Ozvěny dne 9. 7. 2001

Horníci propouštění kvůli útlumu těžby uhlí dostanou odstupné

Horníci propouštění ze severočeských dolů mají nárok na odstupné. Vláda rozhodla, že jim náleží až 190 tisíc korun. Záleží ale, jak dlouho na šachtě pracovali. Další od Dušana Valenty.

Měsíčně jim bude vypláceno přes 5000 korun, nejdéle však tři roky. Tento způsob byl zvolen záměrně, aby horníci dávku nezneužili třeba na nákup auta.

Cyril Zapletal, šéf hornických odborů: Podle našich propočtů ten propad bude znamenat zhruba 6000 lidí.

Říká šéf hornických odborů Cyril Zapletal, podle kterého se propuštění ocitnou ve velmi složité situaci. Jeho slova potvrzuje také litvínovský úřad práce.

Hana Blažková, litvínovský úřad práce: Umístit havíře na trhu práce je složité.

Hana Blažková dále vzpomíná, jak velkým problémem bylo umístění horníků uzavřeného Dolu Kohinoor. Z více než 270 lidí našlo novou práci jen 114.

Hana Blažková, litvínovský úřad práce: Pracovní uplatnění nacházeli, nebo přijali spíše u místních firem, malá skupinka nastoupila do slévárny do Jablonce nad Nisou, další skupinka pracuje u Metrostavu.

Horníci jsou zvyklí nejen těžce pracovat, ale i brát hodně peněz. V kraji s vysokou nezaměstnaností jim ale nadstandardní platy nikdo nenabídne. Stejnou zkušenost má zhruba 50letý Bohumil Malát.

Bohumil Malát: Je to v důsledku toho, že tady je vysoká nezaměstnanost a už ty lidi nedostávají to, co by si zasloužili.

166 miliard zaplatí stát v tomto a příštím roce za tzv. velký třesk

Celkem 166 miliard zaplatí stát v tomto a příštím roce za tzv. velký třesk, tzn. program posílení národohospodářského růstu. Rozhodl o tom Zemanův kabinet na jednání v Kolodějích, odkud se hlásí reportér Aleš Heřmánek.

Strategie ministra průmyslu Miroslava Grégra ale počítá i s dalšími penězi z mimorozpočtových fondů, s příjmy z privatizace, půjčkami od bank a také s prostředky z EU. Letos má jít na velký třesk z rozpočtu 81 miliard, dalších 30 by měly přidat Fond národního majetku, fond rozvoje bydlení a fond dopravy. Počítá se také se 14 miliardami ze soukromých zdrojů. Nejvíce peněz se má investovat do bytové výstavby, dopravní infrastruktury a průmyslových zón. Významná část půjde i na restrukturalizaci hutnictví a hornictví. Velký třesk by měl podle předpokladů vlády zaručit letos 4 % a v příštím roce 5-6 % růst hospodářství.

Soutěž na umístění nové továrny BMW finišuje

Průmyslová zóna s podporou vlády vzniká v lokalitě Kolín-Ovčáry. Do konce měsíce by mělo být jasno v tom, zda v ní bude stát továrna na výrobu vozů BMW. Detaily má redaktor Daniel Tácha.

Automobilka má zájem o pozemky v blízkosti města Kolín, na výběr má ale z pěti lokalit včetně měst v Německu a Francii. Investice BMW by měla přesáhnout jednu miliardu marek a práci v podniku by našlo více než 3000 lidí. Generální ředitel agentury CzechInvest Martin Jahn nechce předjímat, zda se automobilka skutečně rozhodne pro Kolín.

Martin Jahn, generální ředitel agentury CzechInvest: Podle našich informací se BMW rozhodne a oznámí své rozhodnutí do konce měsíce července. Je to operativní záležitost a o takovýchto věcech většinou rozhoduje představenstvo.

Přesto podle neoficiálních informací má kolínská lokalita velké šance u německých manažerů uspět. Ostatně starostka Kolína Zdeňka Majerová ji hodnotí takto:

Zdeňka Majerová, starostka Kolína: Ideální pozemek, daleko široko velká rovina, blízké napojení sítí, zkrátka blízko Prahy, je to ideální místo jednak geograficky, ale také svými podmínkami technickými.

Stejný názor má i Martin Jahn. Navíc za svůj si vzala Kolín i vláda.

