Ozvěny dne - zprávy 17. února 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Nejvyšší správní soud vyhověl návrhu vlády a rozhodl o rozpuštění Dělnické strany.

osoba:
Protože představuje politickou platformu extrémního, extrémistického nacionalismu pravicového v České republice.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Radikální obrat ČEZu v případu údajných nelegálních odběrů, kontroloři podepíší etický kodex a firma nebude odpojovat klienty od proudu.

osoba:
Žádný zákazník nemůže být znevýhodněn tím, že skupina ČEZ je silná a dodává mu životně důležitý /nesrozumitelné/.

Jan BUMBA, moderátor:
Německou Lufthansu ochromí od pondělka stávka pilotů. Potvrdil to jeden ze členů odborového sdružení.

osoba:
/Nesrozumitelné netlumočeno/.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A počasí, bude zataženo až oblačno, místy mrznoucí mrholení, teploty do plus čtyř stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Tereza Tomášková a Jan Bumba.

Dělnická strana má zaniknout

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer. Dělnická strana má zaniknout. Rozhodl Nejvyšší správní soud. Vláda tak prostřednictvím ministerstva vnitra uspěla s návrhem na její rozpuštění. Příznivcům krajněpravicové Dělnické strany vytýká, že ohrožují demokracii.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Symbolika navazující na ideologii Adolfa Hitlera, xenofobní prvky a rasistický podtext, to byli pro soudce Nejvyššího správního soudu jasné důvody, proč by Dělnická strana měla přestat fungovat.

Vojtěch ŠIMÍČEK, soudce:
Dělnickou stranu je tak možné souhrnně na základě jejího oficiálního programu označit jako populistickou, xenofobní, homofobní, šovinistickou, v případě i vykazující rasistické rysy.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Vysvětlil ve dvouhodinovém závěrečném odůvodnění soudce Vojtěch Šimíček. Postup soudu považuje za správný i odborník na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš.

Miroslav MAREŠ, odborník na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně:
Myslím si, že tam šlo především o to, že přesahovala nebezpečí lokální v rámci, tam, kde docházelo k /nesrozumitelné/ nepokojům.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Symbolika, kterou strana užívá, je natolik podobná té spojené s ideologií Adolfa Hitlera, že podle soudu nemůže jít jen o náhodu. Vedení strany může rozhodnutí napadnout u Ústavního soudu. Podle ministra vnitra Martina Peciny tak budou i po rozpuštění strany její členy dál sledovat.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Já jsem přesvědčený, že jsme to podchytili v dobrém zárodku, že každý takový krok, ke kterému došlo dneska, tu neonacistickou nebo extrémistickou scénu výrazně oslabí.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Václava Vařeková, Radiožurnál.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Rozpuštění Dělnické strany se budeme věnovat i v publicistické části Ozvěn dne.

Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů bude historik Jiří Pernes

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů bude historik Jiří Pernes. Před pár minutami o tom rozhodla rada ústavu. Dosavadní šéf Pavel Žáček tak končí. Na místě máme reportérka Zbyňka Zikmunda. Zbyňku, proč rada vybrala právě Pernese?

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Pěkný večer. Rozhodování rady ústavu trvalo déle než sedm hodin a nebylo jednoduché. V závěrečném hlasování se nakonec, nakonec ze sedmičlenné rady čtyři členové přiklonili k historikovi Jiřímu Pernesovi především kvůli jeho projektu. Tři hlasy dostal stávající a končící ředitel ústavu Pavel Žáček. Před malou chvílí jsem s Jiřím Pernesem mluvil a on říkal, že chce zlepšit hlavně výstupy, které ústav vydává, že by měly být lépe připraveny. Také řekl, že si dokáže představit návrat některých historiků, kteří odešli během funkčního období končícího ředitele Pavla Žáčka. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

ČEZ mění přístup k údajným černým odběratelům elektřiny

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
ČEZ mění přístup k údajným černým odběratelům elektřiny. Zavádí i nové postupy v jejich odhalování.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Kontroloři energetického gigantu se budou muset řídit etickým kodexem a podle šéfa společnosti Martina Romana nebudou údajné nelegální odběratele odpojovat od proudu.

Martin ROMAN, generální ředitel společnosti ČEZ:
Takovou nejvítanější změnou bude, že pokud to nebude ohrožovat bezpečnost, tak nebudeme toho zákazníka odpojovat až do konečného rozhodnutí soudu o výši škody.

Jiří KUDRNÁČ, ředitel divize distribuce ČEZ:
Pokud naši pracovníci zjistí neoprávněný odběr, tak zajistí ten elektroměr, pokud bylo zasaženo do elektroměru nebo odstraní takzvané "téčko", bypass kolem toho elektroměru, elektroměr vymění a zákazníka okamžitě připojí.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Doplnil ředitel divize distribuce ČEZ Jiří Kudrnáč. Policii budou volat kontroloři ve chvíli, kdy budou muset vstoupit na cizí pozemek, anebo odhalí pravděpodobný nelegální odběr. Takzvané výslechové místnosti bude čas využívat i nadále. Klienty ale bude zvát v pracovní době. Rozhovory se budou dál nahrávat. ČEZ zmírnil přístupy na základě materiálů, které mu vrátila policie. Z nich je patrné kontroverzní chování některých členů Útvaru netechnických ztrát. Květa Moravcová, Radiožurnál.

Stát rozdělil první miliardu korun z programu Zelená úsporám

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Stát rozdělil první miliardu korun z programu Zelená úsporám. Zájemci o dotace na zateplení domů nebo výměnu kotlů mohou o peníze žádat od loňského dubna. Ministerstvo životního prostředí dosud schválilo přes 6 tisíc projektů. Necelých 17 miliard na zelené dotace získala Česká republika prodejem emisních povolenek.

Martina ZPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Nejčastěji o peníze na zateplování žádají majitelé rodinných domů. Zelenou úsporám se chystají podle Martina Hanáka ze Svazu českých a moravských bytových družstev využít i bytová družstva.

Martin HANÁK, Svaz českých a moravských bytových družstev:
Odpovědělo asi cirka dvou set družstev, které předpokládají, že by držely v rámci toho /nesrozumitelné/ necelých 10 miliard korun, to znamená, že by se mohlo jednat o 4 až 5 miliard korun dotace.

Martina ZPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Projekt Zelená úsporám se naplno rozběhl později, než ministerstvo životního prostředí původně plánovalo. Skluz čerpání dotací podle šéfa resortu Jana Dusíka ale nehrozí.

Jan DUSÍK, ministr životního prostředí:
My přijímáme týdně zhruba 500 žádostí tak, jak se ten program vyvíjí v současné době, tak jsme s tím v zásadě velmi spokojeni.

Martina ZPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Dusík věří, že všechny peníze se podaří vyčerpat ještě před oficiálním koncem programu. Martina Zpěváčková, Radiožurnál.

