Ozvěny dne 27. 6. 2001

27. červen 2001
Ozvěny dne

Přepis pořadu Ozvěny dne z 27. června 2001 18 hodin.

Senátoři jednali o odškodnění účastníků protifašistického a protikomunistického odboje

V přítomnosti prezidenta republiky diskutovali senátoři o odškodnění účastníků protifašistického a protikomunistického odboje. Předlohu nakonec vrátili sněmovně s úpravou lhůty pro podávání žádostí o odškodnění. Jednání zákonodárců v pražském Valdštejnském paláci sleduje senátní zpravodajka Radiožurnálu Dana Jaklová.

Prezident Václav Havel navštívil Senát po třech letech. Rekonstruované prostory horní komory parlamentu se mu líbily. Telefonicky se spojil i s předsedou Senátu Petrem Pithartem, který je v nemocniční péči. Hlavním důvodem jeho návštěvy však byl zákon, který symbolicky kompenzuje útrapy odbojářů a politických vězňů bývalého komunistického režimu.

Václav Havel, prezident ČR: Kvůli sobě samým, kvůli svému čistému svědomí, kvůli svému jasnému názoru na svou vlastní minulost tento zákon přijímáme.

Senátoři zpřesnili okruhy osob, které mohou nárok na odškodnění uplatňovat, a prodloužili lhůtu pro podávání žádosti o jeden rok, tedy až do 31. prosince 2002. Jak Českému rozhlasu potvrdil zpravodaj kulturního výboru horní komory parlamentu Daniel Kroupa z ODA, norma by se tím neměla v parlamentu zdržet.

Daniel Kroupa, senátor za ODA: My jsme požádali náš aparát senátní, aby ještě dnes předal schválený návrh do Poslanecké sněmovny a pan předseda Klaus může zařadit hlasování o tomto zákoně po deseti dnech už na tuto schůzi. Mohl by vstoupit v platnost do září.

Podle předběžných dohod senátorů s poslanci je právě takový postup pravděpodobný. O jednorázovou částku v základní výši 120 000 korun by pak mohli účastníci našeho druhého a třetího odboje žádat hned potom, co zákon podepíše prezident republiky.

Na satisfakci zatím marně čeká také Jarmila Bočánková z Plzně

Mezi těmi, kdo na satisfakci zatím marně už řadu let čekají, je i Jarmila Bočánková z Plzně. Svůj příběh vyprávěla Markétě Čekanové z Českého rozhlasu Plzeň. 17letá Jarmila byla zatčena spolu s rodiči na Silvestra roku 1948 a obviněna z velezrady a vlastizrady.

Jarmila Bočánková: Odvezli nás do Olomouce do vězení, kde nás dali každého zvlášť, maminku, tatínka i mě na jednu celu, no, a tam jsme tedy slyšeli akorát zvonit zvony, které v té hanácké metropoli oznamovaly nový rok, rok 1949.

Matka Jarmily Bočánkové strávila ve vězení sedm let, otec deset. Jarmila sama byla propuštěna po čtyřech letech. Vzápětí se vdala. S manželem se pak pokoušela hledat svou adoptivní sestřičku, kterou zanechali v okamžiku zatčení jako dvouletou u sousedů.

Jarmila Bočánková: Sousedi nám potom psali, že dítě odvezla nějaká péče o mládež, když já jsem se vrátila domů, tak jsem to dítě s mým mužem hledala po všech dětských domovech. Až v Praze Péčí o dítě mně bylo řečeno, abych to nechala, že možná už má jiné rodiče, samozřejmě v jiném politickém smýšlení, a že by nebylo dobré tomu dítěti teď, po čtyřech letech vnucovat nějaký další politický režim.

ČS chce zvýšit poplatky za výběr z bankomatů pro klienty jiných bank

Za nějaký čas budeme možná platit víc peněz za výběr z bankomatů České spořitelny. Ta zřejmě ostatním bankám zvýší poplatky za tyto transakce na 47 korun ze současných 20. Podle mluvčí spořitelny Kláry Gajduškové bude záležet na každé bance, kolik peněz ze zvýšené částky naúčtuje svým klientům.

