Ozvěny dne 8. července 2007

Paroubek chce najít kandidáta na prezidenta do září

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Spíš sondáže než jednání, tak podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka pokračuje hledání protikandidáta Václava Klause na funkci prezidenta. Aby měl takový člověk šanci na úspěch, museli by se dohodnout opoziční sociální demokraté se současnými vládními stranami lidovci a zelenými. Navíc by pro takovou osobu potřebovali podporu komunistů. Paroubek v České televizi řekl, že o několika kandidátech už má představu.

Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD:
Taková dvě, tři jména tady jsou, a pokud půjdou ta jednání, které budou v příštích týdnech, dopředu s těmi jednotlivými politickými stranami, tak jsem přesvědčen, že někdy v té druhé polovině září může takové jméno být oznámeno.

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Paroubek zároveň dodal, že mezi jeho kandidáty není bývalý předseda sociálních demokratů Miloš Zeman. O funkci prezidenta prý Zeman ani nestojí. Expremiér už dřív uvedl, že jeho strana vyčká, s jakým kandidátem přijde KDUČSL. Lidovci zatím přemýšlejí o pětici adeptů. Rozhodnout se chtějí na podzim. Ministr za KDUČSL Cyril Svoboda v České televizi řekl své představy o tom, jakého kandidáta by lidovci podpořili.

Cyril SVOBODA, ministr bez portfeje /KDUČSL/:
Pozice hlavy státu je pozice navýsost politická. To není tak, že je prezident a politici. Prezident je nejvyšším politikem v naší zemi a já očekávám, že bude víc kandidátů a že ti kandidáti představí svoji vizi na těch pět let. To nemůže někdo říct vy mě znáte, já jsem tady byl, já nevím, v té a té funkci, ale je potřeba tu vizi přednést, protože to se má vzít vážně.

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Za nejzazší termín, kdy by mělo rozhodnutí o výběru kandidáta na nejvyšší ústavní funkci padnout, považuje ministr Cyril Svoboda říjen, tedy pozdější termín, než jaký si představuje šéf sociálních demokratů Paroubek. Současný prezident Václav Klaus se mezi tím dlouhodobě těší velké důvěře veřejnosti. Podle průzkumů se jeho podpora mezi lidmi pohybuje kolem sedmdesáti procent.

Chorvatsko by v roce 2009 mohlo dostat pozvánku do EU

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Chorvatsko by v roce 2009 mohlo dostat pozvánku do Evropské unie. Po summitu v Dubrovniku to Radiožurnálu řekl český vicepremiér Alexandr Vondra. Předsedající zemí Evropské unie v té době bude právě naše republika. Chorvatsko ale musí podle Unie zrychlit své soudnictví a zlepšit komunikaci s mezinárodním tribunálem v Haagu. Mělo by také vyřešit spor o námořní hranice se Slovinskem. Podle Alexandra Vondry to ale nejsou problémy, které by mohly vstup Chorvatska do Unie ohrozit. Rozhodně na tom Chorvatsko není hůř než Rumunsko nebo Bulharsko.

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády /ODS/:
Ta spolupráce s tím haagským tribunálem se myslím přece jenom zlepšila, to se všichni shodli. A pokud jde o ty problémy se Slovinskem, to jsou dvoustranné problémy a Slovinsko, myslím, by se také mělo trošku krotit. Prostě když my jsme vstupovali do Evropské unie, tak tehdy zvedali ruku Lichtenštejnci a další, vždycky chtějí využít téhleté příležitosti, aby si vyřešili nějaké dvoustranné problémy. Ale nemyslím si, že je něco, co by to Chorvatsko mělo na věky oddálit do nějaké čekárny.

Nový francouzský prezident Sarkozy neudělí amnestii

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Nový francouzský prezident Nicolas Sarkozy nehodlá udělovat amnestii ke státnímu svátku, jak tomu bylo zvykem v minulosti. V rozhovoru pro dnešní vydání listu Journal du Dimanche řekl, že pro udržování této tradice není žádný důvod. Pokračuje zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Jan Šmíd.

Jan ŠMÍD:
Sarkozy dal jednoznačně najevo, že nebudou žádná nová omilostnění. Prezident, který je zastáncem tvrdé linie v otázkách pořádku, tak zklamal asi tři tisíce osob, které počítaly s možností propuštění. Jedná se o ty, kteří si odpykávají své tresty za lehčí delikty. Amnestie je udělována vězňům od roku 1990 a například prezident Chirac této možnosti často využíval. Sarkozy se však nijak netají tím, že amnestie je v rozporu se smyslem trestu. Ve francouzských věznicích s kapacitou asi padesáti tisíc osob je jich v současnosti o deset tisíc více. Podle vězeňských dozorců by rozhodnutí prezidenta mohlo vyvolat protesty vězňů, ale je téměř vyloučené, že by prezident podlehl jakémukoliv nátlaku. Na rozdíl od svého postoje k udělování masové milosti se Sarkozy nemíní vzdát možnosti udělovat milosti individuální.

