Ozvěny dne 18. listopadu 2007

18. listopad 2007
Ozvěny dne

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Výbuch metanu v uhelném dole u Doněcku

Aleš KOUBA, moderátor:
Připraveny jsou nedělní Ozvěny dne. Ve studiu Radiožurnálu je Aleš Kouba. Hezký podvečer. Téměř třicet mrtvých napočítali ukrajinští záchranáři po výbuchu metanu v uhelném dole u Doněcku. Pohřešuje se ale dalších sedmdesát horníků. Proto bilance patrně není konečná. Do akce se zapojilo téměř devadesát záchranářských a zdravotnických týmů, ale pátrání ztěžuje poškozený systém ventilace. Důl Zasjadko patří na Ukrajině k největším. Denně vyveze asi deset tisíc tun uhlí. Má ale za sebou už několik podobných neštěstí. Před osmi lety v něm při výbuchu zahynulo téměř padesát horníků.

Vítězové voleb v Kosovu se mohou radovat

Aleš KOUBA, moderátor:
Vítězové voleb v Kosovu se mohou radovat. Podle pozorovatelské mise Rady Evropy odpovídalo hlasování v této jihosrbské provincii evropským a mezinárodním standardům. Jak dodává Pavel Novák, zvláštní zpravodaj Radiožurnálu v Prištině, vítězství už ohlásil bývalý povstalecký velitel kosovských Albánců Hashim Thaci a okamžitě slíbil rychlé odtržení od Srbska.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Evropští pozorovatelé upozornili hlavně na nízkou účast kosovských voličů v hlasování. K volbám přišly jen čtyřicet tři procenta dospělých obyvatel Kosova. Příčinu tohoto stavu vidí pozorovatelé v celkovém znechucení společnosti chováním politiků, stále špatným stavem hospodářství Kosova a rozbujelou korupcí. Pozorovatelé kritizovali také přetrvávající etnické rozdělení provincie. "Zeď oddělující dvě hlavní kosovská etnika Albánce a Srby je stále příliš vysoká a silná.", charakterizoval tento stav šéf mise pozorovatelů Rady Evropy Giovanni di Stasi.

Škody po řádění cyklonu Sidr

Aleš KOUBA, moderátor:
Obětí po řádění cyklonu Sidr v Bangladéši může být až deset tisíc. Oznámil to prezident tamního Červeného půlměsíce. Cyklon zdevastoval jižní část země, zanechal za sebou zničené vesnice a asi sedm milionů lidí bez domova, přístupu k pitné vodě nebo potravinám. Propukající humanitární krizi se pokouší řešit armáda, která shazuje tuny potravin a léků z vrtulníků. Evropská unie slibuje pomoc milionů eur, přesto hrozí, že mnoho lidí zemře hlady.

K Ústavnímu soudu míří další stížnost na vládní reformní balík

Aleš KOUBA, moderátor:
K Ústavnímu soudu míří další stížnost na vládní reformní balík. Sepsali ji komunisté a přidalo se i sedmnáct sociálních demokratů. Poslancům například vadí, že finanční reformu schválila sněmovna jen díky dvěma poslaneckým přeběhlíkům, Michalu Pohankovi a Miloši Melčákovi. Platby ve zdravotnictví a zrušení výplaty nemocenské za první tři dny nemoci jsou pak podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa doslova změnou zdravotního pojištění v nepřímou daň.

Vojtěch FILIP, předseda strany /KSČM/:
Celý princip pojištění, ať už zdravotního, nebo sociálního, se vypočítává z částky, která není platbou pro zaměstnance, a tím tedy se platí z něčeho, co není jeho součástí. Pojišťovací princip se ztrácí a přesouvá se pojištění do fáze kvazi daně.

Aleš KOUBA, moderátor:
Stěžovatelé také žádají o přednostní rozhodnutí soudu, protože zákon má vstoupit v platnost už prvního ledna 2008.

Výročí sametové revoluce

Aleš KOUBA, moderátor:
Vyrovnala se česká společnost se svou komunistickou minulostí? I takové otázky si mohli lidé položit během víkendu, kdy jsme si připomněli osmnácté výročí sametové revoluce. Jak říká redaktorka Martina Lustigová, politici často upozorňují na to, že osmnáct let není tak dlouhá doba, aby se všechno podařilo vyřešit.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Od českých politiků často slýcháme odkaz na německé vyrovnání se s nacistickou érou, které trvalo dlouhá léta. Podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky z ODS je vypořádání se s komunistickou minulostí velký problém.

Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/:
Já myslím, že poslední průzkumy ukázaly, že padesát procent občanů nostalgicky vzpomíná, jak tady bylo dobře za komunistů, tak já jsem trošku zděšen.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Podle Přemysla Sobotky pomůže například Ústav pro studium totalitních režimů. Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček z ČSSD si zase myslí, že je potřeba změnit řadu zákonů. Mnohé totiž platí od šedesátých nebo sedmdesátých let. Miloslav Vlček upozorňuje i na problém s evidencí spolupracovníků Státní bezpečnosti.

Miloslav VLČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Některé ty spisy se ztratily a jiné zůstaly, třeba bylo třicet tisíc důvěrníků a z těch zůstalo jenom tři tisíce těch spisů.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Také podle písničkáře Jaroslava Hutky se česká společnost s minulostí nevyrovnala.

Jan HUTKA, písničkář:
Tu minulost prostě musíme nahlídnout a musíme si to s ní vypovídat, protože člověk nežije bez minulosti a nemůže bez ní žít.

Termín přijetí eura v roce 2012 je pro nás nereálný

Aleš KOUBA, moderátor:
Termín přijetí eura v roce 2012 je pro nás nereálný. Upozornil v České televizi premiér Mirek Topolánek. Nejdřív je podle něj potřeba reformovat penzijní a zdravotní systémy. Po rychlém přijetí eura volají hlavně vývozci.

Pád s autem do desetimetrové hloubky

Aleš KOUBA, moderátor:
Pád s autem do desetimetrové hloubky přežila řidička v Plzni. Na silnici do Boškova zřejmě dostala smyk, prorazila zábradlí a spadla z mostu. Skončila v nemocnici v péči zubních chirurgů.

Mrazy uspíšily sklizeň hroznů pro ledové víno

Aleš KOUBA, moderátor:
Desetistupňové mrazy uspíšily letošní sklizeň hroznů pro ledové víno. To se musí sklízet a vyrábět při minimální teplotě šest stupňů pod nulou. Běžně začíná sklizeň na přelomu listopadu a prosince.

Kontrola hraček na předvádnočním trhu

Aleš KOUBA, moderátor:
Hygienikům došla trpělivost a chystají se zkontrolovat hračky na předvánočním trhu. V poslední době se jich hodně objevilo závadných. Radiožurnál například upozornil na nebezpečné korálky Bindeez. Odborníci se hlavně zaměří na to, jestli neobsahují nebezpečné chemické látky. Nezávisle na hygienicích testovali dětské hračky i redaktoři z internetového magazínu QTest. Jak to dopadlo, ví kolegyně Blanka Číhalová.

Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka:
Koupili hračky a dětské výrobky hlavně na tržnicích, obchodech s velmi nízkými cenami, ale i v kamenném obchodě s renomovanou značkou.

Alena MÜLLEROVÁ, šéfredaktorka Q magazínu:
Rozpětí cenové těch hraček, které jsme kupovali, se pohybovala od devíti korun až po několik stovek, myslím, šest stovek byl nejdražší.

Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka:
Informovala šéfredaktorka internetového spotřebitelského Q magazínu Alena Müllerová. Rozbory chemického složení dopadly velmi dobře.