Klára Gajdušková: Dosavadní výše poplatku, která činí 20 korun za transakci, byla pro Českou spořitelnu dále nepřijatelná. Česká spořitelna má vysoké náklady s investicemi do sítě ATM, ta síť je zdaleka nejširší sítí bankomatů v České republice, tvoří kolem 60 % a my vynakládáme každoročně desítky milionů korun na údržbu a na rozvoj té sítě. A ta dosavadní cena za mezibankovní transakce byla nejnižší cenou ve středoevropském regionu a my jsme vlastně dotovali služby ostatních bank tím, že jejich klienti mohou využívat naše bankomaty pro výběry hotovosti.

Městský soud v Praze poslal Ivana Jonáka na osmnáct let do vězení

Na osmnáct let do vězení poslal Městský soud v Praze bývalého spolumajitele Discolandu Silvie Ivana Jonáka. Podle rozsudku zorganizoval Jonák před sedmi lety vraždu své manželky Ludviky. Tu za bílého dne zastřelil najatý vrah, který si už svůj trest odpykává. Vynesení rozsudku sledovala naše zpravodajka Lenka Šumová.

Podle rozsudku je nepochybné, že Ivan Jonák zorganizoval vraždu své manželky spolu s taxikářem Tomášem Jeřábkem, který dostal třináctiletý trest odnětí svobody. Miroslav Königsmark je sice vinen neoznámením tohoto trestného činu, ale soud od uložení souhrnného trestu upustil. Všichni tři muži přišli do soudní síně v poutech. Za mřížemi totiž pobývají už kvůli nedokončené vraždě milence Ludviky Jonákové. Po vynesení verdiktu se síní rozléhal pláč příbuzných a tlumené nadávky, zejména Jonákových kamarádů. Ivan Jonák se i po vynesení výjimečného osmnáctiletého trestu snažil se soudkyní diskutovat.

Ivan Jonák: U soudu jsem chtěl říct, že to bylo zmanipulované, což je samozřejmé.

Také dcera Ivana Jonáka Veronika je přesvědčena o tom, že její otec vraždu nenaplánoval. Tvrdí, že její matka zemřela kvůli majetkovým sporům v Discolandu.

Veronika Jonáková: Tam musely být zisky, které prostě nejsou vůbec hlášené, a kdo ty zisky ukradl? A den před máminou smrtí se ztratily všechny tyhle doklady. To je zajímavé, že zrovna den před smrtí si to vybrala a prostě pak ji zabili, že jo.

Všichni tři odsouzení se proti rozsudku odvolali k Vrchnímu soudu. Státní zástupce Jiří Bednář ale úvahy o možné manipulaci procesu odmítá.

Jiří Bednář: Odsouzeni byli na základě jasných důkazů. Tady nebyla žádná manipulace. Dříve ano, ale tentokrát soud rozhodl velmi správně.

Vrchní soud se tímto případem už zabýval. K novému projednání vrátil kauzu poté, co před třemi lety pražský městský soud Jonáka zprostil obžaloby.

Dvě Češky jsou ve vážném stavu po silniční nehodě v americkém Ohiu

Dvě Češky jsou i nadále ve vážném stavu po silniční nehodě v americkém Ohiu. Osmnáctičlenné skupině sokolek z Prostějova přispěchali ihned po nehodě nedaleko Clevelandu na pomoc místní Čechoameričané. Více naše stálá zpravodajka ve Spojených státech Olga Krupauerová.

Sokolky z prostějovských Vrahovic na cestě na Americké sokolské slavnosti v Detroitu musely kvůli technické závadě na jednom z vypůjčených aut zastavit na odstavném pruhu u dálnice nedaleko Clevelandu. Krátce poté narazil do prázdných aut mladý řidič hondy. Eva Lesnová pro Český rozhlas popsala z Clevelandu průběh nehody.

Eva Lesnová: Narazilo do toho předtím toho auta, to odmrštilo a vyletělo a právě srazilo nás, na ty dvě to vlastně spadlo.

Dvě těžce poraněné ženy Jarmila Dontová a Milena Turnová jsou v nemocnici v Clevelandu. Eva Lesnová je spolu s další ženou s lehčím poraněním u manželů Bártíkových, Čechoameričanů, kteří slyšeli o nehodě v televizi. Češkám ihned přispěchali na pomoc a všechny je u sebe doma ubytovali. Prostějovské sokolky by se měly vrátit do České republiky 4. července.

Pravicovým poslancům se nepodařilo zamítnout návrh na majetková přiznání

Návrh vlády jak znepříjemnit život bohatým lidem stále žije. Pravicovým poslancům se nepodařilo zamítnout návrh, aby lidé s majetkem větším než deset milionů korun museli podávat majetková přiznání. Vláda si od návrhu slibuje zjednodušení boje proti daňovým únikům a nepoctivým podnikatelům. Bouřlivou debatu ve sněmovně sledoval náš parlamentní zpravodaj Vladimír Hrubý.

Majetková přiznání vyvolala ve sněmovně vášnivou debatu. Snažil se jí čelit ministr financí Jiří Rusnok. Podle něj vláda chce:

Jiří Rusnok, ministr financí ČR: Usilovat o větší spravedlnost.

Předseda sněmovny Václav Klaus to však pokládá za falešný a neuskutečnitelný populismus.

Václav Klaus, předseda ODS, předseda PSP ČR: A jestli jde o něco, tak jde o výraz typické české závisti a typické české nenávisti k jakémukoliv úspěchu.

Michal Kraus z ČSSD ale připomněl, že návrh na majetková přiznání předložila už před devíti lety právě Klausova vláda.

Michal Kraus, poslanec za ČSSD: Zde za tímto pultem jej předkládal tehdejší ministr financí Ivan Kočárník.

Přibližně po dvou letech byl však paragraf o majetkových přiznáních zrušen. Dnešní stínový ministr financí Vlastimil Tlustý z ODS proti zavedení majetkových přiznání protestuje.

Vlastimil Tlustý, poslanec za ODS, stínový ministr financí: My nechceme, aby v české společnosti se vyplácelo nic nedělat.

Komunista Vojtěch Filip naopak pravicové poslance varuje.

Vojtěch Filip, poslanec za KSČM: Dál bude platit, nikoliv práce, ale majetek jakkoliv nabytý je měřítko hodnot. Je mi vás upřímně líto.

Podle lidovce Miroslava Kalouska se záměr vlády ale mine účinkem.

Miroslav Kalousek, poslanec za KDU-ČSL: Ti nepoctiví, ti by z tohoto návrhu velmi snadno vyklouzli, ti poctiví by byli obtěžováni a šikanováni.

Zamítnutí zákona se pravicovým poslancům zatím nepovedlo. Chyběl jim jeden hlas. O majetkových přiznáních bude teď tedy jednat rozpočtový výbor sněmovny.

Historicky nejhůř skončila letos ČR ve světovém korupčním žebříčku

Historicky nejhůř skončila letos Česká republika ve světovém korupčním žebříčku. V hodnocení společnosti Transparency International se propadla na 47. příčku z 91 zemí. Index se sestavuje na základě rozsáhlých průzkumů mezi lidmi z veřejné sféry a manažery. Jde o to, jak vnímají korupci v té které zemi. Na stupnici mezi nulou a desítkou, kde nula znamená zemi totálně zkorumpovanou a desítka zemi, kde podplácení neznají, dosáhlo Česko na známku 3,9. Pokračuje Pavla Kvapilová.

"Hodnocení Česka je alarmující," řekl nám dnes výkonný ředitel Transparency International Michal Burian. Důvod - o korupci se hodně mluví, málo se potírá, a tak neobstojíme ani ve srovnání s jinými zeměmi z východní Evropy.

Michal Burian: Před námi se objevilo Estonsko, Slovinsko, Maďarsko, Polsko, na jedné úrovni s námi je Bulharsko v této chvíli.

Předsedkyně výkonné rady této organizace Marie Bohatá ale není tak pesimistická. Důkazem je podle ní to, že i když manažeři hodnotí naši republiku špatně, zahraničních investorů v poslední době u nás utěšeně přibývá.

Marie Bohatá: No, já si říkám, že právě ta realita třeba není tak špatná, jak se jeví na základě tohoto indexu.

Žebříček se věnuje veřejné správě a byznysu, ale i jinde se u nás korupci celkem daří. Jak ukázaly další průzkumy v Česku, oblasti nejvíc zamořené korupcí jsou i soudnictví, zdravotnictví a policie. Lidé se ani neváhají k tomu, že občas nějakou obálku podstrčí, přiznat.

Anketa: Podplatil, se nedá říct, ale nějaká pozornost ano.

Jistě, jistě.

No, musím říct, že nepatrně ano.

Při jaké příležitosti?

Anketa: Bylo to ohledně zápisu do katastru nemovitostí.

To, že jde často o úředníky, potvrzuje i Michal Burian z Transparency International.

Michal Burian: Přesně situace na úřadech, cokoliv !!NEROZUMÍM!!, co se týká u nás stavebního povolení, cokoliv, co se týká nebo kontakt s dopravní policií je velmi častým důvodem k dávání úplatků.

Při jednáních o vstupu do EU nás dostihlo Slovensko

Při jednáních o vstupu do Evropské unie nás dostihlo Slovensko. Máme totiž společně devatenáct uzavřených kapitol z jedenatřiceti. Mimo jiné dnes Bratislava uzavřela kapitolu o volném pohybu osob, která stanoví podmínky zaměstnávání občanů budoucích států unie na území současné patnáctky. Z Bruselu telefonuje náš zpravodaj Milan Fridrich.

Ačkoliv Slovensko zahájilo vstupní jednání až loni, téměř dva roky po šesti státech první lucemburské skupiny, kam patří Česká republika, dnes má velké šance začlenit se do Evropské unie v první vlně rozšíření. Zvláště poté, co Slováci uzavřeli dnes volný pohyb osob, kapitálu a soudnictví a vnitro. Slovenský vyjednavač Jan Cígel komentoval jednání těmito slovy:

Jan Cígel, vyjednavač pro vstup SR do EU: Dnes vlastně jsme se dostali na úroveň zemí, které jsou kolem nás, Slovensko od počátku tvrdí, že jeho zájmem je vstup do unie se sousedy, v době, kdy budeme dobře připraveni, negociace potvrzují, že je to realistický přístup.

Diplomaté tvrdí, že vstoupit do unie v roce 2004 tak má šanci deset kandidátských zemí. Rozšíření může proběhnout takzvanou "metodou velkého třesku". Mimo první vlnu by zůstalo pouze Rumunsko, Bulharsko a Turecko.

Na německém trhu s narkotiky se prosazují české drogy

Na německém trhu s narkotiky se prosazují české drogy. Představitelé českých a bavorských protidrogových centrál a celnic upozornili na nebezpečí nelegálních českých laboratoří. Podrobnosti zjišťovala naše zpravodajka v Německu Zita Senková.

Jde především o drogu, která se mezi uživateli označuje jako Krystal. Je derivátem metamfetaminu, který je silnější a ve srovnání s jinými syntetickými drogami i nebezpečnější. Oblibu nachází zejména mezi návštěvníky diskoték. Droga způsobuje nenapravitelné škody na mozku a zvyšuje nebezpečí mrtvice. Jen v Bavorsku zaznamenala policie loni dvojnásobek deliktů se všemi amfetaminovými druhy ve srovnání s rokem 1999. Jak dále upřesnil šéf bavorské protidrogové centrály, která úzce spolupracuje s českými experty, policisté a celníci loni provedli 40 000 kontrol, přičemž v 6 000 případech našli drogy a vyšetřovali celkem 26 000 osob.

Makedonské vládní síly ostřelují vesnici Umin Dol na severovýchodě země

Makedonské vládní síly ostřelují vesnici Umin Dol na severovýchodě země obsazenou albánskými povstalci. Těžké dělostřelectvo a tanky udeřily zároveň na obec Nikuštak ležící jen o dva kilometry dále. Do této obce se v pondělí za pomoci vojáků NATO stáhlo i se zbraněmi několik set bojovníků povstalecké Národní osvobozenecké armády ze strategicky položené osady Aračinovo ležící na okraji Skopje. Reportérům bylo řečeno, aby opustili oblast, protože se chystá velká ofenzíva na pozice rebelů.

Ruská pravoslavná církev nezměnila kritický postoj k návštěvě papeže na Ukrajině

Návštěva papeže Jana Pavla II. na Ukrajině odhalila nejednotnost mezi ortodoxní ruskou pravoslavnou církví a jejími věřícími. Zatímco církevní hodnostáři nezměnili svůj kritický postoj k návštěvě papeže, obyčejní občané by neměli nic proti jeho cestě do Ruska. Z Moskvy telefonuje náš spolupracovník, zpravodaj Slovenské televize Igor Pokojný.

Ruská pravoslavná církev i nadále tvrdí, že nynější návštěva papeže na Ukrajině může jen prohloubit rozpory mezi oběma církvemi. Tento kritický postoj nezmírnila ani omluva papeže za chyby spáchané v minulosti. Ty se podle ruského patriarchy Alexeje II. nedají napravit jen prohlášením. Ruská pravoslavná církev je nespokojená, že papež byl na Ukrajině bez souhlasu ruského patriarchy Alexeje II. Naproti tomu dvě třetiny Rusů by souhlasily, aby papež navštívil i Rusko. Oficiální Moskva se zatím zdržela komentářů k papežově návštěvě na Ukrajině.

Chráněnou domácnost pro deset obyvatel otevřeli dnes na Slapech

Chráněnou domácnost pro deset obyvatel s mentálním postižením dnes otevřeli na Slapech. Toto zařízení má dát těmto lidem šanci zapojit se do normálního života. Projekt byl financován převážně ze sbírky nazvané Akce cihla. Podle vedoucího projektu chráněné domácnosti a místopředsedy sdružení Portus Jiřího Sobka nebude dům ve Slapech sloužit jen pro ubytování jeho obyvatel.

Jiří Sobek: V té první části se nám jedná hlavně o zajištění toho bydlení, které ovšem s sebou nenese jenom prostě pobývání někde, ale právě už zapojení do pracovních činností, zatím pouze, které se týkají právě provozu té domácnosti, to znamená učit se, já nevím, dělat nákupy, vařit, umývat nádobí, prát a tak dále, a vlastně od příštího roku počítáme i s vytvořením zaprvé naší vlastní dílny, a za druhé bychom chtěli hledat i aspoň pro některé ty obyvatele pracovní místa přímo v obci.

Ozvěny z burzy

Akcie na burze dnes přerušily propad posledních dnů a jejich kurs pouze stagnoval. Index PX 50 zůstal na šestitýdenním minimu 416,6 bodu. Obchody na centrálním trhu se přitom zvýšily na 525 milionů korun. Dění na burze pro Český rozhlas shrnuje Milan Vojáček z Conseq Finance.

Při nejednotném vývoji předních titulů byl vývoj na českém akciovém trhu ve středu ve znamení stagnace. Proti pokračujícímu propadu akcií elektrárenské společnosti ČEZ, kde se negativně projevuje nervozita investorů ohledně budoucích vývozů elektřiny do Německa a problémy s jadernou elektrárnou Temelín, si naopak poměrně dobře vedly akcie bank a Českého Telecomu. V případě Komerční banky se bude pozornost investorů zítra určitě upírat k mimořádnému zasedání vlády, které by mělo projednávat privatizační prodej této banky.

Klidné bylo také obchodování s českou měnou. Euro se prodávalo za 33 koruny 85 haléřů, americký dolar za 39 korun a 37 haléřů.

K věci

Jak už jste asi slyšeli, v Česku bují korupce. Alespoň podle žebříčku Transparency International. Česká republika v něm letos skončila historicky nejhůř, když se propadla na 47. příčku z 91 zemí. Podplácí se u nás hodně? Co se s tím dá dělat? O tom teď bude mluvit Pavla Kvapilová s komentátorem Lidových novin Petrem Fišerem.

Pane Fišere, dobrý večer.

Petr Fišer: Dobrý večer.

To hodnocení Česka se zdá být docela vážné, alarmující, jak dnes řekl pan Burian, na druhou stranu, když to komentovala Marie Bohatá, tak řekla, že se jí zdá to číslo tak trošku podivné nebo že nehraje v tom, že sice manažeři zahraniční hodnotí naši republiku špatně, ale zahraničních investorů v poslední době u nás docela přibývá. Co si o tom myslíte? Je to číslo vypovídající? Měli bychom se nad sebou zamyslet?

Petr Fišer: No, já si myslím, že ten důvod, proč sem jdou zahraniční investoři, je jediný, totiž ty pobídky vládní. Je to pro ně poměrně výhodné v této době sem jít a překousnout i tu hroznou korupci a byrokracii, která tady vládne. A paní Bohatá si asi pravděpodobně nepřečetla další průzkumy, které jasně hovoří o tom, že Česká republika je poměrně neprůhledná země, dal bych tady příklad, index neprůhlednosti, který se dělá už delší dobu a kde se z 35 zemí světa ocitáme na šestém místě odzadu, a tam je hodnocena mimo jiné regulace korupce, úroveň korupce, makroekonomická politika, daně a právní ochrana podnikatelů a za námi už jsou jenom takové země, jako je Rusko, Turecko a Čína. Takže si myslím, a kromě toho ještě jiné další průzkumy jako OECD, které každoročně zveřejňuje index korupce, tak také potvrzuje, že na tom nejsme dobře. Takže mě trošku překvapuje ta jistota paní Bohaté. Podle mě ti zahraniční investoři opravdu jdou jenom za tím lákadlem těch pobídek, to znamená nízkých daní, úlev daňových a poměrně levné pracovní síly.

Teď tady mluvíme o veřejné sféře a o byznysu, o podnikání. Krom toho, kde podle vás vůbec nejvíc bují korupce u nás?

Petr Fišer: No, já si myslím, že každý občan se u nás nějakým způsobem už s tím setkal, hovoří o tom i průzkumy veřejného mínění, myslím, že dokonce asi 80 % lidí podle toho posledního průzkumu se setkalo někdy s korupcí nebo respektive s nějakým náznakem toho, že něco za něco bude uděláno rychleji a podobně, já si myslím, že ve státní správě je to poměrně normální běžná věc, neříkám, že by se dávaly stamilionové nebo statisícové úplatky, ale prostě takhle to u nás funguje už delší dobu. Myslím, že občané si ne na to zvykli, ale vědí o tom, že to takhle funguje.

Leckdo se tomu přizpůsobí a udělá to, leckdo se s tím možná nesmíří. Když bychom se bavili o tom, jak proti korupci bojovat, co podle vás může vláda udělat?

Petr Fišer: No, vláda může samozřejmě zdokonalovat celý ten systém státní správy, to znamená technické vybavení a hlavně personální. A tam si myslím, že zůstala ještě hodně dlužná, že ty miliardy, které má k dispozici, nedává tím správným směrem, myslím si, že větší investice do státní správy, především do lidí, kteří by, do kvalitních lidí, kteří by tam pracovali, by bylo tou cestou, jak proti korupci bojovat.

Vy sám, pane Fišere, jste někdy podplatil?

Petr Fišer: Já osobně jsem zatím nic takového neudělal, takže, ale zatím jsem ani nebyl nijak bezprostředně přinucen, asi to je tím, že příliš na úřady nechodím a snažím se jim velkým obloukem vyhýbat.

Myslíte si, že normální člověk raději rezignuje?

Petr Fišer: Já si myslím, že u nás je to trošku už i zažité, že se to ani nepovažuje za korupci, když se dá nějaký menší dárek nebo když se udělá nějaká služba jako protislužba někomu, takže u nás je to trošku už i jakýsi kolorit, jakýsi zvyk, a tam možná bychom měli asi začít každý u sebe, ale vláda to samozřejmě může podpořit tím, že bude zkvalitňovat především personální obsazení té státní správy.

Komentátor Lidových novin Petr Fišer v Ozvěnách dne. Děkuji za rozhovor, na slyšenou.

Petr Fišer: Díky, na slyšenou.

Přepsal: Česká informační agentura

autoři: jkr , ezi
Spustit audio

Více z pořadu