Ozvěny dne 6. srpna 2010

Ozvěny dne přehled zpráv

Eva ODSTRČILOVÁ:
18 hodin. Posloucháte Ozvěny dne.

Jan BUMBA, moderátor:
Česku opět hrozí povodně. Deštivý víkend zvedne hladiny řek hlavně na jihu a jihozápadě země a na Vysočině.

Eva ODSTRČILOVÁ:
V průběhu noci na sobotu se do Čech dostanou další intenzivní srážky, které budou setrvávat nad Čechami i během zítřejšího dne.

Eva ODSTRČILOVÁ:
Ministr dopravy Bárta jednal v Ústeckém kraji o dostavbě dálnice D8 i o jezech na Labi.

Vít BÁRTA, ministr dopravy:
Prioritou je pro mě tu dopravu nákladní dostat na železnici. Nicméně ta příležitost na vodních cestách je též nemalá.

Jan BUMBA, moderátor:
Rusko se nadále potýká s vedrem a ničivými požáry, situace kolem Moskvy zůstává kritická.

Jitka MALÁ, moderátorka:
Pomoc nabízejí další a další země. Kazachstán, Bulharsko, Polsko, Německo a seznam stále není konečný.

Eva ODSTRČILOVÁ:
A počasí. Zítra bude zataženo a déšť hlavně v Čechách. Teploty do 19, na Moravě až 23 a na horách kolem 16 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Na jihu a jihozápadě Čech hrozí povodně

Eva ODSTRČILOVÁ:
Velké nebezpečí povodní hrozí především na jihu a jihozápadě Česka a také na Vysočině. Hladiny řek už na některých místech stouply. Stejný trend může pokračovat v následujících dvou dnech.

Květa MORAVCOVÁ:
Velká voda nejvíce ohrožuje Středočeský, Jihočeský, Pardubický, Plzeňský a Liberecký kraj. V nebezpečí jsou také lidé v Praze. Zatopit sklepy může voda hlavně na jihu a jihozápadě republiky, říká meteorolog Pavel Borovička.

Pavel BOROVIČKA, meteorolog:
Vzhledem k očekávanému místnímu výskytu vydatných srážek lze předpokládat všeobecné vzestupy hladin řek. Na menších tocích dosažení i prvního nebo druhého stupně povodňové aktivity a ojediněle až třetího stupně povodňové aktivity. Zejména v regionu jižních a jihozápadních Čech. Zároveň může dojít k zatopení níže položených míst, údolních poloh, sklepů a podobně.

Květa MORAVCOVÁ:
Vodu ze suterénu prodejny už čerpali hasiči v Moravských Budějovicích. Třetí stupeň povodňové aktivity vyhlásili vodohospodáři na Balince v Balinách na Vysočině. Ve tři hodiny odpoledne tam ale hladina klesla na druhý stupeň. Déšť může zvednout hladiny řek také v kraji Karlovarském, Plzeňském, Královéhradeckém, Libereckém a Ústeckém. Ještě dnes večer by sice mělo přestat pršet, déšť se ale v noci vrátí a vydrží celou sobotu. Přestat pršet by mělo až v noci na neděli. Květa Moravcová, Radiožurnál.

Ministerstvo spravedlnosti odeslalo švýcarské straně žádost o vydání uprchlého podnikatele Tomáše Pitra

Eva ODSTRČILOVÁ:
Ministerstvo spravedlnosti odeslalo švýcarské straně žádost o vydání uprchlého podnikatele Tomáše Pitra. Úřad to udělal osm dní před skončením řádné, 18ti denní lhůty, kterou pro podání žádosti měl. Švýcarská strana žádnou lhůtu pro posouzení žádosti stanovenou nemá. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil už dřív uvedl, že šance našich orgánů na získání Pitra je jen poloviční.

Nový ministr dopravy Vít Bárta dnes navštívil Ústecký kraj

Eva ODSTRČILOVÁ:
Nový ministr dopravy Vít Bárta dnes navštívil Ústecký kraj. Jednal tady o dvou stavbách, které by se mohly objevit na seznamu zastavených investic. O těch se má jednat v pátek 13.srpna. Jde o dálnici D8 a stavbu jezu na dolním Labi. Návštěvu ministra Bárty sledovala redaktorka Dagmar Cestrová.

Dagmar CESTROVÁ:
Ministr dopravy Vít Bárta jasně řekl starostům obcí kolem rozestavěného úseku dálnice D8 přes České středohoří, že nic není rozhodnuto. Tedy ani to, zda navrhne za týden vládě zastavit práce na této dálnici.

Jana CHLÁDKOVÁ, starostka, Vchynice u Lovosic:
Každopádně nejsem schopna odhadnout, co se objeví v pátek 13. na seznamu. Ale byla bych ráda, kdyby ta D8 tu zelenou dostala.

Dagmar CESTROVÁ:
Řekla Jana Chládková, starostka obce Vchynice u Lovosic. A druhým jasným signálem, který ministr vyslal je to, že jeho ministerstvo je nakloněno stavbě jezu na dolním Labi.

Vít BÁRTA, ministr dopravy:
Prioritou je pro mě tu dopravu nákladní dostat na železnici. Nicméně ta příležitost na vodních cestách je též nemalá.

Dagmar CESTROVÁ:
I když samozřejmě nejprve je třeba škrtat a teprve pak uvažovat o dalších investicích. Pro Radiožurnál Dagmar Cestrová, Ústí nad Labem.

České ekonomice se daří

Eva ODSTRČILOVÁ:
České ekonomice se daří. Potvrzují to vesměs optimistická čísla, která dnes přišla ze statistického úřadu. Podle nich skončil zahraniční obchod v červnu přebytkem přes deset miliard korun. Zároveň vzrostly maloobchodní tržby o víc než 6,5%, což naznačuje oživení domácí poptávky. Stabilní růst vykazuje i průmyslová výroba. Ta v červnu vzrostla meziročně o 9,7%.

Jitka HANŽLOVÁ:
Je to sice mírné zpomalení oproti v květnu, ale vzhledem k tomu, že v okolních zemích už skončilo šrotovné, je to výborný výsledek. Navíc o 12% vzrostla meziročně i hodnota nových zakázek, takže se dá předpokládat spolehlivý růst průmyslové výroby. Nejdůležitější je, že zatím zjevně nehrozí, že by ekonomika začala zase klesat.

Vladimír PIKORA, Next Finance s.r.o.:
Je tu sice určité riziko, že by mohla díky vývoji v zahraničí zpomalit, nicméně, že by byla další recese, toho se bát určitě nemusíme.

Jitka HANŽLOVÁ:
Myslí si Vladimír Pikora z Next Finance, ovšem.

Jan ERNEST, ČSÚ:
Vývoj zaměstnanosti je proti průmyslové redukci zpožděn. Průmyslová produkce dosáhla na dno ve druhém čtvrtletí 2009, zdá se, že zaměstnanost průmyslu se na tom dnu ocitla právě teď.

Jitka HANŽLOVÁ:
Připomíná Jan Ernest z Českého statistického úřadu. Z podniků odešlo během roku 30 000 lidí, což představuje 3,4% a podniky zatím nenabírají ve větší míře lidi zpátky. Na rozdíl od průmyslu ale klesá stavební výroba. V červnu meziročně o 4,7%. Stavebníky horší časy teprve čekají, protože se staví méně bytů a vláda mluví o pozastavení výstavby silnic a dálnic. Jitka Hanžlová, Radiožurnál.

