Ozvěny dne 18. března 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Ministr životního prostředí Jan Dusík kvůli elektrárně Prunéřov odchází z vlády.

Jan DUSÍK, ministr životního prostředí:
Nejsem vnitřně přesvědčen, že situaci, ve které se nyní nachází proces EIA, je možné s čistým svědomím vydat kladné či záporné stanovisko, proto jsem se rozhodl rezignovat.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu na dodávku pušek za víc než jednu miliardu korun.

osoba:
Je to nákup útočných pušek, které nahradí stávající samopaly Vzor 58, které jsou používány v Armádě České republiky, prakticky od poloviny minulého století.

Jan BUMBA, moderátor:
Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová navštívila izolované pásmo Gazy.

redaktor:
Evropská unie se marně pokouší prosadit mír na Blízkém východě. Palestincům přitom Brusel jenom loni poslal pomoc ve výši jedné miliardy eur.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude oblačno nebo zataženo, teploty do 14, na horách kolem 6 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Jan Dusík kvůli elektrárně Prunéřov odchází z vlády

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Ministr životního prostředí za Stranu zelených Jan Dusík před chvílí oznámil, že chce odejít z vlády. Z ministerstva životního prostředí se hlásí reportérka Jitka Hanžlová. Dobrý podvečer.

Jitka HANŽLOVÁ:
Hezký večer přeji. Jan Dusík se nepohodl s premiérem Janem Fischerem kvůli stanovisku o vlivu rekonstrukce elektrárny Prunéřov 2 na životní prostředí, které mělo ministerstvo vydat původně do ledna. Rozhodnutí ale odložilo na březen. Z procesu EIA se mezitím stala politická záležitost. Například odboráři si na tripartitě prosadili rychlé rozhodnutí o modernizaci Prunéřova mezi priority, ke kterým se zavázala vláda. Na základě studie norské společnosti DNV se ale teď ministr Dusík rozhodl, že vyzve firmu ČEZ:

Jan DUSÍK, odstupující ministr životního prostředí:
K předložení varianty s účinnější technologií a pro případ, že není připraven je realizovat, předložit návrh konkrétních kompenzačních opatření, ke snížení emisí CO2. Toto mé rozhodnutí jsem dnes odpoledne prezentoval panu premiéru Janu Fischerovi. Pan premiér mé rozhodnutí neakceptoval a požádal mne o bezodkladné vydání stanoviska EIA. Nejsem vnitřně přesvědčen, že v situaci, ve které se nyní nachází proces EIA, je možné s čistým svědomím vydat kladné či záporné stanovisko, proto jsem se rozhodl rezignovat na post ministra životního prostředí.

Jitka HANŽLOVÁ:
Rezignační dopis pošle ministr Jan Dusík podle svých slov premiérovi zítra. Jitka Hanžlová, Radiožurnál.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Tématu se budeme věnovat v publicistické části dnešních Ozvěn dne.

Armáda uzavřela miliardový kontrakt na dodávku útočných pušek

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Armáda uzavřela miliardový kontrakt na dodávku útočných pušek. Ministr obrany Martin Barták dnes podepsal smlouvu na dodávku téměř 8 tisíc nových útočných pušek ČZ805 od konsorcia Česká zbrojovka Meopta Přerov. Resort za zbraně zaplatí přes jednu celou a jednu desetinu miliardy korun.

Zbyněk ZIKMUND:
Součástí dodávky skoro 8 tisíc útočných pušek ČZ805 jsou podle ředitele sekce vyzbrojování ministerstva obrany Jiřího Staňka taky další zařízení.

Jiří STANĚK, ředitel sekce vyzbrojování ministerstva obrany:
Jedná se o zaměřovací systémy, podvěsné granátomety, přístroje noční a denní vidění, značkovače, munice, souprava nářadí a tak dále.

Zbyněk ZIKMUND:
Generální ředitel České zbrojovky Lubomír Kovařík Radiožurnálu po podpisu smlouvy na ministerstvu obrany řekl:

Lubomír KOVAŘÍK, generální ředitel České zbrojovky:
To je velmi dobrý signál, velmi dobrá zpráva pro celý domácí obranný průmysl, kdy se podařilo nastartovat velmi úspěšnou spolupráci mezi ministerstvem obrany a českým domácím obranným průmyslem.

Zbyněk ZIKMUND:
Prvních tisíc zbraní by měla armáda dostat už letos. Pušky ČZ805 mají nahradit samopaly Vzor 58, které jsou ve výzbroji už půl století. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

České Budějovice našly odpověď na policejní vyšetřování v kauze evropských dotací v regionu jihozápadních Čech

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
České Budějovice našly odpověď na policejní vyšetřování v kauze evropských dotací v regionu jihozápadních Čech. Město teď chce zablokovat stavbu železničního koridoru za 4,5 miliardy. Ten přitom nemá s regionálním program nic společného. Do souvislosti ho však na jihu Čech dali kvůli stavbě silnice, která má spojit železnicí rozdělené části Českých Budějovic.

Petr SEHNOUTKA:
Projekt na stavbu klíčové silnice z evropských peněz je ale kvůli policejnímu vyšetřování zablokovaný. Přitom stavba této komunikace byla podmínkou města proto, aby povolila přestavbu železničního koridoru. Primátor Českých Budějovic Juraj Thoma teď hrozí, že stavbu železnice nepovolí.

Juraj THOMA, primátor Českých Budějovic:
Jedině v situaci, že by v Českých Budějovicích absolutně zůstala stát a zkolabovala doprava, z jednoho města by se staly v podstatě dva naprosto nepropojené organismy a do této situace my se absolutně dostat nemůžeme.

Petr SEHNOUTKA:
Že by šlo o nátlak, primátor odmítá. Tvrdí, že jen chce, aby kraj dotaci na silnici za 200 milionů vůbec získal. Kvůli policejnímu vyšetřování je pozastaveno celkem 277 projektů za 5,5 miliardy korun. Policie v případu obvinila dva úředníky. Jeden z nich je ve vazbě, protože se soud obává, že by ovlivňoval svědky. Petr Sehnoutka, Radiožurnál.

Vyšetřování útoku na romskou rodinu v Bedřišce

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Policisté zřejmě udělají vyšetřovací pokus, který objasní, jak letěla zápalná lahev do domku romské rodiny v ostravské osadě Bedřiška. Kriminalisté pracují s pěti možnými verzemi. Je mezi nimi i pokus o rasově motivovanou vraždu. V kolonii mezitím opět stoupá napětí. Starostka městské části totiž poslala novinářům prohlášení, ve kterém popisuje, jak se postižená rodina chtěla dostat do Anglie nebo do Kanady.

Andrea ČÁNOVÁ:
Starostka městské části, kde k útoku došlo, Liana Janáčková řekla, že jeden ze synů postižené rodiny žije v Anglii a jeho příbuzní se za ním chtějí dostat.

Liana JANÁČKOVÁ, starostka:
Se měli vyjádřit před známými, že stejně odletí do Anglie nebo do Kanady, že jenom potřebují mít potvrzení o tom, že jsou tady diskriminováni, toto jsou postřehy z Bedřišky.

Andrea ČÁNOVÁ:
U postižené rodiny toto prohlášení vyvolalo ostré reakce. Dušan Podraný chce starostku dokonce žalovat.

Dušan PODRANÝ:
Mě to uráží, tady toto, to nemůže být pravda, to je nehoráznost toto.