Alena MÜLLEROVÁ, šéfredaktorka Q magazínu:
Nikde žádné problémy se neobjevily. Konkrétně nám šlo o migraci určitých prvků, jako jsou antimon, arsen, barium, kadmium, chrom, olovo, rtuť a selen, tedy těžké kovy, protože se předpokládá, že většinu dětských hraček děti strčí dříve nebo později do pusy. Tam byly také hračky z měkčeného plastu a tam zkušební ústav podrobil tu hračku testům na ftaláty.

Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka:
Horší už to ale bylo s informacemi o složení výrobku, s návodem, anebo informacemi o údržbě. V češtině se toho autoři testu moc nedozvěděli, dodává Alena Müllerová.

Alena MÜLLEROVÁ, šéfredaktorka Q magazínu:
Neprošla ani malá mořská víla z tohoto pohledu, nenašli jsme na ní žádné údaje o složení materiálu, o doporučené údržbě. Se stejným problémem, tedy s chybějícími informacemi, jsme se setkali u plastového autíčka.

Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka:
Výjimkou byl ale podle Müllerové penál na tužky. U toho a jiných podobných výrobků je jasné, k jakému účelu slouží a nemusí tedy už návod uvádět.

V ulicích Bruselu se demonstruje za jednotnou Belgii

Aleš KOUBA, moderátor:
V ulicích Bruselu se demonstruje za jednotnou Belgii. O jejím rozdělení na frankofonní Valonsko a nizozemsky mluvící Vlámsko se spekuluje po několikaměsíčním období politické nejistoty. Belgickým politikům se totiž po volbách nepodařilo sestavit vládu. Dnešní průvod v Bruselu má dát najevo přání některých obyvatel zachovat jednotný stát. V centru dění je i zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka. Dobrý večer.

Vít POHANKA, redaktor:
Hezký večer z Bruselu. Tak ta demonstrace nebo té demonstrace se zúčastnily odhadem desítky tisíc lidí, průvod prošel od bruselského Severního nádraží do parku Parku padesátiletí, což je kousíček od Schumanova náměstí, kde sídlí ty nejhlavnější evropské instituce, počínaje Evropskou komisí, konče Evropskou radou. Pokud vím, tak nedošlo k žádným konfliktům, k žádným potyčkám. Angažovaní občané Belgie prostě podpořili společný stát, dali politikům najevo, že by byli rádi, kdyby už konečně Belgie měla několik měsíců po volbách společnou vládu, a dá se říct, že teď budeme jenom čekat na to, co politici, jakým způsobem zareagují, nebo jestli už tedy dají dohromady společnou vládu.

Aleš KOUBA, moderátor:
Nejistota tedy zůstává, dodává živě z Belgie kolega Vít Pohanka.

Do vod Antarktidy vyplula japonská velrybářská flotila

Aleš KOUBA, moderátor:
Do ledových vod Antarktidy vyplula japonská velrybářská flotila. Chystá se tam zabít rekordní počet velryb, celou tisícovku. Japonci současně prolamují i čtyřiačtyřicetileté moratorium na lov velryb hrbatých, keporkaků. Mezinárodní velrybářská komise povoluje Japonsku každoročně lovit velryby pro vědecké účely. Jak ale dodává východoasijský zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš, podle odpůrců jde jen o zástěrku a maso z kytovců končí v obchodech a restauracích.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Z přístavu Šimonoseki dnes vyplula velrybářská flotila vedená lodí Nisšin Maru o výtlaku osm tisíc tun. Právě toto plavidlo zachvátil při poslední misi požár a velrybáři se museli předčasně vrátit zpět. Japonsko může podle povolení Mezinárodní velrybářské komise ročně ulovit třináct set třicet kytovců, nejvíce plejtváků malých. Tentokrát chtějí zabít i padesát keporkaků označovaných za zpívající velryby. Písně těchto kytovců jsou totiž slyšet na desítky kilometrů. V průběhu dvacátého století se ocitli na pokraji vyhubení. I proto se na ně od šedesátých let stahoval zákaz lovu. V současnosti se jejich počet odhaduje na třicet až šedesát tisíc.

Aleš KOUBA, moderátor:
Proti lovu už protestuje Austrálie. Ochránci zvířat, kteří se i tentokrát pokusí Japoncům lov překazit, navíc obvinili velrybáře, že se na lov vydávají až po rozhovorech japonského premiéra Jasua Fukudy s americkým prezidentem Georgem Bushem.

Jako v plné sezóně to dnes vypadalo na našich horách

Aleš KOUBA, moderátor:
Jako v plné sezóně to dnes vypadalo na našich horách. Spousta sněhu přilákala hodně lidí. Majitelé lyžařských areálů tak mají radost. Horská služba ale varuje. Hrozí laviny například v Krkonoších nebo Jeseníkách. Země pod sněhem totiž ještě není promrzlá, a proto je celá vrstva nestabilní. Měli bychom se proto držet vytyčených tras. Tam nám podle záchranářů nebezpečí nehrozí. Díky přívalu přírodního sněhu a kvůli nižším startovacím cenám se za vleky po sjezdovkách prohánějí tisíce lyžařů a snowboardistů. Jak dodává redaktorka Ivana Bernáthová, výjimkou není ani Ještěd.

Ivana BERNÁTHOVÁ, redaktorka:
Pamatuju už hodně, ale tak brzký začátek sezóny tedy ne. Na Ještědu se rozjela nová čtyřsedačka Skalka a vleky Na Pláních. Tak byli s prvním lyžováním lyžaři i snowboardisté spokojeni.

osoba:
Loni nebyl sníh žádnej, že jo, tak letos jsme to chtěli zkusit, no, hnedka na úvod. Nahoře ta druhá strana je pěkná a tadyhle ta strana je trošku slabší, no, ten dojezd tadyhle ke konci už je hodně měkkej a hlavně už tam koukají kameny a takový. Ale zas na to, že je půlka listopadu, tak docela dobrý.

Ivana BERNÁTHOVÁ, redaktorka:
Jedna mladá maminka si dokonce užívala lyžování s batoletem v krosně na zádech.

osoba:
Opatrně se pluží jenom, jenom tak kvůli němu, aby si to užil. Směje se, líbí se mu to.

Ivana BERNÁTHOVÁ, redaktorka:
Zajímavé bylo, že se lidem zachtělo zajít na Ještěd jen tak na kukando. Paní Andrea si vyšlapovala na kraji sjezdovky s kočárkem.

paní Andrea:
Užívám si to, protože mám radost, že je sníh, a tak my jsme rádi venku, a protože nemůžeme lyžovat, tak aspoň tady užíváme takhle procházky s kočárkem.

Jens Lehmann vztyčil na fanoušky prst

Aleš KOUBA, moderátor:
Pikantní dohru má včerejší zápas evropské kvalifikace mezi fotbalisty Německa a Kypru. Domácí gólman Jens Lehmann čelí podezření, že fanouškům svého týmu ukázal vztyčený prostředníček. Pokud se podezření potvrdí, mohlo by to pro slavného brankáře mít velmi vážné důsledky, konstatuje berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Ve včerejším zápase v Hannoveru začali fanoušci po jednom z Lehmannových nepovedených výletů mimo pokutové území skandovat jméno Lehmannova rivala Roberta Enkeho. Brankář německé reprezentace se poté na spánku hodně nepřirozeně poškrábal vztyčeným prostředníčkem, a to právě na dohled sektoru domácích příznivců. Televizní záběry ale jasný úmysl neprokázaly. "To je úplný nesmysl. V životě jsem nic takového neudělal.", reagoval na obvinění Lehmann, který je teď v těžké psychické situaci. V mateřském Arsenalu totiž přišel o post brankářské jedničky a tatáž pozice je ohrožena i v německé reprezentaci.

autor: Aleš Kouba
Spustit audio

Více z pořadu