Ozvěny dne 19. března 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Jméno nástupce Jana Dusíka v čele ministerstva životního prostředí zatím není známé, jednání budou pokračovat.

osoba:
Na schůzce s panem premiérem jsme si vyjasnili vzájemně stanoviska, žádná jména případných kandidátů na ministra životního prostředí nepadla.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Základní a střední školy by měly z fondu Evropské unie dostat miliardy korun, umožní to poslanecká novela zákona, která školám zjednodušení čerpání evropských peněz.

osoba:
Už jsme začali školit učitele na tento systém, oni tomu nemohou věřit, že to opravdu půjde tak jednoduše, ale je to tak.

Jan BUMBA, moderátor:
Prezident Gašparovič vrátí slovenskému parlamentu sporný vlastenecký zákon.

osoba:
Tento zákon jsem nepodepsal, respektive nepodepíšu, protože /nesrozumitelné/ až zítra.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude oblačno až zataženo, v Čechách občas déšť, teploty do 15, na horách kolem 7 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Jméno nástupce Jana Dusíka v čele ministerstva životního prostředí zatím není známé

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Rezignaci Jana Dusíka na post ministra životního prostředí dnes dostal premiér Jan Fischer a přijal ji i prezident Václav Klaus. Vedením resortu Dusík pověřil náměstka Františka Korbela. Předseda zelených Ondřej Liška mezitím jednal s premiérem, jak bude vedení ministerstva vypadat dál.

Veronika MALÁ:
Žádná jména zatím nepadla, situaci jsme si vyjasnili. Zaznělo po schůzce z úřadu vlády i od zelených. Premiér Jan Fischer by chtěl ale celou věc uzavřít v pondělí.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených:
Pan premiér se jistě chce seznámit podrobněji se situací na ministerstvu životního prostředí. A vzhledem k faktu, že do voleb zbývá pouhých několik týdnů, tak je potřeba situaci řešit promptně.

Veronika MALÁ:
Řekl po jednání šéf zelených Ondřej Liška. Současně také potvrdil, že zatím resort povede náměstek František Korbel. Podle něj je tento krok hlavně právní náležitostí.

František KORBEL, náměstek ministra životního prostředí:
Ministerstvo musí mít v každém okamžiku někoho, kdo bude podepisovat dokumenty, čili jedná se o standardní proceduru, standardní postup po rezignaci ministra.

Veronika MALÁ:
To, jestli bude chtít kandidovat přímo na post ministra, nechtěl Korbel komentovat. Jan Dusík se rozhodl odstoupit včera kvůli sporu o modernizaci elektrárny Prunéřov 2. Veronika Malá, Radiožurnál.

Postup Jana Dusíka kritizuje Svaz průmyslu a dopravy

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Postup Jana Dusíka, který rezignoval na funkci ministra životního prostředí, kritizuje Svaz průmyslu a dopravy. Upozorňuje na to, že ministerstvo životního prostředí mělo rozhodnout o procesu EIA na rekonstrukci elektrárny Prunéřov 2 už dávno. Podle svazu připravuje ministerstvo neustálým oddalováním rozhodnutí české firmy o zakázku až za 25 miliard korun a ohrožuje zaměstnanost v subdodavatelských firmách. Proč je rozhodnutí o rekonstrukci elektrárny pro české podniky tak důležité, vysvětlil člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Josef Zbořil.

Josef ZBOŘIL, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy:
Protože ta investice je velká, samozřejmě dává poměrně hodně velké příležitosti i pro tuzemské firmy, které do toho budou zaangažovány jako dodavatelé, nejenom teda vlastní technologie, ale i stavební prací. Já myslím, že to je velmi užitečný prostředek v boji se současnou krizí.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Tématu elektrárny Prunéřov se budeme věnovat v publicistické části dnešních Ozvěn dne.

Čerpání evropských peněz má být pro školy jednodušší

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Základní školy by měly z fondu Evropské unie dostat 4,5 miliardy korun. Střední 1,5. Umožní to poslanecká novela zákona o rozpočtových pravidlech, která školám zjednoduší čerpání evropských peněz. Každá škola by tak mohla dostat až milion korun na platy učitelů a pomůcky.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Peníze by do škol mohly dorazit ještě do konce školního roku, slibuje ministryně školství Miroslava Kopicová.

Miroslava KOPICOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy:
V tuto chvíli už máme připraveny peníze pro základní školy 4,5 miliardy. A už jsme v plné práci, připravujeme 1,5 miliardy pro střední školy.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Jak se do škol dostanou, to vysvětlí spoluautor návrhu, poslanec ODS Walter Bartoš.

Walter BARTOŠ, poslanec /ODS/:
Ty peníze dostanou školy automaticky paušálně, teď už. Teď nemusí nic vyúčtovat, takže není to na projekt, ale je to přímo na podporu vzdělávání.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Postoj sněmovny, která návrh schválila v jediném dni, ocenil další jeho autor, komunista Milan Bičík.

Milan BIČÍK, poslanec /KSČM/:
Podařilo se, a to je tady zřídka, nalézt pochopení napříč celým politickým spektrem a samotné projednání, přestože jsme se do poslední chvíle klepali strachy, bylo velmi rychlé, hladké.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Zákon ještě musí projít Senátem a prezidentskou kanceláří. Věra Masopustová, Radiožurnál.

Policie znovu otevře kauzu údajné korupce při plánovaném nákupu letounů Jas39 Gripen

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Policie znovu otevře kauzu údajné korupce při plánovaném nákupu švédských stíhacích letounů Jas39 Gripen. Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká nařídila rozsáhlé doplnění dokazování, protože rozhodnutí o odložení případu bylo nezákonné a předčasné. Policie už případ v minulosti dvakrát odložila.

Skandál s pochybným rozdělováním eurodotací z regionálního programu Jihozápad

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Hejtmani Jihočeského a Plzeňského kraje se dnes odpoledne setkali kvůli skandálu s pochybným rozdělováním eurodotací z regionálního programu Jihozápad. Schůzka se konala v jihočeském Písku a inicioval ji Jiří Zimola, který Radiožurnálu potvrdil, že s Miladou Emmerovou se dohodl na svolání celé regionální rady Jihozápad. Rada by se měla sejít začátkem příštího týdne. Úřad je totiž kvůli vazebnímu stíhání jeho šéfa Jiřího Trnky ochromen a podle jihočeského hejtmana si musejí politici urychleně vyřešit, kdo bude kancelář řídit místo něj. Regionální rada může podle Zimoly posoudit i případné dočasné odvolání obou obviněných úředníků z jejich funkcí.

Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/:
Jsouli důvody pro to, aby s nimi byl rozvázán pracovní poměr, pak ze sporu k tomu může dojít, současně ale platí, že stíhání, byť vazební stíhání, není ještě dokonání obvinění nebo odsouzení a v tomhle případě musíme postupovat velmi opatrně.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Dva vedoucí úředníci úřadu regionální rady jsou kvůli rozdělování eurodotací obviněni z několika trestných činů ve stádiu pokusu a hrozí jim až dvanáctileté vězení. Na jednoho z nich soud ve středu uvalil vazbu. Podle neoficiálních informací jde o šéfa kanceláře Jiřího Trnku. Soud totiž uznal obavy žalobce z ovlivňování ještě nevyslechnutých svědků. Trnkův podřízený Martin Pulpitl je stíhán na svobodě.

Jednání v British Airways o zrušení stávky byla bezvýsledná

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Jednání v British Airways o zrušení stávky byla bezvýsledná. Protestem, který začne o půlnoci, bojuje odborový svaz palubního personálu proti úsporným opatřením britské letecké společnosti čelící slabé poptávce a silné konkurenci.

Jitka MALÁ:
Po stávce, která potrvá do 23. března, má přesně za týden následovat ještě jedna. Tentokrát čtyřdenní. Jednalo se intenzivně, ale marně.

Willie WALSH, šéf British Airways:
Je opravdu politováníhodné, že nepřijali návrh, který je podle mě fér a rozumí a bere v úvahu všechny obavy palubního personálu.

Jitka MALÁ:
Řekl po jednání šéf British Airways Willie Walsh, kterému stávka připadá naprosto neopodstatněná. Naopak šéf odborového svazu Unite Tony Woodle obvinil leteckou společnost, že přišla s nevýhodnou nabídkou. Náhradní letový řád pro první vlnu stávky počítá s přepravením 60 procent cestujících. Z Prahy do Londýna neodstartují celkem 3 lety, stejně jako opačným směrem. Jitka Malá, Český rozhlas.

Státní hymnu před vyučováním žáci ve slovenských školách neuslyší

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Státní hymnu před vyučováním žáci ve slovenských školách neuslyší. Prezident Ivan Gašparovič totiž nepodepíše vlastenecký zákon, který navrhla Slovenská národní strana a který vyvolal důrazné protesty veřejnosti. Prezidentovi především vadí, že zákon není kvůli nedostatku času vykonatelný.

Lubomír SMATANA:
Školy nemají dost času na přípravu a musely by hned 1. dubna zákon porušovat. Proto Ivan Gašparovič říká ne.

Ivan GAŠPAROVIČ, prezident Slovenské republiky:
S obsahem tohoto zákona absolutně souhlasím, nemám k němu výhrady.

Lubomír SMATANA:
Prezident zákon vrátí, protože ho k tomu vyzval premiér. Říkají svorně analytici. Podle nich se zalekl nečekaných protestů, ten největší zorganizoval student gymnázia Robert Mihály.

Robert MIHÁLY:
Vypadá to, že to skoro podepíše, takže vlastně jsme se spokojeni.

Lubomír SMATANA:
Vlastenecký zákon má podle prezidenta platit ve stejné podobě od 1. září. Podle analytiků je ale zřejmé, že parlament zákon přepracuje. Lubomír Smatana, Český rozhlas, Bratislava.

Mezinárodní kvartet blízkovýchodních vyjednávačů odsoudil plány Izraele vybudovat nová sídliště na území východního Jeruzaléma

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Mezinárodní kvartet blízkovýchodních vyjednávačů odsoudil plány Izraele vybudovat nová sídliště na území východního Jeruzaléma. Účastníci schůzky v Moskvě ze Spojených států, Evropské unie, Ruska a OSN vyzvali obě strany konfliktu, aby zahájili nepřímé rozhovory. Ty by měly vést k dialogu a pozdějšímu uzavření mírové smlouvy.

Lenka KABRHELOVÁ:
Generální tajemník OSN Pan Kimun vyzval jménem mezinárodního kvartetu izraelskou vládu, aby okamžitě zastavila veškeré osidlovací aktivity. Odstranila silniční zátarasy instalované po roce 2001 a zastavila demolice a vyhánění lidí z východního Jeruzaléma. Mírovou dohodu by podle šéfa OSN Izraelci a Palestinci měli uzavřít do dvou let. Palestinský vyjednavač Saíb Irikát výsledek schůzky přivítal. A vyzval k ustavení kontrolního mechanismu, který byl měl zajistit, že Izrael osidlování skutečně zastavil. Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman ale označil časový harmonogram za nerealistický s tím, že nebere v úvahu předchozích 16 let, během nichž se Izrael podle něj snažil s Palestinci vyjednávat. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Při současném charakteru počasí povodně nehrozí

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Při současném charakteru počasí povodně nehrozí. Sníh na území Česka ale stále zadržuje kolem 2 miliard kubických metrů vody, hlavně v horských oblastech. Jak Radiožurnálu potvrdil ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství Pavel Punčochář, na případný nápor vody z tajícího sněhu jsou připraveny i přehradní nádrže.

Pavel PUNČOCHÁŘ, ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství:
Na rozdíl od roku 2006 je sněhu na celém území podstatně méně. Lze konstatovat, že v těch nižších polohách je ho pod jednu třetinu tehdejšího objemu, ve vyšších polohách obvykle pod jednu polovinu objemu vody ve sněhu. Navíc tam, kde je na tocích soustava nádraží nebo v povodí existuje několik vodních nádrží, tak vodohospodáři ze státních podniků povodí uvolnili prostory k zachycení případné povodňové vlny.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Ani Český hydrometeorologický ústav a vodohospodáři povodně neočekávají. Hladiny řek by měly v následujících dnech vystoupit maximálně k prvnímu stupni povodňové aktivity.

Praha na třech úsecích opět zvýší nedávno omezenou rychlost

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Praha na třech úsecích opět zvýší nedávno omezenou rychlost z 50 zpět na 70 nebo 80 kilometrů v hodině. Rychlost se zvedne na dvou úsecích Jižní spojky a na Evropské třídě směrem k letišti. Právě tady nemělo snížení rychlosti smysl. Podle analýzy se tam zvýšil počet nehod a emisí. České televizi to řekl pražský primátor Pavel Bém.

Pavel BÉM, primátor hlavního města Prahy /ODS/:
Existuje pouze a jenom řešení mezi dvěma zly, tím jedním zlem je na jedné straně hluková zátěž, tím druhým zlem je na druhé straně emise, samozřejmě plynulost dopravy a v tomto nastavení se snažíme prostě najít nějaký optimální kompromis.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Omezení rychlosti by se na vybraných úsecích mělo zrušit v polovině příštího týdne.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte v následujících minutách. Kdy padne rozhodnutí o modernizaci elektrárny v Prunéřově, kvůli které rezignoval ministr životního prostředí. A kdo a podle čeho rozhoduje o tom, koho americká FBI zařadí mezi nejhledanější zločince.

Kdy padne rozhodnutí o modernizaci elektrárny v Prunéřově

Jan BUMBA, moderátor:
Vláda Jana Fischera je ode dneška oficiálně chudší o jednoho člena. Prezident Václav Klaus přijal demisi ministra životního prostředí Jana Dusíka. Ten se, jak známo, rozhodl odejít z kabinetu poté, co odmítl vydat stanovisko k modernizaci uhelné elektrárny Prunéřov 2 v rámci takzvaného řízení EIA. Klíčovou roli v rozhodování ministra Dusíka sehrál posudek norské společnosti DNV, která konstatovala, že návrh na modernizaci neodpovídá požadavkům na čistou účinnost a limitům oxidu uhelnatého. Ale jak to bude s modernizací Prunéřova dále. Naším hostem je nyní ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Dobrý den přeji.

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře, chápete vy osobně ten krok pana Dusíka, který řekl, že nemůže s klidným svědomím vydat kladné ani záporné stanovisko?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
No, tak jsem s panem ministrem o tom nehovořil, je to jeho rozhodnutí, já se do toho procesu, do toho procesu posuzování vlivu na životní prostředí vůbec jako nemotám, prostě to je skutečně rozhodnutí vysloveně jeho.

Jan BUMBA, moderátor:
Z těch slov pana Dusíka vyplývá, že pro rozhodnutí je nutné ještě něco, nová varianta modernizace nebo nějaká kompenzační opatření. Pane ministře, vám také něco v dokumentaci k modernizaci Prunéřova chybí?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
Tak já jsem tu dokumentaci neviděl. Já v tom procesu skutečně jako ministr průmyslu a obchodu vůbec nejsem, takže já mám jenom kusé informace, které mám samozřejmě z oboru, já jsem přesvědčen, že ty dokumenty, které, které v tom procesu jsou potřeba, tak si je samozřejmě ministerstvo životního prostředí může kdykoliv vyžádat po tom ČEZu. A jsem přesvědčen, že mu je ČEZ dá. Takže já tady skutečně nedokážu říct, že jestli je má nebo nemá, jestli jsou dostatečné nebo nejsou.

Jan BUMBA, moderátor:
Z vašeho pohledu, mělo by rozhodnutí o Prunéřovu padnout co nejdříve?

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
To jsem přesvědčen, že by mělo padnout, co nejdříve.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená to, co jak by mohlo to rozhodování teď vypadat, když nebude ani ministr životního prostředí, který by to rozhodnutí mohl učinit.

Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu:
No, tak nějak se rozhodnout musí. Na to je samozřejmě i zákon o posuzování vlivu na životní prostředí, tam jsou určitě nějaké lhůty, rozumím tomu, že to není jednoduché rozhodnutí, že, že si pan ministr Dusík vyžádal ještě další posudky, tomu rozumím, ale nicméně jsem přesvědčen, že je důležité, aby nějaké rozhodnutí vydalo ministerstvo.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor. Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Na druhé lince je manažer Útvaru na přípravu tuzemských investic společnosti ČEZ Václav Matys. Dobrý večer i vám.

Václav MATYS, manažer Útvaru na přípravu tuzemských investic společnosti ČEZ:
Hezký večer vám i posluchačům.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Matysy, vy jste se včera nechtěli vyjadřovat k té zprávě společnosti DNV, vadilo vám, že prý dříve dostaly do ruky ekologické organizace. Vy jste je skutečně dostali až potom, co byla zveřejněná na té tiskovce včera odpoledne.

Václav MATYS, manažer Útvaru na přípravu tuzemských investic společnosti ČEZ:
My jsme jí dokonce ani do ruky nedostali, my jsme si ji poprvé museli stáhnout až z webu ministerstva životního prostředí.

Jan BUMBA, moderátor:
Proč vám to tak vadí, když to byla studie pro ministerstvo životního prostředí?

Václav MATYS, manažer Útvaru na přípravu tuzemských investic společnosti ČEZ:
No, víte, tak asi 2 aspekty. Za prvé, je zvláštní, že několik hodin před podáním tiskové konference, kterou svolalo ministerstvo životního prostředí, se k závěrům vyjadřují nevládní organizace. A za druhé, tak jak byly prezentovány závěry hodnotící zprávy společnosti DNV, tak samozřejmě ty závěry nám dávají oprávněnou obavu, že nejspíše ministerstvo životního prostředí nepředalo všechny námi objektivně poskytnuté informace společnosti DNV.

Jan BUMBA, moderátor:
Pojďme, prosím, k jádru věci, mohli byste použít při rekonstrukci lepší technologie, které by zvýšily účinnost na těch 42 procent, které stojí v tom materiálu?

Václav MATYS, manažer Útvaru na přípravu tuzemských investic společnosti ČEZ:
Pane redaktore, my jsme mnohokrát vysvětlovali na mnoha jednáních, ať už s ministerstvem životního prostředí, anebo i následně expertům ze společnosti DNV. Proč pro lokalitu Prunéřova nelze použít technologii, která by zvýšila účinnost více než dnes spočítaných 40,3 až 40,7 procenta nebo ...

Jan BUMBA, moderátor:
Znamená to, že ani nebudete vypracovávat žádnou novou variantu modernizace.

Václav MATYS, manažer Útvaru na přípravu tuzemských investic společnosti ČEZ:
Já si myslím, že varianta, kterou jsme dnes předložili, kterou ministerstvo životního prostředí má, je z pohledu specifických podmínek v lokalitě Prunéřov tou variantou nejlepší a věřím, že o tom přesvědčíme následně i ministerstvo životního prostředí.

Jan BUMBA, moderátor:
I vám děkuji za rozhovor. Manažer Útvaru na přípravu tuzemských investic ČEZu Václav Matys. Ve studiu teď vítám ekonomickou redaktoru deníku Mladá fronta DNES Janu Klímovou, která se dlouhodobě zabývá energetikou. Dobrý večer.

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická redaktorka deníku Mladá fronta DNES:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžete vysvětlit, jak velkou komplikací pro ČEZ je ten poslední vývoj dění, tedy jednak ona zpráva společnosti DNV a jednak rezignace ministra Dusíka?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická redaktorka deníku Mladá fronta DNES:
Tak určitě to má více rovin, pro ČEZ je to komplikace nepochybně finanční, protože je potřeba připomenout, že jde o zakázku za 25 miliard korun. Tudíž nepochybně musí počítat s nějakým objednáním té technologie, což v energetice se dělá několik let dopředu. Zajistit si financování a tak dále, další věc je, že samozřejmě to nepůsobí dobře, že, takže je to určitá jako, bych řekl, reputační riziko, protože když někdo není schopen vlastně doložit, proč potřebuje takovouto technologii, aby získal povolení a tak dále.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale kdyby tedy se ta, zahájení té rekonstrukce mělo oddálit, dejme tomu, o půl roku, tak už by tam šlo o nějaké velké peníze pro ČEZ, i kdyby došlo třeba jen o několikaměsíční zpoždění?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická redaktorka deníku Mladá fronta DNES:
No, podle informací, které, které já znám od ČEZu, tak oni tvrdí, že už teď jsou ve skluzu rok, takže, takže teď už ty týdny nebo měsíce asi takovou roli nehrají, ale samozřejmě je rozdíl, jestli jste ve skluzu rok nebo dva roky nebo rok a půl, teď bude záležet, jak dlouho se bude hledat nový ministr a co s tím potom udělá.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak důležitá vůbec je ta elektrárna Prunéřov 2 pro společnost ČEZ?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická redaktorka deníku Mladá fronta DNES:
Tak nepochybně to je důležitá elektrárna, uhelné elektrárny ČEZu tyto staré mají tu výhodu, že jsou velice ziskové a odebírají uhlí ze Severočeských dolů, který, které jsou vlastněny ČEZem, takže tam je prostě více propojení a další věc je, že tato elektrárna vyrábí, je důležitý výrobce tepla, které zásobuje domácnosti v Chomutově, v Kadani, takže nepochybně to důležitý zdroj je, ale nepatří zase k těm klíčovým největším typu Temelína a tak dále.

Jan BUMBA, moderátor:
Slyšeli jsme pana Matyse, manažera ČEZu, že stále je tato společnost přesvědčena o tom, že nabízí to nejlepší řešení. Věříte tomu, že ČEZ skutečně chystá pro modernizaci Prunéřova ty nejlepší dostupné technologie?

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická redaktorka deníku Mladá fronta DNES:
Tak já myslím, že ta diskuse není o tom, že ta technologie, kterou nabízí ČEZ, není ta nejlepší, dostupná není, prostě jsou lepší technologie ...

Jan BUMBA, moderátor:
Oni říkají optimální.

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická redaktorka deníku Mladá fronta DNES:
Ale teď je otázka peněz. A ČEZ tvrdí, že prostě ta technologie, o kterou usilují ekologové a která i byla zmíněna v té norské studii, že z hlediska ekonomiky a financí nedává smysl. A já osobně si myslím, že na tomto tvrzení něco je, nemůžu říct, že mu nevěřím, protože fakt je, že ta supertechnologie, o které je řeč, která by zvýšila tu účinnost a snížila emise, je ...

Jan BUMBA, moderátor:
O necelá dvě procenta.

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická redaktorka deníku Mladá fronta DNES:
Ano, přesně tak, o necelá dvě procenta. Je prostě z materiálů a tak dále, které jsou drahé pro to, aby vydržely 40 let, ale ČEZ tuto elektrárnu staví na 25 let, protože na to tam má ten důl, z kterého se tam sype to uhlí do té elektrárny. A ty technologie v těch elektrárnách jsou specifické tím, že jsou postaveny na určitý druh uhlí, takže jestliže oni teda skutečně tam mají uhlí na 25 let, tak potom chápu, že je trochu nesmysl si tam dávat superdrahou technologii na 40 let.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává ekonomická redaktorka deníku Mladá fronta DNES Jana Klímová. Já vám děkuji, že jste přišla, na shledanou.

Jana KLÍMOVÁ, ekonomická redaktorka deníku Mladá fronta DNES:
Děkuji, na shledanou.

Odchod Jana Dusíka z vlády

Jan BUMBA, moderátor:
A teď ještě k politickým důsledkům odchodu ministra Jana Dusíka z vlády. Ve své poznámce se jim věnuje komentátor Českého rozhlasu 6 Radko Kubičko.

Radko KUBIČKO, komentátor Českého rozhlasu 6:
Spor o modernizaci prunéřovské elektrárny by měl být přece jen především odborný. Otázky zní, kolik elektřiny vůbec potřebujeme a kolik je pro to možné i nutné obětovat životního prostředí. To by byl ale příliš ideální případ. Politikum už je v tom, z jaké strany se na problém kdo dívá. Zelení aktivisté, historickým bonmotem řečeno, jsou realisty a proto často žádají nemožné. Jejich Strana zelených je o poznání umírněnější, přesto často kříží zájmy průmyslu. Jde v Prunéřově o tento případ. Určitě. Úřednický, přesto zelený ministr, není proti zastavení projektu, ale má pochybnosti. Elektrárenská firma a s ní dodavatelé i zástupci zaměstnanců jsou ale nedočkaví, chtějí razítka hned. Premiér pouze vysloví názor, že by se nemělo otálet, no, a zelený ministr rovnou rezignuje. A tady začíná politické pole, byť rozostřené. Předně. V úřednické vládě by měli být přece odborníci, tak jaká pak politika. Tady není odpověď složitá. Někteří její členové se už jasně profilovali a právě o panu Dusíkovi není pochyb. Vedl kandidátku Strany zelených do evropských voleb. Co ale demisí sledoval. Někteří ho chválí, že se zachoval zásadově. Jiní ale pochybovačně kroutí hlavou. Pokud má s projektem problém, měl na svých stanoviscích přece dále trvat, protože už snad nežijeme v době, kdy pár slov vysoce postaveného politika je nad zákon. Podivuhodná je i reakce Strany zelených, která si chce i tak zachovat vliv na nové obsazení ministerstva. Nový její ministr snad bude silnější nebo proti premiérským slovům více imunní. A pokud by z vlády zelení pár týdnů před volbami odešli, což by bylo logičtější, nenastoupí snad na toto místo někdo z velkých stran, které jsou k ekologickým požadavkům méně citlivé? Ať už tedy ministr odstoupil zásadově nebo, jak je podezírán, v úmyslu zviditelnit zelené právě před volbami kvalitě projektu modernizace Prunéřova tím asi moc nepřispěl.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznámka komentátora Českého rozhlasu 6 Radko Kubička.

Seznamy nejhledanějších zločinců světa

Jan BUMBA, moderátor:
Usáma bin Ládin a Semjon Mogilevič, to jsou dvě jména ze seznamu deseti nejhledanějších osob americkou justicí. FBI, úřad pro vyšetřování ho sestavuje už 60 let. Za tu dobu se z dokumentů stala skoro veřejná instituce. Náš zpravodaj ve Washingtonu Vít Pohanka se o historii proslulého seznamu zajímal přímo v centrále FBI.

Vít POHANKA:
FBI potřebuje vaši pomoc při hledání Joe Louis Saenze, obviněného ze znásilnění, vražd a únosů. Takhle začíná jeden z videoklipů, které americký úřad pro vyšetřování zveřejňuje nejen na svých internetových stránkách, ale tak na YouTube, na Facebooku, Twitteru a v dalších aplikacích. Joe Louis Saenze je prostě natolik prominentním zločincem, že se dostal až na seznam deseti nejhledanějších osob, který FBI sestavuje 60 let. David Johnson šéfuje sekci pro násilný zločin. V rozhovoru pro Český rozhlas vysvětluje, že se na seznam dostanou jen ti opravdu nejnebezpečnější.

David JOHNSON, šéf sekce pro násilný zločin:
Vůbec prvním mužem na seznamu byl Thomas James Holden, hledaný pro vraždu. Dnes na něm najdete mimo jiné Usámu Bin Ládina. V 60. letech to byl třeba také James Earl Ray, který spáchal atentát na Martina Luthera Kinga, později Ramzí Júsef odpovědný za první teroristický útok na Světové obchodní centrum v roce 1993. Je tam prostě pestrá směs těch nejnebezpečnějších lidí na útěku.

Vít POHANKA:
Inspirací k sestavení takového dokumentu byl původně nápad reportéra agentury UPI. Požádal v roce 1949 FBI, aby pro jeho zamýšlený článek dala dohromady desítku těch nejhorších tvrďáků, které agenti úřadu hledají po celé zemi. Tehdejší ředitel FBI John Edgar Hoover si uvědomil, že je to velmi užitečná pomůcka pro spolupráci s širokou veřejností. Seznam je od té doby neustále doplňovaný a obměňovaný.

David JOHNSON, šéf sekce pro násilný zločin:
Celkem pracujeme v FBI na případech více než 3 tisícovek lidí hledaných kvůli vážným zločinům. Když se na seznamu těch deseti nejhledanějších uvolní místo, když někoho dopadneme nebo víme, že zemřel, vyzveme regionální kanceláře, aby nominovaly kandidáty. Obvykle dostaneme jména 25 až 50 osob. My v sekci pro násilný zločin vybereme 3 až 5 těch, které nám připadají nejnebezpečnější. Pak to jde do kanceláře náměstka a konečný výběr je na rozhodnutí ředitele FBI.

Vít POHANKA:
Celkem se za šest desítek let na seznamu vystřídalo 494 osob. Jen 8 z nich byly ženy. Zločiny těch nejhledanějších se měnily s dobou. V 50. letech minulého století to byli hlavně bankovní lupiči, v 60. radikální aktivisté. Později bossové organizovaného zločinu, sexuální maniaci, sérioví vrazi a finanční podvodníci velkého kalibru. 94 procent z nich agenti FBI dopadli.

David JOHNSON, šéf sekce pro násilný zločin:
Pomoc veřejnosti je pro úspěch seznamu velmi důležitá, o tom není pochyb. Informace od běžných občanů vedly k zatčení 152 z celkem 463 zatčených. To znamená, že pomoc veřejnosti byla klíčová asi ve třetině všech případů.

Vít POHANKA:
FBI zařazuje mezi nejhledanější zločince často i cizince. Teď je mezi nimi pochopitelně například Usáma Bin Ládin nebo také Ukrajinec Semjon Mogilevič. Ocitl se v takové společnosti za těch 60 let také nějaký Čech?

David JOHNSON, šéf sekce pro násilný zločin:
Žádný Čech mě nenapadá, a to je dobré. Vlastně proto nemůžu ani komentovat spolupráci s českými vyšetřovateli. Prostě je aspoň v mé specializaci jsme je nepotřebovali žádat o pomoc.

Vít POHANKA:
Říká šéf sekce násilného zločinu FBI David Johnson. Vít Pohanka, Český rozhlas, Washington.

Dohled nad zadáváním a hodnocením veřejných zakázek by mohl být přísnější

Eva ODSTRČILOVÁ:
Dohled nad zadáváním a hodnocením veřejných zakázek by mohl být přísnější. Poslanci podpořili vládní novelu zákona, podle které by například museli zadavatelé zveřejňovat všechny informace o výběrovém řízení na Internetu. Uchazeči o zakázku by pak měli předkládat údaje o tom, kdo vlastní jejich firmy. Poslanci TOP 09 novelu podpořili. Podle Pavla Severy ale chtějí jít ještě dál, ve snahách o zprůhlednění hospodaření by se měli k samosprávám a státu přidat i politické strany.

Pavel SEVERA, poslanec PS PČR /TOP 09/:
Chcemeli zpřísňovat podmínky pro podnikatelské subjekty a společnosti dát najevo, že to myslíme vážně, tak jako politické strany bychom měli jít příkladem, a proto vyzýváme jako TOP 09 ostatní politické subjekty, aby následovaly TOP 09, to, co děláme my v tuto chvíli, že transparentně ukazujeme účetnictví, všechny dary, které přijmeme hned, nikoliv až v účetní uzávěrce. Myslíme si, že je to ve společnosti dobrý signál a že by to měly ostatní strany následovat.

Město Praha chce oddlužit Kongresové centrum tím, že prodá pozemky a okolní budovy

Eva ODSTRČILOVÁ:
Město Praha chce oddlužit Kongresové centrum tím, že prodá pozemky a okolní budovy. Na centrum, které stoprocentně vlastní město, je vázaný dluh ve výši zhruba 2,2 miliardy korun. Jen v letošním roce se má splatit 230 milionů. 100 milionů dá Kongresové centrum ze svých zdrojů a stejnou částku přidá magistrát a na zbytek si město vezme překlenovací úvěr. Radní Milan Richter vysvětluje, jak bude město ve věci i Kongresového centra postupovat dál.

Milan RICHTER, radní hlavního města Prahy:
My vypisujeme výběrové řízení, jehož součástí je návrh té restrukturalizace, ale zároveň realizace, to znamená, že chceme, aby nám někdo za nás možná převzal ty závazky, aby případně si vzal zbytný majetek, kterým jsou pozemky, budova hotelu a byznys centra. A nám zůstalo v nějakém reálném čase očištěná budova Kongresového centra bez dluhového zatížení.

Podlahu českého vojenského vrtulníku v Afghánistánu zasáhl jeho vlastní kulomet

Eva ODSTRČILOVÁ:
Podlahu českého vojenského vrtulníku v Afghánistánu zasáhl jeho vlastní kulomet. Došlo k tomu, když vojáci po návratu z cvičného letu vynášeli zaseknout zbraň z helikoptéry. Samovolný výstřel ale neohrozil žádné lidi, ani nevyřadil stroj z dalšího provozu. Událost už vyšetřuje vojenská policie.

Český občan zemřel po střelbě v Marseille na jihu Francie

Eva ODSTRČILOVÁ:
Český občan zemřel po střelbě v Marseille na jihu Francie. Jeho totožnosti zatím francouzští policisté nezveřejnili a ani český konzulát a zastupitelský úřad nemají víc informací.

Jan POKORNÝ:
Sedmatřicetiletý český občan podlehl zranění po převozu do nemocnice. Podle policejních zdrojů byl v kritickém stavu po zásahu několika kulkami ze zbraně velké ráže. Zemřel na urgentním příjmu, aniž nabyl vědomí. Do nemocnice ho přivezli dva Arménci, kteří ale nedokázali dostatečně vysvětlit okolnosti převozu a tak je policisté zadrželi. U jednoho z nich, který má bydliště nedaleko místa, kde se střílelo, udělali domovní prohlídku. Konzulát i zastupitelský úřad České republiky jsou ve spojení s francouzskými orgány činnými v trestním řízení a informace ověřují. Podle jedné z verzí vyšetřovatelů se mohlo jednat o vyřizování účtu v oblasti, kde jen loni došlo ke 40 vraždám nebo pokusům o zabití. Jan Pokorný, Český rozhlas, Francie.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A jaká jsou témata následujících minut. Může homosexualita vojáků ovlivnit bojeschopnost armády? Kolik bude muset skončit hospod kvůli nižší spotřebě piva. A český autor Chrudoš Valoušek dostal v Lipsku mezinárodní ocenění v soutěži o nejkrásnější knihu světa.

Může homosexualita vojáků ovlivnit bojeschopnost armády?

Jan BUMBA, moderátor:
Udivuje mne, že tak významný člověk může vyřknout takový nesmysl. Těmito slovy reagoval mluvčí nizozemského ministerstva obrany na výrok penzionovaného amerického generála Johna Sheehana. Bývalý velitel sil NATO, který odešel do výslužby v roce 1997, totiž při slyšení v senátu naznačil, že nizozemské jednotky OSN, které neuhájily takzvanou bezpečnou zónu v bosenské Srebrenici, nebyly dost bojeschopné kvůli homosexuálům ve vlastních řadách. Co přesně řekl generál Sheehan a při jaké příležitosti? Otázka pro zahraničněpolitického komentátora Radiožurnálu Milana Slezáka.

Milan SLEZÁK:
Řekl, že za prvé, ten holandský prapor, který měl hlídat Srebrenicu v roce 1995, měl málo mužů, že byl špatně veden a že za to, že došlo u Srebrenice k tomu známému masakru, při níž bosenskosrbští vojáci zabili 8 tisíc muslimských mužů, dnes se také vinou otevřená homosexualita, kterou ti holandští vojáci projevovali.

Jan BUMBA, moderátor:
Slyšeli jsme nebo připomínali jsme, že reakce nizozemské armády byla jednoznačně odmítavá, to se samozřejmě dalo čekat, zajímají se obecně armády o to, jaká je sexuální orientace vojáků?

Milan SLEZÁK:
Je pravda, že jsou armády, přičemž to nejsou v žádném případě armády, které by nebyly bojeschopné, které se o to vůbec nezajímají, to je například armáda britská nebo australská, kanadská a také izraelská, přičemž nemůžeme prohlásit, že by izraelská armáda například, kdy už jsme u ní, nebyla výkonná. Pokud jde o nizozemskou armádu, tak ta má hezké stanovisko, které teď oprášila, říká, že jí zajímá, jestli ten člověk je schopen boje, a to jak fyzicky, tak psychicky, ale jeho náboženské názory nebo například to, zda je či není homosexuál, to, že holandské generály nezajímá.

Jan BUMBA, moderátor:
Zabýval se někdy někdo opravdu seriózně otázkou, zda má sexuální orientace vliv na bojovou připravenost, odolnost vůči stresu takové věci?

Milan SLEZÁK:
To mě vede trošku k úsměvu na tváři a musím vzpomenout na již citovaného generála Sheehana, který tvrdí, že homosexualita v řadách ozbrojených sil snižuje bojeschopnost té armády, na rozdíl od svazku, které jsou heterosexuální, které prý tento účinek nemají. Jinak ale bych chtěl připomenout, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
Já myslel, jestli se tím seriózně někdo zabýval?

Milan SLEZÁK:
Mohu nabídnout svá pozorování, protože se zajímám o vojenskou historii. A mohu vás, Jane, ujistit, že alespoň v antice, abychom nechodili daleko, vůbec homosexualita neměla vliv na to, zda ti muži byli či nebyli bojeschopní. Alexandr Makedonský například projevoval příležitostně homosexuální sklony, byl těla velice zjizveného, protože vždycky bojoval v prvních řadách, spartská armáda, v jejich řadách, a to byli nějací vojáci, staří spartští vojáci, byla vysoce rozšířená homosexualita, a existovala takzvaná svatá družina, to bylo v thépská armádě, která porazila ispánskou armádu a ta thépská svatá družina vynikala tím, že se stávala ze dvou dvojic mužských, které pojal homosexuální svazek a dokud je neporazili Makedoňané, tak byli k neporažení, prostě taková jednoduchá úměra, že kdo je homosexuál, není dobrý voják, se vůbec v žádném případě v dějinách nepotvrdilo.

Jan BUMBA, moderátor:
Generál Sheehan také ale naznačil, že obecně bojová morálka evropských armád vážně upadla po pádu Železné opony, tedy i po kolapsu zřetelného nepřítele, kterým byl Sovětský svaz, může na tomhle něco být?

Milan SLEZÁK:
Určitě je pravda, že armádě, která nebojuje, nemá zahraniční mise, schází něco jako ostré manévry. A myslím si, když trošku odbočím, že čistě vojenská zkušenost, a to bych chtěl zdůraznit, čistě vojenská zkušenost Afghánistánu nebo z Iráku je pro tu armádu k nezaplacení a že je relativně levná i pro daňové poplatníky, protože když ta armáda jednou v budoucnosti by měla bránit vlastní území, bude mít jakési bojové nebo polobojové zkušenosti. Ale každopádně pro Evropu platí, že velice obtížně, a to platí i pro evropské politiky, se nechá přesvědčovat od Spojených států, aby zvýšila výdaje na obranu, na vojenství, aby se více zapojovala do těch bojových misí, protože ten dojem, který tady byl v druhé půli 20. století, že tady jasný a čitelný nepřítel schází.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

Kolik bude muset skončit hospod kvůli nižší spotřebě piva

Jan BUMBA, moderátor:
Na české hospody přišly zlé časy. Profesní sdružení restauratérů tvrdí, že zákazníků ubylo tak dramaticky, že během uplynulého roku muselo zavřít až 10 procent hospod. Jaké jsou hlavní důvody tohoto trendu a pociťují všechny restaurace stejné problémy? Pokud nám chcete napsat, zde je naše adresa ozvenydne@rozhlas.cz, můžete nám napsat i SMS na číslo 9077704. Na telefonu je teď prezident Asociace hotelů a restaurací Pavel Hlinka. Dobrý večer,

Pavel HLINKA, prezident Asociace hotelů a restaurací:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A také Jan Kočka, šéfredaktor internetového magazínu svetpiva.cz. Dobrý večer i vám.

Jan KOČKA, šéfredaktor internetového magazínu svetpiva.cz:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Hlinko, nejprve, jak jste došli k tomu údaji, že muselo skončit osm až deset procent hospod?

Pavel HLINKA, prezident Asociace hotelů a restaurací:
Tak to je, to asi vyplývá z toho, jaké my dostáváme informace. Samozřejmě přesný počet jich neznáme. Faktem je, že navíc některé hospody mění svoji tvář, to znamená, mění majitele a koncentrují se zase třeba na jiný produkt, než v minulosti prodávali, ale tak tomu asi je. A hlavní vinou je samozřejmě neustále zvyšování DPH, zvyšování spotřební daně za pivo, samozřejmě snižování příjmů obyvatelstva, což všechno jsou věci, které ovlivňují negativně spotřebu nebo vůbec potřebu navštívit hospodu.

Jan BUMBA, moderátor:
Ještě se na to podrobněji podíváme, na to, co jste teď vyjmenoval, ale ještě otázka k těm hospodám, jakých hospod, v novinách se to dávalo do spojitosti s poklesem spotřeby piva, takže mluvíme hlavně o pivnicích?

Pavel HLINKA, prezident Asociace hotelů a restaurací:
Já si nemyslím, že to je jenom, že se to týká jenom pivnic, faktem, ono ani tak nejde o to, jestli klesá spotřeba piva, ona hlavně klesá spotřeba toho dražšího piva, protože si nemyslím, že se pije o moc méně, než se pilo před tím, ale samozřejmě ty tržby menší, protože se konzumuje levnější pivo.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kočko, to je skoro jako nahrávka pro vás, pije se celkově v České republice méně piva, anebo jen lidé chodí méně do hospod?

Jan KOČKA, šéfredaktor internetového magazínu svetpiva.cz:
Tak výsledky za loňský rok dlouhou dobu byly tabu, protože ty největší pivovary po mnoha letech zkušeností nebo praxe na vyhlašování výsledků si to rozmysleli a vzhledem právě k úbytku nebo propadu produkce přestali informovat jak veřejnost, tak Svaz pivovaru o svých výsledcích. Celkově se hovoří o propadu, jestli lidé míň pijí celkově, jak zmínil již pan prezident Hlinka, je to celkové zdražování a postupná vlastně reakce na ty, vlastně ekonomickou krizi. A o tom se tak dlouhodobě hovoří.

Jan BUMBA, moderátor:
Souhlasíte tedy, že české hospody zažívají opravdu těžké časy, pane Kočko?

Jan KOČKA, šéfredaktor internetového magazínu svetpiva.cz:
No, podle mě ano, na druhou stranu se zde rozvíjí nový segment pivnic, které točí různá piva, snaží se přilákat, snaží se přilákat zákazníky, celkově si myslím, že ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Hlinko, vy jste vyjmenoval několik faktorů, které přispívají k tomu, že třeba lidé, ať už méně chodí do hospod nebo méně utrácejí, co byste řekl, že je to vůbec nejhlavnější, nejdůležitější, může to být hospodářská krize, nejistota, jestli lidé budou mít práci?

Pavel HLINKA, prezident Asociace hotelů a restaurací:
Tak samozřejmě ta, ta poptávka klesá v momentě, kdy lidi mají menší příjmy, tak samozřejmě začnou šetřit, a začnou šetřit na tom, na čem se dá, takže v tom momentě je to samozřejmě na to, jestli tu restauraci navštívím nebo nenavštívím, ale myslím si, že jestli něco velmi negativně ovlivňuje hospody, tak je to neustále to naše /nesrozumitelné/ DPH, které místo toho, aby šlo do nižší sazby, tak jak je to odsouhlaseno Evropskou unií, tak naopak se ještě po balíčcích pana Janoty o procento zvedlo.

Jan BUMBA, moderátor:
A hospodští si nemůžou dovolit zdražit tak, aby pokryli zvýšení daně?

Pavel HLINKA, prezident Asociace hotelů a restaurací:
No, ta, jako mohou, ale samozřejmě pak v tom momentě dopadnou tak, že tam ta spotřeba, ta návštěvnost ještě klesne, takže to je, to je prostě jaksi neustálý kolotoč toho, co by se mělo nebo nemělo udělat, ale podle mého názoru nebo podle ..., to, co my víme, co my víme, tak prostě tahle ta, to hospodám moc nepřeje.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kočko, řekl byste, že jsou ale i nějaké hospody, které se navzdory tomu všemu nemusejí bát o zákazníky ani dnes?

Jan KOČKA, šéfredaktor internetového magazínu svetpiva.cz:
Jak jsem zmínil v úvodu, jsou hospody, které točí různá piva, dojíždí si do malých pivovarů, nabízejí pestrou nabídku čtyř, pěti různých piv, tenhle ten nový, ten segment trhu je sice téměř těžko zanedbatelný, ale rozvíjí se a těhle míst naštěstí přibývá, takže člověk má potom možnost výběru, než když jde po ulici a je tam stejná nabídka piva, já bych si ještě jednou dovolil, vůbec se to týče piva, jako takového, nižší spotřeby, tak samozřejmě s ekonomickou krizí souvisí i menší turistika a menší návštěvnost turistů v České republice, kteří podle různých se uvádí, měli na svědomí, když to tak řeknu, 15 až 20 procent konzumace piva, takže s nižším přísunem turistů samozřejmě to má potom vliv i na celkové spotřebě piva u nás.

Jan BUMBA, moderátor:
Když se ale ještě vrátím k tomu, co by tedy mohli restauratéři nebo hospodští dělat, tak myslíte, že i v dnešní době zafunguje to, když zlepší služby, začnou třeba nabízet nějaké novinky, dejme tomu, pivo z malých neokoukaných pivovarů?

Jan KOČKA, šéfredaktor internetového magazínu svetpiva.cz:
I toto je cesta, jinak totiž všeobecně pivo u nás nebo v České republice má bohužel to stigma postkomunistické doby, že to je levný alkohol a každé zvýšení o korunu ta běžná populace, která pivo pije, jenom prostě, že ho konzumuje, pije, tak na to reaguje negativním, negativním, v negativním smyslu slova, a konzumace, teda konzumace klesá, nicméně jak jsem již zmínil, /nesrozumitelné/ hospody vznikají po desítkách, prostě se nebojí experimentovat, zajíždí si do pivovarů, nabízejí různá piva.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Hlinko, co si o tom myslíte vy, mohla by být alespoň částečným řešením sázka na originalitu, třeba prodávat nová piva, nepasterovaná piva, ochucená piva, těch variant je více.

Pavel HLINKA, prezident Asociace hotelů a restaurací:
Samozřejmě, ale jako prostě my máme v zásadě, budeme, jestli budeme mluvit o pivnicích, tak je určitě ten, ta psychologie prodeje úplně jiná, než třeba v restauracích, kde se prodává kvalitní jídlo a kde lidi nechodí jenom na pivo, ale i, i na, zatím, že by tak něco zkonzumovali po stránce jídla, takže tam v tom jsou určitě velké rozdíly. Tam, kde jsou koncentrovaný jenom na pivo, pak mám obavy, samozřejmě každý sortiment, pokud udělám cokoliv, čím se odliší /nesrozumitelné/, tak mám v každém případě nějakou konkurenční nabídku, nějakou konkurenční výhodu, ale v konečné fázi toho piva mi nikdo víc nevypije, takže můžu třeba přetáhnout některé hosty z jiných hospod do té své, protože jsem lepší, ale pokud jde o spotřebu piva jako takovou, tak to určitě nepomůže.

Jan BUMBA, moderátor:
Přišla nám teď zpráva, SMS do Ozvěn dne od paní Jany Běhounkové, která píše, cituji: "Až hospodští přestanou být "rozežraní" a přestanou točit europatoky, ale skutečné pivo, tak se zákazníci určitě vrátí, ovšem pořád bude klientela, které je jedno, co pije," to vypadá, jakoby se tato posluchačka hlásila k tomu, že právě třeba kvalita nebo originalita nabídky může přilákat zákazníky, co myslíte, pane Hlinko?

Pavel HLINKA, prezident Asociace hotelů a restaurací:
Já si myslím, že já teda samozřejmě nevím, co jsou to europatoky.

Jan BUMBA, moderátor:
Ano, to je těžké definovat.

Pavel HLINKA, prezident Asociace hotelů a restaurací:
Protože takový termín neznám a neznám ani piva, která by to měla být. Mmě je velice líto, to je způsob, kterým si možná léčíme nějakým způsobem komplexy, ale určitě tím neřešíme kvalitu toho piva, protože nikde není řečeno, že to pivo v těch malých pivovarech je zase lepší, než to pivo z těch velkých.

Jan BUMBA, moderátor:
Mají všechny hospody problémy, nebo i špičkové restaurace, které mají svou tvář, nabízejí kvalitu, také zažívají těžké časy, co myslíte, pane Kočko?

Jan KOČKA, šéfredaktor internetového magazínu svetpiva.cz:
Já bych se spíš věnoval ze své stránky tomu pivu, tohle je spíš na dotaz, na pana Hlinku, těžko můžu posuzovat, jestli restaurace v pětihvězdičkových hotelích má úbytek hostů nebo nemá, nebo je zvýšená kvalita. Má potom dopad na návštěvnost.

Jan BUMBA, moderátor:
A ty hospody, ty hospody, které točí pivo, nebo které hlavně prodávají pivo, myslíte, že všechny prožívají obtížné období?

Jan KOČKA, šéfredaktor internetového magazínu svetpiva.cz:
Jak zde zmínil pan Hlinka, v současné době, když už se táhne druhým, třetím rokem informace o krizi a o tom, že vlastně nebude líp a do toho politická situace a já nevím, ještě nějaké další faktory, to lidem určitě nepřidá. A místo vysedávání v restauracích nebo i pivnicích, kde si místo večeře dáte k tomu několika piv si dáte jedno pivo a jdete domů, těžko soudit.

Jan BUMBA, moderátor:
Ho, a teď mi ale řekněte, jak je možné, že i v dnešní době, kdyby měl vrcholit boj o zákazníka, se člověk setkává s neochotnými číšníky. S tím, že v hospodě je cítit zápach z kuchyně, s tím, že v polévce je zmražená zelenina místo čerstvé. Čím to je, pane Hlinko?

Pavel HLINKA, prezident Asociace hotelů a restaurací:
Je to tím, že tam ty lidi chodí, protože kdyby tam nechodili, kdyby si stěžovali, kdyby, kdyby prostě řekli, víte co, tohle to si někam dejte, tak určitě by se musel i ten číšník i ten pan majitel takovýhle hospody, který takovýho číšníka zaměstnává, by se musel zamyslet nad tím, že jestli to má zavřít, anebo teda radši vyměnit personál, takže svým způsobem je, já to nechci nějak zplošťovat, ale mohou za to i ti lidé, kteří na jedné straně neustále nadávají na úroveň služeb, ale na druhé straně, pokud nejsou spokojeni, tak stejně zaplatí, stejně si nestěžují a pak samozřejmě zcela oprávněně si může ten personál, který obsluhuje tak špatně, domnívat, že ono to stačí.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, co myslíte, může nebo nemůže ta současná situace, která určitě není nějak jednoduchá pro majitele hospod a restaurací, mohlo by to vyústit v to, že přežijí opravdu jen ti nejlepší, že by to mohlo mít jakýsi ozdravný účinek, že by přežili jen ti, kteří se nejvíc snaží, pane Hlinko?

Pavel HLINKA, prezident Asociace hotelů a restaurací:
Já si to nemyslím.

Jan BUMBA, moderátor:
Proč ne?

Pavel HLINKA, prezident Asociace hotelů a restaurací:
Protože já mám spíš obavy, že přežijou ti nejhorší. Protože ty, co platí lidi pod stolem, ty, co neplatí daně, ty prostě, co dělají všechno možný, ale všechno možný jenom proto, aby přežili, místo toho, aby se zabývali tím, co a jak prodávají, tak ti přežijou spíš, než ti poctiví, a to je ta věc, o kterou my neustále nabádáme, protože neexistuje rovné podmínky v podnikání na trhu. A dokud tomu tak nebude, pak nemůžeme mluvit o úrovni poskytovaných služeb.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kočko, co myslíte vy, může ty, mohou ty současné těžké časy přinést i něco dobrého třeba v tom, že se rozšíří nabídka služeb, že se zlepší služby.

Jan KOČKA, šéfredaktor internetového magazínu svetpiva.cz:
Rád bych tomu věřil, že tlak na to být jiný, být lepší se prostě projeví, ale dovolil bych si souhlasit s panem prezidentem Hlinkou, že v celkovým globálu to asi nepovede k tomu, že ty špatný odpadnou a zůstanou ty lepší, záleží na lokálních podmínkách. Když budete mít na vesnici dvě hospody, tak prostě jedna přežije a jedna ne a nemusí být zákonitě lepší, je to, je tam určitě spousta faktorů a obávám se, že opravdu výsledek nebude to, že přežijou ti lepší nebo ti, co se budou snažit být lepšími, nebo že budou mít větší nabídku piva, když jsem teda z tý pivní stránky, ale myslím si, že ne.

Jan BUMBA, moderátor:
Šéfredaktor internetového magazínu svetpiva.cz Jan Kočka, děkuji za rozhovor, na shledanou.

Jan KOČKA, šéfredaktor internetového magazínu svetpiva.cz:
Díky, na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Naším hostem byl tak prezident Asociace hotelů a restaurací Pavel Hlinka. I vám děkuji, na shledanou.

Chrudoš Valoušek dostal v Lipsku mezinárodní ocenění v soutěži o nejkrásnější knihu světa

Jan BUMBA, moderátor:
Pražské nakladatelství Baobab, které se soustředí hlavně na vydávání dětské literatury, si dnes večer připíše ke svým dosavadním úspěchům další ocenění, tentokrát mezinárodní. Na lipském Mezinárodním knižním veletrhu přebere čestný diplom v soutěži nejkrásnější knihy světa Chrudoš Valoušek. Pro nakladatelství Baobab připravil knihu Chrudošův mix přísloví a Chrudoše Valouška, který si dnes v Lipsku ocenění osobně přezval, máme právě na telefonu. Dobrý večer.

Chrudoš VALOUŠEK:
Ano, dobrý večer, prosím.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Valoušku, už tedy diplom máte?

Chrudoš VALOUŠEK:
Ano, mám ho tady v igelitce, jsme v tramvaji právě a vyrážíme od veletrhu směrem do centra Lipska.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak doufejme, že nám nevypadne spojení, že v tramvajích mobilní telefon se udrží. Co tomu říkáte, jak si toho ocenění ceníte?

Chrudoš VALOUŠEK:
Bylo to, bylo to nečekané a v podstatě, pardon, právě jsme vystoupili z tramvaje, ano, tak bylo to vlastně příjemné, příjemná záležitost. A vlastně takový bonbonek nebo vyvrcholení celý činnosti nakladatelství Baobab, desetiletí, vlastně byla to taková největší jakoby, největší mezinárodní ocenění v dosavadní historii teda toho malého nakladatelství.

Jan BUMBA, moderátor:
A museli jste se nějak hlásit do nějaké soutěže nebo si vás pořadatelé sami vybrali?

Chrudoš VALOUŠEK:
To vlastně byl výběr desítek států a stovky knih a vlastně tý soutěže se zúčastnily ty nejlepší nebo nejkrásnější knihy jednotlivých dílčích států, že jo, Čínou počínaje a Portugalskem a Belgií, já nevím, prostě Polskem, Japonskem.

Jan BUMBA, moderátor:
Vaše knížka Chrudošův mix přísloví je určena jen dětem?

Chrudoš VALOUŠEK:
To je otázka, jak si každý to přebere, samozřejmě já ve své dospělosti si rád prohlížím dětské knížky, čili já to nechám na čtenářích.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že silnější je výtvarná stránka nebo text té knížky?

Chrudoš VALOUŠEK:
Rozhodně je to vizuální záležitost, čili spíš obrazová.

Jan BUMBA, moderátor:
A jsou tam jenom, jen přísloví?

Chrudoš VALOUŠEK:
Jsou tam i přísloví, i určitý jako, já nevím, dalo by se říct, moje postřehy, ale bylo to stavěný na přísloví, no, ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Knížka už se prodává?

Chrudoš VALOUŠEK:
Knížka se už prodává asi dva roky.

Jan BUMBA, moderátor:
A jaký má čtenářský ohlas?

Chrudoš VALOUŠEK:
Čtenářský ohlas, takhle, já samozřejmě nejsem ani knihkupec, ani vlastně člověk, který by nějak proniknul do obchodních sítí, že bych věděl ohlas, spíš ze svého okolí nebo, nebo určitý postřehy lidí, kteří mě zajímají, tak myslím si, že čtenářský ohlas asi určitě nějaký je, že jo, možná nejenom čtenářský, všechny se vyprodají ty knížky a docela rychle, takže asi to je možná určující a ještě zatím nejsou v antikvariátech, tak je to snad takhle dobrý.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká Chrudoš Valoušek, autor knihy Chrudošův mix přísloví. Děkujeme za rozhovor. Gratulujeme k diplomu, k ocenění, na shledanou.

Chrudoš VALOUŠEK:
Díky, na shle.

Pozvánka na nedělní pořad Radiofórum

Jan BUMBA, moderátor:
Teď je 18 hodin a 57 minut. Takové byly Ozvěny dne. Celý pořad samozřejmě na Internetu ve formátu MP3 na stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání. Co pro vás Radiožurnál chystá o víkendu, přesněji v neděli v podvečer.

Václav SOCHOR:
Zajímáte se o dění kolem sebe? Nalaďte si tuto neděli v 17 hodin Radiofórum a ptejte se. Nejvýraznější události týdne probereme s ekonomickou analytičkou České televize Libuší Bautzovou a s někdejší ministryní informatiky Danou Bérovou. Jaké události to budou? Ministr Dusík opustil vládu. ODS odstartovala svou volební kampaň. A prezident Klaus věří, že česká ekonomika se nejrychleji vzpamatuje bez zásahu státu. Své otázky esemeskujte už teď na číslo 9077704, anebo volejte v průběhu vysílání. Uslyšíme se v neděli v pět u pořadu, který počítá s vší účastí.