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Český prezident Václav Klaus letos vyhověl zatím devatenácti žádostem o milost. Poslední případ je z 30. května, kdy svobodu dostala žena, která po dlouhé léčbě porodila dítě. Odsouzena byla za účetní podvody a víc než polovinu z pětiletého trestu si odpykala.

Izraelská vláda propustí 250 palestinských vězňů

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Izraelská vláda dá svobodu dvěma stům padesáti palestinským vězňům. Oznámil to premiér Ehud Olmert s tím, že všichni propuštění budou z řad umírněného hnutí Fatah. Izraelský kabinet tak chce podpořit pozici palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse v konfliktu s radikálním Hamasem, který nedávno násilně ovládl celé pásmo Gazy. Abbás pak sestavil dočasný kabinet, který má podporu Západu, ale Hamas ho neuznává. Izrael učinil jedno gesto dobré vůle už minulý týden, kdy uvolnil část peněz zadržených z palestinských cel. Palestinský ministr pro záležitosti vězňů Ašraf Agramí ale v televizi BBC uvedl, že vláda bude očekávat další ústupky.

Ašraf AGRAMÍ, palestinský ministr pro záležitosti vězňů:
Je to jen malý krok a nám to nestačí. V izraelských věznicích je deset a půl tisíce palestinských vězňů a propustit dvě stě padesát z nich je málo. Jde navíc o jednostranné rozhodnutí. Izraelští představitelé se nechtěli setkat s Palestinci a domluvit s nimi konkrétní jména a podmínky propuštění. Je to přitom důležité téma pro veřejnost, pro její podporu naší vlády.

Muslimští rebelové dál obléhají Červenou mešitu

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Červenou mešitu v pákistánském hlavním městě Islámábádu dál okupují desítky radikálních muslimských studentů. Tisíce pákistánských vojáků ji přitom už od úterý vytrvalé obléhají a podařilo se jim vybourat ve zdi několik otvorů. Těmi chtějí osvobodit zadržované děti a ženy. Při přestřelkách zatím zahynulo nejméně jednadvacet lidí, ale podle vůdce vzbouřenců zabila armáda na tři sta lidí. Při dobývání mešity přišli o život i dva vysocí důstojníci pákistánské armády. Prezident Parvíz Mušaraf už extremistům pohrozil smrtí.

Parvíz MUŠARAF, pákistánský prezident:
Vyzval jsem ty, kdo tam stále zůstávají, aby se vzdali a vyšli ven. Teď ale říkám, že ti, kdo zůstanou, budou zabiti.

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Obráceně i samotnému Mušarafovi vzbouřenci hrozí zabitím. Před několika dny dokonce ostřelovali jeho letoun.

Gordon Brown chce mezinárodní registr teroristů

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Velká Británie je týden po zmařených útocích v Londýně a Glasgow stále na druhém nejvyšším stupni ohrožení. Nový premiér Gordon Brown proto chce mezinárodní registr teroristů. Různé státy by tak mohly sdílet informace o známých nebo jen údajných teroristech.

Při atentátech v Iráku pětadvacet mrtvých

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Na pětadvacet lidí dnes zemřelo při několika atentátech v Iráku. Největší skupinou obětí bylo sedmnáct branců, jejichž vůz napadli neznámí ozbrojenci. Pokračuje tak současný krvavý víkend, protože irácké úřady už napočítaly sto padesát mrtvých po včerejším výbuchu v šíitské vesnici nedaleko Kirkúku.

V Rakousku utonul při sjíždění řeky český vodák

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
V Rakousku zahynul pětačtyřicetiletý český vodák. Podle salzburské policie se utopil při sjíždění řeky Salzach u obce Taxenbach. Kanoista údajně neuposlechl varovné tabule a pokračoval v jízdě přes nebezpečný jez. Pod ním se ale převrátil a vodní vír ho zadržel pod hladinou.

Diskuse o umístění americké radarové základny v Česku

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Diskuse o umístění americké radarové základny na českém území neutichá. Nejnověji se na toto téma vyjádřili předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek a vládní mluvčí pro otázky radarové základny Tomáš Klvaňa. Podrobnosti připojuje redaktor Petr Medek.

Petr MEDEK:
Klvaňa v České televizi uvedl, že radar nebude ovlivňovat okolí a lidé se ho nemusejí bát. O konečném umístění základny by pak měl rozhodnout parlament, nikoliv lidé v referendu, protože k němu není žádný důvod.

Tomáš KLVAŇA, vládní mluvčí pro otázky radarové základny:
Nejedná se o žádnou ztrátu, byť částečnou, suverenity české vlády a českého zákonodárství. Nejedná se o změnu české ústavy. Jde vlastně jen o zvýšení bezpečnosti České republiky a potažmo velké části evropského kontinentu.

Petr MEDEK:
Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek oponoval tím, že v místě, kde bude základna stát, ke ztrátě suverenity dojde.

Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD:
To přeci je na skoro každé základně v těch dalších zemích, kde jsou umístěny americká vojska. Se domnívám, že pokud jde o referendum, ten názor veřejnosti prostě budu respektovat, ať bude takový, anebo bude jiný. V tomto případě já respektuji to, že někde kolem sedmdesáti procent lidí si nepřeje umístění radarové základny.

Petr MEDEK:
Paroubek zároveň prozradil, že o jednáních, která s Američany o raketové základně vedla už jeho vláda, nevěděl.

Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD:
Já jsem se to prostě nedozvěděl. Takže je to jednoduché. Bylo to tak důkladně utajeno na ministerstvu obrany, že jsem to prostě nevěděl.

Petr MEDEK:
O jednáních se prý dozvěděl až čtrnáct dní před volbami od amerického velvyslance v Praze. Typickým způsobem na americké základny v Česku a Polsku dnes reagovalo také Rusko. Vicepremiér Sergej Ivanov v rozhovoru pro ruskou televizi varoval, že Spojené státy svým plánem na rozmístění protiraketové obrany ve střední Evropě usilují o rozdělení Evropy jako za časů berlínské zdi.

V Ústí ležela na sídlišti taška s hlavou dívky

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
V igelitové tašce, kterou našly děti v Ústí nad Labem, byla hlava zavražděné mladé ženy. Nálež tašky oznámila včera po patnácté hodině dvanáctiletá dívka, která si hrála se svými kamarády nedaleko Gymnázia doktora Václava Šmejkala v ústecké čtvrti Severní Terasa. V souvislosti s vyšetřováním žádají policisté veřejnost o spolupráci při pátrání po totožnosti mrtvé ženy, uvedla krajská policejní mluvčí Jarmila Hrubešová.

Jarmila HRUBEŠOVÁ, krajská policejní mluvčí:
Podle soudního lékaře se jednalo o mladou ženu ve věku zhruba sedmnáct až dvacet let, byla vysoká maximálně sto sedmdesát centimetrů, zřejmě plnoštíhlé postavy. Žena měla drobný obličej, na pohled zdravý souměrný chrup a zřejmě nosila náušnice. V levém boltci měla tři perforace, v pravém boltci jednu. Ta žena zemřela násilnou smrtí zhruba před dvěma až třemi týdny.

Praha slaví 650. výročí vzniku Karlova mostu

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Devátého července 1357 v pět hodin a jednatřicet minut poklepal Karel IV. na základní kámen Karlova mostu. Poté údajně za nepříliš velkého zájmu o stavbu odjel do Německa. V současnosti je z mostu jedna z nejvýznamnějších českých památek. Proto se také Muzeum Karlova mostu rozhodlo k výročí 650 let od položení základního kamene uspořádat oslavu. Ta začala už ve čtrnáct hodin odpoledním programem na Staroměstském náměstí. Reportér Radiožurnálu Jiří Kokmotos byl na místě.

Jiří KOKMOTOS:
Oslavy 650. výročí založení základního kamene Karlova mostu začaly v Praze na Staroměstském náměstí. Jak vypadaly? Nejdříve všechno začalo kláním rytířů ze čtrnáctého století, na místě nechyběli ani klasičtí žongléři a ani doboví kejklíři. Samotné oslavy pak vyvrcholí v noci na Karlově mostě. Tam už nás zve hlavní organizátor Zdeněk Bergman.

Zdeněk BERGMAN, hlavní organizátor oslav:
O hodině půlnoční kouzelník Žito, který přejede přes Karlův most na povoze taženým kohoutím spřežením, tímto úderem ožijí pražské legendy. Zároveň ožijí všechny sousoší na Karlově mostě a každý návštěvník Karlova mostu si bude moct popovídat s tím svatým, zeptat se ho, odkud pochází, proč byl svatořečen, za jaký skutek, čí je patron, jaký umělec ho vytesal, jaký donátor ho vlastně osadil na ten Karlův most.

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka:
Oslavy na Karlově mostě začnou přesně o půlnoci a potrvají až do šesté hodiny ranní. V nočním a ranním Radiožurnálu vám z těchto oslav nabídneme živé vstupy.