Vláda bude reformní kroky konzultovat s odbory

Eva ODSTRČILOVÁ:
Vláda bude své reformní kroky i chystané škrty konzultovat s odbory. Českomoravská konfederace odborových svazů kritizuje kabinet za plánované omezení sociálních dávek a změnu politiky na trhu práce. V případě, že s postupem kabinetu nebudou souhlasit, jsou odboráři připraveni stávkovat. Podle premiéra jsou ale takové obavy předčasné.

Petr NEČAS, premiér:
Poté, co vláda obdrží důvěru a bude tedy plnohodnotnou vládou, se všemi tedy ústavními atributy, tak samozřejmě velmi rychle svoláme jednání předsednictva tripartity a potom jednání tripartity jako takové. My jsme připraveni každý krok, který budeme dělat, projednávat se sociálními partnery. Jsme připraveni každý krok, který budeme dělat, trpělivě vysvětlovat. Jsme připraveni každý krok, který budeme dělat, tak trpělivě přesvědčovat partnery, aby ho podpořili.

Eva ODSTRČILOVÁ:
Vládou plánovaná úspora z rozpočtu se dotkne nejen ministerstev, ale i Poslanecké sněmovny. Ta musí do konce roku ušetřit téměř 16 milionů korun. Kromě úspor na provozních nákladech se přes 9 milionů najde při omezení zahraničních cest poslanců. Kde konkrétně, to vysvětlila předsedkyně dolní komory parlamentu, Miroslava Němcová z ODS.

Miroslava NĚMCOVÁ, /ODS/, předsedkyně Poslanecké sněmovny:
Za prvé je to tím, že tam byla jakási rezerva, ale částečně počítám také s tím, že těch cest ubude a budou velmi silně zaměřené na to, aby skutečně přinášeli efekt, jak Poslanecké sněmovně, tak potažmo České republice. Jako příklad uvedu, že ještě vlastně s koncem minulého volebního období, kdy ten plán vznikl zahraničních cest předsedy sněmovny, tak tam byla plánovaná cesta na Expo do Shanghaie,která se měla uskutečnit teď začátkem října, tak tu jsem zrušila, tam už je docela významná úspora.

Počet požárů v Rusku se povedlo snížit

Eva ODSTRČILOVÁ:
Poprvé tento týden se hasičům v Rusku povedlo snížit počet lesních požárů. Uhasili jich víc než se nově rozhořelo. Zatímco na Urale a v Povolží se boj s ohněm vcelku daří, situace kolem Moskvy je stále kritická. Rusko proto vyzývá dobrovolníky, aby v boji s ohněm pomohli. Nabídky přicházejí i ze zahraničí.

Jitka MALÁ, moderátorka:
Pomoc nabízejí další a další země. Kazachstán, Bulharsko, Polsko, Německo a seznam stále není konečný. V okolí federálního jaderného centra v Sarově pomáhají Arménci. Likvidace požáru v citlivé oblasti sice pokročila, ale podle odborníků zdaleka není vyhráno.

Jurij BRAŽNIKOV, ministerstvo pro mimořádné situace, Rusko:
Formují se mezinárodní skupiny pro boj s požáry, jak pozemní, tak letecké.

Jitka MALÁ, moderátorka:
Říká Jurij Bražnikov z ministerstva pro mimořádné situace. Zapojila se ukrajinská letadla a požární letouny poslala také Itálie. Jitka Malá, Radiožurnál.

Čech, který způsobil požár v Chorvatsku, dostal podmínku

Eva ODSTRČILOVÁ:
Deseti měsíční vězení s odkladem na dva roky, takový rozsudek si vyslechl Čech, který minulý týden způsobil požár na chorvatském ostrově Hvar. 33letý muž se k odpovědnosti přihlásil. Vyhodil prý do křoví v kempu popel z grilování. Oheň nakonec zachvátil 4,5 hektaru a hasiči museli nasadit i tři letadla. Muž čelil obvinění z obecného ohrožení a teď bude muset ještě uhradit soudní výlohy v hodnotě asi 12000 korun. Českému rozhlasu to potvrdil šéf konzulátu ve Splitu, Pavel Bednář.

Pavel BEDNÁŘ, šéf českého konzulátu, Split, Chorvatsko:
Znamená to teď pro něj, že mu byl soudem vrácen pas a vzhledem k tomu, že se obě strany, jak žaloba, tak obhajoba, vzdali odvolání, rozsudek je pravomocný a náš občan může se tu volně pohybovat po území Chorvatska nebo může odcestovat zpátky do České republiky.

Francie likviduje nepovolená romská tábořiště

Eva ODSTRČILOVÁ:
Ve Francii dnes začali likvidovat první nepovolená romská tábořiště. Stalo se tak týden po vystoupení prezidenta Sarkózyho, který reagoval na některé projevy kriminalit Romů z Bulharska a Rumunska. Podrobnosti má teď živě zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Jan Pokorný, dobrý večer.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Dobrý podvečer. V táboře u města ...z Rumunska. Policie tu oblast uzavřela a vyklízela tábořiště od časných ranních hodin. Je to opravdu první zásah v takovém nepovoleném romském tábořišti. Další budou... Impulsem k tomu bylo vystoupení prezidenta republiky. Nicolas Sarkózy požadoval, aby se zasáhlo ....omlouval kočovníkům kvůli jejich trestné činnosti. Zároveň vláda vydala nařízení k zrušení 300 nepovolených romských tábořišť do tří měsíců po celé Francii. Francouzská městečka nad 5000 obyvatel mají zřizovat kempy pro kočovníky před branami města. Nedělá to však ani polovina. Raději zaplatí pokutu a tak se tam Romové, zpravidla z Bulharska nebo Rumunska usazují ilegálně. Jan Pokorný, Český rozhlas, Francie.

Umožní nová vláda výstavbu jezů na Labi?

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte mimo jiné v následujících minutách? Otevírá se s nástupem nové vlády cesta pro výstavbu jezů na Labi? A jak se mohli takzvané krvavé diamanty z občanské války v Sierra Leone dostat do držení dětského fondu v Jihoafrické republice?

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud někdo čekal, že dnešní cesta ministra dopravy Víta Bárty do severních Čech rozhodne o tom, zda se bude stavět jez na Labi, musel být zklamán. Dopravci by chtěli, aby tam jez stál co nejdříve, ekologové jsou zásadně proti. Ministr Bárta dnes pouze uvedl, že je projektu jezů na největší české řece nakloněn. Nejsou prý ale prioritou a podle agenturních informací by se mohlo začít stavět až po roce 2016. Ve spojení jsme nyní s ředitelem vodní sekce při Svazu dopravy, Jiřím Asterem, jinak také ředitelem společnosti Českosaské přístavy, dobrý den přeji.

Jiří ASTER, ředitel, Českosaské přístavy, ředitel vodní sekce, Svaz dopravy:
Dobrý den, zdravím vás ze slunečného Rostocku.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Astere, jak rozumíte těm dnešním vyjádřením ministra Bárty, myslíte, že je jednoznačně pro to, aby se jez nebo jezy na Labi stavěly?

