Ozvěny dne 5. srpna 2010

5. srpen 2010
Ozvěny dne

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

Ozvěny dne přehled zpráv

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Radiožurnál, 18 hodin. Nabízíme Ozvěny dne.

Jan BUMBA, moderátor:
Ministerstvo vnitra popírá, že by se plánované propouštění mělo dotknout především řadových policistů a hasičů. Ti jsou přesto znepokojeni.

Milan ŠTĚPÁNEK, předseda nezávislého odborového svazu Policie ČR:
Mě by velmi zajímalo, kdo toto bude rozlišovat, kdo je užitečný, kdo není a jaké policisty nebo jaké hasiče bude třeba propouštět.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
NERV začal znovu pracovat, tentokrát ale nemá jen hasit aktuální ekonomické problémy.

Petr NEČAS, premiér:
Ta práce bude dlouhodobější, bude to víc zaměřeno na reformy a na dlouhodobé věci.

Jan BUMBA, moderátor:
Řecku stále hrozí riziko státního krachu, tvrdí mezinárodní inspekce.

Martin DORAZÍN:
Zástupci trojky sice pochválili socialistickou vládu za razantní start reforem, zejména v důchodové oblasti a pracovním právu, ale zároveň doporučili přitvrdit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zítra bude zataženo, místy přeháňky i bouřky a teploty do 25 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Štěpánka Čechová a Jan Bumba.

Panika kvůli možnému propouštění mezi hasiči a policisty

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo vnitra popírá původní informace, že by se plánované propouštění v příštím roce dotklo převážně řadových policistů. Zpráva vyvolala napětí mezi policisty i hasiči, kteří naznačují, že by mohli v krajním případě vyjít do ulic demonstrovat. Vnitro bude muset v roce 2011 z rozpočtu ve výši 59 miliard ušetřit zhruba 14% a podle návrhu státního rozpočtu na příští rok musí ze mzdových prostředků, stejně jako všechny ostatní resorty, uspořit 10%.

Zbyněk ZIKMUND:
Deník Právo napsal, že propouštění začne zhruba ve druhém čtvrtletí příštího roku a dotkne se převážně řadových policistů. Předseda nezávislého odborového svazu policie Milan Štěpánek upozornil, že policie v posledních letech trpěla spíš podstavem. Nabírala nové lidi a plány na propouštění v této souvislosti moc nechápe.

Milan ŠTĚPÁNEK, předseda nezávislého odborového svazu Policie ČR:
Podle mě je to naprosto protichůdné proti tomu, co se tady v posledních letech dělo. A zejména je to velmi negativní signál vůči všem policistům.

Zbyněk ZIKMUND:
Demonstrace je pro policisty až tou poslední možností.

Milan ŠTĚPÁNEK, předseda nezávislého odborového svazu Policie ČR:
Myslím si, že skutečně ta doba, to klima je takové, že o tomto kroku se dá reálně uvažovat.

Zbyněk ZIKMUND:
Předseda odborového svazu hasičů Zdeněk Oberreiter řekl, že podobné informace mohou vést k odchodům některých zkušených hasičů.

Zdeněk OBERREITER, předseda svazu hasičů:
My máme velkou skupinu hasičů, kteří dosáhli již té hranice 15 let a v podstatě jsou v nějakým období, kdy se rozhodují, zda opustit služební poměr.

Zbyněk ZIKMUND:
Mluvčí ministerstva vnitra Jiří Reichl později řekl, že v případě nutného propouštění kvůli šetření peněz chce vnitro najít úsporu zejména u policistů, kteří jsou zařazeni mimo přímý výkon služby. O práci by tedy přišli úředníci. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Národní ekonomická rada vlády začala pracovat

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Národní ekonomická rada vlády začala pracovat. Sešla se na svém prvním jednání. Do budoucna se bude věnovat hlavně veřejným rozpočtům, důchodové reformě nebo podpoře podnikání. Mezi jejími členy jsou i bývalý ministr financí Eduard Janota a nebo šéf komise pro důchodovou reformu Vladimír Bezděk.

Veronika MALÁ:
15 členů a pravidelná zasedání, tak bude vypadat nové působení Národní ekonomické rady vlády. Kabinetu by měla dávat rady a doporučení.

Petr NEČAS, premiér:
Čistě hypoteticky nemohu vyloučit, že v některých věcech Národní ekonomická rada vlády přesvědčí vlády, aby třeba modifikovala svůj postoj, který je třeba výsledkem nějakého politického koaličního kompromisu.

Veronika MALÁ:
Řekl premiér Petr Nečas. Takzvaný NERV vznikl už za vlády Mirka Topolánka. Závěrečnou zprávu mu předložil vloni v září. Teď jeho členové očekávají, že půjde hlavně o dlouhodobější úkoly. Opozice chce jejich práci pečlivě sledovat.

Bohuslav SOBOTKA, předseda ĆSSD:
Souhlas či osvědčení NERVu pro nás není automaticky vizitkou kvality. Minulé volební období se několik takových to doporučení NERVu ukázalo jako nepraktický.

Veronika MALÁ:
Dodal lídr sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Veronika Malá, Radiožurnál.

Základní úroková sazba zůstává na historickém minimu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Základní úroková sazba zůstává na historickém minimu 0,75%. Bankovní rada České národní banky sazby ponechala, protože ani její ekonomický výhled se nijak nezměnil. Potvrdil to Miroslav Singer, který poprvé vedl jednání o sazbách v roli guvernéra.

Miroslav SINGER, guvernér ČNB:
Ten náš pohled na ekonomiku a na její budoucnost se příliš nemění. Maličko vidíme výš inflaci, růst vidíme víceméně obdobně. Zdá se, že ekonomika se z recese vymanila, ale nějaký robustnější růst čekáme až tak v roce 2011 a 12.

Rizika státního krachu v Řecku zůstávají stále velká

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Řecko plní podmínky mezinárodní půjčky ve výši 110 miliard eur, ale rizika státního krachu zůstávají stále velká. Vláda musí provést zásadní reformy. Doporučují to zástupci takzvané trojky, tedy Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Ti v Řecku skončili svou první inspekci.

Martin DORAZÍN:
Neznámí pachatelé dnes hrozili odpálením bomby na ministerstvu financí. Policisté budovu evakuovali, ale výbušninu nenašli. To jen ilustruje napětí, které vládne v řecké společnosti kvůli drastickým úsporným opatřením. A bude hůř. Zástupci trojky sice pochválili socialistickou vládu za razantní start reforem zejména v důchodové oblasti a pracovním právu, ale zároveň doporučili přitvrdit. Řecko musí otevřít státní energetický sektor konkurenci a reformovat železnici, která ročně generuje ztrátu ve výši jedné miliardy eur. Inspektoři se to Řecka vrátí už v říjnu. Z Athén Martin Dorazín, Radiožurnál.

Pokračující záplavy v Pákistánu už zasáhly 4 miliony lidí

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pokračující záplavy v Pákistánu už zasáhly 4 miliony lidí. Počet obětí překročil 1600. Jde o nejhorší katastrofu v dějinách země. Období dešťů přitom ani zdaleka nekončí.

Jaromír MAREK:
Na severu země velká voda opadá. Ničivý živel se ale přesunul na dolní toky řek. Z ohrožených oblastí se evakuuje půl milionu lidí. Studny jsou znečištěné, dochází pitná voda a šíří se infekční nemoci. Je to hotová katastrofa a stav se stále zhoršuje, zhodnotil situaci v Pákistánu Manuel Besler, který koordinuje pomoc za OSN. Velká voda za sebou nechala zničenou úrodu, zdevastované domy a silnice a zřícené mosty. Období dešťů zatím není ani v polovině a Pákistán čekají další přílivy vody. Jaromír Marek, Radiožurnál.

Nejméně 26 lidí, převážně civilistů, zahynulo při dnešních leteckých útocích koaličních sil proti povstalcům ve východním Afghánistánu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Nejméně 26 lidí, převážně civilistů, zahynulo při dnešních leteckých útocích koaličních sil proti povstalcům ve východním Afghánistánu. Podle guvernéra okresu Chuganiís spojenci zaútočili na dvě vesnice. Jiní okresní představitelé tvrdí, že bylo zabito až 32 lidí. Afghánský prezident Hamíd Karzáí nařídil příslušným ministerstvům a správním orgánům, aby informace o civilních ztrátách důkladně prošetřili. Vyšetřování už nařídilo také vedení Severoatlantické aliance.

Rusko kvůli devastujícím suchům zakáže vývoz obilí

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Rusko kvůli devastujícím suchům zakáže vývoz obilí. Oznámil to premiér Vladimir Putin s tím, že zákaz bude platit od 15.srpna do konce roku. Vloni Rusko, jeden z největších světových pěstitelů pšenice, ječmene a žita, exportovalo 1/4 veškeré produkce.

Lenka KABRHELOVÁ:
Cílem opatření, podle Vladimira Putina není na nepříznivé situaci vydělat, ale pomoci ruským zemědělcům, kteří se potýkají s dramatickými důsledky letošního sucha a požárů. Obilí ze státních rezerv se podle ruského premiéra nebude obchodovat na burzách, ale bude distribuováno do regionů s největšími problémy. Ruská vláda podle něj také poskytne zemědělcům dotace a půjčky ve výši 35 milionů rublů. Oznámení Vladimira Putina se okamžitě projevilo na cenách pšenice,které poskočili na 23 měsíční maximum. Vysoko se drželi i v předchozích dnech kvůli obavám z důsledků požárů. Ty zatím v Rusku stále neslábnou. Podle úřadů hasiči po celé zemi bojují s téměř 600 ohnisky plamenů. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Naomi Campbellová dostala před 13 lety krvavé diamanty

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Někdejší topmodelka Naomi Campbellová dostala před 13 lety v Jihoafrické republice diamanty od bývalého liberijského diktátora Charlese Taylora. Potvrdila to během výpovědi u Haagského soudu, kde Taylor čelí obvinění z válečných zločinů. Drahokamy, které modelka dostala, měly pocházet ze Sierra Leone. Za peníze utržené z jejich prodeje Taylor podle obžaloby financoval krutou občanskou válku v této africké zemi. Slavná britská kráska obdržela dárek od Taylora po večeři celebrit pořádaném Nelsem Mandelou. Modelce prý předali drahokamy dva neznámí muži a ona se jich rychle zbavila.

Naomi CAMPBELLOVÁ, topmodelka:
Ve váčku byly velmi malé špinavé kamínky, pak jsem odešla na snídani a vyhledala přítele, který dokázal charitě v Jihoafrické republice velké věci. Řekla jsem mu, aby s těmi kameny něco udělal. Nechtěla jsem je mít u sebe. A proto jsem udělala přesně to, co jsem řekla.

Konec české mise v Jordánsku

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Odminovací komplety s názvem Božena 5 příští týden skončí svou misi v Jordánsku. Dohodli se na tom zástupci armád obou zemí. V tuto chvíli vojáci balí techniku a řeší, jak všechno vybavení dopraví na letiště. Potvrdila to česká velvyslankyně v Jordánsku Ivana Holoubková.

Ivana HOLOUBKOVÁ, česká velvyslankyně v Jordánsku:
Ano, můžu potvrdit. Ta mise nebo cvičení české armády končí. Spolu s vybavením se mají příští týden stáhnout zpátky do České republiky.

Tajný výsledek mimosoudního jednání mezi vedením ZČU a propuštěným děkanem Zachariášem

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Výsledek mimosoudního jednání mezi vedením Západočeské univerzity a bývalým děkanem plzeňských práv, Jaroslavem Zachariášem, zůstává tajný. Zachariáš, který žaloval fakultu kvůli výpovědi z důvodu pravděpodobné účasti v plagiátorské kauze, přistoupil před druhým občanskoprávním řízením na možnost mimosoudní dohody. Po univerzitě současně žádal omluvu a setrvání v pracovním poměru. Konkrétní podmínky vypořádání ale rektor Josef Průša, odmítl sdělit.

Josef PRŮŠA, rektor Západočeské univerzity:
Dohodli jsme se na tom, že bude soudu podán návrh, soud posoudí jak dál bude pokračovat. Ten návrh je mezi námi dvěma a soudem a nebylo by vhodné, aby se to dověděli dříve z médií soud než se to dozví oficielně. Je zapotřebí tento proces urychlit, protože to neprospívá univerzitě, jestliže se to takhle dlouho táhne, proto jsme k tomu smíru přistoupili. Máme s tím zkušenosti i z minulých kauz.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Výsledek mimosoudního jednání chce okresní soud v Plzni znát do 16.srpna. Další občanskoprávní řízení pak bude následovat začátkem září.

Desátý Sázava Fest začíná

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
V Kácově u řeky Sázavy dnes oficiálně začal Sázava Fest. Pořadatelé festivalu si zakládají na multikulturním programu. Kromě hudby festival tak nabízí návštěvníkům i divadlo, výtvarné díly nebo možnost si zasportovat. Akce potrvá do soboty 7.srpna.

Jitka BENEŠOVÁ:
Festival právě slaví 10.narozeniny. Lesk jim dodají například finská formace Lenindrad Cowboys, americká skupina Dog Eat Dog, Boban a Marko Markovič orchester nebo britská Chumbawamba. Na Sázavu láká i kompletní domácí špička včetně hudebních bonbonků v podobě Ivana Krále či Marty Kubišové. Jitka Benešová, Radiožurnál.

Publicistická část Ozvěn dne přehled

Jan BUMBA, moderátor:
A co vám nabídneme v následujících minutách? Jak chce ČSTV získat peníze pro sport? Prodá část svého majetku? Pákistán sužuji katastrofální záplavy. Jak místní úřady zvládají záchranné operace. A proč film o Jiřím Kajínkovi vyvolal i spekulace o možném procesu s tímto mužem?

Český sport potřebuje nutně finanční pomoc, bude prodávat stadiony?

Jan BUMBA, moderátor:
Český sport potřebuje nutně finanční pomoc. Ministerstvo školství před pár měsíci uvedlo, že sportu chybí více než miliarda korun. Podle mnohých názorů za to může především stavba hokejové haly v pražské Libni, kterou nyní musí splácet společnost Sazka a nezbývá jí tak na jiné věci. V souvislosti s tím, se v médiích objevili spekulace o možném prodeji majetku Českého svazu tělesné výchovy. Možná i stadionu na pražském Strahově. Toho stadionu, na kterém se kdysi konali Spartakiády. Zástupci ČSTV ale dnes oznámili, že k tomuto kroku se nyní nechystají. Na lince je teď generální sekretář ČSTV, Jan Boháč, dobrý den, vítám vás ve vysílání.

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
Dobrý večer vám i posluchačům.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Boháči, ten údaj od ministerstva školství, který jsem citoval v úvodu, je z března letošního roku. Jaké jsou vaše propočty. I podle vašich dat chybí sportu přes miliardu korun?

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
Tak začal bych asi takto. Rozhodně chybějí, dokládá to analýza a nejenom analýza ministerstva školství z roku 2009, ale i dílčí výsledky studie Evropské unie. Tento fakt o chybějících prostředcích byl deklarován i zástupci politických stran. Na letošní květnové konferenci Sport a stát, kde byla současně i vyjádřena vůle dosáhnout ve financování sportu v Česku alespoň evropského průměru. Já můžu říci, mámli to kvantifikovat, tak z našich propočtů chybí minimálně, mluvím za ČSTV, 300 milionů korun, a to chci podotknout, že to není na rozvoj sportu, ale je to rok 2011 na přežití. Neboli na zachování struktury organizace krajských a regionálních soutěží, tak jak je každý zná, na činnost sportovních svazů a trenérů mládeže, ale také zachování provozu sportovních zařízení, které jsou velkým problémem u nás.

Jan BUMBA, moderátor:
300 milionů a miliarda, to je docela rozdíl.

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
Já mohu mluvit jenom za Český svaz tělesné výchovy. Miliarda samozřejmě je taková suma, která by dostala sport do ideálního stavu, to znamená, která by umožnila realizovat koncepci podpory sportu v České republice v plné šíři. Koncepce v současné době podle mých informací je připravená pro projednání vlády a miliarda je právě ta suma, která jí může nechat zrealizovat v plné šíři. 300 milionů, jak ti říkám, je pro ČSTV na rok 2011 na přežití.

Jan BUMBA, moderátor:
Výkonný výbor ČSTV v říjnu loňského roku uvedl, že sportovní organizace pečují o sportovní zařízení v hodnotě přesahující 60 miliard korun. Plánujete prodej části majetku, aby jste v uvozovkách zalepili tu díru?

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
Tak prodej majetku rozhodně řešení není. Těch 60 miliard majetku, musím říci, že je zhruba odhad, kolik má celé sportovní prostředí v České republice, z toho ČSTV disponuje nějakými 43 miliardami. Tam bych to ještě navíc rozdělil na majetek, kterým disponuje přímo ČSTV tady v Praze a to je zlomek z těch 43 miliard, to je například i část nějakých nemovitostí na Strahově, je to sportovní centrum v Brandýse, v Nymburce. Je to plavecký areál v Podolí nebo Horské akciové společnosti, ale daleko větší část

Jan BUMBA, moderátor:
A jaké, promiňte, prosím, že vám skáču do řeči, ale jak docházíte k tomu číslu, to je odhadní cena nebo to je tržní cena těch nemovitostí?

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
Tak ta cena nemovitostí vychází z pasportu tělovýchovných zařízení, který máme k dispozici již delší dobu a zahrnuje majetek, který je ve vlastnictví tělovýchovných jednot a sportovních klubů po celé republice, to je majetek, kterým nedisponuje ČSTV přímo, tam s ním nakládají tyto kluby a tyto ceny byly vloženy kvalifikovaným odhadem porovnáním cen tržních a cen účetních v době, kdy jsem ten pasport pořizovali, což je horizont 8 let zpět.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkal jste, pane Boháči, že prodej majetku zatím nevidíte jako řešení, proč ne?

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
Tak rozhodně nikdy prodej, zejména v tísni, není dobrou cestou. Naším záměrem je majetek, který k dispozici je, optimalizovat, to znamená zvýšit efekt jeho využití a v případě, že nalezneme, že některý z těch částí toho majetku, s kterým my můžeme disponovat, je zbytný a není potřebný, tak potom se dá jednat o tom, jak se s tím dále naloží. Nemusí to být vždycky jenom prodej.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak to je s tím Strahovem? Jak se dnes objevilo v novinách, prodej Strahova je zcela vyloučený?

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
Strahov byl zřejmě téma dne dnešního. My jsme to museli zmínit i na naší dnešní tiskové konferenci, který se samozřejmě Strahova primárně netýkal. Jak jsem říkal, Strahov je jednou z lokalit, kde ČSTV vlastní nějaký majetek, ovšem v minoritním podílu, protože tam je vlastníků daleko víc. Zejména hlavní město Praha, městská část a další soukromí vlastníci.

Jan BUMBA, moderátor:
A tam vy máte asi 10%, je to tak?

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
Dalo by se nahrubo kvantifikovat. Myslím, že i méně. Ale jde o to, že si myslím, že na jednu stranu je dobře, že byla otevřena ta diskuze o tom, že Strahov by neměl být zakonzervovaným místem a že je to potenciál pro další jednání o jeho rozvoji. Jestli to dopadne tak či onak, rozhodně bych nehovořil o bourání stadionu a o jiných podobných zvěstech.

Jan BUMBA, moderátor:
Je ale ten areál Strahova dobře využitý? Teď myslím třeba i z čistě sportovního hlediska.

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
Tak areál Strahova je ze sportovního hlediska samozřejmě využit podle toho, jakou má kvalitu. To znamená atletická hala téměř ve dne v noci, některé tréninkové plochy jsou využité, s menším využitím se potýká atletický stadion Evžena Rošického a pokud mám dobré informace a čisté okno, tak vidím na velkou plochu osmi fotbalových hřišť Sparty Praha, tréninkového střediska mládeže a tady musím občas odpoledne zavřít okno, jaký je tu ruch a jak se tu sportuje.

Jan BUMBA, moderátor:
Byť tedy říkáte, že teď nechcete prodávat majetek, zjišťovali jste třeba už, zda by měl někdo o majetek ČSTV zájem?

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
Tak v žádném případě v této fázi se zdaleka nenacházíme. Jak jsem řekl, diskuze ke Strahovu se nalézá ve fázi záměru, který ještě nebyl ani projednán. V orgánech výkonného výboru vychází, že

Jan BUMBA, moderátor:
Nemyslel jsem jenom, nemyslím jenom Strahov, myslím samozřejmě i další nemovitosti a další věci.

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
Ne ne ne ne ne, v takové fázi se nenacházíme.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak chcete, pane Boháči, sehnat peníze pro sport?

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
Jak chceme peníze pro sport? Tak samozřejmě jednak je získat chceme, protože a budeme o to usilovat, neboť je prokázáno analýzou ministerstva školství, že sport společnosti více odevzdává, nežli s z veřejných rozpočtů bere, takže i vhledem k funkci, který sport společnosti poskytuje a to nebudu vyjmenovávat, výchova, vzdělání, prevence v mnoha oblastech, zdatnost populace a tak dále, tak si myslíme, že sport je pro společnost důležitý. Cesty jsou samozřejmě jednání se státem i v současné složité době. Cesta je, jak jsem již zmínil, mobilizace vlastních zdrojů a potom si myslím, že i například hledání dalších forem nepřímé podpory sportu, jako je prostor pro sponzorství nebo donátorství obecně.

Jan BUMBA, moderátor:
Sám říkáte, že doba je složitá, ale věříte tomu, že byste mohli třeba od vlády, od státu dostat něco navíc v době, kdy se kvůli šetření možná budou snižovat platy policistů, hasičů, možná i učitelů?

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
Rozumím. Tak jak jsem řekl, rozhodně o to budeme usilovat. Když se podívám zpět, tak na posílení financování svým způsobem byla deklarována politická shoda na již zmíněné konferenci. Sport je zmíněn v prohlášení vlády.

Jan BUMBA, moderátor:
To bylo ale před volbami.

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
To bylo před volbami, ano, samozřejmě. Znám podmínky před volbami, po volbách. Nicméně programové prohlášení vlády sport obsahuje a myslím si, že tady prostor pro jednání samozřejmě je. Když si vezmete například objem, o který se jedná u policie nebo u zmiňovaných učitelů, pohybuje se řádově v jiných objemech než sport. Takže myslím si, že řešení sportu není tak řečeno neřešitelnou záležitostí.

Jan BUMBA, moderátor:
Generální sekretář ČSTV Jan Boháč, děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Jan BOHÁČ, generální sekretář, ČSTV:
Hezký večer, děkuji.

Nejničivější záplavy v Pákistánu za téměř sto let

Jan BUMBA, moderátor:
Voda kam se člověk podívá, hlásil jeden západní kameraman v pákistánské oblasti, kterou zasáhly nejničivější záplavy za téměř jedno století. Podle dnešních údajů humanitárních pracovníků OSN už povodně postihly přes 4 miliony lidí, vyžádali si nejméně 1600 obětí na životech. Velká voda na některých místech opadává, ale šíří se zase do dalších provincií. Cituji: " Máme celé moře lidí, kteří potřebují pomoc", konstatoval zástupce OSN pro Pákistán. V tamější metropoli působí i spolupracovnice české obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni Milada Ševčíková. V podvečer jsem jí telefonoval do Islámábádu a požádal o nejnovější informace, o postupu ničivých záplav.

Milada ŠEVČÍKOVÁ, Člověk v tísni:
Podle předpovědí skutečně ty záplavy dorazili do těch jižnějších oblastí Pákistánu, už je v provincii Singh a neustále vlastně probíhají evakuace dalších deseti tisíců obyvatel.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená tedy, že ty povodňové vlny prostě postupují podle toku řek?

Milada ŠEVČÍKOVÁ, Člověk v tísni:
Ano, ano. Hlavně tedy podle řeky Indu.

Jan BUMBA, moderátor:
S čím vším se lidé v těch provinciích musejí potýkat? Jak vážná je tamější humanitární situace?

Milada ŠEVČÍKOVÁ, Člověk v tísni:
Určitě vážná. Chceme říci, že mírný pokrok nastal v tom, že lidé jsou teďko více v pohotovosti, protože samozřejmě povodně jsou teďko v Pákistánu téma číslo 1. Takže už to není pro ně, nezaskočí je to tedy tolik. Ale na druhou stranu ty záplavy jsou opravdu obrovské, zaplavují veliká území, takže lidé často odcházejí nebo jsou evakuováni vlastně helikoptérami pouze s tím, co mají na sobě.

Jan BUMBA, moderátor:
Psalo se poměrně hodně o tom, že byly kontaminovány studně, že vodou se šíří nemoci. Stále tato hrozba platí?

Milada ŠEVČÍKOVÁ, Člověk v tísni:
S tím, jak je všude ta voda rozlitá z těch řek, tak to jaksi není úplně čistá voda a právě tím hlavním problémem pro ty postižené je nedostatek pitné vody.

Jan BUMBA, moderátor:
Na kolik zvládají místní úřady pomoc postiženým?

Milada ŠEVČÍKOVÁ, Člověk v tísni:
Já myslím, že se snaží dělat, co mohou. Tu práci neustále komplikuje jednak tedy špatné počasí a druhou překážkou je to, že opravdu byla zničena celá řada cest a mostů, takže se k těm lidem nedá dostat jinak než helikoptérama a to samozřejmě omezuje i tu distribuci možnou do těch postižených oblastí.

Jan BUMBA, moderátor:
Daří se koordinovat práci pákistánských úřadů a zahraničních humanitárních organizací?

Milada ŠEVČÍKOVÁ, Člověk v tísni:
Já bych řekla, že ano. Vlastně tím, že Pákistán dnes je sám o sobě takovým horkým místem, tak ta spolupráce mezi vládou a mezinárodními organizacemi už předtím vlastně tady existovala. Takže samozřejmě nejsou vztahy, které by vznikali teď nějakým způsobem nanovo. Vlastně všechny operace, ať už se týká zdraví, obydlí, umisťování těch uprchlíku, se vlastně děje v koordinaci právě vlády a mezinárodních agentur.

Jan BUMBA, moderátor:
A co konkrétně podniká společnost Člověk v tísni?

Milada ŠEVČÍKOVÁ, Člověk v tísni:
Člověk v tísni začíná s distribucemi tablet, které vlastně zajistí pitnou vodu, což je opravdu teďko ten hlavní problém a v těch nejbližších dnech je tedy ...nejakutnější potřeba.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak vypadá předpověď počasí na další dny? Je nějaká naděje na zmírnění té situace?

Milada ŠEVČÍKOVÁ, Člověk v tísni:
Bohužel ty prognózy na nejbližší dny jsou stále deštivé, té vody i tedy v těch řekách stále přibývá, takže zatím to bohužel nevypadá, že by se to mělo úplně uklidnit.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává z pákistánského Islámábádu Milada Ševčíková, spolupracovnice společnosti Člověk v tísni. Velice se omlouváme za zhoršenou kvalitu telefonní linky.

Film Kajínek vstupuje do českých kin a Poznámka Lukáše Jelínka k tématu

Jan BUMBA, moderátor:
Do kin dnes vstupuje film, který ještě před premiérou přitáhl větší pozornost, než bývá obvyklé. Snímek Kajínek, thriller vycházející z příběhu asi nejproslulejšího českého vězně. Film přitom nemá až tak snadný nájezd do distribuční sítě. I přes mohutnou reklamní kampaň ho neprovázejí zrovna kladné kritiky a navíc se kolem něj objevili i dohady o autorská práva. Více už Zuzana Filípková.

Zuzana FILÍPKOVÁ:
O filmu Kajínek se hojně mluví už půl roku. A to nejen kvůli masivní reklamní kampani, ale i díky kontroverznosti a atraktivnosti samotného tématu. Celovečerní debut Petra Jákla rozhodně nezapadá do kategorie českých filmů, kterých si veřejnost sotva všimne. Takzvaných anomálií má hned několik. Vznikal pět let, vystřídalo se na něm osm scénáristů, filmař Ivan Fíla obvinil tvůrce filmu z odcizení části svého scénáře snímku o Kajínkovi s názvem Princip K a jako bonus si Jáklův film může připsat na své konto znovu projednání celé kauzy Jiřího Kajínka, které začalo v březnu.

Petr JÁKL, režisér a producent filmu Kajínek:
Nikdo nedokáže říct, jak to komplexně bylo, protože každá ta výpověď je jiná. My jsme si vytáhli ty nejzajímavější věci a mnoho věcí jsme z filmu vyřadili ve finále, protože byly až neuvěřitelný, že se to takhle nemohly stát. Například tady z filmu mohu říct jenom, že třeba útěk Kajínka s tím, že strážní v noci stříleli na holuby, tak to je fakt.

Zuzana FILÍPKOVÁ:
Režisér a producent filmu Petr Jákl dále na novinářské projekci připomněl, že jeho snímek poukazuje na některé nejasné momenty celé kauzy a tím kritizuje nejen případ Kajínek, ale také celý systém. Právnička Klára Slámová, která obhajuje Kajínka už 6 let, je s filmem i s výkonem Tatiany Vilhelmové, která ji ve snímku hraje, spokojená.

Klára SLÁMOVÁ, právnička Jiřího Kajínka:
Pro mě je podstatná ta hlavní linie, boj za nesprávné odsouzení, boj advokátky, boj toho klienta, v tomto případě Jiřího Kajínka, a na druhé straně stojí ten neprůstřelný systém a samozřejmě jsou tam postavy, které odpovídají naprosto reálným osobám. Já očekávám, že třeba se některá takzvaně potrefená husa ozve.

Zuzana FILÍPKOVÁ:
Jáklův snímek se dá žánrově označit jako thriller, ve kterém převládají akční scény. I když režisér před natáčením mluvil o jakési nestrannosti, kterou do filmu chce přinést, na první pohled je jasné, že postava Kajínka, zahraná známým ukrajinským hercem Konstantinem Lavroněnkem, je velmi charismatická a rozhodně ji spíš vnímáme jako pozitivní.

Darina KŘIVÁNKOVÁ, filmová kritička, Reflex:
Je to taková mlčenlivá, zádumčivá, někdy agresivní figura,ale absolutně se nedozvíme nic o pozadí té postavy. O tom, co ho vedlo k tomu, že se dostal do určité společnosti, dostal se také do situace, v které je teď, tedy odsouzen na doživotí. Ať už zločin spáchal nebo nespáchal, je to prostě kriminální živel, který spáchal spoustu jiných zločinů, prokazatelně.

Zuzana FILÍPKOVÁ:
Dodává filmová kritička z týdeníku Reflex Darina Křivánková, která jedním dechem upozorňuje na to, že film neklade pro diváky nakonec žádné otázky, ale snaží se je rovnou vyřešit. Tématicky atraktivní film vstupuje do českých kin ode dneška. Možná je důležité si před i po jeho shlédnutí otázky klást a snažit se odprostit od zjevné fascinace Petra Jákla Jiřím Kajínkem. Zuzana Filípková. Radiožurnál.

Jan BUMBA, moderátor:
No a okolnosti, které provázejí vstup filmového Kajínka do distribuce, zaujali i autora dnešní poznámky, politologa Lukáše Jelínka.

Lukáš JELÍNEK, politolog:
Nejen film, který má dnes premiéru, ale kompletní příběh recidivisty a podle soudu též dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, na mne působí jako z dílny špičkového hollywoodského producenta. Kajínkovy dobrodružné útěky, zatýkání, při němž videokamera k úžasu dam nasnímá jeho svalnaté pozadí, romantický vztah gangstera gentlemana a mladé vytrvalé advokátky a koneckonců i instalování investigativního novináře, který je v šoubyznysu jako doma, do křesla ministra vnitra. Shodou okolností krátce před premiérou, policie případ znovu otevřela a Radek John poznamenal, že ví, co by kauzu mohlo zvrátit. Je všechno jenom náhoda, ptám se s klasikem? Dejme tomu, že ano. Podle publicisty Josefa Klímy si lidé v Kajínkovi našli ventil své obecné nespokojenosti se stavem zákonnosti v tomto státě. Pak by šlo pochopit, že Kajínek najednou nachází spojence i mezi umělci a populistickými politiky. Ba i policisty. Na druhou stranu jako vždy jsou nejvíc slyšet ti, co o samotném případu vědí nejméně. Přitom nálady davu bývají vrtkavé. Chvíli volá propustit, aby v mžiku křičel pověsit. Kdyby ničemu jinému neprospěl, pomáhá humbuk kolem Kajínka alespoň osvětlit, proč trest smrti nepatří mezi nástroje demokratického právního státu. Ten zde máme, včetně nezávislé justice o několika stupních. Pravděpodobnost, že by se veškerá mašinérie policistů, státních zástupců a soudců spikla proti jednomu muži, je prakticky nulová. Přesto se nebráníme prošetřování a ověřování. Právo na spravedlnost náleží Jiřímu Kajínkovi stejně, jako třeba Jiřímu Čunkovi. Ovšem zodpovědní filmaři si mohli na nového Jánošíka, Robina Hooda či hraběte Monte Christa, ještě pár let počkat. Z hrdiny nejedné legendy se nakonec vyklubal obyčejný lapka nebo násilník. Ať je Jiří Kajínek jaký chce, okázalé zařazení do společnosti podobných kumpánů si při nejmenším do rozptýlení otazníků nad celou kauzou nezaslouží.

Jan BUMBA, moderátor:
Soudí politolog Lukáš Jelínek.

Ozvěny dne krátké zprávy

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Radiožurnál, bylo půl sedmé. Zprávy a Štěpánka Čechová. Policisté i hasiči odmítají plány ministra vnitra Radka Johna na propouštění. Podle stávajícího návrhu státního rozpočtu musí ministerstvo příští rok ušetřit 10% ze mzdových prostředků. Přesto resort dnes původní informace o propouštění popřel s tím, že v případě nutného odchodu lidí chce úspory najít hlavně v řadách pracovníků mimo přímý výkon služby. Předseda nezávislého odborového svazu policie, Milan Štěpánek, upozorňuje, že policie v posledních letech trpěla spíš podstavem a jakékoliv plány na propouštění v této souvislosti proto moc nechápe.

Milan ŠTĚPÁNEK, předseda nezávislého odborového svazu Policie ČR:
Policie tvořila náborové kampaně, hledali se parťáci a když jsme se dostali do stavu určité naplněnosti, nebo kdy jsme ještě mohli stavy naplňovat, tak jsme v loňském roce přišli o prostředky za neobsazená služební místa, byl nám vlastně stanoven jakýsi řízený podstav 43 859 policistů a víc ani noha. A nyní budeme mít ještě méně policistů. Podle mě je to naprosto protichůdné proti tomu, co se tady v posledních letech dělo. A zejména je to velmi negativní signál vůči všem policistům.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Bourání stadionu v Praze na Strahově a prodej tamních pozemků kvůli financování sportu se podle představitelů Českého svazu tělesné výchovy v nejbližší době nechystá. Dnes uvedli, že jde pouze o jednu z možných variant, jak v budoucnu získat sport pro sport peníze. Uvolněné pozemky by mohly mít hodnotu až 7 miliard korun. S tím, že s chátrajícím stadionem je třeba něco udělat, souhlasí ale i pražský magistrát. Jak Radiožurnálu potvrdila Karolina Kurinová z útvaru rozvoje města, v konceptu územního plánu jsou zatím dvě rovnocenné varianty.

Karolina KURINOVÁ, Magistrát hlavního města Prahy, útvar rozvoje města:
Jedna varianta řeší území stadionu jako plochu sportů, areál kolejí ČVÚT je zakreslen jako smíšené území, což umožňuje jejich zachování, ale také přeměnu téměř na cokoliv. Ta druhá varianta navrhuje celé území stadionu jako smíšenou plochu. Pokud by byla odsouhlasena druhá varianta, tak to umožňuje i zbourání toho stadionu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Stadion, který pojme až 240 000 diváků, je památkově chráněný a podle některých zdrojů i největší na světě. V minulosti se na něm konali sokolské slety, spartakiády nebo koncerty světových umělců.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg na návštěvě v Budapešti znovu zopakoval, že Benešovy dekrety jsou sice stále palčivé, ale už záležitostí minulosti.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí:
Nemůžeme to zrušit do minulosti, to prostě možné není. Samozřejmě lidi, jejichž rodiče byli postiženi, se budou ještě dlouho k tomu ozývat. Řekněme hraje to menší a menší politickou roli.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Soud v Kalifornii napsal další kapitolu ságy homosexuálních sňatků. Rozhodl, že je zákaz svateb dvojic stejného pohlaví protiústavní. Proti homosexuálním sňatkům se přitom vyslovili v referendu kalifornští voliči.

Vít POHANKA:
Gayové a lesbičky rozhodnutí federálního soudu pochopitelně vítají. Na shromáždění před soudní budovou v San Franciscu mluvili o tom, že soudní systém ve Spojených státech funguje a zastal se jejich ústavních práv. Jenže soudní pře, které se ohledně homosexuálních sňatků v Kalifornii vedou už 6 let, podle všeho nekončí. Aktivisté, kteří bojují proti oddávání dvojic stejného pohlaví, dávají najevo, že se odvolají. Je proto pravděpodobné, že bude v kauze nakonec rozhodovat nejvyšší soud ve Washingtonu. Vít Pohanka, Český rozhlas, Spojené státy.

Jak výhodná je pro Prahu spolupráce s firmou ABL, ve které působili i někteří představitelé vládní strany Věci veřejné?

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále? Sníží se v dohledné době počet billboardů u českých dálnic? Výrobky společnosti Hamé v Rusku napodobuje jedna tamější firma. Domůže se český výrobce právní ochrany? Nejprve ale: jak výhodná je pro Prahu spolupráce s firmou ABL, ve které působili i někteří představitelé vládní strany Věci veřejné?

Jan BUMBA, moderátor:
Je to jedna z nejprobíranějších a možná i nejspornějších věcí, které se probírali při nástupu nové vlády a sice vliv, jaký by v ní mohla mít přes několik ministrů za Věci veřejné a bývalých manažerů firmy, bezpečnostní agentura ABL. Koaliční partneři i veřejnost byli ujištěni, že tato společnost nebude nijak zvýhodněna například při veřejných soutěžích a že do některých citlivých tendrů ani nepůjde. Jenže výhrady zaznívají i kvůli smlouvám, které ABL uzavřela na regionální úrovni, konkrétně v Praze. Dnes představila nový kontrakt s hlavním městem, na něhož základě má dál spravovat několik významných památek. Podle opozice v pražském zastupitelstvu je ale tento kontrakt pro metropoli nevýhodný a ABL prý nepřísluší, aby se starala o některé z nejdůležitějších pražských klenotů. Dnes na to znovu upozornil i Jiří Vicány, zastupitel SNKED, dobrý večer.

Jiří VICÁNY, /SNKED/, pražský zastupitel:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A na druhé lince je Ondřej Pecha, pražský radní pro kulturu a ochranu památek z ODS, dobrý den přeji i vám.

Ondřej PECHA, /ODS/, pražský radní pro kulturu a ochranu památek:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vicány, proč myslíte, že by Praha neměla prodlužovat zmíněnou smlouvu s agenturou ABL?

Jiří VICÁNY, /SNKED/, pražský zastupitel:
Tak já si myslím, především, že vůbec není vhodné, aby soukromému subjektu byly pronajaty takové památky, historické kulturní skvosty, jako je Staroměstská radnice a další. To neexistuje v žádných západoevropských městech. Myslím si, že Paříž by se vzbouřila, kdyby radnice byla pronajata soukromé společnosti a proto vůbec myslím, že jakékoliv společnosti neměly být tyto památky pronajímány. Když už, tak by to měla být společnost, která má zkušenost se správou takto cenných objektů a to rozhodně není bezpečnostní firma, ať už se jmenuje jakkoliv.

Jan BUMBA, moderátor:
Nemá žádnou zkušenost? Vždyť přece není úplný nováček v tomto oboru.

Jiří VICÁNY, /SNKED/, pražský zastupitel:
Tak já myslím, že je to především bezpečnostní firma a ne správce historických a kulturních památek.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pecho, proč vůbec byly tyto objekty, jak říká pan Vicány, pronajaty soukromé firmě?

Ondřej PECHA, /ODS/, pražský radní pro kulturu a ochranu památek:
Já k tomu musím říct jednu věc. Samozřejmě, že tyto objekty vyžadují nejen jakoby profesionální přístup ze strany průvodcovské služby a tak dále, ale potřebují ochranu, úklid a další věci, které vlastně ve svém důsledku byly stejně zadávány soukromým společnostem i v minulosti. My jsme vlastně udělali jenom to, že jsme sloučili veškeré tady ty služby a na základě těchto vlastně služeb, toho kondenzátu služeb jsme ty věže v loňském roce vlastně nebo ty památky pronajali agentuře, která ty služby zajišťuje komplexně, celé.

Jan BUMBA, moderátor:
Je to tedy jednoznačně výhodné pro Prahu?

Ondřej PECHA, /ODS/, pražský radní pro kulturu a ochranu památek:
Ekonomicky 100%.

Jan BUMBA, moderátor:
A vylučujete, pane Pechu, že by mohlo dojít k nějakému střetu zájmů, když teď ve vládě sedí bývalý vlastník ABL, ministr dopravy, Vít Bárta, že tam jsou i možné vazby na jiné členy vlády?

Ondřej PECHA, /ODS/, pražský radní pro kulturu a ochranu památek:
V tomhle já nevím. V zastupitelstvu hlavního města Prahy donedávna ještě neseděl žádný člen Věcí veřejných. Dneska je tam paní Rýdová pouze,která nevím, jestli s tím má něco společnýho, s tímto kontraktem a myslím si, že tady je tady ta souvislost, vzhledem k tomu, že už jako tato společnost tyto památky spravovala i v loňském roce, tak tato souvislost není skoro žádná. Nevidím nějakou spojitost s současným angažmá některých členů z této firmy ve vládě.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vicány, ABL platí za tento pronájem městu asi 55 milionů ročně, jestli mám správné informace. Dnes oznámila, že chce do oprav investovat 5 milionů. Pořád nerozumím tomu, co je na tom pro město nevýhodného.

Jiří VICÁNY, /SNKED/, pražský zastupitel:
Takhle, já především kritizuju to, co jsem řekl, ten princip pronájmu takovýchto památek soukromé společnosti. Já myslím, že ta cena z hlediska původních cen vstupného, ta cena toho nájmu, výše nájmu asi nebyla nějakým způsobem nepřiměřená. Nicméně všimněme si, že dochází ke zvyšování vstupného a samozřejmě jestliže je uzavřena smlouva na dobu neurčitou, tak se dává volná ruka firmě ABL, aby to vstupné zvyšovala. Pokud samozřejmě zvýší vstupné třeba na dvojnásobek, tak se ziskovost se také zvyšuje na dvojnásobek a více. A z tohodle hlediska myslím, že to není moc výhodné. Tyto památky spravovala Pražský informační služba, která měla velmi dobré jméno, příspěvková organizace, která se neřídila ziskovostí, spíš se řídila podporou cestovního ruchu, otázkou jaksi šíření kultury a ne komerčního zisku. Nyní jsme to pronajali společnosti, která jednoznačně patří a její motivací je komerční zisk. Proto také dochází ke zvyšování vstupného. Je zde velké riziko, že k tomu bude docházet i v budoucnosti. Ten střet zájmu, já myslím, že je jasný, zcela otevřeně strana Věci veřejné propojena s bezpečností firmou ABL a Věci veřejné nejsou jednak reprezentovány v pražském zastupitelstvu a hlavně si dělají nárok na zřejmě vyšší zastoupení v pražském zastupitelstvu, případně na radnici. Já bych ještě chtěl říci k té kvalitě, tam

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte prosím, dejme prostor panu Pechovi. Na námitku Jiřího Vicányho, že každá soukromá firma chce vydělávat, to je naprosto přirozené, nehrozí nějaké neúměrné zvyšování vstupného?

Ondřej PECHA, /ODS/, pražský radní pro kulturu a ochranu památek:
...nehrozí. My máme teďkon v té nové smlouvě oproti té minulé, která byla za 50 milionů + 2,5 milionů investic. Ta smlouva, která je teďkon .....ona byla nová soutěž vlastně letos a vyhrála firma ABL opět, tím, že nabídla o 5 milionů vyšší cenu, než v minulém období, plus 5 milionů na investice, plus velmi bohatý kulturní program navíc, který také financuje sama, takže pro nás to je prostě výhodné i v tom smyslu, že to je vlastně paušální cena. My teďkon nemáme žádný problém s odlivem turistů, přílivem turistů, když vybuchne sopka a nejezděj turisti, tak my máme pořád ...má pořád platby za pronájem těchto prostor.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vicány, pane Vicány, není tu z vaší strany především snaha o to, připoutat na sebe pozornost před komunálními volbami, že si prostě berete jeden výrazný, dobře viditelný terč?

Jiří VICÁNY, /SNKED/, pražský zastupitel:
No tak my jsme nesouhlasili zásadně s touhletou svého druhu privatizací našich památek už před rokem a nebyly žádné volby. My jsme nakonec dneska měli tiskovou konferenci ke Slovanské epopeji a k té problematice. Smlouva s ABL pro nás byla velmi okrajová, ale nakonec to byl zájem médií a novinářů, kteří se na to nejvíc se ptali a nakonec svým způsobem nejvíc o tom mluví. Takže ono je to trošku jinak, prostě je to veřejné téma. Já bych chtěl ještě

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte prosím, děkuji pánové oběma za rozhovor. Děkuji vám, že jste si udělali čas. Jiří Vicány, pražský zastupitel za SNKED a také Ondřej Pecha, radní hlavního města Prahy pro kulturu a ochranu památek z ODS.

Ministerstvo dopravy tento týden oznámilo, že příští rok neprodlouží agenturám smlouvy na reklamní plochy kolem komunikací

Jan BUMBA, moderátor:
Billboardy u dálnic. Kolikrát jsme už slyšeli, jak jsou nebezpečné, kolikrát jsme slyšeli politiky a úředníky říkat, že s tím něco udělají a kolikrát se nic nestalo? Ministerstvo dopravy tento týden oznámilo, že příští rok neprodlouží agenturám smlouvy na reklamní plochy kolem komunikací. Povede to skutečně k výraznému omezení výskytu billboardů u dálnic? Můžete se také zapojit na mailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Ve studiu je Vojtěch Razima z obecně prospěšné společnosti Acta Non Verba, která bojuje proti billboardům u silnic, dobrý den.

Vojtěch RAZIMA, Acta Non Verba, o.p.s.:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
A na telefonní lince je náměstek ministra dopravy Tomáš Kás, dobrý den přeji i vám.

Tomáš KÁS, náměstek ministra dopravy:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane náměstku Kási, za rozhodnutím neprodlužovat ty smlouvy s reklamními agenturami stojí nový ministr Vít Bárta?

Tomáš KÁS, náměstek ministra dopravy:
Tak je to už dlouhodobý zájem ministerstva dopravy. Samozřejmě je potřeba zdůraznit, že smlouvy přímo s ministerstvem nejsou uzavřeny. Jsou uzavřeny buď s majetkovým správcem, což je u dálnic, rychlostních silnic a silnic první třídy, ředitelství silnic a dálnic. A samozřejmě pokud to není silniční pozemek, pak jsou to soukromý vlastníci a do těchto smluv ministerstvo dopravy nemůže mluvit.

Jan BUMBA, moderátor:
Důvody k neprodloužení těch smluv jsou bezpečnostní nebo třeba i estetické?

Tomáš KÁS, náměstek ministra dopravy:
Tak zejména bezpečnostní, to určitě, tyto důvody převažují.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Razimo, máte radost z tohoto rozhodnutí, vítáte ho?

Vojtěch RAZIMA, Acta Non Verba, o.p.s.:
Já z toho mám velkou radost. Doufám, že můžu pana náměstka vzít za slovo a že to jeho prohlášení bude mít charakter veřejného slibu. Rád bych slyšel o tom ujištění a velkou radost mám také z toho, že když jsme začli tuto kampaň, ministerstvo dopravy bagatelizovalo celou problematiku poukazem na to, že billboard není ten, který řídí a ty vážné nehody jaksi za ně billboardy nemůžou. A teď už se jaksi pod tím nátlakem naším a především médií to paradigma poněkud změnilo a

Jan BUMBA, moderátor:
A myslíte, pane Razimo, že teď už tedy ministerstvo dopravy skutečně dělá vše co může k odstranění billboardů u dálnic?

Vojtěch RAZIMA, Acta Non Verba, o.p.s.:
Já si to zdaleka nemyslím. My jsme na ministerstvu dopravy respektive na jeho úředníky, kteří vykonávají právě tuto kompetenci povolováním billboardů, dali již tři trestní oznámení pro obecné ohrožení a každé to trestní oznámení má za sebou konkrétní nehodu, kdy nastala nějaká škoda a v jednom případě dokonce došlo ke smrti řidiče automobilu. K té nehodě došlo v jedenáctém měsíci roku 2008 a ten billboard je tam pořád dál.

Jan BUMBA, moderátor:
To je ona nehoda z dálnice D5, nepletu se?

Vojtěch RAZIMA, Acta Non Verba, o.p.s.:
Je tomu tak.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžete, prosím, popsat, jak k té nehodě podle vašich informací došlo?

Vojtěch RAZIMA, Acta Non Verba, o.p.s.:
My o tom nemáme úplně detailní informace, ale v principu se jednalo o to, že řidič toho havarovaného vozidla uhýbal rychle jedoucímu vozidlu, které ho vytlačovalo z levého pruhu a při té příležitosti dostal smyk a skončil v tom billboardu,který ještě v té době měl ocelové traverzy a navíc ještě byl dvojitý, to znamená i v protisměru. Ten řidič zemřel při převozu do nemocnice.

Tomáš KÁS, náměstek ministra dopravy:
Pane náměstku Kási, pan Razima připomněl ty argumenty, které zaznívali nejen od ministerstva dopravy, že billboard sám na silnic nevběhne a nikoho neusmrtí, že vždy je odpovědný řidič, ale v tomto případě tam asi nešlo o nějakou třeba bezohlednou jízdu. Ten řidič, pokud se někomu uhýbal a dostal smyk, kdyby tam ten billboard nebyl, ten člověk mohl žít.

Tomáš KÁS, náměstek ministra dopravy:
Já bych zejména chtěl zdůraznit, že ministerstvo dopravy dlouhodobě usiluje o to, aby billboardy u dálnic a rychlostních silnic zejména, nebyly. Ale musíme si uvědomit, že ministerstvo dopravy vydává pouze souhlasy v ochranném pásmu dálnic a rychlostních silnic a to ještě platí pro nezastavěná území. V zastavěných územích pak toto ochranné pásmo není a důležité je si uvědomit,že tyto billboardy a jejich stavba podléhá stavebnímu zákonu a povolení na tyto billboardy vydávají obecné stavební úřady. To znamená, ministerstvo není přímo tím, kdo vydává rozhodnutí o stavbě billboardů a pokud můžu říct, tak již 5 let nevydalo ministerstvo dopravy souhlas ke stavbě billboardů v ochranném pásmu dálnice nebo rychlostní silnice.

Jan BUMBA, moderátor:
Přišlo nám několik emailů do Ozvěn dne, několik dotazů, za všechny posluchačům velice děkujeme, například pan Jiří Borek píše: zajímalo by mne, zdali v případě, že se skutečně podaří vymýtit billboardy z bezprostřední blízkosti dálnic, to nedopadne tak, že se billboardy neposunou do větší vzdálenosti a patřičně se nezvětší. Co myslíte, pane Kási?

Tomáš KÁS, náměstek ministra dopravy:
Tak je to to, co už jsem říkal, platí ochranné pásmo pro jak silnice první třídy, tak dálnice a rychlostní komunikace a samozřejmě v tomto ochranném pásmu, pokud znova opakuji, není zastavěné území,tak samozřejmě ministerstvo dopravy může působit v tom smyslu, že nevydá souhlas se stavbou tohoto billboardu. Pokud to bude za tímto ochranným pásmem, je to vždy na tom stavebním úřadu příslušném, který může tu stavbu povolit.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Razimo, pokud to tedy bude za tím ochranným pásmem, na který jaksi má vliv ministerstvo dopravy, s tím se evidentně nedá nic dělat?

Vojtěch RAZIMA, Acta Non Verba, o.p.s.:
Prosím pěkně, to je otázka. Ochranné pásmo v současné době je 250 m. Musím říct, že než se dostaneme k tomu, že budeme bojovat proti billboardům, které jsou dál než 250 m, tak jistě uběhne několik let, které budeme trávit tím, že budeme bojovat proti billboardům, které jsou, řekněme, do 10 metrů. Ten billboard na té plzeňské dálnici byl nebo stále ještě je 3 metry od okraje vozovky. Takže nevím, kdy se k tomu dostaneme. A já bych strašně rád ještě reagoval na slova pana náměstka,který jaksi poukazuje na to, že je to stavební úřad, který povoluje ty billboardy. Ano, je tomu skutečně tak, ovšem je k tomu závazné a nutné vyjádření právě ministerstva dopravy a příslušného odboru. A ještě bych rád poukázal na to, že jsme před dvěma měsíci podávali trestní oznámení opět na ministerské úředníky a tentokrát to bylo v kombinaci s korupcí, protože tam došlo k povolení billboardu opět na plzeňské dálnici a ministerstvo to povolilo.

Jan BUMBA, moderátor:
Další email si dovolím odcitovat. Pan František Káďa píše: "Chtěl bych poděkovat za to, že nová dálnice D11 do Hradce Králové je stále bez reklamních cedulí. Dojíždím denně do Prahy, mohou posoudit rozdíl. Pro řidiče při jízdě po dálnici bez a s reklamními cedulemi". Pane Kási, jak to bude s tím odstraňováním billboardů nyní? Jaký je harmonogram? Kdy by měli vlastně zmizet?

Tomáš KÁS, náměstek ministra dopravy:
Tak o harmonogramu bude určitě složité mluvit, protože jak už jsem říkal na začátku, jsou billboardy, které jsou umístěny na silničním tělese, to znamená na ..parcelách, které vlastní Ředitelství silnic a dálnic. Tam samozřejmě ty smlouvy se dají vypovídat. I když bohužel v 90.letech byly uzavřeny dlouhodobé pronájmy a byly uděleny ty souhlasy v ochranném pásmu na dobu neurčitou. Nicméně na výpovědích těch smluv a neuzavírání dalších se postupně pracuje a samozřejmě druhá věc je, pokud to jsou pozemky mimo ten silniční pozemek, které jsou v soukromém vlastnictví, a tam musíme zapracovat na legislativě, tak aby nejenom zákon o pozemních komunikacích, ale i stavební zákon tuto změnu reflektoval a umožnil stavebnímu úřadu nebo ještě lépe silničnímu správnímu úřadu tyto stavební povolení ukončovat a

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte, pane náměstku, že vám skáču do řeči. Ale abychom tomu rozuměli, bude za rok za dva o stovky billboardů méně kolem českých dálnic nebo ne?

Tomáš KÁS, náměstek ministra dopravy:
Tak pokud se podaří prosadit legislativní změnu jak zákona 13, ale tak jak jsem říkal i stavebního zákona, pak k tomu bude moci dojít.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Razimo, prosím, jenom jednu větu velmi krátce. Myslíte, že jsou potřeba změny zákonů, aby k tomu mohlo dojít?

Vojtěch RAZIMA, Acta Non Verba, o.p.s.:
Já myslím, že je to jako obvykle. Když jaksi státní správa něco nečiní a tak dále, tak se vymlouvá na to, že je špatný zákon. Já si myslím, že ten zákon je v zásadě dobrý a že už teď umožňuje ty billboardy odstraňovat a už teď je tam řada z nich na černo.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já vám oběma děkuji za rozhovor, děkuji za účast v debatě. Ředitel obecně prospěšné společnosti Acta Non Verba Vojtěch Razima a naším hostem byl také náměstek ministra dopravy Tomáš Kás.

Česká firma Hamé vede spor v Rusku

Jan BUMBA, moderátor:
A nakonec, paštiky Hamé nebo paštiky Naše? Český firma o to vede spor v Rusku, kde konkurenční výrobce prodává tohle zboží s logem, která se nápadně podobá známé tuzemské značce. Jen v něm písmeno M otočili vzhůru nohama a v azbuce tak vzniklo Š. Tedy místo Hamé vzniklo ruské Naše. Podobnosti je to do očí bijící. Kdy se vůbec tyto napodobeniny na ruském trhu objevili? Zeptal jsem se Vladimíra Mizlera, generálního ředitele Hamé food v Rusku.

Vladimír MIZLER, generální ředitel Hamé, Rusko:
Tento falzifikát se objevil v listopadu a v prosinci 2009 po, dá se říct, vyprodání této první dodávky se další dodávka objevila v lednu 2010.

Jan BUMBA, moderátor:
Když se to objevilo už na podzim loňského roku, podnikli jste už tou dobou nějaké kroky k nápravě?

Vladimír MIZLER, generální ředitel Hamé, Rusko:
Samozřejmě, podali jsme žalobu k Arbitrážnímu soudu moskevské oblasti, zároveň jsme podali stížnost na Antimonopolní úřad a podnikali jsme další kroky k ochraně naší známky.

Jan BUMBA, moderátor:
Co se stalo? Jak ruské úřady reagovali?

Vladimír MIZLER, generální ředitel Hamé, Rusko:
Dá se říct, ruské úřady si přehazovali tento problém z ruky do ruky. Takže opravdu jediná naše možnost nebo naděje zůstala u Arbitrážního soudu. Rozhodnutí už jsme neoficiálně obdrželi, v písemné formě bysme ho měli obdržet do týdne. Naše žaloba byla zamítnuta nám z nepochopitelných důvodů.

Jan BUMBA, moderátor:
A jak se ten ruský výrobce hájí? Jak vysvětluje, že si vybral logo hodně podobné vašemu, že jen obrátil v azbuce jedno písmeno?

Vladimír MIZLER, generální ředitel Hamé, Rusko:
Musíme si uvědomit, že firma Hamé pracuje na ruském trhu již 7 let. Patříme k základním, dá se říct, prodejcům tohoto výrobků v Ruské federaci. Naše paštiky se prodávají ve všech oblastech Ruské federace a máme kolem 30% celého trhu. Záměr této firmy byl jasný. Využít, využít velmi známého loga, velmi známé značky.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte si, že zákazníci vědí, že si kupují něco jiného než váš výrobek?

Vladimír MIZLER, generální ředitel Hamé, Rusko:
Velice často dojde k oklamání spotřebitele. Protože si musíme uvědomit, že kdo kupuje tyto výrobky? Velmi často ženy, starší třeba ženy, které dobře nevidí přímo na tu značku. Těžko rozlišují přímo některé detaily a podobnost je tak vysoká, že běžný člověk je zcela oklamán.

Jan BUMBA, moderátor:
A ten moskevský Arbitrážní soud tedy plně uznal argumenty vašeho ruského konkurenta nebo vám v něčem třeba částečně dal za pravdu nebo nějakou naději?

Vladimír MIZLER, generální ředitel Hamé, Rusko:
Zajímavé je, že téměř nebral v úvahu naše důkazy,které jsme předložili. Předložili jsme znalecký posudek, který jasně prokazuje, že se jedná o falzifikát. Předložili jsme výzkum veřejného mínění, které taktéž jasně ukazuje na to, že běžný spotřebitel může být oklamán. Soud vzal v potaz pouze znalecký posudek firmy Ruskom, který byl samozřejmě ve prospěch firmy Ruskom.

Jan BUMBA, moderátor:
No a co dál? Jaký bude váš další postup?

Vladimír MIZLER, generální ředitel Hamé, Rusko:
Já myslím, že je to zcela jasné. Nás nyní čeká odvolací řízení, u Apelačního soudu v moskevské oblasti, kde budeme žádat, aby soud znovu přezkoumal všechny námi předložené důkazy a doufáme, věříme, mohu říci, jsme přesvědčený, že soud musí naše důkazy přijmout.

Jan BUMBA, moderátor:
Je přesvědčen Vladimír Mizler, generální ředitel společnosti Hamé v Rusku. Teď je 18 hodin, 57 a půl minuty, takové byly Ozvěny dne, celý pořad je k dispozici v mp3 na internetu, radiozurnal.cz v sekci rádio na přání.


autoři: šče , bum
Spustit audio

Více z pořadu