůli sněhu až trojnásobně víc výjezdů, oproti normálu a radí, aby si lidé na odstranění sněhových převisů a rampouchů ze střech najímali soukromé firmy. Meteorologové navíc varují před tvorbou náledí kvůli nočním mrazům.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Před polednem rampouch vážně zranil kojence v pražských Nuslích. Led padající ze střechy domů poranil také devítiletého chlapce v Mladé Vožici na Táborsku. Ředitel záchranné služby Jihočeského kraje Marek Slabý potvrzuje, že i jeho zranění jsou vážná.

Marek SLABÝ, ředitel záchranné služby Jihočeského:
Byl s podezřením na poranění hlavy převezen do nemocnice v Táboře a následně na specializované pracoviště v Praze.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Ředitel odboru prevence hasičského záchranného sboru Rudolf Kaiser upozorňuje.

Rudolf KAISER, ředitel odboru prevence hasičského záchranného sboru:
Za bezpečný stav střechy je zodpovědný vždy majitel objektu nebo té nemovitosti, kterou vlastní. To znamená, že nikdo z něj nemůže sejmout tuto povinnost.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Hasiči odklízejí sněhové převisy a rampouchy tam, kde hrozí bezprostřední nebezpečí a pak také z veřejných objektů, jakou jsou úřady nebo školy. V ostatních případech hasiči doporučují využít služeb komerčních firem. Jakub Vávra, který na Ostravsku provádí výškové práce, potvrzuje velký zájem lidí o odstranění sněhu a ledu ze střech.

Jakub VÁVRA:
Cena za ty práce se pohybuje v rozmezí od 200 do 350 korun, záleží tam, jaká to je střecha, jestli je to střecha pochůzná, nebo jestli to dělá s pomocí lezecké techniky.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Ani týden po zemětřesení se ke všem lidem na Haiti ještě nedostala pomoc

Renáta KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Ani týden po zemětřesení se ke všem lidem na Haiti ještě nedostala pomoc. Vodu a potraviny Američané shazují z helikoptér kolem hlavního města PortoauPrince. Bezpečnostní situace se podle OSN stabilizovala. Reportéři ale stále poukazují na časté rabování. Podle údajů humanitárních organizací osiřely ze dne na den desítky tisíc dětí. Mezinárodní skupiny se snaží kritickou situaci vyřešit buď urychlením procesu adopcí, nebo vysláním skupin dětí s doprovodem do Spojených států a dalších zemí.

Pavel POLÁK, redaktor:
Lidé v PortoauPrince stále hledají své příbuzné a známé svépomocí, jenom s kladivy a tyčemi. Už nevěří, že by je našli živé. V hlavní nemocnici, která přestála zemětřesení, leží zranění lidé na dvoře na lehátkách, nebo jen někdy na dece na zemi a čekají, až na ně přijde řada. Lékaři si stěžují na nedostatek léků a desinfekčního materiálu. Lidé v PortoauPrince stále čekají na pomoc. Z PortoauPrince Pavel Polák, Radiožurnál.

Česko dále shromažďuje prostředky pro postižené Haiti

Renáta KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Také Česko dále shromažďuje prostředky pro postižené Haiti. K vládní pomoci 20 milionů korun přidalo dnes hlavní město okamžitě 2 miliony. Peníze na jednotlivé projekty se rozdělí třem humanitárním organizacím. Dva Češi pak zítra vyrazí přímo na Haiti, aby na místě zjistili, co tamní lidé kromě vody potřebují nejnutněji. Irena Klimková z Arcidiecézní charity Olomouc Radiožurnálu vysvětlila, proč padla volba právě na ni.

Irena KLIMKOVÁ, Arcidiecézní charita Olomouc:
Rozhodnutí vyjet na Haiti nebylo moje rozhodnutí, je to rozhodnutí za celou Charitu Česká republika. To, že jedu právě já, je v podstatě to, že mám humanitární pomoc vystudovanou a na Haiti jsem byla, takže znám situaci a řeč. Strach určitě je a strach je přirozený a je to určitě dobře, když se člověk bojí, protože pak nechce být hrdinou a je to v podstatě ochrana mít trochu strachu. Na stranu druhou nebojím se tak, že by se mi klepaly ruce, abych nemohla pracovat, protože člověk si nesmí úplně všechno připouštět.

V katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha začíná mše za oběti ničivého zemětřesení na Haiti

Renáta KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
V katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě právě teď začíná mše za oběti ničivého zemětřesení na Haiti. Bohoslužba je součástí konference biskupů, kteří se setkají také s veřejností.

Irena SARGÁNKOVÁ, Česká biskupská konference:
Hlavním celebrantem bude olomoucký arcibiskup a předseda České biskupské konference Jan Graubner. A kázání bude mít českobudějovický biskup Jiří Paďour. Tato mše svatá bude slavena na, za oběti ničivého zemětřesení na Haiti.

Renáta KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Řekla Radiožurnálu Irena Sargánková z České biskupské konference. Ve čtvrtek se na Staroměstském náměstí v Praze chystá charitativní koncert Help Haiti. Vystoupí na něm finalisté Československé SuperStar a také Lucie Bílá, Monika Absolonová a Iveta Blanarovičová. Ve spolupráci s Českým rozhlasem a s Českou televizí akci pořádá pražský magistrát.

Léky s pseudoefedrinem budeme znovu kupovat jen na občanský průkaz

Renáta KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Některé léky na chřipku a nachlazení budou zase na občanku. Novela zákona o léčiv má totiž znovu omezit prodej léků s pseudoefedrinem, které zneužívají narkomani k výrobě drog. Výdej přípravků jako Modafen, Paralen Plus nebo Nurofen Stop Grip se bude opět evidovat v centrálním úložišti receptů. Úřad pro ochranu osobních údajů dřív nařídil osobní data pacientů v této evidenci zničit. Novela má její nedostatky odstranit. Náměstek ministryně zdravotnictví Martin Plíšek Radiožurnálu řekl, kdo bude mít nově do této databáze přístup.

Martin PLÍŠEK, náměstek ministryně zdravotnictví:
Do toho centrálního úložiště by měl přístup lékař, lékárník, zdravotní pojišťovna, i samotný pacient. U zdravotní pojišťovny je to vhodné k tomu, aby měla jasnou kontrolu úhrad za léky, to znamená, že i pacient si může elektronicky ověřit a zkontrolovat, které léky mu byly předepsány samozřejmě, a to i zpětně.

Za 50 let Česko výrazně zestárne

Renáta KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Za 50 let Česko výrazně zestárne. Naznačuje to projekce obyvatelstva v jednotlivých krajích, kterou zveřejnil Český statistický úřad. Ta také ukazuje, že bez přílivu cizinců by se počet obyvatel Česka do roku 2065 snížil o jeden milionů osm set tisíc. Nejrazantněji by ubylo obyvatel Prahy.

Tomáš MEDEK, redaktor:
Od roku 2016 u nás bude umírat víc lidí, než se jich narodí. Na Zlínsku podle statistiků tento okamžik zřejmě nastal už loni. Ve všech krajích se také očekává výrazné stárnutí populace.

Michaela NĚMEČKOVÁ, demografka, Český statistický úřad:
Podíl osob starších 65 let se bude zvyšovat, a to z dnešních hodnot kolem 14, 15 procent až na hodnoty kolem třetiny populace. Ve 30. letech na 100 dětí připadna až 200 seniorů.