Martin Jahn, generální ředitel agentury CzechInvest: Bude vlastně upraveno financování, nebo spolufinancování státu, rozvoje infrastruktury, výkupů i dokončení nemocnice, nebo přípravy speciálního školícího centra pro automobilový průmysl.

V případě nezájmu BMW o lokalitu Kolín-Ovčáry bude toto místo nabídnuto konkurenčním automobilkám.

Požár azylového domu v Praze založily samy děti

Azylový dům v Praze na Černém Mostě zapálily podle vyšetřovatelů děti. Ty si včera hrály v podkroví budovy s ohněm, který se rozšířil po celém zařízení. Při požáru se těžce popálila tříletá holčička, která skončila v kritickém stavu v nemocnici. Další informace má náš reportér František Lutonský.

Podle hasičských vyšetřovatelů oheň vypukl v pokojíku, kde si hrály tři malé děti. Ty kvůli nízkému věku nedokázaly hasičům vysvětlit vůbec nic, navíc skončily v šoku. Předběžná škoda na domě se odhaduje na 3 mil. Kč. Ve vážném stavu je stále tříletá holčička, které oheň poškodil plíce. Teď ji čeká série operací a v nemocnici stráví několik týdnů.

Zuzana Kapounková, primářka kliniky popáleninové medicíny vinohradské nemocnice: Vzhledem k tomu, jak těžké postižení a rozsáhlé postižení to je, tak ten stav je stále nesmírně vážný a o prognóze do budoucna se těžko dá mluvit.

Potvrdila nám primářka kliniky popáleninové medicíny vinohradské nemocnice Zuzana Kapounková. Lékaři se teď bojí, že mohou nastat ještě určité komplikace. Při požáru došlo ke zničení 52 bytů. Rekonstrukce potrvá několik měsíců. Vedení azylového domu se proto podle ředitele Miroslava Lučky snaží matkám s dětmi zajistit ubytování na delší dobu.

Miroslav Lučka, ředitel azylového domu: Je to ve stádiích jednání. A předpokládám, že do několika dnů by se to mělo vyřešit. Počítáme s tím, že několik měsíců opravdu, než ta rekonstrukce bude ukončena, budou muset být v nějakém dlouhodobějším ubytovacím zařízení.

Víkendová vichřice způsobila v ČR nemalé škody

Víkendová vichřice zasáhla na jihu Čech především okresy Český Krumlov a Strakonice. Zraněno bylo několik lidí. Po vykolejení vlaku na Třeboňsku bylo do českobudějovické nemocnice převezeno pět lidí s lehkými zraněními a ve stanovém táboře u Lipna utrpělo dítě po pádu stromu zlomeninu nohy. Z pěti okresů kraje Vysočina zasáhla sobotní bouře citelněji jenom Pelhřimovsko. Tam hasiči odstraňovali z komunikací pět stromů. V noci hlídali desítku vytipovaných dětských táborů. Žádný z nich ale evakuovat nemuseli. Na Ústecku si bouřka vyžádala tři lehká zranění od padajících větví v areálu letního kina, kde byl hudební festival Litoměřický kořen. Materiální škody nejsou velké.

Troubky na Přerovsku se stále potýkají s následky ničivých záplav

Ještě čtyři roky po ničivých záplavách se obyvatelé Troubek na Přerovsku potýkají s následky této katastrofy. Současnou situaci zjišťovala Jana Zemková.

Více než 300 stržených domů, devět lidských životů a mnohamiliónové škody, to je bilance povodní v Troubkách roku 97. Přestože se již podařilo obnovit komunikace, kanalizaci, většinu domů ve vsi včetně místního kulturáku, pošty, škol a sportovní haly, ještě stále je na čem v obci pracovat. Letos se začalo se stavbou nové čistírny odpadních vod a na úpravy čekají chodníky a veřejná prostranství. Přes viditelné úspěchy zůstává také otazníkem, zda obec bude do budoucna před povodněmi chránit slibovaný ochranný val. Jeho stavba totiž přijde na 50 mil. Kč. A pokud ji nezaplatí stát, samotná obec na ni nikdy nebude mít dostatek peněz.

V případu smrti Roma ve slovenské Revúci padla první obvinění

Vyšetřovatel vznesl první obvinění v kauze smrti Roma Karola Sendreie ve slovenské Revúci. Starosta obce Magnezitovce spolu se synem, který pracuje jako policista, byli obviněni z trestného činu ublížení na zdraví a dva další policisté ze spolupachatelství. Pobouření slovenští Romové žádají okamžité odvolání ministra vnitra a také odchod všech kompetentních okresních policejních představitelů. Případ sleduje naše bratislavská zpravodajka Renata Havranová.

