Ozvěny dne - zprávy 18. ledna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Bezvládí a zoufalství panuje po ničivém zemětřesení v haitské metropoli. Hlásí z PortoauPrince náš zpravodaj Pavel Polák.

Pavel POLÁK, redaktor:
Rabuje se už i za bílého dne a dochází často k přestřelkám s místní policií.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Nákladní auta a autobusy budou v pátek odpoledne platit vyšší mýto, vláda tak chce regulovat dopravní špičku.

osoba:
Shoda ve vládě celkově byla na tom, že je potřeba postupovat ekonomickou cestou, nikoliv administrativními zákazy.

Jan BUMBA, moderátor:
Obří pilu Javořice v Ptení na Prostějovsku vydražil dnes anonymní kupec za rekordní částku půl miliardy korun.

osoba:
Já jsem /nesrozumitelné/ z Olomouce, já bych se teďko v této věci nerad vyjadřoval, dražilo se to pro mého klienta.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude zataženo až oblačno, v Čechách může místy sněžit, teploty do dvou, na horách kolem minus tří stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Bezvládí a zoufalství panuje po ničivém zemětřesení v haitské metropoli

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Haiti vyhlásilo nouzový stav, který potrvá do konce ledna. Svět se mobilizuje na jeho pomoc. Vedle zdravotních potíží a nedostatku vodu a potravin se situace na Haiti vyostřuje v rovině bezpečnostní. Na to by měli podle OSN dohlížet jak mírové sbory, tak tisíce amerických vojáků. Zemětřesení z 12. ledna Haiti zpustošilo a vyvolalo jednu z nejhorších humanitárních krizí posledních let. O život přišly desetitisíce lidí. Odhady celkového počtu obětí se pohybují mezi stem a dvěma sty tisíci lidí.

Pavel POLÁK, redaktor:
První řadě bezpečnostní situace se zhoršuje, lidé v /nesrozumitelné/, tedy v tom místě, které zemětřesení postihlo nejvíce, jsou vyhladovělí a nedostává se jim pitné vody, rabuje se už i za bílého dne a dochází často k přestřelkám s místní policií. V noci na dnešek bylo zastřeleno sedm policistů. A situaci může zachránit v podstatě jen rychlá distribuce humanitární pomoci, která tu sice je, ale rychlá rozhodně není a rozhodně se nedostává ke všem. Tolik zatím vše z PortoauPrince na Haiti Pavel Polák, Radiožurnál.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Podrobněji budeme o situaci na Haiti hovořit s Pavlem Polákem v publicistické části Ozvěn dne.

35 milionů korun, tolik peněz zatím pošlou Češi dohromady na pomoc Haiti

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
35 milionů korun, tolik peněz zatím pošlou Češi dohromady na pomoc Haiti. Humanitární sbírky už vynesly na 15 milionů. Další pomoc dnes schválila česká vláda, a to celkem 20 milionů.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Charita Česká republika už vybrala skoro 4 a půl milionu. Ve středu tam pošle dva lidi, kteří znají místní poměry. Podle jednoho z nich Oldřicha Pospíšila bude jejich hlavním úkolem rychlá pomoc lidem postiženým zemětřesením.

Oldřich POSPÍŠIL:
Předpokládáme, že jednou z našich priorit v téhle chvíli bude zaměřit se opět na děti.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Podle vedoucího oddělení humanitární a rozvojové pomoci Pavla Grubera budou lidé z české charity spolupracovat s odborníky na místě.

Pavel GRUBER, vedoucí oddělení humanitární a rozvojové pomoci:
Na místě máme toho našeho nejpřirozenějšího partnera haitskou charitu. Potom vzhledem k tomu regionu, kde se Haiti nachází, tak je tam velmi silná americká charita.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Říká Pavel Gruber. ADRA, která staví na Haiti provizorní nemocnici, vybrala už 3 a půl milionu korun. Společnost Člověk v tísni odeslala už v pátek víc než 2 a půl milionu. Lenka Jansová, Radiožurnál.

429 milionů eur, taková je nabídka pomoci Haiti od Evropské unie

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
429 milionů eur, taková je nabídka pomoci Haiti od Evropské unie. Dohodli se na ní na mimořádné schůzce v Bruselu představitelé ministerstev zahraničí zemí 27. Peníze na řešení okamžitých potřeb Haiťanů i na dlouhodobou rekonstrukci země pocházejí jak celounijního rozpočtu, tak od jednotlivých členských států.

Mýto bude v páteční špičce vyšší

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Mýto bude v páteční špičce vyšší. Rozhodla o tom dnes vláda. Regulovat tak chce velký provoz na konci týdne. Kvůli němu už se dřív jednalo o úplném zákazu jízdy kamionů během pátečních odpolední a večerů. Nakonec ale zvítězilo omezit dopravce finanční cestou.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Místo úplného zákazu, zvýšení mýta v pátek mezi 15 a 21 hodinou. Naopak v ostatní dny určitá sleva. Tak by chtěl ministr dopravy Gustáv Slamečka odlehčit provoz ve špičce na konci týdne.

Gustáv SLAMEČKA, ministr dopravy:
Předpokládám, že by se nám v tom inkriminovaném časovém úseku zhruba asi ta intenzita měla snížit o 30 procent.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Po půl roce se potom podle něj systém vyhodnotí. Úprava mýtného vychází z dohod mezi ministerstvem a dopravci. Ti proto opatření respektují. Potvrdil generální tajemník sdružení ČESMAD BOHEMIA Martin Špryňar.

Martin ŠPRYŇAR, generální tajemník sdružení ČESMAD BOHEMIA:
Určitě to není něco, z čeho by dopravci byli nadšení, na druhou stranu je potřeba říct, že to bylo součástí celkem dlouhých a těžkých jednáních. Dosažený kompromis respektujeme.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Jak ale doplnil generální ředitel ČSAD Semily Tomáš Roubíček, komplikace to přinese hlavně autobusové dopravě.

Tomáš ROUBÍČEK, generální ředitel ČSAD Semily:
Autobusoví dopravci, jestliže provozuje konkrétní linky podle jízdních řádů, tak prostě je /nesrozumitelné/ a nemá na vybranou, ta komplikace tu stoprocentně je.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Vyšší sazby mýta v pátek odpoledne se do praxe dostanou od února. Veronika Malá, Radiožurnál.

Udržení deficitu státního rozpočtu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Udržet deficit veřejných financí pod 163 miliardami korun bude vláda chtít i úsporou v rozpočtu ministerstev. Jednotlivé resorty zatím nebudou moci bez souhlasu kabinetu použít 5 procent prostředků ze svých rozpočtů. Vázání výdajů by se nemělo dotknout ministerstva zemědělství a obrany. Proč, to ví Václava Vařeková, kterou teď zdravím na úřad vlády. Dobrý večer.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Pěkný podvečer. No, tak podle vlády totiž poslance už při sestavování rozpočtu do hospodaření těchto resortů zasáhli. Vláda také rozhodla, že podobným způsobem zatím omezí využití jednoho procenta peněz určených na platy zaměstnanců ministerstev.

