Ozvěny dne 27. 2. 2004

Kompenzace za zvýšení DPH

Důchodci a rodiny s dětmi dostanou ze státní pokladny peníze. Mají jim kompenzovat květnový růst daně z přidané hodnoty. Novelu příslušného zákona dnes i přes odpor opozice schválila Sněmovna. Zatímco komunisté kompenzace pro sociálně slabší vítají, novela jim jako celek připadala slabá a špatná. Občanští demokraté tvrdí, že vláda udělala už při změnách DPH chybu, kterou navržené kompenzační dávky nenapraví. Ministr financí Bohuslav Sobotka je ale spokojený a počítá s tím, že přídavky přijdou státní kasu na víc než 8 miliard korun. Naše parlamentní zpravodajka Milada Richterová přidává podrobnosti.

Milada Richterová: Největší částku by měly dostat rodiny s dětmi.

Bohuslav Sobotka: Více než 1,9 milionů dětí, které mají nárok na dětský přídavek, obdrží 2000 korun a každý důchodce obdrží částku 1000 korun mimořádného důchodu. Kromě těchto jednorázových kompenzací Sněmovna také schválila návrh na to, aby se zvýšil rodičovský příspěvek o 1000 korun ze stávajících 2500 korun na 3500 korun. Tyto změny budou účinné od poloviny letošního roku.

Milada Richterová: Na dotaz Radiožurnálu Sobotka také upřesnil, co přesně znamená v praxi jednorázová sociální kompenzace.

Bohuslav Sobotka: Na rozdíl od rodičovského příspěvku, který se zvyšuje o 1000 korun trvale, ten mimořádný důchod bude vyplacen v letošním roce a mimořádný dětský přídavek bude také vyplacen pouze v letošním roce ve výši 2000 korun na jedno dítě. Jedná se o to v roce vstupu do Evropské unie kompenzovat možné dopady, které toto může mít v cenové oblasti na rodiny s nižšími příjmy, což jsou zejména rodiny s dětmi a rodiny důchodců.

Milada Richterová: Novelu zákona, která má toto vše umožnit, ještě musí posoudit Senát a prezident republiky.

Podle ekonomů však vláda neměla dávky vůbec vyplácet. Zcela totiž ustoupila od původního cíle snížit deficity veřejných rozpočtů a vybrané peníze zase přerozděluje zpět. Nakonec vydá více, než změnami v DPH získá, letos dokonce o 4 miliardy korun.

Stávka hraničních speditérů

Komplikace v provozu na našich hraničních přechodech se Slovenskem a Německem způsobil protest speditérů. Ti přestali v 8 hodin odbavovat kamiony. Protestem si chtějí od vlády vynutit kompenzace za to, že budou muset po našem vstupu do Evropské unie propustit až 3000 pracovníků. Pokračuje redaktor Jan Čamek.

Jan Čamek: S kompenzacemi nesouhlasí ministr financí. Soukromým firmám žádné peníze dávat nechce. Ministerstvo práce a sociálních věcí naopak oznámilo, že na rekvalifikační programy pro propuštěné uvolní až 10 milionů korun. Radiožurnálu to potvrdila mluvčí úřadu Kateřina Prejdová.

Kateřina Prejdová: Přednostně podpoříme rekvalifikační programy a uvolníme na ně prostředky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.

Jan Čamek: Speditéři ale žádají, aby kabinet zajistil pomoc ve výši 90 milionů korun. Podle předsedy Svazu hraničních speditérů Františka Zugara proto mohou protesty pokračovat i několik dní.

František Zugar: Vážným důvodem pro ukončení akce by bylo, pokud by některý z příslušných ministrů písemně se zavázal, že bere zodpovědnost za projednání toho usnesení ve vládě.

Jan Čamek: Potíže způsobil protest hlavně na přechodech s Německem. Na příjezdu do republiky zaplnily kamiony okolí Cínovce a Rumburku.

Projev řidiče kamionu: Máme určité termínované nakládky a vykládky. Takže já jsem mohl ještě dneska vyložit, naložit si ten den a v neděli jsem mohl pokračovat do Rakouska.

Jan Čamek: Klidná situace byla naopak na přechodech se Slovenskem. Kamiony tam začaly zaplňovat parkoviště až kolem poledne.

Přestože od žádného ministra požadovanou písemnou záruku projednání svých požadavků speditéři nedostali, před malou chvílí se dohodli, že protest ukončí společně ve 20 hodin.

Zažehnána stávka strojvůdců Českých drah

Vlaky pojedou na začátku příštího týdne podle plánu. Strojvůdci Českých drah nakonec stávkovat nebudou. Jejich federace se dohodla s vedením společnosti na zařazení do vyšších tarifních tříd. Jak dodává reportérka Viktorie Hošková, pokud by se tak nestalo, vlaky by v pondělí o půlnoci nevyjely a stávka by trvala celých 48 hodin.

Viktorie Hošková: Hrozbu stávky odvrátil takzvaný sborník prací, který začne platit 1. března. Právě ten řadí strojvůdce do jimi požadovaných tarifních tříd.

Petr Šťáhlavský: V případě platnosti od 1. března zabráníme stávce, škodám, které by vážně narušily stabilitu naší společnosti a také by měly negativní dopad na naše zaměstnance i na cestující a dopravce.

Viktorie Hošková: Vysvětluje mluvčí společnosti Petr Šťáhlavský. Strojvůdci to přivítali.

Petr Čechák: Nevidíme rozdíl, aby jeden strojvůdce traťového výkonu byl placen v 7. platové třídě a o kousek dál v 8. platové třídě, poněvadž ty znalosti a ty povinnosti musí být všecky stejné.

Viktorie Hošková: Zdůvodňuje požadavky strojvůdců šéf jejich federace Petr Čechák. Sborník prací přinese nové tarifní zařazení asi 4,5 tisícům pracovníkům Českých drah. Petr Šťáhlavský ale zdůrazňuje, že výše mezd zůstane i po zařazení do vyšších tarifních stupňů stejná.

Petr Šťáhlavský: O kolik se zvýší tarifní část mzdy, o to se sníží ta nezaručená část, ty příplatky a podobné částky.

Viktorie Hošková: Stávka na dráze hrozí i nadále ze strany železničních odborů. Přistoupí k ní, pokud vláda nenajde peníze pro 6000 lidí, které chtějí České dráhy propustit.

Snížen trest policistům, kteří fingovali dopravní nehody

Ostravský Krajský soud snížil tresty policistům, kteří fingovali dopravní nehody. Čtyři obžalovaní působili v řadách policie v okrese Frýdek-Místek a připravili pojišťovny o více než 700 tisíc korun. Jaroslav Kubačka se dočkal snížení trestu na 2 roky a jeho kolega na necelý rok za mřížemi. Další dva policisté dostali podmínku stejně tak jako 11 motoristů, kteří předstírali havárie svého vozu. Jak potvrzuje redaktor Martin Knitl, tresty jsou konečné.

Martin Knitl: Některé nehody se vůbec nestaly. Jindy se využily už havarované vozy ze zahraničí. Vyšetřovatelé objevili také chyby, jako třeba rozdíly ve fotografiích poškozených a nepoškozených vozidel. Jeden podvod se ale neprokázal, a tak se musely tresty snížit až o 3 roky. Mluvčí pojišťovny Václav Bálek potvrdil, že každá odhalená skupina je velmi dobrou zprávou.

Václav Bálek: To, že tam figurují i policisté, to je smutné, ale je to realita a dost často se to objevuje i v jiných případech.

Rozsudek v kauze orchidejí

Dva Češi obvinění na Novém Zélandu z pokusu o pašování orchidejí vyvázli s pokutou 7,5 novozélandských dolarů, tedy přes 135 tisíc korun. Budou také muset zaplatit soudní náklady a výlohy obžaloby. Čestmíra Číhalíka a Jindřicha Šmitáka mohl přitom soud potrestat až tříletým trestem vězení a pokutou 50 tisíc dolarů. Jak ale dodává redaktor Vít Pohanka, jejich prohřešek bude mít dohru v České republice.

Vít Pohanka: Děkana Lékařské fakulty Univerzity Palackého Čestmíra Číhalíka a pracovníka České inspekce životního prostředí Jindřicha Šmitáka počátkem roku zatkla policie na letišti v Aucklandu. V zavazadlech měli asi tři desítky druhů orchidejí, přičemž k vývozu některých z nich potřebovali povolení a to neměli. Děkan Číhalík je s verdiktem spokojen. Jaké bude mít novozélandský soud důsledky na pracovišti, nechtěl děkan Číhalík předjímat.

Čestmír Číhalík: Samozřejmě nevím, co bude po příjezdu. Nicméně musím říct, že jsme sbírali herbářové položky a že skutečně já jsem nevěděl, že herbářová položka podle dodatků k Citesu může být taky tak na to kvalifikována.

Vít Pohanka: Rektorka Univerzity Palackého Jana Mačáková chce s děkanem Číhalíkem mluvit osobně a potom zhodnotí, zda došlo k poškození dobrého jména univerzity. Ohledně Jindřicha Šmitáka má jeho zaměstnavatel jasno. Eva Rolečková je mluvčí České inspekce životního prostředí.

Eva Rolečková: V této chvíli je už jasné, že nemůže pracovat ve funkci inspektora.

Vít Pohanka: Tento případ byl první svého druhu na Novém Zélandu a probíhal za značné pozornosti tamních médií.

A my se celému případu budeme věnovat podrobněji v pořadu Stalo se dnes, který začíná v jednadvacet hodin.

Krátké informace

Základem česko-německých vztahů je společná budoucnost v Evropské unii, nikoli křivdy z minulosti. Český premiér Vladimír Špidla a německý ministr zahraničí Joschka Fischer v Praze se dnes na tom dohodli.

Policii se podařilo rozbít část mezinárodního převaděčského gangu. Působil na celém území republiky a od loňského února převedl minimálně 500 lidí. Mezi 18 členy české větve gangu jsou i 3 ženy.

Na 4 roky za mříže poslal Okresní soud v Břeclavi 19letého Davida Koblasu z Lanžhota. Ten loni v srpnu přepadl dvě čerpací stanice, jednu sázkovou kancelář a recepci hotelu, kde celkem uloupil 150 tisíc korun. Při poslední ozbrojené akci navíc vzal dvě rukojmí včetně policisty.

Nalezeny pozůstatky havarovaného makedonského letadla

Záchranáři nalezli ostatky makedonského prezidenta Borise Trajkovského. Jeho letadlo se včera ráno zřítilo v jižní Hercegovině. Vrak stroje byl lokalizován v minovém poli mezi někdejšími frontovými liniemi bosenské války. Cestu k místu neštěstí proto museli nejprve prozkoumat specialisté s odminovacím vybavením. Všech 9 lidí na palubě nehodu zaplatilo životem. V Makedonii dnes začal třídenní oficiální smutek a do Skopje docházejí kondolence zahraničních představitelů. Lidé zapalují svíčky před prezidentským úřadem, kde jsou vlajky spuštěny na půl žerdi.

Trest smrti pro vůdce japonské sekty

K trestu smrti oběšením odsoudil japonský tribunál Shoko Asaharu vůdce sekty Om sinrikjo. Měl být mimo jiné strůjcem útoku v tokijském metru z roku 1995, kde nervový plyn sarin zabil 12 lidí a několik tisíc dalších přiotrávil. Tento první teroristický útok chemickými zbraněmi byl označen za největší případ masového násilí v Japonsku od 2. světové války. Podrobnosti o procesu má spolupracovnice Radiožurnálu v Japonsku Dana Hašimoto.

Dana Hašimoto: Soud udělení nejvyššího trestu zdůvodnil následovně. Asahara pod rouškou ideje spasení světa připravoval státní převrat, vyzbrojoval sektu střelnými, chemickými a bakteriologickými zbraněmi. 27 osob bylo přitom na jeho přímý rozkaz zavražděno a více než 6 tisíc bylo zraněno při dvou sarinových útocích sekty. Vynesením rozsudku skončila podstatná část procesu, který trval 8 roků.

Trest smrti už dříve v této kauze dostalo dalších 11 členů Om sinrikjo. Sekta, která v době největšího rozmachu měla odhadem 40 tisíc členů, se v roce 1999 za útok v tokijském metru omluvila.

Vyhoštění ruských diplomatů z Litvy

Litva vyhostila 3 ruské diplomaty. Ti v uplynulých dnech opustili zemi. Bližší informace má zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.

Pavel Novák: Důvodem k vyhoštění tří ruských diplomatů byla podle vyjádření litevského ministra zahraničních věcí jejich špionážní činnost. Jak uvedl Antanas Valjonnis, vyhoštění diplomaté se snažili zasahovat do procesu privatizace státního majetku. Nezákonným způsobem také shromažďovali tajné informace o probíhajícím procesu impeachmentu prezidenta Rolandase Paksase. Podle neoficiálních informací se diplomaté také zabývali získáváním důvěrných údajů ohledně národní bezpečnosti Litvy. Očekává se, že Moskva v rámci retorzních opatření vyhostí z území Ruska tři litevské diplomaty.

Nepokoje v Haiti

Nepokoje v Haiti pokračují. Nejméně tři lidé přišli o život v haitské metropoli Port-au-Prince při střetech mezi přívrženci prezidenta Aristida a povstalci. V předměstí hlavního města policie hlásí četné případy rabování. Na drancování obchodů a skladišť se podílelo několik stovek osob. V hlavním městě jsou zavřeny banky i řada obchodů. Povstalci, kteří požadují odstoupení prezidenta, jsou podle svých slov pouhých 15 kilometrů od metropole a město dokonale obkličují.

Skončilo české vysílání Hlasu Ameriky

Dnes končí české vysílán rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Její vlny poslouchali lidé v dobách komunistického režimu téměř potajmu z praskajících reproduktorů rádií. Stanice byla jedním z mála objektivních zdrojů informací, i když totalitní státní moc jí dala nálepku štvavá vysílačka. Proč po více než půl století vysílání končí, řekl Radiožurnálu redaktor české redakce Hlasu Ameriky Jiří Fischer.

Jiří Fischer: Rada guvernérů, která teď řídí Hlas Ameriky, se rozhodla, že vysílání do Evropy již není tak potřebné, že důležité je důležité se hlavně soustředit na boj proti terorismu, to znamená, že cílová oblast je teď Blízký východ a samozřejmě dál zůstává velice silnou oblastí pro Spojené státy Čína a Afrika.

Na vlnách Hlasu Ameriky jste za dobu jeho vysílání mohli slyšet celou řadu osobností české exilové kultury a politiky. Mezi nima byla i dvojice Jan Werich a Jiří Voskovec, kteří se takto v roce 1945 hlásili před odjezdem z New Yorku zpět do Prahy.

Projev hlasatele Hlasu Ameriky: Posloucháte Hlas Ameriky, program určený...

Jan Werich: Moment, moment, pane Máze, přestat, přestat.

Host Jiří Voskovec: Nevyrušujte ho.

Projev hlasatelky Hlasu Ameriky: Na tomto místě musíme hlásit jméno programu. Pokračujte, pane Máze.

Jan Werich: Ne, nepokračovat. Nic.

Jiří Voskovec: Chcete zamezit hlášení? Co se to s váma dneska děje?

Jan Werich: Ne, nic nechci zamezit. Nemůžu najít klíč honem.

Jiří Voskovec: Klíč vod čeho?

Jan Werich: Ale vod tadydle toho tady tý škatule.

Jiří Voskovec: A co to je?

Jan Werich: To je ruční příruční věc. Pokladna ocelová, strašně těžká.

hlasatel Hlasu Ameriky: Pánové, s dovolením, já musím hlásit. Nemohli byste ...

Jan Werich: Moment.

Hlas Ameriky vznikl v době, kdy nacistické Německo ovládalo Evropu a Japonsko a chtělo obsadit Asii. Stanice začala vysílat zprávy a názory Spojených států včetně příslušné propagandy. První relace směřovaly do Evropy, Asie a Afriky.

Premiéra v Divadle na Vinohradech

Slavnostní premiéru hry úspěšného irského dramatika Briana Friela, Lásky paní Katy, uvede dnes večer pražské Vinohradské divadlo. V režii Vladimíra Strniska se v titulní roli představí Jiřina Bohdalová. Ta nám řekla, že současný boom irské dramatiky u nás je do jisté míry způsoben nedostatkem původní české dramatické tvorby.

Jiřina Bohdalová: Já myslím, že kdyby bylo víc našich dramatiků, tak bysme strašně rádi hráli naši dramatiku. Ale tím, že je jich strašně málo, tak saháme prostě po cizích a tenhleten pán, já ho dělám poprvé, tak si myslím, že lidi mají rádi, když jdou na určitý osud. A todle je takovej lidskej osud.