Informace o stíhání na svobodě přijala slovenská veřejnost se značnými rozpaky. Vicepremiér pro menšiny Čáky v prohlášení vyslovil znepokojení nad rasově motivovanou, tedy zcela nepřijatelnou brutalitou policistů. Představitelé romské menšiny upozorňují na nejasnosti kolem celého případu, např. na fakt, že manželka zabitého a matka dalšího těžce zraněného Roma nebyla do této chvíle nikým informována. Romové žádají, aby byl okamžitě odvolán ministr vnitra, který podle nich nese za psychopatické chování policistů odpovědnost. Trvají na odchodu všech nadřízených obviněných policistů. Řada romských zástupců označuje případ z Revúce za zlomový okamžik a nevylučují hromadný odchod Romů ze země, ani etnické konflikty.

V ukrajinském Slaviansku pohřbili ředitele televize Tor Igora Alexandrova

V ukrajinském Slaviansku pohřbili dnes ředitele televize Tor Igora Alexandrova. Je to zatím poslední oběť útoků proti novinářům v této postsovětské zemi. Ivanov byl při cestě do práce napaden neznámými násilníky a surově zubit baseballovými holemi. Následkům svých zranění v sobotu v městské nemocnici podlehl. Policie po pachatelích pátrá.

Chorvatský generál Rahim Ademi se chce dobrovolně vzdát soudu v Haagu

Chorvatský generál Rahim Ademi je připraven se dobrovolně vzdát Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Prohlásil to premiér Ivica Račan s tím, že pokud Ademi odejde do Haagu, je mu chorvatská vláda připravena pomoci s obhajobou. Račan také tvrdí, že odpovědnost za vraždění srbských civilistů v letech 91-95 nenese Ademi, ale celý předchozí režim v čele s prezidentem Franjo Tudjmanem.

Vládní Socialistická strana Albánie zvítězila ve druhém kole voleb

Vládní Socialistická strana Albánie už slaví vítězství ve druhém kole parlamentních voleb. Oficiálně bude její úspěch potvrzen zřejmě až za dva dny. Podle našeho velvyslance v Tiraně Jana Šindeláře je důležitější než vítězství socialistů klidný průběh voleb.

Jan Šindelář, velvyslanec ČR v Albánii: Oficiální výsledky druhého kola budou známy nejdříve v polovině tohoto týdne, definitivní podobu nového albánského parlamentu ovšem ovlivní i opakované volby v pěti, či šesti volebních obvodech. Ty by měly proběhnout do 22. července. Dostupné informace avizují celkové vítězství Socialistické strany, otevřená zůstává otázka složení budoucí vládní koalice. Parlamentní volby v Albánii proběhly v celkově klidné atmosféře a bez větších incidentů, což je pro mezinárodní společenství a především samotnou Albánii mnohem podstatnější než volební výsledek.

Ministr financí Rusnok seznámil EU v Bruselu s vývojem naší ekonomiky

Ministr financí Jiří Rusnok seznámil představitele EU v Bruselu s vývojem naší ekonomiky. Vysvětlil jim, proč si chceme ponechat nižší sazby spotřebních daní na některé výrobky. Z Bruselu k tomu telefonuje stálý zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

EU zatím neodpověděla na české žádosti o nižší dani na cigarety, alkohol, nebo pohonné hmoty, než je v zemích patnáctky běžné. Kapitolu o daních bude Česko projednávat v unii až na podzim, ale ministr Rusnok už dnes přesvědčoval o nutnosti zachovat některé nižší spotřební daně komisaře Verheugena. Rusnok také uklidňoval Evropskou komisi kvůli rostoucímu deficitu veřejných financí v ČR, který dosahuje už 20 % hrubého domácího produktu. Ministr k tomu Českému rozhlasu řekl:

Jiří Rusnok, ministr financí: Podstatná část té zadluženosti je jakýmsi dědictvím minulosti, nepříliš povedené privatizace, nepříliš úspěšného managementu v bankovní politice, proto prostě platíme ty dluhy. A jsme schopni to během střednědobého období vyřešit, to není řešitelné za krátké období. Ono to nevznikalo v krátkém období a taky se to nedá vyřešit rychle.