Mýtné by se mohlo platit i na silnicích druhé a třetí třídy

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Mýtné by se mohlo platit i na silnicích druhé a třetí třídy. Tvrdí to studie, kterou za podpory státu nechal zpracovat Pardubický kraj. Mnozí řidiči kamionů se totiž vyhýbají placením mýtného tím, že jezdí po silnicích nižších tříd. Zavedení mýtného na krajských silnicích podporuje ministr dopravy Gustáv Slamečka. Podle něj by takové opatření mělo nejen ekonomický efekt. Zpoplatnění silnic druhé a třetí třídy by pomohlo i regulaci dopravy a ekologii.

Gustáv SLAMEČKA, ministr dopravy:
Systém toho satelitního mýta v kombinaci s tím existujícím /nesrozumitelné/ se ukázal jako nejvýhodnější. Ukázala nám možnosti, že v kraji je skutečně možné vytipovat parametrovou síť, která by měla být zpoplatněna, takže nebudeme muset prostě /nesrozumitelné/ zpoplatnit celou síť, že je možné skutečně vybrat si racionálně komunikace, které by měly být zpoplatněné, a to si myslím, že je hlavní přínos té studie, ona bude sloužit jako podklad pro naše další rozhodování.

Ochota podnikatelů oznámit korupční chování při zadávání veřejných zakázek roste

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Ochota podnikatelů oznámit korupční chování při zadávání veřejných zakázek roste. Vyplývá to z průzkumu, která zadala Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky. Pokus o korupci by oznámilo 44 procent z více než 500 oslovených podnikatelů. Velká část z nich si také myslí, že bez korupce v soutěži o veřejnou zakázku v Česku neuspějí. Přesná data k tomu uvedl místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků:
60 procent respondentů se domnívá, že není možné získat zakázku ve veřejném sektoru bez provize úplatku nebo jakéhosi všimného, jedna věc. A druhá věc, výše těchto provizí, zatímco v soukromém sektoru se považuje za průměr osm procent, tak ve veřejném sektoru je výše provize v průměru 15 procent, což je poměrně vysoké.

Piloti Lufthansy vstoupí v pondělí do čtyřdenní stávky

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Chaos na německých letištích podle všeho přinese čtyřdenní stávka pilotů německé Lufthansy. Protest má začít už v pondělí. Pilotům se nelíbí, že jejich zaměstnavatel převádí pracovní místa do levnějších dceřiných firem.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Pro stávku se vyslovilo 93 procent pilotů sdružených v odborové organizaci Cockpit. K zahájení protestu přitom postačoval souhlas 70 procent hlasujících. Čtyřdenní stávka se týká 4500 pilotů Lufthansy a jejích dceřiných společností German Wings a Lufthansa Cargo. Největší evropská letecká společnost označila rozměr protestu za nepřiměřený podstatě sporu. Lufthansa, která zažívá beztak ekonomicky svízelné období, se obává vysokých ztrát. Banka LBBW je odhaduje na minimálně 10 milionů eur za den. Piloti jsou připravení souhlasit s dosavadní výší platů, pokud vedení Lufthansy zastaví politiku přelévání pracovních míst. Jiří Hošek, Český rozhlas, Berlín.

Moskva odložila plánovanou zbrojní dodávku do Íránu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Rusko odložilo plánovanou dodávkou protileteckých raket pro Írán. S odvoláním na ruské představitele to uvedla agentura Interfax. Moskva jako důvod uvedla technické problémy. Oznámení ale přišlo jenom den po návštěvě izraelského premiéra, který žádal Rusko o zrušení kontraktu.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Rusko nemůže odeslat do Íránu protiletecké systémy S 300 z technických důvodů. Potvrdil agentuře Interfax Alexandr Fomin z Federální agentury pro vojenskotechnickou spolupráci, která kontroluje export zbraní. Dodávka se podle něj uskuteční ve chvíli, kdy se problémy podaří odstranit. Ke zrušení obchodu vyzval tento týden Kreml znovu izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Izrael i Spojené státy dlouhodobě kritizují záměr Ruska prodat Teheránu protiletecké obranné zbraně, které by mohly ochránit íránská jaderná zařízení proti případným leteckým úderům. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Londýn vyšetřuje zneužití britských pasů při vraždě vůdce Hamasu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Britské úřady začaly vyšetřovat okolnosti, za kterých komando cizí tajné služby zneužilo na Blízkém východě britské pasy. Prohlásil to premiér Gordon Brown. Případ se týká lednové vraždy jednoho z vůdců palestinského hnutí Hamas Mahmúda Mabhúha. Policie v Dubaji zjistila, že 11 členů komanda použilo při vraždě tohoto nákupčího zbraní pasy čtyř evropských zemí. Kromě Británie také Irska, Francie a Německa.

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Brown je zatím nejvýše postavený evropský politik, který se k rostoucímu skandálu vyjádřil. Spekuluje se, že za atentátem stojí Izrael. V britském parlamentu zaznělo, že pokud pasy skutečně zneužila jeho tajná služba Mosad, ničí to důvěru mezi oběma státy a britské občany to prý vystavuje nebezpečí. Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman řekl, že "není důvod myslet si, že za akcí byl Mosad". Tuto možnost ale ani nepopřel. Šest použitých britských pasů byly padělky, vycházející ale z identity skutečných lidí. Izraelský tisk připomíná, že agenti Mosadu v minulosti pasy spřátelených zemí několikrát zneužili. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Jeruzalém.

Matkou Tutanchamona nebyla královna Nefertity

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Egyptologové mají po 80 letech, zdá se, jasno. Matkou Tutanchamona nebyla královna Nefertity. Testy DNA také potvrdily možnou pravděpodobnou příčinu faraónovy smrti.

Lubica BERGMANOVÁ, redaktorka:
Spekulace, že tehdy devatenáctiletého Tutanchamona zavraždily, se nakonec neprokázaly. Příčiny jeho smrti jsou zřejmě dvě. Jak totiž uvedl šéf egyptského nejvyšší rady pro památky Zahí Havás, vědci objevili v DNA mladého krále virus malárie. Potvrdily se také zprávy, že faraon utrpěl několik hodin před svou smrtí frakturu nohy. Tým vědců také pátral po Tutanchamonových rodičích. Jeho otcem byla Achnaton, matkou by pak s největší pravděpodobností mohla být jeho sestra, s níž se král podle tehdejších zvyklostí oženil. Lubica Bergmanová, Radiožurnál.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A o egyptských výzkumech budeme mluvit i ve Stalo se dnes po jednadvacáté hodině.

Hrob Anežky České se v pražském kostele svatého Haštala nenašel

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Hrob Anežky České se v pražském kostele svatého Haštala nenašel. Archeologové dnes ukončili dvoudenní průzkum, který měl domněnky o přítomnosti ostatků české světice v jeho podzemí potvrdit nebo vyvrátit. Minikamera spuštěná do hrobky ale objevila pouze rakve a kosterní pozůstatky z 18. století.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte v následujících minutách. Jaký význam bude mít rozhodnutí soudu o rozpuštění Dělnické strany. A jak se změní Ústav pro studium totalitních režimů pod novým ředitelem.

Rozpuštění Dělnické strany

Jan BUMBA, moderátor:
Politická strana, která se projevuje xenofobně, šovinisticky a rasisticky a navazuje na ideologii Adolfa Hitlera, nemá v demokratické soutěži současné České republiky co dělat. Tak rozhodl Nejvyšší správní soud, když posuzoval v pořadí druhou žádost vlády o rozpuštění Dělnické strany, podle soudu je Dělnická strana extrémistická a ohrožuje demokracii. Ve studiu je politolog, odborník na extremismus Zdeněk Zbořil. Dobrý večer.

Zdeněk ZBOŘIL, politolog, odborník na extremismus:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
ČTK citovala vaše slova, že dnešní rozhodnutí soudu bude pro krajní pravici jakési varování. Jste opravdu, pane Zbořile, přesvědčen o tom, že to bude mít takovýto výchovný efekt?

Zdeněk ZBOŘIL, politolog, odborník na extremismus:
Ano, stoprocentně. A dokonce si myslím, že nejenom pro ty takzvané extrémistické strany, pojem extremismus nemáme v žádném právním nařízení nebo zákoně, zákonu, ale že to bude takové varování i pro ty jiné strany, že to, které se nepovažují samy sebe za extrémistické, ačkoliv někteří občané České republiky je za extrémisty považují. Protože málo platné, správní soud, i když mu to zcela nepřísluší, tak nastavil jakési mantinely i pro politické chování a jednání všech občanů, zejména tedy také politických stran a vlastně upozornil na to, že máme čtyři paragrafy, nebo respektive pět paragrafů v trestním zákonu, které pracují s pojmem. Podpora propagace hnutí směřujících k potlačování práv občanů, ale také, že tam máme paragraf o šíření zášti a nenávisti. A právě v souvislosti s tou, s tím zákazem Dělnické strany upozornil na to, že na jejich shromážděních docházelo k vyvolávání záští, nenávisti a samozřejmě pak dalších konfliktů a věcí, které s tím souvisejí.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud to ale má být takové vytýčení mantinelů a varování zároveň, tak máme tady dnešní výrok předsedy Dělnické strany Tomáše Vandase, který řekl, že mu už během čtení rozsudku přišly desítky podpůrných SMS, prý je přesvědčen, že je celá věc jen posílí?

Zdeněk ZBOŘIL, politolog, odborník na extremismus:
No, to jsou silná slova, dokonce bych řekl, že to trochu hraničí až s hysterií, ale chápu ten okamžik té reakce pana předsedy Vandase, to je pochopitelné. A samozřejmě také i věřím, že někdo si bude myslet, že tato strana má u nás existovat, takže ji bude podporovat, ale zároveň ten rozsudek také znamená, že nejenom zasáhly represivní orgány státu a soudní moc a policie provedla zřejmě podle, podle té tiskové konference pana ministra vnitra, provedla obrovský nebo předložila obrovský soubor materiálů, ale také občané České republiky jsou informováni o tom, co je a co není v souladu s ústavním pořádkem České republiky, co odpovídá hodnotám chráněným Ústavou České republiky a na co si mají dát pozor. Takže Dělnická strana, ať už bude se pohybovat v jakémkoliv veřejném prostoru, bude také pod větším nebo bedlivějším než dosud hledáčkem veřejnosti, protože zatím to dělali policisté a média. Ta veřejnost se s tím setkala prakticky jenom v Janově, v Litvínově, v Přerově a tím to, tím to skončilo, ale tímto rozsudkem se oni stávají také předmětem jakéhosi veřejného zájmu a lidé už budou vědět, s kým mají tu čest.

Jan BUMBA, moderátor:
On pan Vandas, zmiňovaný předseda Dělnické strany také řekl, že členové této strany se budou ucházet o hlasy ve volbách do Poslanecké sněmovny. Jak by to mohli udělat, pokud třeba napadnou ten dnešní verdikt u Ústavního soudu, mohou "vydržet" s tou značkou strany?

Zdeněk ZBOŘIL, politolog, odborník na extremismus:
Ano, to tam, já na toto nejsem odborník, ale to tam říkal jak ten soudce zpravodaj přímo na otázku nějakého novináře a pak na tiskovce to říkal také pan ministr vnitra, ale, takže tam jsou nějaké ty lhůty a mohlo by se skutečně stát, že by vydržely až do voleb, proč by to muselo jít, to jejich, to jejich podání k Ústavnímu soudu, a to má odkladný účinek, takže by se mohlo stát, ale málo platné bude na nich to stigma strany, která je považována za nebezpečnou nebo ohrožující demokratickou svobodnou soutěž politických stran. A já si nejsem jist, koho by získali na svoji stranu, kromě toho, to vy víte možná lépe, než já, z toho každodenního přílivu informací, tu nespokojenost, která samozřejmě tady existuje s těmi velkými a bohatými politickými stranami, tak to vlastně absorbují ty malé politické strany, které se objevily, a musím tedy říct, že když si dáte vedle sebe na toho orloje těch malých politických stran třeba paní Bobošíkovou, Zemana a Radka Johna, no, tak to jsou přece jenom charismatičtější a pro voliče atraktivnější osobnosti, než pan Vandas. Pan Vandas není Miroslav Sládek, ačkoliv pochází tedy z republikánské mládeže.

Jan BUMBA, moderátor:
Politolog Zdeněk Zbořil. Já vám děkuji za rozhovor, děkuji, že jste přišel, na shledanou.

Zdeněk ZBOŘIL, politolog, odborník na extremismus:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Na telefonní lince ústavní právník Jiří Přibáň, který působí na Univerzitě ve waleském Cardiffu. Dobrý večer.

Jiří PŘIBÁŇ, ústavní právník, Univerzita ve waleském Cardiffu:
Dobrý večer z Cardiffu.

Jan BUMBA, moderátor:
Extrémní politické síly působí snad ve většině evropských zemí, jak účinným prostředkem v boji proti nim jsou zákazy jejich činnosti?

Jiří PŘIBÁŇ, ústavní právník, Univerzita ve waleském Cardiffu:
Tak především se jedná pouze o jeden z mnoha prostředků a je to prostředek běžný zavedený v ústavních demokracií v Evropě a odpovídá tomu trendu, /nesrozumitelné/ s tragédií 20. století, kdy vlastně demokracie nebyly schopné reagovat na nástup extremismus, ať už pravicových nebo levicových, takže se ujala taková ústavní teorie demokracie, která je schopná sama sebe důsledně bránit a dnes jsme toho byli svědky, kdy tedy Nejvyšší správní soud právě v duchu této teorie zakázal pravicově extrémistickou Dělnickou stranu.

Jan BUMBA, moderátor:
Když se podíváme do Británie, kde žijete, tak tam je za krajněpravicovou stranu považována BNP, neboli British National Party, ta je výrazně protiimigrantská, někdy otevřeně rasistická, přesto funguje, může se ucházet o hlasy voličů ve volbách. Myslíte, že BNP je srovnatelná s českou Dělnickou stranou?

Jiří PŘIBÁŇ, ústavní právník, Univerzita ve waleském Cardiffu:
Není srovnatelná, i když ty programy zase až tak vzdálené nejsou, ale ona hraje lépe tu hru právě se státem a se zákony Velké Británie, kdy například nedávno, minulý měsíc přistoupila na to, že změnila své vlastní stanovy tak, aby se jejich členy mohli stát i příslušníci etnických menšin, což jí vyčítala ta komise pro rovnoprávnost a hrozilo jí zrušení BNP, takže oni dokázali změnit ty stanovy a snaží se vystupovat jako klasická taková ta populistická pravice, nikoliv jako fašizující a násilí vyznávající bojůvka, ale samozřejmě s těmi bojůvkami ten vznik BNP je spojen, pochopitelně.

Jan BUMBA, moderátor:
Zkoušel někdy někdo zakázat Britskou národní stranu?

Jiří PŘIBÁŇ, ústavní právník, Univerzita ve waleském Cardiffu:
No, tak zkouší, zkouší to různí, různé organizace na ochranu lidských práv stále znovu a znovu a ten poslední pokus byl právě i od té britské komise pro rovnoprávnost a oni vlastně, zajímavé na tom je, že tito, tato extrémistická strana vlastně tomu, té kritice komise vyhověla, takže ty pokusy jsou tady opakované a vlastně se čeká, nebo jestli ta BNP se projeví nějakým způsobem násilně nebo ten svůj program bude prosazovat neslučitelně podle britských zákonů.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Přibáni, prosím, ještě stručně, co soudíte o tom argumentu, který se také občas objevuje, že soudní verdikt o zrušení Dělnické strany udělá z jejích představitelů jakési dubiózní mučedníky a může jim přihrát další příznivce?

Jiří PŘIBÁŇ, ústavní právník, Univerzita ve waleském Cardiffu:
No, tak to je skoro takový až teologický výklad, mučedník je to, ať si nechají pro náboženství, ale tady je především třeba hájit ten demokratický prostor svobodné, ale zároveň jaksi mírumilovné soutěže politických stran. A Dělnická strana mezi to rozhodně nepatří.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji i vám za rozhovor. Ústavní právník, profesor na Univerzitě ve waleském Cardiffu Jiří Přibáň.

K rozpuštění Dělnické strany

Jan BUMBA, moderátor:
A ještě jeden pohled na dnešní verdikt Nejvyšší správního soudu v poznámce našeho komentátora Milana Slezáka.

Milan SLEZÁK, komentátor Radiožurnálu:
Kdyby chtěl být člověk zlomyslný, rozloučil by se s Dělnickou stranou těmito slovy Františka Gellnera: "Vy, dobří hoši, co jste vyšli bořit, vám zpívám píseň na rozloučenou". Gellner byl český Žid, což se nemůže líbit lidem z vybrané společnosti, která obklopovala Dělnickou stranu. Společnosti, která si kromě hajlování libuje ve výkřicích typu "Čechy Čechům". Ovšem, jak ale poznat pravého Čecha? Podle šovinismu a úst plných demagogie? Anebo podle toho, že češství obohatí úsilím, prací, slušností, obětavostí? Většina národa projevila před časem zdravý úsudek, když si v anketě o největšího Čecha vybrala Karla IV. Nejspíš se Čechem cítil, o češtině přece psal jako o sladké řeči slovanské, ale přísný národovec by však měl z plna hrdla křičet, že ryzí česká krev byla v Karlových žilách v menšině. Masaryk byl, jak známo, po otci Slovák, a svatá Anežka, jejíž hrob se nenašel ani dnes, což vůbec nevadí, protože její odkaz nestojí a nepadá s nějakými zpuchřelými kostmi, byla zase po matce Uhryně. František Gellner, jehož slova tuto poznámku uvedla, udělal pro češtinu mnohem více než lidé, kteří dnes vyřvávají "My jsme národ!" Číst jeho krásně české verše je i po 100 letech čirá slast. Krom toho byl vynikající kreslíř. Pravda, žije tu s námi v národě hodně lidí, kteří na rozumové argumenty slyšet nechtějí. Co by dumali, když si potřebují hlavně vylít vztek. Žádají jednoduché recepty, kterým jsou ještě s to porozumět, a prahnou po razanci. A to je důvod, proč mohou předáci rozpuštěné Dělnické strany klidně dál zkoušet kandidovat. A kdyby neuspěli? Pak dojde bohužel na slova dalšího klasika: "Vstanou noví bojovníci."

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

Jak se změní Ústav pro studium totalitních režimů pod novým ředitelem

Jan BUMBA, moderátor:
Zpráva stará ani ne hodinu. Český Ústav pro studium totalitních režimů má nového ředitele či bude mít nového ředitele, historika Jiřího Pernese. Vybrala ho ústavní rada ve druhém kole výběrového řízení z pěti kandidátů. Mezi nimi byl i dosavadní šéf ústavu Pavel Žáček, jehož práci mnozí oceňovali, ale který musel zároveň odrážet značnou kritiku z odborných i politických kruhů. Výtky, že ústav pod jeho vedením neplnil roli, kvůli níž byl zřízen. Žáčkova nástupce Jiřího Pernese zdravím po telefonu. Dobrý večer.

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste dnes radním ústavu představil svojí vizi, kam by se tato instituce měla posunout. Lze to shrnout do několika vět?

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, myslím, že ano, ono to není tak obtížné, především, především jsem nastínil tu myšlenku, že by ústav se měl zbavit té pověsti, že politický nebo politizující ústav. A místo toho se věnovat vyloženě vědecké práci a tu vědeckou práci zkvalitnit tak, aby byl respektován a přijímám i ostatními vědeckými pracovišti v Akademii věd a vysokých školách a tak dál.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že ta nálepka, že jde o politický nebo politizující ústav, byla přidělena ústavu právem?

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Ne, nemyslím si to, podle mě k tomu došlo spíš jakousi neobratností ve vystupování stávajícího managementu.

Jan BUMBA, moderátor:
Jakou neobratnost, co konkrétně máte namysli?

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, já mám namysli to, že místo, aby ústav vypouštěl, řekl bych, vědecké výstupy, odborné vědecké práce, tak často zavdával sdělovacím prostředkům nebo dával sdělovacím prostředkům různé informace a zprávy, které zaváněly bulvárem a které pochopitelně mnoha, mnoha lidem nevyhovovaly a cítili se být jimi poškození.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaký pro to mohl mít ústav důvod, pouště třeba do médií zprávy, které, jak říkáte, zaváněly bulvárem?

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Tedy to, to vám opravdu nedokážu úplně přesně vysvětlit, protože jsem s touhle tou praxí nebyl žádným způsobem spojen, ale možná, možná snaha upozornit na svoji činnost, upozornit na to bohatství informací, které tam jsou, nebo možná třeba snaha zalíbit se nějakým veřejným ..., nedokážu to přesně říct, co je mohlo vést k tomu, že dělali takové věci, které vyvolávaly tak rozporuplné reakce mezi lidmi.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pernesi, v čem bude vaše vedení ústavu tedy odlišné od toho, jak Ústav pro studium totalitních režimů působil dosud, a teď myslím už nějaké konkrétní kroky?

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, především bych se chtěl vyvarovat toho, aby na veřejnost pronikaly věci, které nebudou, kterými si nebudeme stoprocentně jisti, to znamená, to znamená věci, které neprojdou dokonalou vnitřní nějakou oponenturou. A krokem k tomu bych, první, jako první krok k tomu bych chtěl provést reorganizaci toho výzkumného útvaru a zkvalitnit práci vědeckých oddělení, která tam jsou.

Jan BUMBA, moderátor:
Rozumím vám správně, že vaším cílem bude, že těch výstupů možná bude méně, ale že budou kvalitnější a lépe podložené.

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Tak se to dá říct, ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Bude váš nástup znamenat i větší personální změny v ústavu?

Jiří PERNES, nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Ne, nemyslím si, já nemám v žádném případě v úmyslu tam dělat čistky, ale spíš mám, spíš bych chtěl posílit ten vědecký úsek na /nesrozumitelné/ administrativního, budu muset provést nějakou, nějakou prověrku efektivity toho, jestli skutečně, jestli skutečně tam není víc úředníků, než vědeckých pracovníků.

Jan BUMBA, moderátor:
Já vám děkuji za rozhovor. Nově zvolený ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, historik Jiří Pernes. Omlouváme se posluchačům za zhoršenou kvalitu telefonní linky. Jen dodám, že pan Pernes bude hostem zítřejších 20 minut Radiožurnálu po půl šesté večer.

Dělnická strana má skončit

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Dělnická strana má skončit. Rozpustil ji Nejvyšší správní soud. Jejím likvidátorem jmenoval brněnského advokáta Raclava Janečka. Soud vyhověl v pořadí druhému návrhu vlády, podle které je strana extrémistická a ohrožuje demokracii. Soudci našli v programu, idejích a symbolech Dělnické strany xenofobní a šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na ideologii Adolfa Hitlera. V historii samostatné České republiky je to poprvé, kdy má strana zaniknout kvůli protiprávní činnosti. Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas chce přesto pokračovat a jít i do voleb. Představitelé vlády i parlamentních stran rozhodnutí soudu přivítali. Odborníci se neshodují v tom, co rozpuštění Dělnické strany změní na ultrapravicové scéně.

Ministerstvo školství podpoří technické obory

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Ministerstvo školství podpoří technické obory. A důvod? Je málo uchazečů o technické studium. Podle ministryně Miroslavy Kopicové by zájem měla zvýšit už na základních školách zábavnější výuka matematiky, fyziky nebo chemie. S tím souhlasí i Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Upozorňuje i na nutnou generační obměnu.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Průměrný věk v těch oborech, nad kterými dohlížíme, je zhruba 50 let a během následujících 15 let odejde půlka lidí do důchodu, znamená to, že tedy probíhá velmi intenzivní generační výměna, je velkou otázkou, jakým způsobem se jí podaří zvládnout. Energetika obecně, jaderná energetika speciálně se nedá bezpečně a spolehlivě provozovat bez znalých, motivovaných, odpovědných lidí.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Ministerstvo školství proto začalo jednat s elektrárenskou firmou ČEZ a jinými odborníky, všichni se pokusí na technické obory přilákat víc uchazečů.

Šest domů v historickém centru německého města Apolda poničilo rozsáhlý požár

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Šest domů v historickém centru německého města Apolda poničilo rozsáhlý požár. Nikdo nezahynul. Z hořících domů ale hasiči evakuovali celkem 11 osob. Jeden muž s lehkou otravou kouřem skončil v nemocnici. Dalších 18 osob muselo opustit okolní budovy. Hasiči se potýkali s plameny několik hodin. Policie příčinu požáru vyšetřuje. Dočasně kvůli tomu uzavřela centrum města.

Španělsko nabízí EU koordinaci pomoci na Haiti

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Španělsko má zájem koordinovat humanitární pomoc na Haiti postižené zemětřesením. Evropské unii to nabídne na neformální schůzi ministrů rozvoje zemí 27, která dnes začala ve španělské Segovii.

Lubica ZLOCHOVÁ, redaktorka:
Španělsko chce koordinovat pomoc Haiti nejen po dobu předsednictva Unie ale i v průběhu rekonstrukce země. Ta se odhaduje na nejméně 10 let a bude stát podle předběžných odhadů okolo 10 miliard eur. Osm ministrů, patnáct viceministrů a státních tajemníku pro spolupráci zemí EU se mají v Segovii dohodnout na budoucím společném postupu Evropy při rekonstrukci Haiti pod vedením Španělska. Ta je zemí, která po USA a Kanadě do postižené oblasti zaslala nejvíce pomoci. Pro Radiožurnál ze Španělska Lubica Zlochová.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut. Moderátor BBC se přiznal, že zabil svého nevyléčitelně nemocného milence. Vražda nebo akt milosrdenství? Uslyšíte o tom, jaké škody mohou napáchat chráněná zvířata, když se přemnoží. Nejprve ale, proč se v tolika českých hospodách snaží šidit hosty.

Proč se v tolika českých hospodách snaží šidit hosty

Jan BUMBA, moderátor:
V řadě českých restaurací bychom se pořád měli mít na pozoru jak při placení, tak ohledně to, co vám nosí na stůl. Upozornila dnes Česká obchodní inspekce po lednové kontrole více než tří stovek pohostinství. Nesrovnalosti zjistila v celé třetině případů, buď neseděl účet nebo bylo ošizené jídlo a pití. Přitom pokuty, které rozdali inspektoři, dělají celkem asi 80 tisíc korun, tedy ne mnoho. Českou Asociaci hotelů a restaurací vede Václav Stárek. Dobrý večer.

Václav STÁREK, generální sekretář Asociace hotelů a restaurací České republiky:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Tedy žádná sláva, nic, čím by se restauratéři mohli chlubit, co myslíte?

Václav STÁREK, generální sekretář Asociace hotelů a restaurací České republiky:
Já s vámi, pane redaktore, naprosto souhlasím, já se domnívám, že ten problém pramení ze třech věcí. Ta první věc, v první řadě, když si uvědomíme, kdo má zájem na to, aby v restauraci jaksi šidil hosty, tak to určitě není provozovatel a majitel té restaurace, ale je to personál, čili první problém, který my vidíme, je jednoznačně nedostatečná kontrola. Ta druhá věc, je věc v podstatě i dnešního zákoníku práce, protože když se zamyslíte nad tím, že už v té restauraci zjistí, že má zaměstnance, který jaksi postupuje v rozporu s minimálně etickým kodexem a zároveň i protiprávně bych řekl, tak nemá šanci se ho žádným způsobem zbavit. Protože dneska dát zaměstnanci výpověď není jednoduché. A samozřejmě ta třetí, ta třetí věc je na tom, jak ti provozovatelé restaurací se hlásí nebo nehlásí k určitým zásadním etickým zásadám podnikání, protože si myslím, že každý, kdo to řemeslo dělá s láskou a s chutí, má zájem na tom, aby ten host u něj byl spokojen a vracel se k němu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud říkáte, že nejčastěji šidí personál, není to i kvůli tomu, že má velice nízké platy?

Václav STÁREK, generální sekretář Asociace hotelů a restaurací České republiky:
Tak všeobecně je samozřejmě známo, že v pohostinství ty platy jsou pravděpodobně jedny z nejnižších, to je pravda. Na druhou stranu, když si vezmete, pokud dneska má restaurace skutečně podnikat jaksi poctivě a podle předpisů a spočítáte všechno to, co má ten restauratér zaplatit, tak pak se někdy jen podivuji nad tím, jak může jídlo v restauraci stát 50 nebo 60 korun, v některých místech můžete vidět meníčka, 70 korun menu denní, což je cena, která dle mého názoru je hluboko pod skutečnými náklady.

Jan BUMBA, moderátor:
Snažíte se i vy třeba v rámci asociace nějak působit, aby se služby zlepšily, aby měl člověk větší spoleh, že v restauraci neoberou?

Václav STÁREK, generální sekretář Asociace hotelů a restaurací České republiky:
Tak my v každém případě, toto je jedna z prvních zásad všech našich členů, kteří se zavazují tím, že vstoupí do naší asociace, dodržovat. A to je tedy poctivost toho řemesla a určitá kvalita služeb. Ale kromě toho se snažíme vytvářet i projekty, které by mohly tomuto nešvaru trošku napomoci, tím posledním je projekt pro restaurace Ochutnejte Českou republiku Czech Specials, kde teda restaurace nabízejí svým zákazníkům to, že budou jim podávat regionální tradiční speciality, vlastně je to návrat české kuchyně, ale součástí toho je i určitá kvalitativní nebo určité kvalitativní podmínky, za který ta restaurace může se do tohoto projektu zapojit a my každou tu restauraci kontrolujeme, to znamená, od nás tam přijde takzvaný mystery shopper, neboli anonymní návštěva, která tu restauraci ochutná.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že by k něčemu bylo, kdyby pokuty, které uděluje obchodní inspekce, byly o něco vyšší, protože vypadá to, že to je jen sem tam nějaká tisícovka.

Václav STÁREK, generální sekretář Asociace hotelů a restaurací České republiky:
Možná, že budou střílet do vlastních řad, i když já si to nemyslím, protože se domnívám, že naši členové nepatří mezi ty, kteří by měli problém s Českou obchodní inspekcí. Nicméně já jsem přesvědčen o tom, že jestliže v 75 případech byla udělena pokuta a ty pokuty dohromady tvořily 78 tisíc korun, tak ta částka je skutečně směšná. A myslím, že bychom se klidně přimlouvali jako asociace za to, aby ty postihy byly tvrdší.

Jan BUMBA, moderátor:
Já vám děkuji za rozhovor. Václav Stárek, generální sekretář Asociace hotelů a restaurací. Na shledanou.

Václav STÁREK, generální sekretář Asociace hotelů a restaurací České republiky:
Hezký večer.

Vražda nebo akt milosrdenství

Jan BUMBA, moderátor:
Ničeho nelituji, myslím, že to není zločin. I tyto věty pronesl moderátor BBC Ray Gosling poté, co se v televizi přiznal k tomu, že udusil polštářem svého milence, který umíral na AIDS a kterému už lékaři nemohli pomoci. Sedmdesátiletého Goslinga dnes zatkla policie. V krátké době je to v Británii druhý případ, který výrazně rozčeřil hladinu v debatě o euthanasii, nedávno řekl světoznámý spisovatel, Terry Pratchett, který trpí Alzheimerovou chorobou, že je ochoten stát se testovacím případem pro tribunály, které by podle něj měly rozhodovat o asistované sebevraždě. Ve spojení jsme s naším londýnským spolupracovníkem Ivanem Kytkou. Dobrý večer.

Ivan KYTKA, redaktor:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžeš, prosím, Ivane, podrobněji připomenout, proč byl pan Gosling zatčen, k čemu se přiznal?

Ivan KYTKA, redaktor:
Tak bylo to v souvislosti s jeho televizním programem, který byl vysílán na jednom ze regionálních okruhů BBC v pondělí večer, byl to program zaměřený vyloženě na téma umírání, důstojného umírání euthanasie a všech souvislostí. V rámci toho programu pan Gosling udělal rozhovory s několika desítkami lidí, kteří měli nějakou zkušenost s euthanasií. A v jednom momentu /nesrozumitelné/, když hovořil některý z účastníků, sám se přiznal, že v situaci, která pro něj byla velice jaksi ošemetná ve vztahu se svým přítelem, s kterým žil v té době někdy počátkem 90. let, měl s ním dohodu, že pokud jeho zdravotní stav se zhorší natolik, že nebude schopen ovládat své tělo a svou mysl, že mu pomůže ke smrti. Ta informace vyšla /nesrozumitelné/ dříve, než byl ten film odvysílán, když byl odvysílán, tak místní policie navštívila studio BBC a chtěla všechny jaksi související záznamy, chtěla taky hovořit s panem Goslingem, on řekl, že s policií o svém soukromí jednat nebude, další krok byl tedy zákrok policie a jeho zatčení.

Jan BUMBA, moderátor:
Čím pan Gosling svůj čin obhajuje, že skutečně nemohl situaci svého přítele nějak ulehčit s lékařskou pomocí?

Ivan KYTKA, redaktor:
Je to zhruba tato obhajoba, on sám je zastáncem toho, řekněme, liberálního britského proudu, britského proudu veřejného mínění, který říká, že lidé by měli mít nárok na důstojné umírání, důstojnou smrt a pokud existuje dohoda s jejich nejbližšími, ať už to jsou příbuzní nebo nejbližší přátelé, tak by takový čin, kdy jaksi ten zdravý příbuzný pomůže tomu, který vlastně je neléčitelně nemocný ke smrti, by neměl být předmětem trestního stíhání. V Británii neustále sílí volání po tom, aby taková zákonná úprava existovala, parlament se k tomu zatím nerozhodl, pouze existuje vnitřní předpis britského státního zastupitelstva, který vyjímá z trestního stíhání nejbližší příbuzné či přátele, osob, které cestují k tomu, aby spáchaly asistovanou sebevraždu ve Švýcarsku, ale pokud jde přímo o britské území a podobné činy v Británii, tak jsou ještě stále považovány za trestné a je pravděpodobné, že reportér BBC bude také v souvislosti s tím trestně stíhán.

Jan BUMBA, moderátor:
Ivane, prosíme, ještě velice krátce, našel Ray Gosling nějaké zastánce v diskusi, kterou určitě rozpoutal?

Ivan KYTKA, redaktor:
Ano, našel, například na stránkách tisku, ten liberální tisk se přimlouvá za to, aby pokud jde o ten jeho čin, který je, jak už jsem naznačil, nějakých 15 nebo 20 let starý, aby byl vnímán tak, že nemá žádnou vážnou společenskou nebezpečnost, aby tedy to trestní stíhání bylo po těch původních výsleších zastaveno, aby se v něm nepokračovalo, pokud skončí před soudem, tak aby ten trest byl velice, velice mírný, nelze ovšem jaksi pominout také jaksi názory jejich odpůrců, kteří tvrdí, že něco podobného je neslučitelné se /nesrozumitelné/ zákony platnými v Anglii a ve Walesu a že vlastně by měl dostat trest za vraždu, tedy doživotní trest.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji za informace. Z Londýně spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Kytka. Ve studiu je docent Jan Payne z I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který je také předsedou společnosti Lékařské etiky. Dobrý večer.

