Ozvěny dne 28. 6. 2001

Vláda dnes rozhodla o prodeji Komerční banky francouzské Société Générale

Komerční banka bude v rukou Francouzů. Société Générale nám za šedesátiprocentní podíl zaplatí 40 miliard korun. O výběru partnera rozhodli dnes časně ráno členové Zemanova kabinetu. Více už Aleš Heřmánek.

Cena byla podle ministra financí Jiřího Rusnoka skutečně rozhodujícím kritériem, protože kvalita všech tří uchazečů, renomovaných zahraničních bank, byla přibližně stejná. Vláda proto tentokrát rozhodla jednomyslně. V závěru výběrového řízení, jak tvrdí Rusnok, dokonce zájemci o Komerční banku výrazně navyšovali své původní nabídky.

Jiří Rusnok, ministr financí ČR: Konkrétně u vítězné nabídky to bylo o více než devět miliard korun.

Italská banka UniCredito nabídla 37 a čtvrt miliardy korun, zatímco německá HypoVereinsbank zůstala u původní nabízené ceny 20 miliard a 300 milionů korun. Ministr financí je s dosaženou cenou spokojen.

Jiří Rusnok, ministr financí ČR: Je to 3,2násobek vlastního jmění, což je absolutně nejlepší prodej banky ve střední a východní Evropě.

Opozice, například stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý ale tvrdí, že stát přes dobrou prodejní cenu na bance nevydělá.

Vlastimil Tlustý, poslanec za ODS, stínový ministr financí: Až sečteme zdánlivě krásnou cenu 40 miliard s tím, co ovšem vynaložil stát v nedávné minulosti na přípravu banky pro privatizaci, výsledek bude záporný.

Peníze by Société Générale měla zaplatit najednou po podpisu prodejní smlouvy, tedy přibližně za dva měsíce. Vláda chce dvaceti miliardami uhradit část ztráty Konsolidační banky, tedy, jak řekl premiér Miloš Zeman, snížit státní dluh.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Zbývající část bude patrně přidělena především fondům, to znamená fondu rozvoje bydlení, abychom podnítili bytovou výstavbu, a fondu dopravní infrastruktury, abychom urychlili výstavbu, ale i údržbu a opravy nezbytných dopravních cest.

Miroslav Ševčík z Liberálního institutu si ale dokáže představit lepší využití těchto peněz.

Miroslav Ševčík: Je správné, že část peněz se použije na umoření vzniklých dluhů právě například ze špatného hospodaření Komerční banky v dřívějších letech, ale další část, která plyne do různých fondů, tak to je pouze určité naplňování socialistických slibů předvolebních.

Vláda by podle něj měla myslet více na budoucnost a věnovat alespoň část výnosů z prodeje Komerční banky na nastartování nezbytné penzijní reformy.

Société Générale je druhou nejsilnější francouzskou bankou

Kdo je bankovní společnost Société Générale, zjišťoval spolupracovník Radiožurnálu v Paříži Zdeněk Miler.

Société Générale je druhou nejsilnější francouzskou bankou. Registruje na 10 milionů klientů ve Francii a ostatních zemích světa a spravuje více jak 10 % vkladů francouzských domácností. Jen ve Francii má 2 600 poboček a v 75 zemích světa dalších pět stovek svých kanceláří a zastoupení. Société Générale zaměstnává 75 000 lidí, z toho 25 000 v cizině. Objemem akcií zaujímá 14. místo na pařížské burze a spravuje kapitál v celkové výši 200 miliard euro. Podle prezidenta banky Daniela Butona je nynější strategií Société Générale rozšiřovat aktivity, inovovat nabízené služby, uplatňovat nové finanční nástroje a orientovat se především na mladou klientelu. V minulých dvou letech získala banka nové akvizice mimo jiné v Rumunsku a Bulharsku, mediteránní oblasti, a Argentině.

Komerční banka byla posledním státem vlastněným bankovním domem u nás

Komerční banka byla posledním státem vlastněným bankovním domem u nás. Teď, když pro ni vláda Miloše Zemana vybrala nového vlastníka, splnila slib, který dala, totiž že dokončí privatizaci bank. Jak informuje Pavla Kvapilová, stát za privatizaci bank utrží celkem zhruba 100 miliard korun.

Obrázek české bankovní krajiny je dnes o hodně jiný než ten z roku 1998, kdy k moci nastupovala sociální demokracie. Trojlístek největších bankovních domů se ocitl v rukou zahraničních vlastníků. Zprivatizovaná ČSOB spolkla neduhy prolezlou IPB. Své nové majitele našly Komerční banka a Česká spořitelna. V jejím případě má stát dostat do konce roku od Erste Bank 19 miliard korun. Erste měla při jednání od vlády exkluzivitu. Na poslední chvíli se loni objevila i nabídka IPB a Nomury. Vláda o této možnosti také uvažovala, nakonec spořitelnu ovšem dostala Erste. Ministr Pavel Mertlík a podle něj celá vláda si tehdy byli jisti, že udělali dobře.

Pavel Mertlík: Takovéto rozhodnutí považujeme za správné.

O Komerční banku se strhl ostřejší boj, i když se u nás o Komerční bance v poslední době nikdy moc dobře nemluvilo, bylo to atraktivní zboží. Velká banka ve střední Evropě na strategickém místě, v momentě, kdy to nejlepší bylo většinou rozebráno. V posledním roce si navíc banka vylepšila reputaci, skříně se vyčistily od kostlivců a stát vyvedl špatné úvěry. Řazení favoritů se v průběhu soutěže měnilo. Martin Nejedlý z Fincentra viděl šance Francouzů v březnu takto:

Martin Nejedlý: Francouzi se z ničeho nic probudili s velkým zájmem tady o tento region a těch příležitostí už je tady strašně málo, a pokud chtějí urvat vlastně nějakou poslední velkou banku tady v regionu, tak si budou muset hodně připlatit.

Bylo to tak. Francouzi byli ochotni dát nejvíc a nakonec vyhráli. Co čeká teď klienty Komerční banky, to se teprve uvidí. Měly by to být hlavně lepší a pružnější služby. Ti, kdo ukládají svoje peníze do České spořitelny, jsou podle naší ankety se zprivatizovanou bankou celkem spokojení.

Anketa: No, ano.

A v čem?

Anketa: No, jednak mají to zautomatizované, jo, takže se tam nemusí tak dlouho čekat, když se tam vejde, tak hned ví člověk, kam má jít, je to výhoda, no.

No, abych pravdu řekla, tak ne.

Já bych řekl, že ti lidé možná se snaží být aspoň trošku milejší, jako že se aspoň furt jako nekaboní. Aspoň když tam někdy přijdu, tak se celkem snaží se usmívat, to mám rád, jako.

Podle poslanců vojenská kontrarozvědka sledovala bývalého ministra J. Baštu

Sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost tvrdí: "Vojenská kontrarozvědka opravdu sledovala bývalého ministra odpovědného za zpravodajské služby Jaroslava Baštu." Podle šéfa bezpečnostního výboru Petra Nečase se zřejmě vládní výbor pro zpravodajskou činnost pokusil dementováním těchto informací nepříjemné kauzy zbavit.

Petr Nečas, poslanec za ODS, předseda bezpečnostního výboru PSP ČR: Ofenzivní rozvědka nesmí proti občanům České republiky na našem území používat odposlechy, nesmí používat sledování, nesmí používat vytěžování osoby !!NEROZUMÍM!! prospěch, to jsou prostě zpravodajské prostředky, které ofenzivní rozvědka nesmí používat.

Petr Nečas dále uvedl, že zveřejňováním těchto informací došlo k porušení zákona. Výbor pro obranu a bezpečnost se v tuto chvíli také zabývá kauzou Národního bezpečnostního úřadu, který měl podle některých informací účelově provádět některé prověrky.

Transplantace v Ostravě bude šetřit policie

Transplantace v Ostravě bude šetřit policie. Poslanci kvůli několika sporným případům chystají dvě trestní oznámení na neznámého pachatele. Více k tomu naše parlamentní zpravodajka Milada Richterová.

Členové komise totiž mají na základě shromážděných důkazů důvodné podezření, že při léčbě dvou pacientů v ostravské nemocnici byl spáchán trestný čin ublížení na zdraví. Podle předsedy komise, lidovce Josefa Janečka zřejmě došlo v prvním případě k poškození pacienta s následkem úmrtí.

Josef Janeček, poslanec za KDU-ČSL: Ten druhý důvod je v tom, že vlastně to je případ, který byl odložen, a ukázalo se, že vlastně nebyl řádně prošetřen. Docházelo k tomu, že byly odebírány orgány od lidí, u kterých neproběhlo komisionelní stanovení smrti mozku, což pokládám za velmi smutnou situaci.

Sněmovní komise přitom neprokázala žádný případ, kdy by lékaři odebrali orgány od živého člověka. V péči o dárce orgánů i pacienty po transplantaci ale existovaly podle poslanců ve Fakultní nemocnici Ostrava hrubé nedostatky. Ostatní zákonodárci se zatím ke zjištěním komise nevyjádřili, protože se chtějí se zprávou k těmto případům podrobněji seznámit.

FN Ostrava zatím s vyjádřením ke zprávě vyšetřovací komise vyčkává

Ostravská fakultní nemocnice zatím s vyjádřením ke zprávě vyšetřovací komise vyčkává, reagovat bude, až si přečte celou zprávu. Pokračuje náš reportér Marek Janáč.

Lékaři dnes v nemocnici poukazují na to, že kauza škodí transplantacím jako takovým. Někteří ale krčí rameny na otázku, jak se mohly ztratit záznamy o 24 orgánech odebraných během několika posledních let. Podle jednoho lékaře, který si nepřál být jmenován, se dokumentace záhadně ztratila jak v písemné, tak datové podobě před třemi lety. Dodnes se toto zmizení nepodařilo objasnit. Lékaři tvrdí, že některé závěry vyšetřovací komise jsou založeny na neúplných informacích a jejich pravdivost bude muset prokázat až soud. Vzhledem k tomu, že některé již existující spory kolem transplantačního centra se vlečou už léta, čekají, že to bude i případ aktuálních trestních oznámení.

Policisté si na nové pistole ještě zřejmě počkají

Policisté si na nové pistole ještě zřejmě počkají. Ministr vnitra Stanislav Gross definitivní rozhodnutí o jejich nákupu odložil o několik měsíců. Chce, aby příslušníci měli zbraně spolehlivé a bezpečné. Kvůli nově použité technologii při jejich úpravě se mají v říjnu uskutečnit další komplexní zkoušky.

Stanislav Gross, ministr vnitra ČR: Je to, si myslím, maximum, co může ministerstvo vnitra při vědomí si zodpovědnosti vůči Policii České republiky vyjít vstříc vůči zbrojovce, já stále věřím, že v tomto roce dokážeme uzavřít tento obchodní případ, ale je zapotřebí si uvědomit, že policie má určité parametry, ze kterých těžko může slevovat, protože spolehlivost a bezpečnost zbraní je to hlavní, co v tuto chvíli vyžadujeme.

Předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas z ODS považuje odklad za nemilý. Zároveň však chce, aby zbraně policistům vyrobila uherskobrodská zbrojovka.

Petr Nečas, poslanec za ODS, předseda výboru pro obranu a bezpečnost PSP ČR: Na druhé straně je třeba vyvinou maximální úsilí pro to, aby co nejdříve dostala Policie České republiky kvalitní a cenově přiměřené zbraně. My jsme opakovaně již na toto téma jednali, opakovaně jsme navštívili Českou zbrojovku Uherský Brod, opakovaně jsem na toto téma jednal s ministrem vnitra, budeme v těchto jednáních dál pokračovat.

Senátoři schválili návrh zákona o referendu o vstupu ČR do EU

Senátoři si přejí, aby o našem vstupu do Evropské unie rozhodla nejméně polovina oprávněných voličů. Poslancům dnes poslali svůj vlastní návrh všelidového hlasování. V pražském Valdštejnském paláci je s dalšími informacemi připravena senátní zpravodajka Radiožurnálu Dana Jaklová.

O padesátiprocentní kvórum vedli senátoři dvoudenní spor. Někteří konzervativci z klubu Unie svobody - ODA proti kvóru argumentovali tím, že v demokracii je i neúčast na věcech veřejných právem každého občana. Zastánci kvóra zase upozorňovali na to, že by o našem vstupu do Evropské unie mohli v krajním případě rozhodnout jen dva občané. Senátoři nakonec schválili zákon i s povinným kvórem. Pokud sněmovna normu přijme, pak její podporu slíbili i ti, kteří pro ni dnes nehlasovali, jako například Jiří Skalický z ODA.

Jiří Skalický, senátor za ODA: Zůstávám přesvědčeným zastáncem jaksi v té záležitosti sporu o padesátiprocentní většinu, ale že budu pro ústavní zákon o referendu hlasovat i v případě, že se můj tábor ocitne v menšině. To, aby se referendum o této věci konalo, považuji za věc důležitější.

Norma počítá s tím, že nebude-li si nadpoloviční většina hlasujících přát vstup do Evropské unie, budou moci voliči dostat stejnou otázku nejdříve po dvou letech.

Evropská unie se může v roce 2004 rozšířit až o deset zemí

Evropská unie se může v roce 2004 rozšířit až o deset zemí. V Bruselu to dnes prohlásil komisař pro rozšíření Günter Verheugen, když hodnotil uplynulý půlrok vstupních rozhovorů. Česká republika figuruje mezi zeměmi, jejichž postup Verheugen jmenovitě ocenil jako největší spolu se Slovinskem, Estonskem, Slovenskem a Lotyšskem. Z Bruselu se hlásí zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Komisař Verheugen tvrdí, že v této chvíli má deset kandidátských zemí šanci připravit se do konce příštího roku na vstup do unie. "Výjimkou je Bulharsko, Rumunsko a Turecko," říká Verheugen a pokračuje:

Günter Verheugen, komisař pro rozšíření EU: Evropská unie má po summitu v Göteborgu konkrétní scénář rozšíření, okno je otevřené, kdo ho využije, to závisí na přípravě. Nikdo nemá záruku, že jednání příští rok skončí, ale nikdo není vyloučen.

Řekl Verheugen. Čeští politici ale srší optimismem. Premiér Zeman předevčírem v Bruselu tvrdil, že Česko bude připravené na vstup do Evropské unie v polovině příštího roku. Letos by chtěl Zeman uzavřít dalších pět kapitol, takže by jich Česko mělo za sebou 24 ze 30. Zcela jiná situace je po švédském předsednictví v Polsku, které má zatím z deseti kandidátů nejhorší skóre - šestnáct kapitol. Komisař Verheugen však věří, že Polsko bude v první vlně rozšíření.

Jugoslávský ústavní soud zmrazil dekret umožňující vydat S. Miloševiče do Haagu

Jugoslávský ústavní soud zmrazil dekret umožňující vydat Slobodana Miloševiče do Haagu. Rozhodl na doporučení jednoho ze soudců, aby mohl posoudit, zda vládní dekret není v rozporu s ústavou. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii obvinil jugoslávského exprezidenta z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, které páchali Srbové v Kosovu. Miloševič je od počátku dubna ve vazební věznici v Bělehradě, kam byl umístěn na základě rozhodnutí srbské justice. Ta ho vyšetřuje kvůli zneužití pravomoci a finančním machinacím.

Třináct lidí bylo zraněno při dopoledním výbuchu v centru Madridu

Třináct lidí bylo zraněno při dopoledním silném výbuchu v jedné bankovní odbočce v centru Madridu. Příčinou exploze, která způsobila velké hmotné škody na budově bankovní filiálky i na okolních domech, byl nastražený balíček. Policie tento atentát připisuje separatistické organizaci Baskicko a jeho svoboda. Odpoledne se ozval další výbuch. Na předměstí Madridu explodoval automobil, který pravděpodobně pachatelé při svém útoku použili. Výbuch si nevyžádal žádná zranění.

Vzdělání zdravotníků se musí změnit

Vzdělání zdravotníků se musí změnit. Problémy mají především sestry, které chtějí studovat na vysokých školách. Nový systém pravděpodobně ovlivní směrnice Evropské unie, která pro ně požaduje desetileté všeobecné a tříleté odborné vzdělání. Téma pro Dušana Valentu.

Stávající systém je nelogický a zbytečně drahý. Jednotlivé školy totiž na sebe nenavazují. Ivanka Kohoutová z ministerstva zdravotnictví argumentuje zkušenostmi porodních asistentek.

Ivanka Kohoutová: Aby získala způsobilost k výkonu porodní asistentky, musí studovat na vyšší školu, která je tříletá, ale jestliže ona chce mít vysokoškolské vzdělání, musí jít přes bakalariát, který je zase tříletý.

Jinde by za šest let mohly získat ještě vyšší vzdělání. Sestry berou svůj profesionální růst jako nutnost. Dvě třetiny z nich na sobě dál pracují. Potvrzuje to šéf zdravotnických odborů Jiří Šlanger.

Jiří Šlanger: Naše sestry jsou přirozeně bez nějakých finančních motivů velice nakloněny vzdělávání a chápou, že je to dobře pro ně i pro klientelu.

Ve hře jsou nyní dva návrhy, vládní a poslanecký. Odbory dávají přednost tomu prvnímu, protože vychází ze zkušeností Evropské unie.

Dnes ráno zemřel v Los Angeles legendární americký herec Jack Lemmon

Jack Lemmon, legendární americký herec proslavený především filmem Někdo to rád horké, dnes ráno zemřel v nemocnici v kalifornském Los Angeles. 76letý Lemmon prohrál souboj s rakovinou. Za jeho tvorbou se ohlíží severoamerická zpravodajka Olga Krupauerová.

Nejslavnější Lemmonův film Někdo to rád horké přinesl herci většinou slávu, ale nikoliv filmového Oscara. V geniální komedii režiséra Billyho Wildera zazářili po boku Lemmona Marylin Monroe a Tony Curtis. Lemmon si vysloužil dva Oscary za filmy Mistr Roberts a !!NEROZUMÍM!!. Na Oscara byl celkem nominován za svou dlouhou filmovou kariéru osmkrát. Tento milovník kulečníku a klavíru se narodil v Bostonu, prý ve výtahu, protože jeho matka odmítla opustit nadějnou partičku bridže. Jeho život provázely dvě osobnosti, režisér Billy Wilder, se kterým natočil sedm filmů, a přítel a filmový partner Walther Mathew, který zemřel téměř přesně před rokem. Jack Lemmon měl ze dvou manželství s herečkami syna a dceru.

Ozvěny z burzy

Akcie na burze se dnes zřítily na nejnižší hodnoty od dubna roku 1999 vedené oslabením telekomunikací a překvapivě i Komerční bankou. Index PX 50 propadl na 405,2 bodu, obchody se zvýšily na 898 milionů korun. Obchody na burze dnes podle Tomáše Karbana z Wood& Company ovlivnila zejména informace o prodeji Komerční banky.

Tomáš Karban: Trh byl ve znamení útěku, bych řekl, zahraničních investorů, a to bylo spojené paradoxně s velice dobrou zprávou o prodeji Komerční banky. Ta akcie spadla dneska o 5,5 %, bylo to způsobeno tím, že domácí spekulanti spekulovali na tuto dobrou zprávu a byli nakoupení, a potom, co ta zpráva vylezla, tak to začali prodávat za ty vyšší ceny, a díky tomu, že těch kupců moc nebylo, a dneska podle mého názoru ani není důvodu, aby minoritní akcionáři kupovali tu Komerční banku, než se ukáže, co s tím společnost Société Générale chce dělat, aby to někdo kupoval.

Česká měna dnes po zprávě o privatizaci Komerční banky zpevnila na 33 korun 73 haléře za euro, čímž se dostala na historicky nejsilnější úroveň. Vůči dolaru koruna pod vlivem dění na euro-dolarovém trhu oslabila na 39 korun a 78 haléřů.

K věci

Novým vlastníkem Komerční banky je francouzská Société Générale. To je zpráva dne. O tom, jak vláda vybrala, bude teď mluvit Pavla Kvapilová s komentátorem Prague Business Journal Janem Macháčkem.

Pane Macháčku, dobrý večer.

Jan Macháček: Dobrý večer.

40 miliard, dnes se mluví o té sumě celý den. Čím to je podle vás, že vláda vyjednala dobrou cenu?

Jan Macháček: Tak, já nevím, jestli je to cena dobrá nebo špatná, víme jako, že v důsledku těch zpráv, které se objevily před týdnem, ještě prostě bude vyžadovat určitou investigaci, jak se ty zprávy na trhu objevily, se ta cena zdá vyšší, nicméně ta cena, řekl bych, že je předpokládaná. Ještě před několika měsíci to byla cena předpokládaná, před týdnem se objevily zprávy, že by mohla být až o polovinu nižší, nakonec je taková, jaká je. Vláda to samozřejmě a Fond národního majetku mluví o tom, že se jim podařilo vyjednat úžasnou cenu, já bych chtěl jako zdůraznit, že ta cena je vlastně stejná, jako u prodeje Československé obchodní banky, a ve vztahu k čistému obchodnímu jmění se nepodařilo tu banku prodat tak úspěšně, jako se podařilo prodat některé banky v Polsku například, takže si myslím, že zaplaťpánbůh, že je banka prodaná, jako, to se můžeme skutečně všichni radovat, ale ta cena je taková, jaká je.

Vy jste mluvil o některých těch spekulacích, které se objevily teď na poslední chvíli. Vy máte sám nějakou hypotézu?

Jan Macháček: O tom, jak se mohly objevit ty spekulace o té ceně, to bych nerad jako komentoval, protože jsou napadáni někteří kolegové žurnalisti a vzhledem k tomu, že mám jako nedostatek informací, tak bych se k tomu nerad vyjadřoval.

Přicházejí sem k nám teď Francouzi, Société Générale, je to tak trochu možná nový element na našem bankovním trhu. Co mohou přinést podle vás?

Jan Macháček: Tak není to nový element jenom na bankovním trhu, jako francouzských investorů vzhledem k významu a velikosti té země je tady doposud málo, francouzské bankovnictví má trošku pošramocenou pověst vzhledem ke skandálům, které se táhly skrze celá devadesátá léta a které souvisely s bankou Crédit Lyonaise, ale tam je třeba zdůraznit, že banka Crédit Lyonaise byla banka státní a skutečně prostě tam docházelo k nejrůznějším věcem, které jsou typické pro státní podnik. Já si myslím, že francouzské soukromé bankovnictví lze srovnávat s jakýmkoli jiným evropským nebo západoevropským bankovnictvím a znovu jako je třeba !!NEROZUMÍM!!, že se podařilo tu banku prodat, jo. Není to tak, samozřejmě je dobře, že vzhledem k účasti zahraničního kapitálu tady máme zastoupený středoevropský řekněme kapitál z Rakouska, který vlastní Erste Banku, belgická banka vlastní ČSOB a teďka francouzská banka vlastní Komerční banku, nebobude za pár týdnů vlastnit, tak je dobře, že dochází k určité geografické diverzifikaci toho kapitálu. Samozřejmě bylo by dobře, kdyby tady byla na trhu byla zastoupená nějaká velká americká banka nebo britská banka nebo holandská banka, protože Holandsko má skutečně vynikající reputaci jako země, která je domovem mnoha významných bankovních domů, nebo několika významných bankovních domů, ale bohužel zájem nebyl, tak je to tak, jak to je.

Snad ještě, kdybyste se pokusil nakonec zhodnotit, byla to poslední státní banka, vláda tak vlastně dokončila tu privatizaci bank, udělala to podle vás dobře?

Jan Macháček: No, tak já si myslím, že bych, Zemanova vláda si zaslouží určitý kredit za to, že se jí podařilo dotáhnout privatizaci bank do konce, předtím, než nastoupila k moci, tak vlastně jediné, co bylo dokončeno, dotaženo úplně do konce, byl prodej IPB Nomuře a o tom víme, jako že to nakonec dopadlo jinak, takže teďka máme všechny velké finanční instituce soukromé a zaplaťpánbůh za to, protože skutečně se tím významně snižuje riziko toho, že kdyby se ty banky náhodou dostaly do problémů, že to zase budeme muset platit my jako daňoví poplatníci. Zároveň ty renomované zahraniční banky sem přicházejí s určitým know how, nicméně na druhé straně bychom měli zdůraznit, že asi každá vláda v tomto okamžiku nebo v té době by ty banky musela už privatizovat, protože skutečně nebylo zbytí, a ten účet za to zpožďování té privatizace skutečně se zvyšoval měsíc od měsíce a víme všichni, že nakonec to daňové poplatníkyvšechno tohle oddalování stálo až třeba 200 miliard. Krom toho ale teda poslední věc, kterou bychom měli zdůraznit, že bylo dosaženo nějaké ceny, ale zase na druhou stranu všichni víme, kolikrát Komerční banka musela být oddlužena a očištěna před tou privatizací, a neplatí to jenom pro ni, platí to i pro spořitelnu před privatizací a pro ostatní banky. Stálo nás to hodně.

Jan Macháček v Ozvěnách dne. Děkuji za rozhovor, na slyšenou.

Jan Macháček: Děkuji.

Přepsal: Česká informační agentura