Ozvěny dne 2. dubna 2010

2. duben 2010
Ozvěny dne

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Papež Benedikt XVI. dnes křesťanům na celém světě připomněl Velký pátek, den ukřižování Ježíše Krista.

Benedikt XVI., papež:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ve sněmovně českého parlamentu už přes rok leží senátní návrh, aby dnešek patřil mezi svátky. Normu obhajuje senátorka Soňa Paukrtová.

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka /TOP 09/:
Velký pátek slouží mimo jiné k tomu, aby se člověk prostě zamyslel. A k tomu potřebuje trochu klidu.

Jan BUMBA, moderátor:
Některé speciální školy porušují zákon, učí totiž i úplně zdravé děti.

osoba:
Zhruba 34 školám hrozí návrh na výmaz ze školského rejstříku, což by znamenalo zánik té školy.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Sobota bude polojasná, na západě a severozápadě místy slabý déšť, teploty 11 až 15 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Štěpánka Čechová a Jan Bumba.

Velký pátek

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dnes je nejvýznamnější den křesťanského kalendáře Velký pátek. Dne ukřižování Ježíše Krista je dnem i pracovního klidu. V České republice to ale zatím neplatí. Příslušný zákon leží v Poslanecké sněmovně. Senát už normu schválil před více než rokem.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Senát slyšel mimo jiné i na tyto argumenty. Velký pátek je svátkem v řadě zemí, školní děti mají prázdniny a v tento den se stejně moc nepracuje. Vysvětluje za autory návrhu senátorka Soňa Paukrtová.

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka TOP 09:
Takže ty ekonomické důvody mi nepřipadají tak úplně relevantní.

Věra MASOPUSTOVÁ:
A právě kvůli dopadům na ekonomiku odmítají změnu komunisté a i šéf ČSSD Jiří Paroubek by Velký pátek spíš zařadil mezi významné dny.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Pokud to bude den bez pracovního volna, tak to asi dává smysl.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Lídr ODS Petr Nečas by Velký pátek jako svátek uznal, ale ...

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Abychom nezvyšovali ekonomické škody, tak se musí najít jiný den, který by byl zrušen.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Pro ustanovení Velkého pátku jako svátku jsou zelení a lidovci. Předseda KDUČSL Cyril Svoboda, ty, kdo jsou proti, nabádá k sebereflexi.

Cyril SVOBODA, předseda KDUČSL:
Ti, kteří mluví o hospodářských ztrátách u Velkého pátku, si mají tak na půl hodiny denně stydět.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Věra Masopustová, Radiožurnál.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Měl by být Velký pátek svátkem nebo ne. V publicistické části Ozvěn dne o tom bude debatovat jak senátorka Soňa Paukrtová z klubu TOP 09 a starostové, tak Kateřina Konečná z KSČM.

Dopravněbezpečnostní akce o Velikonocích

Leoš TRŽIL, šéf dopravní policie:
Vyloženě pohotovostní vrtulník, ten je připraven pro Velikonoce i v případě potřeby pro využití nad Prahu, plus další dohled na komunikaci, jednak samozřejmě je to ke sledování provozu jako takového. A druhá věc, samozřejmě i k řešení protiprávních jednání, protože vrtulník má velice dobré rozlišovací schopnosti, technické vybavení na to, aby byl schopen rozlišit účastníka silničního provozu, včetně jeho registrační značky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Omlouváme se za technické nedopatření, teď jste slyšeli zvuk šéfa dopravní policie Leoše Tržil, který upozorňoval, že policie na nadcházející velikonoční víkend chystá přes 170 dopravněbezpečnostních akcí. Dopravní policisty má posílit i více než tisíc policistů pořádkových. No, a k dispozici budou mít mimo jiné i vrtulník. Loňské Velikonoce si totiž na našich silnicích vyžádaly 15 lidských životů, 11 lidí zemřelo v osobních autech a 4 na motocyklu. V 9 případech byla na vině nepřiměřená rychlost.

Jak řešit personální obsazení vlády po odchodu zelených

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Další varianta, jak řešit personální obsazení vlády po odchodu zelených, je na světě. Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka by se měl zrušit post ministra pro evropské záležitosti. V takovém případě by pak ODS mohla do čela ministerstva životního prostředí nominovat svého člověka. O lidská práva by se potom staral předseda vlády. S premiérem Janem Fischerem lídři ODS a ČSSD jednali včera večer. Schůzka ale výsledek nepřinesla.

Veronika MALÁ:
Po skončení českého předsednictví v Radě Evropské unie a srovnání všech účtů je post ministra pro evropské záležitosti zbytečný. Evropské otázky by navíc mohlo řešit ministerstvo zahraničí. Obhajoval svůj plán šéf Lidového domu Jiří Paroubek. Pokud by ODS na tuto výměnu kývla, rovnováha ve vládě by podle něj zůstala beze změn.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Tím by došlo k zachování té současné architektury 8 na 8.

Veronika MALÁ:
ODS se ale zlobí, proč Jiří Paroubek tuto variantu neřekl nejdřív na jednání a potom teprve veřejně. Komentovat ji proto zatím nechce.

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Já musím říct jednoznačně, že já s Jiřím Paroubkem nebudu handlovat o politických funkcích.

Veronika MALÁ:
Uvedl volební lídr strany Petr Nečas. Další schůzka zástupců ODS a ČSSD s premiérem Janem Fischerem bude po Velikonocích. Veronika Malá, Radiožurnál.

Česká školní inspekce odhalila zřejmě vážná porušení zákona ve speciálních školách

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Česká školní inspekce odhalila zřejmě vážná porušení zákona ve speciálních školách. Více než 30 bývalých zvláštních škol totiž učí zcela zdravé děti. Správně by měly do takových typů škol chodit jen s lehkým mentálním postižením. Podle ústřední školní inspektorky Olgy Hofmannové odhalili její lidé 110 takových případů.

Olga HOFMANNOVÁ, ústřední školní inspektorka:
My jsme identifikovali přesně 110 případů, kde školám hrozí vážné porušení školského zákona, kdy dokonce na děti bez takovéto diagnózy čerpaly bonusy, které jsou určené dětem postiženým. A v těchto školách tedy teď běží lhůta k nápravě, bude tam přikázána veřejná správní kontrola.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pokud se porušení zákona prokáže, inspekce navrhne ministerstvu výmaz školy ze školského rejstříku. Navíc budou muset školy vrátit i peníze, které na děti od státu dostávaly.

Londýn vyzval Izrael a Palestince k uklidnění situace v Gaze

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Británie diplomatickou cestou vyzvala Izrael a Palestince k uklidnění situace v oblasti pásma Gazy. Po několika raketových útocích palestinských ozbrojenců tam Izrael podnikl sérii náletů zaměřenou na zbrojní továrny a opevnění. Už minulý týden zahynuli při proniknutí do palestinského pásma dva izraelští vojáci.

Břetislav TUREČEK:
Jen v březnu Palestinci z Gazy odpálili na Izrael více než 30 raket a granátů. Předpokládá se, že útoky jsou dílem radikálních frakcí, které se odmítají podřídit vládnoucím islamistům z Hamasu. Premiér Haníja dal znovu najevo, že Hamas usiluje o klid a že nechce dávat Izraeli další záminky k útokům. Podle některých palestinských a izraelských komentátorů jsou ale na obou stranách síly, které směřují k dalšímu vyhrocení situace. Egypťané na Sinaji odhalili zásilku více než stovky protiletadlových střel určených patrně pro Gazu. Někteří izraelští činitelé mezitím prohlašují, že s vládou Hamásu je potřeba skoncovat. Podobný vývoj přitom přecházel i válce na počátku minulého roku. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Jeruzalém.

V moskevském metru zabíjela sedmnáctiletá atentátnice

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ruské úřady potvrdily jméno jedné ze dvou sebevražedných útočnic, které v pondělí odpálily nálože v moskevském metru. Jde o sedmnáctiletou vdovu po zabitém kavkazském ozbrojenci. Počet obětí útoků se mezitím zvýšil na 40 poté, co jeden z pondělních cestujících podlehl v nemocnici těžkým zraněním.

Lenka KABRHELOVÁ:
Jak ruským agenturám potvrdil národní protiteroristický výbor, jednou z atentátnic byla sedmnáctiletou Dženet Abdurachmanovová z Dagestánu. Dívka je podle vyšetřovatelů zodpovědná za explozi ve stanici Park kultury. Jejího muže, islamistického bojovníka z Dagestánu Umalata Magomedova, podle úřadu zabily bezpečnostní sily během speciální operace na konci prosince roku 2009. Totožnost druhé ženy, ani žádná další jména, zatím úřady oficiálně nepotvrdily. Podle protiteroristického výboru ale experti identifikovali už i další strůjce atentátů, a to jak v Moskvě, tak v dagestánském Kizljaru, kde ve středu zahynulo při útocích 12 lidí. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Dva pravděpodobně čeští turisté zahynuli pod lavinou v italských Alpách

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dva pravděpodobně čeští turisté zahynuli pod lavinou v italských Alpách. Neštěstí se stalo v horách Horní Adiže na severu země, kde platí vysoký stupeň lavinového nebezpečí. Italská vláda dlouhodobě volá po zpřísnění podmínek pohybu na lavinových svazích. Alpinistům, kteří se přes varování vydají mimo povolenou trasu, má hrozit pokuta až 5 tisíc eur. Ti, kteří dokonce lavinu úmyslně strhnou, mohou skončit i ve vězení.

Až 25 centimetrů nového sněhu dnes překvapilo obyvatele Pardubického kraje

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Až 25 centimetrů nového sněhu dnes překvapilo obyvatele Pardubického kraje. Ve východních, ale i v jižních Čechách zkomplikoval sníh dopravu jak na silnicích, tak i na železnici.

Jan HERGET:
Sníh na mnoha místech vyvracel stromy, které pak zablokovaly na silnicích desítky aut. Na OrlickoÚstecku se ráno zastavila hlavní železniční trať z Prahy do Ostravy.

Michal ŠTĚPÁN, ředitel osobní přepravy v Pardubickém kraji:
Okolo páté hodiny ranní došlo mezi Českou Třebovou, Třebovicemi, Rudolticemi k prověšení stromů pod tíhou sněhu a ty zasahovaly do trolejového vedení.

Jan HERGET:
Upřesňuje ředitel osobní přepravy v Pardubickém kraji Michal Štěpán. Dálkové spoje nabraly až dvouhodinová zpoždění a jezdily odklonem přes Brno. Vlaky kvůli sněhu nejezdily také na Táborsku a u Havlíčkova Brodu. Během dopoledne se ale podařilo všechny tratě znovu zprovoznit. Meteorologové očekávají, že další sníh by mohl připadnout v pondělí. Jan Herget, Radiožurnál.

Majetek Chlumce u Ústí nad Labem šel dnes do dražby

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Majetek Chlumce u Ústí nad Labem šel dnes do dražby. Obec se čtyřmi a půl tisíci obyvateli tak řeší dluh 90 milionů korun. Jak dražba dopadla, zjišťovala redaktorka Dagmar Cestrová.

Dagmar CESTROVÁ:
Starosta obce Josef Říha je s výsledkem dražby, kterou nařídil exekutor, spokojen. Prodala se budova zdravotního střediska, a to za odhadní cenu 4 a půl milionu korun a budova obecního úřadu. Za tu obec získá 7 a půl milionu korun. To je dost na to, aby se vypořádala s prvním dluhem, kvůli kterému se do exekuce dostala. Jde o peníze pro Vodohospodářské stavby Teplice, které měl Chlumec zaplatit za nové vozovky. Oba objekty vydražily dvě fyzické osoby, tedy podnikatel Luboš Mareček a René Bols. Obyvatelé Chlumce samozřejmě zajímá, co bude dál, podle starosty Josefa Říhy by měli obec i lékaři v obou budovách působit dál. Pro Radiožurnál Dagmar Cestrová, Chlumec u Ústí nad Labem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Záměr, že by obecní úřad i lékaři mohli v objektech zůstat, potvrdili noví majitelé hned po dražbě. Obec s nimi teď bude jednat o výši nájmu.

Sousoší zakladatelů průmyslového Zlína bratrů Baťových je kompletní

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Sousoší zakladatelů průmyslového Zlína bratrů Baťových je kompletní. Dnes odpoledne odhalil výtvarník Radim Hanke sochu Tomáše Bati seniora, který teď spolu s podobiznou Jana Antonína stojí nedaleko krajského úřadu. Byl u toho i reportér Roman Verner.

Roman VERNER:
Akademický sochař Radim Hanke po dokončení sousoší popsal ideu podmínku, kde oba průmyslníci stojí na půdorysu takzvaného "baťovského stavebního modulu."

Radim HANKE, akademický sochař:
Oni byli spolupracovníci, kteří, i když měli každý jiný pohled, měli jiný temperament, tak vždycky našli nějaké východisko. Jednoznačně vepředu Tomáš Baťa, který je zakladatel a tvůrce vlastně veškerých principů, které potom Jan Antonín převzal, jo.

Roman VERNER:
Zlínský architekt František Petr je přesvědčený, že spory obou větví současných rodin o majetek nemají s poctou historickým postavám co dělat.

František PETR, zlínský architekt:
Tak já myslím, že jsme se přes to přenesli věcně bez emocí a že v podstatě ve finále došlo k jakémusi souznění duší.

Česká filharmonie pod taktovkou rumunského dirigenta

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Do pražského Rudolfina můžete v půl osmé večer zajít na koncert České filharmonie. Podle manažerky orchestru Dany Wagnerové bude jeho program ve znamení čísla 4.

Dana WAGNEROVÁ, manažerka orchestru:
Uvedeme čtvrtou symfonii Felixe Mendelssohna, takzvanou italskou. A symfonii číslo 4 Antona Brucknera. Původně ohlášeného nizozemského dirigenta Jaap van Zwedena, který musel hostování u České filharmonie ze zdravotních důvodů zrušit, nahradí rumunský dirigent Ion Marin.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co mimo jiné uslyšíte dále? Měl by se Velký pátek i v České republice slavit jako státní svátek. A jaké důsledky budou mít poslední letecké útoky Izraele na pásmo Gazy?

Měl by se Velký pátek i v České republice slavit jako státní svátek?

Jan BUMBA, moderátor:
Využili jste toho, že děti mají prázdniny a vzali jste si na dnešek volno. Nebo jste si zvali dovolenou, protože má pro vás Velký pátek tak silný náboženský rozměr, že vám přijde třeba i nedůstojné chodit do práce? V řadě evropských zemí je Velký pátek volným dnem a mohl tomu tak být i v České republice, kdyby sněmovnou prošla změna zákona, kterou už na počátku loňského roku schválil Senát. Proč se tak ještě nestalo a mělo by se tak stát? Můžete se také zapojit na emailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Na telefonu je nezávislá senátorka Soňa Paukrtová, která ustanovení Velkého pátku za státní svátek podporuje. Dobrý den.

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka /TOP 09/:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
A na druhé lince poslankyně KSČM Kateřina Konečná. Dobrý den i vám.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně KSČM:
Krásný podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Paukrtová, proč je tak důležité, aby byl Velký pátek státním svátkem?

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka /TOP 09/:
Tak my se domníváme, ta skupina, která podporovala tuhle novelu zákona, že prostě je neopominutelným symbolem, který souvisí s křesťanskou tradicí, souvisí s Velikonocemi a my jsme proto navrhovali, aby se stal státním svátkem, to znamená dnem pracovního klidu.

Jan BUMBA, moderátor:
Je ale možné argumentovat náboženským významem tohoto dne i v tak ateistické zemi, jako je Česká republika?

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka /TOP 09/:
Já bych se vám dovolila odporovat, já si nemyslím, že Česká republika je tak výslovně ateistická, to je jedna věc. Druhá věc je, že vlastně, celá řada zemí evropských má Velký pátek jako státní svátek, například Slovensko, Rakousko, Dánsko, Lucembursko, je jich celá řada. Možná, že tam je více věřících. A ne v posledních řadě je to vždycky tak, že v rámci Velikonoc existují, jsou jarní prázdniny, to znamená, že i maminkám, které třeba nejsou věřící, by to podle mého názoru velmi pomohlo, protože školní děti mají prázdniny.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní poslankyně Konečná, proč se to vlastně zadrhlo ve sněmovně, protože to byl někdy počátek ledna 2009, kdy to prošlo Senátem?

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně KSČM:
Já samozřejmě nemůžu mluvit za celou Poslaneckou sněmovnu, nicméně my jsme rozhodně nebyli ti, kteří by na posledních schůzích vyžadovali návrhy zákonů, protože by nebyl čas je projednat, to dělají jiní kolegové. A mezi tyto návrhy patřil samozřejmě i návrh paní senátorky, respektive skupiny senátorů, protože měl asi tu smůlu, že to první čtení bylo vždycky zařazeno až na závěr, ale poslanci KSČM nikdy nebyli pro to, aby schůze končila před tím, než budou projednány všechny body.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Konečná, a vy máte, pokud vím, výhrady k tomu, aby se Velký pátek stal státním svátkem, je to z nějakých, řekněme, ideologických důvodů, že nechcete podporovat církevní svátek?

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně KSČM:
To bych vůbec netroufala tvrdit. Já si myslím, že nám vůbec nevadí to, kdyby například senátoři navrhli na začátku, aby Velký pátek byl dán jako významný den. Já chápu, že část naší společnosti je katolická a je to pro ně velmi významný den. Na druhou stranu státní svátek si vyžaduje obrovské finanční náklady a má velké dopady do rozpočtu, nejenom státní správy, ale také podnikatelů. A já si myslím, že v době krize prostě by stát neměl přicházet o další peníze, koneckonců v tom stanovisku vlády, to je také napsáno, aby byl vzat v úvahu právě dopad na veřejné řešení, na veřejné rozpočty. A s tím my máme v době krize problém.

Jan BUMBA, moderátor:
Radiožurnál dnes tedy mluvil s některými ekonomy, ptal se jich na jejich pohled na to, jak by se vyhlášení státního svátku na Velký pátek promítl do ekonomiky a v zásadě ale musím říct, že v podstatě všichni se shodovali na tom, že ten dopad by nebyl nějak obrovský, že by se ty zvýšené náklady týkaly jen některých výrobních podniků, které by musely dát jaksi odměny lidem, kteří by byli v práci o svátcích. Myslíte, paní Konečná, že by to bylo, že by to byl zásadní dopad?

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně KSČM:
Nejsou určitě některé, pouze některé podniky, to jsou třeba nemocnice, to je řada zařízení, kde prostě nelze omezit provoz, respektive ho na jeden den vypnout a prostě potom normálně nastoupit dál, takže já si myslím, že prostě ano, já vítám snahu senátorů, na druhou stranu si myslím, že začít právě třeba tím, že to bude významný den a poté, ať se lidé například v referendu, které Senát velmi dlouhodobě popírá jako alternativu přímé demokracie, rozhodnou, zda chtějí Velký pátek jako státní svátek. Já s tím opravdu nemám problém a velmi ráda se k názoru lidí připojím.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní senátorko Paukrtová, to, že svátek navíc by měl nějaký dopad na ekonomiku, to říkal třeba i senátor ODS Tomáš Grulich, a ono je jisté, že by to něco stálo, tohle pro vás není argument?

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka /TOP 09/:
Víte, já si myslím, že se zapomíná na jednu maličkost, za prvé podle ekonomů ty dopady skutečně nejsou fatální. A druhá věc je, že my nemáme pohyblivé svátky, my máme v tuto chvíli celkem 13 svátků, fakticky jich slavíme 12, protože Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok připadají na 1. ledna, ale od roku 2000 do roku 2008 měli čeští občané pouze 7 až 10 dnů pracovního volna. Prostě proto, když připadne svátek na neděli, tak se, jako třeba ve Velké Británii, tam se nahrazuje hned následující pondělí, prostě je tam den volna. To u nás není. To znamená, že vlastně čeští občané nevyčerpali těch všech těch 12 dnů pracovního volna, které takhle mohli získat, vyčerpali jich podstatně méně. To znamená, že já si myslím, že ty dopady by zdaleka nebyly tak fatální, jak se všeobecně tvrdí. A vláda ve svém stanovisku měla stanovisko neutrální, byť tedy samozřejmě s poukazem na ty možné ekonomické dopady. Navíc já jaksi si myslím, že ono, když se věnujete třeba dětem, který mají prázdniny, když jaksi si lidé odpočinou, tak ono to může mít i některá pozitiva a ekonomové tvrdí, že zase v den pracovního volna lidé více cestují, více utrácejí, šetří se za energie, takže ono je to podle mého velmi sporné, zdali ty ekonomické dopady jsou tak fatální.

Jan BUMBA, moderátor:
Právě i s tímto názorem se setkáváme, že na jedné straně by třeba o něco vzrostly náklady na mzdy, na druhé straně by asi lidé třeba víc v těch volných dnech utráceli za sportu, kulturu, některé podniky by na tom mohly vydělat, na tom může něco být, paní Konečná, nebo ne?

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně KSČM:
Já jsem si myslela, že páni senátoři tento svátek navrhují spíše z toho křesťanského hlediska. Pokud ho navrhují z pozice křesťanského hlediska, tak se rozhodně nedomnívám, že by to mělo být o tom, že by většina národa šla nakupovat a užívala si dne volna. Já ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ale, pokud se, pokud se hovoří o tom ekonomickém rozměru, tak tohle je jistě argument, který stojí za zvážení?

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně KSČM:
Určitě je to argument, já paní senátorku chápu, všichni máme rádi svátky, na tom se určitě shodneme. A já proto říkám, ve chvíli, kdy náš stát nebude v takovéto krizi, tak potom ano, pojďme se bavit o tom, jakým způsobem a zda občané chtějí mít jako státní svátek Velký pátek. Ale v době, kdy opravdu si myslím, že musíme začít šetřit, tak je to něco jiného a já samozřejmě nepopírám, že ten návrh je v Poslanecké sněmovně dlouho, nebylo to vinou Komunistické strany Čech a Moravy, dokonce ani na poslední schůzi to nebylo vinou Komunistické strany Čech a Moravy, že tento návrh vypadl z projednávání, ba naopak byla to třeba strana lidová, která vyhrazovala program schůze, takže my s tím opravdu nemáme problém, pojďme se o tom bavit, ale zatím ne tím významným dnem.

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka /TOP 09/:
Já bych ještě k tomu ráda, tenhle zákon se projednává už velmi dlouhou dobu, minimálně 6 let, ještě v době, kdy krize nebyla. A protože nebude projednán touto Poslaneckou sněmovnou, tak my určitě ten legislativní proces spustíme znovu, i třeba s tím odkladem účinnosti na rok 2012, kdy pevně doufám, že už krize nebude.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní senátorko, prosím ještě jednu věc, my jsme dnes na Radiožurnálu pořádali takovou anketu, to určitě není reprezentativní výzkum, ale přeci jenom, když se podívám na tu anketu, tak 52 procent hlasujících bylo pro to, aby se Velký pátek stal státním svátkem a 48 proti, takže ona podpora tomu, aby bylo v tento den volno, není úplně jednoznačná?

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka /TOP 09/:
Ano, já jako nevím, z čeho vyplývají ty hlasy, které jsou proti, to nevím, my jsme měli petici, kterou podepsalo 35 tisíc, přes 35 tisíc občanů a samozřejmě ti by byli rádi, kdyby ten státní svátek byl. Já si myslím, že legislativní proces se spustí znovu, musí se spustit. My se tím budeme zase opět znovu zabývat a navrhneme tam zřejmě odklad účinnosti.

Jan BUMBA, moderátor:
Nezávislá senátorka Soňa Paukrtová, děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka /TOP 09/:
Děkuji vám, na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
A poslankyně KSČM Kateřina Konečná, i vám děkuji, na shledanou.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně KSČM:
Krásné Velikonoce, na shledanou.

A jaké důsledky budou mít poslední letecké útoky Izraele na pásmo Gazy?

Jan BUMBA, moderátor:
Izrael dnes podnikl několik leteckých útoků na pásmo Gazy. Podle oficiálního zdůvodnění v odvetě nebo v reakci za včerejšek, kdy na izraelské území dopadla raketa vypálená z pásma Gazy, Izrael tvrdí, že cílem byly výrobny zbraní. Podle Palestinců byly při jednom z náletů zraněny tři děti. Na lince z Jeruzaléma je náš blízkovýchodní zpravodaj Břetislav Tureček. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
Hezký večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Ví se, Břetislave, jaké cíle izraelské letectvo zasáhlo a proč útočilo právě na tato místa?

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
Tak izraelská armáda říká, že útočila na dva, můžeme říci, opevněné posty hnutí Hamas nebo ozbrojenců v Gaze a na dvě továrny, kde se vyráběly zbraně prý, ve skutečnosti nebo v praxi šlo o opravdu dva jakési kontejnery mobilní buňky, které hnutí Hamas využívalo u města /nesrozumitelné/ a potom šlo o vlastně slévárnu ve městě Gaza nebo v táboře Nusarját uprchlickém a také byla zasažena sýrárna nebo výrobna nějakých mléčných výrobků, v tomto případě byly skutečně i podle zdravotníků zasaženy nějakými úlomky tři malé děti, které byly lehce zraněné, takže mělo to mířit na, můžeme říci, ozbrojené cíle a nebyly přitom žádní jiní zranění ani mrtví, takže se zdá, že Izrael tentokrát zasáhl asi to, co chtěl.

Jan BUMBA, moderátor:
Nicméně, jak zásadní tato zpráva je v kontextu posledních týdnů, podle BBC šlo vlastně o nejrozsáhlejší akci svého druhu, od ledna 2009?

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
Ano, to je pravda, protože opravdu od té doby bylo víceméně ticho, z Gazy sice odlétlo sem tam raketa nebo granát na Izrael, byly to desítky můžeme říci za uplynulý rok, což není tolik, protože někdy létaly desítky za den v tom předchozím roce. A vlastně to vyhrocení nepřišlo jenom s tímto izraelským náletem, ale takovým zlomem byl vlastně už minulý pátek, kdy zahynuli dva izraelští vojáci při ozbrojených potyčkách na hranici mezi Izraelem a pásmem Gazy, zdá se, že padli do nějaké léčky nastražené Hamasem a byli zabiti, a to také byli vlastně první zabití Izraelci v oblasti pásma Gazy od té loňské války, takže bez pochyby ten poslední týden přinesl určitý zlom.

Jan BUMBA, moderátor:
Mohou se tyto události stát nějakou, nějakou rozbuškou pro další násilí?

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
Nemyslím si, nemyslím, že na to má kdokoliv teď zájem. Když ponecháme stranou samozřejmě radikály na obou stran a když se podíváme na Izrael, vláda premiéra Netanjhua má velké problémy kvůli osadnické výstavbě a neumí si představit, že by teď šla do nějaké rozsáhlejší ozbrojené ofenzívy v Gaze, když prostě by to jenom vyvolalo další vlastně mezinárodní kritiku, protože by zase to přineslo mrtvé civilisty a tak dále. Co se týká Hamasu, ten také nemá teď záměr, když se podívám nebo nemá důvod jaksi vyvolávat nějaký větší konflikt, protože když se podíváme, tak celý arabský svět je teď zajedno v tlaku na Izrael. Ve chvíli, kdy by Hamas začal útočit, tak okamžitě se tato jednota zase rozvije. Část arabských zemí bude podporovat Hamas, jako je například Sýrie, část jako je Egypt, budou proti tomu, takže to nevyhovuje ani nějakým celkovým palestinským zájmům. Kromě toho Hamas vlastně nemá úplně takovou podporu, jak si představovali a jakou měli ještě loni v pásmu Gazy.

Jan BUMBA, moderátor:
K tomu včerejšímu raketovému útoku na Izrael se, pokud vím, nepřihlásila žádná palestinská frakce. Izrael prý se ale rozhodlo, že bude považovat právě hnutí Hamas odpovědné za všechny útoky, které budou mít základnu v pásmu Gazy, je to pravda?

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
No, tak tohle to je dlouhodobý postoj, tohle to uplatňovalo, uplatňoval Izrael i třeba proti vládě, tehdy ještě žijícího Jásira Arafata nebo Mahmúda Abbáse, který je dnes prezidentem, v době, kdy hnutí Fatah třeba neútočilo, ale útočily jiné frakce z území i třeba západního břehu Jordánu, teď Izrael uplatňuje totéž, pravda ale je, že v Gaze prostě je těch frakcí mnohem více ...

Jan BUMBA, moderátor:
Právě, do jaké míry dnes Hamas kontroluje pásmo Gazy?

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
Zdá se, že s tím stále větší problémy, protože Hamas čelí, vidíme v blokádě, nejen hospodářské, ale prostě je pod velkým tlakem, ne všichni obyvatelé Gazy jsou s ním spokojeni, paradoxně ale ta snaha oslabit Hamas nevede k umírnění situace, k uklidnění situace, k tomu, že by se do Gazy vrátila takzvaně umírněná vláda Mahmúda Abbáse, která teď ovládá jenom západní břeh Jordánu také s velkými problémy, ale v Gaze došlo k tomu, že se tam dostávají k moci ještě větší radikálové, pro které najednou Hamas je umírněný a toto jsou islamisté napojeni na mezinárodní, můžeme říci, islamistickou síť, pro které je samozřejmě nepřítelem číslo jedna Izrael, ale zároveň jim vadí i ten, můžeme říci, i ta omezená kampaň Hamasu, protože Hamas není napojené na mezinárodní Džihád, to je hnutí především palestinské národní, teprve potom islamistické. A Hamas se nikdy nezapojoval do nějakých mezinárodních kampaní a najednou má prvky, které se hlásí k mezinárodnímu Džihádu na svém území a má s nimi velké problémy.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček. Děkuji za informace, na shledanou.

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
Na slyšenou.

Špatně načasované čištění štítu ODS

Jan BUMBA, moderátor:
Budou Mirka Topolánka následovat vpádu z čelního místa na volební kandidátce i jiní vrcholní představitelé ODS? Spekuluje se například o tom, že by mohl skončit místopředseda strany Ivan Langer, nový volební lídr Petr Nečas dnes ale prohlásil, že případné změny kandidátních listin jsou v pravomoci regionálních organizací ODS a že on nic takového nepředpokládá. Téma pro autora dnešní poznámky, komentátora Českého rozhlasu 6 Radko Kubička.

Radko KUBIČKO:
Zasloužilý, ale už opotřebovaný předseda odchází, nastupuje nový lídr. Ještě chvíli budou doznívat uražená slova, ale politika je povolání nesentimentální a další dny staví už nové výzvy a je třeba obnovit důvěru veřejnosti. Který demokrat by takovému procesu nezatleskal? Ale je na něco takového správný čas necelé dva měsíce do voleb? občanská demokratická strana určitě potřebuje katarzi jako sůl. Získala postupně pověst strany příliš napojené na vlivné podnikatelé skupiny a nedokázala se zbavovat schopných, ale skandály poznamenaných osobností už i uvnitř nazývaných kmotry a velrybáři. Pro takovou očistu je zpravidla čas pro prohraných volbách. ODS měla takovou šanci po totálně ztracených krajských volbách, kdy se poroučelo ze svých postů třináct jejích hejtmanů. Nevyužila ji, v čele strany zůstali recyklovaní politikové. Byly pro to určité argumenty, krajská prohra se sice popřít nedala, ale přece jen, nebyla to první liga. A stále tu bylo volební poslanecké vítězství z roku 2006, i když neproměněné v déle trvající vládu. I to je ostatně součástí úspěchu šéfa. Na to všechno si ale právě nyní vzpomněli Topolánkovi spolustraníci, když ho poněkud nedůstojným způsobem a na základě nepřesvědčivého důvodu donutili opustit funkci v době, kdy by už politikové všech stran měli být plně zapojeni ve volební kampani. Mimochodem, je zajímavé, jak Topolánkovy původní kontroverzní výroky v nastalém boji zcela zapadly. Výměna dalších volebních lídrů, o kterých se nyní temně spekuluje, by asi byla stejně bratrovražedná. V historii české demokracie se stěží nalezne příklad, že by nějaká politická strana začala své vnitrostranické poměry čistit tak blízko před volbami. Když se totiž něco podobného přihodilo České straně sociálně demokratické uprostřed volebního období, její preference poklesly málem k pěti procentům. Poučení je tedy zřejmé. Každá demokratická strana by měla mít samočisticí mechanismy, které by občerstvovaly její energii a zbavovaly ji už neperspektivních částí. Ale měly by se spouštět včas.

Jan BUMBA, moderátor:
Komentátor Českého rozhlasu 6 Radko Kubičko.

Dva čeští turisté zahynuli pod lavinou v italských Alpách

Štěpánka ČECHOVÁ:
Dva čeští turisté zahynuli pod lavinou v italských Alpách. Potvrdilo to ministerstvo zahraničních věcí. Neštěstí se stalo v horách Horní Adiže na severu země, kde platí vysoký stupeň lavinového nebezpečí.

Západočeská univerzita v Plzni dostala první návrhy na odebrání vysokoškolského titulu

Štěpánka ČECHOVÁ:
Západočeská univerzita v Plzni dostala první návrhy na odebrání vysokoškolského titulu. Rektor univerzity Josef Průša dnes obdržel čtyři složky lidí, kteří přijdou o titul PhDr. Proti hříšníkům zahájí rektor správní řízení. Konkrétní jména ale odmítl sdělit. Jak uvedl, chce se vyhnout další kontrole Úřadu na ochranu osobních údajů.

Josef PRŮŠA, rektor Západočeské univerzity v Plzni:
Byla tady prověrka tohoto úřadu, byly tady dvě návštěvy dvou dam, to se týkalo slabého odvaru toho, co by mohlo nastat teď. Neměly by unikat informace. Začíná se s oznamováním těm konkrétním adeptům, že se ta věc jaksi připravuje, budeme žádat od nich, aby oni dodali některé skutečnosti, které nám nebyly známy při tom prověřování a které by mohly tuto snahu vedení fakulty a univerzity vrátit zpět.

Štěpánka ČECHOVÁ:
Univerzita kvůli kauze spolupracuje i s policií a advokátními kancelářemi, bylo totiž podáno trestní oznámení na neznámého pachatele, který poškodil dobré jméno univerzity a fakulty.

Jak zprůhlednit systém zadávání veřejných zakázek v Česku

Štěpánka ČECHOVÁ:
Jak zprůhlednit systém zadávání veřejných zakázek v Česku. To je otázka, na kterou dnes hledala odpověď expertní skupina s názvem Platforma po zadávání veřejných zakázek. Dvacetičlenný tým definoval deset klíčových témat, mezi nimi mimo jiné například odolnosti úředníků vůči korupci. Návrhy konkrétních opatření chce platforma politikům předložit v půlce května a připomínky skupiny hodlá využít i ministerstvo pro místní rozvoj. Potvrdilo to ředitel legislativněprávní sekce resortu Jan Sixta.

Jan SIXTA, ředitel legislativněprávní sekce resortu:
My tuto platformu bereme jako další prostě připomínkové místo, dalo by se tak říct, jako další možnost získat nějaké návrhy, které jsou diskutovány jak praxí, tak politickými stranami, takže my samozřejmě tyto návrhy tak, jak tak vzniknou, samozřejmě použijeme pro příští novelizaci.

Tři němečtí vojáci zahynuli v boji s Talibanem

Štěpánka ČECHOVÁ:
Tři němečtí vojáci zahynuli v boji s Talibanem v neklidné afghánské provincii Kunduz. Dalších pět u trpělo zranění. Při silniční hlídce v severní čisti provincie se dostali pod palbu z minometu. Následně vedle jejich obrněného vozu vybuchla nastražená výbušnina. Celkový počet německých obětí v Afghánistánu se tak vyšplhal na 40.

K diplomatickému řešení blízkovýchodního konfliktu vyzvala Velká Británie

Štěpánka ČECHOVÁ:
K diplomatickému řešení blízkovýchodního konfliktu vyzvala Velká Británie. Londýn tak reagoval na dnešní sérii izraelských náletů, které jsou odvetou za raketové útoky z pásma Gazy. Odpovědnost za ně přitom vláda palestinské enklávy popírá. Premiér Ismaíl Haníja z nich viní radikální islamistické frakce, které chtějí situaci v pásmu destabilizovat. Hamas podle něj naopak nechce poskytovat Izraeli záminku k další válce.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Policie nebude stíhat politiky, kteří byli údajně ochotni změnit loterijní zákon za peníze, vyznívá tedy celá věc do ztracena? Sníží se od letošního léta některé poplatky pro exekutory? A jaké přijetí čeká v Rusku film Andrzeje Wajdy Katyň o masakru Poláků v roce 1940, který měli na svědomí agenti NKVD.

Policie nebude stíhat politiky, kteří byli údajně ochotni změnit loterijní zákon za peníze

Jan BUMBA, moderátor:
Poslanec KSČM Jiří Dolejš a jeho stranický kolega Čeněk Milota si mohou oddechnout, protikorupční policie odložila kauzu, ve které byli podezřelí z toho, že chtěli přijmout peníze za to, že se zasadí o změnu loterijního zákona. Dolejšovi teoreticky hrozilo až 12 let vězení. Zjištěné informace ale podle policie nestačily k tomu, aby šlo zahájit trestní stíhání. Celou kauzu odstartoval deník Mladá fronta DNES, jehož reportérovi vydávajícímu se za majitele fiktivní sítě heren politici šli do jisté míry na ruky, aspoň to tak vypadalo. Ve spojení jsme se zástupcem šéfredaktora Mladé fronty DNES Jiřím Kubíkem. Dobrý den.

Jiří KUBÍK, zástupce šéfredaktora Mladé fronty DNES:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Máte pocit, že to vyznělo do ztracena, nebo jste ani nikdy nepočítali s tím, že by v souvislosti s tímto případem mohl být někdo stíhán?

Jiří KUBÍK, zástupce šéfredaktora Mladé fronty DNES:
Tak upřímně řečeno, nemyslím si, že by případ vyzněl do ztracena, už jenom, když se ohlédneme zpátky, případ byl zveřejněn před půl rokem a během velice krátké doby tehdy rezignovali na své funkce 4 politici, respektive 3 politici plus 1 úředník KDUČSL, a to si myslím, že je docela nevídaná, nevídaná odezva na takovouhle věc v České republice, ale pokud jde o samotné policejní vyšetřování, tak tam se přiznám, že jsem neměl úplně od začátku iluze, že by se případ dostal až k soudu, právě proto, že policie to vyšetřování vedla poměrně dlouhou dobu, vedla ho, jak už jsem říkal, půl roku, a mezitím začal platit nový trestní zákon, který od nového roku vlastně říká, že příprava hospodářského deliktu není už trestná, takže tam bylo víceméně jasné, jak ten případ nakonec skončí.

Jan BUMBA, moderátor:
Když, pánové Dolejš s Milotou žádný úplatek nepřevzali, tak tedy asi bylo dost pravděpodobné, že je nikdo nebude stíhat?

Jiří KUBÍK, zástupce šéfredaktora Mladé fronty DNES:
Dá se to tak říct, ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Zcela odmítáte, že by šlo o příliš nafouknutou věc, pan Dolejš říkal, že to je mediální bublina.

Jiří KUBÍK, zástupce šéfredaktora Mladé fronty DNES:
Tak to samozřejmě odmítám a to, že pan Dolejš toto říká, tak říkal to už tehdy, samozřejmě, že každý člověk, který se dostane do takové situace jako on, tak se nějakým způsobem potřebuje hájit, on se potřeboval hájit i vlastně uvnitř KSČM, protože tehdy musel odejít z funkce místopředsedy, bojoval o pozici na kandidátce KSČM, takže z tohoto pohledu je asi nutné nebo dobré brát ta jeho vyjádření, jestli to byla nafouknutá bublina, nevím, já nevím, možná voliči KSČM vnímají to, že politici jsou ochotni měnit zákon výměnou za peníze jako něco normálního, myslím si, že řadě lidí nebo většině lidí to určitě normální nepřipadá.

Jan BUMBA, moderátor:
Pan poslanec Dolejš také zažaloval vydavatele vašeho deníku, společnost MAFRA, chce omluvu, máte nějaké obavy z tohoto soudu?

Jiří KUBÍK, zástupce šéfredaktora Mladé fronty DNES:
Vůbec ne. A v podstatě ani není zřejmé, za co bychom se mu měli omlouvat, protože pokud pan Dolejš na té nahrávce, kterou si všichni mohli prohlédnout a mohou si jí prohlédnout stále na stránkách našeho webu iDNES.cz, tak tam jsou ta jeho slova dostatečně zachycená a dobře slyšitelná, to znamená, že on tam říká tomu domnělému majiteli herny, že uvidíme, až zákon přijde na stůl a uvidíme, jestli tam půjde najít skulina a co se s tím dá dělat, zároveň se baví o tom, že ten jeho milion korun, který on jim nabízel, by bylo možné ukrýt v rámci inzerce v Haló novinách tak, aby právě identita toho dárce nebyla, nebyla známa tak, jak to vlastně zákon o politických stranách předepisuje, takže vlastně tam to, co pan Dolejš nabízel, jaké kličky chtěl volit společně tedy s jeho kolegou Čeňkem Milotou, tak je zřejmé, je to dohledatelné a není úplně jasné, za co bychom se mu měli omlouvat.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte si, že se politici obecně, nejen ti z KSČM, od té doby nějak poučili a při setkání s lobbyisty jsou třeba ostražitější?

Jiří KUBÍK, zástupce šéfredaktora Mladé fronty DNES:
Víte co, to nemohu soudit, protože já samozřejmě nejsem lobbyista, nescházím se s politiky jako lobbyista a cokoliv bych teďko řekl je jenom moje domněnka, já si mohu pouze myslet a doufat, že jsou obezřetnější a že do podobných akcí už by se nepouštěli, ale zároveň to může být taky jenom takový můj naivní názor.

Jan BUMBA, moderátor:
Zástupce šéfredaktora Mladé fronty DNES Jiří Kubík. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Jiří KUBÍK, zástupce šéfredaktora Mladé fronty DNES:
Děkuju, na shledanou.

Sníží se od letošního léta některé poplatky pro exekutory?

Jan BUMBA, moderátor:
Poplatky, které vybírají exekutoři za zabavování majetku dlužníkům, by se měly snížit, od června má začít platit vyhláška ministerstva spravedlnosti, podle které si exekutoři budou muset snížit odměny, pokud půjde o sociálně slabé, nezletilé nebo o stát a materiál počítá i s dalšími, kterých by se mohla tato sleva týkat. Exekutoři se ale bojí, že kvůli nejasnému vymezení toho, kdo všechno má nebo bude mít na snížení poplatků nárok, nastanou zmatky. A změny mohou prý dokonce přivést exekutory až k bankrotu. Radiožurnálu to řekl viceprezident Exekutorské komory Jiří Prošek.

Jiří PROŠEK, viceprezident Exekutorské komory:
Mám obavu i z toho, že dojde k, za prvé, zavalení samozřejmě soudu, protože každý dlužník bude chtít mít slevu takříkajíc na odměně exekutora. A za druhé, vůbec netuším, jakým způsobem to ovlivní odměny exekutorů. Já, když vezmu třeba modelový případ pětisetkorunové pohledávky, kterou by vymáhal, tak v případě, že by se uplatnila ta sleva toho snížení odměny, tak po této vyhlášce bych ji například vymáhal za 37 korun, což, jistě všichni chápeme, že prostě za 37 korun nejsem schopen vymoci prakticky vůbec nic. Dnes třeba tu pětisetkorunovou pokutu například vymáhám za 3 tisíce korun a v okamžiku, kdy bych měl přistoupit k vymáhání podle této vyhlášky, tak ji vymáhám za 37 korun, to znamená, to je stokrát méně. Já si neumím představit, že by exekutoři bez problémů unesli to, že se jim stokrát sníží odměny, fakticky ta sleva není 50 procent, ale 99 procent tady v tom případě.

Jan BUMBA, moderátor:
Řekl Radiožurnálu viceprezident Exekutorské komory Jiří Prošek. Naším hostem je 1. náměstek ministerstva spravedlnosti Marek Görges. Dobrý večer.

Marek GÖRGES, 1. náměstek ministerstva spravedlnosti:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak to tedy je, kdy se odměna exekutorů sníží automaticky a kdy si ji mohou dobrovolně snížit sami, je to zcela jasně definováno?

Marek GÖRGES, 1. náměstek ministerstva spravedlnosti:
Tak domnívám se, že ty pochybnosti, které zazněly, budou /nesrozumitelné/ v rámci připomínkového řízení, vyhláška byla rozeslána tento týden ve středu k připomínkám, ale i Exekutorská komora se samozřejmě může vyjádřit. Pokud se týká vašeho dotazu, jaké případy jsou kdysi ... musí exekutor nebo když dojde ke snížení odměny exekutora, tak se jedná o případy jednak sociálně slabých dlužníků, ale není to automatické u každého sociálně slabého dlužníka, ale pouze u toho, který pobírá příspěvek na živobytí a tento dlužník musí rovněž v rámci exekuce tuto skutečnost prokázat, a to ve lhůtě stanovené tou vyhláškou, čili není to, není to tak, že by to plošně pokrývalo všechny dlužníky, kteří, kteří mají nějaký sociální problém. Dále se pak jedná o případy, kdy se jedná o exekuci k vymožení výživného pro dítě, anebo v případech, kdy povinný je ke dni zahájení exekučního řízení nezletilým.

Jan BUMBA, moderátor:
Proč vůbec, proč vůbec navrhujete tyto změny?

Marek GÖRGES, 1. náměstek ministerstva spravedlnosti:
Tak základním důvodem, proč se vedení ministerstva rozhodlo k těmto úpravám, je to, aby bylo, řekněme, dosaženo lepší rovnováhy mezi právem na vymožení té pohledávky a na druhou stranu rovněž ve vztahu k postavení dlužníka, právem toho dlužníka na to, aby tato pohledávka byla vymáhána přiměřeným způsobem, neboť každé právo, tedy právo na zaplacení musí být vymáháno adekvátním způsobem.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a když pan Prošek mluvil o tom, že pětistovku vymáhá za 3 tisíce korun, to je adekvátní, to je vyvážené?

Marek GÖRGES, 1. náměstek ministerstva spravedlnosti:
Právě proto ta vyhláška se snaží tyto případy i řešit.

Jan BUMBA, moderátor:
Všechny případy, protože teď jste vysvětloval, že ty slevy na těch odměnách budou jen v některých případech?

Marek GÖRGES, 1. náměstek ministerstva spravedlnosti:
Dále vyhláška zavádí, exekutor může z důvodu zvláštního zřetele hodných svoji odměnu snížit až na polovinu, tedy v případě vymáháli to peněžité plnění. Na situaci, na kterou se ptáte vy, to znamená, tedy kdy dlužník nesplňuje žádnou s podmínek stanovených vyhláškou a zároveň zde exekutor neshledá žádné okolnosti zvláštního zřetele hodné, tak tam samozřejmě ta situace zůstává i nadále stejná, je třeba si samozřejmě uvědomit i to, že dlužník dluží a věřitel má právo na zaplacení a samozřejmě i dlužníka musí stíhat ty negativní důsledky, které nejsou s tím vymáháním spojeny.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a nejsou ty důsledky ale skutečně až příliš drastické, když někdo dluží 500 korun a musí ještě nad to zaplatit 3 tisíce exekutorovi?

Marek GÖRGES, 1. náměstek ministerstva spravedlnosti:
Tak samozřejmě na to je vedena poměrně široká diskuse a předpokládám, že tato diskuse bude i nadále pokračovat, paní ministryně Kovářová se v tomto směru vyjádřila, že nepovažuje ve všech případech tento postup za adekvátní a nevylučuji pokračování této diskuse v tomto směru.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak byste, pane náměstku, rozptýlil ty obavy exekutorů, že to zase pro ně bude až likvidační, jak také říkal pan Prošek, že ty odměny jim klesnou až do té míry, že by mohli i zbankrotovat?

Marek GÖRGES, 1. náměstek ministerstva spravedlnosti:
Tak toho se rozhodně neobávám, my samozřejmě s panem viceprezidentem Proškem jsme v kontaktu a i v rámci připomínkového řízení bude naše debata jistě pokračovat, pokud se týká obavy, že by docházelo ke snižování odměn až na, jak bylo řečeno, o 99 procent, tak samozřejmě tento výklad my nesdílíme a jsme připraveni o tomto dále diskutovat a případně i upravit ten text tak, aby toto bylo zcela zřejmé, byť osobně mám za to, že již v tuto chvíli to zřejmé je a že o dalším snížení pod hranici 50 procent nemůže být řeč.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím ještě krátce, může se ten text ještě nějak zásadně změnit v připomínkovém řízení, o kterém jste hovořil?

Marek GÖRGES, 1. náměstek ministerstva spravedlnosti:
Tak smyslem připomínek je samozřejmě to, aby všechny oprávněné subjekty měly možnost se k tomu vyjádřit a samozřejmě nevylučuji, že ten text by mohl dostat změn, nepředpokládám ovšem, že by tyto změny byly nějak zásadní.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji vám za rozhovor. 1. náměstek ministryně spravedlnosti Marek Görges. Na shledanou.

Marek GÖRGES, 1. náměstek ministerstva spravedlnosti:
Děkuju, na shledanou.

Rusové uvidí poprvé v televizi film Katyň režiséra Wajdy

Jan BUMBA, moderátor:
Ruští televizní diváci dnes vůbec poprvé budou moci shlédnout film, který se dotýká velice bolestivé kapitoly v ruskopolských vztazích. Snímek polského režiséra Andrzeje Wajdy Katyň. Popisuje masakr, během kterého sovětská tajná policie povraždila na 20 tisíc polských důstojníků zajatých během invaze do Polska. Od události v těchto dnech uplynulo 70 let. A i dnes je velice citlivým tématem mezi Varšavou a Moskvou. V Moskvě je naše zpravodajka Lenka Kabrhelová. Dobrý den.

Lenka KABRHELOVÁ:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Ten snímek Andrzeje Wajdy měl premiéru už v roce 2007, proč ho ruští diváci uvidí až teď?

Lenka KABRHELOVÁ:
Tak v tom roce 2007 vlastně byl film uveden v době jakéhosi propadu ve vztazích mezi Ruskem a Polskem, sama ta otázka katyňského masakru, jak jsi zmínil, je velice citlivým tématem. Rusko vlastně až v roce 1990 přiznalo, že to byli Sověti, kdo více než 20 tisíc polských občanů povraždil. Teď po roce 2000 se v souvislosti s obecným společenským klimatem v Rusku stále častěji začaly objevovat ty staré teorie o tom, že zločiny měli na svědomí Němci, takže tohle všechno určitě do jisté míry nahrálo tomu, že film vlastně se tady jako takový v distribuci vůbec neobjevil, objevil se jenom na pirátských DVD. Koupil ho sice distributor, ale na plátna se film nedostal, mnozí kritikové poznamenávají, že si myslí, že zmíněná firma ho koupila právě kvůli tomu, aby se ten film k divákům nikdy nedostal, teď tedy se ta situace přeci jen mění, dnes ten film v tuhle chvíli právě odehrává státní kanál Kultura, který nutno říci, je kanálem spíše pro fajnšmekry, není to hlavní první televizní kanál, k tomu uvedení nepředcházela ani žádná velká reklama, nebylo to uvedeno příliš ani v médiích, ale určitě bude zajímavé sledovat diskusi, která má začít hned po uvedení snímku, má jí moderovat mimochodem režisér Nulita Michalkov, často také bývá terčem kritiky za sklony propagovat ruský nacionalismus.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžeš, prosím, krátce připomenout, co se vlastně v roce 40 stalo?

Lenka KABRHELOVÁ:
Tak Sovětský svaz potom, co si Sovětský svaz a Německo vlastně rozdělily Polsko, vlastně zajal tisíce ruských důstojníků, policistů, ale třeba i intelektuálů. Sovětská NKVD je odvlekla do zajetí a mnozí zahynuli v zajateckých táborech, ale nebylo vlastně od počátku jasné, co s nimi bude dál, jestli, předpokládalo se, že poputují do sovětských lágrů, nicméně potom právě počátkem března roku 1940 rozhodl Stalin a nejvyšší vedení komunistické strany jinak a přes 22 tisíc polských občanů bylo povražděno. Cílem podle historiků bylo, cílem Sovětského svazu bylo oslabit případný polský vojenský odpor budoucí, sbalil vlastně armádu nejlepších lidí a obecně Polsko, /nesrozumitelné/, jak jsem zmínila, problematická potom byla celá ta perioda vlastně sovětských dob, kdy Sovětský svaz nikdy nepřiznal zodpovědnost, naopak ji sváděl na nacistické Německo.

Jan BUMBA, moderátor:
Ty jsi mluvila i s ruskými historiky, kteří se tím tématem zabývají, jak těžké pro ně bylo třeba bádání v té atmosféře, které jsou popisovala, kdy se dlouhá desetiletí o zločinu lhalo?

Lenka KABRHELOVÁ:
Bylo to velice zajímavé poslechnout si to, co vlastně historikové říkali, protože ti, kteří se tím tématem zabývají opravdu už posledních třeba 20 i více let, paradoxně říkají, že v 90 letech to bylo lehčí, možná než dnes, pochvalovali si, že v tu jelcinovskou dobu relativně otevřených poměrů v tom nádechu po letech sovětského sešněrování byla možná řada věcí, které dnes už nejdou, konkrétně se to týkalo právě třeba bádání v archivech a tak dále. Ale zmiňovali samozřejmě, že i tehdy se setkávali s problémy, třeba při exhumacích, při těch společných prací, které vedli i s polskými historiky, že nedostávali například mapy, které, o nichž věděli, že existovaly dlouhá desetiletí a tak dále, dnes ale poznamenávali, že vlastně je to možná v jistém směru ještě horší a že je to jako s jinými tématy, která se týkají 2. světové války, pro Rusko i po těch letech je těžké připustit mnohé chyby, natož pak zločiny sovětského režimu.

Jan BUMBA, moderátor:
Ty jsi říkala, že ten film Katyň dnes nepůjde na nejsledovanějším kanále, dá se říct, zda je to téma, které by obecně lidi v Rusku zajímalo, nebo jaké je vůbec veřejné povědomí o katyňském masakru v Rusku?

Lenka KABRHELOVÁ:
Řekla bych, že stále velmi malé a určitě bych si odvážela tipnout, že dnes tedy ten pořad rozhodně nesledují tady miliony třeba jenom Moskvanů za svítícími okny, ono je to jako s jinými kapitoly z ruské nebo sovětské historie, ten problém vlastně jde už od školy, jak poznamenávali právě mnozí historici a třeba i aktivisté z hnutí Memorial, kteří se snaží nějakým způsobem do toho vnést trochu zlom, ale je to těžké, protože samozřejmě kromě toho, co se dá najít v učebnicích, ten problém je i v samotných učitelích, kteří vyrostli v něčem úplně opačném, někteří po těch letech propagandy často sami nevěří, že by Sovětský svaz vedený Stalinem spáchal všechny zločiny. Stalin, jak se obecně ví, je tu zejména kvůli roli za 2. světové války stále velmi populární, v nedávné soutěži třeba o největšího Rusa skončil na třetím místě, ty průzkumy veřejného mínění jasně ukazují, že se stále těší podpoře, coby ten /nesrozumitelné/ během války, takže to se velice těžko a jenom velice pomalu v tom klimatu, které tady panuje, daří měnit.

Jan BUMBA, moderátor:
Příští týden si mají taky vůbec poprvé památku obětí katyňského masakru společně připomenout premiéři Ruska a Polska, je to důležitý symbol?

Lenka KABRHELOVÁ:
Ze strany ruského premiéra Vladimira Putina je to vnímáno jako důležitý symbol a jako významný symbol, nicméně z druhé strany odborníci, právě historici, s kterými jsem mluvila, ruští historici, do toho tak úplně příliš nadějí nevkládají, že by se teď ta situace začala měnit, co se týče třeba konkrétních požadavků, které Polsko dodnes vlastně má, Polsko žádá úplný přístup do archivu, dokumenty o tom podrobném vyšetřování, které provedla ruská prokuratura, ale zatím je nemá a je otázka, jestli tohle na tom něco změní.

Jan BUMBA, moderátor:
Moskevská zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová. Děkuji, na shledanou.

Lenka KABRHELOVÁ:
Na slyšenou.

Dárcovská textová zpráva je českým vynálezem

Jan BUMBA, moderátor:
Dárcovská textová zpráva, takzvaná DMS, je českým vynálezem. A o těchto Velikonocích slaví 6. narozeniny. Za tuto dobu darovali lidé pomocí DMS něco přes 290 milionů korun. Ve vysílání teď vítám ředitelku Fóra dárců Kláru Šplíchalovou. Dobrý večer.

Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Kdo a kdy DMS vymyslel?

Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců:
Tak DMS je nápad, který vznikl na půdě Fóra dárců a vlastně jedná se o společný projekt organizace Fórum dárců a Asociace provozovatelů mobilních sítí, to znamená, všech operátorů, kteří působí na českém území.

Jan BUMBA, moderátor:
Kdy byla DMS poprvé použita, při jaké příležitosti?

Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců:
Tak DMS byla poprvé použita právě o Velikonocích před 6 lety, a to při příležitosti slavné vlastně jedné sbírky Nadace rozvoje občanské společnosti Pomozte dětem a vzhledem k tomu, že právě Velikonoce jsou posuvný svátek, tak DMS slaví svoje narozeniny ne na den přesně, ale na Velikonoce přesně.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak jsem to myslel. A teď, když jsme u té přesnosti, máte přesně spočítáno, kolik peněz se během 6 let existence DMS vybralo?

Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců:
Ano, je to vlastně dnes nebo ke konci března bylo zasláno již více než 10 milionů 850 tisíc dárcovských SMS, vzhledem k tomu, že obyvatel České republiky je něco přes 10 a půl milionů, tak je to prakticky možné, že vlastně každý Čech už mohl poslat DMS. A je to právě přes 292 milionů korun.

Jan BUMBA, moderátor:
A ví se, při které příležitosti, nebo při které sbírce lidé nejvíce poslali peněz?

Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců:
Tak řekl bych, že obecně jsou lidé nejvnímavější právě při příležitostech humanitárních katastrof a přitom se právě potvrzuje ten význam a vlastně účinek dárcovské SMS, ať už se jedná například z nedávné doby o povodně, které vlastně v České republice proběhly v loňském roce 2009, nebo například, když připomenu nedávné zemětřesení na Haiti, kdy prostě se zvedla obrovská vlna solidarity a vlastně Češi taky během krátké doby poslali více než 600 tisíc dárcovských SMS, což v přepočtu na finanční prostředky znamená nějakých 16 milionů korun.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud vím, tak DMS začaly používat i v jiných zemích po vzoru Česka, je to pravda?

Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců:
Ano, tenhle ten český vzor vlastně dnes funguje například na Slovensku a v Bulharsku.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste říkala, že to byl takový společný nápad, který se zrodil ve Fóru dárců a že pak se k němu přidali mobilní operátoři, bylo to těžké přesvědčit mobilní operátory, aby na něco takového přistoupili?

Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců:
Tak určitě to byla otázka řady jednání a vzhledem k tomu, že vlastně ten nápad vznikl někdy před přibližně 7 lety, tak, dejme tomu, ten rok trvalo, než vlastně se podařilo doladit všechny ty dohody a samozřejmě i ta technická nastavení tak, aby vlastně bylo možné přispívat prostřednictvím dárcovské SMS vlastně ze všech telefonů nebo všech mobilních operátorů.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že právě DMS může přivést lidi vůbec k nějaké rozsáhlejší charitativní činnosti?

Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců:
Tak určitě, hlavně DMS je velmi jednoduchý a účinný a rychlý nástroj, jak vlastně pomoci a vzhledem k tomu, že se dá prostřednictvím dárcovské SMS zareagovat rychle a vzhledem k tomu, že tento projekt je vlastně ... už má nějakou svojí historii a je velmi transparentní, veškeré informace si vždy veřejnost může najít na www.darcovskasms.cz, tak určitě prostě k tomu zájmu o veřejně prospěšné projekty přivádí.

Jan BUMBA, moderátor:
A dá se to ještě zlepšit, chystáte třeba nějaké novinky, nějaké vylepšení?

Klára ŠPLÍCHALOVÁ, ředitelka Fóra dárců:
Tak takovou hlavní novinkou nebo takovou hlavní nadstavbou, kterou, kterou vlastně my připravujeme, nebo kterou už jsme spustili, je projekt www.darujspravne.cz, což je vlastně portál, na kterém jsou zaregistrovány neziskové organizace, které vlastně spojují nějaké základní kritéria, právě transparentnosti a komunikace s veřejností a tam si vlastně každý může v klidu vybrat na co a jak chce přispět na oblast, obor působení, ale i třeba v oblasti regionu se může rozhodnout a taky se může rozhodnout, jakou částkou, jestli vlastně nějakou drobnou částkou, mikroplatbou, anebo třeba i větší.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor, ředitelka Fóra dárců pro nadační a dárcovské programy Klára Šplíchalová. Takové byly Ozvěny dne.

Pozvánka k nedělnímu pořadu Radiofórum

Jan BUMBA, moderátor:
A ještě vlastně před koncem pátečních Ozvěn dne pozvánka k nedělnímu Radiofóru. I na velikonoční neděli ho uslyšíte v pravidelném čase po 17 hodině. Václav Sochor uvítá ve studiu komentátora deníku Právo Petr Uhla a jeho kolegu, komentátora Českého rozhlasu Petra Nováčka. Budou odpovídat na vaše dotazy a diskutovat o plánovaném odchodu Mirka Topolánka z čela ODS. O programu TOP 09 a o změnách ve vedení Ústavu pro studium totalitních režimů.


autoři: šče , bum
Spustit audio

Více z pořadu