Jan FISCHER, premiér:
Teď není potřeba nikoho posílat z práce pryč, ani že by se to dotklo přímo snižování platů, k čemu bude obezřetný první, samozřejmě k pohyblivé složce. Velmi opatrně budou zacházet s odměnami, s prostředky tohoto druhu, z navyšování osobních hodnocení, osobních příplatků a podobně.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Řekl po jednání vlády premiér Jan Fischer. 20. května pak chce vláda od ministra financí slyšet, jak se veřejné hospodaření vyvíjí a jestli může tyto vázané výdaje uvolnit nebo ne. Celkem by toto opatření mělo uspořit 5 miliard a 800 milionů korun. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Vedení ODS řeší problém s takzvanými černými dušemi

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Vedení ODS řeší problém s takzvanými černými dušemi. Právě v těchto chvílích jedná výkonná rada strany o změně stanov, které upraví způsob výběru delegátů na stranické kongresy. Občanští demokraté se tak snaží eliminovat účelové nabírání členů v některých regionech. V sídle ODS na pražském Pankráci máme našeho reportéra Zbyňka Zikmunda. Dobrý večer.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Pěkný večer. Černé duše, kmotři, velrybáři, dva měsíce po kongresu vedení ODS opět řeší, jak se zbavit těchto problémů, které stranu poškozují. Výsledkem by měla být stanov strany tak, aby nemohli být účelově nabírání členové do regionálních organizací, čímž pak některé z nich získávají neúměrný vliv. Předseda ODS Mirek Topolánek chce prosadit změnu vnitrostranických pravidel pro počty delegátů, které jednotlivé organizace vysílají na stranický kongres strany. Dosud platilo pravidlo čím víc členů, tím víc delegátů. Nově by měla být zohledněna úspěšnost strany ve volbách v jednotlivých regionech. Ještě připomenu, že ODS není jedinou stranou, která problém černých duší řeší. Podobné problémy měla třeba ČSSD v Ústeckém kraji.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Tolik reportér Radiožurnálu Zbyněk Zikmund z pražského sídla ODS.

Budoucnost Pily Javořice v Ptení na Prostějovsku je nejasná

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Budoucnost Pily Javořice v Ptení na Prostějovsku je i po dnešní dražbě nejasná. Za půl miliardy korun jí získal zatím neznámý majitel.

Vladan DOKOUPIL, redaktor:
Půl miliardy korun byla nejnižší a zároveň jediná nabídka. Podal jí olomoucký advokát Petr Dítě. Na otázku, koho zastupuje a jaké má s Pilou Javořice záměry, neodpověděl.

Petr DÍTĚ, olomoucký advokát:
Já bych se teďko v této věci nerad jako vyjadřoval, protože se to dražilo pro mého klienta, takže v současnosti bych nerad k tomu podával nějaké bližší informace.

Vladan DOKOUPIL, redaktor:
Prodávající společnosti Javořice a CE Wood mohou podle představenstva Ivana Doubravy zaplatit po prodeji pily svého dluhy. Pila Javořice už nějaký čas nepracuje, práci tam ztratilo bezmála 300 lidí. Jejich budoucnost se možná vyjasní do 30 dnů. V této lhůtě má vítěz dražby doplatit kupní cenu a pak se může ujmout vlády nad koupeným podnikem. Pro Radiožurnál Vladan Dokoupil, Brno.

Výpadky proudu na Vsetínsku

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Starostům na Vsetínsku došla trpělivost a stále se opakujícími výpadky proudu po každém větší sněžení. Na dnešek proto pozvali do Vsetína k vyjasnění situace zástupce společnosti ČEZ Distribuce.

Roman VERNER, redaktor:
Špatná komunikace s operátory, zrušené obvodové čety, zanedbaná údržba bezpečnostních pruhů kolem mnohdy zastaralého vedení proudu. To byly hlavní výtky, které dnes starostové přednesli.

Petr KOCHWASSER, místostarosta Jablůnky:
Budeme požadovat, aby tato vedení elektrické byla ošetřena, to znamená, aby tam byl nějaký výřez tady těchto porostů, které hrozí tím, že spadnou na vedení. A tak, jak to slibovali kdysi.

Roman VERNER, redaktor:
Uvedl jeden z příkladů místostarosta Jablůnky Petr Kochwasser.

Jiří KOUTECKÝ, bezpečnostní ředitel ČEZ Distribuce:
Samozřejmě si chceme udělat analýzu těch připomínek, který tady zazněly, a chceme se ubezpečit, zda opravdu některá ta vedení, tak jak tady byla popsána, vykazují ty nedostatky, který vykazují.

Roman VERNER, redaktor:
Ujistil bezpečnostní ředitel ČEZ Distribuce Jiří Koutecký. Zároveň přislíbil starostům zachování přístupu na krizové telefonní linky a vytvoření společné pracovní skupiny pro vyřešení vleklého problému. Pro Radiožurnál, Roman Verner, Vsetín.

Sníh opět komplikoval dopravu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Sníh opět komplikoval dopravu. Ve středních Čechách nabíraly zpoždění hlavně vlaky. Řada spojů na trať vůbec nevyjela.

Michal TRNKA, redaktor:
Problémy dnes byly hlavně na trati z Kolína do Ledečka. Mezi Ledečkem a Uhlířskými Janovicemi totiž v závějích sněhu uvízl osobní vlak. Se zpožděním do 15 minut počítejte na trati z Kolína do Prahy. I tam komplikuje situaci sníh v kolejišti. Těžký sníh přidělal práci středočeským hasičům, pomáhali například v Ohařích na Kolínsku, kde se ráno zřítila střecha rodinného domu. Další střecha se propadla ve Velimi na Kolínsku, tentokrát šlo o výrobní halu, která ale byla naštěstí prázdná. Pro Radiožurnál Michal Trnka, střední Čechy.

Taliban útočil přímo v centru afghánské metropol

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Taliban dnes útočil přímo v centru afghánské metropole. Během největšího útoku, jaký Kábul za poslední dobu zažil, zemřelo 14 lidí. 9 útočníků a 5 policistů a příslušníků bezpečnostních sil. Desítky civilistů byly zraněny. Terčem ozbrojencům se staly banky, nákupní střediska a několik ministerstev.

Jaromír MAREK, redaktor:
Útok zahájil sebevražedný atentátník, který odpálil nálož v autě před nákupním střediskem. Poté vzalo komando útokem další obchodní dům. Ozbrojenci se zabarikádovali v budově a svedli několikahodinový boj s policií. Trvalo 4 hodiny, než se situaci v Kábulu podařilo dostat pod kontrolu. Útok radikálů, který se odehrával v nejstřeženější části města poblíž prezidentského paláce, svědčí o rostoucí troufalosti hnutí Taliban. Jaromír Marek, Radiožurnál.

Turecký atentátník se po téměř 30 letech ocitl na svobodě

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Turecký atentátník, který se v roce 1981 pokusil o atentát na papeže Jana Pavla II., se dnes po téměř 30 letech ocitl na svobodě. Ihned po propuštění z věznice se Mehmet Ali Agca podrobil psychiatrickému vyšetření ve vojenské nemocnici v Ankaře. Poté, co byl uznán neschopným vojenské služby, je definitivně na svobodě.

Klára STEJSKALOVÁ, redaktorka:
O Agcově duševním zdraví panují pochybnosti. Z vězení vypouštěl často velmi kuriózní prohlášení. Například hlásal konec světa nebo se prohlásil za druhého mesiáše. A oznámil, že má v úmyslu napsat dokonalou a pravdivou Bibli. Nyní Agca doufá, že vydělá miliony za rozhovory a scénář ke svému životnímu příběhu. Stále totiž není jasné, kdo si u něho vraždu Jana Pavla II. objednal. V minulosti Agca tvrdil, že si ho najala bulharská tajná služba. Naposledy, že jednal s pomocí některých kardinálů. Navzdory atentátníkovi nedůvěryhodnosti s ním už některá vydavatelství údajně uzavřela smlouvu. Klára Stejskalová, Radiožurnál.