Jiří ASTER, ředitel, Českosaské přístavy, ředitel vodní sekce, Svaz dopravy:
Já si myslím, že pan ministr je pro to nakloněn, samozřejmě tady jde o to, aby prostě celá ta procedura proběhla podle normálních zákonných záležitostí a byla spravedlivě posouzena. To znamená, aby tady nebylo dopředu negativní stanovisko, tak jako to bylo za minulé vlády a já si myslím, že tato vláda právě tuto podmínku splňuje.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže myslíte, že zatím se nejelo podle, jak říkáte, normálních zákonných záležitostí?

Jiří ASTER, ředitel, Českosaské přístavy, ředitel vodní sekce, Svaz dopravy:
Já si myslím, že byly tady zaprvé určité věci zneužívány ve prospěch určitých ekonomických zájmů. Ono to není tak, jak tam bylo řečeno prostě v té předmluvě, že je to záležitost mezi ekology a betonovou lobby, spíš já to vidím v oblasti soutěže mezi jednotlivými druhy dopravy.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste řekl ČTK, že podle vás je nyní největší šance na stavbu od roku 1990. Proč si to myslíte?

Jiří ASTER, ředitel, Českosaské přístavy, ředitel vodní sekce, Svaz dopravy:
Myslím si to proto, že čas nazrál, aby vůbec se v oblasti stavby dopravních komunikací a jiných důležitých zařízení se změnili i oblasti v, aby zákonodárci změnili předpisy tak, aby sme se zařadili mezi normální civilizované evropské země. Protože si myslím, že naše zákonodárství, a to nejlépe dokumentuje snad stavba dálnice D8, aby prostě se, když se vláda a lid rozhodne pro to, něco postavit, aby se to postavit dalo. Tento stav, který máme v České republice není přijatelný.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžete být prosím konkrétní? Jaké předpisy, jaké zákony máte na mysli?

Jiří ASTER, ředitel, Českosaské přístavy, ředitel vodní sekce, Svaz dopravy:
Mám na mysli stavební zákon například a související zákony a řekl bych, že taky s tím souvisí malinko i vyvlastňovací zákon, i když to není otázka jezů na Labi.

Jan BUMBA, moderátor:
Co by, pane Astere, pro lodní dopravu jezy znamenaly?

Jiří ASTER, ředitel, Českosaské přístavy, ředitel vodní sekce, Svaz dopravy:
No tak bylo by to pro lodní dopravu samozřejmě obrovské plus, protože bychom navázali na to, co se v současné době provádí v Německu. To znamená zlepšování plavebních podmínek a naše lodě by se dostali s nákladem za nižších vodních stavů aspoň do první českého přístavu. Pokud jste mluvil v množném čísle o jezech, tak to samozřejmě znamená splavnění Labe a do Střekova a otevření možnosti využívat to, co nám tady nechali naši předkové. To znamená vodní cestu, která je 260 km dlouhá, vystavěná a která by v dnešních cenách, jak jsme jednou se snažili odhadnout, by stála asi 160 miliard korun, která dneska leží ladem.

Jan BUMBA, moderátor:
Naší debatu teď také rozšíří také Martin Fadrný z Ekologického právního servisu, dobrý den přeji i vám.

Martin FADRNÝ, Ekologický právní systém:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pan Aster říkal před chviličkou, že podle něj je nyní největší šance na stavbu jezu snad jaká kdy byla. Máte, pane Fadrný, také pocit, že se daly věci do pohybu s nástupem nové vlády?

Martin FADRNÝ, Ekologický právní systém:
No já doufám, že se věci do pohybu s nástupem nové vlády skutečně dají. Ale myslím si, že by se měli dát do pohybu trošku jiným směrem, než který naznačil pan Aster. My se v rámci projektu cenadalnic.cz společně s Dopravní federací dlouhodobě věnujeme problematice hospodárnosti nebo spíš nehospodárnosti staveb různých infrastrukturních staveb v České republice v poslední době. A domníváme se, že jezy na Labi jsou jedním z poměrně ..příkladů toho systému, který by jednou naprosto zásadní klíčovou vadou a to sice tou, že se tady nikdo za posledních vlastně 20 let po pádu, že jo, totality nezabýval tím, že by strategicky, skutečně strategicky určil priority pro investice do velkých dopravních projektů.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte tedy, že jez nebo jezy na Labi, že by to byla příliš drahá záležitost s příliš nízkým efektem, rozumím vám správně, pane Fadrný?

Martin FADRNÝ, Ekologický právní systém:
Rozhodně. Především ten vtip je v tom, že tuhle záležitost nikdy nikdo skutečně neposoudil, že nepoložil na stůl ty argumenty a hlavně, co je důležité, že neporovnal tady tenhle ten projekt s možnými jinými investicemi, například do železnice, například do obchvatu, například do nějakých jiných typů dálničních staveb, silničních nebo dopravních staveb.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Astere, nebyl by jez nebo jezy málo muziky na hodně peněz?

Jiří ASTER, ředitel, Českosaské přístavy, ředitel vodní sekce, Svaz dopravy:
Ne, já dokonce úplně souhlasím s tím kolegou, který teďka hovořil, to je pravda, že to nikdy nedokázal nikdo pochopit z toho národohospodářského hlediska, protože my jsme vnitrozemský stát, my jsme handicapovaní, dokonce ekonomové to hodnotí, že to je asi 5 až 5% HDP, které ztrácíme tím, že máme tuto polohu a to můžeme nahradit jenom dobrým dopravním spojením a to dopravní spojení je po silnici, po železnici a po vodě. Rozdíl je v tom, že po vodě neplatíme nic, zatímco za každý km na dálnici, za každý km na železnici platíme Spolkové republice, případně dalším státům poplatky. Na Labi je to zadarmo. Stát, který by se zbavoval této možnosti, je v podstatě "noncenz" a proto si myslím, že výhodnější stavba a výhodnější investice než do rozvoje vodní dopravy neexistují. Navíc si vemte, že v těch jezech budou elektrárny, které budou vyrábět jedinou skutečně obnovitelnou energii.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Fadrný, nezbavil by se stát levné možnosti přepravy, kdyby odmítl vodní cestu?

Martin FADRNÝ, Ekologický právní systém:
Já se především domnívám, že ten argument, že to je zadarmo, je trošku zavádějící, protože samozřejmě tam je potřeba nainvestovat ty miliardy do těch dopravních záměrů, do těch staveb. Takže možná je to bez poplatku potom pro ty dopravce, ale pro veřejný rozpočet to samozřejmě zadarmo není a to ani zdaleka. Potom je tam samozřejmě otázka dopadů na životní prostředí, které, je to těžké vyčíslit, ale i to je snad možné posuzovat, že jo, na té misce vah.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Astere, ekologické dopady těch staveb, vodních staveb, samozřejmě mám na mysli, ty vám nedělají starosti?

