Ozvěny dne 6. 8. 2001

Za havárii vojenského letounu L-39 mohl sám pilot

Černá skříňka z havarovaného letounu L-39 vydala jasné svědectví. Za tragédii mohl sám pilot. Vojenský letoun spadl ve středu u Pelhřimova, pilot na místě zahynul. Pokračuje Helena Šulcová.

Nebezpečné akrobatické kousky, tak to byl hlavní důvod pádu L-39.

Petr Fail: Prováděl prvky vysoké techniky pilotáže a s velkou pravděpodobností k nárazu do země došlo v důsledku nezvládnutí jednoho z prvků, na které nebyl pilot vycvičen.

Říká mluvčí vojenského letectva Petr Fail. Vyšetřovací komise ještě zkoumá, jestli k tragédii nepřispěla také závada na stroji. Chyba pilota je nicméně jednoznačná, akrobatické prvky popisovali od začátku také lidé z Pelhřimovska. Jeden svědek dokonce potvrdil, že takových nebezpečných letů viděl už víc.

Svědek: Tady věčně létají nízko, kolem Pelhřimova, oni tady dělají frajeřiny různé a doopravdy to někdy vypadá, že to i napálí tady do nějakého paneláku, a je to hrozné.

Vojenské letectvo stále řeší také krádež trosek havarovaného letounu, které jsou nutné k objasnění příčin havárie. Část zbytků Albatrosu zmizela z čáslavské letecké základny i se služebním vozem. Podle mluvčího Petra Faila ale jsou informace, které by ztracený materiál nabídl, dobře zdokumentované.

Petr Fail: Než se jakákoliv součástka vyzvedne z terénu, když je nalezena, tak samozřejmě se nejdřív zakreslí do přesného plánku dopadu letounu, potom samozřejmě se důkladně popíše a než se vůbec vyzvedne z terénu, tak se provede fotodokumentace a videodokumentace.

Krádež šetří vojenská policie, osobně na případ dohlíží i ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Britští úředníci na Ruzyni pracují pod dohledem Českého Helsinského výboru

Britští imigrační úředníci na ruzyňském letišti dnes pracovali pod dohledem Českého Helsinského výboru. Představitelé této organizace považují pohovory s našimi občany za ponižující a chtěli se přesvědčit, zda Britové netřídí pasažéry podle barvy pleti. Všichni cestující ale odletěli. Víc reportér Radiožurnálu Jan Mišurec.

Podle ředitelky výboru Jany Chržové byli její tři zaměstnanci přímo za přepážkami britských imigračních úředníků. Konkrétní informace o cestujících jim ale poskytnuty nebyly, aby nedošlo k narušení ochrany osobních dat. Pohovorů se účastnili jen do čtrnácti hodin.

Jana Chržová: Máme možnost slyšet celý rozhovor, ale v tom případě vždy toho člověka žádáme o souhlas, samozřejmě, protože přece jenom dotazy můžou být osobní.

Další zaměstnanci výboru také neoficiálně sledují odbavování letů českých občanů směrem do Irska, protože zaměstnanci ČSA včera znemožnili odletět skupině devíti Romů. Romové u sebe neměli dostatek financí. S potřebným obnosem, který si následně opatřili, pak odletěli později. Romové tak cesty do Británie volí právě přes jiné destinace.

Jana Chržová: Jakmile jsme zaregistrovali problémy na Dublin, tak sledujeme i dublinské lety, což se ale netýká britské imigrační kontroly, to už je zase věc pak Českých aerolinií, jakým způsobem odmítají některé cestující, kteří mají ale řádně zakoupenou letenku, případně zpáteční letenku. Sledují to kolegyně a v některých případech vstupují přímo i v jednání s aeroliniemi o nápravu.

Pracovníci výboru jsou na letišti stále. Mimo přepážky sledují pohovory zpovzdálí i ve večerních hodinách a případným zamítnutým cestujícím nabízejí právní pomoc. Setrvat chtějí do té doby, dokud předběžné pohovory nebudou zrušeny.

Na dnešek plánované romské demonstrace vzbudily rozpaky

Na dnešek plánované romské demonstrace vzbudily rozpaky. Protestních akcí svolaných do Prahy, Košic, Varšavy, Bukurešti a Londýna se nezúčastnil téměř nikdo, dokonce ani samotní Romové. Ti chtěli upozornit zejména na problémy rasové diskriminace v souvislosti s imigračními kontrolami na pražském ruzyňském letišti. Více od Františka Lutonského.

Romové nechtěně vzbudili dojem, že nemají potřebnou oporu ani ve svých řadách. Na dnešek avizovali několik demonstrací nejen v České republice, ale také u českých velvyslanectví v zahraničí. Slabý protest proti postupům britských úředníků se nakonec podařilo podle slovenské zpravodajky Radiožurnálu Renaty Havranové zorganizovat jen v Košicích.

Samotné Romy zaskočilo, jak malý počet se před konzulát dostavil. Asi dvacet účastníků tiché demonstrace pod transparenty s protidiskriminačními hesly navíc střežil asi stejný počet policistů.

Ti neměli práci ani v Praze, i přesto, že před britskou ambasádou posílili hlídky. Absolutní nezájem Romů nechápe ani romský předák Ondřej Giňa.

Ondřej Giňa: Víte, já jsem z toho byl sám překvapený, jak proběhlo vlastně to před tím anglickým velvyslanectvím.

Romové dnes předali zástupcům Evropské komise dopis adresovaný Bruselu. V něm žádají patnáctku o pomoc proti diskriminaci a rasově motivovaným útokům.

Ivan Veselý: Ty minority jsou nejpronásledovanější lidé v postkomunistických zemích a já si myslím, že ta vyspělá Evropa by měla brát na to jakýmsi způsobem ohled, pokud se chce jaksi integrovat nebo spojovat, protože ta integrace je o lidech.

Říká romský aktivista Ivan Veselý. Podle něj teď Romové zvažují zavedení společných hlídek na ruzyňském letišti s pracovníky Českého Helsinského výboru. To by prý uvítal i Ondřej Giňa.

Ondřej Giňa: Aby se tam dostali i někteří Romové, si myslím, že by byl docela dobrý nápad a ku prospěchu věci.

Informace a fotografie z dnešního dění na pražské Ruzyni i o protestech Romů naleznete také na zpravodajském serveru Českého rozhlasu 1, a to na adrese www.izurnal.cz.

Hutní a strojírenská společnost Vítkovice se už nemusí bát konkursu

Hutní a strojírenská společnost Vítkovice se už nemusí bát konkursu. Krajský soud v Ostravě potvrdil listopadovou dohodu společnosti a jejích věřitelů o soudním vyrovnání. Hlasování se tehdy zúčastnilo téměř 700 věřitelů s celkovým objemem pohledávek přesahujícím 12 miliard korun. Bližší informace má z Ostravy Ivana Šuláková.

Generální ředitel Vítkovic Vladimír Bajl pro Český rozhlas uvedl, že věřitelé Vítkovic jsou potvrzením soudního vyrovnání opět blíže k vyplacení dlužných částek.

Vladimír Bajl: Věřitelé se přiblížili periodě, kdy mohou dostat své prostředky zpět, tak jak byly procesem vyrovnání naprojektovány.

Potvrzení soudního vyrovnání však musí podle finančního ředitele Vítkovic Radima Valase nabýt právní moci.

Radim Valas: K tomu, aby nabylo právní moci, je zapotřebí, aby všichni věřitelé, kteří byli do vyrovnání přihlášeni, byli obesláni, druhou podmínkou je, že se nikdo proti potvrzení vyrovnání neodvolá.

Potvrzením vyrovnání však celý proces nekončí. Věřitelé obdrží od Vítkovic do 20. června roku 2002 směnku, jejíž splatnost bude rok. Kdyby ale podnik na výplatu slíbených peněz neměl, existuje zde záruka Konsolidační banky až do výše sta procent jistiny, kterou věřitelé do vyrovnání přihlásili.

V případu zkrachovalé společnosti H-Systém bylo obžalováno šest lidí

Vrchní státní zastupitelství dnes obžalovalo šest lidí v případu zkrachovalé stavební společnosti H-Systém. Obžalobu na ně podalo k Městskému soudu v Praze. Bývalý šéf představenstva H-Systému Petr Smetka čelí obžalobě z poškozování věřitele, z podvodů a zpronevěry. Zbývající tři členové vrcholného managementu této společnosti jsou stíháni pro podvod. Pavel Středa a Ivan Král, představitelé družstva Svatopluk, které sdružuje asi 900 bývalých klientů H-Systému, jsou obžalováni z poškozování věřitele. Stavební akciová společnost H-Systém vznikla v roce 1993, s více než 1 100 klienty uzavřela smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků. Za dobu své existence ale H-Systém dokončil asi jen třicet rodinných domků. Většina klientů se zatím marně domáhá vrácení peněz.

Zemědělci začínají počítat škody na úrodě napáchané sobotní vichřicí

Zemědělci začínají počítat škody na úrodě, které napáchala na Kroměřížsku sobotní vichřice s krupobitím. Podle prvních odhadů přímé škody dosáhnou až 200 milionů korun. Pokračuje spolupracovník Radiožurnálu Karel Hanzelka.

Nejvíce poškozené jsou porosty na Holešovsku, Hulínsku a Bystřicku. Zničeno je prakticky všechno, od obilovin přes nevymlácenou řepku, krmné plodiny až po zeleninu a ovoce. Výše přímých škod však není konečná. "Přidají se k ní ještě následné ztráty na kvalitě a výnosech zemědělských plodin," upřesňuje ředitel Okresní agrární komory v Kroměříži Jaroslav Kolařík.

Jaroslav Kolařík: Následné ztráty navýší o další desítky milionů korun. 600 až 800 hektarů obilovin nebudeme vůbec sklízet, protože jsou totálně zničeny.

Mnohé zemědělce ještě čekají jednání s pojišťovnami. Někteří z nich totiž byli pojištěni jenom proti kroupám.

Jaroslav Kolařík: Přístup pojišťoven je striktní, to znamená, zda kroupy byly či nebyly, a brání se samozřejmě uznat ztráty na těch pozemcích, které byly poškozeny silným deštěm a větrem.

Mírová jednání mezi Makedonci a Albánci v Ohridu se zkomplikovala

Mírová jednání mezi slovanskými Makedonci a etnickými Albánci v Ohridu se odpoledne zkomplikovala kvůli dalším nespecifikovaným makedonským požadavkům. Makedonští představitelé se přesunuli do metropole Skopje, kde se účastní zasedání bezpečnostní rady. Po skončení zasedání by rozhovory v Ohridu měly podle AFP pokračovat. Zprostředkovatel Evropské unie Francois Léotard potvrdil, že rozhovory dále pokračují, jen uzavření dohody si vyžádá delší čas. Pravděpodobně půjde o jeden až dva dny navíc. Nejmenovaný zdroj agentury Reuters ale tvrdí, že zástupci etnických Albánců jsou po předložení makedonských požadavků mnohem méně optimističtí. Přitom už odpoledne albánská Národní osvobozenecká armáda UCK oznámila, že je ochotna složit zbraně pod kontrolou NATO. Podmínkou však je, že budou současně plněny albánské požadavky obsažené v návrhu mírové dohody.

Kim Čong-il dnešním pobytem v Petrohradu způsobil dopravní kolaps

Severokorejský vůdce Kim Čong-il dnešním pobytem v Petrohradu způsobil dopravní kolaps. Ve znamení omezujících opatření bude druhé největší ruské město prožívat ještě zítřejší dopoledne. Návštěvu Kim Čong-ila v Ruské federaci sleduje náš tamní zpravodaj Petr Voldán.

Jeho pohyb po městě je provázen dopravním chaosem, který se přenášel od Moskevského nádraží k Ermitáži a také jednomu ze strojírenských podniků, který Kim Čong-il navštívil. Závod na výrobu turbín si před 42 lety prohlédl jeho otec Kim Ir-sen. Přitom produkce turbín pro Severní Koreu byla přerušena už po roce 1955. Dnes nejvyšší severokorejský představitel mimo jiné zrušil návštěvu Piskarevského hřbitova, největšího světového pohřebiště obětí druhé světové války, oficiálně kvůli počasí, podle neoficiálních zdrojů ale na radu ochranky. Ruské bezpečnostní orgány dnes také znovu odmítly spekulace médií o údajné střelbě na pancéřovaný vlak severokorejského vůdce při jeho cestě transsibiřskou magistrálou. Obrázky rozbitého okna vlaku jsou podle nich podvrhem.

Srážka dvou automobilů v Gleinelském tunelu v Rakousku si vyžádala pět životů

Při srážce a následném požáru dvou automobilů v Gleinalmském tunelu severně od rakouského Grazu zemřelo nejméně pět osob a další čtyři lidé byli zraněni. Oznámila to místní policie. Mezi oběťmi jsou dva dospělí a tři děti. Všichni cestovali v témže autě. Jména ani státní příslušnost obětí rakouská policie zatím nesdělila. Na místě zasahovalo celkem dvanáct hasičských vozidel. Ranění byli do nemocnice přepraveni pomocí dvou vrtulníků. Požárníci dostali plameny pod kontrolu asi během hodiny a celý požár uhasili kolem šestnácté hodiny. Tunel zatím zůstává uzavřen.

Po internetové síti se šíří nová, zhoubnější varianta viru Code Red

Po internetové síti se podle amerických expertů šíří nová, zhoubnější varianta počítačového viru Code Red. Virus ohrožuje především uživatele velkých počítačových systémů. Další informace má washingtonská zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová.

Odborníci během víkendu vystopovali novou, údajně zhoubnější variantu počítačového viru Code Red. Takzvaný Code Red II prý zanechává na infikovaných počítačích otevřená zadní vrátka, kterými mohou systém napadnout další vetřelci, takzvaní počítačoví hackeři. Počítačový červ napadá počítače se systémy Windows NT a Windows 2000 a jejich internetový software. Systémy, které jejich provozovatelé vybavili antivirovým softwarem, jsou proti útokům nové varianty viru Code Red podle agentury Reuters imunní. Vir Code Red zaútočil poprvé v polovině července, kdy zasáhl několik set tisíc webových stránek včetně stránky Bílého domu. Během nejnovějšího útoku minulý týden vir ochromil internetové stránky amerického ministerstva obrany.

JE Temelín se pravděpodobně znovu rozběhne do konce týdne

Jaderná elektrárna Temelín se pravděpodobně znovu rozběhne do konce týdne. Radiožurnálu to potvrdila šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Dana Drábová: Nedokážu odhadnout příliš, který přesně den to bude, protože samozřejmě probíhá spousta předprovozních testů, které musejí být všechny v pořádku, a tím pádem se nedá úplně přesně říct, jestli to bude zrovna ve čtvrtek, v pátek nebo příští úterý. Je fakt, že ten horizont je řádově ten týden.

Státní úřad po opravě zařízení zatím nezaznamenal žádné problémy, které by zpochybňovaly bezpečnost elektrárny. V Temelíně teď finišují přípravné práce na novém spuštění prvního bloku. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář nám řekl podrobnosti.

Milan Nebesář: Teplota primárního okruhu je 95 stupňů Celsia, blok je v režimu číslo 5, to znamená, že je v rozmezí teplot primárního okruhu 60 až 150 stupňů Celsia. Po úspěšně provedených provozních tlakových zkouškách primárního okruhu i sekundárního okruhu probíhá v tuto chvíli nastavování a uvádění bezpečnostních systémů do pohotovostního stavu.

Štěpnou reakci v prvním bloku Temelína zastavil ČEZ počátkem května kvůli problémům s turbínou.

Ceny benzínu a nafty se u nás příliš nemění

Ceny benzínu a nafty se u nás příliš nemění. Narozdíl od zahraničí, kde při zlevnění ropy jdou dolů také ceny u čerpadel, naši distributoři je většinou neúměrně dlouho drží nahoře. Téma pro reportéra Radiožurnálu Dušana Valentu.

Ceny se mění podle oblastí a také podle toho, jaká je v místě konkurence. Potvrzuje to Jaroslav Kožený z čerpací stanice v Kyjově.

Jaroslav Kožený: Kolem dokola jsou čerpadla, třeba dva, tři kilometry v Mistříně, a tam už je cena o něco nižší.

I tak jsou místa, kde se natankovat rozhodně vyplatí. Příkladem mohou být západní Čechy.

Tradičně nejlevnější čerpací stanicí je na západě Čech benzínová pumpa Ono v Plzni na Domažlické třídě, kde motoristé natankují litr naturalu 95 za 25 korun 90 haléřů. Naftu zde pořídí za 22,20 a u stanice stejné značky o pár kilometrů dále v Nýřanech naftu dokonce ještě o 30 haléřů levněji.

Říká plzeňský kolega Karel Vovesný. Naopak nejdražší benzín a nafta je na dálnici D1. Hodně se platí také u hraničních přechodů a v Praze. Většina z nás se ale na cenu příliš nedívá.

Anketa: Já na ceny benzínu moc nekoukám.

Nevybírám to podle ceny benzínu.

Která je blíž, tak asi ta vyhrává.

Jediné, co nás může trochu rozházet, jsou ceny v cizině. Tam, co nejčastěji jezdíme, jsou letos srovnatelné.

Neuvedena: Hodně teďko zdražilo Chorvatsko a Slovinsko, natural vychází ve Slovinsku zhruba na 27 korun v přepočtu, v Chorvatsku je to kolem 30 korun.

Jinak je to v Itálii a západní Evropě. Za litr naturalu se tam platí kolem 40 korun.

Při cestě do zahraničí by se měl každý náš občan připojistit

Při cestě do zahraničí by se měl každý náš občan připojistit. Doporučuje to ministerstvo zdravotnictví, a to bez ohledu na to, zda má ministerstvo s danou zemí uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě péče. Týká se to především Slovenska, Chorvatska a Rakouska. Další podrobnosti připojuje Světlana Popovičová.

Naši občané by se měli připojistit hlavně proto, že smlouvy kryjí pouze nutnou a neodkladnou péči, a to jen v těch zařízeních, která pracují v systému veřejného zdravotního pojištění, takže pokud někoho ošetří v soukromém zařízení, připojištění se mu vyplatí, dodává ředitelka mezinárodního odboru ministerstva zdravotnictví Jana Šilhanová.

Jana Šilhanová: Náš pojištěnec má nárok na stejnou úhradu poskytování zdravotní péče jako rakouský občan, pokud platí spoluúčast na některých výkonech, zejména u hospitalizace, tak platí potom ta spoluúčast i pro toho českého pojištěnce, a tam už sto šilinků denně může představovat dosti velkou částku, zejména když to je celých 28 dní hospitalizace.

S Chorvatskem stále chybí takzvané správní ujednání, takže se smlouvou nelze zatím řídit. Proto by měl každý, kdo tuto zemi navštíví, uzavřít komerční připojištění. Pokud jde o další státy, se kterými ministerstvo zdravotnictví připravuje smlouvy, tak koncem roku to bude s Německem. Dále pak se připravují smlouvy s Lucemburskem, Slovinskem, Izraelem, Jugoslávií, Tureckem, Itálií, Makedonií, Rumunskem, Polskem a Španělskem.

Proti přemnoženým holubům bojují Nýřany na Plzeňsku vypouštěním sokolů

Proti přemnoženým holubům bojují Nýřany na Plzeňsku vypouštěním sokolů. Město za dravce, kteří mají holuby lovit a plašit, zaplatilo 200 000 korun. Radnice doufá, že konečně přestanou ničit střechy a okapy a znečišťovat veřejné prostory. Přemnožené holuby dravci likvidují také například v Plzni, Teplicích, Svitavách a dalších místech. Přestože je sokol dravec, chovatelé domácího ptactva ani poštovních holubů se nemusejí o své opeřence bát. Podle odborníků je totiž poštovní holub trénován na dlouhé lety, takže je v dobré fyzické kondici a sokoli dají při lovu vždy přednost snadněji ulovitelným degenerovaným zdivočelým holubům.

Ozvěny z burzy

Akcie na burze dnes spadly na více než 28měsíční minimum. Přestože většina firem rostla, trh nasměroval dolů další propad Českého Telecomu. Index PX 50 oslabil pod hranici 370 bodů. Obchody byly podprůměrné. Objem zobchodovaných cenných papírů dosáhl jen 4,3 miliardy korun. Dnešní dění na burze komentuje Richard Skácel ze společnosti Raiffeisen Capital and Investment.

Richard Skácel: Pražská burza otevřela pozitivně především díky Českým radiokomunikacím, které ráno posílily až na cenu 380 korun, odpoledne však obavy z amerických trhů přivedly prodejce v telekomunikačním sektoru, rádio se tak vrátilo na cenu 376 korun a připsalo si tak v závorce 3,7 %. Bohužel Českému Telecomu chyběli kupci úplně, a tak ztratil téměř 5 % a uzavřel na dalším dlouholetém minimu 275 korun. Objemem zajímavé byly obchody v Komerční bance a v ČEZ, kde se zobchodovalo 90, respektive 180 milionů korun.

Obchodování s korunou pokračovalo v trendu posledních týdnů a bylo velmi klidné. Euro se prodávalo za 33,90, marka za 17,35 a dolar za 38 korun a 52 haléře.

K věci

Na Radiožurnálu jsme se dnes věnovali cenám benzínu. Za pohonné hmoty platíme u nás stále stejně, ceny jsou totiž prakticky strnulé, když už, jdou snad jen mírně nahoru. Zatímco u českých pump se ceny mění minimálně, v Evropě benzínové stanice víc reagují na to, kolik stojí ropa. O tom, jestli i u nás by mohl být benzín levnější, bude teď Pavla Kvapilová hovořit s Petrem Blažkem z týdeníku Ekonom.

Pane Blažku, dobrý večer.

Petr Blažek: Dobrý den.

Proč jsou podle vás ceny pohonných hmot u nás tak strnulé? Je to tím, že třeba teď je léto a to se zkrátka ceny drží vysoko, protože ta poptávka je stabilní, lidé jezdí na prázdniny a na tom asi nic moc nezmění?

Petr Blažek: No, tak strnulé, záleží, co od nich očekáváme. Teď od nich očekáváme, že by měly klesnout, vzhledem k vývoji cen ropy, a tam určitě máte pravdu, je velká poptávka a pumpaři prostě ty ceny drží tak vysoko, jak jen to jde, a jde to dost vysoko, protože je zájem. Mimochodem přistupuje k tomu další faktor. Oni pumpaři poměrně dost trpěli velmi nízkými maržemi v předchozích letech recese, nebo krize prostě, a teď se snaží, prostě ...

Si to vynahradit.

Petr Blažek: Si to vynahradit. A to není jenom u benzínu, to je obecný jev v ekonomice.

Jak je to s fungováním kartelových dohod? Hodně se mluví o takových praktikách, ale jsou asi jenom těžko dokazatelné.

Petr Blažek: Tak, o těch asi víme všichni, kromě pumpařů, všichni stejně. Tušíme, že asi leckde budou, ale řekl bych, že jsou spíš jenom místně, že ten trh, aspoň na mě dělá dojem, že funguje poměrně efektivně a že ty menší firmy by asi reagovaly na nějaké nepřiměřeně vysoké ceny velkých prodejců.

Lidé přece jenom jezdí docela hodně za levnějším benzínem, srovnávají si to a ...

Petr Blažek: No, právě.

... vypraví se někam. Takže se zeptám, nevyplatilo by se třeba distributorům snížit ceny? Dnes nám například říkal jeden pumpař z jižní Moravy, že když šli s cenou dolů, tak prodali výrazně víc benzínu a vyplatilo se jim to.

Petr Blažek: No, určitě, ale jako to je vždycky samozřejmě otázka marže, nákladů. Oni ti pumpaři asi dost vědí, co dělají, mimochodem je to i otázka nabídek doplňkových služeb na těch pumpách a tak, to je asi dost složitá problematika.

OPEC teď od září snižuje těžbu ropy, projeví se to podle vás nějak výrazněji, nebo spíš zůstanou ceny zase víceméně tam, kde jsou?

Petr Blažek: Když loni OPEC těžbu naopak zvedal, tak cena neklesala. Doufejme, že teď naopak neporoste. Dalším argumentem je, že ve Spojených státech zásoby ropy jsou nadnormální, průmyslová aktivita proti loňskému roku je tam nižší, což poptávku prostě snižuje, takže nějaký výrazný růst asi se nedá očekávat.

Petr Blažek z týdeníku Ekonom pro Český rozhlas. Děkuji za rozhovor, na slyšenou.

Petr Blažek: Na shledanou.