Rakouská vláda odstartovala velkou informační kampaň k rozšíření EU

Spolková vláda Rakouska odstartovala velkou informační kampaň k rozšíření EU. Z Vídně telefonuje zpravodajka Radiožurnálu Marie Woodhamsová.

Jde o první krok celé série vysvětlovací kampaně, kterou prosazuje prezident Thomas Klestil a vládní kabinet Wolfganga Schüssela, přesněji řečeno, především jedna část koaliční vlády - strana lidová. Zvláštní zřetel je přitom kladen na pohraniční oblast, proto je dnešní v pořadí první akce rakouské platformy v Gmündu blízko česko-rakouských hranic. Přímo na náměstí probíhá pódiová diskuse s ministryní zahraničních věcí paní Ferrero-Waldnerovou, představiteli spolkové země Dolní Rakousko a experty z oboru hospodářství a také poslanci parlamentu. Nejčastější dotazy lidí se týkají zavedení platidla euro, které v Rakousku už za několik měsíců nahradí dosavadní šilink.

Pátým dnem pokračuje karlovarský filmový festival

Pátým dnem pokračuje karlovarský filmový festival. Dosavadních 173 projekcí vidělo téměř 51 tisíc diváků. K filmovým fanouškům se dnes v Karlových Varech připojil i prezident republiky Václav Havel. Podíval se nejen do kina, ale prohlédl si i festivalové centrum. Více už Lenka Šumová.

Prezident Václav Havel viděl ve Varech dva filmy, dopoledne francouzsko-italský snímek Intimita a odpoledne se spolu se svou manželkou podíval na americký film Nevěsta větru, který je o Almě Schindlerové, manželce Gustava Mahlera, která byla múzou pro několik slavných mužů své doby. Prezident Havel nám řekl, že osobní zkušenosti se mu do děje filmu nepromítaly.

Václav Havel, prezident republiky: Ani bych tolik neřekl, že nějaké mé osobní zážitky, či zkušenosti jsem v tom nalézal. Spíš jsem v tom nalézal dobu, kterou mám velmi rád, první třetinu 20. století v Rakousko-Uhersku.

Večer čeká na prezidentský pár večeře s prezidentem festivalu Jiřím Bartoškou, předsedou hlavní poroty Krzysztofem Zanussim a slavným představitelem filmového Gándhího Benem Kingsleym. Festivaloví diváci se mohou podívat večer na českou premiéru amerického filmu 15 minut. Je to první hollywoodský snímek, ve kterém dostal jednu z hlavních rolí český herec Karel Roden. Práce s režisérem Johnem Herzfeldem Rodenovi vyhovovala.

Karel Roden, herec: Byl velice otevřenej režisér, kterej zkoušel film a bral to velice poctivě a byl otevřenej k jakýkoliv změně. Takže jako když řeknu, že to byl nějakej evropskej přístup, tak je to vlastně špatně, protože nemám srovnání, ale mně to velmi vyhovovalo.

Ve věku 80 let zemřel v italském Miláně autor kreslených seriálů Pagot

Ve věku 80 let zemřel v sobotu v italském Miláně autor kreslených seriálů malíř Antonio Pagotto známý spíše pod uměleckým pseudonymem Tony Pagot. Mezi jeho nejslavnější postavičky patří hlavně černé kuřátko Calimero, kterému kryje hlavičku místo čepičky skořápka. Tato figurka vznikla v roce 1963, kdy byla součástí reklamy na prací prášky.

Ozvěny z burzy - Na pražské burze bylo dnes o poznání živěji než v jiných dnech

Na pražské burze bylo dnes o poznání živěji než v jiných dnech. Obchodovalo se za více 600 mil. Kč. Nejvíce přesunů zaznamenaly akcie Komerční banky možná i proto, že dnes byly výjimečně realizovány náhradní obchody, při nichž se obvykle spekuluje na poklesu cen akcií. Bližší informace pro Český rozhlas uvedl Richard Skácel z Raiffeisen Capital and Investment.

Richard Skácel, Raiffeisen Capital and Investment: Komerční banka po ránu prudce oslabila o 50 korun, aby poté, co se objevil zahraniční kupec, se vrátila na cenu 949 korun. Společně s Komerční bankou klesala i Česká spořitelna o více jak 4 % na cenu 257 korun. Dneska se nedařilo akciím telekomunikací, Telecom ztratil 3 % a radiokomunikace 4 %. Výjimkou byl Philip Morris, který posílil o 2 % na cenu 6087. Celkově index PX-D klesl o 2,15 %, a je tak opět na 26, měsíčním minimu.

Česká měna zahájila týden na 34,05 Kč za euro, což znamenalo kurz slabší oproti středečnímu závěru o 30 haléřů. Závěr dne ji však zastihl na denním maximu 33,97 Kč za euro. Tato hodnota odpovídá 17,38 Kč za marku. Vůči dolaru koruna zahájila na 40,04 Kč za dolar a skončila na úrovni 39,98 za dolar.

K věci - Tzv. velký třesk počítá se 166 mld. Kč do různých oblastí ekonomiky

Tzv. velký třesk, neboli strategie posílení národohospodářského růstu, jak ji dnes schválila vláda, počítá v letošním a v příštím roce se 166 mld. Kč do různých oblastí ekonomiky. S redaktorem týdeníku Ekonom Petrem Korbelem o projektu mluví Jaroslav Skalický.

Velký třesk by měl letos zaručit 4 % růst hrubého domácího produktu a 5-6 % růst v roce 2002. Pane Korbele, není těch více než 160 mld. Kč příliš velká cena za tento růst?

Petr Korbel, redaktor týdeníku Ekonom: Já se domnívám, že tomu tak není, protože těch 160 miliard, to není to, co by do toho měl dát státní rozpočet. Ten projekt posílení růstu nejde nad státní rozpočet pro tento rok, jak byl schválen, a i nadále počítá i s jinými zdroji financování, s využitím soukromých zdrojů, z prostředků z fondu dopravy a bydlení a také z prostředků EU. Takže nikoli.

Takže ekonomika, která trpí deficitem veřejných financí, tím nebude nějak trpět více než dosud?

Petr Korbel, redaktor týdeníku Ekonom: Ne, nebude tím trpět více. Myslím si, že nikoli. Není důvod, proč by tím trpěla více.

Jiným způsobem nelze zvýšit výkonnost ekonomiky?

Petr Korbel, redaktor týdeníku Ekonom: Určitě lze zvýšit výkonnost ekonomiky různými způsoby. Otázka je, za jakou cenu. Kdyby se např. snížily daně, tak by jistě ekonomika také rostla. Ale otázka je, zdali by nám nechyběly ty služby, které si z daní platíme. Zatím si myslím, že ten velký třesk tzv. je do značné míry pokračování toho, co už se celkem úspěšně dělá, tzn. lákání zahraničních investic, budování průmyslových zón, posilování exportní výkonnosti země. A je to dáno několik programů dohromady, nazváno velký třesk, nebo posílení, strategie posílení národohospodářského růstu. Možná, kdyby to zůstalo odděleno, kdyby ty programy nebyly takto dány pod jeden balík, že by to nebudilo takový rozruch a možná tady na vnitropolitické scéně by to bylo klidněji přijímáno. Ale zase pro nějakého zahraničního investora je velmi obtížné se vyznat v těch všech programech, které byly schvalovány během čtyř, pěti let.

Našli bychom v zahraničí nějaký podobný projekt?

Petr Korbel, redaktor týdeníku Ekonom: Určitě bychom v současné době našli projekty na posílení hospodářského růstu v těch zemích, které prošly nějakou hlubokou strukturální, či jinou krizí, v Jižní Koreji apod. A z historického hlediska samozřejmě bychom našli mnohem detailnější, propracovanější strategie, já nevím, ve Francii, v Itálii 60., 70. let, ale i ve Velké Británii, když procházela velkou hospodářskou změnou.

Velký třesk je spojován se jménem ministra průmyslu Grégra a jeho průmyslová politika se socialistickými manýry. Patří tedy velký třesk vůbec do tržní ekonomiky?

Petr Korbel, redaktor týdeníku Ekonom: No, já si myslím, že to není jenom dílo pana ministra Grégra, že se na vypracování té strategie podílely zahraniční, mezinárodní firmy odborné. A kromě toho většina vlád v EU je svým způsobem socialistických. Takže z tohoto hlediska asi bych řekl, že v tom problém nevidím. Mě tam nejvíc zaujala ta podpora vývozu, protože to pokládám za velmi vážný problém české ekonomiky, že stále žije s deficitem zahraničního obchodu už někdy od roku 94. A nutno říct, že západoevropské země mají podobné instituce mnohem silnější, mnohem propracovanější a že jim sloužily po mnoho desítek let za nejrůznějších politických konstelací. My si některé věci zbytečně politizujeme.

Přepsal: Česká informační agentura