Jiří ASTER, ředitel, Českosaské přístavy, ředitel vodní sekce, Svaz dopravy:
Samozřejmě my jsme v podstatě všichni ekologicky velmi zaměření, každý,kdo prostě dělá a dělal na vodě, jsou. My jsme při těch projektech spolupracovali s renomovanými ekology. Ten projekt upravoval pan bývalý ministr dopravy, pardon životního prostředí, Ivan Dejmal, který to provedl takovým způsobem, že z toho bude profitovat i příroda, že se tam obnoví prostě ty životní podmínky, které dneska jsou svým způsobem i do jisté míry devastovány, asi zhruba on vypočítal, že to bude 50% přínos pro přírodu. A pokud se ještě můžu zmínit o tom, co tam říkal kolega o té ekonomické záležitosti, ta železnice podél Labe, tak je na konci kapacitních možností, Němci říkají do roku 2015, pak už tam prostě víc se nedá protáhnout. To znamená ty nárůsty, které se předpokládají, spolková vláda říká dvojnásobek do roku 25, to všechno by se směřovalo na silnici,kdyby tady nebyla voda, který může trochu aspoń tenhleten efekt zmírnil. Navíc projekt, který předpokládá, že by se postavila paralelní železnice přes Krušné hory, ten hovoří o 3 miliardách euro. Takže pokud tady někdo hovoří prostě o tom, že to bude daňového poplatníka něco stát, tak je to peanut proti tomu, co se vydává jinde do dopravní infrastruktury.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Fadrný, předpokládám, že, jakožto zástupce zástupce Ekologického právního servisu, byste asi neloboval za to, aby se více zboží přepravovalo po silnici nebo ano?

Martin FADRNÝ, Ekologický právní systém:
Určitě ne, ale moje informace jsou trošku jiné, proto také volám po tom, že by se tyhle věci měli jaksi dát do nějakého balíčku a posoudit, pokud možno nějakým číselným způsobem. Podle mých informací železnice má, ta stávající, minimálně o řád větší kapacitu dopravní, takže tam není pravda, že by to bylo před nějakým kolapsem nebo před nějakým jakoby uzavřením té kapacity. Podle mých informacích není pravda, že by na německé straně toto bylo jakoby připravené nebo nějakým způsobem koordinované. Podle mých informací naopak na německé straně ty lodě nebudou mít kam pokračovat, protože tam se podobné projekty nepřipravují. Podle mých informací je tam poměrně zásadní problém v tom, že ten projekt, ať už je připravovaný jakkoliv, řekněme ekologicky přátelsky, tak stále má potíž s tím, že prostě se nedostane přes tu .. ochranu, která je dána ...českými předpisy, ale taky předpisy Evropské komise. A to zase znamená, že pokud my si tady takový projekt vymyslíme a tak trošku si ho třeba i protlačíme, jak se děje v některých jiných kauzách, tak se nám taky potom může stát, že Evropská komise nebude ochotná spolufinancovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká Martin Fadrný z Ekologického právního servisu, já vám děkuji za rozhovor, na shledanou.

Martin FADRNÝ, Ekologický právní systém:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Naším hostem byl také Jiří Aster, předseda vodní sekce při Svazu dopravy. I vám děkuji, pane řediteli, na shledanou.

Jiří ASTER, ředitel, Českosaské přístavy, ředitel vodní sekce, Svaz dopravy:
Děkuji, na shledanou.

Soud s africkým diktátorem Charlesem Taylorem

Jan BUMBA, moderátor:
Krvavé diamanty jsou prý na světě. Tři vzácné, nebroušené kameny, které údajně před lety věnoval britské modelce Naomi Campbellové liberijský diktátor Charles Taylor, se objevili. Bývalý ředitel dětského fondu někdejšího prezidenta Jihoafrické republiky Nelsona Mandely prohlásil, že je měl celou dobu, tedy od roku 1997, u sebe. Campbellová včera o diamantech musela vypovídat před mezinárodním soudem v Haagu, který posuzuje Taylorův podíl na rozpoutání občanské války v Sierra Leone. Při tomto konfliktu, jak známo, zemřelo na čtvrt milionů lidí. Charles Taylor prý tento konflikt financoval právě prodejem diamantů z místních dolů. Naším dalším hostem je afrikanista Otakar Hulec, dobrý den přeji.

Otakar HULEC, afrikanista:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Modelka Campbellová se s někdejším liberijským prezidentem Taylorem setkala před 13 lety právě v jižní Africe. Noc potom jí prý neznámí muži předali tři kamínky,které pak dala, prý, tehdejšímu řediteli Mandelova dětského fondu. Zní to trochu fantasticky. Věříte vy sám této verzi?

Otakar HULEC, afrikanista:
No moc se mi tomu věřit nechce a ocenil ..jak jste třikrát říkal slovíčko "prý". Ta modelka už měla dávno o těch věcech vypovídat. Odmítala, teď byla donucena tím Mezinárodním soudem v Haagu a je podle mě dost pravděpodobné, že si tuhle verzi vymyslela. Mě trochu překvapilo, co jste říkal, že předání těch diamantů potvrdil ředitel toho Mandelova dětského fondu, protože o tom se 13 let nemluvilo a i když ten dětský fond měl několik problémů v posledních letech, určité zneužití finančních prostředků, tak vždycky to byl fond, na kterém si exprezident, první černošský prezident, Nelson Mandela, velice zakládal a moc bych se divil, že by to tam neohlídal.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaké byly, pane Hulci, vůbec vztahy prezidenta Mandeli a Charlese Taylora,když byli oba muži u moci?

Otakar HULEC, afrikanista:
No tak nebyly nijak vřelé, ovšem pokud jsou oba ve funkci prezidenta a prezident přijede na státní návštěvu, tak se musí mu vyjít diplomaticky vstříc, ovšem ty problémy tam nastaly později a ten krvavý konflikt obou těch zemí západoafrických, Sierra Leone a s Libérií, tak byly odsouzeny potom nejen Mandelou, ale i prakticky celým světem.

Jan BUMBA, moderátor:
A když jste mluvil o té diplomatické vstřícnosti, dá se tedy říci, že Charles Taylor, když byl prezidentem Libérie, nebyl nějak v izolaci třeba v rámci Afriky?

Otakar HULEC, afrikanista:
No bohužel zpočátku byl brán jako normální hlava státu a teprve, když tam eskalovaly ty problémy a když se veřejnost dozvěděla, jak tam zneužívá nejen těchto krvavých diamantů k nákupu zbraní, ale i k nucení dětí, s kterých se tam stali dětští vojáci,ať už mladí chlapci nebo i děvčata, které nutili nejen vraždit, ale i dolovat, pracovat těžce v těch diamantových dolech, tak se ta světová veřejnost proti Taylorovi jednoznačně obrátila. Ale to už bylo bohužel pozdě.

Jan BUMBA, moderátor:
Byla existence oněch diamantových dolů v Sierra Leone tou věcí, kvůli které ten hrozný konflikt začal?

Otakar HULEC, afrikanista:
Ne, to není jednoznačné. V obou zemích ty doly otevírali, nebo existovaly, byly obsazovány těmi jednotlivými vojenskými veliteli a nuceni lidé, jak už jsem říkal, k těžbě těch diamantů. Tam šlo spíš o etnický problém, ale vysvětlit ho v krátké ...minutové reportáži, to je nad mé síly.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžete, prosím, pokud možno krátce, jestli je to možné říci, co nyní hrozí Charlesi Taylorovi, jaký trest?

Otakar HULEC, afrikanista:
No tak pokud se to bude vyvíjet podle normálních právních poloh, tak by měl být odsouzen minimálně k doživotí, ale nikdy nemůžete dopředu říct, jak se to líčení bude vyvíjet. Že už tam pozvali i tuto modelku kvůli existenci těch diamantu, to trochu signalizuje, že jdou do velkých podrobností a že snad bude ten výsledek pozitivní, to znamená, že bude odsouzen, aby se stal jaksi příkladem ten rozsudek pro ostatní africké diktátory.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor. Afrikanista Otakar Hulec.