Andrea ČÁNOVÁ:
Jeho žena Ludmila obvinění, že vše nafilmovali, aby mohli odjet do Anglie, odmítá.

Ludmila PODRANÁ:
Já odsud nechci odejt, já tu chci zůstat, tady jsem se narodila, tady zůstanu.

Andrea ČÁNOVÁ:
Jak přesně hořlavina dopadla, kudy láhev letěla a jak se rozbilo sklo okna, by mohl jednoznačně objasnit vyšetřovací pokus, který policisté zřejmě provedou. Pro Radiožurnál Andrea Čánová, Ostrava.

Evropská komise pohrozila Česku soudem kvůli bezpečnostním prohlídkám letadel

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Evropská komise pohrozila Česku soudem kvůli bezpečnostním prohlídkám letadel. Podobně jako Řecko údajně nedodržuje evropskou legislativu. České ministerstvo dopravy ale trvá na tom, že od 10. března je vše v pořádku, komise o tom pouze nemá informace. Unijní směrnice zavedla v celé Unii jednotné bezpečnostní normy pro prohlídky letadel a přípravu i kvalifikaci inspektorů. Naše úřady ale podle Evropské komise některé části vynechalo. Řecko se zavedení legislativy vyhnulo úplně. Obě země teď mají na nápravu dva měsíce, pokud tak neučiní, může je komise zažalovat u Evropského soudního dvora v Lucemburku.

Ashtonová navštívila Gazu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Nová představitelka Evropské unie pro společnou zahraniční politiku Catherine Ashtonová dnes na několik hodin navštívila pásmo Gazy. Je po řadě měsíců prvním zahraničním představitelem, kterého Izrael pustil ze svého území do izolované palestinské enklávy. Židovský stát Gazu už skoro tři roky hospodářsky blokuje s odůvodněním, že tam vládne protiizraelské hnutí Hamas.

Břetislav TUREČEK:
Ashtonová se v Gaze setkala se šéfem humanitárních operací OSN, který blokádu označil za ostudnou. Jak dodal, unijní představitelka by měla udělat vše pro ukončení izolace. Ashtonová pak řekla, že je potřeba zajistit, aby se do Gazy dostávala pomoc. Izrael přitom tvrdí, že se Palestincům dostává všech základních potřeb. Prominentní návštěvu zastínil krátce po příjezdu do Gazy teroristický útok, při kterém Palestinci zabili civilistu v Izraeli. Raketa odpálená z Gazy smrtelně zranila thajského dělníka na izraelském statku. Šlo o první oběť raketového útoku po více než roce. Ashtonová v reakci prohlásila, že odsuzuje všechny formy násilí a že je potřeba hledat mírové řešení problémů. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Jeruzalém.

Rusko a USA se blíží dohodě o omezení jaderných zbraní

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Rusko a Spojené státy se blíží uzavření dohody o omezení jaderného arsenálu. V Moskvě to po společném jednání prohlásili ministři obou zemí Sergej Lavrov a Hillary Clintonová. Nová smlouva má nahradit dohodu Start z roku 1991, která vypršela loni v prosinci. Kontrétní termín podpisu nového dokumentu ale ministři neuvedli.

Lenka KABRHELOVÁ:
"Jsme na konci cílové rovinky a očekávám, že vyjednavači v nejbližší době oznámí uzavření dohody," prohlásil po jednání s Hillary Clintonovou ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že teprve poté se obě strany dohodnou na místu a konkrétním datu podpisu smlouvy. Rozhovor obou ministrů se dotkl také íránského jaderného programu. Ruský premiér Vladimir Putin mezitím v době jednání oznámil, že Rusko uvede do chodu jaderný reaktor v íránském Búšehru ještě v létě letošního roku. To označila Hillary Clintonová za předčasné ve chvíli, kdy Írán odmítá podat záruky, že jeho jaderný program je určen výhradně pro mírové účely. Podle Lavrova ale projekt hraje údajně klíčovou roli pro udržení přítomnosti Mezinárodní agentury pro atomovou energii v Íránu. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Zdravotní ústavy se rušit nebudou

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Zdravotní ústavy se rušit nebudou. Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková zastaví jejich restrukturalizaci. Tvrdí, že se k tomuto kroku rozhodla pod politickým tlakem. Původně chtělo ministerstvo zdravotnictví ze čtrnácti zdravotních ústavů zachovat jenom dva v Praze a v Ostravě. Mělo to hlavně přinést úspory. Jurásková dnes poslancům na mimořádné schůzi sněmovny vysvětlila, že pokud se restrukturalizace nedokončí, čekají většinu zdravotních ústavů vážné finanční problémy, které bude muset sanovat stát. Ministryně také upřesnila, jaký politický tlak ji k rozhodnutí vedl.

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví:
Za ten nejsilnější politický tlak považuji dnešní mimořádnou schůzi v Poslanecké sněmovně. Rozumím tomu, že zdravotnictví je téma, které možná vyhrává volby. Je to téma velmi citlivé, já jsem už i v minulosti říkala, že zdravotnictví je velmi silné politikum před volbami, ale velmi slabé politikum po volbách. Toto jenom ukazuje, že to je pravda. Takže já nemám zájem na tom bojovat s politickými stranami o naprosto věcných pragmatických a racionálních krocích, když z jejich strany je ten odpor těch odborných pracovišť živen.

Českobudějovická mlékárna Madeta možná uzavře tři své závody

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Českobudějovická mlékárna Madeta možná uzavře tři své závody. A pokud se jí rychle nepodaří nahradit výpadek v dodávkách mléka. O práci by tak přišlo až 300 lidí, připustil ve 20 minutách Radiožurnálu generální ředitel a většinový vlastník největší tuzemské mlékárny Milan Teplý.

Milan TEPLÝ, generální ředitel mlékárny Madeta:
Zavře se provozovna v Českých Budějovicích, zavře se provozovna na Strakonicích, která ale už se plánovala několik let dozadu, prakticky dva a půl roku dozadu jsem o tom uvažoval. A teď by to prostě musel odnést závod nebo provozovna v Prachaticích. Nechtěl bych zastavit výrobu v Plané nad Lužnicí, budu se tomu velmi bránit, protože tam v současné době probíhá investice ve výši 80 milionů korun.

Koncert České filharmonie

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Do pražského Rudolfina můžete v půl osm večer zajít na koncert České filharmonie. Co uslyšíte? Říká manažerka orchestru Dana Wagnerová.

Dana WAGNEROVÁ, manažerka orchestru:
Předehra k opeře Král z Ysu od Eduarda Lala, dále koncert pro klavír a orchestr číslo 5 C. SaintSaëns a fantastická symfonie Hectora Berlioze. Koncert bude řídit izraelský dirigent /nesrozumitelné/ a jako sólista se představí vynikající britský klavírista, držitel ceny Grammy /nesrozumitelné/.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co mimo jiné uslyšíte dále? Proč z vlády odchází ministr životního prostředí Jan Dusík. A bude muset ČEZ použít při rekonstrukci elektrárny Prunéřov lepší a dražší technologii, než původně plánoval.