Tomáš MEDEK, redaktor:
Říká demografka Michaela Němečková z Českého statistického úřadu. Terén stárnutí obyvatelstva má být největší v hlavním městě, nejnižší naopak v Ústeckém kraji. Lidé se také budou v roce 2065 dožívat vyššího věku.

Michaela NĚMEČKOVÁ, demografka, Český statistický úřad:
86 a půl let pro muže a 91 let pro ženy.

Tomáš MEDEK, redaktor:
Střední délka života by měla být kratší hlavně u obyvatel Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Tomáš Medek, Radiožurnál.

Bulharská kandidátka na eurokomisařku Rumjana Želevová rezignovala

Renáta KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Bulharská kandidátka na eurokomisařku Rumjana Želevová rezignovala. Část poslanců Evropského parlamentu ji vyčítala nejasnosti kolem majetkového přiznání. Hrozilo, že by kvůli ní europoslanci neschválili celou Evropskou komisi. Bulharský premiér za ní jako náhradu nabídl současnou viceprezidentku Světové banky Kristalinu Georgijevou. Tu ale musí europoslanci také vyslechnout. K ustavení nové Evropské komise tak dojde asi až na začátku února a ne už příští týden.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Bulharská kandidátka měla podle šéfa poslanecké frakce evropských lidovců na to být dobrou komisařkou. Stala se ale obětí malé politické války, a to je smutné, uvedl /nesrozumitelné/. S novou kandidátkou navrženou Sofií se nejdříve musí sejít předseda Evropské komise José Barroso. Slyšení Kristaliny Georgijevové by se mohlo v Evropském parlamentu odehrát 3. února a o celé komisi by mohli poslanci hlasovat o necelý týden později. "Není jisté, že to bude jediné nové slyšení. Předpokládám ale, že to tak bude." Řekl předseda europarlamentu Jerzy Buzek. Do 24 hodin by měl mít hodnocení komisařů ze všech výborů, ve kterých kandidáti vystupovali, pak se uvidí, jestli bude Rumjana Želevová jediná, kdo se nakonec v nové Evropské komisi neobjeví. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Rusko poprvé komentovalo výsledky ukrajinských voleb

Renáta KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Rusko prolomilo dosavadní mlčení a poprvé se oficiálně vyjádřilo k výsledku prvního kola prezidentských voleb na Ukrajině. Moskva vyzvala oba kandidáty, aby zlepšili vztahy s Ruskem a přestali hrát politické hry. O prezidentský úřad se na Ukrajině 7. února utkají lídr opozice Viktor Janukovyč a současná premiérka Julia Tymošenková.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Oba kandidáti jsou vnímáni jako mnohem přátelštější vůči Rusku, než současný prozápadně orientovaný prezident Viktor Juščenko. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v Moskvě oba vyzval, aby měli na paměti rozvoj vzájemných vztahů s Ruskem, které by se, jak uvedl, neměly stát rukojmím politických ambicí. Moskva se tentokrát zdržela otevřené podpory některému z uchazečů o prezidentské křeslo v Kyjevě poté, co v roce 2004 zastání Viktora Janukovyče v Kremlu vyvolalo na Ukrajině odpor a nakonec po soudně nařízeném opakování voleb i porážku prozápadním protivníkem Viktorem Juščenkem. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Česko se zapojilo do Mezinárodního roku diverzity

Renáta KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Rys ostrovid a hřib královský se stali prvními tvářemi kampaně na podporu ohrožených druhů. Každý další měsíc přibude jeden živočišný a jeden rostlinný druh. Česko se zapojilo do Mezinárodního roku diverzity. Právě snižování rozmanitosti živých organismů je podle odborníků jedním ze současných globálních problémů. V Česku žije asi 80 tisíc druhů rostlin, živočichů a hub, z toho třetina je ohrožená, říká náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

František PELC, náměstek ministra životního prostředí:
Všichni z nás známe například denní motýly, bělásky, otakárky, babočky, těch je u nás zaznamenáno asi 160 druhů, ale bohužel 88 těchto druhů je ohroženo a již 19 druhů natrvalo zmizelo, to jsou velmi výrazná čísla, která dokládají, že tato skupina je ohrožena nějakou změnou využívání naší krajiny, v některých případech je to kontrast toho, že tu krajinu vůbec neužíváme, v jiných případech je naopak totální likvidace těch přírodních zázemí pro tyto druhy.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co vám nabídneme v následujících minutách. Mohou vnést pořádek do chaosu, který panuje na Haiti po zemětřesení, američtí vojáci. Co dovedlo firmu OP Prostějov do insolvenčního řízení a jaká je šance na její záchranu. A je velká koalice ODS a ČSSD po příštích volbách zcela vyloučena.

Situace na Haiti

Jan BUMBA, moderátor:
Dostat pomoc k lidem, kteří přežívají už týden v katastrofálních podmínkách v zemi zpustošené zemětřesením a zajistit jejich bezpečí. K tomu mají přispět tři a půl tisíce vojáků a policistů OSN. Posily pro mezinárodní kontingent, který už na Haiti působí. O její vyslání rozhodla před několika hodinami Rada bezpečnosti. Zhruba v době, kdy v areálu prezidentského paláce v PortoauPrince přistály vrtulníky s americkými vojáky. Těch je na ostrově zatím asi 7 tisíc, ale dosud se zdržovali v oblasti hlavního haitského letiště. Je tedy ode dneška přítomnost amerických sil přímo ve městě patrnější. Zeptal jsem se před chvílí našeho zvláštního zpravodaje Pavla Poláka.

Pavel POLÁK, redaktor:
Já jsem příchod amerických vojáků viděl osobně přímo v hlavní nemocnici, která jako jediná přestála zemětřesení v PortoauPrince. /Nesrozumitelné/ význam asi takových tři desítky, to znamená, že oproti včerejšku a neděli ta přítomnost amerických vojáků je výrazně vidět a nevím, jak je to ještě v jiných částech města, ale vím, že dnes ráno z letiště PortoauPrince odjížděli američtí vojáci do města, tudíž tedy /nesrozumitelné/ jich ve městě mělo být mnohem víc.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíš, Pavle, že američtí vojáci mohou vnést alespoň jakýs takýs pořádek do chaosu, který na tamějších ulicích panuje?

Pavel POLÁK, redaktor:
To si myslím, že bezesporu určitě mohou, protože doposud na bezpečnost v ulicích dohlíželi pouze místní policisté a vojáci Spojených národů v modrých přilbách a v noci se běžně střílelo, docházelo k přestřelkám, byli zabiti místní a policisté, to znamená, větší přítomnost ozbrojených složek, kteří by hlídali pořádek ve městě, může v tuhle chvíli jenom prospět.

Jan BUMBA, moderátor:
Máme také informace, že Američané začali shazovat z letadel potraviny a pitnou vodu. Máš informace o tom, co se odehrává na těch místech, kam taková pomoc dopadne.

Pavel POLÁK, redaktor:
Já jsem mluvil s lidmi v utečeneckém táboře /nesrozumitelné/ a ti to považovali za trochu dehonestující nechat ty lidi zbíhat se kolem jídla, které dopadá na zem, tenhle ten názor tam zazníval také často. Na druhou stranu, lidé jsou zase rádi, když mají něco k jídlo a dostanou něco k pití, lidé jsou opravdu velmi zoufalí.

Jan BUMBA, moderátor:
A dá se vyloučit, že těch zásilek, které Američané distribuují ze vzduchu, se zmocní nejsilnější, případně ozbrojené gangy?

Pavel POLÁK, redaktor:
Tak to se nabízí samozřejmě, protože ta organizace ve společnosti, která tady byla před zemětřesením, to znamená, jakési mafiózní řízení společnosti samozřejmě přetrvává, to znamená, že ty obavy jsou na místě a mnohem efektivnější by bylo, pokud by ta pomoc dojížděla do města přímo na nákladních vozech a rozdávala se přímo ve městě a ne takhle. Na druhou stranu ta distribuce potravin a jídla vrtulníky je v tuhle chvíli nejrychlejší.

Jan BUMBA, moderátor:
Podniká v současné době někdo něco proti dalšímu vážnému riziku, kterým je šíření nemocí epidemií ve zničených částech země?

Pavel POLÁK, redaktor:
Samozřejmě tohle si kladou za prvořadý cíl humanitární organizace, které se snaží distribuovat pitnou vodu, zabránit lidem, aby v maximální žízni potom pili jakousi nějakou kontaminovanou vodu, samozřejmě úsilí v tomto směru je mnoho organizací humanitárních a o to se tady snaží, nicméně ten závěr té pomoci není tak velký, aby to byla zcela účinné a existují tady vážné obavy, že pokud tady začne pršet, protože od zemětřesení nepadla na PortoauPrince ještě ani kapka, a pokud by začalo pršet, tak by ty problémy s hygienou a se šířením nemocí byly mnohem, mnohem větší.

Jan BUMBA, moderátor:
A veškeré úsilí v tuto chvíli leží na bedrech zahraničních organizací, ať už jde o nevládní organizace, anebo některé vládní agentury, protože místní úřady prostě na to nemají kapacitu, nemají sílu?

Pavel POLÁK, redaktor:
Místní úřady v podstatě neexistují. Haiti je v tuhle chvíli země bez správy, bez úředníků a v zásadě, ono zase trochu kolonii na celou musejí dohlížet jiné státy, protože Haiti samo o sobě se spravovat nedokáže.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvádí z haitského PortoauPrince zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák. Do našeho přenosového vozu zdravím politického geografa Michala Romancova. Dobrý večer.

Michal ROMANCOV, politický geograf:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pomoc na Haiti posílají desítky zemí, dá se určit nebo dá se říci, kdo by měl v této fázi především koordinovat její přísun do postižených oblastí, OSN nebo Američané, protože to mají blízko, nebo třeba Francie, protože má k Haiti vztah?

Michal ROMANCOV, politický geograf:
Já se domnívám, že logicky by to měla být Organizace spojených národů, protože to je jediná globální organizace, která má tenhle široký mandát, aniž by u něj nějak nově musela usilovat. Pokud jde o Spojené státy americké, tak samozřejmě Američanů je tam hodně, jsou za rohem, je to nejsilnější světová velmoc, takže dá se předpokládat, že především mezi tedy USA na straně jedné a OSN na straně druhé by mělo dojít nějakým způsobem k vyjasnění situace.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud by role OSN měla být stěžejní, je takovéto úlohy Organizace Spojených národů schopna?

Michal ROMANCOV, politický geograf:
Já se domnívám, že bezesporu ano, OSN má obrovské zkušenosti právě s takovýmito záležitostmi, jako je poskytování humanitární pomoci v oblastech, které jsou postiženy nějakou krizí, ale samozřejmě je otázka, jestli k tomu OSN dostane dostatečně široký mandát právě od těch důležitých zemí. Vy jste už zmínil Spojené státy i Francii a dá se předpokládat, že tyhle ty dva státy, potažmo možná jako třetí vzadu Čína, se budou snažit z té krize, řekněme, vytřískat i nějaké politické body pro sebe, čili mezi těmito dvěma až třemi aktéry se bude asi rozhodovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Nebylo by dost obludné chtít na takovéto věci vytřískat nějaký politický kapitál?

Michal ROMANCOV, politický geograf:
Obludné to možná je, nicméně běžně se to děje, takže já se obávám, že to nastane i v tomto případě.

Jan BUMBA, moderátor:
A v současné chvíli je taková ta situace, že kdo první přijde, ten má volný prostor a je na něm, aby zvážilo, co podniknou?

Michal ROMANCOV, politický geograf:
Upřímně řečeno, já se domnívám, že ten, kdo přijde první, je dosti v nezáviděníhodné situaci, protože, jak už jsme zaznamenali z toho příspěvku, Haiti sice jaksi přímo to není ten klasický zhroucený stát, jako je Somálsko, protože ta vláda, dokud se "nic nedělo", tak tam jakás takás existovala, nicméně teď ta země je postižená přírodní katastrofou, což možná je v "lepší", než kdyby tam zuřila občanská válka, ale i to málo, co tam měli a co fungovalo, je zdestruováno. To znamená, ten, kdo přijde jako první, se ocitne v tom největším chaosu a bude muset i pro ty ostatní se snažit prostě vytvořit nějaké standardní prostředí, ve kterém se bude dát pracovat. Čili já bych tomu prvnímu rozhodně nezáviděl.

Jan BUMBA, moderátor:
I podle toho, co říkal náš zpravodaj, to vypadá, že teď tam skutečně panuje naprosté bezvládí.

Michal ROMANCOV, politický geograf:
Určitě to tak je a jak říkám, není se příliš čemu divit, protože Haiti standardně je považováno za nejubožejší stát na západní hemisféře, nejen, že nejchudší v tom ekonomickém slova smyslu, ale právě i ta síla těch institucí je i v okamžiku, kdy se vlastně nic neděje, velice špatná. Tam vlastně od okamžiku, co padla diktatura a co to chvíli vypadalo, že by se Haiti mohlo obrátit jakýmsi směrem k demokracii, tak z té demokracie vlastně nezůstalo vůbec nic a zůstal velmi slabý totálně zkorumpovaný režim, kde veškerá ta moc spočívala v rukou nějakých těch, řekněme, mafiánských struktur, a to samozřejmě v okamžiku, kdy přišla katastrofa takovéhoto rázu, tak se ukázalo jako naprosto nefunkční.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Romancove, kam až mohou momentálně zajít třeba američtí vojáci, je jich tam zatím kolem 7 tisíc, kontrolují letiště, je možné, že by velení cizí armády fakticky převzalo zprávu nad hlavním městem?

Michal ROMANCOV, politický geograf:
Já si to samozřejmě představit umím, já nejsem kvalifikovaný k tomu, abych posuzoval, řekněme, to z hlediska mezinárodního práva, to, na to mé síly nestačí, nicméně z hlediska jaksi jejich fyzické přítomnosti to samozřejmě možné je, je třeba si uvědomit, že veškerá ta pomoc do země musí přijít buďto vzduchem, anebo přes moře, a právě proto, že se do akce zapojují i velmi vzdálené země, tak vlastně ten, kdo kontroluje letiště, tak kontroluje jakousi vstupní bránu do té země. A ta kontrola prostě vyžaduje a bylo by to logické, bylo by to na místě, aby ten, kdo to letiště kontroluje, nastavil nějaká základní pravidla hry. Američany, myslím si, v souvislosti s Haiti nelze podezírat z toho, že by ten ostrov k něčemu bezprostředně potřebovali, takže já se domnívám, že jejich vojenská správa, přinejmenším v tento okamžik bude mít jeden jediný cíl, a to je vytvořit prostředí, ve kterém se budou moc uplatnit i ti ostatní.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji vám za rozhovor. Politický geograf Michal Romancov. Na shledanou.

Michal ROMANCOV, politický geograf:
Na shledanou.