Poznámka Radka Kubička ke sboru poradců premiéra Nečase

Jan BUMBA, moderátor:
Premiér Petr Nečas už skoro sestavil svůj sbor poradců. Povede je bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Říman a nebudou mezi nimi chybět další známé tváře, především někdejší špičky ODS i z dob Václava Klause. Nad rolí vládních poradců se zamýšlí autor dnešní poznámky, komentátor Českého rozhlasu 6, Radko Kubičko.

Radko KUBIČKO:
V rámci nejbližších spolupracovníků, formují se kolem ústavních činitelů často týmy poradců, kteří vzbuzují někdy podezření, co vlastně mají na práci. A nemusejí splňovat ani všechny náležitosti nutné pro státní službu. Poradce zpravidla přichází a odchází s daným politikem. V minulosti bylo kolem poradců veselo. Zvláště, když někteří byli i neformální. Topolánkův Dalík nebo Zemanům Šlouf, stali se v tomto směru legendárními. Těžko říci, jestli opravdu měli na premiéry takový vliv nebo byli démonizováni. I když takový Miloš Zeman vlastně žádné poradce moc nepotřeboval. Jeho poradním sborem byla celá jednobarevná a k jeho obrazu poskládaná vláda. Ta současná, v čele s premiérem Nečasem, asi hodlá i tyto posty zcivilnět a přiblížit veřejnosti. Od vlády Topolánkovi převzala vcelku věcný nápad Národní ekonomické rady vlády. A už předchozí seznam důvěryhodných ekonomů doplnila o další. A premiér sám po svém nástupu avizoval svůj sbor poradců pod vedením bývalého ministra dopravy Římana. Když si přečteme jejich seznam, připomínáli tak trochu stínovou vládu ODS. V resortech, které tato strana neovládá, přizval Nečas k poradám staré stranické harcovníky. Exministra zdravotnictví Julínka, exhetmany Zimmermanna a Lukáše a bezpečnostního experta Klase. Z prostředí mimo stranu přicházejí zemědělský expert Tyl a konzervativní aktivista Joch pro oblast zahraniční politiky a lidských práv. Zaběhlí aktivisté se asi mají nač těšit. Joch je zastáncem politiky vývozu demokracie, tvrdé ruky při její obhajobě, příznivec amerických republikánských konzervativních kruhů a neúnavný kritik zvýhodňování menšin a lidskoprávních iniciativ. Pokud ale chtěla Nečasova vláda zlomit tradiční dojem veřejnosti, že politikovi poradci jsou něco tajemného a nečistého, snad by se jí to zatím mohlo zdařit. Důležitá ale bude politika vlády jako celku a nevolení poradci by neměli mít klíčovou úlohu a vzpomeňme jen politického poradce z populárního britského seriálu Ano, pane premiére, který byl nakonec pro přílišné lpění na vládním protikorupčním programu vyslán zkoumat tuto problematiku na Tahiti.

Jan BUMBA, moderátor:
Komentátor Českého rozlasu 6, Radko Kubičko.

Ozvěny dne krátké zprávy

Eva ODSTRČILOVÁ:
18 hodin, 30 a půl minuty. Připraveny jsou zprávy. Odbory nevylučují, že pokud se nedohodnou s vládou na podobě reformních kroků, budou protestovat. Chystané vládní kroky i připravované škrty odbory kritizují. Vedení Českomoravské konfederace odborových svazů má ale podle svých slov příslib, že s nimi vláda jednat bude. Pokud ale neprosadí některé změny, přijdou podle šéfa odborů KOVO, Josefa Středuly, na řadu protesty.

Josef STŘEDULA, šéf odborů KOVO:
Jestli půjde vládní koalice tím směrem, který je napsán v tomto programovém prohlášení, tak my jsme připraveni skutečně dělat všechny kroky k tomu, ať využijeme těch nástrojů, které odbory mají.

Eva ODSTRČILOVÁ:
Vláda je připravená chystané rozpočtové škrty projednávat s odboráři. Podle premiéra Petra Nečase ale případné vyhrožování a protesty plánované reformní kroky nezastaví. Nečas zdůraznil, že jeho kabinet neustoupí od plánů na stabilizaci veřejných financí, která se neobejde bez rozsáhlých úspor.

Eva ODSTRČILOVÁ:
Jihlavský náměstek primátora Radek Vovsík z ODS rezignuje na funkci. Přiznal, že dvakrát při jízdě služebním vozem překročil povolenou rychlost a pak se vymluvil na osobu blízkou. Funkci náměstka složí na mimořádném zasedání rady města 16.srpna. Volebním lídrem jihlavské ODS pro podzimní komunální volby a kandidátem na primátora ale zůstává. Podpořilo ho v tom místní sdružení občanských demokratů.

Eva ODSTRČILOVÁ:
Nový maďarský prezident Pál Schmitt se ujal funkce. Bývalý olympijský mistr v šermu a předseda Maďarského olympijského výboru převzal post po Lászlóovi Sólyomovi, který nevyhovoval vládní straně FIDES. Ta má v parlamentu dvou třetinovou většinu a prosadit Schmitta do funkce pro ni tedy nebyl problém. Slavnostního aktu se nezúčastnili socialisté ani zelení, kteří prý dostali pozvánky pozdě. Nový prezident uvedl, že by rád prosadil od Ústavy zmínku o sportu a o křesťanství jako o znaku evropské identity.

Eva ODSTRČILOVÁ:
V Rusku ode dneška platí takzvaný suchý zákon pro řidiče. Dosud se tolerovala hranice 0,3 promile. Teď ale musí být každý za volantem naprosto střízlivý.

Jitka MALÁ, moderátorka:
Podle dosavadní praxe bylo možné dát si před jízdou pivo nebo sklenku vína. Problém je ale v tom, že Rusové neznají míru. O zavedení nulové tolerance se zasadil prezident Medveděv, protože je přesvědčen, že i malé povolené množství pobízí jezdit pod parou. Pokud se u řidiče prokáže alkohol v krvi, čeká ho zákaz řízení na rok a půl až dva roky. Obavy řidičů, že nadýchají, i když se napijí jen kefíru nebo oblíbeného kvasu, inspektoři odmítají. V případě pochybností je každopádně možné nechat se vyšetřit lékařem. Jitka Malá, Radiožurnál.

Může kvůli nepřízni počasí zdražit cena obilí?

Jan BUMBA, moderátor:
A jaká jsou témata následujících minut? Požáry v Rusku, lijáky jinde v Evropě, může kvůli nepřízni počasí výrazně zdražit cena obilí? Přiměli by zálohy na pet láhve lidi k tomu, aby ve větší míře recyklovali obaly od nápojů? A proč se některé vlády bojí takzvaného chytrého mobilu BlackBerry?

Jan BUMBA, moderátor:
Ceny pšenice letí prudce nahoru. Za posledních devět dní se na světových burzách zvýšili o více než 40%. Poptávku po ní zvyšují obavy z letošní úrody. Ta bude kvůli vedru, suchu, požárům, ale také přívalovým dešťům prý dost špatná. Nevalné výsledky už hlásí Rusko, Ukrajina, mnohé země Evropské unie, Británie, ale třeba také Kanada. Může takto prudký nárůst ceny pšenice způsobit třeba i podobné nepokoje, jako se to stalo před několika lety, kdy kvůli drahým potravinám protestovali tisíce lidí v ulicích měst od Haiti až po Egypt? Do vysílání zvu agrárního analytika Petra Havla, dobrý den.