Jan PAYNE, I. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, předseda společnosti Lékařské etiky:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak na vás působí to, co udělal moderátor BBC Ray Gosling, že, řekněme, pomohl ze světa svému nevyléčitelně nemocnému příteli.

Jan PAYNE, I. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, předseda společnosti Lékařské etiky:
Bohužel asi o tom nemáme úplně podrobné informace z těch novinových článků. Já tam mám, vidím jeden základní problém v tom, že není jasné, že si to ten jeho přítel, ten nemocný člověk, že si to opravdu výslovně přál, to je jedna věc. A druhá věc, že byl dostatečně kompetentní takto rozhodovat. Jinak to, že on se nemohl koukat na to, jak trpí jeho přítel, není vůbec žádný argument. Já učím naše studenty ...

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte, že vám skáču do řeči, teď jsme slyšeli od Ivana Kytky, že ten pan Gosling se hájí tím, že s ním měl dohodu s tím přítelem.

Jan PAYNE, I. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, předseda společnosti Lékařské etiky:
A viděl jí někdo tu dohodu, kde je vidět ta dohoda. Ta musí být průkazná právně, protože to není jednoduchá věc, že někdo někoho usmrtí, navíc způsob usmrcení, že ho, že mu dal na hlavu polštář, aby se udusil, chtěl bych zdůraznit z lékařského hlediska, smrt udušením je asi jedna z nejhorších vůbec. To znamená, volit tuto formu euthanasie je děsivé, to pak ještě nikdo může přijít s gilotinou nebo podobně, jo, jedna věc je rozhodnout se třeba pro euthanasii, druhá věc je, jakou formou, ale já bych tady spíš kladl důraz na to, že soucit, takzvaná, někdy se také mluví zabití z milosti nebo z milosrdenství, z toho mě běhá mráz po zádech. Já učím naše studenty, že tyto pocity, že už takovýhle život dál nestojí za to, aby se žil, že by bylo lepší, aby umřel, musí lékař potlačit, nedá se nic dělat, ale je jiný důvod, proč ...

Jan BUMBA, moderátor:
Že se nemá dát na pocity, rozumím tomu správně.

Jan PAYNE, I. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, předseda společnosti Lékařské etiky:
Nesmí dát na pocity, že už tenhle život za nic nestojí, probůh, ano, to je děsivá medicína, do takové medicíny bych nechtěl vůbec vstupovat, do zdravotnictví, ale je jiný důvod, proč máme respektovat pacienta a proč můžeme uvažovat o euthanasii, a to je to, že pacient si výslovně jasně vědomě, čili při plném vědomí přeje zemřít nebo nepřeje dál žít. A pak už jenom uvažovat o různých formách, pak může být třeba forma, že se odpojí od léků, že se nezahájí další léčba, pak je spousta dalších variant, které jsou hodně medicínské, ty nemůžeme tak před širokou, širokým publikem do detailů probírat, tam jsou jemné nuance, které opravdu jsou tím komplikované.

Jan BUMBA, moderátor:
Ta věc, kterou provedl Ray Gosling, to pro něj určitě nebylo jednoduché, on o tom mluví zlomeným hlasem, říká, jak je z toho zničený a tak dále, a tak dále, určitě to byl zoufalý čin z jeho strany. Myslíte, že by podobným věcem zabránilo, kdyby existovaly jasné přesné zákony vymezující a eventuálně tedy povolující euthanasii?

Jan PAYNE, I. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, předseda společnosti Lékařské etiky:
Ano, toto je, podle mě toto je právě pádný argument pro to, aby se provedla jakási legalizace celého toho postupu, to v nějaké podobě reversu máme vlastně, že je to jaksi ... do určité míry to je možné v současnosti, prostě aby to bylo všechno dostatečně ošetřené, aby nemohlo docházet k takovýmhle děsným věcem, to z medicínského hlediska, že mu dal na hlavu polštář a nechal ho udusit, se, je pro mě jako lékaře nepřijatelné, jo, to prostě, dají se přijmout nějaké polehčující okolnosti, že měl soucit a tak dále, ale jako toto rozhodně není cesta.

Jan BUMBA, moderátor:
Já teď zvu do vysílání poslance ODS Borise Šťastného, který usiloval o začlenění zákonů, které by za jistých podmínek povolovaly euthanasii, do české legislativy. Dobrý večer.

Boris ŠŤASTNÝ, poslanec /ODS/:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane poslanče, jak dopadla vlastně vaše snaha o uzákonění euthanasie v Česku?

Boris ŠŤASTNÝ, poslanec /ODS/:
Já bych hned na úvod řekl, že mě strašně vadí a je obrovskou chybou, že novináři a díky tomu bohužel i veřejnost zjednodušují pojem euthanasie. Euthanasie je obecný pojem pro mnoho aktů, které směřují k vysvobození pacienta a můžete si pod euthanasií představit mnoho různých, různých činností a dokonce mohu říci, že v České republice euthanasie již v tuto chvíli je legální mnoho a mnoho let, je to v podstatě revers, každý pacient může odmítnout poskytnutí léčby a už to samotné /nesrozumitelné/. Já bych byl rád, aby média hovořila v tomto velmi přesně. Já jsem usiloval o dvě věci. Všechny, všechny naše snahy by měly směřovat k posílení práv pacientů. Tou první věcí je zavedení takzvaného /nesrozumitelné/, to znamená, toho, aby pacient mohl dát souhlas poskytování nebo neposkytování zdravotních služeb pro případ, že takový souhlas už nebude moci dát. Příklad, autonehoda, pacient v kómatu, který nemůže dát rozhodnutí o tom, jak se s ním má zacházet dále. Tou druhou věcí, o kterou já jsem usiloval, bylo to, abychom /nesrozumitelné/ samotnou debatu o asistovaném součinu, čili asistované sebevraždě, ale to je debata o, na mnoho a mnoho let dopředu.

Jan BUMBA, moderátor:
Znamená to, že vy jste tedy pouze zahajoval debatu?

Boris ŠŤASTNÝ, poslanec /ODS/:
Není to pravda. Říkám, to první, to znamená, /nesrozumitelné/, se podařilo zařadit do zákona o zdravotních službách, tento návrh šel v návrhu zákonů ministerstva zdravotnictví, bohužel tyto zákony vlivem nestabilní politické situace neexistující většiny ve sněmovně, zůstaly ve vládě a nedostaly se k projednání do parlamentu, ale lze očekávat, že ihned na počátku příštího volebního období do parlamentu přijdou a bude na nich politická shoda, čili první, ten první krok máme před sebou a vyjde v horizontu jednoho, dvou let nejpozději.

Jan BUMBA, moderátor:
Co je pro vás, pánové, jako pro lékaře a lidi, kteří se zamýšlejí vůbec nad tímto tématem, v otázce, prosím, dovolte mi teď to zjednodušení, euthanasie nepřekročitelné, třeba aktivní účast lékaře na tomto procesu, pane Payne?

