Ozvěny dne 17. srpna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Pražští radní chtějí vybudovat tábor pro bezdomovce, mohl by vyrůst v Malešicích.

osoba:
Tam by na nějakou určitou dobu mohlo vzniknout nějaké podobné zařízení. Podotýkám dobrovolné zařízení.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ředitelé nemocnic se bojí, že jim budou pojišťovny zpožďovat platby, neměli by pak čím zaplatit léky.

osoba:
Ten dodavatel si pak účtuje určitý přirážky, to zhoršuje pak platební bilanci a výsledky hospodaření.

Jan BUMBA, moderátor:
Francouzské úřady vystěhovaly dnes ráno prvních 80 Romů z nelegálního tábořiště u Paříže.

redaktor:
V příštích dnech čeká totéž na 150 obyvatel nelegálního kempu u Marseille.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zítra čekejte oblačno, přeháňky a teploty do 23 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Štěpánka Čechová a Jan Bumba.

Pražští radní chtějí vybudovat tábor pro bezdomovce

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pražští radní schválili takzvaný akční plán bezdomovectví. Počítá se vznikem tábora pro lidi bez přístřeší. Se zavedením jednotné evidence bezdomovců nebo se zvláštním týmem městské policie. Kritiku neziskových organizací vyvolal především plán zřízení takzvané Oázy bezdomovectví.

Květa MORAVCOVÁ:
Kde přesně kontroverzní tábor vyroste, ještě není rozhodnuto. Mluví se o pozemcích u Ďáblické skládky, na Jižním Městě nebo u Malešické spalovny, tuto oblast prosazuje autor plánu, radní pro sociální politiku Jiří Janeček z ODS. Podle ředitelky Naděje Petry Lakotošové tam ale bezdomovci chodit nebudou. Centra Prahy se drží kvůli anonymitě a obživě. Vybrané místo by navíc mělo být podle ní přece jen o něco vhodnější.

Petra LAOTOŠOVÁ, ředitelka Naděje:
To místo by samozřejmě mělo být důstojné, protože se jedná o lidi v nouzi, kteří neumí vyřešit tu svojí svízelnou životní situaci.

Květa MORAVCOVÁ:
Takzvaná Bezdomovecká oáza bude podle radního Janečka určená pro zvlášť nepřizpůsobivé lidi. Ti ale na okraji metropole žít nechtějí.

bezdomovec:
Nemyslím si, že to je správná cesta. Myslím si, že to je omezování osobní svobody.

bezdomovec:
To neschvaluju.

bezdomovec:
Je to vyhození člověka z určitého místa.

Květa MORAVCOVÁ:
Takže lidi tam nebudou chodit, jo, podle vás.

bezdomovec:
Nevím, pár dní by tam možná byli, pak by se na to vyprdli.

Květa MORAVCOVÁ:
Neziskovým organizacím se nelíbí ani plánovaný seznam bezdomovců. Starosti si dělají hlavně kvůli ochraně osobních údajů svých klientů. Květa Moravcová, Radiožurnál.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tématu se budeme věnovat také hned v úvodu publicistické části Ozvěn dne.

Ředitelé nemocnic se bojí, že jim budou pojišťovny zpožďovat platby

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Nemocnice se bojí o peníze od pojišťoven, ty by jim totiž mohly za péči začít platit pozdě. Výběr pojistného se zhoršuje a čeká se, že příští rok bude chybět ve zdravotnictví až 10 miliard korun. Nemocnice by pak mohly za pozdní platby pokutovat pojišťovny a vznikl by začarovaný kruh.

Lenka JANSOVÁ:
Nejdřív zhoršení hospodaření nemocnice, pak omezování péče o pacienty. To by se mohlo stát, kdyby pojišťovny opravdu začaly platit pozdě. Pak by nemocnice třeba neměly včas na léky a zdravotnický materiál. Platilo by se pozdě dodavatelům. Říká ředitel pražské Vinohradské nemocnice Marek Zeman.

Marek ZEMAN, ředitel Vinohradské nemocnice, Praha:
Ten dodavatel si pak účtuje určitý přirážky nebo prodává to zboží třeba rovnou o procento o dvě dráž.

Lenka JANSOVÁ:
Zpožďování plateb se bojí také Všeobecná fakultní nemocnice na pražském Karlově náměstí. Ministr zdravotnictví Leoš Heger říká, že všechno teď závisí na nové úhradové vyhlášce.

Leoš HEGER, ministr zdravotnictví:
Může to nastat, pokud by ta vyhláška, ty pojišťovny opravdu nutila k tomu, aby platily nemocnicím víc, než kolik mají fondy.

Lenka JANSOVÁ:
Podle pojišťoven teď budou muset šetřit hlavně zdravotnická zařízení. Lenka Jansová, Radiožurnál.

Už 5. člena Nečasovy vlády na Pražském hradě přijal prezident Václav Klaus

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Už 5. člena Nečasovy vlády na Pražském hradě přijal prezident Václav Klaus. Na schůzku totiž pozval ministra financí Miroslava Kalouska. Ten hlavě státu představil hlavní priority svého resortu, tedy snahu letos i příští rok udržet na uzdě veřejné rozpočty a reformní kroky, které vláda plánuje. Cílem schůzek je, aby se prezident seznámil s působením ministrů v jejich úřadech.

Veronika MALÁ:
Jako debata současného a bývalého ministra financí chvílemi podle Miroslava Kalouska vypadala schůzka s prezidentem Václavem Klausem. Představit mu přišel hlavně krátkodobé i dlouhodobé plány vlády.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/:
Pan prezident je pevně přesvědčen, že další vývoj veřejných financí musí být regulován, že úsporné snahy vlády jsou nezbytné.

Veronika MALÁ:
Řekl Miroslav Kalousek po schůzce. Programové prohlášení vlády počítá do budoucna s řadou změn, omezovat se budou některé sociální dávky, změny dozná i daňový systém nebo stavební spoření. Opozice plány kabinetu kritizuje. Podle místopředsedy ČSSD Milana Urbana totiž dopadnou na některé skupiny lidí.

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
Ať jsou to rodiny s malými dětmi, důchodci nebo sociálně slabší skupiny, ale myslím si, že dopad bude velký i do střední vrstvy.

Veronika MALÁ:
Doposud na Pražský hrad přišli premiér Petr Nečas a další tři ministři. Veronika Malá, Radiožurnál.

První Romové, kteří musejí opustit Francii, odletí domů ve čtvrtek

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Romové, kteří pobývali na francouzském území nezákonně, odletí domů ve čtvrtek. Oznámil to dnes francouzský ministr vnitra Brice Hortefeux. Dodal, že zatím bylo zrušeno 51 ilegálních romských táborů.

Jan POKORNÝ:
Dnes ráno vystěhovali přes 80 Romů z tábora v Trembley en France. V příštích dnech čeká totéž na 150 obyvatel nelegálního kempu u Marseille. Úřady tak plní nařízení vlády z konce července zlikvidovat na 300 nepovolených tábořišť ve Francii, které jsou podle prezidenta Sarkozyho často zdrojem kriminality. Na 700 Romů se bude muset nuceně vrátit domů do Rumunska a Bulharska. Stát k tomuto účelu objedná charterové lety. Francouzský ministr pro imigraci Eric Besson v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RTL připustil, že vyhoštění Romové se mohou za chvíli zase vrátit zpátky, protože je to jejich právo jako občanů členského státu Evropské unie. Jan Pokorný, Český rozhlas, Francie.

Do 4 měsíců musí bezpečnostní agentury v Afghánistánu ukončit svou činnost

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Do 4 měsíců musí bezpečnostní agentury v Afghánistánu ukončit svou činnost. Zvláštním dekretem o rozhodl afghánský prezident Hamíd Karzáí. Chce tak zabránit dalším tragickým incidentům, kdy zbraně soukromých agentur zabíjely nevinné lidi. Očekává se, že Karzáího rozhodnutí vyvolá nevoli u jednotek NATO. Ty totiž využívají bezpečnostní agentury k ostraze svých základen i k doprovodu vojenských konvojů.

Jaromír MAREK:
V Afghánistánu dnes působí 52 bezpečnostních agentur, které zaměstnávají 40 tisíc lidí. Střeží ambasády, sídla neziskových organizací i západních firem. Většinu zaměstnanců tvoří Afghánci. Jejich výzbroj je často srovnatelná s regulérní armádou, při jejich zákrocích ale umírají i civilisté. Prezidentu Karzáímu vadí i to, že agentury dublují práci afghánských bezpečnostních sil. Náklady na provoz soukromých armád jsou přitom několikanásobně vyšší. Teď se musí agentury buďto rozpustit nebo se začlenit do afghánské policie. Jaromír Marek, Radiožurnál.

Povodně na Slovensku

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Střední Slovensko odklízí povodňové škody. Přívalové deště vytrhaly asfalt na silnicích, zkomplikovaly železniční dopravu a přerušily dodávky pitné vody. Povodně už na většině míst opadly a teď do postižených oblastí míří vojáci a také politici.

Vojtěch BERGER:
Premiérka Iveta Radičová přerušila dovolenou v Chorvatsku a kvůli povodním se vrací na Slovensko. Chce vidět zaplavené oblasti. Ty už dnes navštívil ministr vnitra Daniel Lipšic. Vyzval k celostátní solidaritě. Na zítřejším mimořádném jednání vlády chce Lipšic ostatní ministry přesvědčit, že povodně jsou hlavně skládačka skutečných lidských příběhů a nejenom pouhá statistika a že je potřeba lidem efektivně pomoc. Ministr financí Ivan Mikloš už slíbil uvolnit pomoc ve výši 11 milionů eur. Jedno z nejvíce postižených měst Handlová jedná se slovenskou poštou, aby lidé, kteří chtějí pomoc třeba starým oblečením nebo čistícími prostředky, mohli balíky do Handlové posílat zadarmo. Vojtěch Berger, Český rozhlas, Bratislava.

Sčítání škod na severu Čech

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Energetici, zemědělci a Lesy České republiky sečtli škody, které způsobily nedávné bleskové povodně na severu Čech. Přesáhly 480 milionů korun, jak zjistila redaktorka Ivana Bernáthová.

Ivana BERNÁTHOVÁ:
Povodně na severu Čech způsobily energetické skupině ČEZ škody na distribučním zařízení zhruba ve výši 30 milionů korun. Energetici museli na některých místech postavit nové sloupy vysokého napětí a vyčistit od bahna řadu trafostanic. Zemědělci své původní odhady škod způsobených velkých vodou zmírnili. Hovoří o 106 milionech korun. Původně to bylo třikrát víc. Otazník ale stále visí u škod na mechanizaci. Není stále jasné, zda se jí podaří opravit. Předběžný účet za povodně vystavily i Lesy České republiky. Je ve výši 350 milionů korun. Poškozená jsou koryta řek a potoků, lesní cesty, malé vodní nádrže, na řadě míst dochází k sesuvům. Nejhorší situace je přitom mezi Libercem, Frýdlantem, Jablonným v Podještědí a Chrastavou. Pro Radiožurnál Ivana Bernáthová, Liberec.

Soud zamítl žalobu ekologického sdružení Děti Země kvůli mostu na dálnici D 8

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pražský městský soud zamítl žalobu ekologického sdružení Děti Země kvůli mostu na dálnici D 8. Ekologové se domáhali zrušení stavebního povolení na most Oparno mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. Zhruba 350 metrů dlouhá stavba přes Oparenské údolí je těsně před dokončením. Ekologům most vadí už od roku 1994, kdy se začalo s jeho plánováním.

Martin DRTINA:
Ministerstvu například vytýkali, že se nemohli vyjádřit k hodnotícím zprávám o vlivu na životní prostředí. Na jednání je sice úřad pozval, podle spisu ale na něj nepřišli. Podle předsedkyně senátu Karly Cháberové se tak sami připravili o možnost uplatnit svá práva.

Karla CHÁBEROVÁ, předsedkyně senátu:
Bylo na žalobci, aby se toho jednání zúčastnil, pokud se nedostavil na toto jednání, neměl ani možnost tento doklad převzít.

Martin DRTINA:
Zástupce Dětí Země Miroslav Patrik se s verdiktem smířit nechce a zvažuje kasační stížnost. Žalob už kvůli dálnici D 8 podal za poslední 3 roky nejméně 9.

Miroslav PATRIK, zástupce Dětí Země:
My jsme předpokládali, že z těch 6 žalobních bodů minimálně 1 bude uznán.

Martin DRTINA:
Původně měla být dálnice hotová na konci letošního roku. Ředitelství silnic a dálnic ale stále nemá všechna potřebná povolení. Martin Drtina, Radiožurnál.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? V čem by Praze prospělo, kdyby vybudovala tábor pro bezdomovce a v čem by to pomohlo samotným lidem bez střechy nad hlavou. A je nějaké překvapení, že ministr financí Kalousek našel u prezidenta Klause pochopení pro rozpočtové škrty a šetření.

Tábor pro bezdomovce

Jan BUMBA, moderátor:
Takzvaný akční plán bezdomovectví získal přízvisko kontroverzní ještě před tím, než byly známy jeho konkrétní obrysy. Nápad postavit nejspíše někde na kraji Prahy tábor pro bezdomovce, vyvolal i silně odmítavé reakce, podle kterých vznikne jakési ghetto, ze kterého se lidé už vůbec nebudou moci vrátit do normálního života. Podle druhých ale tábor pro bezdomovce poskytne i důležité služby, včetně zdravotních, a z centra metropole díky němu zmizí opilí žebráci. Dnes s návrhem postavit tábor pro bezdomovce souhlasili pražští radní. Jiří Janeček je radním hlavního města Prahy pro sociální otázky. Dobrý den.

Jiří JANEČEK, radní hlavního města Prahy pro sociální otázky:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
A naším hostem je také šéfredaktor časopisu Nový prostor Alexandr Budka. Dobrý den, vítám i vás.

Alexandr BUDKA, šéfredaktor časopisu Nový prostor:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Janečku, můžete, prosím, nejprve popsat, jak by to tedy mělo fungovat?

Jiří JANEČEK, radní hlavního města Prahy pro sociální otázky:
Tak já bych na začátek chtěl říci, že toto místo je opravdu určeno pro bezdomovce, kteří se nechtějí zapojit do jakéhokoliv sociálního programu. Jsou to lidé, kteří jsou odmítnuti pro svoji opilost nebo pro svoji nepřizpůsobivost různými neziskovými organizacemi, tak jako i našimi příspěvkovými organizacemi hlavního města Prahy, protože není možné, aby tito lidé byli umístěni do zařízení, kde se třeba 100 bezdomovců, kteří se chtějí zpátky resocializovat. Ten bezdomovec potom má dvě možnosti, tak, doteď měl jednu možnost, a to bylo, když byl odmítnut, tak mohl přespat v parku nebo mohl najít někde nějaké teplé místo, kde mohl přespat, když byla zima, tak samozřejmě musel najít i místo, kde by nezmrzl. V tuto chvíli bude mít možnost, když bude nepřijat neziskovým sektorem a námi, jako naší příspěvkovou organizací, může jít na toto místo, kde dostane polívku, kde bude místo, kde získá to teplo, pověstné teplo, světlo a jídlo.

Jan BUMBA, moderátor:
No, pane radní, jak by to podle vás v takovém táboře vypadalo, tam by byly nějaké stany nebo nějaké montované domky, jak si to představujete?

Jiří JANEČEK, radní hlavního města Prahy pro sociální otázky:
Tak samozřejmě to je místo pro bezdomovce, o které nikdo nemá zájem, takže by to bylo převážně složeno z unibuněk, byl by tam sociální pracovník, zdravotní pracovník, byla by tam nějaká menší jídelna a pak by tam byly nějaké chatky, v kterých by bezdomovci přespávali. Samozřejmě, že by tam musel být nějaký dohled a představuji, že tam samozřejmě bude muset pravidelně jezdit i městská policie, to místo by mělo být odlehlé, nemělo by obtěžovat řádné Pražany. A jenom zase podotýkám, že v hlavním městě Praze je zhruba tři a půl tisíce bezdomovců, my jsme znova udělali průzkum, který jsme opakovali po 4 letech, to číslo nám plus minus pořád stagnuje kolem těch třech, třech a půl tisíce, a z toho zhruba tři tisíce bezdomovců jsou zařazeni v nějakém resocializačním programu, to znamená, snaží se zapojit do té společnosti. Dva tisíce ...

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud ale, promiňte, že vám skáču do řeči, ale pokud by tento tábor měl být především pro lidi, kteří se jaksi nezapojují do oněch, jak říkáte, resocializačních programů, tak jak byste je tam dostali, nemůžete přece lidi nutit k tomu, aby někam šli.

Jiří JANEČEK, radní hlavního města Prahy pro sociální otázky:
Tak samozřejmě ten tlak na tyto bezdomovce může být třeba daleko větší v zimním období, kdy hledají teplo, aby neumrzli, v letních obdobích samozřejmě tam můžou nalézt třeba i tekutiny, které chyběli bezdomovcům v tomto parnu, na začátku prázdnin ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže byste za nimi chodili a přesvědčovali je, že to tam budou mít lepší.

Jiří JANEČEK, radní hlavního města Prahy pro sociální otázky:
Přesně tak, ono v tuhle chvíli funguje po Praze terénní služba, která je součástí tohoto akčního plánu, funguje to i druhým rokem, dělají to i neziskovky, vyhledávají místa, kde se ti bezdomovce nalézají a snažíme se je přesvědčit, aby se zapojili do resocializačního programu buď u nás, anebo v některé neziskovce.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Budko, myslíte, že by to mohlo fungovat?

Alexandr BUDKA, šéfredaktor časopisu Nový prostor:
Já se obávám, že by to nefungovalo z mnoha důvodů, jeden z nich je, jak už jste tady naznačil, že to nemá oporu v legislativě, že vlastně není ošetřeno, jakým způsobem by se tam ti lidé dopravovali, nebo jakým způsobem je přiměli k tomu, aby tuto službu využívali.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale pan radní říkal, že by je město nebo třeba městská policie přesvědčovaly, že to v tom táboře bude lepší?

Alexandr BUDKA, šéfredaktor časopisu Nový prostor:
No, mě by docela zajímalo, jak by vypadalo v praxi to přesvědčování, ale aby se to nezvrhlo v to, že městská policie se stane jakýmsi sběrným oddílem, který bude ty lidi více či méně nedobrovolně vyvážet někam za Prahu, oni se budou vzápětí zase vracet zpátky, takhle to poběží jako nekonečný kruh. Ale já bych chtěl hlavně říci, že ty námitky, které vůči tomu máme, třeba my z neziskových organizace, kteří se lidem bez domova věnujeme, ty jsou zejména toho druhu, že nám přijde, že to je to trošku řešení té problematiky od konce. Jistě, že má pan radní pravdu v tom, že jsou tady lidé, kteří nevyužívají žádné sociální služby, ale položme si otázku, jestli je to proto, že je opravdu využívat nechtějí, nebo prostě proto, že těch služeb není dostatek, že nejsou takové, jaké by je ti lidé potřebovali mít, anebo prostě proto, že na ně nemají nárok, protože hlavního město Praha má takový postoj, že ty bezdomovce tak trochu kádruje, kteří jsou ti jejich a kteří ne, ale je třeba si uvědomit, že velkoměsto formátu Prahy samozřejmě má obrovskou přitažlivost pro lidi na dně a přitahuje je ...

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, pane Janečku, že už jste vyčerpali všechny jiné možnosti, že už sociální služby jsou tak dokonalé, že není co zlepšovat a tohle to už je jediné řešení?

Jiří JANEČEK, radní hlavního města Prahy pro sociální otázky:
Tak ten akční plán, který byl v dnešní době přijat hlavním městem Prahou, tak procházel tříletou zkušební lhůtou, to znamená, spousta těch projektů, které jsou v tomto akčním plánu popsány, tak běžely pilotně, anebo dokonce už v tuhle chvíli běží. A samozřejmě z toho nám začalo vyplývat, co s lidmi nebo co s bezdomovci, o které nikdo se nechce starat, ani neziskový sektor a samozřejmě je to velmi složité i pro hlavní město Prahu, tak mě by jakoby zajímalo, jestli, to bych se chtěl zeptat tady mého kolegy, když teda je tento bezdomovec podnapilý a je odmítnut tou neziskovkou, kam teda ten člověk má jít teda potom?

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Budko, skutečně, pokud si myslíte, že takovýto tábor není řešením, tak jaké řešení navrhujete vy?

Alexandr BUDKA, šéfredaktor časopisu Nový prostor:
Já se samozřejmě nebráním tomu, aby tady vznikly nějaké nové služby sociální nebo ubytovně podobně, ale už jenom to označení tábor a ten nápad, že to vymístíme někam na periférii, kde nám nebudou ti bezdomovci překážet, považuji to za nešťastné, celkem prověřená zkušenost ve všech možných typech sociální služby je, že jestliže ty problematické klienty soustředíte do jednoho místa, tak si vůbec nepomůžete, ale naopak to generuje to další problémy. Takže osvědčená strategie v mnoha evropských zemích a městech je decentralizace těchto služeb. Ty služby musí být malé a musí být tak trochu ušité na míru těm potřebám těch klientů. Jestliže to uděláme jako jeden velký tábor někde na periférii, tak to přinese víc škody než užitku.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane radní, nemyslíte si, že právě ta koncentrace těchto lidí, kteří mají různé problémy, jsou v životní krizi, že to může celou věc ještě zhoršit, když jich budou možná stovky na jednom místě.

Jiří JANEČEK, radní hlavního města Prahy pro sociální otázky:
Tak to číslo se podle mého odhadu bude pohybovat někde kolem 250 až 300 bezdomovců. My jsme si v lednu ověřili na naši lodi Hermes, která je poblíž Revoluční ulice, že jsme připustili nebo umožnili jsme, aby do této lodi vstupovali podnapilí bezdomovci, a dávali jsme ho zadarmo, to znamená, že jsme opravdu v těch největších mrazech vyšli vstříc všem bezdomovců a nikdy jich nebylo víc jak 250. To, jestli to místo má vzniknout nebo ne, to mě v zásadě přesvědčili i samy neziskovky, protože když se s nima bavíme, co teda s podnapilými bezdomovci, kam mají jít i v těch mrazech, tak my na to nebyly schopny prostě odpovědět.

Jan BUMBA, moderátor:
Na podzim se konají komunální volby, které mohou zásadně změnit politickou mapu pražského magistrátu, svou dominantní roli může ztratit ODS, ze které je i pan radní Janeček. Průzkumy naznačují, že by mohla silnou pozici získat TOP 09. Jejího pražského předsedy Františka Laudáta jsem se krátce před vysíláním zeptal, zda by projekt tábora pro bezdomovce jeho strana podpořila.

František LAUDÁT, předseda pražské TOP 09:
Tak na tohle musím říct v žádném případě, mě docela děsí ten projekt, kdokoliv se zajímá o sociální problematiku, problematiku bezdomovectví v Praze, problematiku, co se stane, jestliže nějaké problémové skupiny, ať už z hlediska věkového nebo z hlediska sociální přizpůsobilosti a podobně dáte na jedno místo, tak prostě ten efekt, negativní efekt se jenom násobí. Takže já prostě toto kategoricky odmítám, odmítá i pražská TOPka, a jestliže prostě nám dají Pražané důvěru, tak v každém případě uděláme všechno pro to, aby se takovéto sociální inženýrství v Praze v žádném případě /nesrozumitelné/, my máme připraveny vlastní nějaké projekty ...

Jan BUMBA, moderátor:
Právě, když říkáte, že vás tento nápad doslova děsí, tak jakým způsobem chcete vy řešit otázku bezdomovectví.

František LAUDÁT, předseda pražské TOP 09:
Tak jednak se chceme opřít o názory odborníků, to znamená, lidí, kteří se věnují sociální problematice, názory lékařů, jak ty věci řešit, jak s těmi lidmi komunikovat, chceme hodně spolupracovat s neziskovými organizacemi, s lidmi, kteří mají konkrétní zkušenost s bezdomovci, a samozřejmě ale v žádném případě ne formou táborů, ale nějakého systému ve městě chceme udělat nebo připravujeme projekt jakýchsi center, kde by prostě bezdomovci se mohli umýt, obléci, kde by měli k dispozici tyhle věci. A já, my chápeme bezdomovectví jako bohužel součást velkoměst. A na druhé straně prostě musíme respektovat individualitu každého jedince, ať už skončí tak či onak a snažit se mu nějak pomoci, ale v žádném případě nevymýšlet řešení, která z mého pohledu už hraničí s omezováním lidských práv a vlastně s jakýmsi nátlakem, který je pro mě absolutně nepřijatelný.

Jan BUMBA, moderátor:
A, pane Laudáte, předpokládáte, že byste dali na sociální služby, včetně tedy řešení bezdomovectví, více peněz?

František LAUDÁT, předseda pražské TOP 09:
Samozřejmě, je to otázka priorit, já si myslím, že zbavit trávu zapáchajících bezdomovců té části, která skutečně postrádá základní hygienické návyky, tak to je jedna z velikých priorit, dneska už skutečně Praha tím začíná být neblaze pověstná, ve světě, prostě je to velkým problémem pro turisty, pro běžné Pražany, takže samozřejmě chceme místo takových pokusů a projektů, pro mě velice nepříjemných, snad bych řekl až zkrachovalých typů Opencard, tak dát peníze radši na tyto, dá se říci, banální, nicméně obtěžující věci a vyřešit je.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká předseda pražské TOP 09 František Laudát. Pane Janečku, nemáte trošku obavu, že z vašich plánů moc nezůstane, když třeba na podzim přijdou do vedení Prahy zástupci jiných stran?

Jiří JANEČEK, radní hlavního města Prahy pro sociální otázky:
Já bych tady opravdu znova chtěl jakoby říci, že ten projekt nebo ten akční na boj proti bezdomovectví začíná opravdu od píky, od terénních pracovníků, vyhledávání bezdomovců, přesvědčování je a zapojení do resocializačních programů, a ty projekty běží čtyři roky a díky těmto projektům, ale i díky neziskovým organizacím stagnuje narůstání bezdomovců v Praze. Vytlačili jsme je z dopravních podniků, dali jsme jim alternativu, kam můžou jít přespat, když teda je vytlačíme z toho dopravního podniku.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže říkáte, že to je tak dobrý program, že nikdo by ho neměl měnit.

Jiří JANEČEK, radní hlavního města Prahy pro sociální otázky:
Já si myslím, že jestli mi někdo najde řešení, jakým způsobem se starat o bezdomovce, o které nikdo nemá zájem, o které nikdo, nikdo je nechce přijmout do svého sociálního zařízení pro vysokou podnapilost a raději teda nechán tyto bezdomovce se válet po parcích a dále s nima nepracuje, tak je to velký problém. Já si myslím, že právě tato skupina obyvatel je prostě potřeba s ní nadále pracovat, do teďka to nikdo moc nedělal právě proto, že byli totálně nepřizpůsobiví. A já si myslím, že místo, že ten bezdomovec najde klid a kde ho nebude nikdo obtěžovat, bylo mělo vzniknout.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Budko, pokud vím, tak i vy máte ve svých pravidel, že váš časopis třeba nesmějí prodávat podnapilé osoby, je to tak?

Alexandr BUDKA, šéfredaktor časopisu Nový prostor:
Samozřejmě, my máme velice přísný kodex prodejce, který musí každý náš klient dodržovat a za opravdu vážné prohřešky proti tomu kodexu je z naší služby vyloučen.

Jan BUMBA, moderátor:
Právě, a teď, jak o tom hovoří Jiří Janeček, není takovýto eventuální tábor nebo nějaké takové centrum jakýmsi řešením pro lidi, kteří prostě nechtějí dodržovat žádná pravidla?

Alexandr BUDKA, šéfredaktor časopisu Nový prostor:
Já si myslím, že určitě ne, protože to bychom nejdřív museli mít jistotu, že je tady dostatek služeb a že opravdu ti lidé jsou tak strašně nepřizpůsobiví a tak a sociálně alkoholici, jak tady pan radní líčí, já v tom vidím trošku snahu podsunout veřejnosti, že si za to ti lidé mohou sami, že odmítají ty naše dobře míněné snahy o resocializaci, ale realita je podle mě taková, že Praha, ač je jedním z nejbohatších regionů Evropy, tak má ty sociální služby nedostatečné. A tohle je taková jako pokus přenést tu zodpovědnost na ty klienty, že oni vlastně mohou za to, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, pane Janečku, že Praha dává dost peněz na sociální služby.

Jiří JANEČEK, radní hlavního města Prahy pro sociální otázky:
Já jsem o tom opravdu přesvědčen, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
A není to, promiňte, ale není to trošku z vaší strany takové předvolební gesto, snaha ukázat pevnou ruku?

Jiří JANEČEK, radní hlavního města Prahy pro sociální otázky:
Já se tímhle tím materiál zabývám, to budou tři roky, dokonce ten materiál prošel třeba konferencema, třeba workshopama, u kterých byly přítomny i neziskové organizace, mám i popsáno, co tam jsme probírali, dokonce ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže není to teď, je to dlouhodobá záležitost?

Jiří JANEČEK, radní hlavního města Prahy pro sociální otázky:
Teď, dokonce v roce 2008 v Praze byla první konference mezinárodního bezdomovectví.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já vám děkuji za rozhovor, děkuji oběma, že jste přišli. Radní hlavního města Prahy Jiří Janeček. A šéfredaktor časopisu Nový prostor Alexandr Budka.

Poznámka Ivana Hoffmana

Jan BUMBA, moderátor:
Šetřit se musí a kroky, které v tomto směru podniká nová vláda, jsou nutné, notovali si dnes ministr financí Miroslav Kalousek a prezident Václav Klaus. Jejich hradní schůzka inspirovala také Ivana Hoffmana, komentátora listu Deník k poznámce večerních Ozvěn.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník:
Pan prezident si postupně zve na Hrad ministry, ti mu svěřují své plány a rovněž se zájmem naslouchají. Z tohoto rámce údajně nevybočilo ani dnešní ostře sledované setkání prezidenta s ministrem financí. Čekalo se, jak zareaguje prezident na dramatické snížení svého měsíčního příjmu, který bude nově zdaněn stejně, jako všem ostatním. Ze 387 tisíc 100 korun klesne prezidentův měsíční příjem na 322 tisíc 750 korun. Kdo čekal, že prezident za to bude ministra financí peskovat, bude zklamán, neboť podle Miroslava Kalouska nepadlo na toto téma ani půl slova. Předně byla k diskusi důležitější témata, u kterých si bývalý ministr financí s tím dnešním údajně notovali, například trendy a koncepční směry v konsolidaci veřejných rozpočtů. A pak, nějakých 64 tisíc, o které Václav Klaus měsíčně přijde, je pro něj bagatelní částka, která mu nemůže stát za komentář, prezidenta jistě nedělá kvůli penězům, nýbrž pro potěšení a z toho, jak si svého prezidentování užívá, je zřejmé, že by klidně prezidentoval i grátis. Na okraj tohoto setkání se nabízí paralela, že zatímco prezident Klaus byl kdysi ministrem financí, ministr financí Kalousek by se při své ambicióznosti klidně mohl stát prezidentem. Pak by se ovšem dnešní Kalouskovo zdanění Klausova platu dotklo vlastní Kalouskovy peněženky. Nepochybně by ale byl rovněž prezidentem skromným a kdyby to situace žádala, nechal by se zdanit ještě víc. Smysl šetření na prezidentovi je totiž symbolický, předpokládá se, že státního zaměstnance pak bude méně bolet snížení platu o 10 procent, může si totiž s úlevou říct, ještě štěstí, že nejsem prezident, který přišel o 16,5 procenta.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává Ivan Hoffman z listu Deník.

Na povodněmi postiženém severu republiky se stále potýkají s rabováním

Štěpánka ČECHOVÁ:
Na povodněmi postiženém severu republiky se stále potýkají s rabováním. Liberecká policie dopadla v Chrastavě zloděje, který vyplavené rodině ukradl 40 tisíc korun ze sociální pomoci. Muž předstíral, že je dobrovolník, který jde rodině pomoci s úklidem. S penězi zmizel, ale policie ho rychle zadržela. Pětadvacetiletý muž je zkušený kriminálník a hrozí mu teď až 8 let vězení. Protože kradl v době živelní pohromy, je trest podstatně tvrdší bez ohledu na výši škody.

V budoucnu by měly existovat jen tři sociální dávky

Štěpánka ČECHOVÁ:
V budoucnu by měly existovat jen tři sociální dávky. Počítá s tím ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Ten chce změnit současnou praxi, kdy lidé pobírají asi 20 druhů dávek. Je totiž příliš složitá. Nově by lidé měli pobírat jen dávky v nezaměstnanosti, pro zdravotně postižené a pro sociálně slabé. Snížení počtu dávek přinese podle Jaromíra Drábka úspory a navíc se zjednoduší i jejich kontrola.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Pokud existuje několik různých dávek, které mají různá kritéria pro přiznávání, ale je potřeba je zpracovávat místo toho, aby například s několika kritérii byla vypočtena a zpravována jedna dávka, tak je to několikanásobně dražší, a to je ten hlavní princip, proč by mělo dojít ke změně. Samozřejmě, že to také znamená, že pokud významně snížíme počet dávek, tak bude mnohem jednoduší kontrola a také bude moci být ta kontrola mnohem účinnější.

Francouzské ministerstvo zahraničí vyhlásilo plnou mobilizaci bezpečnostního aparátu

Štěpánka ČECHOVÁ:
Kvůli novým hrozbám severoafrické větve AlKajdy vyhlásilo francouzské ministerstvo zahraničí plnou mobilizaci bezpečnostního aparátu. Nezbytná opatření přijímá Francie kvůli hrozbám z muslimského Maghribu.

Jan POKORNÝ:
Napětí vzbudila výzva jednoho z tamních muslimských vůdců Abú Anáse Šantíkího. Volá po represích proti odpadlickým zrádcům, dětem a agentům křesťanské Francie. Zároveň vzkazuje prezidentu Sarkozymu, že promarnil svou šanci a otevřel dveře potížím. V červenci bylo zabito 6 členů AQMI, tedy Severoafrické větve AlKajdy při snaze osvobodit francouzského rukojmí. Kvůli případné teroristické hrozbě jsou ve Francii zvýšená bezpečnostní opatření na náboženských místech, u obchodních domů a na akcích s velkým počtem lidí. Jan Pokorný, Český rozhlas, Francie.

Velká vedra trápí japonské souostroví

Štěpánka ČECHOVÁ:
Velká vedra trápí japonské souostroví. Nemocnice hlásí za léto už 30 tisíc hospitalizací. Na 130 lidí už na následky přehřátí nebo dehydratace zemřelo. Přestože tamní přímořské klima je většinou mírné, stoupá v posledních dnech teplota až ke 40 stupňům Celsia. Úřady proto varují, že bilance obětí ještě není konečná.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále. Kvalita nafty u čerpacích stanic se prý výrazně zhoršila. Jaké je vysvětlení. Pokračuje soud Radovanem Karadžičem, jaký podíl měl bývalý vůdce bosenských Srbů na obléhání Sarajeva. A jak na svého kolegu a přítele Ludvíka Kunderu vzpomíná dramatik Milan Uhde.

Kvalita nafty u čerpacích stanic se výrazně zhoršila

Jan BUMBA, moderátor:
Pozor na to, co čepujete u benzinových pump, zvláště, když nabíráte naftu, je čím dál větší riziko, že si nádrž naplníte kapalinou nevalné kvality. I tak se dá číst nejnovější červencové zjištění České obchodní inspekce. Téměř každý pátý vzorek, který její pracovníci odebrali, nevyhověl normám. S benzinem je to pravda podstatně lepší, tam inspektoři odhalili nekvalitní zboží jen asi v 5 procentech případů. Po telefonu zdravím ústřední ředitelku obchodní inspekce Janu Příhodovou. Dobrý den.

Jana PŘÍHODOVÁ, ústřední ředitelka České obchodní inspekce:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
První komentáře hodnotí vaši sondu jako fiasko, jako důkaz, že kvalita pohonných hmot jde dramaticky dolů, je to i váš závěr?

Jana PŘÍHODOVÁ, ústřední ředitelka České obchodní inspekce:
Takhle dramaticky dolů, já bych to nehodnotila, že jde kvalita pohonných hmot dramaticky dolů, ona je, když bych to zprůměrovala na celý rok, je kolem těch 10 procent, zhoršila se, celkově se zhoršila kvalita pohonných hmot za poslední 2 roky, to je jednoznačné, ale nedá se říct, že by teďka najednou skokově došlo ke zhoršení kvality pohonných hmot v tomto měsíci. Pravdou je, že tento měsíc je výjimečný, co se týče motorové nafty, kde opravdu došlo k masivnějšímu nárůstu zjištění, a to ale zase, abychom si představili, že máme 72 odebraných vzorků motorové nafty a z toho 13 vzorků nevyhovělo, kde teda jenom doplním, došlo ... u bodu vzplanutí je u 11 vzorků, takže což je ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže, v čem byly ty problémy, v čem byly ty vzorky nedostatečně kvalitní?

Jana PŘÍHODOVÁ, ústřední ředitelka České obchodní inspekce:
11 vzorků je na bod vzplanutí, to znamená, pochybení v kategorii bod vzplanutí, což je poměrně lehká odchylka, která většinou je zanesením cisterny, nikoliv problémem čerpací stanice. Ono většinou obecně ta kvalita pohonných hmot není přímým problémem čerpací stanice.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak jaké je vysvětlení, že se nekvalitní nafta nebo benzin vůbec vyskytne u čerpací stanice?