Petr HAVEL, agrární analytik:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak oprávněné jsou obavy z nějakého,skutečně významného růstu cen pšenice nebo i dalších obilovin?

Petr HAVEL, agrární analytik:
Tak samozřejmě ty obavy trochu jsou, ale já si myslím, že musíme být trochu racionální i právě na základě již zmíněných zkušeností z roku 2008. To znamená, cena obilí v současné době poměrně raketově roste. Je ale potřeba říci, že pořád je ještě tak zhruba na 70% stavu roku 2007 a jsem přesvědčen, že může ještě ta cena trochu vzrůst, ale těch cen z roku 2008 nedosáhne. Naopak si myslím, že na přelomu letošního a příštího roku ceny zase půjdou dolů, protože právě jak již bylo řečeno, příliš vysoké ceny základních zemědělských surovin jsou i politickým problémem.

Jan BUMBA, moderátor:
Jedna věc jsou ceny pšenice a obilí obecně a druhá věc jsou ceny potravin. Myslíte, že by se to mohlo nějak promítnout do cen potravin?

Petr HAVEL, agrární analytik:
Tak já když jsem v podstatě na začátku letošního roku nebo v prvním čtvrtletí říkal, že ceny potravin v průběhu letošního roku a zejména v jeho závěru porostou a to zejména na základě postupného hospodářského oživení a odeznívání krize. Samozřejmě že vyšší ceny zemědělských surovin tomuto vývoji ještě napomohou. Je ale zase potřeba si uvědomit, že třeba cena obilí se podílí na celkové ceně, finální ceně potraviny zhruba 10% nebo 1015%. To znamená, i kdyby obilí třeba meziročně zdražilo o 50%, tak je to 50% z 15%, čili vlastně 7,5% a to už není zas tak velké zdražení.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkal jste, že spíš asi půjde o nějaký výkyv v cenách obilí než že by šlo o nějakou skutečně dlouhodobou záležitost, ale letošní počasí opravdu není zrovna příznivé. V Rusku trvají horka, jsou tam rozsáhlé požáry, nemůže to skutečně zásadně ovlivnit sklizeň obilí?

Petr HAVEL, agrární analytik:
Tak samozřejmě tu bilanci a předpoklady na letošní sklizeň už to ovlivňuje a výrazem toho je růst těch cen. Na druhou stranu jsou ale země, které hlásí lepší úrodu třeba meziročně. Například Spojené státy nebo Austrálie. Je také potřeba vědět, že světové zásobí obilí jsou na velmi vysoké úrovni, protože poslední dvě sklizně byly celosvětově rekordní. To znamená, teď je sice situace dramatická, ale ona se určitě uklidní poté, co budou známy definitivní výsledky sklizně a také třeba stavy porostů pro založení nové sklizně pro další rok.

Jan BUMBA, moderátor:
Mluvil jste, pane Havle, o politice, která ovlivňuje ceny. Jak velkou roli hrají v současném zvyšování ceny spekulanti?

Petr HAVEL, agrární analytik:
Určitě hrají. Já si myslím, že je to ale do jisté míry i trochu logické a opět je potřeba se podívat zpět na rok 2008,kdy jeden z významných faktorů vysokého zvyšování cen byly právě spekulace. Na druhou stranu zase, zemědělské komodity, zejména obchodované na burze jsou prostě komodity jako každé jiné, jako třeba cenné papíry. To znamená, skutečně se s nimi spekuluje na cenu, na nějaký čas a je to logický vývoj. Problém je, že výkyvy cen zemědělských surovin jsou v poslední době, stejně jako výkyvy počasí, daleko dramatičtější a četnější a zemědělci si na to musí zvyknout.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaký je zatím výhled na úrodu obilí v České republice v letošním roce?

Petr HAVEL, agrární analytik:
Tak v současné, tak agrární komora například odhadovala propad, meziroční propad, v porovnání s loňským rokem až o 15%. Český statistický úřad odhadoval propad zhruba o 5%. Já si myslím, že blíže pravdě bude Český statistický úřad, podle dosavadních výsledků sklizně se dokonce v některých případech ukazuje, že přes tu nepřízeň počasí mohou být v některých komoditách a v některých oblastech zcela jistě i vyšší hektarové výnosy. I když je celkově nižší osevní plocha. Čili myslím si, že letošní sklizeň bude o něco nižší než v loňském roce, ale pořád ještě docela dobrá a protože Česká republika je trvale přebytková v produkci obilovin a prostě hospodářských plodin, tak rozhodně nehrozí nedostatek. Naopak budeme mít jako každoročně problém tu nadprodukci vyvést.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává zemědělský analytik Petr Havel, děkuji vám za rozhovor. Na shledanou.

Petr HAVEL, agrární analytik:
Na shledanou.

Pet láhve se zálohovat nebudou

Jan BUMBA, moderátor:
Většina z nás se asi nijak hlouběji nezamýšlí nad běžnou praxí, kdy skleněné láhve vracíme do obchodu a plastové sešlápneme a odneseme do žlutého kontejneru. Tento rok ale mohlo dojít k zásadní změně, podle plánů bývalého vedení ministerstva životního prostředí se měli od letoška pet láhve zálohovat. Nový ministr životního prostředí Pavel Drobil ale nejprve řekl, že to pro něj není vůbec důležitá starost a pak jeho úřad tento týden oznámil, že ani pet láhve ani plechovky se zálohovat nebudou. Skutečně jde o tak nepodstatnou věc v rámci ochrany životního prostředí? Ve studiu je Jan Bláha z Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí, dobrý den, vítám vás.

Jan BLÁHA, České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Nový ministr životního prostředí o zálohování pet lahví tedy neuvažuje. Ulevilo se výrazně producentům? Protože ti z toho nápadu od počátku nebyli nijak nadšení.

Jan BLÁHA, České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí:
No tak ono nejde o to, jestli se ulevilo. Ono je potřeba říct tady několik věcí. Ministerstvo jako takové vlastně už v posledních materiálech předchozích ministrů pana Mika a paní Bízkové, od roku 2009 do roku 2009 spolupracovalo s odbornou veřejností, tím pádem i s námi, na takzvaných tezích odpadového hospodářství. To znamená na celé legislativě v této oblasti. Je to nový materiál, který prošel projednáním vlády a ani tento materiál neuvažuje o jedné komoditě a jejím zálohování. Je potřeba ale říct jednu věc, prosím vás, v úvodu. Naše průmyslové sdružení už vzniklo v roce 94 a vzniklo především a právě pro to, že tehdy všichni velcí producenti, jestli třeba CocaCola, Mattoni a další a další firmy, potravinářský firmy, všichni obaláři tehdy ze svých vlastních zkušeností z jiných států Evropské unie a vzhledem k tomu, že jsme do ní vstupovaly a byly tu nějaké evropské předpisy, tak vytvořilo toto sdružení ve prospěch zavedení této legislativy. A to, co je na tom zajímavé, prosím vás, bylo to v éře tehdy, dnes pana exministra Bursíka, a ten tutu dohodu v roce 98 mohl podepsat, neučinil to a udělal to až pan ministr ...