Co dovedlo firmu OP Prostějov do insolvenčního řízení

Jan BUMBA, moderátor:
Podaří se zachránit největší český oděvní podnik OP Prostějov před bankrotem? Od včerejška je ztrátová těžce zadlužená firma v insolvenčním řízení na vlastní žádost a dnes její krizový manažer Jiří Tuvora uvedl, že se pokusí odvrátit úpadek prodejem nadbytečného majetku a zvýšením efektivity výroby. Generální ředitel oděvního podniku je naším dalším hostem, dobrý večer, pane Tuvoro.

Jiří TUVORA, krizový generální ředitel OP Prostějov:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Firma dluží, pokud máme správné informace, věřitelům více než miliardu a půl, můžou skutečně kroky, o kterých uvažujete, výrazněji zlepšit situaci, v níž se podnik ocitl?

Jiří TUVORA, krizový generální ředitel OP Prostějov:
Je to naším názorem, takže proto, proto se o to budeme snažit.

Jan BUMBA, moderátor:
Majetek, v jaké hodnotě chcete a můžete třeba prodat?

Jiří TUVORA, krizový generální ředitel OP Prostějov:
Tržního hodnota toho majetku ještě není, ale bude se jednat o zbytné nemovitosti, které jsme opustili v nedávné době.

Jan BUMBA, moderátor:
Řádově, kolik by to mohlo vynést odhadem?

Jiří TUVORA, krizový generální ředitel OP Prostějov:
Řekněme, že se budeme pohybovat v desítkách milionů korun.

Jan BUMBA, moderátor:
Za dva roky musela z OP Prostějov odejít asi polovina zaměstnanců. Teď jich je asi 1500, podnik vyrábí od pondělka jen čtyři dny v týdnu. To všechno už jsou jen drobnosti nebo to jsou zásadní věci?

Jiří TUVORA, krizový generální ředitel OP Prostějov:
To jsou zásadní věci, to jsou nemovitosti z těch zbylých podniků, z těch zbylých provozů, které ty lidi opustili a teď jsou prázdný. Čili jsme na ně, jsou zastaveny věřitelským bankám a hledají se na ně kupci.

Jan BUMBA, moderátor:
Jakým způsobem byste chtěli ještě zefektivnit výrobu?

Jiří TUVORA, krizový generální ředitel OP Prostějov:
Je to, je to trošku i organizací sjednocením logisticky jednotlivých výrobních provozů, takže tady je velký prostor.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak velká je pravděpodobnost propouštění v současné chvíli?

Jiří TUVORA, krizový generální ředitel OP Prostějov:
Tak pravděpodobnost propouštění je, řekněme, výrobních dělníků je na první čtvrtletí nula, tam jsme se dohodli s odborovým svazem, že propouštět nebudeme, že necháme jenom volné odchody, buďto předčasné nebo odchodu do důchodu, případně na samostatnou žádost zaměstnanců. Propouštění by se mělo týkat administrativy a tady to zase bude v jednotkách, maximálně desítkách lidí a nebude to určitě skokově.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane řediteli, co vlastně OP Prostějov dovedlo až k insolvenčnímu řízení?

Jiří TUVORA, krizový generální ředitel OP Prostějov:
Tak ta historie, historie je dlouhá, těch faktorů je, faktorů je mnoho, ale určitě je to nezachycení trendu snižování počtu zakázek a náklady zůstaly stejný jako v době, kdy těch zakázek bylo hodně.

Jan BUMBA, moderátor:
Za jak silný faktor byste vy osobně označil konkurenci z levnějších a můžeme asi říci asijských trhů?

Jiří TUVORA, krizový generální ředitel OP Prostějov:
Tak ta konkurence z asijských trhů, řekl bych, že ten současný trend je malinko jiný, že většina oděvních firem evropských se stěhuje zpátky do Evropy, ale bohužel to není k nám, do střední Evropy, ale je to na Balkán, do Turecka, případně na sever Afriky.

Jan BUMBA, moderátor:
Vidíte nějakou zásadní chybu v tom, jaké šaty, jaké obleky OP Prostějov chtěl dělat, jestli jste se víc měli zaměřit na luxusnější zboží nebo naopak levnější výrobu, dostupnější?

Jiří TUVORA, krizový generální ředitel OP Prostějov:
Ne, ne, ne, ta škála těch oděvů, ty konfekce je od těch levnějších až po ty luxusní, pořád o nás jsou velmi luxusní americký firmy si nechávají šít svoje kolekce.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak pravděpodobné je, že se vám podaří OP Prostějov zachránit?

Jiří TUVORA, krizový generální ředitel OP Prostějov:
Tak já to světlo na konci tunelu, ale teď už to bude i v rukách insolvenčního správce a věřitelského výboru.

Jan BUMBA, moderátor:
Kdy se o tom rozhodne?

Jiří TUVORA, krizový generální ředitel OP Prostějov:
Tak návrh na insolvenci jsme podali v pondělí, soud má zákonnou lhůtu, kdy musí rozhodnout, jestli jsme opravdu v úpadku nebo ne, a s tím jmenuje insolvenčního správce.

Jan BUMBA, moderátor:
Proč je pro vás tak důležité být právě v insolvenci? Čemu by to mělo pomoci?

Jiří TUVORA, krizový generální ředitel OP Prostějov:
Mělo by to pomoci zajistit financování, provoznímu financování, čili financování zakázek, sehnání dalších zakázek tak, aby opravdu bylo vidět, že firma se může ozdravit a oživit.

Jan BUMBA, moderátor:
Jiří Tuvora, krizový generální ředitel OP Prostějov. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Jiří TUVORA, krizový generální ředitel OP Prostějov:
Taky, na shledanou.

Co může přinést velká koalice

Jan BUMBA, moderátor:
A teď už je čas pro naši pravidelnou poznámku. Jedním z možných povolebních scénářů v České republice je vznik velké koalice, tedy spojenectví dosavadních hlavních protivníků ODS a ČSSD. Zatím se ani jeden z možných spojenců k případné takové spolupráci nechce moc znát. Znamená to, že se velké koalice v létě určitě nedočkáme. Komentátor zpravodajského serveru Respekt.cz Jan Macháček si to nemyslí.

Jan MACHÁČEK, komentátor zpravodajského serveru Respekt.cz:
Dozvěděli jsme se z tisku, že obě velké strany nevylučují po volbách velkou koalici. Tyto úvahy sice brzy nato šéf sociální demokracie Jiří Paroubek dosti razantně popřel, to ale vůbec neznamená, že po volbách velká koalice nevznikne. Takže zase jednou příležitost k velké koalici něco napsat. Z pohledu ekonoma není pochopitelně nic jenom dobré nebo špatné a černé nebo bílé, vše má své náklady a výnosy. Výhodou velké koalice může být, že provede některé bolestivé, dlouhodobé, koncepční věci, ke kterým nemají koaliční vlády s úzkou většinou dostatek síly a odvahy. Hlavní nevýhodou je riziko, že velká koalice může zhoršit korupční prostředí a nakonec, trváli příliš dlouho, posílit politický extremismus. Když se ale mluví o efektivnosti velké koalice, je třeba upozornit, že velká koalice de facto, pominemeli zelené ministry v úřednické vládě, existuje už nyní. Politici obou velkých stran ODS i ČSSD ale promarnili velkou příležitost využít úřednické vlády s velkokoaličním krytím k prosazení systémových reformních kroků od změn ve zdravotnictví, důchodech, sociálním systému, v boji s korupcí a podobně. Politici se mohli za úřednickou vládu schovat a nechat ji s jemným distancem leccos bolestivého udělat. Místo toho ješitná ODS nemohla dopustit, že někdo udělá reformy, na které se ona sama za tři roky nezmohla. A Paroubkova ČSSD se zase musela tvářit, že nic reformního nedopustí a nepřipustí. Kdyby tedy přiznaná velká koalice měla po volbách něco užitečného udělat, musela by to přiznat a přihlásit se k tomu otevřeně. To by ale Jiří Paroubek musel otočit, což je nepravděpodobné. Spíše by v případné velké koalice ČSSD pokračoval v roli toho, kdo chrání zemi před jakýmikoli reformními experimenty. Možností je také silný předvolební posun ODS směrem doleva, respektive do středu, a zdůrazňování sociálního aspektu. Jak v přírodě, tak i v politice střídá příliš vypjatou polarizaci ochabnutí a padnutí si do náruče. V našem případě to ale vypadá, že hlavním důvodem k velké koalici by rozhodně nebyl program, ale snaha nepřipustit politické konkurenty a případné vetřelce k rozhodování, respektive ke korytu. Takže náklady převažují neboli, jinými slovy, výnosy veškeré žádné. A to nemluvím o tom, že ekonomická krize a nestabilita a volatilita trhů žádným reformám dvakrát nepřeje.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává v Ozvěnách dne komentátor Respektu Jan Macháček.

Janota varoval před zhoršením hodnocení ČR na finančních trzích

Renáta KROPÁČKOVÁ, redaktorka:
Česku sice zatím nehrozí velké hospodářské problémy jako Řecku, ale má hodně co zlepšovat. Po jednání ministrů financí Evropské unie varoval šéf státní pokladny Eduard Janota před vývojem deficitu našich veřejných financí. Mohlo by nám to totiž ztížit cestu k přijetí eura a také snížit důvěryhodnost Česka na finančních trzích.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Česko musí v Bruselu brzy předložit svůj konvergenční program, tedy plán opatření ke splnění podmínek pro přijetí eura. Ten se ale podle ministra Janoty nebude ostatním ministrům financí líbit. Bude v něm sdělení, že bez dalších zákonných úprav v příjmové nebo výdajové stránce rozpočtu nesnížíme jeho deficit pod 5,5 procenta HDP. Maastrichtská kriteria pro vstup do eurozóny ale stanoví hranici 3 procent. Tu dnes například Řecko výrazně překračuje. Mluví se o něm jako o zemi před bankrotem. To Česku podle Eduarda Janoty nehrozí. V sázce je ale důvěra finančních trhů k nám.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Kdybychom pokračovali v deficitech okolo 5 6 procent, tak ta kredibilita České republiky na těch finančních trzích prostě bude vyloženě negativně ovlivněna.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Haiti hrozí šíření nemocí

Renáta KROPÁČKOVÁ, redaktorka:
Šíření nemocí je podle expertů nyní největší hrozbou pro Haiti postižené před týdnem ničivým zemětřesením. Lékaři varují, že situace v zemi se může proměnit v jednu z největších medicínských katastrof v historii. Naopak bezpečnostní situace se podle OSN trochu zlepšila. Zemětřesení podle odhadů místní vlády zabilo až 200 tisíc lidí a zanechalo přes půldruhého milionu osob bez přístřeší.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut. Mnohé firmy uvažují o tom, že požádají o vrácení sociálního pojistného kvůli chybě v zákoně z roku 2007. Je správné tyto peníze po státu vymáhat? Zůstanou nakonec na brněnském památníku Rudoarmějců symboly srpu a kladiva? Nejprve ale, kdo nese odpovědnost za rampouchy padající ze střech?

Kdo nese odpovědnost za rampouchy padající ze střech

Jan BUMBA, moderátor:
Přívaly sněhu a teploty oscilující kolem nuly začínají způsobovat čím dál větší potíže, už ne zdaleka jen v dopravě. Rampouchy, kusy ledu a těžký sníh padají ze střech a bohužel došlo i ke zraněním. V pražských Nuslích spadl led na kočárek s kojencem, dítě je s vážným zraněním v nemocnici. Do péče lékařů se dostal i devítiletý chlapec z Mladé Vožice na Táborsku poté, co na něj spadl rampouch. Jako jen drobná a zanedbatelná nepříjemnost se v tomto kontextu jeví desítky, možná stovky případů, kdy padající led a sníh poškodily automobily zaparkované pod střechami. Na lince je nyní manažerka komunikace a vzdělávání Asociace pojišťoven Marcela Kotyrová. Dobrý večer.

Marcela KOTYROVÁ, manažerka komunikace a vzdělávání Asociace pojišťoven:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Máte spočítáno, kolik pojistných událostí v souvislosti s padáním ledu pojišťovny v posledních dnech evidují?

Marcela KOTYROVÁ, manažerka komunikace a vzdělávání Asociace pojišťoven:
Bohužel konkrétní čísla nemám k dispozici, ale zatím se jedná o stovky škodných událostí, nejčastěji jsou to drobné škody na vozidlech v průměrné hodnotě kolem 50 tisíc korun.

Jan BUMBA, moderátor:
Je pravděpodobné, že toto číslo se bude nějak výrazně zvyšovat?

Marcela KOTYROVÁ, manažerka komunikace a vzdělávání Asociace pojišťoven:
Ano, určitě, předpokládáme, že počet škod bude určitě ještě vyšší, jednak nejsou nahlášeny všechny škody z tohoto týdne, i předchozích dní, a v tomto týdnu určitě přibude počet případů, kdy padají sníh a led poškodí vozidla a objevují se už i první hlášené úrazy, takže situace je taková, která nasvědčuje vlastně tomu, že ty škody budou ještě během tohoto týdne hlášeny. A potom samozřejmě záleží ještě na počasí, v důsledku jehož můžou vzniknout samozřejmě i jiné typy škod.

Jan BUMBA, moderátor:
Když se podíváme na ty nejvážnější případy, kdy dojde ke zranění, může být kvůli tomu někdo volán k odpovědnosti?

Marcela KOTYROVÁ, manažerka komunikace a vzdělávání Asociace pojišťoven:
Tak takové škody může poškozený uplatnit jednak ze svého úrazového pojištění, ale také z odpovědnostního pojištění majitele toho objektu, pokud mluvíme o zranění pádem ledu, pokud ke zranění dojde na chodníku, tak odpovědnost samozřejmě nese majitel toho chodníku, tedy obce od 1. ledna, nicméně obecně samozřejmě platí, že tyto škody se prokazují těžko a ten, ta odpovědná osoba se i má možnost vlastně vyvinit, vyvinit tím, že prokáže, že vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby vlastně té škodě předešla.

Jan BUMBA, moderátor:
Veškerá úsilí, jak by se dívala pojišťovna na případ, kdyby třeba došlo ke zranění v místě, kde buď není chodník, anebo je tam chodník, ale je tam cedule upozorňující na padání rampouchů?

Marcela KOTYROVÁ, manažerka komunikace a vzdělávání Asociace pojišťoven:
To už, to jsou takové složitější situace, to už je spíš dotaz na nějakého právníka, nicméně tyto případy pojišťovny by určitě řešily individuálně, v každém případě žádná cedule podobná, jako jste říkal, že padají rampouchy a podobně, nezbavuje majitele toho objektu odpovědnosti a předpokládám, že do toho posouzení té škody by přistupoval nebo hodnotilo by se více aspektů, například zda ten prostor byl veřejně přístupný, nebo zda byl oplocení a podobně.

Jan BUMBA, moderátor:
Na druhé straně není zase padající sníh a led ona "vyšší moc", věc, ke které v zimě prostě dochází, lidé s tím musí počítat?

Marcela KOTYROVÁ, manažerka komunikace a vzdělávání Asociace pojišťoven:
Lidé s tím určitě musí počítat, samozřejmě musí si dávat pozor na ty cesty, to je samozřejmě odpovědnost každého z nás, musí si dávat pozor, kudy chodí, ale samozřejmě, pokud pořád směřujete k těm cedulím, nezbavuje to toho majitele k odpovědnosti tím, že by vyvěsí ceduli.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste říkala, že je někdy obtížné prokazovat zavinění nebo odpovědnost, jak by třeba měl postupovat člověk, kterému led poškodí auto?

Marcela KOTYROVÁ, manažerka komunikace a vzdělávání Asociace pojišťoven:
Tak poškozený může uplatnit škodu na majitele domu, nebo měl by odpovědnost uplatnit, teda škodu uplatnit na majitele domu z odpovědností pojistky a případně jí může uplatnit i ze své havarijní pojistky, v každém případě by si měl opatřit řádnou dokumentaci té škody, to znamená, fotodokumentaci, to stačí na mobilním telefonu, doporučujeme zabezpečit nějaké svědecké výpovědi, kontakty na svědky a v případě větších škod i je samozřejmě nutné přivolat policii k takovým škodám.

Jan BUMBA, moderátor:
Manažerka komunikace a vzdělávání Asociace pojišťoven Marcela Kotyrová. Děkuji vám, na shledanou.

Marcela KOTYROVÁ, manažerka komunikace a vzdělávání Asociace pojišťoven:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Ve spojení jsme také s předsedou Sdružení majitelů domů Tomislavem Šimečkem. Dobrý večer i vám.

Tomislav ŠIMEČEK, předseda Sdružení majitelů domů:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvědomují si majitelé domů své povinnosti a odpovědnost, pokud jde o zajištění bezpečnosti v okolí domu?

Tomislav ŠIMEČEK, předseda Sdružení majitelů domů:
Samozřejmě uvědomují. My jsme kdysi měli smlouvu s Českou podnikatelskou pojišťovnou, která pro naše členy zajišťovala pojištění odpovědnosti vyplývající z vlastnictví nemovitostí. Takže řekl bych, řada lidí se pojistila takovýmto způsobem, samozřejmě je o zcela nevyviňuje z toho, aby se nepokusili odstranit ty příčiny, tenkrát to ještě byla i schůdnost chodníků, to znamená, musí se o to normálně starat, ale může se stát, že třeba to nestihnou dostatečně brzo a potom je to otázka, kterou řeší pojišťovna.

Jan BUMBA, moderátor:
My jsme slyšeli, že vlastníka domu nějak nezbavuje odpovědnosti, pokud tam třeba dá nějakou cedulku s nápisem, že hrozí padání sněhu nebo ledu ze střechy. Máte nějaké doporučení pro majitele domů?

Tomislav ŠIMEČEK, předseda Sdružení majitelů domů:
Samozřejmě tato cedule není jaksi zcela zaručením, je to dobrá snaha upozornit ty chodce na to nebezpečí a řekl bych, pokud by chtěl opravdu se z toho vyvinit, tak by musel požádat o zábor chodníku a povolení uzávěry toho chodníku, pak ovšem za to nezodpovídá, pokud někdo tu uzávěru přeleze a je to čistě na tom člověku, který potom může být poškozen.

Jan BUMBA, moderátor:
Mají vůbec majitelé domů prostředky na to, aby led a sníh ze střech odstranili?

Tomislav ŠIMEČEK, předseda Sdružení majitelů domů:
No, u vysokých činžovních domů je to velice složité. Většina těch střech jsou sedlové střechy, na které, když na to napadne sníh, je neobyčejně nebezpečné vůbec se vypravit, takže je jediná možnost požádat nějakou firmu, která má vysokozdvižný vozík nebo hasiče, aby pomohli zejména ty rampouchy odstranit, poněvadž ty jsou nebezpečnější ještě, než ten sníh, i když i ten sníh, pokud toho spadne větší množství, je také jako dost špatná věc.

Jan BUMBA, moderátor:
Máte třeba hrubou představu o tom, kolik majitelů využilo služeb specializovaných firem?

Tomislav ŠIMEČEK, předseda Sdružení majitelů domů:
Já si myslím, že ten podíl je poměrně velice malý, jednak proto, že je málo těch firem, jednak, že to je záležitost několika tisíc korun, která se může opakovat během té zimy. A hlavně ta situace, která nastala dneska, nebo letošní zimy, je skutečně kalamitní v tom, že se nakumulovalo poměrně hodně sněhu. Bylo dlouho pod nulou a ten sníh poměrně dlouho padal.

Jan BUMBA, moderátor:
Předseda Sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. I vám děkuji. Na shledanou.

Tomislav ŠIMEČEK, předseda Sdružení majitelů domů:
Na shledanou.

Mají firmy žádat o vrácení splátek sociálního pojištění z roku 2007 kvůli chybě v zákonu

Jan BUMBA, moderátor:
Je to věc, kvůli které může ve státním rozpočtu vzniknout díra ve výši desítek miliard korun. Otázka, zda firmy nebo města mají a mohou žádat o vrácení sociálního pojištění kvůli chybě v zákoně z roku 2007, zaměstnává státní i firemní právníky. Klíčové bude rozhodování soudů, teoreticky by mohlo dojít k tisícům procesů. Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka řekl, že každá žádost se bude posuzovat a případně soudit individuálně. Ale je z principu morálně správné, aby firmy o vrácení pojistného kvůli úřednické chybě žádaly? Můžete se do naší debaty také zapojit na emailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Na linkách máme dva zástupce firem, které zastávají odlišné stanovisko. Kvido Štěpánek, majitel společnosti IsolitBravo. Dobrý večer.

Kvido ŠTĚPÁNEK, majitel společnosti IsolitBravo:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A Dalibor Dědek, majitel Jablotron Alarms. Dobrý večer i vám.

Dalibor DĚDEK, majitel Jablotron Alarms:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Dědku, vy jste kategoricky proti tomu, aby firmy žádaly o vrácení pojistného, nemýlím se?

Dalibor DĚDEK, majitel Jablotron Alarms:
Je to tak, nesouhlasím s tím, aby firmy žádaly o vrácení peněz a myslím si, že naše nebo vím, že naše firma žádat nebude.

Jan BUMBA, moderátor:
Co je pro vás hlavní argument proti, třeba to, že stát už má tak dost vysoké dluhy a ty budeme platit úplně všichni ještě hodně dlouho?

Dalibor DĚDEK, majitel Jablotron Alarms:
Víte, já považuji výběr sociálního pojištění za zcela legitimní potřebu státu, ono zrovna tak jako považuju za jeho legitimní povinnost, aby vyplácel důchody a sociální dávky, představte si, že by se stala chyba v legislativě na opačné straně a pochybuju, že by se stát zachoval tak nemorálně, že by řekl důchodcům vraťte nám všichni zpět důchody za půl roku, v zákonu byla chyba, pokud tak neuděláte, budeme vás soudit. To, že má stát dluhy, je samozřejmě další důvod, proč sociální pojištění nevracet, vždyť to není z čeho vzít. Jestli bude stát donucen nějaké peníze vrátit, bude je nucen znovu vybrat a celá taková operace bude stát spoustu peněz navíc. Ten celý proces vracení a nového výběru bude stát miliony a další miliony spolknou úroky z úvěrů, který si bude muset stát vzít na překlenutí té díry, která mu vlastně v rozpočtu vznikne.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Štěpánku, vy neříkáte, že budete o vrácení pojistného určitě žádat, ale napsal jste v Mladé frontě DNES, že za určitých okolností byste to učinil, za jakých okolností?

Kvido ŠTĚPÁNEK, majitel společnosti IsolitBravo:
No, já souhlasím s panem Dědkem, s tím, co řekl, kdyby, jo, a teďka to kdyby je to, na co se ptáte. Kdyby stát dokázal zajistit, že vybere to dodatečné pojistné, jo, do té díry, která vznikne případným vrácením, jenom od těch firem, které o to pojistné, o to vrácení pojistného žádaly, tak pak je situace jasná a není se o čem bavit, ale obávám se, že buďto stát to nedokáže, anebo i když by takový zákon odhlasovali v parlamentu, tak se zase najde nějaký poslanec Melčák číslo dvě, který ho skácí třeba u Ústavního soudu, čili mám obavu za podniky a podnikatele, za města a kraje, že se může stát, že nová daň bude uvalena plošně, bude jí platit každý, jo, a ten, kdo o to vrácení nepožádal, dopadne jak hloupý, jo, to je prostě ta moje obava ...

Jan BUMBA, moderátor:
A zase, zase zároveň, pokud by firmy o vrácení toho pojistného nežádaly, tak by nebyl žádný důvod vůbec vypisovat nějaké dodatečné pojistné nebo novou daň?

Kvido ŠTĚPÁNEK, majitel společnosti IsolitBravo:
No, to máte pravdu, jenže to je to kdyby. A to prostě nelze zajistit, protože vždycky se najde někdo, kdo o to prostě žádat bude, no. Čili jako ta situace, že by všichni si uvědomili, ano, máte pravdu, kdyby všichni si uvědomili to, co říká pan Dědek a nikdo nežádal, tak je to v pořádku a je to drobný lapsus v zákonu, protože skutečně v tom zákonu to na mnoha dalších místech bylo vysvětleno a bylo napsáno, jak se ten daňový základ počítá, čili jako je to samozřejmě i /nesrozumitelné/, ale pokud někdo žádá, o navrácení začne a vyhraje to a dostane tu daň zpátky, stát uvalí plošnou daň na ostatní, tak prostě budou v nevýhodě ti, kteří o to nežádali.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste, pane Dědku, napsal, že firmy, které požádají o navrácení pojistného, ve skutečnosti nemohou doufat, že jim ty peníze zůstanou, kdyby ale byla nějaká šance, že tyto peníze firmám zůstanou, rozhodoval byste se jinak?

Dalibor DĚDEK, majitel Jablotron Alarms:
Já si myslím, že, a teď zase navážu, teď zase navážu na to, co říkal pan Štěpánek. Ono totiž to je podobná otázka toho, jako kdyby se vás někdo zeptal, jestli si necháte peníze, který vám nepatří v případě, když se o tom nikdo nedozví, nebo když vás nikdo nechytí. On ten problém není postavený tak, že je to otázka, jestli si ty peníze nechat nebo nenechat, tam skutečně si myslím, že spíš ten problém je v tom, jak se vypořádat s tou situací, pokud si někteří ty peníze vymůžou zpět, jo, já rozhodně ...

Jan BUMBA, moderátor:
A nemyslíte, že byste třeba jako firma byli v nějaké nevýhodě, kdyby jiná společnost uspěla s žádostí o vrácení pojistného?

Dalibor DĚDEK, majitel Jablotron Alarms:
Nemyslím si, nemyslím si, že by to bylo až takový neštěstí pro naší firmu, rozhodně ta částka je podstatná, ale na druhou stranu nepovažuju za správný ty peníze žádat, tam je, toto je, to je skutečně takový trošku problém vejce slepice, protože pokud ty firmy o to začnou plošně žádat, tak ten stát bude nucen přijmout nějaký opatření, kterým to bude korigovat, a už tady zaznělo, že vlastně firmy věděly, kolik mají platit, jako já si myslím, že se víceméně /nesrozumitelné/ formální chybu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Štěpánku, není to opravdu tak, jak teď říkal pan Dědek, tedy ten základní argument, že ty peníze prostě těm firmám nepatří, že skutečně náleží státu?

Kvido ŠTĚPÁNEK, majitel společnosti IsolitBravo:
No, já si myslím, že stoprocentně se s panem Dědkem asi shodneme v 90 procentech toho, co říká, ne oba, i když jako stojíme jakoby na opačných pólech, ale shodneme se v tom, že rozhodně ta chyba je formální, na mnoha místech v zákoně bylo jiným způsobem definováno, jak se má daňový nebo základ pojistného počítat. Bylo to jasné. A jestli teďka někdo dělá, že to tam nebylo, tak to není pravda, prostě jenom si hraje na, je to /nesrozumitelné/, je to slovíčkaření, je to prostě věc, která není pravdivá, ale nicméně odzádkovala se tím, odzádkovala se tím lahev a džin se vypustil a jsou firmy, stovky, jsou tisíce, které o to vrácení žádají. A teď ti hejtmani a ti starostové a ti podnikatelé, kteří mluví o té péči dobrého hospodáře, tak mají de facto pravdu, protože jestliže se stane, že někdo dostane to pojistné zpátky vráceno a potom stát uvalí plošnou daň, to je jasný, nic jiného dělat nemůže, musí to zase /nesrozumitelné/ subjektů, čili jestliže potom stát uvalí plošnou daň a bude to platit každý, no, tak potom jasně ten, kdo to dostal vráceno, bude zvýhodněn. A ten, kdo o to nežádal, poruší tu formuli o péči dobrého hospodáře.

Jan BUMBA, moderátor:
A pane Štěpánku, jen tak mezi námi, nejde vám taky do jisté míry o to do státní správy trochu šťouchnout, vrátit jí byrokratické obstrukce?

Kvido ŠTĚPÁNEK, majitel společnosti IsolitBravo:
Mně osobně třeba tolik ne, ale na druhé straně musím říct, že ten Ježek Software, který toho džina z lahve vypustil, udělal přesně to, co dělají státní úředníci podnikatelským subjektům, podnikům, koneckonců /nesrozumitelné/ veřejné a tak dále, to znamená, že začal /nesrozumitelné/, že nešlo mu o podstatu věci, začal hledat, jestli náhodou ta formulka není napsána trochu špatně. No, a zjistil, že, že jo a že u toho soudu dovolání najde, no, čili tohle to je bohužel ta špatná věc, to je ten špatný zvyk, kterým stát a úředníci jednaní z pohnutí s podnikatelskými subjekty. No, a ten Ježek Software jim to vrátil, to je pravda.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Dědku, váš argument je principiální, morální, myslíte si, že si stát takovouto velkorysost z vaší strany zaslouží?

Dalibor DĚDEK, majitel Jablotron Alarms:
Tak v první řadě já bych chtěl korigovat to, že z dlouhodobého hlediska to skutečně není jenom morální argument, já přeci nebudu žádat o něco, co se mně nemůže vyplatit, jestliže v tuhle tu chvíli požádám stát o tisíc korun s vědomím toho, že mu vzápětí budu muset zaplatit 11 stovek, aby to pokrylo náklady spojený s navrácením peněz, s novým zaplacením nebo výběrem těchto peněz, překlenutím úvěru, prostě z toho dlouhodobého hlediska, z toho dlouhodobého hlediska to rozhodně nedělá, nedává logický smysl. A co se týká, co se týká skutečně toho, jestli si stát zaslouží určitou velkorysost, já si myslím, že stát přece není jenom hrstka politiků, kteří jej vedou, stát jsme my všichni, vy, já, naši rodiče, vaše děti, posluchači, kteří nás poslouchají, a když se na to podívám z tohohle pohledu, tak si myslím, že stát jako takový si velkorysost zaslouží.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, objevil se také argument, že firmy nejsou úplně fér, když mluví o tom, že by případnou vratku sociálního pojištění použily ve svém rozpočtu, a to proto, že sociální pojištění jde z kapes zaměstnanců, že jde o individuální odvody. Takže neměly by ty peníze teoreticky získat zaměstnanci, pane Dědku?