Proč z vlády odchází ministr životního prostředí Jan Dusík

Jan BUMBA, moderátor:
Zpráva, kterou jsme čekali už v lednu a která teď bude mít zásadní vliv na politickou kariéru ministra životního prostředí. Posudek o ekologickém dopadu, který by měla mít modernizace elektrárny Prunéřov, je na světě, před hodinou ji na tiskové konferenci představil expert z norské společnosti DNV. A podle všeho nevyznívá zrovna příznivě pro společnost ČEZ, která rekonstrukci největší tepelné elektrárny v zemi chystá. Norští odborníci, jimž ministerstvo svěřilo analýzu v rámci ekologické studie EIA, uvádějí, že ČEZ nezvolil pro tento projekt nejlepší dostupné technologie. A ty nejúčinnější, co se týče škodlivých emisí. Žádali jsme samozřejmě o vyjádření společnost ČEZ krátce před vysíláním ale přislíbený rozhovor s vedoucím projektu odřekli, s tím, že vyšlo najevo, že se zprávou norských expertů přednostně mohla seznámit druhá strana, konkrétně ekologická organizace Greenpeace. Šéf její energetické a klimatické kampaně v České republice Jan Rovenský je teď v našem přenosovém voze. Dobrý večer.

Jan ROVENSKÝ, ředitel energetické a klimatické kampaně v České republice:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Rovenský, nejprve, jak byste se k té zprávě norské konzultační firmy dostali?

Jan ROVENSKÝ, ředitel energetické a klimatické kampaně v České republice:
Já jsem tu informaci dostal ze zdroje ministerstva životního prostředí, ale chtěl bych zdůraznit, že v tomhle tom případě jsme od počátku nějak jako nepředpokládali, že ministerstvo by dneska takovýmhle způsobem rozhodlo.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak to, že vy jste tu zprávu dostali a společnost ČEZ nikoliv?

Jan ROVENSKÝ, ředitel energetické a klimatické kampaně v České republice:
Já jsem si téměř jist, že ČEZ tu zprávu dostal také, a v tuto chvíli nemluví pravdu.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste tedy ty body zveřejnili, nebo některé základní body zveřejnili už před tou podvečerní tiskovkou, proč jste to udělali?

Jan ROVENSKÝ, ředitel energetické a klimatické kampaně v České republice:
Já se přiznám, že jsem měl vážnou obavu z toho, že ČEZ se pokusí ty závěry té zprávy takzvaně nospinovat.

Jan BUMBA, moderátor:
A není to tak, že vy také chcete závěry té zprávy takzvaně naspinovat?

Jan ROVENSKÝ, ředitel energetické a klimatické kampaně v České republice:
Já si myslím, že každý, kdo se do té zprávy povídá, podívá se na naší tiskovou zprávu, tak uvidí, že je v zásadně totožná s tím, co je na straně 3 v sumáři.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže, jak myslíte, že zní ty základní hlavní závěry právě představeného posudku?

Jan ROVENSKÝ, ředitel energetické a klimatické kampaně v České republice:
Já si myslím, že nejdůležitější jsou celkem tři body, ve kterých DNV prostě polemizuje s tím, co v minulosti říkal ČEZ, za prvé jednoznačně říká, že ten projekt nemá minimální čistou termální účinnost 42 procent, která je požadována pro takzvanou nejlepší spolutechnologii, že má o dva až tři procentní body méně, o tom byl od začátku toho projektu základní spor a v tomto ohledu se vyjádřilo DNV zcela jednoznačně. Za druhé, spočítal rozdíl emisí mezi tou nejlepší technologií, kterou by reprezentoval třeba blok, který dneska staví ČEZ v Ledvicích na 205 tisíc tun oxidu uhličitého ročně, což je v provozu toho zařízení zhruba 6 milionů tun. A za třetí, několika argumenty vyvrátil tvrzení ČEZu, že totiž hrozí ohrožení zásobování teplem pro Klášterec v případě, že by se použil jeden velký nadkritický blok, vysvětlují, že ty dodávky tepla lze dobře a bez problémů zálohovat z nedaleké elektrárny Tušimice, která je vzdálena 8 kilometrů.

Jan BUMBA, moderátor:
Je to, co uvádí analýza společnosti DNV, něco úplně nového nebo do jaké míry to odpovídá poznatkům, které jste měli o modernizaci Prunéřova vy?

Jan ROVENSKÝ, ředitel energetické a klimatické kampaně v České republice:
No, já jako, zvlášť v této situaci, kdy pan ministr odstoupil a musím říct, že jako oceňuji jeho odvážný krok neustoupit tlaku pana premiéra a tlaku ČEZu, tak se mi nechce ministerstvo kritizovat, ale nicméně když už jste se zeptal, jak myslím, že to posouzení bylo trochu nadbytečné, myslím, že ministerstvo životního prostředí to negativní stanovisko s dostupnými podklady mohlo vydat už v lednu. Ale, jak říkám, chápu, že byli pod obrovským tlakem a v této situaci mi nezbývá, než ten krok toho pana ministra kvitovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale slyšeli jsme několikrát ČEZ argumentovat tak, že vybral ty nejefektivnější technologie, takové, jaké právě odpovídají pro takovouto modernizaci?

Jan ROVENSKÝ, ředitel energetické a klimatické kampaně v České republice:
No, my jsme od počátku upozorňovali na to, že to není pravda, poukazovali jsme na příklady podobných projektů v zahraničí, poukazovali jsme na příklad elektrárny Ledvice a teď nám to expertní hodnocení DNV dalo zapravdu.

Jan BUMBA, moderátor:
Teď tedy víme, že ministr Dusík odmítl vydat stanovisko EIA, sám rezignoval, co bude následovat dále, bez stanoviska ministerstva životního prostředí modernizace nemůže nějak pokročit.

Jan ROVENSKÝ, ředitel energetické a klimatické kampaně v České republice:
V zásadě nikoliv, to rozhodnutí ministerstva určitě bude muset učinit, my se teď samozřejmě obáváme, že pan premiér se bude snažit dosadit co nejrychleji nového ministra, který bude k požadavkům ČEZu vstřícnější a který to pozitivní stanovisko vydá.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká Jan Rovenský z organizace Greenpeace. Já vám děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Jan ROVENSKÝ, ředitel energetické a klimatické kampaně v České republice:
Já také. Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Zpátky tedy k oznámení, s nímž přišel na dnešní tiskovce ministr životního prostředí Jan Dusík, že tedy odchází z vlády, zdůvodnil to těmito požadavky.

Jan DUSÍK, odcházející ministr životního prostředí:
Předložení varianty s účinnější technologií a pro případ, že není připraven je realizovat, předložit návrh konkrétních kompenzačních opatření ke snížení emisí CO2. Toto mé rozhodnutí jsem dnes odpoledne prezentoval panu premiéru Janu Fischerovi. Pan premiér mé rozhodnutí neakceptoval a požádal mne o bezodkladné vydání stanoviska EIA. Nejsem vnitřně přesvědčen, že v situaci, ve které se nyní nachází proces EIA, je možné s čistým svědomím vydat kladné či záporné stanovisko, proto jsem se rozhodl rezignovat na post ministra životního prostředí.