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, pane Bláho, tedy, že ten systém recyklace obalů je v České republice je tak dobrý, že není co vylepšovat?

Jan BLÁHA, České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí:
Tak samozřejmě v každém systému je co vylepšovat. To bychom nemohli tvrdit, že ne. Ale říkáme jednu věc. Jestliže jsme dneska se podíleli na tom,aby vznikla tato legislativa, která odpovídá pravidlům Evropské unie, včetně všech novel, které potom byly a dosud byly schváleny a jestliže jsme především naučili, jak vy jste sám řekl, lidi sešlapávat nevratné obaly od nápojů do žlutých kontejnerů, tak by teď bylo zvláštní, aby tento nevratný obal se jenom řeklo: sešlápnout ho nesmíte, někam ho odnesete, protože ho chceme zálohovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy mluvíte o, promiňte, že vám skáču do řeči, mluvíte ale o nějakých evropských regulích nebo předpisech, ale přece i v Evropské unii jsou země, kde se zálohují pet láhve.

Jan BLÁHA, České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí:
A pozor, a tady dochází k jednomu velkému omylu při vysvětlování věci. Máte dvě možnosti. Buď zavedete obdobný systém, jako má Česká republika a mělo celý roky taky Německá spolková republika anebo, protože lidi netřídili a bylo to všechno v kupě, například všechny severské státy, kde to šlo většinou do spaloven, tam potom můžete, když netřídíte říct: jdeme třídit konkrétní komoditu. Protože žádný systém neměli, tak mohli si říct tuto, tento pet, třeba nápojový konkrétní modely typy a vzory a tyto vzory plechovek budem třídit, protože všechno ostatní netřídějí a netřídili. Ale u nás je to naruby

Jan BUMBA, moderátor:
Takže to proč to, proč vy byste nechtěli, aby se zálohovaly pet láhve nebo třeba i plechovky, tak to je hlavně proto, aby byly dodrženy předpisy nebo je to v zájmu ochrany životního prostředí, abych tak řekl.

Jan BLÁHA, České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí:
Je to proto, je to v zájmu, tak a to je přesně ono. Řekl jste to velice přesně. Skutečně je to v zájmu životního prostředí a její ochrany.

Jan BUMBA, moderátor:
Aby se nezálohovalo.

Jan BLÁHA, České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí:
Aby se nezálohovalo. Možná to někoho teď překvapí, ale hned to, jestli mi dáte šanci, vysvětlím. Jestliže dneska třídíme komodity tak, jak je známe z kontejnerů: papír, plast, sklo bílé, barevné, tetra packy, tak z těchto komodit, nejžádanější na trhu pro další po recyklaci použití je právě nápojový pet. Obce, které tento systém zajišťují plošně na celým území tohoto státu, tak zvaný systém Ekokom v uvozovkách, to, co u nás je legislativně ošetřeno, tak ty především z toto komodity mají zpátky peníze. Protože dneska se prodává už zpátky za 6 000 až 8 000 korun tuna rozdrobeného petu,který když někdo zrecykluje, tak z toho vzniknou takové hvězdičky jakoby malinké.

Jan BUMBA, moderátor:
Co se s tím potom dělá?

Jan BLÁHA, České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí:
A například, protože to děláme ručně v Čechách a to je to unikum, na tom dotřiďování, tak ho umíme udělat čirej čistej, pak to používají firmy, které třeba dělají fleece bundy, ty známe všichni. Každej se v zimě obléká, jezdí na hory. Nebo barevnej, z čehož se dělaj mnoho dalších výrobků, jeslti to jsou tašky nebo jestli to jsou travní dlaždice a tak dál, ale když se kouknete na řadu nebo sedací nábytek. Toho je hodně, hodně věcí, který se z těch recyklací dělá, ale to, co je důležitý říct. I ta Německá spolková republika, protože tohle vytřídit takhle čistě neumí, ten čirej od nás kupuje, kterej je potřeba pro některý specielní tkaniny.

Jan BUMBA, moderátor:
Zároveň ale, pane Bláho, část pet láhví se sice recykluje, ale údajně stále je dost lidí, kteří je třeba pálí v kamnech. Nedalo by se očekávat, že by právě s tímto problémem šlo něco dělat,kdyby se zálohovaly?

Jan BLÁHA, České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí:
Víte, v žádným systému, i kdyby jste měl ty zálohy. Zase je o tom, to co je důležité říct, když byste zavedl do systému kryté fondové zálohy, dosáhnete dvou věcí. Zaprvé z pohledu ekologie ten systém rozbijete, ukázalo se to na Německém modelu a kleslo třídění obalů všech. To není jenom o petce, to je i o tom igelovým sáčku, to je i to tom nádoby po pacholíku, po Ramě, po čemkoliv. Todle to jim tam kleslo o 10% během 6 let, když zavedli zálohy, s kterýma mají do dneska problémy. Ty lidi nejsou tak spokojený, jak se tady někdy vypráví. Jsou průzkumy německých společností, které ukazujou, že lidi s tím mají problém. A hlavně je to drahý. My víme, že by to stálo, podle různých modelů, jestli severských nebo německých, to je jedno, řádově mezi pěti, šesti miliardami, které někdo musí zaplatit. A buďme upřímní. Ano, jestliže tento náklad vznikne, je to náklad a kdo to zaplatí? Konečný spotřebitel a to my nechceme. Proč? Jsou to zbytečné peníze.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká Jan Bláha z Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí, já vám děkuji za rozhovor. Děkuji, že jste přišel, na shledanou.

Jan BLÁHA, České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí:
Na shledanou.

Chytrý telefon BlackBerry je nepřítelem státu

Jan BUMBA, moderátor:
Vypadá to, že takzvaný chytrý telefon BlackBerry je nepřítelem státu, vlastně docela velkého množství států. Vadí vládám Saúdské Arábie, Indie, Spojených Arabských Emirátů, Libanonu, ale také vadí třeba Evropské komisi, která pro své pracovníky nakonec vybrala telefony jiné společnosti. Důvodem je, že výrobce a provozovatel BlackBerry, kanadská společnost RIM, používá vlastní zakódovanou síť, do které se vládní úřady jen tak nedostanou. Na rozdíl od jiných společností. Naším dalším hostem je specialista na moderní komunikační technologie ze serveru mobil.cz Luděk Vokáč, dobrý večer přeji.

Luděk VOKÁČ, specialista na moderní komunikační technologie, mobil.cz:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vokáči, co přesně mají některé vlády proti tomu takzvanému chytrému telefonu BlackBerry?

Luděk VOKÁČ, specialista na moderní komunikační technologie, mobil.cz:
Tak ty důvody jsou dvojí. První důvody, jako třeba v případě Spojených Arabských Emirátů, tam jde vládám o to, že nemohou monitorovat provoz v těch sítích, nejsou schopni odposlouchávat jakoby tu komunikaci a tyto vlády si často zakládají na cenzuře, ať už obsahu internetu nebo třeba samotných emailů, které takhle nemohou kontrolovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Že by ale ten telefon tedy byl nějakým způsobem nebezpečný z hlediska zneužití dat pro uživatele, tak to tak není?