Jan PAYNE, I. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, předseda společnosti Lékařské etiky:
Lékař je v takové zvláštní situaci v posledních 50 letech, dejme tomu, zhruba, protože tradičně platilo pravidlo Hypokratovy přísahy neškodit nebo přesněji, v některý situaci dokonce samozřejmě prospívat, ale od té 2. světové války, kdy se ukázalo zneužívání medicíny a z mnoha dalších důvodů máme zavedený princip úcty k autonomii pacienta, k respektování autonomie pacienta. A tyto dva principy se mohou dostat do konfliktu. A lékař na jedné straně musí dělat maximum dobrého pro toho pacienta, myslí si, že by pacient mohl žít a musí se snažit a musí potlačit ty pocity, že už by to nemělo cenu, ale na druhé straně zároveň tady mám ten princip, že on musí ctít svobodnou vůli pacienta, který chce zemřít.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak se dají vybalancovat tyto dva, tyto dvě protichůdné věci?

Jan PAYNE, I. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, předseda společnosti Lékařské etiky:
Nedají se vybalancovat, je to taková, je to opravdu obrovské břemeno pro lékaře, je to věc konkrétního momentálního rozhodnutí, vyžaduje to schopnost umět se v konkrétní situacích rozhodovat, rozhodovat se správně, to popisuje už Aristoteles a mnoho a mnoho dalších filozofů, já jsem o tom také opakovaně psal, kdyby někdo, jak ..., ta se nedá naučit, ta se nedá nacvičit, kdyby někdo se chtěl zeptat, jak vypadá ta schopnost, tak by říkal asi čisté srdce.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Šťastný, jaký je váš pohled na to, co by se rozhodně povolovat nemělo?

Boris ŠŤASTNÝ, poslanec /ODS/:
Je to velmi jednoduché a tu debatu si zjednodušme, euthanasii můžete rozdělit na vyžádanou a nevyžádanou, aktivní a pasivní. Nevyžádaná znamená, že pacient o ní nežádá, že dojde k rozhodnutí někoho jiného, třetí osoby, to zásadně, zásadně odmítám. Pak je vyžádaná, a to znamená, že pacient si něco přeje a pokud si to přeje, tak si může přát, aby aktivně došlo k nějakému úkonu, to znamená, například aby mu byl podán, podán nějaký lék milosrdenství, mámli to říct v uvozovkách, anebo aby lékař nekonal, takzvaná pasivní vyžádané euthanasie, ta už je legální, to je revers, ta už dneska funguje v České republice a ve většině vyspělých zemí. Čili já zásadním způsobem jako pravicový politik v boji za posílení práv pacienta při rozhodování o jeho životě a zdraví a zásadně odmítám jakýkoliv zásah třetí osoby do celého toho procesu, proto říkám, že je možné uvažovat v budoucnu o pomoci pacientovi na základě jeho rozhodnutí a jeho přání a nikoliv nikdy rozhodnutí třetích osob.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane docente Payne, vy jste chtěl reagovat, prosím už jen velice krátce.

Jan PAYNE, I. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, předseda společnosti Lékařské etiky:
Ano. Velmi stručně. Je potřeba u těch vyžádaných, to je /nesrozumitelné/, opakem toho je také /nesrozumitelné/, v anglosaském světě je možné, že i když pacient výslovně neřekne, tak se respektuje vůle jeho blízkých, protože oni řeknou v takovéto situaci by si ten náš nepřál žít, mimochodem, k té, k tomu /nesrozumitelné/ v mnoha zemích se zavádí místo toho rozhodnutí pacienta o tom, kdo bude rozhodovat v těchto kritických situacích, protože do té /nesrozumitelné/ napsat všechno. Byl bych rád, kdyby do naší legislativy se dostalo toto a ne jenom ta /nesrozumitelné/, protože to už je hodně stará věc a bylo by dobré být /nesrozumitelné/.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já vám oběma děkuji, děkuji za rozhovor. Jan Payne z I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předseda společnosti Lékařské etiky. A poslanec ODS Boris Šťastný.

Jaké škody mohou napáchat chráněná zvířata

Jan BUMBA, moderátor:
Jsou to tvorové hodní obdivu, jako unikátní vodní stavbaři a v Česku zákonem chránění, jenže i proti se bobři na jižní Moravě přemnožili a naopak páchají škody na vodních dílech, která mají chránit celé oblasti před povodněmi. Náprava stojí miliony. Právě dnes začala ve Staré Břeclavi na řece Dyji rekonstrukce hráze, kterou doslova provrtaly bobří nory. Do Břeclavi zdravím Viléma Vyhnálka, který na městském úřadu vede odbor životního prostředí. Dobrý večer.

Vilém VYHNÁLEK, vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže, co musí firma, kterou si najalo Povodí Moravy, podniknout na tomto úseku Dyje?

Vilém VYHNÁLEK, vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice:
Takže v současné době se odstraňuje ta havarijní část poškozené protipovodňové hráze, to znamená, v délce 70 metrů, kdy v současné době do osy hráze bude umisťována takzvaná /nesrozumitelné/ stěna, která by celou tu hráz měla zpevnit, následně ta část hráze směrem k vodě bude odebrána a znovu přehutněna. Tohle chce firma Povodí Moravy stihnout do toho jarního tání tak, aby ta hráz byla stabilní, s tím, že je požádáno z operačního programu pro životní prostředí o další /nesrozumitelné/ prostředků někde ve výši asi 20 milionů korun.

Jan BUMBA, moderátor:
A ta hráz opravdu byla narušena tak, že by nemusela ustát případný jarní příval vody, a to udělali bobři?

Vilém VYHNÁLEK, vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice:
Samozřejmě udělali to bobři, ti se tam vyskytují a vyskytovali v minulosti, bohužel tu loňskou zimu začali prohrabávat ty nory právě do toho slabého místa ve Staré Břeclavi s tím, že se tam začaly propadat při jarním tání v loňském roce chodby, následně nám propadly některé ty samotné nory, takže jsme je museli vyplnit a zhutňovat, na podzim se udělala takzvaná mimořádná manipulace, při které se ty břehy prošly a bylo zjištěno více jak 50 vyhrabaných chodeb od bobra evropského.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak to vůbec je se stavy bobrů ve vašem regionu, lze je vůbec jakkoliv regulovat?

Vilém VYHNÁLEK, vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice:
Takže momentálně teď v tom území od zhruba toho vodního děla Nové Mlýna po soutok Moravy, Dyje a Pohodlnín, což je obrovské, obrovské území, asi 120, 130 rodin, je to výsledek pravidelného monitoringu, který se tady na jižní Moravě provádí, a ty stavy jsou zhruba v posledních dvou, třech let stabilní.

Jan BUMBA, moderátor:
A pokud jde o tu regulaci, tak nikdo na ně nesmí vztáhnout ruku, jestli tomu dobře rozumím.

Vilém VYHNÁLEK, vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice:
Pokud jde o regulaci, byla si před třemi nebo čtyřmi lety udělena výjimka na odchyt bobra evropského, a to v lednickém parku, kde celkem zásadním způsobem narušoval historický park vytvořený /nesrozumitelné/.

Jan BUMBA, moderátor:
Vilém Vyhnálek, vedoucí odboru životního prostředí na břeclavské radnici. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Vilém VYHNÁLEK, vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Osmnáct hodin skoro padesát osm minut, takové byly dnešní Ozvěny dne.