Jan BUMBA, moderátor:
Tolik odcházející ministr životního prostředí Jan Dusík. Před chvilkou se k celé věci vyjádřilo vedení Strany zelených, které pan Dusík v kabinetu zastupoval, na lince je předseda strany Ondřej Liška. Dobrý večer.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane předsedo, jak Strana zelených komentuje ministrův krok?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených:
Já myslím, že celkem jednoznačně. Ta studie, kterou si ministerstvo životního prostředí nechalo zpracovat, ukázalo jednoznačně, že ČEZ šidí modernizaci Prunéřova, že chce šetřit někde, kde se šetřit nemá, a to na lidském zdraví a ochraně životního prostředí. Ukázala nám studie celkem jasně, že je možné a správné, a dokonce to zákon požaduje, aby byla použita nejlepší dostupná technologie, ČEZ na to rezignoval, žádnou takovou variantu nenabídl, a proto považujeme za zcela správný postup ministra životního prostředí, který chtěl v následujících dnech a týdnech si vyžádat od firmy ČEZ doplňující variantní řešení, případně kompenzace, které by vyrovnaly ten rozdíl mezi tím nejlepším dostupným a zvoleným řešením. A v případě, že pan premiér odmítl takovýto prostor z našeho hlediska naprosto podivně poskytnout svému ministrovi, tak nezbývá než říci, že každý slušný ministr životního prostředí by jednal tak, jak nyní jednal Jan Dusík, a to rezignovat.

Jan BUMBA, moderátor:
A myslíte, nebo máte informace o tom, zda byl postoj premiéra Fischera skutečně tak kategorický nebo dokonce ultimativní, nemohl pan ministr Dusík namísto rezignace se pokusit alespoň tedy vysvětlit ten svůj postoj dále argumentovat.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených:
Já si myslím, že pan ministr Dusík vedl o té situaci kolem modernizace Prunéřova a postoj ministerstva životního prostředí rozhovory s panem premiérem již delší dobu a pokud ani v závěru celé této záležitosti pan premiér neakceptoval argumentaci pana ministra, tak chápu, že to pochopil tak, že ten prostor prostě už není.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane předsedo, co teď, co teď budou zelení podnikat dál ve vztahu k vládě a k uvolněnému ministerskému postu?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených:
Budeme jednat, usilovat o jednání s panem premiérem, protože cítíme zodpovědnost za tento resort, na druhou stranu deklarujeme úplně jasně, že náš postoj ve věci modernizace Prunéřova je nadále neměnný, naopak je ještě pevnější, než dříve, protože je /nesrozumitelné/ závěry nezávislé mezinárodní studie a proto, pokud budeme osloveni panem premiérem, abychom nominovali nového zástupce do této vlády, to rozhodně nebude, tak to rozhodně bude někdo, kdo bude mít stejné stanovisko k této věci jako máme my, a totiž, že je potřeba se postavit tomuto nelegitimnímu tlaku ČEZu, že je potřeba jednat zcela nezávisle a ne tak, jak ČEZ píská, to znamená, ...

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud, ale to znamená, že i ten nový ministr asi bude muset rychle rezignovat.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených:
Já tohle vidím jako velmi úzký prostor pro to, abychom se dohodli, koneckonců zbývá do konce mandátu této vlády pouhých několik týdnů a nový ministr životního prostředí měl vzejít za několik týdnů z nových voleb, z nové vlády, takže je to určitě otázka nějakého přechodného období a nemyslím si, že by bylo správné, aby pan premiér a vláda tlačili na nějaká urychlená zbrklá řešení, která se, která budou mít za důsledek to, že to odnesou /nesrozumitelné/.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká předsedy Strany zelených Ondřej Liška. Já vám děkuji za rozhovor. Teď je ve studiu komentátor Radiožurnál Petr Nováček. Dobrý večer.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Hezký večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Rozumíte, Petře, vy těm důvodům, kvůli němuž pan Dusík odchází z vlády?

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Mně vám se, Honzo, zdají naprosto přirozené, i když asi v českých poměrech jsou dost výjimečné. Prostě jestliže člen vlády nenajde souhru, soulad s premiérem své vlády a nemůže jaksi splnit jeho zadání, no, tak pak je jediná možnost, že najdeli se nějaký kompromis, takže z vlády odchází a podává demisi. Mám za to, že pan ministr Dusík udělal to jediné, co se čestně dá v takovéto situaci v politice udělat.

Jan BUMBA, moderátor:
Co by to mohlo znamenat pro vládu Jana Fischera a co pro Stranu zelených?

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Tak podívejte se, ta vláda tady už nebude dlouho, i když volby sice máme už za dva měsíce, jestli to dobře počítám, ale nevím, jak dlouhá budou povolební jednání, jak známo, vláda vždycky odstupuje až na závěr první schůze nově ustavené sněmovny, a kdy ta schůze bude, kdy se tu sněmovnu podaří ustavit, závisí na koaličních poledních jednáních, takže tím chci říci, že ta vláda Fischerova tady ještě pár měsíců úřadovat může. Jestliže věc z jakéhosi důvodu spěchá, abych vám řekl přesně, nevím, proč by se muselo rozhodnout teď a ne třeba o tři měsíce později, tak pak má pan premiér Fischer několik možností, může buďto například sám převzít úřad ministra životního prostředí, požádal by pana prezidenta, on by jej jistě jmenoval do této funkce, to už tady také bylo, posluchači si možná vzpomenou za Vladimíry Špidly, ten jako premiér zastával ministerský úřad.

Jan BUMBA, moderátor:
A promiňte, že vám do toho skáču, ale za těch okolností by tedy mohl Jan Fischer vydat to kladné stanovisko organizaci ...

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Jenomže bych se velmi divil, kdyby Jan Fischer, který se dosud choval velmi korektně a nezapojoval se, abych tak řekl, na žádnou stranu těch, těch barikád a na tohle také je barikáda, protože tam na jedné straně stojí ČEZ, a to je velmi velká síla, tak by se divil, kdyby takové rozhodnutí na sebe vzal, ale říkám, jako nouzové řešení to možné je, anebo samozřejmě tímto, výkonem této ministerské funkce by mohl být pověřen i některý z vicepremiérům, pakliže by takový návrh předseda vlády u prezidenta republiky uplatnil a on by mu pak musel vyhovět. To je možné. Druhá možnost je, že prostě ten, ta funkce ministerská zůstane víceméně neobsazená, protože pokud se zelení budou pohybovat v těch úzkých mantinelech, jak naznačil jejich předseda Ondřej Liška, a oni se nemohou pohybovat jinde, protože mimochodem byli skutečně jedinou politickou stranou v minulé vládě, která velmi lpěla na těchto ekologických záležitostech, no, tak pak se nepodaří vhodného kandidáta do té Fischerovy vlády najít a ta funkce zůstane neobsazena. Otázka je, jak by reagovali zelení, jestli by třeba nestáhli i ministra Kocába, svého druhého zástupce ve vládě, aby si tak zcela uvolnili ruce v předvolební kampani, protože pak by samozřejmě mohli Fischerovu vládu pohodlně odstřelovat.

Jan BUMBA, moderátor:
A když jste u předvolební kampaně, tak je právě v této době asi dost málo pravděpodobné, že by zelení chtěli nějak "zředit" ten svůj postoj, dá se asi spíš očekávat, že naopak budou kategoricky trvat na svém.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Určitě máte pravdu, zelení se teď pohybují někde kolem 4, 4 a půl procenta volebních preferencí, což znamená, že jim stačí trošku a tu pětiprocentní hranici zase mohou, jak v roce 2006, přeskočit. No, a k tomu potřebují projevovat se jako jasně čitelná politická strana s jasnými postoji, přesně tak, jak jste před chvílí, Honzo, řekl.

Jan BUMBA, moderátor:
Je tedy spíš pravděpodobné, že zůstane křeslo ministra životního prostředí neobsazené, třeba i několik měsíců, třeba do té doby, než bude zformována nová vláda.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Víte, to já nevím, jaké jsou ty okolnosti, proč premiér Fischer trval na tom, aby ministr Dusík rozhodl neprodleně o tom, že ministerstvo životního prostředí s modernizací Prunéřova 2 má problémy, se skutečně mluví dlouho a vědí o tom i lidé, kteří se tou, tou tématikou soustavně jako já nezabývají, že všechno je to záležitost peněz, protože ta modernizace podle přísnějších kritérií, aby splnila těch, těch, to procentní kritérium, těch 42 procent, by byla výrazně, výrazně dražší a ti, kdo do ní budou investovat peníze, tvrdí, že by se situace nikdy nezaplatila.

Jan BUMBA, moderátor:
Komentátor Radiožurnálu Petr Nováček. Děkuji.

Petr NOVÁČEK, komentátor Radiožurnálu:
Já také, přeju hezký večer.

Ministr životního prostředí Jan Dusík odchází z vlády

Eva ODSTRČILOVÁ:
Ministr životního prostředí Jan Dusík odchází z vlády. Rezignaci chce podat zítra. Zdůvodnil to tím, že nemůže rozhodnout v případě posouzení vlivů modernizace uhelné elektrárny Prunéřov 2. Vychází přitom z posudku expertů norské firmy DNV. Chtěl na jejím základě požádat ČEZ, aby připravil novou variantu modernizace nebo připravil kompenzační opatření. O svém postoji mluvil s premiérem Janem Fischerem. Předseda vlády jeho požadavek ale odmítl s tím, že už není čas na další zvažování. ČEZ plánuje elektrárnu modernizovat na účinnost 39 procent. Ministerstvo žádá, aby dosáhl 42 procent účinnosti. Podle expertů DNV rozdíl v účinnosti bude znamenat o 200 tisíc tun emisí oxidu uhličitého ročně navíc.

Ministerstvo bude prosazovat jednotné posuzování diabetických dětí

Eva ODSTRČILOVÁ:
Sjednotit posuzování náročnosti péče o diabetiky a z toho vyplývajícího nároku na peníze od státu. Takový je cíl ministerstva práce a sociálních věcí. Reaguje tak hlavně na výtky rodičů diabetických dětí, kteří se v praxi setkávají se zmatky v přidělování příspěvků nebo i s tím, že u těžce nemocného dítěte na peníze nedosáhnou. Podle náměstka šéfa resortu Mariána Hoška by do budoucna měla existovat jednotná praxe.

Marián HOŠEK, šéf resortu ministerstva práce a sociálních věcí:
Všechny diabetické děti budou posuzovány minimálně v tom prvním stupni, že se navýší tou vyhláškou, pokud projde, budou navýšeny některé body, které umožní lépe posuzovat tyto děti, no, a ten výhled k tomu, zejména, že budeme usilovat o to, aby to bylo jednoznačnější, aby bylo citlivěji rozlišeno, ta péče, myslím, že to je taky velice důležité, právě pro tyto děti a zejména jejich rodiče.

Füle: EU podporuje evropskou cestu Bosny a Hercegoviny

Eva ODSTRČILOVÁ:
Budoucnost Bosny a Hercegoviny je v Evropské unii. Takové přesvědčení vyjádřil v Sarajevu evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle. Na nesoulad mezi bosenskými muslimy, Srby a Chorvaty ohledně minulosti i budoucnosti reagoval Füle výrokem, že obě země se musejí dívat dopředu.

Jaromír JANEV:
"Budoucí pravděpodobné zrušení schengenských víz by mohlo být velkou motivací pro sérii reforem. Ty musejí být provedeny k dosažení tohoto kroku," uvedl Štefan Füle. Dodal, že podobnou roli splnila i dohoda o stabilizaci a přidružení, kterou země s Evropskou unií podepsala před dvěma lety. Podle českého komisaře bude Evropská unie pozorně sledovat předvolební kampaň před letošními všeobecnými volbami na podzim letošního roku a nebude tolerovat nacionalistickou rétoriku. Jaromír Janev, Český rozhlas, Balkán.

Krajský soud v Plzni se musí znovu zabývat sporem o náhradu za uhynulé ryby v řece Bystřici

Eva ODSTRČILOVÁ:
Krajský soud v Plzni se musí znovu zabývat vleklým sporem o náhradu za uhynulé ryby v řece Bystřici na Karlovarsku. Ústavní soud dnes vyhověl stížnosti ostravské pobočky Českého rybářského svazu. Rybáři peníze žádají po Vodárnách a kanalizacích Karlovy Vary. Ryby uhynuli v roce 1997 kvůli vypouštění odpadních vod do řeky. Podle Ústavního soudu byla v řízení formálně porušena práva svazu. Ústavní soud nepřiznal rybářům nárok na náhradu za konkrétní uhynulé ryby. Dal jim ale šanci získat v novém řízení peníze vynaložené na nápravu.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Co by přinesla reforma zdravotních ústavů, od které dnes upustila ministryně zdravotnictví? Pobaltské země patří mezi státy nejsilněji zasažené hospodářskou krizí, jak tamější obyvatelé snášejí těžké časy. A ČSSD kritizuje vysoké ceny energií v Česku, jak by je chtěli sociální demokraté snížit?

Co by přinesla reforma zdravotních ústavů

Jan BUMBA, moderátor:
Politickým tlakem zdůvodnila dnes ministryně zdravotnictví Dana Jurásková své rozhodnutí zastavit rozsáhlou reformu zdravotních ústavů. Podle původních plánů ministerstva se měl snížit počet těchto ústavů ze 14 na 2, protestovali proti tomu odboráři i zástupci krajských ústavů, na podnět sociální demokracie se i kvůli tomu dnes konala mimořádná schůze sněmovny a právě na parlamentní půdě ministryně Jurásková řekla, že za této situace v reformě zdravotních ústavů pokračovat nebude. Ve spojení jsme teď s redaktorem online deníku Aktuálně.cz Petrem Holubem, který se zdravotnictvím dlouhodobě zabývá. Dobrý večer.

Petr HOLUB deníku Aktuálně.cz:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Petře, je zde jasný politický spor ČSSD a taky vlastně KDUČSL se obávají, že hrozí zánik zdravotních ústavů, ODS mluví o restrukturalizaci, která ušetří peníze, jaká jsou pro a proti redukce ústavů ze 14 na 2?

Petr HOLUB deníku Aktuálně.cz:
Tak pokud by chtěl politik zrušit zdravotní ústavy, tak to znamená, že chce rezignovat na určitou část veřejných služeb, které dosud nabízí celý systém české hygieny, je to, řekněme, tradiční veřejná služba v České republice, ovšem podle ministryně Juráskové asi není tak potřebná a tudíž chce značnou část tý agendy předat soukromníkům.

Jan BUMBA, moderátor:
Hrozil by ale opravdu zánik zdravotních ústavů, i když ministerstvo slibuje, že by ty činnosti, které se tam dělají, zůstaly zachovány, že by spíš šlo o administrativní přesun?

Petr HOLUB deníku Aktuálně.cz:
Tak samotná ta pracoviště by určitě nezanikla, protože zdravotní ústavy jsou vlastně laboratoře, a laboratoře jsou dnes vůbec nejvýnosnější zdravotnické odvětví, takže tam je velmi pravděpodobné, že by se našel soukromník, který by je chtěl dále provozovat a do značné míry by nabízel stejné služby jako dosud činily ty zdravotní ústavy. Ovšem pokud bychom chtěli brát tu činnost zdravotních ústavů jako veřejnou službu, tak to by ti soukromníci nedělali a zdravotní ústavy, oni jsou vlastně odbornou podporou hygienických služeb a hygiena má na starost sledování celkového stavu obyvatelstva, aniž to přináší nějaký prospěch. Tak na to by český stát rezignoval, a to je skutečně vážná otázka, jestli by to měl tak udělat.

Jan BUMBA, moderátor:
Zároveň nedubluje se trochu činnost zdravotních ústavů a hygienických stanic?

Petr HOLUB deníku Aktuálně.cz:
Tam jsou zcela jasně rozdělené kompetence, protože hygiena by měla dělat takovou tu koncepční práci, která by sbírala různá data, sledují celkovou situaci, pokud jde o zdravotní stav v regionu, ale potřebují mít odborné zázemí. Právě ty laboratoře, to jim nabízí ty zdravotní ústavy.

Jan BUMBA, moderátor:
Pojďme, prosím, k dalšímu z bodů, kvůli kterému ČSSD požádala o svolání mimořádné schůze sněmovny, tím je privatizace brněnské tkáňové banky, vy ve svém článku srovnáváte tuto privatizaci s kauzou Diag Human. Můžete, prosím, vysvětlit, v čem je podobnost?

Petr HOLUB deníku Aktuálně.cz:
Tak to je takový trochu provokativní titulek, a myslel jsem s tím jednu věc, pokud zdravotnictví používá nějaká části z lidského těla, tak to jsou buď orgány, krev nebo tkáně. A česká vláda chtěla počátkem 90. let předat zpracování krve a další obchodní soukromé firmě, nedopadlo to dobře, protože se vyskytly velice tvrdé námitky proti majiteli té firmy Diag Human a všechno skončilo tak, jak víme, Diag Human obchod s krví nedostal a Česká republika teď čelí arbitráži, která může skončit až patnáctimiliardovou ztrátou, tady vlastně chce Česká republika svěřit část obchodu s tkáněmi soukromé firmě ...

Jan BUMBA, moderátor:
Velkou část, asi, kolik to je, 80 procent u té brněnské tkáňové banky?

Petr HOLUB deníku Aktuálně.cz:
Ano, je to tak, 80 procent, je to naprosto dominantní správce tkání českých občanů a o této firmě se vůbec neví, komu patří, přihlásil se pouze minoritní akcionář, pan Michal Zahradníček, ale o těch ostatních zatím nechce nic zveřejnit ani samotná /nesrozumitelné/, ani ministerstvo zdravotnictví a v tom si myslím, že je ta podobnost. Mohlo by nás čekat nepříjemné překvapení, pak by stát chtěl vycouvat ze smluv a mohlo by ho to stát další peníze.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím, už jen velmi, velmi krátce jednu, dvě věty, jak daleko je tato privatizace?

Petr HOLUB deníku Aktuálně.cz:
No, to slovo privatizace není úplně přesné, ale do konce roku by měla tkáňová banka, pardon, začít fungovat na novém pracovišti, které se zavázala /nesrozumitelné/, rozjet, je to v Brně v Bohunicích vedle fakultní nemocnice.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor. Redaktor Aktuálně.cz Petr Holub. Na shledanou.

Petr HOLUB deníku Aktuálně.cz:
Na shledanou.

Pobaltí už téměř rok bojuje s krizí

Jan BUMBA, moderátor:
Jak to vypadá, když zemi opravdu tvrdě zasáhne ekonomická krize. Sníží vám plat na polovinu, zavře se pár škol a nemocnic a šetří se na všem, stát se prostě chová jako rodina, které došly peníze, v takové situaci je teď Řecko, ale už téměř rok s krizí bojuje Pobaltí. Ještě přesněji Lotyšsko a Litva. A právě tam se vypravil náš zpravodaj Petr Vavrouška.

Petr VAVROUŠKA:
Litva a Lotyšsko mají dnes jedno společné v obou zemích se šetří na všech frontách.

Mantas ADOMÉNAS, poslanec litevského parlamentu:
Velmi tvrdě jsme seškrtali státní rozpočet, propustili jsme spoustu státních zaměstnancům, ostatním snížili platy.

Petr VAVROUŠKA:
Říká mi poslanec litevského parlamentu Mantas Adoménas. Lotyšské policistce Valeriji se krize připomíná každý den.

Valerija, lotyšská policistka:
Pociťujeme ji velmi silně. Plat nám snížili téměř o polovinu a musíme šetřit prakticky na všem. Zaplatíme za byt, za všechny účty a už nám moc nezbude.

Petr VAVROUŠKA:
Popisuje rodinou situaci. Šetření se dotklo i politiků.

ekonomický poradce lotyšského premiéra:
Výdaje jsme seškrtali. Můj plat se v porovnání s loňským rokem snížil o 45 procent. Šetříme na všem, opatření jsou velmi přísná.

Petr VAVROUŠKA:
Říká /nesrozumitelné/, hlavní ekonomický poradce lotyšského premiéra. A velmi neobvyklý dopad krize na běžný život nabízí lotyšský analytik Dmitry Petrenko.

Dmitry PETRENKO, lotyšský analytik:
Spousta lidí se zbavuje domácích zvířat. Buď nemají na jejich krmení peníze, anebo odjíždějí za prací do zahraničí. I tak se projevuje krize v praxi.

Petr VAVROUŠKA:
Říká mi Petrenko.

osoba:
Chtěli jsme žít dneškem, měli jsme se dobře. Proč myslet na to, co bude zítra? Teď vím, že to byla velká chyba. Dnes by se našetřené peníze hodily.

Petr VAVROUŠKA:
Přiznává osmadvacetiletá žena. Její slova potvrzuje i poradce premiéra.

ekonomický poradce lotyšského premiéra:
Panovala společná vlna lehkomyslné euforie, že se nám bude žít lépe a lépe, že tak už to bude na pořád. Soused si vzal půjčku, tak proč ne i já.

Petr VAVROUŠKA:
Vysvětluje expert. Jenomže tu euforii posilovali v lidech právě politici. Ještě před rokem slibovali vzdušné zámky. Logicky tak až na minimum klesá jejich kredit v očích veřejnosti.

Mantas ADOMÉNAS, poslanec litevského parlamentu:
Je to tvrdé, lidem se to nelíbí. Nejsou to populární opatření a poslanci jsou proto v zemi velmi neoblíbení, ale jiné řešení nám nezbývá.

Petr VAVROUŠKA:
Přiznává litevský poslanec Adoménas. Najdou se ale i politici, kteří by paradoxně chtěli národ utěšit dalšími nereálnými sliby. Jejich řešením krize je prostě populismus.

Vytautas LANDSBERGIS, bývalý litevský prezident:
Pokud máte volné peníze, je nutné je vložit do obnovy ekonomiky a ne okamžitě utrácet, populisticky zvyšovat důchody nebo sociální přídavky jenom proto, aby vás voliči opět zvolili.

Petr VAVROUŠKA:
Říká někdejší litevský prezident a ikona boje za demokracii Vytautas Landsbergis.

ekonomický poradce lotyšského premiéra:
Šetřit musí všichni, škrty ve státním sektoru byly velmi bolestivé a dnes jsme na to všichni špatně. Abychom ale získali důvěru lidí, nesmíme paradoxně naše problémy skrývat.

Petr VAVROUŠKA:
Přiznává poradce lotyšského premiéra. Lidé v Pobaltí ale zatím snášejí drastická úsporná opatření relativně klidně v porovnání třeba s protesty v Řecku. Čím to je?

Dmitry PETRENKO, lotyšský analytik:
Lidé namísto otevřené kritiky politiků raději půjdou domů, vypnou televizi a budou si stěžovat sousedovi. Občanská společnost u nás v Lotyšsku nefunguje a politici toho využívají.

Petr VAVROUŠKA:
Dodává analytik Petrenko. Ale i samotní politici přiznávají, že selhali.

Guns FREIMANIS:
V našem případě sehrála hlavní roli velmi lehkomyslná politika, utratit všechno co bylo v rozpočtu a nemyslet na roky příští. Nikdo si nepřipouštěl, že by mohla přijít nějaká krize.

Petr VAVROUŠKA:
Přiznává Guns Freimanis.

Dmitry PETRENKO, lotyšský analytik:
Tato krize mnoha lidem, samozřejmě těm, kteří ji přežijí, ukáže, že je potřeba plánovat, myslet na budoucnost, šetřit si na horší časy. To bude naše společné ponaučení.

Petr VAVROUŠKA:
Dodává Dmitry Petrenko. Petr Vavrouška, Český rozhlas, Litva a Lotyšsko.

Vysoké ceny energií v Česku

Jan BUMBA, moderátor:
Sociální demokraté, pokud vyhrají volby, hodlají zasáhnout proti cenám energií či bankovních poplatků, které jsou podle nich v České republice příliš vysoké. Vyplývá to alespoň z článku čelních představitelů ČSSD. Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek v Mladé frontě DNES přímo uvádí, že je potřeba regulovat monopoly a kartelové dohody zákonem, nebo posílením vlivu státu. Mohla by díky posílení vlivu státu klesnou třeba cena elektřiny? Můžete se také zapojit na emailové adresy ozvenydne@rozhlas.cz. Na telefonní lince je místopředseda ČSSD Milan Urban. Dobrý večer.

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A ve studiu vítám ekonoma institutu CERGEEI Lubomíra Lízala. Dobrý večer.

Lubomír LÍZAL, ekonom institutu CERGEEI:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane místopředsedo, vy ve shodě s vaším předsedou uvádíte na svém blogu, že cena elektřiny stoupla od roku 2006 o 122 procent. Vodné a stočné o 34, cena tepla o 45 procent a tak dále, a tak dále. Jak docházíte k těmto číslům?

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
To si samozřejmě může každý ověřit, to jsou čísla, která jsou ze statistického úřadu a podobně, čili od renomovaných institucí. Tedy to jsou tvrdá data, která jsou jasná.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže to je z Českého statistického úřadu většinou?

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
Většinou ano, ale i z jiných renomovaných institucí.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Lízale, dají se tyto údaje nějak zpochybnit nebo prostě cifry jsou takové, nechme je a pojďme dále v debatě?

Lubomír LÍZAL, ekonom institutu CERGEEI:
Já bych ty cifry trošku zpochybnil, protože statistický úřad vlastně má jednotnou meteorologii, kterou ty čísla počítá. A když vlastně vezmeme, jaké jsou výdaje domácností, jakým způsobem vzrostly, tak on vlastně za to období udává 27 procent. Já v podstatě vzhledem k tomu, že všechna ta čísla, která ČSSD uváděla v tom prohlášení, jsou vyšší, než těch 27 procent tak, jako nevím, jak mohou získat průměr velkých čísel číslo malé, čili je tam vidět to, že ta čísla byla vybrána určitým způsobem selektivně tak, aby vypadala opticky větší.

Jan BUMBA, moderátor:
Byla, pane Urbane, vybrána selektivně, aby vypadala větší?

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
To je samozřejmě nesmysl. Ta čísla jsou ověřitelná a každý, kdo si chce ta čísla ověřit, tak to může udělat, to není žádný problém. Já myslím, že hrát o to, že tady někdo bude zpochybňovat ta čísla, to je zbytečná debata.

Jan BUMBA, moderátor:
To je pravda, pane Lízale, že za elektřinu, vodu nebo topení platí domácností víc než před 4 lety, to se zpochybnit nedá?

Lubomír LÍZAL, ekonom institutu CERGEEI:
Samozřejmě, ty ceny rostly, ale ten celkový růst vlastně odpovídal víceméně růstu mezd, čili když to vezmu z reálného pohledu, tak domácnosti platí přibližně reálně stejně tak, jako v minulosti. Prostě mzdy vzrostly přibližně o 29 procent za tu dobu, čili z tohoto pohledu ten podíl na výdajích v domácnosti je přibližně stejný.

Jan BUMBA, moderátor:
My se k tomu ještě dostaneme, k tomu vlastně, jaký je podíl nebo kolik procent platí domácnosti na energie a spotřebu, ale zůstaňme teď u skutečnosti, že vzrostly ceny za energie. Pane Urbane, jste přesvědčeni o tom, že za tímto růstem cen stojí monopoly nebo kartelové dohody?

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
Podívejte, když si srovnáte ceny elektrické energie například nebo bankovních poplatků nebo telekomunikačních poplatků v České republice, v Praze, Mladé Boleslavi, Čáslavi, například cenami, které jsou v Paříži, v Londýně nebo v Římě, tak zjistíte, že ty ceny jsou podstatně vyšší, až o desítky procent. Je nenormální, aby v České republice, kde výkon české ekonomiky bohužel je podstatně nižší, než v těch zemích, o kterých jsem mluvil, kde mzda je podstatně nižší, než v zemích, o kterých jsem mluvil, nebyl takovýto současný stav, tedy ...

Jan BUMBA, moderátor:
A co myslíte, že je důvodem toho stavu, co myslíte, že je důvodem toho stavu?

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
Důvodem toho stavu je, že například, co se týká elektrické energie, tak tady nefunguje trh, ta cena, která se stanoví na burze, je antitržní, regulační úřad, nedělá to, co by měl dělat, minimálně v oblasti, obnovitelných zdrojů, ale možná i těch distribučních cen, v oblasti bankovních poplatků je zřejmé, že dohled nad bankami, České národní banky a jednotlivých odborů ministerstva financí nefunguje, protože prostě banky by si nemohly dovolit v České republice mít zisk v řádech desítek miliard jenom z poplatků, totéž se týká telekomunikačních záležitostí, tři operátoři, kteří fungují na českém trhu, nechci říct, že kartelově spolupracují, ale tak nějak se na sebe dívají a telekomunikační poplatky jsou vyšší, než kdekoliv jinde v Evropě, tedy s tím musíme něco dělat.

Jan BUMBA, moderátor:
Zůstaňme, prosím, u cen elektřiny. Vy jste říkal, že některé ceny jsou třeba o desítky procent vyšší, než v západní Evropě, ale podle únorového srovnání rakouské organizace EControl je cena elektřiny pro domácnosti v Praze asi 4,90 za kilowatthodinu, v Kodani je to asi 7,30, naopak v Aténách asi 3 koruny, to nenaznačuje, že by ceny v Česku byly vyšší, než jinde v Evropě.

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
To je úplný nesmysl, průměrná cena v České republice je 5,50 na kilowatthodinu, to je jistě ověřitelný údaj.

Jan BUMBA, moderátor:
Já mluvil o Praze, tam bylo srovnání měst, proto jsem si ho vypůjčil.

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
No, a myslíte, že v jiných městech je energie dražší, než v Praze, no, není, prostě my máme možnosti, které jsou samozřejmě omezené, ale které, když využijeme, tak cena elektrické energie bude alespoň na průměru Evropské unie a ne vyšší.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Lízale, pan Urban zmínil myšlenku, že nefunguje trh s elektřinou, že cena stanovena na burze není tržní a že kvůli tomu musí zákazníci v Česku platit víc, než by museli?

Lubomír LÍZAL, ekonom institutu CERGEEI:
Tak já bych polemizoval s tím, že cena na burze není tržní, ona právě naopak je velmi tržní a trošku se ukazuje to, že v minulosti, kdy byl velký hlad po té energii, tak samozřejmě cena šla nahoru, také jsme vlastně viděli, že i ceny primárních surovin šly nahoru, čili ten růst byl všeobecný. A pokud se podíváme vlastně na ty okolní státy, tak tam ceny elektrických energií pro domácnosti i pro velkoodběratele jsou srovnatelné, tam ty rozdíly jsou relativně malé. A teďka třeba mohu citovat srovnání, které dělá mezinárodní /nesrozumitelné/ agentura, čili já si myslím, že ten důvod není čistě v tom, že bychom nějakým způsobem špatně regulovali. Tím neříkám, že třeba se nedá regulovat lépe, ale ten, tohle bych neviděl jako ten primární důvod.

Jan BUMBA, moderátor:
Zase ale, promiňte, že vám do toho skáču, ale cena elektřiny v Praze zase podle toho srovnání, které už jsem citoval, je vyšší, než v Londýně, v Paříži nebo v Římě, takže není tu opravdu nějaká chyba, že v České republice je tak drahá elektřina?

Lubomír LÍZAL, ekonom institutu CERGEEI:
Určitě tam je nějaký vliv, nicméně musíme si rozlišit několik, několik těch kanálů, jakým způsobem ta cena se může porovnávat, jedna z těch věcí je, když se podíváme na to, jakým způsobem vypadala cena v minulosti a přepočítávali jsme to směnným kurzem, tak vlastně jsme byli velmi levní. Ale tím, jak česká ekonomika roste, posilovala koruna, tak samozřejmě dochází k reálné konvergenci k Evropské unii, vlastně k tomu, k tomu hospodářskému růstu přes ten kurzový kanál, a to samozřejmě opticky zdražuje ty domácí komunity.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Urbane, říkal jste, že by bylo záhodno s tím něco dělat, co byste s tím chtěli dělat a prosím přidržme se cen elektřiny?

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
No, tak musím říct, že to, co říká kolega, tak není pravda, protože my neprodáváme v České republice elektrickou energii za euro, ale za české koruny, za české koruny ji vyrábíme, za české koruny ji prodáváme. A já myslím, že je jasný důkaz toho, že ta cena je antitržní, protože například v České republice se stanovuje cena elektrické energie na rok dopředu. Ta cena, za kterou dnes kupují domácnosti a firmy elektrickou energii, tak ta byla stanovena v době ještě relativně hospodářského růstu nebo ne takového propadu, jaký zde máme dnes, to je, to je první důvod.

Jan BUMBA, moderátor:
A co by s tím tedy sociální demokraté chtěli dělat?

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
No, já jsem to řekl, za prvé, chceme posílit regulátory ve všech oblastech, to znamená, vytvořit atmosféru, aby skutečně regulovali a netvářili se tak nějak jenom inertně na růst těch cen, to za prvé. Za druhé, chceme změnit systém výpočtu a stanovování ceny u elektrické energie, to znamená, je třeba zvážit, jestli burza, která je malá, kde dominantním hráčem je ČEZ jako jediný výrobce, jestli to je opravdu systém, který vytváří spravedlivou a tržní cenu. Já si myslím, že nikoliv, druhá věc je, abychom stanovovali například cenu elektrické energie ne na tak dlouhé období jako je rok, ale třeba na čtvrtletí, to znamená, že by odpovídala tomu, co říkal pan kolega, tedy světovým cenám na různých burzách, to v České republice prostě není.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Lízale, to, že ČEZ až příliš využívá svého silného postavení na trhu, to nekritizují jen sociální demokraté. Myslíte, že by stálo za to nějakým způsobem třeba posílit Energetický regulační úřad, jak o tom hovořil Milan Urban tak, aby bylo možné ceny stlačit níž?

Lubomír LÍZAL, ekonom institutu CERGEEI:
Já si myslím, že tady spíš řešíme důsledek špatného rozhodnutí na počátku, na počátku bylo v podstatě rozhodnutí vytvořit velký energetický gigant. A když ekonomové tehdy říkali, že tento krok povede k problémům v regulaci, tak samozřejmě tehdy to byla bohužel vláda ČSSD, pod kterou to vznikalo, pod kterou vznikala i řada těchto regulací, tak se tvářili, že to je pouze nějaká liberální rétorika, a nyní, když se podíváme, tak skutečně máme ten problém v tom, že monopolní úřad vlastně se tvářil, že nejsou žádné problémy, že to lze vytvářet takto veliké firmy. A nyní tady říkáme, máme problém v regulaci, tak pojďme regulovat, ale přitom ten problém je hnedka na počátku. My jsme vytvořili, řekněme, dominantní hráče a nyní se divíme, že ta konkurence není dostatečná. A ta, i když elektřina je obchodovatelná komodita, tak vlastně konkurence ze zahraničí je velmi minimální čistě proto, že ceny v Německu, v Rakousku jsou vyšší, to znamená, že ani ta zahraniční, řekněme, možnost nepřipadá příliš do úvahy, nehledě na to, že tam mají spíš nedostatek elektrické energie, na rozdíl od nás.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Urbane, co by šlo snáz, nějak omezit ten faktický monopol ČEZu, anebo nějak přitlačit na ČEZ, aby zlevnil, dá se vpustit vůbec na tento trh konkurence?

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
To není otázka dominantního ČEZu. ČEZ sice vypadá jako velký hráč, ale z hlediska porovnání těch velkých energetických společností v Evropě přeci jenom tak velký není. Ve Francii mají EDF, v Itálii Enell, a to jsou mnohem větší společnosti, to není o ČEZu a o jeho monopolu, to je systému stanovování cen, to je o tom, jestli tady fungují nebo nefungují regulační instituce a toto je potřeba skutečně rozpohybovat.

Jan BUMBA, moderátor:
A myslíte tedy, že regulační instituce nefungují, to je vaše stanovisko?

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
No, nefungují, určitě, já vám dám příklad konkrétní, který se týká solárních elektráren, které jsme bohudík včera v Poslanecké sněmovně zákonem změnili, prostě ceny investic nákladů na výstavbu solárních elektráren klesly v podstatě na polovinu a přitom rostla ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ale tam regulační úřad nemohl nic dělat, protože to bylo dáno zákonem.

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
To není pravda. To já myslím, že to není pravda, to je, to je špatné, špatná úvaha. Regulační úřad mohl snižovat každý rok minimálně o 5 procent, to je ten zákon. Regulační úřad místo toho zvýšil ceny z nějakých osmi korun za kilowattu, to je podporované výkupní ceny na téměř na třináct, což je podle mého názoru a podle názoru všech odborníků naprosto nepochopitelná záležitost. A zatěžuje to samozřejmě celkovou cenu pro spotřebitele nejméně osmdesáti haléři.

Jan BUMBA, moderátor:
A teď vám do toho bohužel musím už skočit. Děkujeme za rozhovor. Místopředseda ČSSD Milan Urban a ekonom z institutu CERGEEI Lubomír Lízal. Ještě jednou, pánové, oběma díky, že jste se zúčastnili naší debaty. Takové byly Ozvěny dne. Dobrý večer přeje od mikrofonu Jan Bumba.