Luděk VOKÁČ, specialista na moderní komunikační technologie, mobil.cz:
Tak to není. Nicméně ten druhý důvod vlády, dejme tomu Evropská komise v tomto případě, se bojí možného úniku dat, protože data z BlackBerry nebo některá data, která přenášíme v rámci provozu telefionu BlackBerry jsou přenášena přes kanadské servery, které má plně pod kontrolou pouze společnost RIM. A vládám nebo těm různým institucím jde o to, že by si rádi získali nějakou záruku, že třeba k těmto datům se nikdo nedostane. Existuje také třeba nebezpeční prolomení kódování BlackBerry a v tu chvíli by bylo ohroženo velké množství dat spousty institucí, firem a tak dále.

Jan BUMBA, moderátor:
Není to tak, že ten přístroj je už tak složitý, tak sofistikovaný, že hrozí nějaké potíže třeba ohledně úniku dat?

Luděk VOKÁČ, specialista na moderní komunikační technologie, mobil.cz:
Tak není to tak, že by ten přístroj byl tak sofistikovaný a složitý, že by kvůli tomu hrozili možnosti úniku dat, ale je to přesně o tom, co říkáte, ten přístroj je opravdu sofistikovaný a velmi složitý a jak nedávno prohlásil šéf společnosti RIM, pokud vlády světa mají problém s internetem, tak by ho asi měli vypnout.

Jan BUMBA, moderátor:
Společnost RIM odmítá jakoukoliv spolupráci třeba s Evropskou komisí, odmítá zpřístupnit ty své kódy?

Luděk VOKÁČ, specialista na moderní komunikační technologie, mobil.cz:
Zatím se vlastně o tomhle tom vůbec žádná jednání v dané rovině nevedla, pokud vím.

Jan BUMBA, moderátor:
A to je BlackBerry skutečně tak jedinečný v tomto ohledu?

Luděk VOKÁČ, specialista na moderní komunikační technologie, mobil.cz:
Svým způsobem ano, protože opravdu technologii má stále částečně pod kontrolou samotný provozovatel, samotná společnost, který je jejím výrobcem, jejím původcem. Existují jiná emailová řešení, která fungují na podobném principu, ale ty už třeba má pod kontrolou místní správce a fungují prostě trošku jinak.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžete, prosím, pane Vokáči, vysvětlit, jak je možné, že člověk, který používá tento telefon někde ve střední Evropě ještě posílá pak ty data přes Kanadu nebo jak to je?

Luděk VOKÁČ, specialista na moderní komunikační technologie, mobil.cz:
Není to úplně tak, že by veškerá data byla posílána přes Kanadu, nicméně jistý způsob upozornění na to, že vám dorazil email, tak právě tenhle systém, ten speciální algoritmus vlastně, tak ten ovládá společnost RIM. Takže data o emailech, které třeba vám přijdou do schránky, tak k tomu, aby vlastně ten telefon o tom dozvěděl, tak k tomu jsou používány vlastně ty kanadské servery.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že někdo v Kanadě, ve společnosti RIM si může přečíst moje emaily?

Luděk VOKÁČ, specialista na moderní komunikační technologie, mobil.cz:
Není to tak, že by si mohl přečíst ten email přímo. Pouze ví o tom, že vám nějaký email dorazil.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak moc vlastně je BlackBerry ve světě rozšířený?

Luděk VOKÁČ, specialista na moderní komunikační technologie, mobil.cz:
BlackBerry je v současnosti jedním z vůbec nejpopulárnějších mobilních operačních systémů. Popularita tohoto systému je největší pochopitelně v USA a v Kanadě, kde na tyto trhy se společnost RIM původně soustředila, ale dneska získává poměrně dost bodů i v dalších částech světa.

Jan BUMBA, moderátor:
Vysvětluje specialista na moderní komunikační technologie ze serveru mobil.cz, Luděk Vokáč. Děkujeme na rozhovor, na shledanou.

Luděk VOKÁČ, specialista na moderní komunikační technologie, mobil.cz:
Na shledanou.

Ropa v Mexickém zálivu nahrává rybářům z ostatních části USA

Jan BUMBA, moderátor:
Neštěstí jednoho může být výhodou pro druhého. Ropná havárie v Mexickém zálivu přinejmenším dočasně pomáhá lovcům a obchodníkům s mořskými plody v jiných částech Spojených států. Přímo na Marylandském pobřeží zálivu Chesapeake se o tom při pohledu z blízka přesvědčil náš zpravodaj Vít Pohanka.

Vít POHANKA:
Překladiště velkoobchodu Harrison Euster Company na ostrově Tilghman Island na březích zálivu Chesapeake. K molu co chvíli dorazí malá rybářská loď a vykládá úlovek krabů. Právě teď je jejich hlavní sezóna a zdejší lovci i obchodníci mají důvod k dobré náladě. Výkupní ceny i odbyto rostou. Důvodem je přitom ropná skvrna kdesi v Mexickém zálivu, vzdáleném skoro 2000 km vzdušnou čarou.

redaktor:
Buddy Harrison vede na Tilgmanově ostrově rodinný podnik, který založili roku 1898 jeho praprarodiče. Kromě velkoobchodu k němu patří restaurace specializující se také na plody moře, který spolu s malým hotelem slouží jako základna a pronajímá lodě malým i větším skupinám amatérských rybářů. Teď v létě slouží jako hlavní zdroj příjmů hotel s restaurací. V zimě je to velkoobchod, který podle sezóny obchoduje s kraby a ústřicemi. Dlouhá historie rodinného podniku umožňuje Buddymu vidět věci z širší perspektivy. Vezměte si třeba zmíněné ústřice. Bývaly časy, kdy 80% veškeré spotřeby ve Spojených státech pokrývali její sběrači v zálivu Chesapeake. Vloni už to bylo jen asi 40%. Těch zbývajících 60 pocházelo od konkurence na pobřeží Mexického zálivu, z Texasu, Louisiany, Mississippi a Alabamy. Jenže letos to kvůli ropné skvrně bude úplně jinak. Je ještě moc brzo mluvit o tom, jestli ekologická havárie 2000 km daleko zvedne odbyt zdejším lovcům v Chesapeaku o 40,60 nebo třeba i 100%. Buddy Harrison ale nepochybuje, že na tom budou podstatně líp než vloni. Naneštěstí pro konkurenty dole na jihu je to pro nás dobré, konstatuje tak trochu s rozpaky Buddy. Vzápětí dodává:

Buddy HARRISON, rybář, Tilgman Island:
Je to neštěstí a soucítím s nimi. Právě proto, že podnikám v oboru a umím si představit, jaké to je, když se něco podobného stane. Lidem, hlavně tedy spotřebitelům to doslova zakoření v paměti. Bude trvat deset let, než na ropnou skvrnu zapomenou. A to je samozřejmě špatné nejen pro turistiku, ale hlavně pro odbyt plodů moře a ryb z takové oblasti. I když ropa zasáhla jen relativně malou část Mexického zálivu a třeba k Texasu se vůbec nedostala.

redaktor:
Připomíná Buddy Harrison.

Vít POHANKA:
Ale soucit nesoucit, obchod je obchod. Letos se tady na březích zálivu Chesapeak má hodně čile k světu a místní podnikatelé by byli nerozumní, kdyby toho nevyužili. Vít Pohanka, Český rozhlas, Tilghmanův ostrov, Maryland.

Jan BUMBA, moderátor:
Teď je 18 hodin a téměř 57 minut. Takové byly Ozvěny dne.