Dalibor DĚDEK, majitel Jablotron Alarms:
Tak to mně přijde komický, protože já si umím docela dobře představit, že když to vezmu do absurdity, tak si ti zaměstnanci tyto peníze vyberou, mohli by si je vlastně už ponechat jako důchody, až přijde ten správný čas, tak by jim stát jenom řekl, tak a teďko půl roku bez důchodu, vy jste už dostali v roce 2010. Ale to mně zní naprosto absurdně a myslím si, že až do takovýhle krajnosti nepůjdeme.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Štěpánku, co myslíte vy, neměly by ty teoreticky vysouzené peníze získat zaměstnanci, když jde o sociální pojištění?

Kvido ŠTĚPÁNEK, majitel společnosti IsolitBravo:
No, já bych jim to samozřejmě rád dal, ale na druhé straně si myslím, že ne, protože se jedná o peníze, které zaplatil podnik, jo, které zaplatil ten daňový subjekt za ně, čili jako zaměstnanci s tímto nemají co do činění, protože to za ně zaplatila firma, jo, tedy, pokud by se jednalo o vrácení a, já nevím, plošnou daň a neplošnou daň a o cokoliv dalšího, tak je to pořád stát, státní rozpočet versus ten podnikatelská subjekt a v tomto případě dost dobře nevím, jak by do toho zaměstnanci zasahovali.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Štěpánku, stálo by vám to za to jít do sporu se státem, i kdybyste měl podstoupit soudní proces, kdyby vaše firma, jako jednotlivec, se měla soudit se státem?

Kvido ŠTĚPÁNEK, majitel společnosti IsolitBravo:
Pořád jako nevím, jestli si dostatečně vysvětlujeme, že kdybychom byli s panem Dědkem my dva podnikatelé, tak se určitě domluvíme, mávneme nad tím rukou a nic po státu žádat zpátky nebudeme. A ten problém je, že ale nejsme dva a že těch podnikatelských subjektů jsou desítky nebo stovky tisíc, jo, takže to je ten základní problém, a proto se nedá na tom domluvit, a proto jako všichni shlížíme k tomu, co udělá stát. Zatím stát jako dost zákony /nesrozumitelné/, dost jako si počíná slon v porcelánu, tudíž je ... celkem není nereálná představa, to, co jsem tady říkal už asi dvakrát, že někdo dostane, některé subjekty dostanou, dostanou pojistné vráceno zpátky, ale daň se uvalí plošně na všechny.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma děkujeme za rozhovor. Našimi hosty byli Kvido Štěpánek, majitel společnosti IsolitBravo. A Dalibor Dědek, majitel Jablotron Alarms.

Zůstanou na brněnském památníku Rudoarmějců symboly srpu a kladiva

Jan BUMBA, moderátor:
Kontroverzní pomník Rudoarmějců v BrněKrálově Poli opět na pořadu dne. Brněnští radní schválili návrh, aby byly z památníku definitivně odstraněny sovětské, obecněji komunistické symboly srp a kladivo. Svého času je nechal sundat místostarosta Králova Pole, ale loni se tam zase znovu ocitly z podnětu brněnské radnice. Po telefonu zdravím náměstka primátora Brna za Stranu zelených Martina Andera. Dobrý večer.

Martin ANDER, náměstek primátora Brna /Strana zelených/:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Bylo to či nebylo úplně jednomyslné rozhodnutí, že srp a kladivo by měly z pomníku zmizet?

Martin ANDER, náměstek primátora Brna /Strana zelených/:
Bylo to dnes na radě jednomyslné rozhodnutí, všichni radní s tímto návrhem souhlasili. A myslím si, že je potřeba ho trošičku vysvětlit, protože ten, ty symbolu srpu a kladiva se na pomník nedostávaly z podnětu vedení města Brna. Ten pomník je kulturní památkou a jako takový, jeho podoba podléhá vlastně schválení a vyjadřování státních orgánů památkové péče a ty v minulosti vždy trvaly na tom, že ten pomník musí být navrácen při všech rekonstrukcích do toho původního stavu, ve kterém byl zpamátněn v roce 58.

Jan BUMBA, moderátor:
A ten původní stav je tedy se srpem a kladivem?

Martin ANDER, náměstek primátora Brna /Strana zelených/:
Ano, ten původní stav byl skutečně takový, že tomu pomníku vévodil velký srp a kladivo.

Jan BUMBA, moderátor:
Není to tedy poškození historické památky?

Martin ANDER, náměstek primátora Brna /Strana zelených/:
V tomto smyslu samozřejmě to je otázka spíš na, na ty orgány, které se zabývají těmito, těmito záležitostmi, zda například čin pana zastupitele Pelána v tomto smyslu nebyl poškozením kulturní památky. Každopádně to, co navrhuje nyní rada, je to, abychom dali do procesu projednávání takový návrh, který bude obsahovat sice symboliku Rudé armády, ale nikoliv už bez, tedy už bez těch znaku srpu a kladiva. V tomto smyslu tyhle ty symboly skutečně vyvolávají neuvěřitelné kontroverze, ta situace je neúnosná a v tom boji a vřavě těch různých, různých skupin /nesrozumitelné/ skutečně důstojnost a smysl toho památníku, který má připomínat skutečně válečné oběti, lidi, kteří položili životy při osvobozování města Brna.

Jan BUMBA, moderátor:
A pane náměstku, jaký je vůbec základní argument, proč jste rozhodli o odstranění srpu a kladiva?

Martin ANDER, náměstek primátora Brna /Strana zelených/:
Já bych to chtěl upřesnit. My jsme na začátku toho procesu, rada rozhodla v tom smyslu, že odbor, který má tuto záležitost na starost, připraví návrh, který, návrh rekonstrukce toho pomníku v takové podobě, aby nadále už neobsahoval ty symboly srpu a kladiva. Tento návrh ale následně my jsme povinni dát do procesu projednávání se všemi státními orgány, které se k tomu mají právo vyjadřovat, a to je tedy, ať tedy ministerstvo kultury, orgány státní památkové péče, tak například i ministerstvo obrany. A pokud tyto orgány v budoucnu budou požadovat to, že takovýto návrh, tedy bez srpu a kladiva se na tom pomníku nesmí objevit, tak my v tomhle tom smyslu skutečně budeme tahat za kratší konec provazu, ale já věřím, že ty uplynulé měsíce těch kontroverzí a souvislého poškozování toho památníku skutečně i v těchto orgánech jaksi zanechají určitou stopu a že i úředníci státu, kteří si k podobě památníku, jako kulturní památky budou v budoucnu vyjadřovat, tak budou tohle brát v potaz a že dají souhlas s tím, že ten památník bude uveden do takové podoby, že ty komunistické symboly už na ně nebudou uvedeny.

Jan BUMBA, moderátor:
Náměstek brněnského primátora Martin Ander. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Martin ANDER, náměstek primátora Brna /Strana zelených/:
Na slyšenou.

Jan BUMBA, moderátor:
Takové byly Ozvěny dne.