Jana PŘÍHODOVÁ, ústřední ředitelka České obchodní inspekce:
Těžko říct. Kvalita pohonných hmot se odvíjí samozřejmě od výrobců, od dovozců, od distributorů, kteří převáží pohonné hmoty na čerpací stanice, a proto my v této fázi spolupracujeme jak s celními úřady, tak s finančními, s ministerstvem financí, kteří naše výsledky dostávají konkrétní, a oni pak se zaměřují vlastně a dohledává se, jestli dochází někde k, řekněme, nezákonné výrobě pohonné hmoty nebo nějakému takovému nekalému jednání.

Jan BUMBA, moderátor:
Dosti probíraná otázka je, proč odmítáte třeba zveřejnit ty firmy, u kterých nedostatky zjistíte, proč to neděláte?

Jana PŘÍHODOVÁ, ústřední ředitelka České obchodní inspekce:
Je to, je to už několik let probíraná otázka, nicméně jediný orgán v České republice, který má toto uzákoněno přímo, je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a ten má povinnost zveřejňovat správní řízení. My jsme a všechny ostatní dozorové orgány a všichni, kteří dělají správní řízení, se musí postupovat podle toho, co jim ukládá zákon. A nám zákon neukládá zveřejňovat správní řízení.

Jan BUMBA, moderátor:
Jinými slovy, vy byste to ani nemohli udělat, i kdybyste chtěli?

Jana PŘÍHODOVÁ, ústřední ředitelka České obchodní inspekce:
Ty, nemohli, my máme připraveny databáze, a teď já bych se nebavila jenom o pohonných hmotách, ale musíme říct, abychom byli spravedliví, o všech správních řízení, to znamení, v případě, že by došlo k legislativní úpravě a muselo by se jednat o legislativní úpravu poměrně širokého rozsahu, protože by se jednalo nikoliv jenom o nás, ale i třeba o Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci nebo hygienické stanice, kdyby došlo k plošnému zveřejní ve správním řízení, my s tím problémy nemáme, my je máme hotové v databázích, ale je nutno si uvědomit, my máme 11 tisíc právních řízení za rok z právní moci, takže jenom v tom se už pak bude opravdu kdokoliv velmi těžce orientovat. Druhá ...

Jan BUMBA, moderátor:
Upozorňuje Jana Příhodová, ústřední ředitelka České obchodní inspekce. Děkujeme za rozhovor. Na druhé lince je Ivan Indráček, předseda představenstva Společenství čerpacích stanic. Dobrý večer i vám.

Ivan INDRÁČEK, předseda představenstva Společenství čerpacích stanic:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Indráčku, vy byste byli pro zveřejňování firem, které prodávají nekvalitní naftu nebo benzin?

Ivan INDRÁČEK, předseda představenstva Společenství čerpacích stanic:
My jsme byli jedni z těch, kteří se připojili k tomu, řekněme, nátlaku, který byl vyvíjen zhruba před rokem vůči České obchodní inspekci a žádali jsme, aby hříšníci byli zveřejňováni. Na druhé straně musím doplnit jedno drobné ale, my bychom chtěli samozřejmě, aby byli zveřejňováni skuteční hříšníci takoví, kteří prodávají pohonné hmoty, které mohou poškodit motor, u kterých je prokázáno, že ty pohonné třeba jsou záměrně pančovány. Paní ...

Jan BUMBA, moderátor:
A to myslíte, že v těchto případech tedy nebylo?

Ivan INDRÁČEK, předseda představenstva Společenství čerpacích stanic:
Paní Příhodová zmiňovala právě, když hodnotila ty poslední výsledky, že z těch 12 nebo 13 vadných vzorků u motorové nafty 11 nevyhovělo v parametru bod vzplanutí, což je poměrně okrajová záležitost. A tato vada v podstatě nemůže mít vliv na chod motoru, na poškození motoru, skutečně je to vada, která je způsobena buď nějakým zanedbáním nebo přílišnou uspěchaností řidiče, který manipuluje s těmi hadicemi při tom, když stáčí pohonnou hmotu ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ale je to kategorie, která se sleduje, takže pravidla jsou pravidla.

Ivan INDRÁČEK, předseda představenstva Společenství čerpacích stanic:
Je to kategorie, která se sleduje, protože tato hodnota je zapsána v technické normě, proto je Česká obchodní inspekce kontroluje, ale není to vada, která by byla závažná. Proto i zveřejňování, že na čerpacích stanicích bylo odhaleno, já nevím, 18 procent vad nebo a že tedy, že tedy kvalita pohonných hmot výrazně poklesla, je právě s velkým otazníkem, protože já osobně bych ... nebo těch 13, z těch ... 11 z těch 13 bych škrtl jako naprosto nepodstatné a zcela zbytečné, které by se snad ani neměly zveřejňovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Zároveň ale ...

Ivan INDRÁČEK, předseda představenstva Společenství čerpacích stanic:
... protože motorista není schopen rozlišit závažnost té vady.

Jan BUMBA, moderátor:
Já se omlouvám, že jsem vám skákal do řeči, ale paní ředitelka Příhodová také mluvila o tom, že za poslední dva roky zaznamenávají zhoršenou kvalitu pohonných hmot, čím to může být?

Ivan INDRÁČEK, předseda představenstva Společenství čerpacích stanic:
Tam jsou v zásadě dvě příčiny. Jedna z nich je ta nedbalostní, o které jsem mluvil. A ta druhá je, řekněme, úmyslná a ta v podstatě vychází z toho, že vždy byly a vždy budou existovat firmy, které chtějí vydělávat víc, než je reálně možné a tedy se přiklání k daňovým únikům, buď dokáží to zboží dostat ze zahraničí nebo z daňového skladu, aniž by odvedli příslušné daně. A pokud se jim toto nedaří, no, tak se uchýlí k tomu, že do těch produktů něco přimíchávají.

Jan BUMBA, moderátor:
A vy víte, kdo to je, vy víte, kteří jsou ti nepoctiví prodejci?

Ivan INDRÁČEK, předseda představenstva Společenství čerpacích stanic:
Máme indicie, ale nevíme to tak, abychom mohli přijít a oznámit, je to a ta firma, ono je to vždycky velmi těžké a koneckonců, kdyby to bylo tak jednoduché, tak ten stát velice brzo zakročí, protože mu utíkají ohromné prostředky ze spotřebních daní.

Jan BUMBA, moderátor:
Celkově, abychom to podtrhli, pane Indráčku, ta dnešní zjištění nebo ta oznámení zjištění České obchodní inspekce ale nepovažujete za nějak varovná, že by se teď lidé měli začít bát, co to vlastně tankují u čerpacích stanic?

Ivan INDRÁČEK, předseda představenstva Společenství čerpacích stanic:
Já jen považuju za tak varovná, jak to třeba publikuje iDNES. Na druhou stranu do jisté míry se potvrzují ta podezření, která na trhu se objevují, řekněme, poslední 2, 3 měsíce, a to, že zřejmě proto, že celníci jsou poměrně úspěšní a dokáží už teď efektivněji zabránit tomu, aby bylo prodáváno nezdaněné zboží, dochází k přimíchávání, tentokrát se zdá, že to přimíchávání se odbývá na úrovni přidávání většího podílu biosložky, než, než stanovuje norma.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává Ivan Indráček, předseda představenstva Společenství čerpacích stanic. I vám děkujeme, na shledanou.

Ivan INDRÁČEK, předseda představenstva Společenství čerpacích stanic:
Na shledanou.

Sčítání škod po bleskových povodních

Jan BUMBA, moderátor:
Daň, kterou si vyžádaly letní bleskové povodně na severu Čech, jde do miliard korun. Škody postupně sčítají nejen obce a lidé, kteří v nich žijí, bilancují také podniky, kterým velká voda udělala ostrý škrt přes rozpočet. Dnes s předběžným odhadem přišly Lesy České republiky, jejich ztráty dělají něco přes 350 milionů korun. Výrobnětechnickým ředitelem společnosti je Vladimír Krchov. Dobrý večer.

Vladimír KRCHOV, výrobnětechnický ředitel společnosti Lesy České republiky:
Dobrý podvečer přeji.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane řediteli, kde jste byli zasaženi nejvíc?

Vladimír KRCHOV, výrobnětechnický ředitel společnosti Lesy České republiky:
Nejzávažnější škody jsme zaznamenali, tak jak je známo z médií, už na oblasti, v oblasti Frýdlantska a dále potom v oblasti Děčínska a Teplicka.

Jan BUMBA, moderátor:
Představuji si, že odstraňování těch škod bude asi v terénu dost těžké, dost zdlouhavé, jak jste daleko?

Vladimír KRCHOV, výrobnětechnický ředitel společnosti Lesy České republiky:
Jak jste již řekl, ta škoda je obrovská, kterou jsme do dnešního dne vyčíslili, máme nasazeno spoustu, spoustu naší těžké techniky, uvnitř koryt těch zanesených, zanesených vodních toků, předpokládám, že celková obnova nám bude trvat určitě ještě celý rok 2012.

Jan BUMBA, moderátor:
Na kolik provázány jsou tyto vaše snahy s tím, jak se s následky povodní vyrovnávají jednotlivé obce, jak spolupracujete?

Vladimír KRCHOV, výrobnětechnický ředitel společnosti Lesy České republiky:
Tak naši zaměstnanci jsou v terénu již od té soboty 7. 8., kdy došlo k těm výrazným, výrazným škodám, s jednotlivými obcemi jsme v těsném kontaktu, naši zaměstnanci od začátku spolupracují se starosty, starostům jsme nabídli nejdříve jakousi humanitární pomoc, nakoupili jsme čistící desinfekční prostředky, které jsme distribuovali a v současnosti nabízíme prostřednictvím starostům i účinnou pomoc těm lidem, kteří přišli o své příbytky.

Jan BUMBA, moderátor:
Jakou pomoc, pane řediteli?

Vladimír KRCHOV, výrobnětechnický ředitel společnosti Lesy České republiky:
Navrhujeme, tak jako v těch předchozích povodních, naposledy jsme zaznamenali povodně v květnu, tak nabízíme lidem formou samovýroby za smluvní cenu jedné koruny kubík dřeva, takže až sto kubíků dříví na stavbu dřevěného, dřevěného domu. Samozřejmě 75 kubíků dříví za ... na stavbu částečné dřevěné montované stavby, případně 15 kubíků dříví například na krovy nového zděného domu.

Jan BUMBA, moderátor:
A to je dříví prvotřídní kvality?

Vladimír KRCHOV, výrobnětechnický ředitel společnosti Lesy České republiky:
Tak je to kvalita, která je běžná pro stavební účely, to znamená, že tak to, z čeho by si to ti občané postavili, postavili sami, tak to nabízíme i my.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se říct, jak těžkou ránu v hospodaření v celkových účtech jste utrpěli v těch dramatických dnech?

Vladimír KRCHOV, výrobnětechnický ředitel společnosti Lesy České republiky:
Jestliže řeknu, že, už to tady zaznělo dvakrát, že je to, ta naše škoda je 350 milionů korun, tak to jsou škody nejenom na vodních tocích, na mostech, na opevněních, která chrání, chrání komunikace, chrání domovy, těch spoluobčanů, kteří tam bydlí, tak samozřejmě máme škody na naší vlastní lesní infrastruktuře, tam se teprve dostáváme, tam teprve naši pracovníci přicházejí, protože zatím jsme zjišťovali škody především právě v těch obcích.

Jan BUMBA, moderátor:
Vladimír Krchov, výrobnětechnický ředitel společnosti Lesy České republiky. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Vladimír KRCHOV, výrobnětechnický ředitel společnosti Lesy České republiky:
Přeji klidnější léto. Na shledanou.

Vzpomínka na Ludvíka Kunderu

Jan BUMBA, moderátor:
V úctyhodných 90 letech zemřel dnes ráno básník, dramatik, překladatel, literární historik a také výtvarník Ludvík Kundera. Umělec obdařená mnoha talenty zanechal v české kultuře výraznou stopu. Získal mnoho ocenění, včetně státního vyznamenání za zásluhy o stát. Připomíná Pavla Dluhoschová.

Pavla DLUHOSCHOVÁ:
Stále pro mě platí, že není dne bez řádky, pořád mě něco vábí. To řekl básník loni, když přebíral prestižní Seifertovu cenu. To mu bylo 89.

Ludvík KUNDERA:
Jednou, bylo to asi v roce 72, mně žena řekla, to si velmi dobře pamatuju, to byla historická chvíle, řekla, Ludvíku, ty umřeš, když nebudeš něco redigovat.

Pavla DLUHOSCHOVÁ:
Tak v rozhlase vzpomínal, jak si našel nové pole působnosti, když byl za normalizace jako autor na indexu. Na rozdíl od svého bratrance Milana Kundery o odchodu za hranice neuvažoval. Narodil se v Brně v roce 1920, svou básnickou prvotinu napsal v 26. Měl blízko k avantgardním směrům, zejména k surrealismu.

Jiří TRÁVNÍČEK, Ústav pro českou literaturu:
Ostatně se domnívám, že neumřela pouze osobnost v Ludvíku Kunderovi, ale že odešla vlastně něco jako kulturní instituce, protože Ludvík Kundera, to snad ani není jeden člověk, to je jakoby několik životů, je to obrovský dlouhá dráha od 30. let, básnická, prozaická.

Pavla DLUHOSCHOVÁ:
Profesor Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu vyzdvihuje zejména jeho práci editorskou a překladatelskou. Ludvík Kundera mimo jiné přeložil téměř kompletní dílo německého dramatika Bertolda Brechta, byl znalcem tvorby básníka Františka Halase a také skvělým organizátorem.

Jiří TRÁVNÍČEK, Ústav pro českou literaturu:
Byl spojen s několika kulturními aktivitami, například s brněnskou divadelní scénou, z měsíčníkem Host do domu, ale i k vydávání v mnoha takových časopisů, některých třeba i takových polosamizdatů. A v podstatě se nedá asi v jedné větě říct, co on všechno byl, protože to by se muselo jenom jmenovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Tolik profesor Trávníček z Ústavu pro českou literaturu. Zeptal jsem také jednoho z přátel Ludvíky Kundery, dramatika Milana Uhdeho, jak významnou osobnost ztrácí česká a moravská kultura.

Milan UHDE, dramatik:
Já si myslím, že odešla osobnost, která dnes už nemá v české kultuře v sobě podobné, a to šíří záběru, hloubkou záběru, schopnosti neustále obnovovat své poznání, pokoušet se, zkoušet, říká se experimentovat, neopakovat se, to až do 90 let svého věku Ludvík Kundera dokázal a je to pro mě věc tak impozantní, že to neumím ani dobře vyjádřit.

Jan BUMBA, moderátor:
Byli jste osobní přátelé s Ludvíkem Kunderou, nemýlím se?

Milan UHDE, dramatik:
Je to možno tak říci, i když mezi námi je 16 let, to je rozdíl jedné generace, ale on se ke mně od prvního setkání se mnou, jako šestnáctiletým studentem v pobočce svazu spisovatelů v Brně choval tak pěkně a přátelsky, že si dovoluji říct, že jsme byli přátelé. On byl pro mě ovšem zejména obrovským zdrojem poznání, zejména v těch zlých 50. letech, kdy přestože ta doba byla tak nebezpečná, on mě jako úplně neznámému člověku a popletenému svazákovi zpřístupnil svou obrovskou knihovnu, moderní literatury, surrealistů, expresionistů, Nezvala, Biebla, Tajgeho a tak dále, a chránil mě před těmi nejhoršími představami, které do mě zasévala tehdejší škola.

Jan BUMBA, moderátor:
Čím vlastně Ludvík Kundera byl nejvíce, protože to byl spisovatel, byl to překladatel, byl to básník, vyznal se ve výtvarném uměním, čím byl nejvíc?

Milan UHDE, dramatik:
Já si myslím, že přece jenom byl nejvíce básníkem, protože on byl básníkem, i když překládal, jeho překlady Bertolda Brechta, zvláště těch songů Brechtových, to je literární dílo, já se nedivím, že Bertold Brecht si na Kunderových překladech velmi zakládal, i když neuměl česky, cítil, že Kundera je v jeho díle takříkajíc doma a že ani Brechtova dcera neustoupila před tlakem českých komunistických kortešů, kteří se v 70. letech v rámci zákazu Ludvíka Kundery pokoušeli přerušit poslední zdroj jeho příjmu, to znamená, připravit ho o právo překládat Bertolda Brechta. Paní Barbara Brechtová se postavila ostře proti tomu a zabránila tomu. Já se tomu nedivím, on byl překladatel vynikající, on byl skvělý vykladač, uměl vykládat o výtvarném umění, o literatuře, studentům po převratu v 89. roce zprostředkoval obrovskou spoustu znalostí o moderní kultuře, takže říct, že byl jenom básník, to je oklešťující, ale on všude, kde byl činný a ve všech oborech, ve kterých se projevoval, byl prostě hlavně básníkem.

Jan BUMBA, moderátor:
Zmínil jste, pane Uhde, vaše setkání v 50. letech, jak se vlastně pan Kundera srovnával, jak vycházel nebo nevycházel s bývalým režimem?

Milan UHDE, dramatik:
To bylo velmi složité, on byl komunista do roku 45, byl redaktorem brněnské Rovnosti, to byl komunistický deník velmi ostře tehdy laděný, ale přitom on měl Ludvík Kundera takovou tu charakteristickou odchylku nebo úchylku příznačnou pro mnoho komunistických intelektuálů, on miloval moderní kulturu a komunisté ji vykořeňovali, nenáviděli, vyhazovali z knihoven, on byl ctitel Františka Halase, kterého Ladislav Štol v roce 1950 ve svém referátu 30 let bojů za českou socialistickou poezii proklel a zatratil a napomenul Ludvíka Kunderu, že ho nemá milovat, že ho nemá vyznávat, takže to postavení jeho bylo složité, několik jeho prací bylo cenzurováno, zakazováno, a přitom on jaksi se pokládal za upřímného socialistu, myslím si, že to ... určitě to nebyl člověk dvojí tváře, a to všecko vyvrcholilo v 70 letech jeho totálním zákazem a pokusem básníka vyhladovět, to byly velmi tvrdé pokusy, poněvadž on byl živitelem rodiny a ty pokusy byly málem úspěšné.

Jan BUMBA, moderátor:
A dá se říci, jak úzce byl spojen život, ale život i dílo pana Kundery s Brnem?

Milan UHDE, dramatik:
On byl samozřejmě brněnský autor, ale ne v tom smyslu, že by obýval nějaká brněnská zákoutí nebo nějaká brněnská takzvaná specifika folklórní nebo protipražská nebo taková podobná, to byl světově orientovaný a evropsky orientovaný muž, který byl autorem nádherné monografie o expresionismu evropském, byl znalec dadaismu a celé téhle této kulturní vlny, která proběhla od 1. světové války Evropou, takže on byl Brňan, ale řekl bych, že asi takový Brňan, jako Leoš Janáček, kterého dneska hraje celý svět a od 70. let, kdy se uchýlil před ústrky tajné policie do Kunštátu, poněvadž tam přece jenom bylo poněkud klidněji, tak byl kunštátský občan, ale ten brněnský puls si zachoval až do konce.

Jan BUMBA, moderátor:
Připomíná dramatik Milan Uhde.

Náplavky pražských nábřeží začínají ožívat

Jan BUMBA, moderátor:
Náplavky pražských nábřeží začínají ožívat. Místo, kde dřív parkovaly stovky aut, se pomalu ale jistě mění v novou městskou promenádu, kde se dá příjemně a celkem zajímavě trávit volný čas. V minulých letech se budovala potřebná infrastruktura a teď už záleží prý jen na fantazii organizátorů, jak k hladině Vltavy přilákat co nejvíc návštěvníků.

Jan HERGET:
Sochaři, malíři, hudebníci, malé čluny nebo cyklisté a samozřejmě hospůdky a bary. Tak by už brzy měly vypadat pražské náplavky, které lemují pětikilometrový úsek nábřeží od Výtoně až ke Štvanici. Před nedávnem prošly náročnou opravou, při které se postavily i rozvody elektřiny, vody a kanalizace, přibyly lavičky, odpadkové koše a také tři zmodernizované toalety. Pro příležitostné výstavy se zase opravily prostory ve zdech nábřeží a umělci už začínají mít o tuhle netradiční lokalitu zájem, jak potvrzuje Ivo Slavík.

Ivo SLAVÍK:
Je to takový improvizovaný, protože tady na tom místě, vlastně v první části u přístaviště paroplavby a je to bez nějakých velkých pódií, takže je to takový jako improvizovanější, protože tady nejde zatím dělat nějaký velký, opravdu, opravdu koncert v tom smyslu, spíš je to takový prostě pouliční muzicírování a džemování.

Jan HERGET:
Už teď můžete zajít třeba na loď Bratří Formanů. Náplavky samozřejmě slouží také dopravě. Vede tudy cyklostezka i se servisem pro kola a kotví tady většina pražských parníků a výletních lodí, jedinečný výhled na Prahu můžete zažít třeba při plavbě na historickém parníku.

Dušan SAHULA, ředitel Pražské paroplavební společnosti:
My máme ve flotile jediný dva historický parníky v České republice, nově zrekonstruovaný parník Vltava, pak parník Vyšehrad, ten je v sedmdesátidvouletý, nabízíme linkovou dopravu do pražský Tróje, může veřejnost naplout až na Slapy, o víkendu samozřejmě široká nabídka okružních plaveb.

Jan HERGET:
Vysvětlil ředitel Pražské paroplavební společnosti Dušan Sahula. A s využitím pro dopravu se počítá i do budoucna, jak upřesnil Pavel Uher, šéf společnosti, která se o náplavky stará.

Pavel UHER:
Za dva roky by tady mohla začít fungovat ta vodní tramvaj, o který se už často mluvilo, funguje to v jiných městech, to by byl další takový vklad pro, jednak pro Pražany, protože by to byla samozřejmě vodní doprava jako součást městského hromadné dopravy, tak by to bylo zajímavý samozřejmě pro turisty, protože by se po vodní tramvají mohl pohybovat po těch nejkrásnějších částech Prahy, bych řekl, od severu k jihu.

Jan HERGET:
V dalších letech se plánuje oživení nábřeží třeba v Podolí nebo v Karlíně, kde se počítá i s místem pro kanceláře a obchody. Náplavky mají sloužit hlavně domácím návštěvníkům, kteří sem nově vyrážejí také na farmářské a bleší trhy. Dobrým lákadlem jsou i závody veslic známé primátorky, nebo výstava plachetnic. Už tuto sobotu 21. srpna přijedou na Dvořákovo nábřeží historická auta. Přijďte se přesvědčit sami, jak se tvář pražských náplavek mění. A procházku můžete zakončit třeba v některé lodní restauraci. Jan Herget, Radiožurnál.

Jan BUMBA, moderátor:
Za dvě a půl minuty bude sedm hodin.