Ozvěny dne 2. srpna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Ministerstvo školství chce zrušit rozdílové zkoušky pro děti, které chodí do základní školy v zahraničí.

osoba:
Pokud tam dítě chodí do školy, pokud je dítě individuálně vzděláváno, tak tam by to zůstalo.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Za vstup do svatovítské katedrály se opět platí. Opatření má regulovat nadměrný turistický ruch.

osoba:
Je to z důvodu regulace, aby nebyla přeplněna katedrála, to znamená, aby došlo k jistému zklidnění.

Jan BUMBA, moderátor:
Ruský prezident Dmitrij Medveděv kvůli ničivým požárům vyhlásil v některých oblastech výjimečný stav.

Dmitrij MEDVEDĚV, ruský prezident:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude oblačno až zataženo, na většině území déšť, v noci v Čechách intenzivní srážky, teploty do 23 stupňů, na východě až 26.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Tereza Tomášková a Jan Bumba.

Ministerstvo školství chce zrušit rozdílové zkoušky pro děti

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer. České děti, které chodí na základní školu v zahraničí, musí minimálně každé dva roky skládat rozdílové zkoušky na české škole. To by se ale v budoucnu mohlo změnit. O zrušení rozdílových zkoušek uvažuje ministerstvo školství. Návrh úředníci předložili už za působení exministryně školství Miroslavy Kopicové.

Klára BÍLÁ:
Kvůli rozdílovým zkouškám se někteří rodiče vzdávají českého občanství pro své dítě. Další důvody rušení zkoušek Radiožurnálu řekla ředitelka odboru základního vzdělávání ministerstva školství Jiřina Tichá.

Jiřina TICHÁ, ředitelka odboru základního vzdělávání ministerstva školství:
Týká se to všech dětí, které jsou po celém světě, hlavně v těch vzdálených v USA, Austrálie, a rodiče mají velké problémy s tím, aby sem jezdili jednou za ty dva roky nejdéle tady na přezkoušení.

Klára BÍLÁ:
Ředitelka pražské Základní školy Jiří Gutha Jarkovského Jitka Kendíková si ale nemyslí, že rušit rozdílové zkoušky je dobrý nápad.

Jitka KENDÍKOVÁ, ředitelka Základní školy Jiří Gutha Jarkovského, Praha:
Myslím si, že zejména u dětí, u kterých je pravděpodobnost, že se vrátí zpátky do České republiky, by to byl krok zpátky.

Klára BÍLÁ:
Návrh ještě bude muset posoudit parlament. Klára Bílá, Radiožurnál.

Schodek státního rozpočtu se snížil na 69 miliard z červnových 75 miliard

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Schodek státního rozpočtu se snížil na 69 miliard z červnových 75 miliard. Jenom v červenci skončilo hospodaření státu v přebytku necelých 7 miliard. Podle Davida Marka ze společnosti Patria Finance se rozpočet vyvíjí lépe než loni.

David MAREK, analytik společnosti Patria Finance:
Pokud budou realizována úsporná opatření v tom rozsahu, v jakém byla minulý týden schválen, pak existuje reálná naděje na tok, abychom se pohybovali na konci roku s deficitem zhruba kolem 160 miliard korun. Takže bychom se mohli jen taktak vejít do schválených mantinelů. Závist bude samozřejmě na ekonomické situaci, tedy na tom, zda zůstane alespoň tak příznivá, jako byla v první polovině letošního roku.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Kraje se přitom obávají chystaných vládních úsporných opatření, která mají snížit zadlužení České republiky. Podle vedení Středočeského kraje mohou ohlášené vládní škrty ohrozit běžný provoz sociálních i zdravotnických zařízení. S vládou chtějí o snížení výdajů jednat.

Václava VAŘEKOVÁ:
Nejsilnější kritika zní ze středních Čech, podle tamního hejtmana Davida Ratha musí kraj už letos hospodařit s o miliardu nižším rozpočtem než vloni. Podle předsedy Asociace krajů, jihomoravského hejtmana Michala Haška zápasí s nedostatkem financí všechny regiony.

Michal HAŠEK, hejtman Jihomoravského kraje, předseda Asociace krajů ČR /ČSSD/:
Obecně platí, že ta finanční situace státního rozpočtu i krajských rozpočtů je zoufale napjatá, blíží se k určité kritické míře.

Václava VAŘEKOVÁ:
Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09 ale musí šetřit všichni, tedy i kraje, vedení středních Čech by pak podle něj mělo přehodnotit své hospodaření.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Možná by bylo dobré otevřít také diskusi, jestli Středočeský kraj by raději neměl část svých peněz místo na proplácení poplatků u lékaře nebo místo hrazení jízdného zdarma svým studentům raději směřovat tyto prostředky do sociální oblasti.

Václava VAŘEKOVÁ:
O úsporách a jejich dopadech do krajských rozpočtů by měla vláda s hejtmany jednat pravděpodobně ještě v srpnu. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Za vstup do svatovítské katedrály se opět platí

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Do katedrály svatého Víta v Praze se ode dneška znovu platí vstupné. Jedna z nejznámějších památek je nově zařazena mezi prohlídkové okruhy Pražského hradu. Vstup zdarma mají jenom věřící, kteří se do katedrály přijdou pomodlit. Ostatní návštěvníci se bez vstupenky dostanou jen do malého prostoru u vchodu.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Katedrálu svatého Víta už od rána obklopovaly stovky turistů. Většina z nich o tom, že musí platit vstupné, ani nevěděla.

osoba:
Vždycky, když jsme tady byli, tak to tady bylo zadarmo.

osoba:
Je to kostel, tak si nemyslím, že bychom měli za vstup platit.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Správa Pražského hradu si od nového opatření slibuje, že katedrála už nebude muset čelit takovému náporu turistů a v neposlední řadě se zlepší i chování některých návštěvníků.

Václav SOUKUP, manažer pro provoz katedrály:
Spousta turistů se nechová k tomuto objektu tak jako ke stánku božímu, ke kostelu, občas to tam vypadalo jak na nádraží.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Říká manažer pro provoz katedrály Václav Soukup. Někteří návštěvníci si ale stěžují, že není možné zakoupit si levnější vstupenku pouze pro vstup do katedrály a musí zaplatit za prohlídku celého pražského okruhu. Velká trasa přitom vyjde na 350, malá na 250 korun. Martina Spěváčková, Radiožurnál.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A k tématu se vrátíme ještě v publicistické části Ozvěn dne.

Rusku hrozí nová vlna požárů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Centrální část Ruska dál pustoší ničivé požáry. Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyhlásil v sedmi regionech výjimečný stav. Nejméně 34 lidí podle úřadu zahynulo, tisíce přišly o dům. Předpověď není optimistická ani pro příští dny. Znovu mají být čtyřicetistupňová vedra.

Lenka KABRHELOVÁ:
Ruský prezident Dmitrij Medveděv apeloval na občany, aby byli krajně opatrní a pozorní. Po týdnech trvajících vedrech a suchu stačí jedna jiskra a vyprahlá půda se může znovu vznítit. V 7 regionech, kde platí výjimečný stav, bude s likvidací požárů pomáhat armáda. Lidé budou mít zároveň dočasně zakázáno vcházet do lesů. Podle ruského ministerstva pro mimořádné situace hoří na ploše více než tisíce kilometrů čtverečních. S plameny bojuje na 180 tisíc hasičů a záchranářů vyzbrojených pozemní i leteckou technikou. Úřady poskytují pomoc tisícům lidí, které oheň připravil o střechu nad hlavou nebo vyhnal z domovů. S důsledky požárů se potýkají i obyvatelé hlavního města, které znovu zahalil hustý smog a dým. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Izrael nakonec souhlasí s mezinárodním vyšetřením svého květnového zásahu proti humanitární flotile

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Izrael nakonec souhlasí s mezinárodním vyšetřením svého květnového zásahu proti humanitární flotile plující do palestinské Gazy. Oznámila to izraelská vláda. Zahájení vyšetřování už potvrdil také generální tajemník OSN Pan Kimun. Izraelští vojáci při obsazování lodí zastřelili 9 tureckých aktivistů. Nezávislému vyšetřování se Izrael dosud bránil, ačkoliv ho k tomu vyzvala i Rada bezpečnosti OSN.

Břetislav TUREČEK:
Změna izraelského postoje přichází přesně dva měsíce a dva dny po krvavém incidentu. Jak teď prohlásil izraelský premiér Netanjahu, jeho země prý nemá co skrývat. Židovský stát výzvy k nezávislému vyšetření odmítal s tím, že incident dostatečně objasní jeho vlastní armádní komise. Pan Kimun vnitroizraelské vyšetřování ocenil. Jak ale dodal, těžko prý jeho výsledky získají důvěryhodnost před okolním světem. Předpokládá se, že panel OSN povede bývalý novozélandský premiér Geoffrey Palmer, který je expertem na mezinárodní námořní právo. Své odborníky do jeho týmu mají vyslat Izrael i Turecko. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Jeruzalém.

Monzunové záplavy v severozápadním Pákistánu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nejméně dvanáct set, takový je zatím počet obětí monzunových záplav v severozápadním Pákistánu. Živelná pohroma je největší v dějinách země, zasáhla už více než dva miliony lidí. Vodní živel doslova spláchl celé vesnice a zničil tisíce domů. V postižených oblastech hrozí epidemie.

Jaromír MAREK:
Zažívacími chorobami nebo dokonce cholerou je zasaženo asi sto tisíc lidí, převážně dětí. Studny jsou znečištěné a pitná voda se stala vzácností. Do záchranných prací nasadila vláda 30 tisíc vojáků a desítky vrtulníků, které do zatopených oblastí dopravují základní potraviny. Mnozí lidé si ale stěžují, že úřady pro ně nic nedělají a pomoc postupuje jen pomalu. Spojené státy přislíbily 10 milionů dolarů, stejnou částku věnuje OSN. Evropská unie vyčlenila na pomoc Pákistánu 30 milionů eur. Jaromír Marek, Radiožurnál.

Jörg Haider údajně disponoval tajnými účty v zahraničí

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Někdejší rakouský politik Jörg Haider údajně disponoval tajnými účty v zahraničí. Podle vyšetřovatelů měl Haider až do své tragické smrti v roce 2008 v lichtenštejnských bankách ukryto kolem 5 milionů eur. Jednu dobu prý až 45 milionů. Detektivové z Německa, Švýcarska a Rakouska teď zjišťují původ těchto peněz. Mají podezření, že mohly pocházet z úplatků. Téma podrobně rozebereme v publicistické části těchto Ozvěn dne.

Komplikace na mezinárodní železniční trati z Prahy do Děčína a Německa

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Komplikace na mezinárodní železniční trati z Prahy do Děčína a Německa budou trvat ještě týden. Způsobila je výluka zabezpečovacího zařízení. V Roztokách u Prahy se ve čtvrtek po požáru porouchalo toto zařízení. České dráhy dnes kvůli tomu zrušily severně od hlavního města asi čtvrtinu vlaků. Celý den situaci sledoval reportér Pavel Pavlas. Pavle, proč bude oprava trvat tak dlouho.

Pavel PAVLAS:
Hezký večer. Protože požár, který ve čtvrtek odpoledne zachvátil zabezpečovací zařízení, ho poškodil mnohem víc, než technici a zástupci drah předpokládali. Oni ho sice už začali rozebírat o víkendu, ale až dnes zjistili, že oprava bude trvat mnohem déle, proto bude na této trati platit omezený provoz i v následujících dnech, tedy že České dráhy zruší v ranní a odpolední špičce zhruba čtvrtinu vlaků, které by měly tímto úsekem projíždět. Mezi zrušené spoje patří i pražská příměstská linka S41, která jezdí do Roztok u Prahy z pražské Libně.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Vy jste byl, Pavle, přímo na nádraží v Roztokách u Prahy, co těm omezením říkali cestující?

Pavel PAVLAS:
Samozřejmě je to nepotěšilo, někteří nadávali na to, že přijdou ráno pozdě do práce nebo na jednání, vesměs ale o problému věděli, ale věřili, že ho dělníci opraví už během uplynulého víkendu. Pro Radiožurnál Pavel Pavlas, Roztoky u Prahy.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co vám nabídneme v následujících minutách? Dokáže ministerstvo zdravotnictví i přes škrty ve vládních výdajích zajistit dostatečně kvalitní péči o pacienty? Jak Rusko bojuje s ničivými požáry. A jak opětovné zpoplatnění vstupu do svatovítské katedrály komentuje Petr Fischer.

Dokáže ministerstvo zdravotnictví i přes škrty ve vládních výdajích zajistit dostatečně kvalitní péči o pacienty?

Jan BUMBA, moderátor:
Šetření ve vládních výdajích prý může ohrozit rozsah a kvalitu zdravotní péče. Je o tom alespoň přesvědčen středočeský hejtman a poslanec v ČSSD David Rath. Už letos se údajně nemocnice propadají do ztrát a příští rok může být situace ještě horší. Od opozičního politika jde možná o očekávatelnou rétoriku, ale na neoblomnost ministra financí Miroslava Kalouska, který trvá na úsporách, naříkají i někteří ministři, takže jak to bude ve zdravotnictví. Ministrem zdravotnictví je Leoš Heger z TOP 09. Dobrý den.

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře, jak vážně se vašeho resortu dotknou plánované úspory, teď mám samozřejmě namysli ono zmrazení zhruba 10 miliard ve výdajích ministerstev?

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Tak samozřejmě, že ty dopady na ministerstvo zdravotnictví budou, budou to dopady do úřadů, mohou to být dopady do organizací, které jsou závislé na rozpočtových prostředcích, což jsou například krajské hygienické stanice, z části Státní ústav pro kontrolu léčiv a podobné instituce. Ale já bych rád zdůraznil, že tyto dopady se netýkají přímo fondu zdravotní péče zdravotních pojišťoven, který se tvoří mimo státní rozpočet a kde samozřejmě škrty ve státním rozpočtu už byly provedené dříve tím, že nebyl navýšen příspěvek státu za pojištěnce, což je vážný zásah do jaksi rozvoje pojistného systému, ale netýká se to těch škrtů, které teďka provedl pan ministr Kalousek.

Jan BUMBA, moderátor:
Mimochodem, když jste, pane ministře, zmínil ono uvažované zvýšení státních plateb za pojištěnce, tak to je věc, o které vlastně minulá vláda Jana Fischera nerozhodla. Vaše předchůdkyně ve funkci požadovala, aby došlo k tomuto zvýšení, takže to už je hotovo, je rozhodnuto o tom, že tento příspěvek se zvyšovat nebude.

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Já si myslím, že už bylo rozhodnuto za té minulé vlády a že prostě ten návrh paní ministryně Juráskové neprošel, ale tím se za ním stala, rozhodně vznikla tečka, a pravděpodobně v té situaci nebo zcela jistě v té situaci, v které je státní rozpočet, to nepřipadá otevřít, určitě ne v tomto roce.

Jan BUMBA, moderátor:
Jinými slovy, vy sám tento návrh nebo obdobný návrh nepředložíte?

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Tak já ho určitě budu se snažit diskutovat pro příští rok přinejmenším.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře, jak byste rozptýlil ty obavy hejtmana Ratha, že se může zhoršit rozsah a kvalita péče.

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Já si myslím, že pro letošní rok to ještě není nic tragického, protože pojišťovny žily z části ještě z rezervních fondů a ty postupně vyčerpávají, ale ta hrozba, že dochází jaksi k prodlužování dob splatnosti, ta se objevuje a je samozřejmě vážnou, já jsem se pohyboval ve zdravotnictví sice na úrovni poskytovatelů péče nemocnic řadu let, přes 15 let, a zažil jsem několik období, kdy ta situace byla velmi tragická, je to nepříjemné, doby splatnosti strašlivě komplikují život jak pojišťovnám, tak všem poskytovatelům, ale v žádném případě tedy nelze čekat nějaké tragické dopady na pacienty.

Jan BUMBA, moderátor:
Jsou to jen doby splatnosti, protože hejtman Rath mluví o tom, že krajské nemocnice dostávají od pojišťoven o 14 procent peněz méně, než loni?

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Já jsem tenhle ten údaj viděl v tiskové zprávě, nechal jsem ho prošetřit a mně se zdá, že ve zbytku zdravotnického systému tomu tak není a překvapuje mě, že by tomu tak mělo být ve Středočeském kraji.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře, řekl jste několikrát během tohoto rozhovoru, že v letošním roce to ještě není tak vážné, mám tomu rozumět tak, že nějaká krize finanční může přijít příští rok?

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Tak příští rok se opravdu odhaduje těch 10 miliard minus a bude se o tom hovořit při přípravě rozpočtu v podzimních měsících, ten státní rozpočet samozřejmě může ovlivnit systém pojistného právě tím příspěvek za státního pojištěnce. A příští rok lze tedy čekat, že v tom zdravotnictví opravdu nastanou tvrdé chvíle.

Jan BUMBA, moderátor:
Co s tím budete dělat jako ministr?

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
No, s tím se dá dělat jedině to, že se budou hledat rezervy v systému zdravotnictví, záleží na tom, jaké budou ty kroky, pokud ty škrty by byly ve státním rozpočtu, tak tam je potom riziko, že některé investiční akce se zastaví nebo zmrazí, je riziko, že by nemohly být naplněny všechny akce, které se týkají evropských fondů a ...

Jan BUMBA, moderátor:
A platy zdravotníků, hrozí, že budou muset klesnout platy lékařů nebo sester?

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
No, tak to samozřejmě je vždycky rizikové, když začnou mít nemocnice nebo zdravotnická zařízení problémy ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže vyloučit se to nedá, řekněme.

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Vyloučit se to určitě nedá, ale na druhou stranu já myslím, že zatím se bavíme teoreticky, jestli bude krize pokračovat, tak samozřejmě toto riziko hrozí, jestli bude hospodářské oživení a znovu tedy se začnou plnit fondy pojišťoven, trošku optimistickým způsobem, tak pak by se ta věc měla rychle restituovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Děkuju, děkuju za pozvání, na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
S ministrem se dnes poprvé sešel prezident Svazu pacientů Luboš Olejár. Dobrý den přeji i vám.

Luboš OLEJÁR, prezident Svazu pacientů:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Uklidnila vás dnešní schůzka v tom, že nedojde k nějakému zhoršení rozsahu a kvality péče?

Luboš OLEJÁR, prezident Svazu pacientů:
Tak na jedné straně je třeba říci, že tento ministr zdravotnictví je racionální člověk a my jsme to tak i přivítali, že v podstatě se s tím dá debatovat a ze schůzky, kdy jsme mu předložili 32 bodů, my jsme probrali asi 6 zásadních takových klíčových, pro nás klíčových, a jeden z těch bodů je samozřejmě i dostupná zdravotní péče, tento problém, který my vnímáme, pokud hovoří, jak jsem ho slyšel o tom, že tedy v tomto roce nedojde k, řekněme, snížení prostředků na péči, to si teda skutečně nemyslím, protože už jenom tím, že zdravotní pojišťovny zahrnuli do paušálu například zdravotní dopravní službu, kterou účtovali samostatně, tím ztížili těmto nemocnicím vlastně přísun prostředků ...

Jan BUMBA, moderátor:
Jinými slovy vy říkáte, že už nyní dochází ke zhoršování péče?

Luboš OLEJÁR, prezident Svazu pacientů:
No, určitě dochází, protože to je zpráva ze všech krajů, kterou vnímáme, takže to není jenom o Středočeském kraji, čili pan ministr prostě možná nemá dobrý jaksi servis v tuhle chvíli o tomto, ale já se domnívám, že tam skutečně na konci roku bude problém v tom dofinancovat péči a dojde určitě v prosinci, neli v listopadu k tomu, že budou se vyhlašovat pořadníky možná na operace ...

Jan BUMBA, moderátor:
Předpokládám, že s těmito obavami jste seznámil i ministra, co vám na to řekl?

Luboš OLEJÁR, prezident Svazu pacientů:
To jsme se, pravda, my bavili trošku okrajově o tomto tématu, to jaksi zajištění financování péče, protože by se měl jiný okruh témat, ale obecně to vyplývá i z toho, že v podstatě my jsme mu představovali, jestli argumenty pro to, například, že se poplatkama zatěžuje pacient, tak samozřejmě i lékaři, kteří jdou výkonově, tak jsou samozřejmě na tom bití, protože pacienti nejdou k lékařům, takže nemají výkony, to se týká nemocnic a tím pádem samozřejmě to spadá do kategorie potom ostatních pojištěnců. Víme, že v této zemi je 59 procent státních pojištěnců financovaných z příspěvku ministerstva financí a tudíž zdravotní pojišťovny již nedostanou přidáno, dneska je to přes 700 korun něco, oproti /nesrozumitelné/ zaměstnance, takže ten problém a ten propad samozřejmě vyskočí na částku příštího roku, ale již v tomto roce je první signál ze strany zdravotních pojišťoven tím, že byly jaksi vyúčtovávány ty zdravotní dopravní služby, a to jsou ...

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává prezident Svazu pacientů Luboš Olejár. Děkujeme za rozhovor a omlouváme se za horší kvalitu telefonní linky.

Rusko bojuje s ničivými požáry

Jan BUMBA, moderátor:
V sedmi ruských regionech platí výjimečný stav. Lesní požáry, které v evropské části země hoří už minulého týdne, se rozšiřují, polykají další hektary půdy, nejméně 34 lidí zahynulo, tisíce dalších přišly o domovy nebo je musely opustit kvůli bezprostřednímu ohrožení. S důsledky požáru se potýkají prakticky všechna větší města. Do Moskvy zdravím naší tamější zpravodajku Lenku Kabrhelovou. Dobrý den.

Lenka KABRHELOVÁ:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Kde všude výjimečný stav platí a co to pro lidi znamená?

Lenka KABRHELOVÁ:
Tak těch regionů je tady skutečně sedm, je to oblast Voroněžen, Nižného Novgorodu, Vladimiru, Rjazani, Mordově republiky Marii L a také celá moskevská oblast, která vlastně okružuje hlavní město Moskvu. Znamená to, že hasit bude pomáhat hasičům a ministerstvům pro mimořádné situace také ruská armáda, pro občany to jinak bude znamenat, že bude omezen jejich pohyb právě po lesích, kde zuří těch požárů nejvíc, celkem jinak jsou ale plameny zaregistrovány ve 14 regionech, není to jenom těch 7, kde je vyhlášen teď stav nouze, za posledních 24 hodin, jenom pro ilustraci, vypuklo nových 500 požárů, z nichž tedy většinou podle ruských úřadů se podařilo uhasit, ale přeci jen v tuhle chvíli ty plameny zuří na ploše pěti set tisíc hektarů. Pro lidi to samozřejmě znamená, když jsi se ptal krajní obezřetnost, protože ta vedra podle meteorologů mají trvat i v příštích dnech, ve čtvrtek, v pátek se mají vystoupat znova na 40 stupňů Celsia, takže krajní obezřetnost.

Jan BUMBA, moderátor:
Možná to bude znít zvláštně, tato otázka, ale proč se požáry nedaří dostat pod kontrolu, jsou prostě tak rozsáhlé, že není v lidských silách je nějak lokalizovat?

Lenka KABRHELOVÁ:
Těch faktorů je určitě víc, jednak jsou to vedra, sucha, v některých těch vesnicích nebo na místech, kde ty požáry se daří hasit, panuje třeba až 44 stupňů Celsia, v tuhle chvíli a je to také vítr, který rozdmýchává planety, plameny, promiňte, a zároveň způsobuje to, že se šíří docela nekontrolovatelně dým, takže je i těžké nasadit letadla do boje proti ohňům. A samozřejmě je to také nedostatek sil, často i to, v jakém porostu ty ohně zuří, často se šíří korunami stromů, zejména jehličnanů a je vlastně nemožné nějakým způsobem zabránit tomu, aby se ty požáry šířily, ale je také důležité zmínit vlastně lidský faktor, protože dnes to i veřejně řekl ministr pro mimořádné situace Sergej Šojgu, který mluvil o tom, že samozřejmě Rusové pochopitelně prchají z těch měst, kde se nedá vydržet kvůli vedrům, kvůli smogu, kvůli ostrému zápachu dýmu, na venkov a právě do lesů, tradičně v Rusku se k tomu stanování pojí i grilování, kouření, alkohol a tak dále, ministr velice důrazně upozorňoval na to, že opravdu v tuhle chvíli stačí jedna jiskra, bezohlednost a je zle, vyzval koneckonců k obezřetnosti a k ohleduplnosti lidi i ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Jan BUMBA, moderátor:
Jedna z těch aktuálních zpráv mluvila o tom, že ruské úřady s dost velkými obavami sledovaly nebo sledují plameny postupující k jadernému výzkumnému středisku poblíž města Nižnij Novgorod, tam se oheň podařilo zastavit?

Lenka KABRHELOVÁ:
To je pravda, sledují to s velkými obavami, zatím se zdá, že se je podařilo zastavit, alespoň to tedy tvrdí i mluvčí společnosti Rosatum, což je státní firma, která má to centrum v Sarově v Nižninovgoradské oblasti ve správě, v oblasti také podle úřadu se dramaticky zvýšil počet hasičů, kteří tedy prý jsou na pozoru, pokud by se tam měly objevit nějaké nové požáry, jsou okamžitě být připraveni zasáhnout, ale jak jsem zmínila, tu situaci komplikuje to, že opravdu se tam vznáší hustý dým a je těžké i nasadit i letadla.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává moskevská zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová. Děkuji za informace.

Zpoplatnění vstupu do svatovítské katedrály

Jan BUMBA, moderátor:
Kdo si chtěl dne jako turista prohlédnout snad nejproslulejší pražskou, ostatně i českou památku katedrálu svatého Víta, musel si poprvé po letech připravit peníze na vstupné, přesněji 200 nebo 350 korun, některé návštěvníky změna, kterou zavedla Správa Pražského hradu, zaskočila.

osoba:
Já mám tady děti s příměstského tábora a určitě, pokud se to bude platit, tak je to pro nás komplikace, protože ty děti mají dotovaný tábor a jsou to děti z více početných rodin, takže jsou tam 3, 4 sourozenci, takže samozřejmě to je pro nás výdaj navíc.

Jan BUMBA, moderátor:
Jiní turisté, zvláště z ciziny, naopak vzali novinku jako samozřejmost.

osoba:
Myslím, že za prohlídku by se mělo platit, protože ta katedrála je opravdu nádherná.

Jan BUMBA, moderátor:
A proč radní správa znovu sáhla ke zpoplatnění vstupu do katedrály, vysvětlil naší reportérce manažer jejího provozu Václav Soukup.

Václav SOUKUP, manažer pro provoz katedrály:
Aby nebyla přeplněna katedrála, to znamená, aby došlo k jistému zklidnění, byla tam určitá kultura v katedrále toho chování.

Jan BUMBA, moderátor:
A na lince je nyní Michaela Harvanová, která působí ve výboru průvodcovské asociace. Dobrý den přeji.

Michaela HARVANOVÁ, výbor Asociace průvodců ČR:
Dobrý den. Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že to bude fungovat, že vstupné do katedrály skutečně přispěje ke zklidnění, že odpadnou fronty, tlačenice uvnitř.

Michaela HARVANOVÁ, výbor Asociace průvodců ČR:
Já bych určitě chtěla mluvit za sebe, jako za Michaelu Harvanovou, za celý výbor asociace, protože k tomu nemám pověření, ale moje praktická zkušenost je ta, že samozřejmě do té katedrály se asi dostanou opravdu ti, co jí chtějí celou vidět zevrubně, ale myslím si, že ta vstupenka je rozhodně drahá, měla by se dá možnost, aby se mohla navštívit jenom katedrála, rozhodně /nesrozumitelné/ a jinak proti zpoplatnění vstupenek já osobně nic nemám, protože platí se, koneckonců o tom jste mluvili už dneska během celého dne, se platí i v jiných městech, v jiných státech a lidé do těch katedrál chodí také. Ale ...

Jan BUMBA, moderátor:
Když se před lety platilo vstupné do Víta, pak to bylo zrušeno, osvědčilo se to tehdy?

Michaela HARVANOVÁ, výbor Asociace průvodců ČR:
No, já myslím, že asi určitě tam chodily menší návaly, ty návaly jsou, opravdu tam byly příšerné, to se, to se čekalo i třeba hodinu na vstup do katedrály. V některých dnech v sezónách, v určitých termínech, ale zase na druhou stranu moje zkušenost byla taková, že když byl zpoplatněn vstup do katedrály a mohlo se chodit jenom do malé části, tak ta část byla tak opravdu mrňavá, že tam se stejně do toho nikdo nevešel.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává Michaela Harvanová, průvodkyně, člena výboru české Asociace průvodců, děkujeme za rozhovor, na shledanou.

Michaela HARVANOVÁ, výbor Asociace průvodců ČR:
Na shledanou.

Změna Pražského hradu

Jan BUMBA, moderátor:
A ke změně pro návštěvníky Pražského hradu máme i dnešní poznámku Ozvěn dne od Petra Fischera, vedoucího kulturní redakce České televize.

Petr FISCHER, vedoucí kulturní redakce České televize:
Katedrála svatého Víta je opravdovým symbolem českého národa. Nejlépe to dosvědčuje fakt, že se katolická církev a stát nemohly celých 20 let dohodnout, komu z nich tento svatostánek patří symbolicky české. Nedávná osvobozující dohoda, totiž, že katedrála tak nějak patří nám všem, byla překvapivě podtrhnuta komerční klauzulí, podle níž se do katedrály vstupuje jen za poplatek. Na tom by nebylo nic podivného, kdo chce vidět symbol dějin češství zblízka, ať už domácí nebo host, nesmí litovat těch pár korun, ostatně i v jiných evropských zemích se za vstup do významných národních katedrál platí. Problém je až v tom, že Správa Pražského hradu zařadila vstupné do katedrály do dvou prohlídkových okruhů po Hradě. Nejde až tolik o vyšší cenu, která čítá dvě až tři sto koruny české, nýbrž o to, že kdo si chce prohlédnout katedrálu, je zároveň nucen k tomu, aby platil za prohlídku jiných budov, kam vůbec nechtěl zamířit, nebo kam kvůli nedostatku času nemůže jít. Nemá to ani vnitřní prostorovou logiku. Chrám svatého Víta sice tvoří centrum hradního komplexu, ale nejenom jako budova sakrální se z okolí vymyká. Zkuste si představit Hradčany bez věží Víta? Propojovat katedrálu povinně s ostatními prostory nedává jiný smysl, než ekonomický. Turisté, vlastenci či prostí zvědavci ze zahraničí se tak stávají předmětem regulace turistického průmyslu, jehož maximum je vydělat co nejvíce bez ohledu na metody. Návštěvníkům posvátného místa českého národa, pokud nejsou věřící, nebo přítomnost víry věrohodně nepředstírají, se tím zužuje svoboda volby, dokonce jsou přinuceni k následování prefabrikovaných tras, dále omezujících možnost najíst něco takového jako je originální zážitek. Volba toho, kam a jak se budu dívat, je přitom poslední únikovou cestou, jak se vytrhnout z mechanismů všudypřítomné průmyslové turistiky dodávající jednotné a opakovatelné zážitky i tam, kde se očekává osobní pouto. Vztah k národnímu symbolu se komplikuje zbytečným a absurdním lesem ekonomických a marketingových překážek. Překvapuje to nejen proto, že se něco takového děje v prezidentském centru státu, ale i proto, že Hradu momentálně vládne Václav Klaus. Velký český patriot a muž, který celý svůj politický život obětoval odstraňování bariér všeho druhu, zejména těch ideových a tržních. Tato krátká rozhlasová poznámka budiž tedy brána coby vyjádření naděje, že prezident si brzy všimne, ale s regulací kolem chrámu svatého Víta důkladně proseká. Národní symbol si takové mimořádné nasazení a nevídanou odvahu prezidenta jistě zaslouží.

Jan BUMBA, moderátor:
Soudí Petr Fischer, vedoucí kulturní redakce České televize.

Zveřejnění jmen aktivních agentů tajné služby možná bude řešit sněmovní branný a bezpečnostní výbor

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Zveřejnění jmen aktivních agentů tajné služby možná bude řešit sněmovní branný a bezpečnostní výbor. Mimořádné zasedání by mohlo být příští týden. Uvedl to předseda výboru František Bublan. Jména činných agentů se nedopatřením ocitla na několik týdnů na webových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů. Zdeněk Hazdra, pověřený řízením ústavu, pochybení přiznal.

Zdeněk HAZDRA, pověřený řízením Ústavu pro studium totalitních režimů:
Tam je důležité to datum 15. 2. 1990, to, co je před tímto datem, my můžeme ze zákona zveřejňovat o osobách činných ve zpravodajství. To, co je po 15. 2. 1990, my zveřejňovat nemůžeme. A kde se stala chyba, tyto materiály neměly být na stránkách Archivu bezpečnostních složek zveřejněny, to mělo být nejdříve analyzováno a na web se měly dostat pouze ty materiály, které tyto informace neobsahují.

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Také z tohoto důvodu Hazdra odvolal ředitele Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého.

České aerolinie vyčlenily údržbu letadel do dceřiné společnosti

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
České aerolinie vyčlenily údržbu letadel do dceřiné společnosti. Vznik nové firmy Czech Airlines Technics je součástí plánu na záchranu ztrátových aerolinek. Po oddělení charterové přepravy a odbavení cestujících jde letos už o třetí osamostatnění specializovaných aktivit aerolinií. Loni národnímu dopravci kvůli ekonomickým problémům hrozilo dokonce i ukončení provozu. Pomohla mimo jiné dvoumiliardová půjčka, kterou stát nakonec vyměnil za větší podíl ve firmě.

Kvůli výrokům Camerona si pákistánská vláda předvolala velvyslance Velké Británie v Islámábádu

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Kvůli výrokům britského premiéra Davida Camerona si pákistánská vláda předvolala velvyslance Velké Británie v Islámábádu. Při své návštěvě Indie Cameron minulý týden Pákistán obvinil, že vyváží terorismus do zahraničí. Obvinění Islámábád zasáhlo o to citlivěji, že se několik dní před tím ve zveřejněných tajných dokumentech Pentagonu objevilo obvinění, že pákistánská rozvědka tajně spolupracuje s afghánskými povstalci. Na protest proti Cameronovým výrokům zrušil šéf pákistánské rozvědky chystanou cestu do Londýna.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Kde vzal někdejší rakouský populista Jörg Haider desítky milionů, které údajně schoval v zahraničních bankách. Pomůže zlepšit chování českých řidičů internetová autoškola. A na světě je prý zatím nejpádnější důkaz, že země se otepluje. Přiměje to politiky k ráznějším krokům proti změnám klimatu.

Kde vzal někdejší rakouský populista Jörg Haider desítky milionů

Jan BUMBA, moderátor:
Bývala nejvýraznější a také nejkontroverznější postavou rakouské politické scény. Jörg Haider, někdejší korutanský hejtman a lídr krajní pravice, zahynul předloni při automobilové nehodě, když údajně řídil opilý, teď po téměř dvou letech se jeho jméno znovu dostalo do popředí zpravodajských relací. Týdeník Profil totiž v nejnovějším vydání píše, že Haider nashromáždil nashromáždil na tajných kontech v zahraničí přes 45 milionů eur. Do Vídně zdravím naší spolupracovnici Marii Woodhamsovou. Dobrý večer.

Marie WOODHAMSOVÁ:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
O co se opírá ten článek v rakouském časopisu?

Marie WOODHAMSOVÁ:
Tak týdeník Profil neodkrývá konkrétně svůj zdroj informací, autoři článku používají termíny jako podle našich rešerší se našlo nebo stalo to a to, nebo jak jsme se dozvěděli od důvěrného člověka, který stál v blízkosti hejtmana Jörga Haidera a podobně. Naznačují také, že se na různé podezřelé skutečnosti přišlo náhodně při vyšetřování jiných dvou skandálů, a sice vytunelované HypoBanky, největší finanční instituce v Korutanech, no, a pak také aféry s privatizací bytů, které údajně, nebo kde údajně měl bývalý ministr financí Grass spolu se svými kamarády a kolegy přijít si k velkým penězům ve formě provizemi, mimochodem, tento Grass, byl to tehdy nejmladší člen tehdejší vlády, byl spolustraník Jörga Haidera.

Jan BUMBA, moderátor:
A ty Haiderovy miliony, abych tak řekl, ví se nebo tuší se, odkud přesně se vzaly, odkud pocházely?

Marie WOODHAMSOVÁ:
Přesně zatím určitě ne, proslýchá se, že finance snad plynuly z různých transakcí vzpomínané korutanské Hypo Adria Banky, ale hovoří se a píše také o mafiánském přivážení peněz doslova v plastických taškách. To prý měl zabezpečovat Haiderův věrný přítel, syn libyjského vůdce Kaddáfího, on tady letos studoval a o Haiderovi přátelství s ním se už dávno šeptalo, tyto peníze snad měly sloužit Haiderově straně na financování voleb.

Jan BUMBA, moderátor:
A na tuto notu Jörg Haider tedy k těm penězům jaksi měl mít přístup, anebo mu podle citovaného článku přímo patřily?

Marie WOODHAMSOVÁ:
Je to taky takové trošku nejasně řečeno, dalo by se z těch informací týdeníku Profil usoudit, že je měl Haider k dispozici, že s nimi mohl nakládat. Také tam stojí, že Haiderův tiskový mluvčí měl prý údajně mít podpisové právo, což on ale právě dneska popřel.

Jan BUMBA, moderátor:
Na těch kontech už prý zbylo jenom kolem 5 milionu eur. Kde je zbytek?

Marie WOODHAMSOVÁ:
Na to by chtěla celá země znát odpověď, ale podle nejčerstvějších zpráv, teď v 17 hodin sledovala v televizi, nevypadá to tak, že by ta odpověď přišla brzy, pokud vůbec.

Jan BUMBA, moderátor:
Haiderova rodina veškeré ty informace popírá, pokud se nepletu, jak přesvědčivě to na vás působí?

Marie WOODHAMSOVÁ:
Paní Claudie Haiderová, alespoň já jsem měla pocit, když jsem jí sledovala v rozhovoru pro televizi, že si to skoro vychutnala tu svoji odpověď, s úsměvem prostě oznámila, že o ničem neví a že se žádná konta ani miliony neobjevily v pozůstalosti, nic víc k tomu neřekla.

Jan BUMBA, moderátor:
Vyjádřila se nějak k těm informacím v týdeníku Profil oficiální místa?

Marie WOODHAMSOVÁ:
Myslím, tady v Rakousku myslíte?

Jan BUMBA, moderátor:
Ano, samozřejmě.

Marie WOODHAMSOVÁ:
Zatím ne, ale teď poslední zpráva, jak jsem se zmínila, přišla informace, že státní zastupitelství v Lichtenštejnsku oznámilo, že podle zabavených dokumentů se konta nepotvrdila, což vnáší jaksi do celé aféry úplně jiný obrázek.

Jan BUMBA, moderátor:
Na kolik myslíte, že by tato věc mohla poznamenat, řekněme, Haiderovu pověst nebo image v očích rakouské veřejnosti?

Marie WOODHAMSOVÁ:
Teď budu hovořit hlavně o Korutanech, protože vždycky dřív platilo Jörg Haider rovná se Korutany. Já, když jsem před léty přišla do Rakouska, tak jsem se hned brzy dozvěděla, že Korutany jsou vlastně takovým malým Rakouskem v Rakousku, čili je to úplně odlišná země, kterou skutečně on ovládal, takže podle toho bych řekla, že pokud se vůbec nic nepotvrdí, tak ti skalní, abych tak řekla Haiderovci, ti jeho obdivovatelé se budou cítit ještě posíleni a ještě více budou poukazovat na to, jak si jejich idol hanobí i po smrti, ale na druhé straně myslím, že rozumě uvažující lidé si ten obrázek o něm poopraví k horšímu, a vůbec o té jeho straně, že ze všeho, co se píše a hovoří, vyplývá, že Jörg Haider skutečně říkal něco jiného a zásadně jiného dělal a pravdou je, že také ten kolektiv kolem něj asi byl velmi sehraný.

Jan BUMBA, moderátor:
Vídeňská spolupracovnice Českého rozhlasu Marie Woodhamsová. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Marie WOODHAMSOVÁ:
Hezký večer, na shledanou.

Projekt Autoškola národa

Jan BUMBA, moderátor:
Po hrozivém nárůstu počtu smrtelných dopravních nehod na počátku letošních prázdnin se snesla silná kritika také na autoškoly. Podle některých názorů mnohé z nich připravují budoucí řidiče zcela nedostatečným způsobem, zatímco odborníci debatují o tom, jak tento stav změnit. Jedna konkrétní věc je, zdá se, na světě interaktivní projekt Autoškola národa. Test, který koncem srpna odvysílá i Česká televize. Jeho spoluautorem je Pavel Buršík, dobrý den.

Pavel BURŠÍK, spoluautor projektu Autoškola národa:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Co je, pane Buršíku, základem toho vašeho dnes představeného projektu?

Pavel BURŠÍK, spoluautor projektu Autoškola národa:
Vy jste vlastně v úvodu zmínil srovnání s klasickou autoškolou, vlastně základem je teda testování řidičských schopností, přičemž ten rozdíl oproti autoškole spočívá v tom, že v autoškole řidič řidičský průkaz získá, kdežto když projde testem Autoškola národa, tak jde o to, aby ho neztratil, pokusím se to blíže vysvětlit.

Jan BUMBA, moderátor:
Začněte, prosím, tím, jakým způsobem se ty schopnosti mají testovat?

Pavel BURŠÍK, spoluautor projektu Autoškola národa:
Ty schopnosti se právě prověří jaksi řešením testovacích otázek, připravili jsme vlastně soubor dvaceti otázek, budou vlastně 3D animace, a řidič je vlastně shlédne a pomocí SMS odpoví. Vlastně v rámci vyhodnocení se dozví, kolik měl správných odpovědí, ale také jestli by třeba zaplatil něco na pokutách, přišel, přišel o vlastně trestné body, popřípadě jestli by neztratil svůj řidičský průkaz.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkal jste prostřednictvím SMS, to znamená, že tímto způsobem se budou moci zájemci zapojit do té zkoušky přes mobilní telefon?

Pavel BURŠÍK, spoluautor projektu Autoškola národa:
Přesně tak, vlastně v rámci stejnojmenného televizního pořadu, který vysílá Česká televize 28. srpna v půl 9 večer, tak vlastně proběhne premiéra těchto vlastně animací, diváci budou sledovat televizi a potom budou pomocí SMS odpovídat a pak se vlastně dozví svůj individuální výsledek.

Jan BUMBA, moderátor:
A jak se to dozví, zase přes mobilní telefon nebo přes Internet?

Pavel BURŠÍK, spoluautor projektu Autoškola národa:
Zase přes mobilní telefon vlastně zpětnou SMS, navíc vlastně my, i když ta data budou samozřejmě anonymní a ty výsledky toho testu nebudou mít vůbec žádné právní následky, tak se pokusíme identifikovat věk a pohlaví a potom vlastně ta data zpracovat a vlastně s pomocí agentury Median potom získáme unikátní sociologický průzkum, kde zjistíme, jak vlastně řídí jednotlivé řidičské skupiny, mladí, staří, muži, ženy, takže buď to potvrdíme nebo vyvrátíme některé stereotypy o řízení.

Jan BUMBA, moderátor:
No, jak řídí, jak virtuálně řídí, řekněme.

Pavel BURŠÍK, spoluautor projektu Autoškola národa:
Přesně tak, jak virtuálně řídí, respektive jak jsou schopni odpovídat na ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ta praxe, ta praxe může být úplně jiná potom.

Pavel BURŠÍK, spoluautor projektu Autoškola národa:
Přesně, přesně tak.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Buršíku, kdo to celé organizuje a financuje, to je projekt ministerstva dopravy?

Pavel BURŠÍK, spoluautor projektu Autoškola národa:
Takhle, ministerstvo dopravy a Policie České republiky nad tím projektem převzali záštitu, jinak ten projekt je vlastně organizován naší agenturou Aimon a financují ho vlastně komerční partneři, kteří ten projekt podpořili.

Jan BUMBA, moderátor:
Souhlasíte s tezí, že řidiči v Česku často vycházejí z autoškoly nedostatečně připraveni nebo na to konstatování z vaší strany je ještě příliš brzy, že musíte počkat až proběhnou ty testy?

Pavel BURŠÍK, spoluautor projektu Autoškola národa:
Tak samozřejmě, že pakliže v těch testech třeba uvidíme, že mladí řidiči daleko víc, daleko víc chybují, tak by se tahle ta vaše hypotéza nebo tahle ta vaše teorie mohla potvrdit, jinak nám se vlastně i při tom natáčení ukázalo, že řidiči, co řídí několik let a myslí si, že jsou zkušení, tak dělají vlastně, dělají vlastně chyby, protože jsme točili vlastně nějaké konkrétní situace na polygonu v Mostě a z toho vlastně i v průběhu přípravy tohohle toho projektu vyplývá, že řidiči se vlastně musí neustále zdokonalovat a přemýšlet o tom, jak řídí a samozřejmě se i zamyslet nad svou vlastní ochotou dodržovat ty dopravní předpisy.

Jan BUMBA, moderátor:
Spoluautor projektu Autoškola národa Pavel Buršík. Děkuji vám, na shledanou.

Pavel BURŠÍK, spoluautor projektu Autoškola národa:
Děkuji vám, na shledanou.

Globální oteplování země

Jan BUMBA, moderátor:
Nemůže už být žádných pochyb, globální oteplování existuje. S tímto sdělením přišly týmy britských a amerických vědců na základě měření, ze kterých údajně vyplývá, že svět se otepluje více než tři desetiletí. Ukončí tato poslední studie veškeré debaty o existenci globálních změn klimatu a potřebě proti nim něco dělat? Můžete se také zapojit na mailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz, můžete nám poslat i SMS ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 9077704. Na telefonní lince je klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu Ladislav Metelka. Dobrý den.

Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
A v našem přenosovém voze redaktor Lidových novin Daniel Kaiser. Dobrý den.

Daniel KAISER Lidových novin:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Metelko, je pravda, že tato studie britského Met Office a amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší se liší od jiných pozorování tím, že se měřila teplota i na jiných místech, než je běžné, i teplota moří a atmosféry?

Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
No, tak teplota moří, teplota atmosféry, teplota vzduchu při zemi nebo nad hladinou oceánu, to jsou parametry, které se měří už velice dlouho a v podstatě ta zpráva v tomhle smyslu nic nového nepřináší.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že tato studie tedy není nějak přesnější nebo přesvědčivější než dřívější pozorování?

Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Ne, není, já se celkem divím, že ta studie dostala takovýhle přívlastek, že by to bylo něco v principu nového nebo nějaký konečný důkaz nebo podobně, jsou to všechno věci, které se sledují už řadu let, některé i desítky let, a v podstatě kromě toho, že do těch časových řad vlastně přidala další rok, rok 2009, tak nic převratného, co by třeba tam nebylo obsaženo v těch minulých letech, to nepřinesla.

Jan BUMBA, moderátor:
Co to tedy je, potvrzuje to dřívější pozorování?

Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
No, tak v podstatě ano, tady nejde o to, jestli nějaký konkrétní rok trošku vybočuje nebo nevybočuje z nějakého dlouhodobého trendu, tady jde právě o ty dlouhodobé trendy, a dá se říct, že i ten rok 2009 vlastně svým způsobem jenom potvrzuje ty trendy, které tady jsou, ale už opravdu nějakých 30, 40 let.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kaisere, možná to není tedy převratná novinka, tato studie, nicméně možná další kamínek v mozaice, pro vás osobně je to další doklad toho, že zeměkoule se otepluje?

Daniel KAISER Lidových novin:
Já nejsem vědec a necítím se kompetentní komentovat vědecké nálezy, ale protože jsem politický novinář, tak bych rád upozornil na politické momenty celé té věci, které to podle mého trošku zpochybňují, člověk by musel být slepý, aby si nevšiml okolností, které zveřejnění té zprávy provázely, ta zpráva byla zveřejněna minulý týden ve dnech, kdy v americkém Senátu se mělo hlasovat o Obamově legislativě pro boj s klimatickou změnou, my jsme o tom nemluvili, ale vlastně v těch samých dnech přišla z jiné americké vládní agentura, to byla agentura pro ochranu životního prostředí, další velmi podobně velmi laděná zpráva se stejným vyzněním, já si myslím, že vzhledem k tomu, jak pracují dne mediálně ti opravdu šikovní moderní politici jako je Barack Obama, si myslím, že to není náhoda a že je to spíš součást určité mediální hry.

Jan BUMBA, moderátor:
No, to je možný názor, ale nějaké podpoření tohoto názoru, proč by to měla být mediální hra?

Daniel KAISER Lidových novin:
To už jsem říkal, protože se v americkém Senátu právě mělo hlasovat o Obamově legislativě pro boj s klimatickou změnou a proto, že americká veřejnost od posledního roku nebo, přesněji řečeno, zhruba posledního zhruba půl roku, kdy ten, kdy ta teorie o globálním oteplování a o tom, že jí zavinil člověk, dostal několik citelných ran, tak americká veřejnost v podpoře tady těch Obamových zákonů dost ochladla a já za tím vidím prostě snahu získat zpátky podporu veřejnosti.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Metelko, je zcela vyloučeno, že by s daty někdo manipuloval, upravoval je tak, aby podpořila teorii o globálních změnách klimatu?

Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Tak já to v tomhle případě můžu, myslím si, celkem jasně vyloučit, protože ta data, která byla zveřejněna, to jsou v podstatě vždycky takové střední hodnoty v několika databázích, které jsou tedy vedeny nebo umístěny na různých místech světa a zpracovávány různými organizacemi a agenturami, já osobně, jak říkal pan Kaiser, trošku s ním souhlasím, myslím si, že to načasování vydání těhle těch zpráv, že to prostě má určitý i politický cíl nebo politickou souvislost, ale musíme, myslím si, rozlišovat načasování té zprávy a obsah té zprávy. A pokud jde o obsah té zprávy, tak si myslím, že tam po té odborné stránce v podstatě asi jenom málo co by se tomu dalo vytknout.

Jan BUMBA, moderátor:
Dane, myslíte, že načasování zveřejnění té zprávy vysloveně znehodnocuje ten výsledek?

Daniel KAISER Lidových novin:
Ne, já jsem jenom chtěl upozornit na to, že ty, jednak ta zpráva, o které my mluvíme, i ta druhá, která jí doprovázela, byly obě vydány vládními institucemi, to znamená, že to nemusí být čistě vědecké zprávy, ale že jsou nám nějakým způsobem politicky naservírovány a po těch dvou velkých aférách z loňského podzimu a ze začátku letošního roku, jedna byla, připomínám, únik několika tisíc mailů právě těch, řekněme, oficiózních nebo provládních klimatologů z Británie a ze Spojených států, druhá byly zveřejněné trhliny ve zprávě mezivládního panelu pro klimatickou změnu IPCC, takže po těhle zprávách a po téhle zkušenosti prostě neexistuje nebo nedá se říct, že by ty organizace, které takovéhle zprávy vydávají, měly věrohodnost.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, Dane, tedy, že jaksi důvěra v klimatologii jako vědu obecně byla otřesena?

Daniel KAISER Lidových novin:
Nepochybně, to ve Spojených státech, ve Velké Británii a v zemích, kde se ta debata vede, řekněme, na důležitější úrovni než v České republice třeba, nebo kde se opravdu láme chleba, je vidět, že za posledního půlroku nebo možná deset měsíců podpora veřejnosti pro tady ten hlavní nebo pro tu teorii globálního oteplování a pro takové zákony, jaké právě se snažil prosazovat americký prezident Obama. Takže ta podpora dramaticky klesá.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Metelko?

Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
No, tak já v podstatě mohl bych jenom zopakovat to, co už jsem říkal, to načasován je jedna věc, a obsah druhá věc, ale pokud ...

Jan BUMBA, moderátor:
Myslel jsem, promiňte, já jsem nepoložil otázku správně, protože jsem nepoložil vůbec žádnou, ale chtěl jsem zeptat na to, zda i vy sdílíte ten názor, že důvěra v klimatologii, jako takovou, byla otřesena?

Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
No, jsou tady určité skupiny lidí, kteří se snaží tou důvěrou otřást, to bezesporu, ale já si myslím, že zase to jsou dvě věci, jedna věc je prostě ty uniklé maily korespondence klimatologů a tak dále, která nebyla vždycky asi úplně v pořádku. Určité podezření tady na základě těchto informací samozřejmě být může, ale pokud opravdu se člověk dostane k těm datům a může ta data analyzovat a skutečně může posoudit, co v těch datech je věrohodné a co ne, tak v tomhle smyslu si myslím, že důvěryhodnost klimatologů nějak otřesená nebyla, protože zatím třeba ty, řekněme, argumenty proti klimatologům nebo ty argumenty, které mají znedůvěryhodnit klimatologii, ty se právě zabývají spíš takovými těmi, promiňte, já to mu říkám drby, kdo s kým spolupracoval, kdo komu šéfoval, kdo koho posuzoval a tak dál, ale v podstatě jsem neviděl žádné jasné argumenty o tom, že data jsou špatně.

Jan BUMBA, moderátor:
Když jsme u toho, co je věrohodné a co není, tak doktor Peter Scott z britského Met Office, tedy spoluautor té zprávy, řekl, že emise skleníkových plynů jsou jasným vysvětlením oteplování, ale když hovoříme o té věrohodnosti, prokázala se skutečně spojitost oteplování s lidskou činností, pane Metelko?

Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Ta spojitost je velice pravděpodobná, ale klimatologie to je obor, který je dost závislý na statistických metodách, statistických prostředích zpracování dat a ve statistice v podstatě nic není stoprocentní, nic není definitivní. Takže nemůžeme říct, že tohle všechno stoprocentně souvisí s činností člověka, nebo že se na tom podílí jenom činnost člověka, je to velice pravděpodobné, že ta činnost člověka v tom má skutečně výrazný podíl, ale jistota není a domnívám se, že nikdy nebude.

Jan BUMBA, moderátor:
Velice pravděpodobné, pravděpodobnost vyšší než 90 procent?

Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Přibližně tak.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kaisere, myslíte, že by politici na základě principu předběžné opatrnosti, řekněme, měli podniknout nějaké kroky proti globálním změnám klimatu?

Daniel KAISER Lidových novin:
Myslím si, že zatím to poznání změn klimatu je tak děravé nebo tak sporné, že ty postupy, které politici volí, nebo o kterých teď mluví, jsou tak drahé, že ten poměr spornosti toho poznání a nákladů těch postupů je takový, že to v podstatě politicky ten princip předběžné opatrnosti, tak jak se dneska navrhuje, vylučuje.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Metelko, co o tom soudíte vy, myslíte, že politici, třeba čeští politici, že podceňují toto téma, téma globálních změn klimatu?

Ladislav METELKA, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Tak nevím, jestli podceňují, já spíš bych se ještě vrátil k tomu, co říkal pan Kaiser, ono právě proto je otázka, do jaké míry vlastně s tímhle tím vším máme bojovat a vynakládat na to peníze, když vlastně přesně nevíme, jaký je ten podíl, podíl člověka na celé téhle věci, protože určitě nebo s největší pravděpodobností nějakou významnou roli tam hrají i přirozené změny klimatu a proti těm jaksi asi nemá cenu bojovat nebo by to bylo velice drahé. Já osobně si myslím, že ..., a je to taky názor, který se už u nás v poslední době trošku prosazuje, že vedle těch opatření na snížení emisí, která vypadají tedy velice draze, by bylo skutečně dobré myslet i na adaptaci na přizpůsobení se těm změnám a podobně.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma děkujeme za rozhovor, děkujeme za účast v debatě. Klimatolog Ladislav Metelka. A komentátor Lidových novin Daniel Kaiser.

Za přestupek v Chorvatsku přijdete o pas

Jan BUMBA, moderátor:
Pobyt u moře rovná se cesta auta do Chorvatska, tak tuto zavedenou rovnici rok co rok naplňují stovky českých rodin, i když zhruba tisícikilometrová vzdálenost rozhodně nepatří mezi ty nejkratší, navíc na chorvatských silnicích se pak musejí připravit na většinou dost hustý provoz a pokud přitom udělají dopravní přestupek, pak budou mnozí čeští řidiči asi překvapeni, policie jim totiž okamžitě odebere pas, upozorňuje příspěvek Evy Kézrové z redakce Motožurnálu.

Eva KÉZROVÁ:
Tak totiž v Chorvatsku začíná vyšetřování každého dopravního přestupku, který udělá cizinec. Podle vedoucího našeho konzulárního jednatelství ve Splitu Pavla Bednáře to chorvatská pravidla umožňují.

Pavel BEDNÁŘ, konzulární jednatelství ve Splitu:
Takže řešení nějakých těch přestupků začíná tím, že policie odebere pas nebo občanský průkaz s tím, že buďto teda se platí za dopravní přestupky na místě, jak určí policie, pokud řidič nesouhlasí s tou kvalifikací toho přestupku, tak je nařízeno během dvou, tří dnů řízení u přestupkového soudu, ale ten cestovní doklad zůstává zabaven, aby cizinec, nejen teda český řidič, nemohl opustit Chorvatsko do té doby, než ten přestupek bude nějakým způsobem vyřízen.

Eva KÉZROVÁ:
Podle dosavadních zkušeností mají naši řidiči nejčastěji problémy v Chorvatsku s parkováním a překročením povolené rychlosti. Mnozí se pak obracejí na naše zastupitelství, která jsou v Záhřebu, Splitu a Rijece, jenže ta odpuštění pokuty zařídit neumí.

Pavel BEDNÁŘ, konzulární jednatelství ve Splitu:
My jim bohužel tady těmi stížnostmi pomoci tak, jak si oni představují, to znamená, abychom dojednali, vyřídili s policií to, že oni nevěděli, buďto nejeli tak rychle nebo věděli, že parkují na zakázaném místě, to my bohužel nemůžeme, můžeme maximálně policii vysvětlit o co se jedná, ale vlastní přestupkové řízení je řízení podle místního přestupkového zákona a tam velvyslanectví ani konzulát vstupovat nemůžou.

Eva KÉZROVÁ:
A tak je lepší pravidla dodržovat. V chorvatských obcích je povolená 50, mimo obec 90, na silnicích pro motorová vozidla je možné jet maximálně 110 a na dálnici 130 kilometrů v hodině. Pokuty v Chorvatsku začínají na 300 kunách, tedy zhruba tisícovce, ale mohou se za rychlo vyšplhat až na šest tisíc kun, v krajním případě až 15 tisíc kun, tedy 20 nebo 50 tisíc korun. A nenechte se zmást tím, že domácí řidiči v přímořských oblastech rychlost příliš nedodržují.

Pavel BEDNÁŘ, konzulární jednatelství ve Splitu:
O to častější jsou policejní hlídky, které se snaží toto chování i místních řidičů vymýtit. A samozřejmě v některých případech uvízne v té jejich síti i zahraniční turista.

Eva KÉZROVÁ:
Problémy mohou v Chorvatsku nastat i při drobné dopravní nehodě. Nedostanete totiž protokol, který je nutný pro jednání s pojišťovnou, ale musíte pár týdnů počkat, než dorazí poštou.

Pavel BEDNÁŘ, konzulární jednatelství ve Splitu:
Tady se ten protokol dělá sice podrobný, ale řidiči se dá maximálně potvrzení o tom, že měl nehodu a že má poškozené auto, aby mohl z toho Chorvatsko vyjet, a ty vlastní protokoly se potom posílají prostřednictvím českého velvyslanectví v Záhřebu nebo prostřednictvím konzulátu až s několikatýdenním zpožděním těm řidičům.

Eva KÉZROVÁ:
Podle Pavla Bednáře z konzulárního jednatelství ve Splitu o loňských prázdninách odeslali zhruba stovku těchto protokolů. A byly mezi nimi i zprávy o velmi vážných nehodách, jejichž příčinou je mikrospánek. Eva Kézrová, Radiožurnál.

Jan BUMBA, moderátor:
Je 18 hodin a skoro 58 minut. Takové byly Ozvěny dne. Celý pořad v MP3 na Internetu www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání. Dobrý večer přeje Jan Bumba.