Herecká asociace dnes zveřejnila nominaci na ceny Thálie 2009

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Herecká asociace dnes zveřejnila nominaci na ceny Thálie 2009. Ty se každoročně udělují ve čtyřech kategoriích v činohře, opeře, baletu a muzikálu. Ve všech uvedených kategoriích se udělují za mimořádné jevištní výkony v inscenacích, které měly vloni premiéru. Mezi nominovanými v nejsledovanější sekci, tedy v činohře, se objevili například Andrea Černá za roli Máši ve Třech sestrách z Divadla na Fidlovačce a Martin Pechlát za ztvárnění Goebbelse v inscenaci Goebbels Baarová z Divadla Komedie.

Andrea ČERNÁ:
Mám z toho samozřejmě radost, myslím, že moje maminka z toho má ještě mnohem větší radost. Ta inscenace je podle mě velmi dobrá. /nesrozumitelné/ s námi odvedl dobrou a náročnou práci a myslím, že se to na nás všech odráží, nejenom na mě.

Martin PECHLÁT:
Já jsem rád za tu nominaci. Jestli to něco znamená nebo život /nesrozumitelné/ přesně nevím. Doufám, že budou ještě další takovýhle role, ale asi se prostě podařilo, hlavně Dušanovi Pařízkovi, nechat postavit tu inscenaci.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co mimo jiné uslyšíte v následujících minutách. Na kolik se daří na Haiti udržovat pořádek a kdo je pánem na rozbořených ulicích. A lidé v Česku jsou podle statistiků nejméně ohroženi chudobou v celé Evropské unii. Čemu za toto postavení vděčí.

Situace na Haiti

Jan BUMBA, moderátor:
Vládou vyhlášený stav nouze, humanitární krize historických rozměrů, odhady obětí se šplhají až ke dvěma stům tisícům. Haiti, necelý týden po zemětřesení, které zpustošilo velkou část chudé karibské země. Pomoc pořád přichází pomaleji, než by bylo záhodno. A mezinárodní výbor Červeného kříže dnes varoval, že v postižených oblastech přibývá případů násilí a rabování. Bylo to patrné i dnes na ulicích hlavního města PortoauPrince. Zeptal jsem se krátce před vysíláním našeho zvláštního zpravodaje Pavla Poláka.

Pavel POLÁK, redaktor:
Jsem se dneska procházel centrem, tak k jedné takové přestřelce došlo také v ulici, se začalo tam pálit do vzduchu, aby policie rozehnala rabující lidi, takže to zase mohu z vlastní zkušenosti potvrdit.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se tedy říci, že se místním úřadů vůbec nedaří udržovat žádný ani základní pořádek?

Pavel POLÁK, redaktor:
Na první pohled to tak skutečně vypadá, v ulicích /nesrozumitelné/ policie, jsou ještě vidět vojáci v modrých přilbách, nejsou tam vůbec vidět /nesrozumitelné/ vojáci, ty jsou jenom na letišti v PortoauPrince v ulicích, takže jsem je neviděl. Ale myslím, že ještě, než přítomnost zbourá a /nesrozumitelné/ policistů v ulicích, je mnohem důležitější, aby se do PortoauPrince dostalo humanitární pomoc, aby se dostala k lidem, kteří, kteří to potřebují, a to vodu a potraviny, protože ti lidé jsou opravdu zoufalí, mají hlad, mají velkou žízeň a v zásadě k rabování jsou nucení okolnostmi.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže těm postiženým lidem, k těm postiženým lidem se vůbec nedostává žádná humanitární pomoc?

Pavel POLÁK, redaktor:
Včera jsem byl ve dvou táborech postavených na jednom stadionu a na jednom velkém prostranství. A když jsem mluvil s lidmi přímo na místě, tak říkali nemáme vodu, nemáme jídlo, nedostávají se k nám žádné léky, což je trochu paradoxní, protože /nesrozumitelné/ letištní ploše PortoauPrince, tak sem přistává jedno letadlo za druhým s humanitární pomoci, ale ten problém je spíše logistický, jak řekl šéf jedné organizace, /nesrozumitelné/ je problém dostat se k materiálu, který se tady /nesrozumitelné/ na letišti v PortoauPrince, to se zatím nedaří ani zhruba za celý týden po zemětřesní, to je ten nejvážnější problém.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvádí z haitského PortoauPrince zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák, velice se omlouváme za špatnou kvalitu telefonického spojení. Jen dodám, že krátce před šestou začaly z tamějšího letiště přicházet zprávy o větším incidentu, při němž bylo zraněno několik desítek amerických vojáků, zjišťujeme podrobnosti. Koordinaci kroků na pomoc Haiti se dnes v Bruselu věnovala mimořádná ministerská schůzka Evropské unie. Českou republiku na ní zastupovala náměstkyně ministra zahraničí Helena Bambasová. Dobrý večer.

Helena BAMBASOVÁ, náměstkyně ministra zahraničí:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Unie oznámila, že na tu okamžitou a střednědobou podporu Haiťanů vyčlení kolem dvou set milionů eur. S dalšími dvěma sty se počítá v dlouhodobějším výhledu na rekonstrukci země. Můžete, prosím, říci, kam konkrétně půjdou ty první peníze?

Helena BAMBASOVÁ, náměstkyně ministra zahraničí:
Já bych to číslo ještě trochu upřesnila. Evropská komise tam na tom dnešním mimořádném zasedání Rady ministrů ohlásila, že je připravena uvolnit na tu emergency, čili tu bezprostřední pomoc, 30 milionů euro, dále na další pomoc dalších 100 milionů euro, to je dohromady 130 milionů euro. A sčítaly se tam závazky jednotlivých členských států, dohromady se sečetlo dalších 92 milionů euro.

Jan BUMBA, moderátor:
Kam by tyto peníze měly jít?

Helena BAMBASOVÁ, náměstkyně ministra zahraničí:
Tak, jak říkal už pan redaktor přímo z místa, nejpotřebnější jsou potraviny, voda, léky, medicínský kapacity a přístřeší, čili zejména v tuto chvíli většina členských států Evropská posílá peníze agencím OSN, které jsou na místě a které mají možnost prostě ty, ty chybějící věci tam opatřit. Pak jsou další velcí /nesrozumitelné/, což je Evropský unie zejména Francie a Španělsko, kteří mají na místě řadu lidí. Francie vysílá dvě lodi, má na místě asi 500 lidí, má letecký most na /nesrozumitelné/, takže ty zajišťují přísun prostě tý potřebný pomoci, vlastnoručně vlastními silami a vlastními kapacitami.

Jan BUMBA, moderátor:
Slyšeli jsme ale také našeho zpravodaje, který říkal, že na letišti v PortoauPrince přistává jedno letadlo za druhým. Nicméně, že se nedaří pomoc ani pitnou vodu, potraviny dostat k lidem, k těm nejpotřebnějším, jak je možné zajistit, aby se skutečně třeba ta pomoc z peněz z Evropské unie dostala k lidem postiženým?

Helena BAMBASOVÁ, náměstkyně ministra zahraničí:
To je, myslím, jeden z hlavních problémů nebo hlavních vízech téhle té humanitární katastrofy, na rozdíl od některých předchozích, kdy obvykle v těch prvních dnech po zemětřesení je to samotný ten postižený stát, který mobilizuje svý kapacity a snaží se něco dělat pro ty postižené lidi, a to se tady na Haiti vlastně vůbec nestalo. Čili v těch prvních, dvou, třech dnech, než dorazili Američané a Francouzi, tak vlastně se skoro nic nedělo, protože ten stát se totálně zhroutil a jeho kapacity. Čili je tam potřeba samozřejmě technika těžká, jsou tam potřeba nákladní vozy, Francouzi tam posílají dvě lodě, na nichž mají teda velkých 50 náklaďáků, totéž dělají Američané. Ale ta letiště omezený možnosti distribuce a rostoucí jaksi rizika bezpečnostní situace jsou největší, největší problémy, který teď na Haiti jsou.

Jan BUMBA, moderátor:
Rýsuje se nějaká společná akce nebo operace pod hlavičkou Evropské unie 27 jako takové?

Helena BAMBASOVÁ, náměstkyně ministra zahraničí:
Takhle přesně jsme o tom nemluvili. Mluvili jsme o tom, že bude Evropská unie pod vedením baronky Ashton jaksi koordinovat ty potřeby a bude se obracet na jednotlivé členské státy, aby je vyzývala jaksi koordinovaně k tomu, co je potřeba. A bude navrhovat, co chybí. Dostala mandát k tomu, aby jednala se Spojenými národy, s OSN a též se Spojenými státy o další koordinaci.

Jan BUMBA, moderátor:
Zmiňovala jste, jak aktivní je třeba Francie ohledně pomoci Haiti. Nepanuje nějaká řevnivost mezi Evropskou unií a konkrétně Francií a Spojenými státy, pokud jde o míru angažovanosti na Haiti?

Helena BAMBASOVÁ, náměstkyně ministra zahraničí:
Já myslím, že v tuto chvíli, ne, že v tuto chvíli se poměrně všichni v rámci svých kapacit snaží dělat, co je v jejich silách, ale znovu opakuju, důležité je, právě aby se všichni, pokud možno v určité míře aspoň koordinovali. My menší dárci, kteří asi nejsme schopni tam vyslat loď nebo kontingent letadel s velkou posádkou a s bezpečnostními silami, tak to nejrozumnější, co v tuto chvíli můžeme dělat, je posílat peníze agencím OSN, které jsou na místě a který tu kapacitu a znalost mají. A v další fázi, tak my samozřejmě jsme taky připraveni případně poslat materiální pomoc.

Jan BUMBA, moderátor:
Helena Bambasová, náměstkyně ministra zahraničí. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Helena BAMBASOVÁ, náměstkyně ministra zahraničí:
Prosím, na shledanou.

Poznámka Ivana Hoffmana

Jan BUMBA, moderátor:
Žádné válečné sekery mezi námi nelétají. Ujišťovali dnes předseda občanských demokratů Mirek Topolánek a pražský primátor Pavel Bém po setkání stranického grémia s vedením pražské organizace. A po sérii výroků, které s v posledních dnech objevily v tisku, a v nichž bylo patrné jiskření mezi pány Topolánkem a Bémem. Teď oba tvrdí, že údajné spory vyvolávají uměle média. Celostátní vedení ale zjevně znepokojuje vyhlídka, že by ODS mohla při letošních volbách v její pražské baště vážně ublížit například kauza ztrátové projektu Opencard. Více už v poznámce Ozvěn dne, Ivan Hoffman, komentátor listu Deník.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník:
ODS se nezdá být v nejlepší volební kondici. Roste napětí mezi vedením strany a regiony, přičemž problematickým regionem se zdá být i Praha. Z ní přitom ODS stojí a padá. Bez pražských hlasů nemá ve volbách valnou šanci. Dokonce se dá říct, že stranu sice vede Mirek Topolánek, ale volby rozhodne to, jak Pavel Bém ustojí situaci v metropoli, kde je teď v módě TOP 09 díky vtipnému Kalouskovi a knížeti z fajfkou, zatímco ODS se kvůli sérii podezření na korupci a špatné hospodaření stává pro média fackovacím panákem. Předseda Topolánek působí dojmem, že by rád podřídil regionální pantalaty centrální disciplíně, jenomže v centru pod nosem to vypadá nejhůř. Aktéři posledních výměn názorů přes média jsou v politice dlouho, takže vědí, že právě na takovéto veřejné praní špinavého prádla jsou voliči alergičtí. Pokud tedy na sebe útočí, musí jít o něco vážného. A když navíc ještě dělají tiskovky o tom, že se nehádají, situace bude přímo kritická. O program asi nepůjde, ten už naše politické strany dávno neřeší. Zbývá boj o moc. Tématem nadcházejících voleb, zdá se, bude korupce, ve které veřejnost stále víc vidí jádro všech společenských a politických potíží. Téma korupce lze zvednout dvěma způsoby. Postavit se jí čelem, obětovat pár korupčníků z vlastních řad a teatrálně se od nich distancovat, to se může líbit, ale také to nemusí zabrat. Druhý způsobem je zatloukat, zatloukat a zatloukat. To sice partaji nepomůže, ale také neuškodí. ODS se prezentuje jako strana konzervativní, takže spíše zvolí to zatloukání. Na radikální rozlučku s korupčníky je dost času poté, co kvůli nim pražská křesla ve sněmovně dostane neúplatný kníže s fajfkou.

Jan BUMBA, moderátor:
Soudí Ivan Hoffman, komentátor Deníku.

Česká republika má v Evropské unii nejméně obyvatel, kterým hrozí chudoba

Jan BUMBA, moderátor:
Kdy jste naposledy slyšeli nějakou dobrou zprávu o stavu země, ve které žijeme? Jednu dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má v Evropské unii nejméně obyvatel, kterým hrozí chudoba. Tomuto riziku je vystaveno asi 9 procent lidí, průměr Evropské unie je přitom 17 procent. Za Českou republikou se na druhém místě umístily Slovensko a Nizozemsko s 11 procenty, naopak nejvíce jsou chudobou ohroženi Lotyši, Rumuni a Bulhaři. Chudobu měří Eurostat několika ukazateli, například zda mohou lidé vyjet na dovolenou, zda si mohou v zimě zatopit, nebo jestli si mohou koupit maso k obědu. Naším hostem je teď profesor Martin Potůček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer.

Martin POTŮČEK, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jsou ta kritéria, podle kterých měří Eurostat chudobu, potenciální chudobu dobrým vodítkem pro určení toho, jak na tom jaká země je?

Martin POTŮČEK, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy:
No, tak jak jste to řekl, tak si myslím, že mnoho lidí oněmělo a s otevřenou pusou, poněvadž je samozřejmě jasné, že pokud bychom srovnávali absolutní výskyt chudoby, tak Česká republika na tom rozhodně nebude nejlépe v Evropě. Takže musím hned začít vysvětlovat, o co vlastně jde. Mohu?

Jan BUMBA, moderátor:
No, prosím, samozřejmě, od toho jste tady.

Martin POTŮČEK, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy:
Dobře. Takže ta míra chudoby se týká jenom rozložení těch bohatších a chudších přímo u nás v České republice. Jediné, co je společné, je ten ukazatel, který Eurostat uplatňuje a ten se konstruuje tímto způsobem. Vezme se rozložení pracovních příjmů v dané zemi a vyberou se ty příjmy, které jsou nejčetnější, to znamená, které se nejčastěji vyskytují, nejsou to tedy ty průměrné příjmy, o kterých se v novinách často píše, tyto takzvané mediánové příjmy jsou výrazně nižší, za ten rok 2008 se hrubý mediánový příjem u nás počítal kolem 15 tisíc korun měsíčně. A z toho se vypočítá hranice chudoby pro danou zemi, jako 60 procent tohoto příjmu. Takže, takže ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ano, ale stále, stále v těch zemích jsou nějaké ceny a podobně a z toho výzkumu nevyplývá to, že v České republice skutečně je nejméně lidí, kterým hrozí, že si třeba nebudou moci koupit potraviny nebo něco takového?

Martin POTŮČEK, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy:
No, strašně rád bych vám na tuto otázku, ani nevíte, jak rád odpověděl kladně, ale nemohu, právě proto, poněvadž to není absolutní míra chudoby. Ta absolutní míra chudoby, ta třeba ve světě se počítá jako dva dolary na osobu a den, ale to je něco úplně jiného. Takže jde tady o to, že třeba člověk, který je podle této statistiky v České republice bohatý, tak v Rakousku by byl zařazen právě do té kategorie chudých, takže absolutně, když bychom se na to podívali z hlediska skutečně těch příjmů a toho, kolik si za ně lidé mohou dovolit, tak na tom rozhodně nejsme v Evropě zdaleka nejlépe.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale nestačí těm lidem v Česku jejich příjem na lepší život, než třeba v Rakousku?

Martin POTŮČEK, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy:
No, nestačí, v žádném případě ne. Já vám to ještě ukážu na jednom dalším ukazateli. Já tady mám před sebou statistiku, kolik vlastně si Češi vydělávají ve srovnání s obyvateli jiných evropských zemí a pořád u nás ty mzdy jdou dva a půl až třikrát nižší, než třeba v Rakousku nebo v Německu nebo v Belgii a to znamená, že vlastně i ty příjmy, které pak se započítávají tady do tohoto, takhle, ty příjmy potom vypovídají hodně o tom, co si lidé mohou nebo nemohou dovolit, poněvadž v mnoha směrech už dnes máme ceny srovnatelné s cenami v Rakousku nebo v Německu, ale ty příjmy máme pořád ještě výrazně nižší.

Jan BUMBA, moderátor:
Sociolog Martin Potůček, děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Martin POTŮČEK, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy:
Není zač. Na shledanou.

Zvýšení rozpočtového schodku

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Z poslaneckých návrhů, které by vedly ke zvýšení rozpočtového schodku, má největší šanci na schválení předloha o návratu výše mateřské na loňskou úroveň. Řekl to dnes premiér Jan Fischer. Když hodnotil svá jednání s lídry parlamentních stran. Mateřská klesla kvůli vládním protikrizovým opatřením. Návrh na její zvýšení podala KDUČSL. Podporují to ČSSD a KSČM. Podle premiéra má tento návrh velkou naději na průchodnost. Procedura ale nekončí ve sněmovně, pokračuje v Senátu a u prezidenta. Šéf horní komory Přemysl Sobotka i prezident Václav Klaus dali najevo, že předlohy zvyšující rozpočtový schodek vetují.

Mirek Topolánek a Pavel Bém odmítli, že by na sebe vzájemně útočili

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Předseda ODS Mirek Topolánek a pražský primátor Pavel Bém odmítli, že by na sebe vzájemně útočili. Jejich údajné spory podle nich uměle vyvolala média. Jejich společným cílem je teď vítězství ve volbách. Řekli to dnes po společném jednání grémia ODS s vedením pražské regionální organizace, kde se zabývali také financemi na předvolební kampaň a klesající podporou ODS.

I po pěti dnech nacházejí záchranáři v troskách na Haiti živé lidi

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
I po pěti dnech nacházejí záchranáři v troskách na Haiti živé lidi. Mezi těmi, co přežili, se stupňuje napětí kvůli pomalé a nedostatečně koordinované distribuci humanitární pomoci. Vláda vyhlásila v zemi nouzový stav až do konce ledna. Zoufalou situaci chce alespoň částečně řešit stavěním stanových táborů na otevřených plochách na okraji PortoauPrince, kde by mohli nalézt útočiště sta tisíce lidí.

Charita Česká republika už vybrala pro Haiti skoro 4 a půl milionu korun

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Charita Česká republika už vybrala pro Haiti skoro 4 a půl milionu korun. Celkem zatím humanitární sbírky vynesly na 15 milionů. Další pomoc dnes schválila česká vláda, a to celkem 20 milionů korun. Vedoucí oddělení humanitární a rozvojové pomoci české charity Pavel Gruber Radiožurnálu řekl, že pomoc na místě už je v plném proudu.

Pavel GRUBER, vedoucí oddělení humanitární a rozvojové pomoci:
Pomoc momentálně se zajišťuje dvěma hlavními kanály. Jedno je naše partnerská Charita Haiti, která již začala s distribucí stanů a zjišťováním potřeby v /nesrozumitelné/ okolí. A dále je to náš druhý velký partner Charita USA, která již organizuje dodávky balíčků jídla z Dominikánské republiky.

Rozhledna Bramberk v Lučanech nad Nisou je v ohrožení

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Oblíbené turistické místo v Jizerských horách, rozhledna Bramberk v Lučanech nad Nisou, je v ohrožení. Už dva roky je zavřená a chátrá. Její současný stav zapříčinily dluhy a nezájem současného majitele rozhledny. Jak to na Bramberku vypadá, líčí správce konkurzní podstaty Jiří Šubr.

Jiří ŠUBR, správce konkurzní podstaty:
Bramberk není zrovna v utěšeném stavu. Ta samotná rozhledna, ta je také ve špatném stavu a v podstatě může být zpřístupněna až po nějaké investici, která zatím jsme odhadovali až na půl milionu korun. Na té rozhledně je hlavně je v nedobrém stavu schodiště, které je dřevěné a hrozilo by nebezpečí úrazu, takže kompletně by se musela zrekonstruovat celé schodiště, plus další nějaké prvky.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut. Může Středočeský kraj kvůli organizačnímu sloučení pěti nemocnic ztratit kontrolu nad těmito zdravotnickými zařízení? A kteří umělci mají letos šanci na prestižní ocenění Thálie.

Může Středočeský kraj kvůli organizačnímu sloučení 5 nemocnic ztratit kontrolu nad těmito zdravotnickými zařízení?

Jan BUMBA, moderátor:
Jaká je budoucnost nemocnic v Příbrami, Kladně, Mladé Boleslavi, Kolíně a Benešově? Středočeská ODS se obává, že dost temná. Z toho důvodu, že současné vedení kraje chce převézt těchto pět nemocnic do jedné organizace veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení. Bývalý hejtman Petr Bendl je přesvědčen, že kvůli tomu ztratí kraj kontrolu nad těmito nemocnicemi, současný hejtman David Rath a jeho lidé říkají, že nic takového nehrozí. Nová organizační struktura prý může naopak ušetřit spoustu peněz. Do naší diskuse můžete také přispět na adrese ozvenydne@rozhlas.cz, můžete nám poslat i SMS na číslo 9077703. Ve studiu je 1. náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. Dobrý večer.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
Hezký večer přeju.

Jan BUMBA, moderátor:
A na telefonní náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví Zdeněk Seidl. Dobrý večer přeji.

Zdeněk SEIDL, náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane náměstku Seidle, Středočeský kraj požádal už dvakrát o převod nemocnic do jednoho neziskového holdingu, ministerstvo zdravotnictví to nepovolilo. Nyní o tuto změnu žádají samy nemocnice. Můžete prosím vysvětlit, k čemu by to mělo být dobré?

Zdeněk SEIDL, náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví:
No, tak musí se hledat kořen určitého, určitých potíží středočeských nemocnic v roce 2005, kdy tyto nemocnice byly vlastně z příspěvkových organizací převedené na akciové společnosti. My jsme hledali nějakou formu, kde by kontrola kraje byla daleko větší a průhlednější, než tomu je /nesrozumitelné/, myslíme si, že je to právě nezisková nemocnice. Jsme si vědomi, že žádná z těchto forem nemá nebo není zcela bez rizik, ale dle našich právních rozborů nezisková nemocnice má těchto rizik, dejme tomu, v manipulaci majetkem a tak dále, nejméně, které skoro se blíží nule, a proto si myslíme, a bylo to také v našem volebním slibu, že prostě nezisková nemocnice je optimální řešení.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže ten hlavní motiv je, aby kraj získal nebo posílil kontrolu nad těmito nemocnicemi, je to tak?

Zdeněk SEIDL, náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví:
Určitě, určitě.

Jan BUMBA, moderátor:
Slyšeli jsme i o tom, že by to mělo něco ušetřit, to není pravda?

Zdeněk SEIDL, náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví:
To si myslíme také, protože samozřejmě, jestliže se, jestliže budou provádět různá výběrová řízení na služby pro pět nemocnic, tak těch pět nemocnic bude v jiné situaci, než kdyby to prováděla každá nemocnice odděleně.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Šnajdře, vy hodláte bránit této změně organizační struktury středočeských nemocnic, jak jen to půjde?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
Tak to si myslím, že není pravda. Já si myslím, že to má dvě roviny. Ta první je faktická, jestli se mě ptáte, jako člověka, který má na starosti státní nemocnice, jestli to, co zde říkal pan náměstek, jestli skutečně vede k cíli, jestli zlepší stav středočeských nemocnic, tak tady já jsem, řekl bych, jako člověk, který se řízením ve zdravotnictví zabývá, schopen vyvrátit, že tomu tak není a že ty argumenty jsou umělé, prázdné a že nemají svůj obsah, chceteli k těm tématům, posílení kontroly, naopak, neexistuje větší kontrolní nástroj, než akciová společnost a jde samozřejmě o to, kteří lidé jí provádějí. A tady je třeba posluchačům připomenout, že ty lidi, kteří dneska zodpovídají za těch pět akciových společností, je plně v kompetenci vedení Středočeského kraje, aby si je jmenoval, to znamená, jestliže je tam pochybnost ke kontrole, tak je pochybnost k vlastním lidem. Pokud jde o úspory, tak i to je možno jednoduše vyvrátit, už dnes zákon o zadávání veřejných zakázek zná takzvané "sdružení zadavatelů", to znamená, na všechny služby, léky, materiál, již dneska mohou u těch pět nemocnic může postupovat jednotně, to znamená, můžou nakupovat společně, můžou dosahovat těch úspor, ale to jen, pokud by skutečně k tomu zřizovatel dal vést kraj, dal zadání. Ten důvod je jednoduchý. Dostat těch pět nemocnic pod kontrolu. A protože Středočeský kraj si neví rady, například se zadlužením, například se ztrátou těchto nemocnic, /nesrozumitelné/ s personálním vybavením, tak se snaží vytvářet zdání, že něco činí a že to, co činí, je nezisková organizace, která vše spasí, která vše zachrání, to je obrovský omyl a mystifikace lidí.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Seidle, můžete prosím popsat současný stav, v čem je ten největší problém, pokud jde o kontrolu kraje nad nemocnicemi, jež jsou tedy akciovými společnostmi?

Zdeněk SEIDL, náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví:
Podívejte se, jedná se i o situaci do budoucna. Historie nám ukázala, že vlastně ta kontrola v těchto akciových společností, já nevím, jestli nějaká byla, ale například situace v nemocnici v Benešově, když si management vyplatil milionové odchodné a prakticky rada to nemohla kraji žádným způsobem ovlivnit. Není pravda, že akciové společnosti hospodaří lépe, akciové společnosti byly ve velkých ztrátách, zrovna například benešovská nemocnice, to bylo kolem 50 milionů. A kdyby v podstatě třeba benešovská nemocnice měla ještě nějaké dluhy z prodeje těch nemocnic, tak by se doslova dostala do konkurzu. Tyto akciové společnosti se mohou dostat do konkurzu při všech ztrátách, co nezisková nemocnice vlastně neumožňuje.

Jan BUMBA, moderátor:
A zpátky, zpátky k mé otázce. V čem je dnes ten problém, jak to, že kraj nemá žádnou kontrolu, jak říkáte?

Zdeněk SEIDL, náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví:
Ale my máme kontrolu, my máme kontrolu jako valná hromada, vlastně rada kraje je valnou hromadou, ale samozřejmě my nebo naší snahou je zajistit tyto nemocnice i do budoucna, protože dejme tomu za dva, tři roky přijde třeba, nemůže se stát, že bude valná hromada mít jiné složení a pak samozřejmě jí nic nebude bránit tomu, aby tyto nemocnice byly i svým způsobem prodány, jako byly prodány některé krajské nemocnice.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže dnes ten problém není, vy se obáváte, že by něco mohlo nastat v budoucnu?

Zdeněk SEIDL, náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví:
My si myslíme, že by to mohlo být v budoucnu. A pak také my jsme měli v programu neziskovou nemocnici nebo formu neziskové nemocnice, /nesrozumitelné/ tato struktura má tedy, má tedy řadu výhod. A myslím si, že byla doprovázena velkou podporou našich občanů a my ten slib z voleb prostě splníme.

Jan BUMBA, moderátor:
A jenom jednu větu, v čem jsou ty největší výhody té neziskové organizace?

Zdeněk SEIDL, náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví:
No, tak podívejte, tu neziskovou organizaci neřídí vlastně to představenstvo, kde podle zákona nemohou být volené orgány, třeba kraj řídí dozorčí rada, ona ta neziskovka má trošku formu akciovky německého typu, kde vlastně o všech důležitých rozhodnutích rozhoduje dozorčí rada. A v té dozorčí radě by bylo z devíti členů pět vlastně voleno zástupci kraje, ty další jsou z města, kde je, dejme tomu, ta nemocnice a z lékařské komory a tak dále, ale pět rozhodujících je tam vlastně, /nesrozumitelné/ jmenováno radou kraje, a to je zásadní. Dozorčí rada rozhoduje o všem, ne představenstvo.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Šnajdře, pokud by tedy těch pět nemocnic bylo sloučeno v onen neziskový holding, nemá to skutečně ty zásadní výhody, které popsal pan Seidl? Třeba to, třeba to, že by tam měl kraj své lidi, v uvozovkách, že by mohl jasněji vykonávat kontrolu přes dozorčí radu?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
No, tak já myslím, že to, co pan náměstek popsal, jasně ukazuje, jaká, s prominutím, šaráda to je, ano, nejmenuje se to představenstvo, jmenuje se to dozorčí rada, ale je to principiálně totéž. Pokud pan hejtman uvádí příklad Benešova, já s ním souhlasím, a já musím připomenout příklad pana Dejmala a pana Ratha, kteří si připravovali pro své lidi odměny ve všech statutárních orgánech těchto neziskových nemocnic a byly to miliony korun, to znamená, pokud budeme chtít, individuální selhání nalezneme všude. Já nemám nic proti neziskovém principu nebo nemocnici na neziskovém principu, ale standardním evropsky osvědčením způsobem. Tento zákon, který se tady pan Rath snaží rehabilitovat své vlastní selhání, tak si musíme uvědomit, že tento zákon nebo jeho část, shodě Ústavní soud jako neustaví. Toto není standardní neziskový princip, který říká, že pokud to zdravotnické zařízení vyprodukuje nějaký zisk, tak ho musí povinně někam investovat, například do rozvoje lidí, například do modernizace, například do vědy a do výzkumu, to je standardní evropský princip, proti kterému já nic nemám a který je zdravý transparentní. Toto není žádný příklad České republiky, tento zákon o ničem takovém nehovoří. To je skutečně zákon, který má umožnit určité skupině spřátelených lidí ovládnout tyto nemocnice a odpoutat je od svých původních, od svých původních vlastníků a zdůrazňuju veřejných vlastníků. Já myslím, že o ničem jiném lépe nevypovídá dnešní věta komunistické zastupitelky, to znamená, klíčového partnera Davida Ratha a jeho lidí v zastupitelstvu, který říká, že je třeba navždy, navždy zbavit Středočeský kraj vlivu na své nemocnice. Já myslím, že toto je absolutně ...

Jan BUMBA, moderátor:
Vy si skutečně myslíte, že za tím vším je nějaká snaha dostat tyto nemocnice pod kontrolu několika přátel Davida Ratha?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
Tak já nevidím do hlav lidí okolo Davida Ratha. Já samozřejmě musím upozornit na tato rizika, která jsou zcela objektivní, nezpochybnitelná a právně průkazná. Argumenty tady paní zastupitelky z KSČM to jasně potvrzují. A musíme si uvědomit jednu věc, že /nesrozumitelné/, že situace nebo to propojení i personální skutečně toto riziko skýtá. Abych byl naprosto korektní, umím si představit ještě druhý motiv, který to potencuje a to je, že je to jakýsi formální slib, který sice nemá žádný kvalitativní význam, nepomůže jedinému pacientovi, nepomůže jedinému zdravotníkovi, ale aspoň vytvoří zdání, že Středočeský kraj a jeho vedení selhává při řízení nemocnic, takže aspoň něco dělá na oko.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Seidle, prosím vaší reakci na to ...

Zdeněk SEIDL, náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví:
Já bych k tomu řekl, asi samozřejmě s tou /nesrozumitelné/, můžu říct, že pan náměstek Šnajdr na zastupitelstvu nebyl a je mi líto, že se toho argumentu tady užívá, ale on to jistě asi dostal zprostředkovaně. Paní zastupitelka nebo zastupitelka KSČ se přeřekla a hned ten svůj výrok ...

Jan BUMBA, moderátor:
KSČ, vy máte ve Středočeském kraji KSČ?

Zdeněk SEIDL, náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví:
Teda zastupitelka komunistické strany se prostě řekla, řekla to, hned se opravila, tak já myslím, užívat prostě to, že se někdo přeřekne, bych nepovažoval za takové slušné, takže si myslím, že, že by se to neměl tento argument zde používat. No, a co se týká, no, tak samozřejmě pohled na to zdravotnictví je pohled dvou názorů, je to pohled ODS, která se na to dívá trochu jinak z hlediska, z hlediska i své politiky. A pohled sociální demokracie, my si myslíme, že tyto služby jako zdravotnictví a sociálních věcí a tak dále, by měly být prostě neziskové, měly by být pod veřejným nebo veřejněprávně právní nějaké instituce. No, a myslíme si, že tenhle ten náš postup a ta nezisková nemocnice, že je optimální řešení, jak se ...

Jan BUMBA, moderátor:
A dá se zcela, dá se zcela vyloučit, že by se v tom novém formátu ty nemocnice mohly dostat pod kontrolu několika málo lidí, jak o tom hovořil pan náměstek Šnajdr?

Zdeněk SEIDL, náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví:
Já si myslím, že, já si myslím, že tomu tak není, že naopak u té neziskové nemocnice je tato možnost minimální, ale u žádné, ani u příspěvkové organizace jsme nakonec viděli, že kraj měl příspěvkové nemocnice a taky je převedl na akciové společnosti, takže prostě žádná ta forma není úplně nebo byly příspěvkové organizace a byly prodány, že jo, takže žádná ta forma úplně ochráněna není. A myslíme si, že ta nezisková nemocnice dle rozborů našich právních expertů má nejméně těchto rizik.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, co by vlastně na tomto sporu mělo zajímat pacienty, klienty nemocnic, o co se tady hraje, pane Šnajdře?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
No, tak já už jsem to řekl, co může být jeden z důvodů, ale jestli dovolíte, já bych maličko rád osvětlil teďka tu druhou, ne tu ideologickou, ale řekněme tu aktuální praktickou právní stránku, o co tady ve skutečnosti v téhle konkrétní kauze jde. Tady ten návrh podává ne Středočeský kraj a jeho veřejní řádně zvolení zástupci, je jedno, z jaké strany, ale podává pět akciových společností, za něž jednají soukromé osoby, shodou okolností s přátelskou nebo úzkou přátelskou vazbou na hejtmana Ratha. Pokud tato nezisková organizace z těchto pěti akciových společností bude zřízena, tak zřizovatel, neboli ten, který rozhoduje o řediteli, o prodeji majetku, o privatizacích, o sloučení, tak ten zřizovatel je ta akciovka a ten, kdo za ní jedná, to znamená, tyhle soukromé osoby. A může se stát, já neříkám, že to je pán vedení Středočeského kraje, ale může se stát, že ve chvíli, kdy tyto akciové společnosti zaniknou, buď je, že někdo záměrně zruší, protože přestanou funkčně existovat, nebo zaniknou ze zákona, přestanou platit své závazky, protože na nich nebude žádná zdravotnická činnost, tak přestal existovat zřizovatel, neboli přestal existovat ten, kdo rozhoduje o té neziskovce a zaniklo jakékoliv propojení s tím původním vlastníkem, což je Středočeský kraj.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže myslíte, že hrozí zánik těchto nemocnic?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
Já jsem přesvědčen o tom, že, no, hrozí ztráta veřejné kontroly a veřejného vlastnictví, že paradoxně pod hlavičkou tady "obrany", tady těch různých hypotetických a populistických rizik nám hrozí přesný opak, a to jest prostě ovládnutí určitou skupinkou lidí těchto nemocnic, a to jest ovládnutí navždy. Já jsem přesvědčen o tom, že to riziko je naprosto reálné, že je právně popsané. A to, že Středočeský kraj není ochoten udělat úkrok stranou, aby tohle riziko vyvrátil, tak si myslím, že o ničem taky svědčí. A pokud by nesvědčilo ani tohle mé podezření, tak já jsem povinen upozornit na usnesení zastupitelstva kraje, které řeklo ...

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte, promiňte, že vám do toho skáču, ale mě stále zajímá ten pohled pacienta, člověka, který jde do té nemocnice, co se může stát, když ta nemocnice bude akciovka, nebo když bude součástí neziskového holdingu?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
No, tak vidíme, že dneska ty nemocnice jako akciové společnosti se rozvíjejí poměrně úspěšně, že se modernizují, že možná, kdyby zřizovatel uměl lépe je řídit, že by nemusel být ve ztrátě, ale určitě říct, že na principu, že se změní právní forma, že ... a teďka, prosím vás, říkám, je jedno, jestli se změní na akciovku nebo neziskovku, že to vyřeší všechny neduhy, to je prostě absurdní zjednodušení a nepravda. Pokud jde o tenhle konkrétní případ, my se tady nebavíme mezi ministerstvem a mezi krajem o to, jestli je neziskovka dobře nebo špatně, to ať si rozhodne kraj, to je vrchol a jeho kompetence. My se bavíme o tom, že tento způsob, který kraj zvolil, je extrémně rizikový.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Seidle, prosím vaší reakci, v čem by to mělo, v čem by to mělo pomoci pacientům?

Zdeněk SEIDL, náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví:
Já vám řeknu, samozřejmě veškeré mé snahy ve zdravotnictví ve Středočeském kraji a s tím souvisí i tedy transformace na neziskovou nemocnic, má jeden cíl zlepšit odbornou i péči o pacienty i ten komfort péče o pacienty, já samozřejmě ...

Jan BUMBA, moderátor:
A ta by byla, ta by tedy byla lepší v neziskovém holdingu.

Zdeněk SEIDL, náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví:
A ještě bych jenom si dovolil dvě věty. Já jsem samozřejmě dostal jako každý zastupitel Středočeského kraje dopis od ministerstva zdravotnictví, od pana náměstka Šnajdra samozřejmě jsem se těmito námitkami zabýval, samozřejmě jsem nechal rozbor našemu právnímu oddělení, jestli tyto obavy jsou oprávněné, náš právní odbor, to je samozřejmě, já nejsem právník a nemohu vědět ..., samozřejmě jsem dobře seznámil tu neziskovou nemocnici a nemohu vědět o všech rizikách v té věci, jako právníků, a ti řekli, že tyto obavy nemusí mít, že nakonec v podstatě všecky stejně ty, ty náležitosti ohledně nemocnice, tak bude dále rozhodovat rada, rada Středočeského kraje, nakonec může kdykoliv ty práva těch zakladatelů, teďko nebo z těch, kteří chtějí založení té neziskové nemocnice převézt zpátky na kraj, to není žádný problém, takže právní oddělení říká, že tyto rizika nehrozí. A co se týče, jak jsem říkal, tak věříme, že to všechno zlepší tu péči o toho pacienta, to je naším cílem, jinak to nemá význam.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma vám děkujeme, děkujeme za účast v debatě, našimi hosty byli náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví Zdeněk Seidl. A 1. náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví:
Děkuji za pozvání.

Ceny Thálie 2009

Jan BUMBA, moderátor:
Jak si vedla v uplynulém roce tuzemská divadelní scéna? A jaké inscenace, jaké výkony si zaslouží zvláštní pozornost a uznání? Nejviditelnějším vodítkem v tomto směru jsou pravidelně ceny Thálie. Dnes byly oznámeny nominace. Byl u toho i divadelní publicista a herec Jaroslav Someš. Dobrý večer.

Jaroslav SOMEŠ, divadelní publicista, herec:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jste členem odborné poroty pro udělování Thálií v oboru činohry. Bylo těžké letos vybírat nominované umělce?

Jaroslav SOMEŠ, divadelní publicista, herec:
No, tak jednak já jsem tedy členem opravdu činoherní poroty a také jsem členem kolegia. Čili na mně je nejen vybrat ty, ty ovce, které tedy budou nominovány na Thálii v oboru činohry, ale dokonce tedy účastnit se i toho tajného hlasování, které proběhne letos 20. března v Národním divadle v Praze těsně před tím slavnostním večerem, možná, že se i k tomuhle pravidlu tedy dostaneme. Letos, myslím si, to bylo, takhle, ono je to vždycky těžké a zároveň je to vždycky hrozně krásné.

Jan BUMBA, moderátor:
A byli od začátku nějací jasní favorité?

Jaroslav SOMEŠ, divadelní publicista, herec:
Ne, ne, ne, to nikdy nejsou, to nikdy nejsou, protože to, co se vám může na začátku roku zdát jako tedy něco, co je jasná favorit, se v průběhu roku při porovnávání v tom dalším vývoji může tedy, ten pohled se může jaksi krajně změnit a obracet. Nuže k tomu verdiktu. Abych nezdržoval, protože debata, která se tady odvíjela před tím, byla samozřejmě debata, která se týkala všech, všichni jsme svým způsobem pacienti ...

Jan BUMBA, moderátor:
A divadlo se taky týká všech.

Jaroslav SOMEŠ, divadelní publicista, herec:
Divadlo se týká především těch, kteří divadlo milují.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže.

Jaroslav SOMEŠ, divadelní publicista, herec:
Takže. V oboru činohry to bylo rozhodování velice krásné v jednom, že se letos podařilo opravdu, byť především na pražských nebo vlastně výhradně na pražských scénách, naplnit tu ideu, aby to byly výkony, které jsou nejen kvalitní, ale také v ničem přinášejí nový pohled a obohacují pohled třeba i na figury, které jsme zvyklé z jiných inscenace vídat běžně. To se třeba podařilo v případě inscenace Tří sester v pražské Divadle na Fidlovačce v režii Jiřího Deáka, kde takových výkonů a takových situací je hned několik, takže to, že je tedy nominován na cenu Thálie Otakar Brousek mladší za roli Veršenina a Andrea Černá, jinak tedy členka činohry Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, která na Fidlovačce hostuje za roli Máši, není náhoda. Chtěl bych jenom připomenout, i když o těch širších nominacích nebude čas hovořit, že za stejnou roli Máši je jmenována do širší nominace taky její alternatka Michaela Vadímková.

Jan BUMBA, moderátor:
Nerad to říkám, ale musíme stručněji.

Jaroslav SOMEŠ, divadelní publicista, herec:
Ano. Za roli Violet Westonové v Národním divadle v Praze je jmenována Kateřina Burianová. To je v představení Srpen v zemi Indiánů. A za představení kauza Salome, což je adaptace Wildeovi Salome v pražském studiu, Studiu Rubín Pavla Beretová, jinak členka Národního divadla v Praze. Zmůžu tedy už kromě zmiňovaného Otakara Brouska mladšího, je to Pavel Batěk z Divadla na Vinohradech za titulní roli v Büchnerově Vojcekovi. A Martin Pechlát za velice pozoruhodný výkon ve velmi zajímavém dvojvečeru Goebbels Baarová, on tedy jako Goebbels, v pražském Divadle Komedie.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud, ano, pokud stoprocentně v činohře bodují pražské scény, v jiných oborech už to tak ...

Jaroslav SOMEŠ, divadelní publicista, herec:
Ano, v jiných oborech, zdá se tedy, že jestliže třeba v minulých letech opera byla výhradně otázkou Prahy, Brna, maximálně Ostravy, tak letos je zajímavé, že z těchto centrálních nebo hlavních scén zbudovalo pouze Národní divadlo v Brně se svou členkou /nesrozumitelné/ za titulní roli v Pucciniho Madam Butterfly a patrně se tedy, jak se ten, ta úroveň těch, řekl bych, mimopražských, nechci říci oblastních, ale třeba mimocentrálních divadel vyrovnává, protože jednoznačně v mužích boduje Liberec, kde, ať to dopadne jakkoliv, vždycky mužská Thálie spadne v opeře do Liberce, tam je jmenován pan Pavel Vančura za roli čerta Marbuela ve Dvořákově Čertově a Káče. A na druhé straně pan Rafael Alvarez za roli Nemorina v Donizettiho Nápoj lásky. A manželka pana Alvareze, paní Petra ŠimkováAlvarez, která zpívá Mařenku v první verzi Prodané nevěsty v severočeském Divadle opery a baletu v Ústí nad Labem, je jmenována proti paní /nesrozumitelné/ v opeře.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Someši, je to hrozná otázka a navíc vám dám velmi málo času na odpověď, ale jaký byl loňský rok pro české a moravské divadlo?

Jaroslav SOMEŠ, divadelní publicista, herec:
Já si myslím, jako vždycky, je to tedy taková, taková velmi zajímavá žeň inscenací, které jednak jdou cestou tradiční, jednak jdou cestou netradiční a pak těch, které se snaží nejít proti tomu textu, ale objevovat v těch textech něco nového. A právě je zajímavé, že takovéto výkony získávají většinou nejširší nominace v jakémkoliv oboru, ať je to opera, balet, činohra nebo opereta a muzikál. Takže opereta a muzikál. Můžu?

Jan BUMBA, moderátor:
Bohužel už ne.

Jaroslav SOMEŠ, divadelní publicista, herec:
Ne, už, ne.

Jan BUMBA, moderátor:
Jistě se k tomu na Radiožurnálu ještě dostaneme. Divadelní publicista a herec Jaroslav Someš. Já vám děkuji, že jste přišel.

Jaroslav SOMEŠ, divadelní publicista, herec:
Děkuji za pozvání.

Jan BUMBA, moderátor:
Na shledanou. Takové byly dnešní Ozvěny dne. Celý pořad najdete ve formátu MP3 ve zvukové podobě na Internetu na stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání.