Ozvěny dne 27. dubna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Čeští vědci by měli mít možnost zapojit se do amerických obranných projektů. Vláda schválila smlouvu o vědecké spolupráci Česka a Spojených států.

Martin BARTÁK, ministr obrany:
Je to první smlouva, která umožní našim vědeckovýzkumným kapacitám se dostat na stejnou úroveň jako těm americkým.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ukrajina ratifikovala dohodu s Ruskem o prodloužení pobytu ruských vojáků na Krymu. Hlasování provázely rvačky a chaos v jednacím sále.

osoby:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Jan BUMBA, moderátor:
Řecko musí do tří týdnů dostat mezinárodní pomoc, jinak se nevyhne bankrotu. Rating země se dnes ocitl ve spekulativním pásmu.

redaktor:
Eurozóna a měnový fond už Řecku pomoc slíbily.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ve středu bude jasno až polojasno a teploty do 20 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Od mikrofonu zdraví Štěpánka Čechová a Jan Bumba.

Čeští vědci by měli mít možnost zapojit se do amerických obranných projektů

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Čeští vědci by se mohli dostat k projektům, na kterých dosud pracovali hlavně Američané a dalších zhruba 10 zemí. Zajistit jim to má smlouva o vědecké spolupráci Česka a USA, se kterou dnes souhlasila vláda. Česká věda by tak mohla dosáhnout na špičkové technologie a ucházet se o další dotace a granty.

Veronika MALÁ:
Hlavně vojenský, ale také do určité míry civilní výzkum, tyto dveře by mohly se smlouvou o spolupráci otevřít českým vědcům. Ministr obrany Martin Barták by chtěl proto podepsat smlouvu s Američany v nejbližší době.

Martin BARTÁK, ministr obrany:
Předpokládáme, že nyní se ten proces urychlí. A já pevně doufám, že v co nejkratší době několika týdnů, tak by tato vláda měla být tím, kdo uzavře definitivně tento smluvní vztah.

Veronika MALÁ:
Vědci dohodu vítají. Podle Vladimíra Maříka z ČVUT je hned několik odvětví, ve kterých by se mohli Češi osvědčit.

Vladimír MAŘÍK, ČVUT:
Já se domnívám, že se jedná o informatiku a kybernetiku, o základní výzkum ve fyzice, především v oblasti laserových technologií /nesrozumitelné/ materiály biotechnologie.

Veronika MALÁ:
Smlouvu Češi s Američany připravovali od loňska. Vědeckou spolupráci chtěli totiž země rozvíjet v rámci zapojení Česka do amerického projektu raketové obrany. Ministr obrany dnes nicméně odmítl, že by teď dohoda sloužila jen jako kompenzace za zrušený radarový projekt. Veronika Malá, Radiožurnál.

Ukrajina ratifikovala dohodu s Ruskem o prodloužení pobytu ruských vojáků na Krymu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ukrajinská nejvyšší rada a ruská Státní duma souběžně ratifikovaly dohodu prodlužující pronájem Sevastopolského přístavu ruské černomořské flotile do roku 2042. V ukrajinském parlamentu se kvůli tomu poslanci poprali.

Martin DORAZÍN:
Ukrajinský parlament dnes připomínal bojiště. Došlo na dýmovnice i pěstní souboje. Předseda parlamentu Volodymyr Lytvyn se musel před palbou vajíček schovat pod deštník, kde statečně dočetl seznam nových poslanců skládajících přísahu. Nejvyšší rada vzápětí smlouvu ratifikovala většinou 236 hlasů. Opozice to označila za zradu národních zájmů a ohrožení nezávislosti země. Ukrajina ale za smlouvu získala třicetiprocentní slevu na ruský zemní plyn. A 100 milionů dolarů ročně za pronájem základny. Připomněl ruský premiér Vladimir Putin, který se čirou náhodou nachází právě v Kyjevě.

Vladimir PUTIN, ruský premiér:
Za ty peníze bychom mohli postavit několik takových základen. Pro nás to ale není jen otázka peněz. Vojenská spolupráce bezesporu zvýší úroveň důvěry.

Martin DORAZÍN:
Martin Dorazín, Radiožurnál.

Eduard Janota navrhne ještě v letošním státním rozpočtu další úsporná opatření

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ministr financí Eduard Janota navrhne ještě v letošním státním rozpočtu další úsporná opatření. Dosavadní vývoj totiž podle něj ukazuje, že bez úspor by vláda letos nedodržela plánovaný deficit veřejných financí na 5,3 procent hrubého domácího produktu. Janota to řekl po dnešním jednání vlády.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Je pro mě, a musím říct, že i pro pana premiéra, nepřijatelné, abychom se jakkoliv odchýlili od té částky 5,3 procenta deficitu za veřejný rozpočty v letošním roce. Já budu ta opatření navrhovat zejména v oblasti dalšího vázání výdajů rozpočtů, to za prvé. A za druhé, i přehodnocení výdajů v rámci prostředků takzvaného privatizačního účtu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ministr Janota dále zopakoval, že návrh rozpočtu pro příští rok sestaví tak, aby deficit veřejných financí nepřesáhl 4,8 procent HDP.

Jiří Dienstbier byl z evidencí tajné služby vyřazen

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Český rozhlas včera odvysílal, že svazek, který si na Jiřího Dienstbiera vedla Zpravodajská služba Generálního štábu, byl skartován. Vycházeli jsme přitom z informací, které jsme při snaze získat Dienstbierovi materiály obdrželi z Ústavu pro studium totalitních režimů a z archivu bezpečnostních složek.

Ondřej SUCHAN:
Na skutečnost, že si Jiřího Dienstbiera vytipovala vojenská špionáž jako spolupracovníka jsme narazili na internetových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů. Svazek, který si na Dienstbiera Zpravodajská služba Generálního štábu vedla, jsme se snažili získat od půlky března, ale neúspěšně. Proč, to vysvětluje mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichl.

Jiří REICHL, mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů:
Ústav pro studium totalitních režimů žádal o tyto materiály, konkrétně o svazek ze Zpravodajské služby Generálního štábu a z Archivu bezpečnostních složek mu bylo odpovězeno, že je od Zpravodajské služby Generálního štábu nedelimitován. Dnes mi bylo řečeno, že tento svazek existuje.

Ondřej SUCHAN:
Český rozhlas si proto materiály Jiřího Dienstbiera hned vyžádal. Ze svazku s krycím jménem Konferenciér vyplývá, že si ho někdejší vojenská rozvědka vytipovala jako takzvanou krycí adresu, tedy člověka, který má za úkol přeposílat tajnou poštu špiónů. Ve spise jsou založeny posudky z dob studií, hodnocení tehdejšího zaměstnavatele Československého rozhlasu a ze služby v armádě. Neobjevuje se v něm naopak ani zmínka, že by Dienstbier byl v přímém kontaktu se Zpravodajskou službou Generálního štábu. Z evidenci byl jako nevhodný pro zpravodajskou práci vyřazen v roce 1969. Podrobnosti najdete na webu zpravyrozhlas.cz. Ondřej Suchan, Radiožurnál.

Řecko musí do tří týdnů dostat mezinárodní pomoc

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Agentura Standard & Poor's dnes snížila rating Řecka na stupeň BB+, což znamená, že se ocitl ve spekulativním pásmu. To je v zemích eura dosud nevídaná věc. Řecko potřebuje do tří týdnů peníze od státu platících eurem a Mezinárodního měnového fondu. Pokud půjčky nedostane, čeká na něj státní bankrot. Varoval před tím řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu. Řecko si má 19. května na finančních trzích půjčit 9 miliard eur, tedy více než 220 miliard korun.

Ondřej HOUSKA:
Řekové si tyhle peníze potřebují půjčit na splátky starých dluhů a úroků. Finanční trhy jim ale půjčí jen za rekordně vysoký úrok, který si zadlužená země nemůže dovolit. Eurozóna a měnový fond už Řecku pomoc slíbily. Řada německých politiků ale pomoc Aténám podmiňuje tím, že Řecko nejdřív přijme další úsporná opatření. Potvrdil to ministr zahraničí Guido Westerwelle.

Guido WESTERWELLE, ministr zahraničí:
Nemůže to přece být tak, že evropský daňový poplatník tady bude od toho, aby platil za špatné chování jiných.

Ondřej HOUSKA:
Podle posledních průzkumů je většina Řeků proti dalšímu utahování opasků. Bez nových úspor se ale řecký bankrot nedá odvrátit. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Po Řecku se do finančních problémů dostává i Portugalsko

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A po Řecku se do finančních problémů dostává i Portugalsko. Standard & Poor's snížila hlavní ratingovou známku Portugalska hned o dva body na stupeň A. /Nesrozumitelné/ má obavy, že bude Portugalsko, zda bude Portugalsko schopno vypořádat se s vysokými dluhy. Rating země je tak 4 stupně nad spekulativním pásmem.

Slovenský parlament přijal vládní návrh zákona na podporu vlastenectví

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Slovenský parlament přijal vládní návrh zákona na podporu vlastenectví. Všechny školy by měly vždy na začátku a na konci školního roku hrát státní hymnu. Její text, státní vlajka a preambule ústavy budou v každé třídě. Schválena norma je mírnější, než návrh Slovenské národní strany, který vetoval prezident Ivan Gašparovič a který dnes zákonodárci definitivně odmítli.

Protest pařížských zemědělců

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Paříž dnes zažila rušné odpoledne. Do města vjelo na tisíc tři sta traktorů z hlavních obilnářských oblastí země. Podpořili zemědělce, kteří požadovali na vládě okamžité řešení jejich situace. Varovali, že pokud stát nezasáhne, bude to znamenat konec producentů obilí v mnoha částech Francie.

Jan POKORNÝ:
Na náměstí Republiky nebylo chvílemi slyšet vlastního, natož cizího slova. "Máme stejný problém jako čeští zemědělci, někteří nakonec možná skončíme, úplně zmizíme," říkal mi pěstitel obilí, který přijel na pařížskou demonstraci z Burgundska. Pěstitelé obilí žádali stát o pomoc, protože prodávají svoje produkty za mnohem méně peněz, než jaké jsou výrobní náklady. Hlasité protesty vyslyšel i ministr zemědělství Bruno le Marie. Řekl, že chápe postoj zemědělců, rozumí jejich požadavkům, ale neměli by ztrácet naději. Prohlásil, že zemědělci můžou počítat i s jeho podporou, s podporou celé vlády a prezidenta republiky. Jan Pokorný, Český rozhlas, Paříž.

Aerolinky Ryanair přestanou létat do Prahy

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Aerolinky Ryanair přestanou létat do Prahy. Největší evropská nízkonákladová letecká společnost zruší na konci června linky do Frankfurtu a Birminghamu a v říjnu i zbývající spojení z Prahy do Stockholmu a Dublinu. Létat bude jen mezi Brnem a Londýnem. Podle obchodní ředitelky společnosti Henriky Schmidtové firma počítala s tím, že počet linek naopak rozšíří.

Henrika SCHMIDTOVÁ, obchodní ředitelka společnosti Ryanair:
Navrhli jsme pražskému letišti, že zřídíme naší další základnu, umístíme sem 6 letadel a zavedeme 33 mezinárodních linek. Jednání ale skončila. Naše nabídka nebyla přijata kvůli poplatkům. My považujeme pražské letiště za příliš drahé pro náš další rozvoj.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Letiště Praha má ale podle mluvčí Michaely Lagronové pro všechny letecké společnosti nastaveny stejné podmínky. Národní dopravce s téměř polovičním podílem na provozu letiště tak má stejné ceny za využití letištních služeb jako společnost Ryanair, i když to tvoří pouhá dvě procenta výkonu letiště.

Po 100 letech by v Praze mohl vzniknout koncertní sál podobný Carnegie Hall

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Po 100 letech by v Praze mohl vzniknout koncertní sál podobný Carnegie Hall. Zavázalo se k tomu vedení pražského magistrátu. Memorandum o stavbě sálu podepsal dnes nejenom dirigent Jiří Bělohlávek či architekt Josef Pleskot, ale také ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor.

Roman BĚLOR, ředitel festivalu Pražské jaro:
To memorandum, které my jsme dnes podepsali za občanské sdružení, což je vlastně taková iniciativa zatím pěti lidí a dalších sympatizantů s hlavním městem Prahou, tak tím jsme jaksi deklarovali, že ten zájem tady je, čili my jsme na samém začátku, ale je logické, že o těchto věcech se musí nějakým způsobem začít mluvit, aby se spustil proces, který může trvat léta.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co vám nabídneme v následujících minutách? Jak s Evropou zacloumá další zhoršení ekonomického výhledu Řecka a Portugalska. A posílí Rusko svůj vliv na Ukrajině díky nové dohodě o prodloužení pronájmu přístavu v Sevastopolu.

Jak s Evropou zacloumá další zhoršení ekonomického výhledu Řecka a Portugalska

Jan BUMBA, moderátor:
Prezident Evropské centrální banky prohlásil, že nemůže být řeč o tom, že by zadlužené Řecko, anebo dokonce celá eurozóna, zkrachovaly. To ovšem zhruba v době, kdy renomovaná ratingová agentura Standard & Poor's nejen, že snížila hodnocení Řecka do, řekněme, ponižujícího takzvaného spekulativního pásma, ale hned o dva stupně horší známku vystavila i Portugalsku. Z podobných důvodů, tedy z obavy, že nezvládne své dluhy. Po telefonu zdravím odborníka České spořitelny na Evropskou unii Petra Zahradníka, dobrý den.

Petr ZAHRADNÍK, odborník České spořitelny na Evropskou unii:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Řecko teď má hlavní rating BB+, co to znamená?

Petr ZAHRADNÍK, odborník České spořitelny na Evropskou unii:
Znamená to v podstatě to, že mezinárodní respektovaná, mezinárodní ratingová agentura má obavy o tom, zda Řecko je schopno spíše v dlouhodobém výhledu dostát svým fiskálním závazkům. To znamená, závazkům státu za již vydané dluhopisy, státní cenné papíry.

Jan BUMBA, moderátor:
Není v tomto ohledu ale srovnatelně znepokojivou zprávou to, že stejná agentura srazila hodnocení i Portugalsku, a to hned o 2 stupně?

Petr ZAHRADNÍK, odborník České spořitelny na Evropskou unii:
Já se domnívám, že vše, co v současné době diskutujeme v souvislosti s Portugalskem, je jakési Řecko v malém. Portugalská ekonomika je o něco menší. Portugalská ekonomika má o něco nižší deficit, výrazně nižší dluh a mám pocit, že i ten výskyt rizikových faktorů na portugalské straně je stále viditelně menší, než v případě Řecka. Portugalsko bylo prakticky celá 90. léta jakýsi "vzorný žák" Evropské unie a svoji reputaci si pokazilo relativně nedávno, jinými slovy, domníváme se, že investoři na Portugalsko i přes ono zhoršení ratingového ohodnocení hledí s větší nadějí, než vůči Řecku.

Jan BUMBA, moderátor:
Nefunguje tady nějaký dominový efekt, že sotva se, a to ještě ... ani není jisté, dohodlo, jak jakžtakž stabilizovat řecké dluhy, tak se potíže přenesou do dalších zemí?

Petr ZAHRADNÍK, odborník České spořitelny na Evropskou unii:
Myslím si, že tento dominový efekt funguje zcela určitě a investoři se již určitou dobu poohlížejí právě po těch dalších políčcích toho domina, které může tento negativní efekt dosáhnout, ale mám pocit, že spíše v současné době je to o psychice nebo spíše psychóze a méně již o racionálních řešení. Na druhou stranu jsme byli svědky v loňském roce a vlastně i předloňském roce, že v podstatě méně zadlužené Lotyšsko, v podstatě bylo nuceno vyhledat mezinárodní pomoc, takže tam asi pouhé "pouhé" ukazatele zadlužení nebo deficitu nejsou úplně tím jediným vodítkem, v jaké situaci se ta země nachází a ta psychika nebo možná i panika v této věci sehrává docela podstatnou roli.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak se vám, pane Zahradníku, jeví to, v jaké fázi a jakým tempem probíhá ten plán nebo plány na záchranu Řecka, protože řecký ministr financí dnes prohlásil, že to pořád není tak úplně jasné?

Petr ZAHRADNÍK, odborník České spořitelny na Evropskou unii:
Já si myslím, zejména a především, že Řecko, a to není až tak úplně akcentováno, se pozvolna vydalo k plnění těch docela náročných domácích úkolů. Řecko zpřísnilo své daně, jinými slovy, je předpokládaná větší daňová výtěžnost v současné době. Řecko velmi výrazným způsobem ořezalo výdaje, na základě něhož na konci minulého týdne řecká populace vyrazila do ulic, takže Řecko úplně nelení. A to, jaká je situace v těch vyjednáváních, to si, to podle mého nabývá spíše tradičních politických kontur, ti věřitelé, respektive ti potenciální zachránci logicky samozřejmě si mapují sféry vlivu, protože to není o ničem jiném, než o tom, že pomohuli Řecku, tak za to budu něco chtít. A je zřejmé, že mezi, zejména Německem, Francií a Mezinárodním měnovým fondem prostě musí probíhat nějaká debata, pokud ten plán má být skutečně mezinárodní, a to je to, co v současné době prožíváme.

Jan BUMBA, moderátor:
A měly by ty řecké a potažmo portugalské problémy nějak výrazněji zajímat lidi v České republice, jak se to může odrazit na, třeba české ekonomice?

Petr ZAHRADNÍK, odborník České spořitelny na Evropskou unii:
Myslím si, že zajímat by to mělo víc než dost a nejenom, řekněme, experty na ministerstvu financí či centrální bankovnictví, ale v podstatě každého daňového poplatníka, koneckonců i každého příjemce nejrůznějších dotací a dalších podpor. Jako inspirace nikoliv okamžitá, pořád jak reálná ekonomika, tak zejména veřejné finance v České republice jsou ve stavu viditelně lepším, než v obou srovnávaných zemí. Nicméně už střednědobí, neřkuli dlouhodobý vývoj, to znamená, vývoj pět a více let nedává úplně našim veřejným financím nejlepší ocenění. Evropská komise, tuším, někdy před měsícem zařadila Českou republiku právě společně s Řeckem a Portugalskem mezi země s nejméně udržitelným systémem veřejných financí, takže měli bychom se tím inspirovat, abychom za pět, sedm, deset let nebyli nemile překvapeni.

Jan BUMBA, moderátor:
Mimochodem, jaký rating od Standard & Poor´s má teď Česká republika?

Petr ZAHRADNÍK, odborník České spořitelny na Evropskou unii:
Ježišmarjá, teď jste mě zaskočil. Já nemám to před sebou, nejsem schopen odpovědět.

Jan BUMBA, moderátor:
Pojďme dál tedy. Za 14 dnů se asi bude konat summit eurozóny právě kvůli Řecku. K čemu taková schůzka může dospět?

Petr ZAHRADNÍK, odborník České spořitelny na Evropskou unii:
Ten summit je trošku obsáhlejší, protože v podstatě integrální součástí tohoto summitu je takzvané evropské ekonomické fórum a v rámci něj se budou diskutovat nejenom stávající, řekněme, krizová a postkrizová opatření, ale bude se řešit i dlouhodobější ekonomický výhled Evropské unie. A myslím si, že velmi stručnou zprávu toho by mělo být to, aby právě Řecko, Portugalsko a další, řekněme, články Evropské unie, které v současné době úplně neprospívají evropské ekonomice jako celku, se relativně brzy uzdravily, aby byly prospěšné, to znamená, onen notoricky známý scénář ozdravení veřejných financí a nastoupení nějakého udržitelného ekonomického růstu.

Jan BUMBA, moderátor:
Analytik České spořitelny Petr Zahradník. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Petr ZAHRADNÍK, odborník České spořitelny na Evropskou unii:
Nápodobně tak, na shledanou.

Předvolební hostina demagogie

Jan BUMBA, moderátor:
18 hodin 19 minut, to je čas na poznámku večerních Ozvěn dne. Vrací se k předvolební recesisticky laděné výzvě dvou mladých herců. Přemluv bábu, přemluv dědu, ať nevolí levici. Protože by tuto zemi jen dál neúnosně zadlužila. Opravdu? Ptá se Jan Macháček ze serveru Respektu.cz.

Jan MACHÁČEK, server Respekt.cz:
O vkusnosti klipu Přemluv bábu už bylo napsáno a řečeno mnohé. Za zmínku však stojí představa, že levice nadělá dluhy, zatímco pravice bude šetřit. Kde se vlastně tato představa, že je levice rozhazovačná a pravice hospodárná, bere? Když se podíváme na pár příkladů ze světa či nedávné historie, vidíme, že to je klišé postavené na hlavu. Vezměme si Spojené státy baštu a předobraz pravolevých ideologických bojů. Vzorec je spíše takový, že pravicoví republikáni zadlužují stát a demokraté se snaží finance vyrovnávat. Navzdory velmi pravicové rétorice nezrušil americký prezident Ronald Reagan, pro mnohé dosud symbol pravicovosti, jediný výdajový program a odevzdal svým nástupcům rozpočtové hospodaření s gigantickým schodkem. Bill Clinton, pro leckoho symbol levicovosti, odevzdal veřejné finance po osmi letech vládnutí v přebytku. Jeho následník George Walker Bush, soucitný konzervativec, nasekal zase obrovské dluhy. Nejenže neudělal jedinou reformu výdajových programů, ale dokonce je navýšil, třeba dotace léků pro důchodce. Možná důležitější než ideologie je cosi jako politické aranžmá. Bill Clinton vládnul šest let z osmi s takzvaným nepřátelským Kongresem. Kongres ovládaný opozicí mu nedovolil utrácet, i kdyby snad náhodou chtěl. V Německu zase před vypuknutím globální krize vyrovnala veřejné finance velká koalice sociálních a křesťanských demokratů. Ani novodobá historie České republiky nenahrává žádné jednoduché interpretaci. V 90. letech za vlády pravice byly rozpočty vyrovnané, ale pod povrchem se skrývala bomba nákladů na sanaci bank ve výši půl bilionu korun. A pravicový ministr financí Miroslav Kalousek, dnes paradoxně největší jestřáb šetrnosti, vedl ministerstvo financí v době, kdy propad hospodářství způsobil gigantický schodek. Ke schodkům tedy může vést nejen levicová rozhazovačnost, ale též jakési ignorantství a nezájem o svět kolem nás a pocit, že právě já jsem nejlepší. alouskova a Topolánkova vláda vládla už před vypuknutím globální krize dva roky. I tehdy však rostl státní dluh, navzdory tomu, že rostlo rekordně hospodářství. Proubkova sociální demokracie si o portrét "zadlužovací strany" pochopitelně sama říká: tím, jak na všech stranách slibuje a mlčí o tom, kde na to vezme. Jaká ale bude realita po případném vítězství ve volbách? Víme, že levice chce zachovat velký stát. Znamená to ale zároveň růst zadlužení? To není jisté. Může to tak být, ale také nemusí. Jiří Paroubek může svůj nezmenšený stát stavět i na zvyšování daní, především těch, před kterými prostě nejde utéct. Prostor tady bohužel pořád ještě je, i když se nám to třeba nelíbí. O něco korektnější výklad skutečnosti zní asi takto: levice chce velký stát, anebo ho alespoň nechce zmenšit a pravice chce menší stát nebo o tom alespoň mluví. S výší dluhů ale nemá pravolevá dichotomie většinou moc společného. Ani historicky, ani globálně. Koho ale v rámci té hostiny demagogie, která se tu před volbami koná, zajímá, jak je to doopravdy?

Jan BUMBA, moderátor:
Upozorňuje Jan Macháček z Respektu.

Posílí Rusko svůj vliv na Ukrajině díky nové dohodě o prodloužení pronájmu přístavu v Sevastopolu

Jan BUMBA, moderátor:
V ukrajinském parlamentu se dnes odehrála menší "krymská bitva". V jednacím sále létaly pěsti, dýmovnice a vajíčka, když měli poslanci hlasovat o dohodě, která prodlužuje Ruskou pronájem námořní základny v jihoukrajinském přístavu Sevastopol o 25 let oproti původnímu plánu. Opoziční poslanci, stoupenci bývalého prezidenta Juščenka a někdejší premiérky Tymošenkové křičeli, že dohoda o pobytu ruské flotily na Krymu až do poloviny století zaprodává ukrajinské národní zájmy a ohrožuje státní suverenitu. Odpůrci smlouvy, která dnes bez problémů prošla i ruskou Státní dumou, ale neuspěli a Kyjev za to dostane od Moskvy třicetiprocentní slevu na nákup ruského zemního plynu. Po telefonu zdravím bývalého zpravodaje Hospodářských novin v Rusku Ondřeje Soukupa. Dobrý večer.

Ondřej SOUKUP, bývalý zpravodaj Hospodářských novin v Rusku:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Nejprve k těm emocím v ukrajinské sněmovně, to bylo asi dost neobvyklé, co tam bylo dnes k vidění, že?

Ondřej SOUKUP, bývalý zpravodaj Hospodářských novin v Rusku:
Tak ukrajinský parlament je poměrně známý svou, řekněme, emocí, /nesrozumitelné/ a různými pokusy o blokování jednání, ale je pravda, že ta dnešní bitva s použitím dýmovnic byla přece jen poměrně velká i na ukrajinské poměry.

Jan BUMBA, moderátor:
Kdo vlastně rozpoutal tu bitku a čím vším se snažili opoziční poslanci zabránit schválení zmíněné dohody?

Ondřej SOUKUP, bývalý zpravodaj Hospodářských novin v Rusku:
Tak podle těch záběrů bylo vidět, že vlastně opozice, která na své lavice roztáhla státní vlajku, tak se snažila nejdříve křičet, pak začala házet vajíčka, načež předseda parlamentu dostal ochranku dvěma deštníky, ochranku, který tedy pracoval, nehledě na ty výkřiky a velmi emocionální atmosféru. Tak vlastně dodržel veškeré ty regule, takže nakonec se mohlo přistoupit i k tomu hlasování.

Jan BUMBA, moderátor:
Je poměrně pozoruhodné, že ochranka v parlamentu měla pohotově deštníky, ale pojďme dále. Za těm hlasitý protesty, myslíte, jsou skutečné obavy o suverenitu, státní zájmy Ukrajiny, když zase vezme v úvahu, že ruská flotila je na Krymu usazená už staletí vlastně?

Ondřej SOUKUP, bývalý zpravodaj Hospodářských novin v Rusku:
Tak tam je to prostě problém především tedy pro ty stoupence Juščenka, kteří skutečně jsou v tomhle tom ohledu poměrně upřímní, oni to považují za vlastně omezení suverenity, tím spíš, že v ukrajinské ústavě je ten bod, že na jejím území se nemůže nacházet žádná vojenská základna, takže tady bych to určitě viděl jako přímo u stoupenců premiérky Julie Tymošenkové, bývalé premiérky, to už je horší, dneska Vladimir Putin vlastně vystoupil s tím, že vlastně nechápe moc její reakci, protože on sám s ní o prodloužení pronájmu jednal a jediné vlastně, na čem se neshodli, tak byla cena. Takže tam to bylo možná trošičku pokrytecké.

Jan BUMBA, moderátor:
Ondřeji, co myslíte, že může fakticky znamenat dohoda, dnes tedy schválená jak v Kyjevě, tak v Moskvě, co to může znamenat v reálu, může přinést nějaké větší upoutání Kyjeva na Moskvu?

Ondřej SOUKUP, bývalý zpravodaj Hospodářských novin v Rusku:
Tak z nějakého vojenského hlediska se asi toho příliš nezmění, ale právě z hlediska nějaké další spolupráce mezi těmi dvěmi zeměmi, to může skutečně signalizovat určitý odklon Ukrajiny od toho proevropského kurzu, protože tam nešlo jenom o vlastně otázky cen plynu a následně teda té základny v Sevastopolu. Rusové nabídli vlastně délku integrace v oblasti třeba jaderné energetiky, v oblasti stavby letadel, známý Antonov, tak tam vlastně přišli s celým, s celým takovým balíčkem návrhu, který by výrazně propojil ta hospodářství Ruska a Ukrajiny, což by samozřejmě udržovalo tu Ukrajinu v mnohem více v ruské sféře vlivu, než dosud, kdy ta Ukrajina tak víceméně lavíruje mezi Evropou a Ruskem.

Jan BUMBA, moderátor:
Zaznamenali jsme i názor, že Ukrajina vlastně si nemohla dovolit tu nabídku odmítnout vzhledem k cenám plynu?

Ondřej SOUKUP, bývalý zpravodaj Hospodářských novin v Rusku:
No, samozřejmě ta, ty, ta dohoda, která byla uzavřena v lednu roku 2009 s premiérkou Tymošenkovou pod velkým tlakem ruským, tak byla pro Ukrajinu silně nevýhodná, Ukrajina platila za plyn mnohem více, než třeba Německo, byť to je mnohem dál, takže nějaká ... současně bylo zakázáno zvedat nějaké tranzitní poplatky a podobně. Že bylo jasné, že nějakým způsobem se ta dohoda bude muset měnit, současně i Rusko mělo obrovský zájem na uzavření té dohody, protože v roce 2017, kdy by ta dohoda vypršela, tak Rusko by nemělo víceméně kam tu svoji flotilu přesunout, protože ta, co se staví dnes v Novorossijsku, tak by zdaleka ještě nebyla hotová.

Jan BUMBA, moderátor:
A je tedy ona základna v Sevastopolu pro Rusy skutečně strategicky klíčová?

Ondřej SOUKUP, bývalý zpravodaj Hospodářských novin v Rusku:
Tak ona je to především symbolická hodnota, protože to je samozřejmě město, které bylo založeno jako vojenská námořní základna. Odehrávaly se tam boje ještě za krymské války v polovině 19. století, během 2. světové války, to jsou, vlastně to je velmi emotivní záležitost, současně je to taky velmi strategicky umístěné, prostě uprostřed toho Černého moře v Novorossijsku by to jednoho krásného dne mohlo být, ale z nějakého strategického hlediska je to přece jenom trošičku víc naokraj, takže pro Rusko je to jak strategicky, tak emotivně nesmírně důležitá základna.

Jan BUMBA, moderátor:
Opozice označila to dnešní hlasování v parlamentu za neplatné, tvrdí, že by dohodu s Ruskem po návratu k moci mohla zrušit, bylo by to reálné, kdyby dejme tomu ve volbách vyhrály opět strany, anebo příznivci Julie Tymošenkové?

Ondřej SOUKUP, bývalý zpravodaj Hospodářských novin v Rusku:
Tak těžko říci, ono asi technicky by to nejspíš zrušit šlo už proto, že právě s ohledem na tu Ústavu, ostatní soud sice řekl, že v zásadě se ta dohoda prodloužit může, ovšem domnívám se, že v případě, že bude soud ovlivňovat někdo jiný, než Viktor Janukovyč, tak to rozhodnutí může vypadat jinak, stejně tak jsou některé procedurální otázky, že třeba na těch záběrech bylo poměrně jasně vidět, že rozhodně, alespoň polovina těch poslanců, kteří měli podle výpisu hlasovat za ratifikaci té dohody, tak se tou dobou zabývá spíše osobními potyčkami s příslušníky opozice, byť ještě někde musel hlasovat za ně, dva poslanci nejspíš vůbec nebyli v budově parlamentu. Takže ono to technicky by to nejspíš šlo. Otázka je, na kolik by si to Ukrajina jako taková mohla dovolit, jaká by byla odveta ze strany Ruska.

Jan BUMBA, moderátor:
Ondřej Soukup, odborník na postsovětské republiky z Hospodářských novin. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Ondřej SOUKUP, bývalý zpravodaj Hospodářských novin v Rusku:
Na shledanou.

Evropská unie možná na 10. května svolá mimořádný summit o situaci Řecka

Štěpánka ČECHOVÁ:
Evropská unie možná na 10. května svolá mimořádný summit o situaci Řecka. To se ocitlo kvůli dluhům na pokraji bankrotu. Zatím není jasné, zda by se vrcholné schůzky účastnily země celé Evropské unie nebo jen eurozóna. Eurozóna totiž Řecku slíbila úvěry ve výši několika desítek miliard, které ovšem musí ještě jednomyslně schválit. To zatím neudělala. Bylo by to odstartování pomoci pro Řecko, řekl nejmenovaný diplomatický zdroj ze španělského předsednictví Evropské unie.

Čeští vědci by měli mít možnost zapojit se do amerických obranných projektů

Štěpánka ČECHOVÁ:
Čeští vědci by se měli dostat k projektům vyhrazeným zatím jen pro Američany a přibližně dalších 10 států. Vláda totiž souhlasila se smlouvou o vědecké spolupráci Česka a USA. Obě strany budou muset ještě dokument podepsat. Vicepremiér a ministr obrany Martin Barták předpokládá, že by k tomu mohlo jménem české strany dojít už v nejbližších týdnech. Podle něj je totiž smlouva průlomová.

Martin BARTÁK, ministr obrany:
Je to první smlouva, která umožní našim subjektům vědeckovýzkumným kapacitám se dostat na stejnou úroveň jako těm americkým a mít možnost se ucházet o účast právě v těch projektech, které se týkají jak vývoje, tak konkrétního provádění. U těch obranných projektů, které mohou být jak ve vojenské oblasti, tak v civilní, týká se to skutečně vývoje, výzkumu, testování, vyhodnocování, to není aplikace do praxe, to je, řekněme, další krok a o tom se bude hovořit v budoucnosti.

Klienti ČSOB a Poštovní spořitelny mohou mít problém s platebními kartami

Štěpánka ČECHOVÁ:
Klienti ČSOB a Poštovní spořitelny mohou mít problém s platebními kartami. Platby, které se uskutečnily ke konci týdne, se klientům z účtů odečetly, ale zároveň také zablokovaly, tento problém se týká asi tří set tisíc karet.

Jan HERGET:
Tomu, kdo platil kartou u obchodníka nebo si vybíral z bankomatu, se odečetla příslušná částka a stejnou mu banka zablokovala. Tím se snížil disponibilní zůstatek a problémy tak můžou mít lidé, kteří mají na účtu málo peněz. Potíže se zdvojenou blokací chce banka do zítřka odstranit. Dnes mohli lidé požádat na pobočkách o individuální odblokování, které úředníci na přepážkách prováděli okamžitě. Jan Herget, Radiožurnál.

Žaloba na exstarostu BrnaŽabovřesk Kvapila a bývalého tajemníka Brnastředu Novotného

Štěpánka ČECHOVÁ:
Státní zástupce podal žalobu na exstarostu BrnaŽabovřesk Aleše Kvapila a bývalého tajemníka Brnastředu Radovana Novotného. Měli požadovat milionový úplatek za vydání stavebního povolení. Brněnským politikům teď hrozí za přijetí úplatku za zneužití pravomoci až 12 let vězení. Případem se bude zabývat Krajský soud v Brně. Dvojice patřila k vlivným členům brněnské ODS. Strana oba vyloučila. Tolik zprávy.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte mimo jiné dále? V Ruzyni končí další nízkonákladový přepravce, končí také éra levných letenek? Jak aktivní jsou při výchově dětí čeští otcové. A bude mít Praha nový velký koncertní sál?

V Ruzyni končí irské aerolinie Ryanair

Jan BUMBA, moderátor:
Největší nízkonákladová společnost na pražské Ruzyně postupně českou metropoli opustí. Jak dnes oznámily irské aerolinky Ryanair v červenci zruší dva z nynějších letů a v říjnu i zbytek. Nedohodli se totiž se správou pražského letiště na výši poplatků za využívání Ruzyně. Z Brna ale Ryanair bude létat dál. Ondřej Moravanský, analytik společnosti Cyrrus se specializuje i na leteckou dopravu. Dobrý večer.

Ondřej MORAVANSKÝ, analytik společnosti Cyrrus:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Proč byste řekl, že se obě strany nedohodly na úpravě cenové politiky Letiště Praha. Není to pro Ruzyni tak důležitý klient?

Ondřej MORAVANSKÝ, analytik společnosti Cyrrus:
Já si myslím, že tohle by mohla být pravda. Přece jenom Ryanair je jaksi známý tím, že jeho cenová politika je docela agresivní a na většinu letišť, kdy létá, jaksi je majoritním dopravcem, takže ta jeho vyjednávací síla je opravdu vysoká. Tohle právě pravděpodobně v Ruzyni nenastalo, kdy už se tvrdí, že Ryanair má asi 2 procenta, což znamená, patří mezi ty rozhodně menší dopravce, takže tohle bych viděl prostě jak ten důvod, že si prostě nedokázal vyjednat lepší ceny za přistávací poplatky nebo za vybavení cestujících. Takže o tomhle to asi je.

Jan BUMBA, moderátor:
A v nějakém širším srovnání dá se říct, že letové poplatky, které jsou pro Ryanair prý na Ruzyni nepřijatelné, nějak nevybočují z normálu?

Ondřej MORAVANSKÝ, analytik společnosti Cyrrus:
Tak ony tyhle věci nejsou úplně veřejné informace, to není tak úplně dostupné, ale myslím, že samozřejmě do Ruzyně létá možná několik desítek dopravců, takže opravdu bych v tom spíš viděl jaksi tu ochotu při Ryanairu přistoupit, respektive nepřistoupit na podmínky v Ruzyni, než nějaké, nějaké zbytečně vysoké ceny ze strany pražského letiště.

Jan BUMBA, moderátor:
Spíš byste odhadoval podobné ceny, jako mají jiní dopravci?

Ondřej MORAVANSKÝ, analytik společnosti Cyrrus:
Já si myslím, že tam není důvod se domnívat, že by buď Ruzyni poskytovala nějaké jiné, než ostatní velká letiště, nebo že by zrovna Ryanairu byly nabídnuty nějaké jiné ceny, než ostatním dopravcům.

Jan BUMBA, moderátor:
No, přesto Ryanairu se tedy nevyplatí udržovat linky z Prahy?

Ondřej MORAVANSKÝ, analytik společnosti Cyrrus:
Tak tam je ještě druhá věc. Ryanair začal z Prahy létat relativně pozdě, zatímco u nás v Brně například létá Ryanair už asi pět roků, tak přece jenom do Prahy se dostal Ryanair relativně nedávno, takže už tam jaksi v Praze bylo hodně těch nízkonákladových dopravců a jeho tržní podíl tam nebyl velký, takže se mu moc nedařilo jaksi navyšovat svoje objemy přepravených lidí. Taky Ryanair sám se nějak netají tím, že v podstatě tam, kde létá, tam chce expandovat, což se mu právě v Praze moc nedařilo, takže tohle bych já viděl prostě jako jeden z dalších důvodů neúspěchu v Praze, neúspěchu Ryanairu.

Jan BUMBA, moderátor:
Podle informací z veřejně dostupných zdrojů se Ryanairu obecně ale vcelku daří přes krizi, která zasáhla letecký průmysl, prý ale stagnuje, čím to?

Ondřej MORAVANSKÝ, analytik společnosti Cyrrus:
Tak samozřejmě Ryanairu se docela daří hlavně proto, že samozřejmě aplikuje ten model nízkonákladového létání, který v současné krizi je jaksi pořád funkční, pro srovnání například za minulý rok se Ryanairu podařilo meziročně navýšit tržby, což rozhodně v tom krizovém roce nebyl, nebyl nějaký obvyklý jev, což je samozřejmě tahle věc, tahle věc se mu daří, takže si myslím, že je to opravdu spíše ojedinělá věc, celkově Ryanair prostě pořád /nesrozumitelné/ v různých částech Evropy nové základy nebo nové linky, takže tohle je spíš asi takový výjimečnější věc, ale ...

Jan BUMBA, moderátor:
Nové linky, zároveň ale jsme četli, že z Varšavy nebo Vídně se stáhly, takže není to tak, že má spíše politiku soustředit se na menší letiště?

Ondřej MORAVANSKÝ, analytik společnosti Cyrrus:
Tak ono to tak samozřejmě je, protože tohle je vlastně jedna z těch úplně hlavních charakteristik celkové nízkonákladové dopravy, samozřejmě těch méně významných letištích, ti větší dopravci si můžou vyjednat lepší podmínky, obecně tyto letiště samozřejmě musí těm velkým, protože jsou dál od těch center, tak těm velkým letištím musí konkurovat samozřejmě přísnější cenou, takže nejenom, neplatí to jenom pro Ryanair, platí to víceméně pro všechny nízkonákladové společnosti, že primárně se samozřejmě zaměřují na nějaká bližší letiště, které jsou, řekněme, třeba i 100, 150 kilometrů od nějakých těch hlavních evropských měst.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a teď je ta otázka, jestli pořád to jsou ještě levné aerolinky, když člověk musí utratit peníze za dopravu na to letiště, které leží 100, 150 kilometrů dál?

Ondřej MORAVANSKÝ, analytik společnosti Cyrrus:
Tak samozřejmě se potvrzuje, že to pořád ještě jsou levné aerolinky, samozřejmě pokud by tento model nefungoval tak, tak by přestala nebo on stále funguje a pořád je tam ta výhoda, jednak v té rychlosti dopravy, řekněme, pokud ... do Evropy jste schopni přiletět za pár hodin, což například autobusem nebo vlakem samozřejmě, samozřejmě jaksi neuděláte, takže i když to jaksi poskytuje nějaký diskomfort cestujícím, samozřejmě tam /nesrozumitelné/ cestování z letiště do centra města, nějaké další náklady, takže pořád prostě tohle je model, který funguje a pasažéři pořád na něho slyší a je to prostě /nesrozumitelné/ tou nižší cenou, u které musíte u nízkonákladových společností prostě počítat.

Jan BUMBA, moderátor:
Ondřej Moravanský, analytik společnosti Cyrrus. Děkuji vám, na shledanou.

Ondřej MORAVANSKÝ, analytik společnosti Cyrrus:
Díky, pěkný den.

Projekt Táto, jak na to

Jan BUMBA, moderátor:
Táto, jak na to. Tak se jmenuje projekt ministerstva práce a sociálních věcí zaměřený na podporu takzvaného aktivního otcovství. Zjednodušeně řečeno, zapojení otců do každodenní péče o děti. Podle dnes zveřejněného průzkumu zájem o aktivní otcovství stoupá, přesto si stále dvě třetiny otců v Česku myslí, že doma by s dětmi měly zůstávat výhradně matky. Jak silně zakořeněné jsou takové představy a proč by se je měl někdo snažit změnit? Můžete se do naší debaty také zapojit na emailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Můžete nám napsat i SMS na číslo 9077704. Ve studiu vítám náměstka ministra práce a sociálních věcí Mariána Hoška. Dobrý den.

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Přeji hezký večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A na telefonu je ředitel Ligy otevřených mužů Martin Jára. Dobrý den i vám.

Martin JÁRA, ředitel Ligy otevřených mužů:
Ano, jsem tady, dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, na úvod, proč vůbec podnikat takový projekt, jako je Táto, jak na to. Někdo by mohl namítnout, že to, jak si lidé uspořádají rodinné poměry, je prostě jejich věc a státu do toho nic není. Pane náměstku?

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
No, my nechceme vstupovat nějak primárně do rozhodování rodin tak, abychom ovlivňovali nějakým zásadním způsobem násilně jejich vztahy a jejich rozhodování v rámci rodiny, nicméně role otce v rodině je velice důležitá, často mluvíme o tom, jak je potřeba vychovat děti a často mluvíme o potřebách žen, ale potřeby mužů jsme zatím příliš nemapovali. A role otce v rodině je skutečně velice významná, stejně tak významná jako role ženy. A pokud chceme soudržnost rodiny, tak jsem přesvědčen, že role otce musí být nějakým způsobem pojmenovaná a otec se musí k té rodině docela vidět. Myslím si, že ten projekt říká o tom otcovství jako životní projekt a to je celkem hezké pojmenování toho projektu?

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Járo, jaký je váš pohled, je důležité z hlediska společnosti, řekněme, jak aktivně si počínají otcové při výchově dítěte?

Martin JÁRA, ředitel Ligy otevřených mužů:
Tak bezpochyby. A je to důležité především pro otce sami, poněvadž ta péče o děti zvyšuje kvalitu jejich života, ten jejich život dostává delší zdroj smyslu, je to určitě důležité pro jejich vztahy s dětmi a s matkami těch dětí a v neposlední řadě, a to je ten společenský rozměr, taky vlastně se rozšiřuje prostor pro ekonomickou aktivitu žen matek, v čemž tedy je Česká republika spíše pozadu v rámci Evropské unie.

Jan BUMBA, moderátor:
A myslíte, že je důležitý nějaký zásah státu, není tohle to oblast, ve které by mohly sehrát tu klíčovou roli právě neziskovky, jako je ta vaše, pane Járo?

Martin JÁRA, ředitel Ligy otevřených mužů:
Podívejte, neziskovky se o tyto věci starají už pěkných pár let a já skutečně vítám, že stát zorganizoval tento projekt, respektive tuto kampaň po vzoru jiných států, kde už taky proběhla, ku příkladu Rakousko, anebo Slovensko.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Hošku, můžete prosím vysvětlit, co přesně je záměrem toho projektu, je to hlavně výzkum stávajících zvyklostí nebo snaha něco změnit někoho přesvědčit?

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Ten projekt má vlastně takový čtyři etapy. První je ten výzkum, ten jsme učinili nebo ten nám byl učiněn na základě výběru, a podle toho výzkumu budeme hledat další zaměření, to znamená, budeme dále dělat určitou PR kampaň, otevřeme webový portál a budou konference a budeme se také orientovat na regiony tak, aby ony si vydiskutovaly tento problém, aby se tam tento problém otevřel a ...

Jan BUMBA, moderátor:
Někde na úrovni krajů třeba?

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Také na úrovni krajů.

Jan BUMBA, moderátor:
Měli bychom asi říct, že většinu tohoto projektu zaplatí Evropská unie, je to pravda?

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Ano, většinu zaplatí Evropská unie ...

Jan BUMBA, moderátor:
A nebojíte se, že se na to někdo bude dívat, že to je zas nějaký diktát z Bruselu?

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Ne, v žádném případě, je to, je to projekt, který my řídíme a my ovlivňujeme. A jak jste zmínil ty neziskovky, my skutečně nechceme, jako ministerstvo, dirigovat celý tento projekt, právě Liga otevřených mužů, od které pan Jára je právě konzultantem tohoto projektu, takže chceme interaktivně působit také s těmi, kdo skutečně se tím zabývají do hloubky. A na druhou stranu tento projekt musí ukázat, kde jsou určitá slabá místa naší společnosti, dejme tomu, ve větší aktivitě mužů, my často už mluvíme o krizi rodiny, ale musíme také mluvit o krizi otcovství a hledání pozice muže v moderní rodině. A myslím si, že toto nám může napovědět, které aktivity, nebo které akcenty bychom mohli doporučit.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak krize otcovství, podívejme se na ten termín, který použil pan náměstek Hošek. Z toho průzkumu vyplynulo, že otcové do 35 let jsou při výchově dětí mnohem aktivnější, naopak otcové nad 45 let jsou často zastánci toho názoru, že o dítě se má starat především matka. Pane Járo, není to jenom otázka jedné generace, než se budou muž v Česku běžně starat o děti ve větší míře, než nyní?

Martin JÁRA, ředitel Ligy otevřených mužů:
Tak určitě zde je ten vývoj generační je zřejmí a zároveň si myslím, že jsou ve hře i další faktory, mě prostě napadá, že žijeme jako v jiné společnosti, která je ovlivněna více Evropou a těmi evropskými standardy. A že je jen dobře, že je vlastně normální, pokud tu péči o děti, i ty velmi malé děti sdílejí muž a žena.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a pokud tedy ten průzkum ukazuje, že ti mladší otcové se sami začínají více starat o děti, podílejí se více na jejich výchově, je vůbec potřeba, aby vznikla nějaká kampaň?

Martin JÁRA, ředitel Ligy otevřených mužů:
Podle mě to je potřeba, poněvadž jsou pořád ještě úkony, které muži, řekněme, dělají méně rádi, jsou to takové drobné praktiky, jedna zajímavost, že z toho výzkumu vyplynulo, že velmi málo se účastní ošetřování dítěte, anebo třeba návštěvy u lékaře.

Jan BUMBA, moderátor:
Třeba se toho bojí?

Martin JÁRA, ředitel Ligy otevřených mužů:
Právě, on se toho zbytečně bojí, bych tedy já řekl, a možná taky žijí v představě, že přijdou o nějakou finanční odměnu, ale tak to není, protože mají ze zákona nárok nahrazení této doby.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Hošku, vysvitlo nějak třeba i z toho průzkumu, čím argumentují ti muži, kteří odmítají převzít svůj díl péče o děti, neochuzují se o to nejzajímavější, co je v životě může potkat?

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
No, musím konstatovat s podivem, že většina mužů má k tomu pozitivní postoj k aktivnímu otcovství, což je dobrý prvek, samozřejmě už ta realizace u nich nebo ta představa realizace není úplně tak jednoznačná, jsou celkem spokojeni s tím, jak oni sami osobně se angažují v rodině, a ty prvky, které tady zmínil pan Jára, ale i další ty aktivity v rodině, si myslím, že ukazují, že je potřeba mnohé si vysvětlit a že je potřeba a myslím, že z té debaty nakonec dneska v Poslanecké sněmovně, jak, kde se konala tato konference, vyplynulo to, že bude velký zájem o toto téma a že je potřeba si některé věci vydiskutovat vzájemně mezi muži a možná otevřít tu debatu celé společnosti, a to přes generace, protože postoje starší generace se také může měnit po určitém nazrání. Já si myslím, že, a já sám nejsem nejmladší, už mám vnoučata, a vychoval jsem více dětí, takže vím, že i v průběhu od těch 80. let až do dneška musím uznat, že, že i rodina prošla určitým vývojem a i postoje vůči výchově dětí a postoje vůči dětem si myslím, že se do určité míry mohou měnit právě v roli, v té pozici role, roli otce.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte tedy, pane Hošku, že i s postoji a názory těch mužů, kteří nejsou schopni a ochotni se o děti postarat, může něco udělat dobře zacílená kampaň?

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Já bych to rozdělil, protože když to nejsou schopni, no, tak je nepřesvědčíme, ale, když nejsou ochotni, tak se domnívám, že i taková určitá společenská situace, která se do určité míry změní a postoje okolí, ty můžou změnit i tyto názory, jak jsem říkal, i sám za sebe, musím konstatovat, že některé postoje člověk postupně mění a je potřeba se více zapojit do rodiny, myslím, že je velice důležitá. A ještě jeden projekt tam vidím jako dost důležitý, když se muž více zapojí do aktivity v rodině a vidí, co to znamená, péče o děti, tak si mnohem více cení také tu péči, kterou dává ta žena. A já si myslím, že to v té soudržnosti té rodiny tomu jenom přidává.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Járo, jen taková vsuvka, pan náměstek Hošek zmínil tu debatu nebo konferenci v Poslanecké sněmovně, jak vy se jako zástupce občanské společnosti díváte na to, jak k tomuto tématu aktivnímu otcovství přistupují politici, politické strany?

Martin JÁRA, ředitel Ligy otevřených mužů:
Tak já jsem si všiml, že se otcové stávají takovou možná minoritní a přece jen agendou politických stran, ku příkladu takzvaná otcovská, čili volno v souvislosti s porodem, tak to najdete v programech mnoha našich politických stran, čili je to už dneska politický kapitál.

Jan BUMBA, moderátor:
Pojďme zpátky, pánové, k tomu, k té samotné kampani, měl by se tento projekt zaměřovat jen na muže, není také na ženě, aby partnerovi vysvětlila, co od něj třeba požaduje nebo očekává v rámci výchovy dětí, pane Járo?

Martin JÁRA, ředitel Ligy otevřených mužů:
Tak rozhodně, zazněl tam názor, že určitě ženy také musejí udělat prostor mužům, aby se mohli oni o děti starat.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, aby je k těm dětem pustily?

Martin JÁRA, ředitel Ligy otevřených mužů:
No, ve smyslu, víte, ono jako často to tak bývá, že to ženské teritorium je prostě ten domov, respektive péče o děti, jo, takže určitě bychom rádi nastolili i nějakou změnu smýšlení u žen, ale kromě toho bych ještě připomenul zaměstnavatele, a ten projekt a i ten výzkum vlastně byl na ně zaměřen, protože i oni můžou podpořit nejenom matky, ale i otce a i z toho výzkumu vychází, že vlastně mnozí zaměstnavatelé nepočítají s tím, že by otcové chtěli nějaké úlevy nebo nějaké benefity v souvislosti s péčí o svoje děti.

Jan BUMBA, moderátor:
To je jako skoro nahrávka pro pana Hoška, jak to je ošetřeno v zákonech z právního hlediska, třeba rodičovská dovolená, musí zaměstnavatel povolit otcovi odchod na rodičovskou dovolenou?

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Musí samozřejmě, zákony jsou v tomto smyslu jednoznačně otevřené pro obě pohlaví, takže je to jednoznačné ano, nicméně ta znalost toho, že je to možné a co všechno je možné, většinou není dostačující u mužů a často u těch personalistů, kteří jako zaměstnavatele zastupují, takže tam ještě právě dlužíme možná takovou určitou informační kampaň, pokud je to možné a jako, jestliže toto je jedna z věcí, která, ve které je potřeba vůči zaměstnavatelům udělat určité ...

Jan BUMBA, moderátor:
Tak jak to tedy je, když by se otec rozhodl nebo domluvil s partnerkou, že chce jít na rodičovskou dovolenou, tak jak dlouhá by byla a jak by byla placená?

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Byla by stejně dlouhá a stejně placená jako u té manželky ...

Jan BUMBA, moderátor:
To předpokládám.

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Takže je to zcela možné. A je to taky skutečně využívané, ale v malé míře.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak je to využíváno, kolik otců využívá této možnosti?

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Je to relativně minimální procento, pan Jára vám možná řekne přesné procento, protože to sledují právě LOM, ale je to relativně malé procento, proti třeba jiným zemím nebo severským zemím, které můžou být do určité míry, já nechci říct příkladem, ale modelem, který tam je zaužívaný. Já bych nechtěl, abychom přejímali nějaké vzdálené modely, ale na druhou stranu, abychom postupovali tak, jak je to v našich krajinách a v našich, v našem regionu zvykem a abychom posouvali ty naše, naše pozice co nejlépe k tomu, aby otcové byli co nejlépe zapojeni, a to myslím aktivně otcové nejenom ve smyslu za rozdělení si zaměstnání, ale všech modelech rodiny, které u nás jsou, já si myslím, že aktivní je otec, vždycky bude otec odpovědnější.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Járo, jak často čeští otcové využívají možnosti být s dětmi doma na rodičovské dovolené?

Martin JÁRA, ředitel Ligy otevřených mužů:
Tak podle těch posledních údajů, které mám k dispozici, je to přibližně jeden a půl procenta ve smyslu z toho celkového úhrnu rodičů, ano, ale zaujala mě v tom výčtu taková jedna věc, totiž že až pět procent mužů udává, že absolvovalo rodičovskou dovolenou, ovšem pouze 37 procent z nich si řeklo o rodičovský příspěvek. Takže máme tady poměrně velkou skupinu mužů, kteří se starají, ale nepobírají od státu peníze.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že o tom nevědí, o té možnosti, nebo že se toho sami zřeknou?

Martin JÁRA, ředitel Ligy otevřených mužů:
Já si myslím, že je to jejich volba, to je můj odhad, že to je volba, že to prostě ekonomicky nepotřebují.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Hošku, vy máte nějaké jiné vysvětlení?

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Ono je to jinak, v reálu je to tak, že tu rodičovskou bere, rodičovský příspěvek bere manželka, ale ve skutečnosti se stará muž a je to zcela možné, protože ten, kdo bere rodičovský příspěvek, ještě nemusí trvale pečovat, ale musí zajistit tu péči a manželka to zajistí přes toho manžela a partnera, takže v tomto smyslu je to tak, že oni neberou rodičák, ale bere to manželka.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Járo, co byste řekl, že je vůbec největší problém, pokud jde o větší zapojení otců do výchovy dítěte?

Martin JÁRA, ředitel Ligy otevřených mužů:
Já si myslím, že to je asi ten stereotyp, který jsem potkal opakovaně v různých kontextech, totiž, že matka je lepší rodič, tak bych rád, kdyby ta kampaň přispěla k posunu tady tohoto těžkého stereotypu a ty výsledky bylo takové sdílení mínění, že otec je stejně dobrý rodič jako matka.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já vám oběma děkuji za rozhovor, děkuji za účast v debatě. Ředitel Ligy otevřených mužů Martin Jára. Na shledanou.

Martin JÁRA, ředitel Ligy otevřených mužů:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
A hostem ve studiu byl náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek. Děkuji, že jste přišel, na shledanou.

Marián HOŠEK, náměstek ministra práce a sociálních věcí:
Na shledanou. Přeji hezký večer.

Bude mít Praha nový velký koncertní sál?

Jan BUMBA, moderátor:
Několik desetiletí se mluví o tom, že v Česku není moderní sál pro koncerty vážné hudby. Hudebníci si nemohou ověřit skutečný zvuk svého přednesu a hosté koncertů, především současné vážné hudby, mají pocit, že neslyší to, co by slyšet měli. Situace se zřejmě ale pomalu mění. V Brně je projekt na stavbu Janáčkova kongresového centra schválený a dnešek přinesl šanci, že by sál pro až 2 tisíce posluchačů mohla dostat také Praha. Ředitel festivalu Pražské jaro potvrdil redaktorce Michaele Veteškové, že na pražském magistrátu podepsali memorandum, ve kterém se město zavazuje, co nejdřív vybudovat koncertní síň. Pod dokumentem jsou podepsáni například dirigent Jiří Bělohlávek, architekt Josef Pleskot a také už zmiňovaný Roman Bělor.

Roman BĚLOR, ředitel festivalu Pražské jaro:
Potřebujeme sál, který by měl kapacitu řádově třeba 1800 míst právě na větší hudební formy, ale my taky potřebujeme sál, který by svým designem odpovídal třeba hudbě druhé poloviny 20. století, my samozřejmě pociťujeme určitou nepatřičnost, pakliže na koncert hudby 20. století, anebo ryze současné hudby, která často pracuje i s různými experimentálními prvky, jako je třeba elektronická hudba. Když tyto věci posloucháme v Rudolfinu v renesančním sále, anebo v tom krásné mixu secese a /nesrozumitelné/ v Obecním domě, tak víme, že prostě ta hudba tam nějakým způsobem nepatří. A kromě toho si myslím, že stejně jako mnoho jiná města potřebujeme vyslat signál, že Praha je schopna mít moderní koncertní sál, který tu infrastrukturu doplní a bude motivací i jako kulturní stánek, protože my samozřejmě nebudeme stavět pouze koncertní síň, ale budeme stavět jakési kulturní centrum.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Podobné snahy mají taky vaši kolegové z Brna, tam už se dlouho mluví o Janáčkově kulturním centru, v Praze se o budování koncertního sálu také hodně mluví. Je dnešek výrazným posunem v těch snahách o vybudování koncertního sálo v Praze?

Roman BĚLOR, ředitel festivalu Pražské jaro:
To memorandum, které my jsme dnes podepsali za občanské sdružení, což je vlastně taková iniciativa, zatím pěti lidí a dalších sympatizantů s hlavním městem Prahou, tak tím jsme jaksi deklarovali, že ten zájem tady je, čili my jsme na samém začátku, ale je logické, že o těchto věcech se musí nějakým způsobem začít mluvit, aby se spustil proces, který může trvat léta. A v Brně, pakliže jste zmínila Brno, tak Brno je daleko před námi, tam vlastně je hotový projekt, tam podle mě už se řeší jenom otázka financování, na což teď není úplně ideální doba, ale já sám jsem psal řadu doporučujících dopisů pro právě zase naše kolegy iniciátory toho projektu v Brně. A držím Brnu v tomto směru palce.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Může to znamenat také to, že by v Praze mohl ten koncertní sál vzniknout v nějaké historické budově nebo v nějaké budově, která už stojí, napadá mě Kongresový palác, že by se dal přebudovat, nebo bude se stavět nová budova?

Roman BĚLOR, ředitel festivalu Pražské jaro:
Já se domnívám, že pravděpodobnější je vznik úplně nové budovy, pochopitelně, že vždycky, když se uvažuje o těchto věcech, tak se uvažuje třeba o rehabilitaci nějakého prostoru, který už existuje, ve světě koncertní sály vestavěné do bývalého nádraží, třeba v Sao Paulu, ale myslím si, že Praha potřebuje skutečně novou budovu se vším, co k tomu patří, samozřejmě nevylučuji, že ta budova nebo ten sál bude integrován do nějakého širšího urbanistického celku a bude ... jeho součástí nebude prostě pomníkem. V každým případě jsem přesvědčen dneska o tom, že přestavba Kongresového centra není cestou k novému dokonalému akustickému sálu v Praze. Ta investice, která by se tam musela realizovat na proměnu, by mohla být větší, než je investice do úplně nové budovy.

Jan BUMBA, moderátor:
Upozorňuje Roman Bělor, ředitel Pražského jara v rozhovoru s Michaelou Veteškovou. 18 hodin 58 minut, takové byly Ozvěny dne. Celý pořad, pokud chcete, v MP3 na Internetu www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání.