Ozvěny dne 17. března 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
ODS představila první část svého volebního programu. V rámci boje s nezaměstnaností chce mimo jiné podporovat zkrácené úvazky a zaměstnávání absolventů.

osoba:
ODS převzala recept doporučený Evropskou komisí, nechme trh, ať je co nejflexibilnější, zaměstnavatelé ať volně nabírají a propouštějí zaměstnance.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Poslanci podpořili vládní návrh na snížení výkupní ceny solární energie.

osoba:
Dává k dispozici regulačnímu úřadu možnost skutečně nastavit tu cenu tak, aby byla srovnatelná pro všecky druhy obnovitelných zdrojů.

Jan BUMBA, moderátor:
Čeští kriminalisté odhalili jeden z největších padělatelských gangů dokladů v Evropě.

osoba:
Celkovou škodu v této chvíli není ještě možné vyčíslit, je však zřejmé, že zisky z této trestné činnosti budou vysoké, budou se počítat patrně v milionech korun.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude polojasno až oblačno, s teplotami až 13 stupňů, na horách pět.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Tereza Tomášková a Jan Bumba.

ODS představila první část svého volebního programu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer. ODS oficiálně představila část svého volebního programu. Postavila ho především na boji s nezaměstnaností.

Květa MORAVCOVÁ:
ODS chce získat voliče řešením čtyř problémů nezaměstnanosti, sociální nerovnosti, nízké podpory podnikání a údajně hrozícího státního bankrotu. Například nezaměstnanost se dá podle místopředsedy strany Petra Nečase řešit podporou firem, které dají lidem práci.

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Chceme, aby zaměstnavatel, který vytvoří pracovní místo na dobu neurčitou pro nezaměstnaného, absolventa nebo rodiče po skončení rodičovské, dostane na jeden rok slevu 3600 korun na sociálním pojištění. Stát za něj na dva roky převezme garanci výplaty 75 procent případného čtyřměsíčního odstupného.

Květa MORAVCOVÁ:
Ekonom společnosti Cerge Daniel Münich vidí návrhy ODS jako přínosné, místopředseda ČSSD Milan Urban jako neúčinné.

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
To samo o sobě nikdy nemůže vyřešit hospodářskou recesi, protože jestli mají firmy problém, tak s tím, že nemají dostatek zakázek.

Květa MORAVCOVÁ:
ODS chce s pomocí 12 prostředků vytvořit za jeden rok prostor pro vznik 170 tisíc pracovních míst u soukromých firem. Květa Moravcová, Radiožurnál.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Tématu se budeme věnovat podrobněji v publicistické části Ozvěn dne.

Cena elektřiny pro odběratele by mohla být v budoucnu nižší

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Cena elektřiny pro odběratele by mohla být v budoucnu nižší. Poslanci schválili vládní návrh zákona, který snižuje výkupní cenu sluneční energie. Za to by provozovatel mohl dostat až o třetinu méně, pokud se mu jeho investice vrátí dřív, než za 11 let. Zatím může Energetický regulační úřad snížit výkupní cenu jen o 5 procent.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Vysoká výkupní cena sluneční energie totiž zatím zvyšuje cenu elektřiny pro odběratele. Proč, to vysvětlil poslanec ODS Oldřich Vojíř.

Oldřich VOJÍŘ, poslanec /ODS/:
Té koruny šedesát silové energie připočtou distribuční cenu a cenu za obnovitelné zdroje, stát to nestojí nic, ale problém byl, že to stojí naší ekonomiku a naše občany.

Věra MASOPUSTOVÁ:
To byl také důvod, jak vysvětlil stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, proč vládní návrh podpořila ČSSD.

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
Prioritní pro naše rozhodnutí byl zájem spotřebitelů, tedy občanů a firem v České republice.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Se snížením ceny solární energie souhlasí ekologické organizace i Česká fotovoltaická průmyslová asociace. Věra Masopustová, Radiožurnál.

Schodek hospodaření státu za loňský a letošní rok částečně pokryjí dluhopisy

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Schodek hospodaření státu za loňský a letošní rok částečně pokryjí dluhopisy. Senátoři souhlasili s tím, aby je vláda vypsala v hodnotě 167 miliard korun.

Václava VAŘEKOVÁ:
Hladina státního dluhu by měla ke konci roku vyšplhat na jeden bilion tři sta miliard korun. Ministr financí Eduard Janota poukazuje hlavně na tempo zadlužování ve vztahu k HDP.

Eduard JANOTA, ministr financí:
My jsme ještě před několika málo lety na pokraji tisíciletí měli to procento, ne 40, ale někde kolem 20, čili toto je poměrně velký skok.

Václava VAŘEKOVÁ:
Podle senátora ODS Petra Pakosty vláda neměla jinou možnost, jak peníze najít, než si je půjčit formou dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti. Varuje ale před růstem dluhu. Jen letos bychom měli na úrocích zaplatit zhruba 60 miliard korun.

Petr PAKOSTA, senátor /ODS/:
Ta ekonomika nedokáže generovat prostředky, které v reformě daní by poté umořily státní dluh vznikající do budoucna.

Václava VAŘEKOVÁ:
Snižovat schodek veřejných financí pokládá za prioritu i místopředsedkyně Senátu za ČSSD Alena Gajdůšková.

Alena GAJDŮŠKOVÁ, 1. místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR:
V bytostném zájmu této země je skutečně ty schodky nemít, nebo mít co nejnižší.

Václava VAŘEKOVÁ:
Předlohu o vypsání dluhopisu teď dostane na stůl prezident. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Policie vzala do vazby jednoho ze dvou obviněných v kauze nezákonného rozdělování eurodotací

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Policie vzala do vazby jednoho ze dvou obviněných v kauze nezákonného rozdělování eurodotací. Dva vedoucí úředníci úřadu regionální rady jsou obviněni z několika trestných činů ve stádiu pokusu. Hrozí jim až 12 let vězení. Podle neoficiálních zdrojů je vazebně stíhán šéf kanceláře Jiří Trnka.

Lucie HUSÁROVÁ:
Oba úředníci podle policie ovlivňovali výběr projektu, které měly dosáhnout na miliardové dotace Evropské unie. Soud dnes rozhodl, že na jednoho z obviněných uvalí vazbu. Potvrdil to mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek.

Roman SKŘEPEK, mluvčí protikorupční policie:
Dnes se krátce po poledni rozhodl soud o tom, že na jednoho z obviněných bude uvalena vazba. Druhý z těch obviněných bude stíhán na svobodě.

Lucie HUSÁROVÁ:
Úřad regionální rady je i přes dnešní vývoj kauzy přesvědčen, že oba obvinění úředníci jsou nevinní. Kvůli policejnímu vyšetřování ministerstvo financí nedoporučilo podepisování už schválených smluv ke 177 investicím za necelé 4 miliardy. A zastavena je i stovka vybraných projektů za jeden a půl miliardy korun. Lucie Husárová, Radiožurnál.

Útok v Bedřišce už policie šetří jako čin s rasovým podtextem

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Na vyšetřování útoku v ostravské osadě Bedřiška dohlíží stejná krajská žalobkyně, která poslala před soud žháře z Vítkova. Nově případ převzali krajští kriminalisté, protože jde o závažnější zločin, než se dosud policisté domnívali. Stále prověřují několik verzí, mezi nimi i pokus o rasově motivovanou vraždu.

Andrea ČÁNOVÁ:
Nyní už jsou ve hře přísněji posuzované zločiny, pokus o rasově motivovanou vraždu a těžká újma na zdraví. A právě proto už případ není na okresním státním zastupitelství. Potvrzuje jeho šéfka Tamara Kornasová.

Tamara KORNASOVÁ:
A to z toho důvodu, že se uvažuje, že došlo k útoku pro příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení a tak dále.

Andrea ČÁNOVÁ:
Mezitím tady v osadě Bedřiška lidé stále nechápou, proč se neznámí útočníci vybrali jako terč rodinu Dušana Podraného.

Dušan PODRANÝ:
Tady sousedi jako s nima vycházím za dobře, kdybych dlužil někomu peníze, tak to ne.

osoba:
Stal se to mojí kamarádce Sabině. Jo, mám strach, bojíme se teďka.

Andrea ČÁNOVÁ:
Zápalná lahev prolétla oknem dřevěného domku romské rodině a dopadla do pokoje, kde spala čtrnáctiletá dívka. Pro Radiožurnál Andrea Čánová, Ostrava.

Padělatelský gang odhalili kriminalisté v Ostravě

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Padělatelský gang, který šířil falešné doklady po celé Evropě, odhalili kriminalisté v Ostravě. Muž původem z Albánie spolupracoval se starší ženou a lidmi z Velké Británie a Rumunska. Padělky vyráběl na objednávku ve vysoké kvalitě. Jejich cena se pohybovala mezi 25 a 55 tisíci korun. Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta uvádí, co kriminalisté našli při domovní prohlídce.

Robert ŠLACHTA, šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Obvinění disponoval poměrně velkým množstvím dokladů a tiskopisů, které mohl svým zákazníkům nabídnout. Nalezeny byly více jak tři stovky českých pasů, přes stovku občanských průkazů a několik desítek řidičských průkazů. K mání byly také slovenské, polské, maďarské či italské cestovní doklady k povolení pobytu v České republice či desítky bianko rodných listů. U cestovních dokladů se jedná o doklady nahlášené v zemi vydání jako ztracené či odcizené.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Do akce se zapojili policisté z několika evropský zemí. Zatýkalo se také ve Velké Británii nebo ve Španělsku.

Cvičení NATO v Pobaltí má zviditelnit tamní přítomnost Aliance

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Ve vzdušném prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska začaly rozsáhlé manévry NATO. Čtyřdenní cvičení má posílit spolupráci leteckých sil a pozemního řízení nových členů Aliance.

Pavel NOVÁK:
Letecké cvičení v Pobaltí bylo naplánované už od roku 2008. Zdroj z vrchního velitelství aliančních sil v Evropě Českému rozhlasu potvrdil, že to není reakce na strach, který v bývalých sovětských republikách vyvolalo rozhodnutí Francie prodat moderní výsadkovou loď Mistral ruskému námořnictvu. Manévrů se účastní stroje z Litvy, Polska, Francie a Spojených států. Litevci poletí na českých tréningových letadlech L39 Albatros. Piloti nacvičují součinnost mezi sebou a také s pozemními řídícími středisky. Podle oficiální zprávy velení operace má cvičení potvrdit závazky NATO vůči pobaltským zemím a zvýšit viditelnost Aliance v regionu. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Šéfka evropské diplomacie Ashtonová přijela do Izraele

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Svou vůbec první návštěvu Izraele zahájila nedávno ustavená šéfka společné zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashtonová. Britská politička se netají výhradami k izraelskému postupu vůči Palestincům. Před hodinou jednala s izraelským ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem. Ten je pro změnu z minulosti znám řadou ostrých protiarabských výroků. Nejnovější informace má právě teď přímo z Jeruzaléma zpravodaj Břetislav Tureček. Dobrý večer, Břetislave.

Břetislav TUREČEK:
Hezký večer. Potvrdilo se, že mezi Unií a Izraelem zůstává hluboká propast. Ashtonová otevřeně kritizuje okupaci palestinských území. Od Libermana se ale dozvěděla, že ani pod mezinárodní kritikou Izrael nezastaví usazování dalších Židů do východního Jeruzaléma. Před pár hodinami Ashtonová jednala v Ammánu s jordánským králem Abdalláhem. Ten jí zase přesvědčoval, že Izrael usiluje o vypuzení Arabů z východního Jeruzaléma. Evropská politička vyzvala Izrael a Palestince k vážným rozhovorům, které by vyřešily i otázku Jeruzaléma. Arabský tábor ale v tuto chvíli jednání odmítá právě s poukazem na pokračující osadnické aktivity. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Jeruzalém.

Jihočeský krajský úřad přezkoumal prodloužení termínu užívání českokrumlovské točny a její provoz povolil

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Jihočeský krajský úřad přezkoumal prodloužení termínu užívání českokrumlovské točny a její provoz povolil. Původně hrozilo, že by diváci mohli už na konci léta o atraktivní představení na otáčivém hledišti v Českém Krumlově přijít.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Stavební odbor Českého Krumlova mlčky prodloužil rozhodnutí o užívání točny do konce letošního a rozhodnutí napadl vlastník pozemků, které sousedí se zámeckou zahradou, proto musel věc řešit krajský úřad. Ten povolení o provozu točny Českého Krumlova potvrdil. Řekl Českému rozhlasu šéf jihočeského krajského úřadu Luboš Průša.

Luboš PRŮŠA, šéf jihočeského krajského úřadu:
Má vlastně prodloužení tím, že ten stavební úřad na základě žádosti Jihočeského divadla nic neučinil, to znamená, mlčky podle paragrafu 127 stavebního řádu je to schválené.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Podle něj se ale další rozhodování o provozu točny může zkomplikovat ve chvíli, kdy město České Budějovice a Národní památkový ústav podepíše novou nájemní smlouvu o provozu točny do roku 2015 tak, jak to chce ministerstvo kultury.

Luboš PRŮŠA, šéf jihočeského krajského úřadu:
Teď, jak přijde nová žádost, tak tu už by měli posuzovat zevrubněji, prozkoumat jeho námitky.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Michaela Vetešková, Radiožurnál.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte mimo jiné v následujících minutách? Jaké návrhy na snížení nezaměstnanosti předkládají v předvolební kampani dvě nejsilnější strany. A co je cílem cvičení Severoatlantické aliance v Pobaltí, proti kterému protestuje Rusko.

Volební kampaně dvou nejsilnějších stran

Jan BUMBA, moderátor:
Zvýšená nezaměstnanost je jedním z nejnepříjemnějších dopadů hospodářské krize, zejména v některých regionech se práce hledá opravdu těžko, je jen logické, že politické strany se budou před volbami předhánět, která nabídne nejlepší řešení. Dnes zveřejnila své plány v této oblasti ODS. Mezi návrhy je třeba podpora kratších pracovních úvazků, zaměstnávání absolventů nebo nezaměstnaných, kteří se rozhodnou podnikat. Místopředseda ČSSD Milan Urban zopakoval, že jeho strana za důležitější považuje podporu velkých investic s novými pracovními místy. Ve studiu je ekonom Miroslav Zámečník, který se podílí na oponentuře programu ODS jako člen ekonomické skupiny odborníků. Dobrý večer.

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom:
Dobrý večer. Díky za pozvání.

Jan BUMBA, moderátor:
A ekonomický expert ČSSD Jan Mládek. Vítáme vás, dobrý večer.

Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Než se, pánové, podíváme konkrétně na některé body, zastavme se, prosím, u toho, kolik pracovních míst by bylo možné vytvořit, předseda ODS Mirek Topolánek mluvil dnes až o 170 tisících v příštím roce. Pane Zámečníku, je to realistický předpoklad?

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom:
Tak o tom, ESO se sešlo včera večer a poměrně dost důkladně jsme diskutovali i tu kvantitativní stránku věci, jinými slovy, fiskální dopady a zde je možné počítat s tou tvorbou pracovních příležitostí v tomhle rozsahu. No, a přes elasticity poptávky po pracovní síle teď mluvím poměrně odborně, ale tak nějak nám to vycházelo, že by tahle čísla mohla být, mohla být realistická, samozřejmě nikdo v téhle situaci, protože je to založené na časových řadách starších, čerstvá data, prostě nejsou k dispozici a jako není snadné, není snadné dneska počítat, ale jako dělalo se to zodpovědně a zodpovědně i fiskálně.

Jan BUMBA, moderátor:
A opravdu by to mohlo být přes 150 tisíc pracovních míst, i kdyby se hospodářský růst pohyboval od nuly do jednoho procenta, i kdyby nebyl vyšší.

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom:
No, tak tam jedna z podstatných věcí, které jsou České republice vytýkány, ať už se bavíte s podnikateli nebo s mezinárodními institucemi, velká část toho bude diskutováno během, myslím, asi jednoho měsíce, v té zprávě, zprávě věnované České republice, kterou bude publikovat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD, to jsou prostě rigidity, které se zavedli do českého pracovního zákonodárství, zejména pokud jde o, o ty smlouvy na dobu určitou a tam prostě nevypadáme v mezinárodním měřítku dobře. Ten koncept, ke kterému se ODS přihlásila, se jmenuje Flexikurita a já jenom řeknu, aby to nevypadalo jaksi nějak ultraliberálně, prostě ten koncept pochází z Dánska a byl přijat v době, kdy v Dánsku byla u moci sociální demokracie a jedním z velkých fanoušků Flexikurity je bývalý komisař pro sociální věci, pan Špidla.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Mládku, než se vás zeptám na váš názor, na vůbec koncept Flexikurity, zastavme se u toho čísla.

Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD:
Miroslav, Miroslav mě překvapil, že přihlásil k Flexikuritě ...

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte, prosím, ještě, než, tak to číslo, 170 tisíc nových pracovních míst, jak se vám to zdá?

Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD:
Myslím si, že je nadhodnocený a celý ten problém je ještě v něčem jiném. Oni tímto způsobem, pokud by to bylo realizováno, nevytvoří plnohodnotná pracovní místa, ale rozdělí stávající objem práce mezi větší počet osob na zkrácené pracovní úvazky, na dohody o provedení práce a na, prostě neplnohodnotné pracovní úvazky, to je cílem, to je cílem programu ODS konzistentně už dlouho. Já si nemyslím, že to, co je, že to je to, co Česká republika potřebuje, sociální demokracie si myslí, že je třeba řešit primární problém, kterým je nedostatek poptávky, který samozřejmě hodně závisí od vývoje konjunktury ve světě, především v Německu, ale přesto lze udělat leccos i vlastní vůli. Je tady samozřejmě nutné daleko větší čerpání evropských fondů, je nutné konečně spustit partnerství veřejného soukromého sektoru, což umožní do určité míry obejít fiskální omezení, je tady třeba dělat podporu, podporu exportu, a to včetně různých destinací, které nemají třeba zrovna demokratické režimy. Za třetí, je tady třeba politika, znovu politiku získání přímých zahraničních investic, byť samozřejmě s poučením toho minulého vývoje, že by to měly být výroby s vysokou přidanou hodnotou, strategické služby. A v neposlední řadě, a to nejsmutnější na tom, že to ta ODS nebyla schopna udělat tou nejlepší metodou, jak přilákat přímé zahraniční investice, tady zavést euro.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale pokud platí, že by ODS chtěla zvýšit flexibilitu pracovního trhu, tak to, pane Mládku, je něco, s čím sociální demokraté zásadně nesouhlasí?

Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD:
První věc je, že oni špatně definovali, co je klíčový problém české ekonomiky. Jako to srdcové eso rozhodně není tadyhle flexibilita českého pracovního trhu, jak oni, jak oni tady vykládají, tím je nedostatečná poptávka. Samozřejmě některé ty věci, které tam, které tam jsou, k těm se hlásí i sociální demokracie, Kurz Arbeit, přeškolování pro ty, pro ty, kteří zrovna nemají, nemají práci, to, že se musí zapojit, ti nezaměstnaní do nějakých prací pro obec, to je samozřejmě všechno přijatelné pro sociální demokracii.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale říkáte, že je nedostatečná poptávka po nových pracovnících.

Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD:
Ano, ale nedostatečný ekonomický růst. A ještě bych, ještě bych k tý Flexikuritě. Flexikuritu, to je něco, o čem je sociální demokracie připravena diskutovat, koneckonců to zavedl bývalý dánský ministerský premiér Paul Rasmussen, sociální demokrat, který je dneska předsedou Evropské socialistické strany, jenomže ta pointa je v tom, že v Dánsku to funguje, protože stát dává nemalé peníze do toho, aby v případě, že ti lidé jsou propuštěni a vypadnou z toho pracovního trhu, aby byli rychle přeškoleni, a není to možný tu flexibilitu, jako bohužel to, co vypadává z toho programu ODS, my tady tu flexibilitu hodíme na bedra pracujících.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Zámečníku, není to opravdu jen to flexi bez té security, tedy bez té bezpečnosti, bez té záchranné sítě.

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom:
Ale vždyť tady se jako hned v prvním bodě je evidentní prvek Flexikurity. Já jsem o tom hovořil na té tiskové konferenci, to mně připadá jako jedno z nejelegantnějších řešení, které vůbec v Evropě, ale i ve Spojených státech jako z toho, že jsme samozřejmě dělali rozsáhlé rešerše, jako co vypadá, že by mohlo fungovat, protože ta řešení se nehledají úplně snadno a to je to převzetí té garance výplaty 75 procent případného čtyřměsíčního odstupného, to je vyložená charakteristika Flexikurity, zároveň to nemotivuje k tomu, aby se vyhazovalo, protože tam je to sebepojištění a platí to jenom za nově vytvořená, vytvořená místa, jinými slovy, ...

Jan BUMBA, moderátor:
To je věc, která by pomáhala firmám, ne těm lidem eventuálně.

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom:
Jako lidé chtějí mít práci a pakliže existuje zakázkové krytí, ale existuje nejistota o tom, jak dlouho ty zakázky budou fungovat. Mimochodem, tohle se týká pouze pracovních míst. Těch 12 doporučení a přijde ještě spousta jiných, jinými slovy, já myslím, že existuje s výjimkou podpory exportu do těch nedemokratických režimů, tam teda nevím, jak se k tomu ODS přihlásí. A druhá věc, kde, kde existuje, nikoliv můj, ale prostě zaregistroval jsem nějaký problém, a to je ta podpora investičních pobídek, ale ODS, když byla u moci a zrovna ta sdílená centra sofistikovanější výroby se kontinuálně podporovaly dál, jinými slovy, to, co tady říká Honza, jsme kamarádi 20 let, jako je něco, k čemu se ODS zcela nepochybně přihlásí a zcela nepochybně to dělala, když byla u moci. Podpora exportu je přeci něco, na čemž stranickou odlišnost nevyrobíme, ani kdybychom se stavěli na hlavu. A to, že hlavní problém je nedostatek poptávky, který je způsobený tím, že fakticky ta recese dovezena výpadkem exportu, prostě prudkým oslabením poptávky ve vyspělých zemích, na tom Německu jsme velmi závislí, o tom vůbec nemůže být sporu a ani se na tom nediferencuje.

Jan BUMBA, moderátor:
Bylo by nějakým řešením, pane Mládku, zvýšení investic, třeba veřejných investic do infrastruktury energetiky, jak o tom třeba mluvil pan Urban, tvorba pracovních míst v tomto sektoru?

Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD:
Ano, samozřejmě, s tím, že já jsem tady úmyslně mluvil o PPP, případně jsou to ty investice těch energetických firem, což je něco, co nezatěžuje buď vůbec státní rozpočet, nebo daleko méně než klasická investice státu, protože samozřejmě jsme si vědomi toho, že potřebujeme také to euro a potřebujeme snižovat, byť postupně deficit státního rozpočtu.

Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom:
ODS zcela nepochybně se jaksi, jsem si nikdy nevšiml, že by měla nevlídnost vůči investici energetiky, to jsou prostě od toho tady jiní lidi a ta věc je skutečně trochu diskutabilní, ale není tam žádný problém mezi ODS a ČSSD v téhle oblasti. A PPP, to je to samý.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já vám oběma děkuji za rozhovor. Děkuji vám, že jste přišli. Ekonom Miroslav Zámečník. A také ekonomický expert ČSSD Jan Mládek.

Co je cílem cvičení Severoatlantické aliance v Pobaltí, proti kterému protestuje Rusko

Jan BUMBA, moderátor:
Vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem nejsou zrovna idylické a asi je čeká další zkouška kvůli vojenskému cvičení, které dnes NATO zahájilo v Pobaltí. Letecké manévry mají vyzkoušet vzdušnou obranu Aliance v regionu v těsném sousedství mocnosti, která je velmi choulostivá na jakékoliv podobné aktivity západního bloku poblíž svých hranic. Do Bruselu zdravím českého velvyslance při NATO Martina Povejšila. Dobrý večer.

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při NATO:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Mohl byste, prosím, upřesnit, co je vůbec cílem toho cvičení nad pobaltskými republikami?

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při NATO:
Tak jde o celkem rutinní a standardní výcvikové cvičení vzdušných sil Severoatlantické aliance v oblasti baltských republik, to cvičení není nové, je to již páté opakování podobného, podobného scénáře. A jeho cílem je jaksi prověřit interoperabilitu a zvýšit schopnosti v alianční při ochraně vzdušného prostoru Severoatlantické aliance.

Jan BUMBA, moderátor:
Ochrana vzdušného prostoru v Pobaltí i vůči ruským leteckým silám?

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při NATO:
Tak ochrana vzdušného prostoru obecně, prostě proti všem silám, které je můžou narušit.

Jan BUMBA, moderátor:
Ty manévry nejsou nijak rozsáhlé, Rusové prý o nich věděli s dostatečným předstihem, přesto jejich stálý zástupce při NATO komentoval to cvičení, řekněme, dost ironicky, podle něj se jen potvrzuje, že vojenské plány Aliance směřují proti Rusku. Proč, pane velvyslanče, myslíte, že přišla tak podrážděná reakce z Moskvy?

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při NATO:
Tak nepřišla z Moskvy, ale z Bruselu od velvyslance Rogozina. A je to něco, na co jsme si už pomalu zvykli. Velvyslanec Rogozin má jaksi v oblibě komentovat poměrně silnými slovy prakticky cokoliv, co si usmyslí, že bude interpretovat jako namířené proti Rusku. Ve scénáři toho cvičení není sebemenší náznak toho, že by se jednalo o narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska, ve scénáři toho cvičení naopak je napsáno, prostě že bude vzlétat letadlo, které ztratí komunikaci a kontrolu z polského území a ty ostatní jaksi letecké schopnosti se budou soustředit na to, aby toto letadlo přistálo a aby jaksi se ta situace korigovala. Čili není v tom sebemenší náznak ničeho, co by mohlo být interpretováno jako protiruského.

Jan BUMBA, moderátor:
Na jaké úrovni vůbec v tuto chvíli je komunikace mezi Aliancí a Ruskem?

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při NATO:
Komunikace mezi Aliancí a Ruskem běží standardně a v zásadě normálně. A já myslím, že jednotlivým izolovaným výrokům velvyslance Rogozina není třeba předkládat větší váhu.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale asi těžko by pan velvyslanec mluvil bez vědomí Kremlu, nebo ano?

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při NATO:
To já samozřejmě nechci spekulovat, to já nevím, jestli má jaksi explicitní souhlas ze svých řídících úhlů orgánů na každé jeho vyjádření, řekl bych, a to je můj osobní názor, že nikoliv, ale chci jenom připomenout, že ruské komentáře takto jaksi co do rozsahu mimořádně omezenému cvičení, které probíhá, jak jsem řekl, už popáté, jsou z mého pohledu nemístné poté, co jsme celkem nedávno byli svědky skutečně masivních manévrů na hranici Aliance z ruské strany a mluvím o cvičeních západ a /nesrozumitelné/, při nichž po velmi dlouhou dobu cvičili desetitisíce ruských vojáků.

Jan BUMBA, moderátor:
Velvyslanec České republiky při NATO Martin Povejšil. Děkuji vám, na shledanou.

Martin POVEJŠIL, český velvyslanec při NATO:
Rádo se stalo. Na shledanou.

Evropa se chystá pomoci vážně zadluženému Řecku

Jan BUMBA, moderátor:
Evropa se chystá pomoci vážně zadluženému Řecku. Jak si ale všímá v poznámce komentátor serveru Respekt.cz Jan Macháček, dál než k přípravám pomoci se Evropa ne a ne dostat.

Jan MACHÁČEK, komentátor serveru Respekt.cz:
To, čemu se říká řecká krize, tedy potíže Řecka s financováním státu, má již delší dobu výrazné konsekvence pro celou Evropu a budoucnost společné evropské měny. Vše, co souvisí s Řeckem a dluhovou krizí, může mít však neblahé konsekvence pro celý svět. Protekcionismus a otevřenost obchodu jsou ohroženy. O tom dnes například píše Martin Wolf, komentátor Financial Times. Vraťme se ale na chvíli o pár týdnů zpátky. 11. února se Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy drželi za ruce a slibovali solidaritu v rámci eurozóny. Řecku se pomůže, budeli třeba a Atény o pomoc požádají. Od té doby si ale evropští politici a vrchní eurobyrokraté s novináři jenom hrají. Občas někdo vypustí jakýsi balonek o chystané pomoci, ale ve skutečnosti je stále jasnější, že žádná dohoda o pomoci či záchranném plánu se nepřiblížila ani o píď, či se dokonce vzdálila. Odpor německé veřejnosti proti jakékoliv solidaritě s Řeckem se stupňuje a ruku v ruce s tím se stupňuje i odpor k pomoci ze strany německých politiků. A ti v Německu, co by snad pomoci chtěli, se obávají rigidity výkladu německého Ústavního soud v Karlsruhe, protože Lisabonská smlouva pomoc zakazuje. Co je to pomoc? Je to třeba zvýhodněná půjčka nebo každá půjčka? Když německý ministr financí Wolfgang Schäuble přišel s myšlenkou evropského měnového fondu, málokdy si všímal toho, že návrh obsahuje také klauzuli o pozbytí hlasovacích práv v Evropské radě, zpřísněných pokutách a odchodu či vyloučení z eurozóny. Komentátoři si to většinou interpretují tak, že buď odejdou z eurozóny nezodpovědné státy nebo si Německo připravuje cestu, aby odešlo samo. Navíc, pokud pod vlivem řecké krize oslabuje euro, budou z toho profitovat hlavně němečtí exportéři více, než kterákoliv jiná země Evropy. Je také stále více pravděpodobné, že řecký plán škrtů stojí na nerealistickém odhadu míru poklesu tamějšího HDP. Škrty způsobí prudký pád ekonomiky a vyvolají potřebu ještě prudších škrtů. Stále více ekonomů tvrdí, že Řecku pomůže jen takzvaná vnitřní devalvace, tedy pokles mezd tak o 20 procent. Něco takového bude ale stěží sociálně průchodné. Ale zpět k Martinu Wolfovi z Financial Times. Ten doplňuje téma, které na začátku týdne rozehrála francouzská ministryně Lagardeová. Německo má podpořit domácí poptávku a omezit svůj obchodní přebytek. Souvislost s Řeckem je jasná. Čím více Německo odmítá pomoc Řecku, tím bude více tlačeno zbytkem Evropy, aby něco dělalo se svým přebytkem. Wolf varuje, že pokud Čína a Německo, dva největší světový exportéři, nebudou nadále ochotny diskutovat o svých obchodních přebytcích, skončí to nevyhnutelně protekcionismem. Ameriky vůči Číně a zbytku Evropy vůči Německu. A nechtějme domýšlet, co bude následovat, až skončí etapa otevřenosti a svobodného obchodu.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznámka komentátora Respektu Jana Macháčka.

Jednání o posílení vojenské mise v Afghánistánu poslanci přerušili

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Jednání o posílení vojenské mise v Afghánistánu poslanci přerušili. K vládnímu návrhu by se ale mohli vrátit už tento pátek nebo ho zařadí až na dubnovou schůzi sněmovny. S tím, aby vláda do Afghánistánu poslala dalších 55 vojáků, nesouhlasí sněmovní levice. ODS naopak posílení kontingentu podporuje. Pokud by Česko nedodrželo závazek vůči spojencům, znamenalo by to podle poslance ODS Jana Vidíma, že se ocitneme na okraji.

Jan VIDÍM, předseda výboru pro obranu a bezpečnost PS PČR /ODS/:
Ve chvíli, kdy Česká republika se stane jednou ze dvou či tří zemí, které nepřispějí do té posílené vojenské operace právě v roce 2010, který je klíčový pro strategii v Afghánistánu alianční, no, tak se ocitneme prostě na okraji, a to doslova a do písmene. A přijde mi to opravdu prostě zbabělé a podlé.

Stávka Britských aerolinií by mohla mít mezinárodní dopad

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Británie se připravuje na třídenní stávku palubních posádek britských aerolinií. Odborový svaz ji vyhlásil poté, co zkrachovala jednání s vedením společnosti o úsporných opatřeních. Teď se objevují náznaky, že stávka by mohla mít globální dopad. Britské piloty totiž chtějí podpořit odbory v několika dalších zemích.

Milan KOCOUREK:
Vedení svazu Unite obdrželo podporu od partnerských odborů v Německu, Španělsku a Itálii. Svaz také oznámil, že dnes jeho předáci jednají s americkou odborovou organizací Teamsters Union, která má jeden milion 400 tisíc členů. I když zatím není jasné, jakou pomoc mohou členové Teamsters Union poskytnout, podle britského listu Daily Mail podpora zahraničních odborářů znamená, že stávka by mohla mít globální dopad. Členové zahraničních odborů by totiž na letištích svých zemí mohli odmítnout poskytovat služby pro letadla Britských aerolinií. Mluvčí opozičních konzervativců pro dopravu Teresa Villiersová řekla, že svaz Unite se snaží situaci zhoršovat a stávku internacionalizovat. Pro Radiožurnál Milan Kocourek, Spojené království.

Řetěz ze zapálených svíček

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Řetěz ze zapálených svíček právě teď vytvářejí studenti a mladí lidé v pražské ulici Politických vězňů. Akce má připomenout oběti komunismu a nacismu ve 20. století. Radiožurnálu to řekl organizátor Petr Marek.

Petr MAREK, organizátor:
My připomínáme, že ve 20. století totalitní režimy zde vládly vlastně po celou polovinu toho století. A je to takové varování, protože nejsme nijak imunní, aby tomu nějak podobně nebylo i ve století 21.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut. Proč právě nyní tak stoupá cena benzinu. Bude umisťování komerčních produktů ve filmech a v televizi upravovat nový zákon. A máme věřit tomu, že se po současném oteplení opravdu nevrátí zima.

Proč právě nyní tak stoupá cena benzinu

Jan BUMBA, moderátor:
Žádná /nesrozumitelné/ zjišťují řidiči už nějakou dobu, když zastaví u čerpací stanice. Podle dnes zveřejněných čísel se teď cena benzinu vyšplhala na nejvyšší úroveň od předloňského roku. Udrží se tam dlouho. Po telefonu zdravím Tomáše Mikšovského, šéfredaktora časopisu PETROL magazín. Dobrý večer.

Tomáš MIKŠOVSKÝ, šéfredaktor časopisu PETROL magazín:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Očekávaný a očekávatelný růst, počítali jste s tím také?

Tomáš MIKŠOVSKÝ, šéfredaktor časopisu PETROL magazín:
No, tak určitě jsme očekávali pohyb cen nahoru, jelikož to avizovala řada znaků, především si myslím, že hlavním důvodem byla stávka ve Francii, v rafinériích Totalu, která jak Francouzi umějí stávkovat, tak byla nesmírně důkladně provedena, takže byly i veliké problémy se zásobováním pohonných hmot, a to se projevilo na cenách benzinu a nafty na rotterdamské burze, která je pro obchod s pohonnými hmotami u nás určující.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže myslíte opravdu, že stávka ve Francii zapříčinila to, že v Česku je dražší benzin?

Tomáš MIKŠOVSKÝ, šéfredaktor časopisu PETROL magazín:
Není to, není to jenom tímto důvodem, samozřejmě roste cena ropy mírně, i když ten její růst se už pomaličku zastavuje a dobrou zprávou pro řidiče u nás v tuzemsku může být očekávaný určitý kompenzační vliv posilování české koruny na cenu ropy, takže dá se říci, že v budoucnu, teďka v krátké budoucnosti by se ten růst cen měl zastavit.

Jan BUMBA, moderátor:
A jak se teď vyvíjejí vlastně ceny ropy a jaký je odhad pro nejbližší týdny, měsíce, pokud, máte k dispozici tuto predikci.

Tomáš MIKŠOVSKÝ, šéfredaktor časopisu PETROL magazín:
No, tak teďka zrovna tuto predikci nemám, asi by stálo za to dotázat se makléřů, kteří opravdu velice bedlivě sledují a umějí velice dobře prognózovat ceny různých komodit, nicméně má se podle nich ten růst cen ropy mírně omezit, uvidíme, zda se nestane nějaká událost, která by s tím zahýbala.

Jan BUMBA, moderátor:
Natural 95 je v průměru na zhruba 31 korunách za litr, motorová nafta těsně pod 30 korunami. Myslíte tedy, že víc nebo nějak výrazně nahoru už by to tedy jít nemělo, alespoň v nejbližších dnech nebo týdnech?

Tomáš MIKŠOVSKÝ, šéfredaktor časopisu PETROL magazín:
Je to těžké odhadovat, v každém případě si myslím, že cena pohonných hmot bude teďka už stagnovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak se tento trend odráží u jednotlivých konkurentů na trhu, jak s ním pracují?

Tomáš MIKŠOVSKÝ, šéfredaktor časopisu PETROL magazín:
Vy míříte na to, jestli mají malé marže nebo velké marže, to si nedovolím komentovat, u nás totiž je na trhu veliká konkurence, nemáme zde žádného dominantního dodavatele, takže není opravdu obava, že by u nás se uměle nějakým způsobem navyšovala cena vlivem třeba monopolního postavení jednoho či dvou prodejců.

Jan BUMBA, moderátor:
A že by se nějaký prodejce "utrhl" a nějak razantně snížil ceny pohonných hmot, to asi nehrozí?

Tomáš MIKŠOVSKÝ, šéfredaktor časopisu PETROL magazín:
To si myslím, že vůbec nehrozí. Já si myslím, že u nás ten trh funguje velice dobře, bohužel pro řadu motoristů je ta cena teďka vysoká, musíme, musíme totiž si uvědomit jednu věc, na začátku roku došlo k zvýšení daní a to má zásadní vliv na ceny pohonných hmot v letošním roce, asi ten nejzásadnější vliv teda.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkal jste, že pravděpodobně teď by ceny měly stagnovat, dá se vůbec nějak odhadovat, kdyby třeba mohly začít zase padat dolů?

Tomáš MIKŠOVSKÝ, šéfredaktor časopisu PETROL magazín:
To se tam asi nikdo, kromě nějakých lidí, kteří umějí s tou skleněnou koulí, to vám asi nikdo neřekne.

Jan BUMBA, moderátor:
Tomáš Mikšovský, šéfredaktor PETROL magazínu. Děkujeme za rozhovor, na shledanou.

Tomáš MIKŠOVSKÝ, šéfredaktor časopisu PETROL magazín:
Díky, na shledanou.

Bude umisťování komerčních produktů ve filmech a v televizi upravovat nový zákon

Jan BUMBA, moderátor:
Znáte ty filmy, kdy hrdina vybírá z ledničky pivo a kamera setrvá v záběru na etiketu, aby i velmi pomalý čtenář přelouskal, jakou to značku hrdina popíjí. Říká se tomu product placement, tedy něco jako umisťování produktů a jde vlastně o běžný způsob, který využívají filmaři k získávání peněz. Někdo to ve filmu působí celkem přirozeně, jindy spíš jako pěst na oko. Zatím není úplně jasné, podle jakých pravidel by se měl product placement v České republice řídit, to by měla ale změnit novela zákona, o níž teď rozhoduje či rozhodoval Senát. Mluvil jsem s ní, o ní s místopředsedou senátní komise pro sdělovací prostředky Tomášem Töpferem a filmařem Václavem Marhoulem. Senátora Töpfera jsem se nejprve zeptal, jak by měla nová norma upravit pravidla pro product placement?

Tomáš TÖPFER, místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky:
Já se to pokusím říct velice stručně. Evropská směrnice ten product placement přímo nedoporučuje, respektive ona ho nedovoluje. Ale je v kompetenci národních parlamentů tuto směrnici Evropské unie změkčit. A v tuto chvíli my chceme ten product placement zavést. Já vím, že na něj netrpělivě čekají jak producenti, tak samozřejmě televizní společnosti, protože to, co je dovoleno ve filmu, není dovoleno v televizi, umístění jakéhokoliv předmětu, který by mohl prozradit firmu, je v tuto chvíli, není povoleno, takže se zalepuje lepící páskou i nápis na tričku. Ve chvíli, kdy tohle to bude povoleno, tak podle přesných regulí a pravidel bude divák upozorněn, že se jedná o product placement a producentům a výrobcům audiovizuálních děl to samozřejmě přinese značné možnosti a peníze do rozpočtu, takže můžou vznikat audiovizuální díla.

Jan BUMBA, moderátor:
Jde jen o televizi, ve filmu žádné takové regule nebo taková omezení nejsou?

Tomáš TÖPFER, místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky:
Pokud vím, tak ne, jedná se v tuto chvíli audiovizuální díla, nebo vizuální díla v televizi.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Marhoule, je to potřebná úprava podle vás, povolit nějakým způsobem product placement v televizních dílech.

Václav MARHOUL, filmař:
Já jenom ještě, než na to odpovím, prosím, tak bych se vyjádřil k tomu filmu, protože vlastně neexistuje ani úprava, která by to ve filmu povolovalo, do termínu, řekněme, audiovizuální dílo spadá samozřejmě i film, a ten rozdíl mezi televizní výrobou nebo respektive seriál, jak mluvil Tomáš o tom, že se naprosto trapným způsobem přelepují značky aut, nebo když má někdo bundu té či oné firmy, tak se to taky přelepuje, tak samozřejmě u toho filmu to fungovalo doteď jenom tím způsobem, že se nad tím zavíraly oči, že nějakým způsobem byl film vyhodnocen jako příliš až tak masová zábava jakoby, dejme tomu, televizní seriály, že přece jenom ten film český, řekněme, v tomto případě má průměrnou návštěvnost okolo 100 tisíc diváků, zatímco na jeden televizní /nesrozumitelné/ se dívá diváků, dejme tomu, 2 miliony, takže se zatím oči zavíraly. Takže ani tam ta norma nějakým způsobem nefunguje, jinak samozřejmě obecně já jenom souhlasím, protože si myslím, že by to povoleno být mělo, tam je nutné se nějak opřít o tu zásadní úvahu, kterou taky Tomáš před chvílí zmiňoval, že vlastně povolení producent placementu nebo jeho regulace snižuje výrobní náklady. A ve chvíli, kdy snižuje výrobní náklady, tak samozřejmě to vede jakoby k nějaké zvýšení kvantity.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud, pánové, jak říkáte, ta pravidla jsou tak nejasná v současné době, jak je možné, že ve filmu se product placement uplatňujeme, řekněme, živelně a v televizi je to tak kontrolováno, pane senátore?

Tomáš TÖPFER, místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky:
Tak jednak televizní vysílání kontroluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, film takovouhle regulaci nezná. To je samozřejmě první a zásadní věc. A druhá věc je, že ve filmu už dneska to, co je vlastně regulace product placementu, už dávno funguje, protože tam je sponzor, eventuálně nebo ten, který přispěl k tomu filmu díky tomu, že jeho produkce je vidět v obraze a je zaznamenán divákem, třeba i podprahově, tak už je dávno v těch titulcích uveden. A to je jedna z těch regulací, která ten product placement umožňuje, to znamená, že divák nesmí být jaksi atakován podprahově, aniž by byl upozorněn na to, že se o product placement jedná a že se jedná tedy o reklamu, že to tedy není skrytá reklama, ale reklama regulérní a placená.

Jan BUMBA, moderátor:
Předpokládám, že se vůbec neuvažuje o tom, že by byla povolená podprahová reklama.

Tomáš TÖPFER, místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky:
To určitě ne, ale doposud tomu samozřejmě tak mohlo být, a proto se tak velmi úzkostlivě až pečlivě dbalo, aby něco takového na obraz neproniklo a vedlo to k naprostým absurditám, jak říkal Václav Marhoul.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Marhoule, dá se tedy říci, že ve filmu product placement je vlastně regulován tím komerčním prostředím?

Václav MARHOUL, filmař:
Určitě, protože skutečně existuje ta podmínka, že se jedná o partnerský, v závorce sponzorský vztah, tam je důležité si uvědomit, že vlastně sponzorský, tak jako vymezená je zákon, je možné pouze v případě v tom, že ta firma jakoby dá dar finanční jako, který musí čerpat ze svého zisku, zatímco to partnerství, my tomu říkáme nesprávně sponzorství, funguje na klasické reklamní bázi, to znamená, že ta produkce filmová sama o sobě uzavírá klasickou smlouvu, jako jakákoliv reklamní agentura, o použití prostě toho či onoho záběru nebo, dejme tomu, v určitých finančních prostředcích, které se potom objevují ve firmu loga nebo, dejme tomu, dalších marketingových nástrojů, který ten filmu uvádí na trh. Ale co chci říct, je důležitá jedna věc, jedna věc je jakoby, řekněme, to používání. A druhá věc je, jakým způsobem se s tím product placementem vůbec nakládá, protože tady si myslím, že jsme ještě na úplným začátku, protože častokrát je třeba ten product placement vyloženě kontraproduktivní, já zažil doby, kdy product placement, dejme tomu, výroby českých filmů tvořil 3 procenta v rozpočtu a dneska se dopracováváme ku příkladu až, dejme tomu, ke 30 procentům rozpočtu. To potom ale funguje tak, že by ten product placement byl skutečně efektivní a měl nějaký zcela zásadní smysl, tak musí být jako de facto nenápadný.

Jan BUMBA, moderátor:
Tam asi do velké míry záleží také na umění těch filmařů, režisérů?

Václav MARHOUL, filmař:
Přesně tak, to je přesně tak, co já chci říct, jako že to je právě, jak jsem použil slovo kontraproduktivní, protože pokud někdo, když uvedu jeden naprosto děsivý příklad, existoval jakýsi český film, ve kterém jezdily jiná auta, než auta jedné značky, jako kdyby žádná jiná na světě nebyla, no, tak v tu chvíli vlastně jako to bylo vyloženě špatně pro tu firmu, protože to byla trapnost skutečně do nebe volající. Takže otázka product placementu a jeho správného použití je otázka určitého, řekněme, gentlemanství a správné jakoby normy etiky a chápání toho, aby to i fungovalo. Častokrát i třeba ty pracovníci těch marketingových společností, pokud už oni, dejme tomu, svým product placementem do toho projektu vstupují, tak sami nejsou schopni odhadnout, že ta kvantita vždycky nemusí zaznamenat jako ten nejlepší výsledek.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Töpfere, do jaké míry jako zákonodárce, jako senátor jste ochoten spolehnout se a vsadit na gentlemanství v této branži a do jaké míry byste chtěl, aby ten zákon byl co nejpřesnější, nejpodrobnější, nejdetailnější?

Tomáš TÖPFER, místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky:
Já si myslím, že zákon by měl být co nejliberálnější a byl by hloupý marketingový tah ten produkt tak propagovat, až by to skutečně bylo kontraproduktivní. Já si myslím, že marketingoví odborníci už u nás jsou velmi poučení a tyhle ty věci, ty budou podléhat jakési vlastní inteligentní samoregulaci, ale k tomu je ještě potřeba podotknout, že tohle to byla velká pomoc české kinematografii, která si to, za prvé, zaslouží. A za druhé, to potřebuje, protože český trh je tak malý, divácký, že česká kinematografie by bez podpory, ať už je to product placement nebo spolupořadatelství, anebo Státního fondu kinematografie, prostě nemohla existovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Marhoule, mohu se zeptat na jednu čistě praktickou věc, jak se tvůrce filmař vypořádá s tím, když třeba hrdina z knižní předlohy je spojen s nějakou značkou, a ten výrobce přitom nemá zájem přispět na film, jak se to dá obejít?

Václav MARHOUL, filmař:
No, tak to se mi stalo v přímém celovečerním debutu Mazaný Filip, kdy prostě Phil Marlowe jako detektiv pije bourbon. A já jsem se prostě s tou značkou, která vyráběla bourbon, nedomluvil, nedomluvil prostě ani náhodou a protože Phil Marlowe bez bourbonu nebo prostě bez jakési této poživatiny opravdu jakoby byl bez rukou, no, tak jsem se holt domluvil prostě s výrobcem Whiski, no, a prošlo to, takže buď na to nějakým způsobem úplně rezignujete, neřeknete, tak dobře, tak to tam prostě vůbec nebude, anebo se domluvíte prostě s někým podobným, řekněme, jo.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, kde vidíte hranice pro producet placement, je něco, za co už by se rozhodně nemělo chodit, pane senátore?

Tomáš TÖPFER, místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky:
No, já si myslím, že ty hranice není potřeba určovat, rozhodně ne zákonem a rozhodně ne zákonodárci.

Jan BUMBA, moderátor:
Spíš takový obecný vkus tedy?

Tomáš TÖPFER, místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky:
Já si myslím, že ten obecný vkus existuje a dokonce si myslím, že ani v klasických reklamách se ten vkus ve většině, v naprosté většině případů nepřesahuje, takže já se nebojím toho, že by čeští filmaři podlehli nějakýmu takovýmu, řekl bych, primitivnímu způsobu propagování jednoho výrobku tak nešikovně, až by ho vlastně zdiskreditovali. O to se u českých filmařů nebojím.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Marhoule, vy jste také říkal, že čeho je moc, toho je příliš. A že když to moc bije do očí, takže už to je vlastně kontraproduktivní?

Václav MARHOUL, filmař:
Je to tak, úplně stoprocentně, úplně tak jako ne, nesouhlasím s Tomášem, protože bohužel i v minulém roce i v tomto roce ten product placement byl prostě příliš, jako v několika málo filmech. A že ty filmoví kritici se o tom častokrát zmiňují, že vlastně ten product placement příliš upoutává pozornost, a to je přesně to, proč jsem říkal kontraproduktivní, protože vlastně potom ta značka začne toho diváka /nesrozumitelné/. Aby product placement skutečně fungoval, musí fungovat jakoby mimo děk, musí fungovat vedle. A většinou bývá jakoby dobrým zvykem nějak zásadně skloňovat jakoby, jakým způsobem se používá product placement ve všech filmech o Jamesi Bondovi. Protože Jamesi Bondovi stačí se podívat na hodinky a stačí jeden jediný záběr a už se o těch hodinkách nemluví, ale všichni si pamatují, jaký má James Bond hodinky, nebo jakým jezdí autem prostě a tak dále. Tady to bohužel někdy je tak děláno, a to skutečně tou chybou je, že když třeba, dejme tomu, ten herec vezme do ruky nějaký mobilní telefon nebo pije nějaký nápoj, tak ještě o tom musí dvě hodiny blábolit a ještě to musí být v detailu. Takže to si myslím, že opravdu chyba je, a proto jsem říkal i před chvílí, že se s tím product placementem ještě musí naučit pracovat a nejenom ze strany filmařů, ale ze strany těch marketingových odborníků z těch /nesrozumitelné/ firem.

Jan BUMBA, moderátor:
A myslíte, že se Česká republika v tomto ohledu nějak vymyká, je v něčem odlišná, než jak je to v jiných evropských zemích nebo třeba v Americe, pane Marhoule?

Václav MARHOUL, filmař:
Já si myslím, že se částečně jakoby odlišuje určitě v tom slova smyslu, že těch peněz na tu výrobu filmů je obecně jakoby málo nebo, řekněme, profinancovat český film nelze z jednoho zdroje a těch zdrojů máte prostě mnoho. A ten product placement začíná být docela dost důležitou parketou nebo důležitou složkou jakoby při financování filmu. A myslím si, že pokud by, dejme tomu, Státní fond kinematografie a dejme tomu, že, doufejme, že bude vládnout takovým větším obnosem peněz, tak v tu chvíli samozřejmě to bude nějakým způsobem zásadně, i ten product placement se dostává do mezí, kam patří, to znamená, aby byl skutečně velmi gentlemanský a fungoval tak, jak měl.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane senátore, ...

Václav MARHOUL, filmař:
Já doufám, že jsem se nevyjádřil moc složitě jako, ale doufám, že ne.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane senátore, vidíte nějaký dobrý příklad ze zahraničí, ať už z Evropy nebo ze zámoří, kde by se k product placementu přistupovalo citlivěji, řekněme?

Tomáš TÖPFER, místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky:
Já si teď opravdu nemůžu vzpomenout, tak ten James Bond je asi ten nejkrásnější a nejjednodušší příklad, já si samozřejmě naopak nevzpomínám, že bych v nějakém zahraničním filmu, teda především v americkým filmu, kde to už dávno funguje velmi legálně, že bych naopak viděl, že nějaká značka automobilu je zalepená, anebo že je zabírána tak, aby nebyla vidět. To mě upoutává většinou u těch českých filmů nebo u českých televizních inscenacích ...

Jan BUMBA, moderátor:
On si toho vlastně člověk víc všimne, když to je přelepený.

Tomáš TÖPFER, místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky:
Ano, mně to prostě připadá daleko směšnější, jak se vyhnout nápisu na lahvi, ačkoliv jde o obyčejnou minerálku, než když by se tam prostě mihla. Takže já to ..., ještě navíc pevně věřím v takovou samoregulaci, protože ve chvíli, kdy ten product placement pronikne i audiovizuálních děl český televize, myslím, českých televizí a soukromých televizí, tak nebude, myslím si, že nebudeme tím zahlceni ani přehlceni, že ta možnost, která tady vznikne automaticky vyloučí tu, řekl bych, nenajedenost nebo ještě nenasycenost.

Jan BUMBA, moderátor:
A pokud jde o zákony, u to normu, kterou teď máte na stole, dělal jste třeba nějaké srovnání s tím, jaká je legislativa, třeba v jiných evropských zemích?

Tomáš TÖPFER, místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky:
Tak my vycházíme i se zkušeností nadnárodních televizí, které u nás jsou, které si to vlastně, tenhle ten způsob našeho liberálního přístupu k tomu prosazují ve všech těch evropských zemích, ve kterých jsou zastoupení, takže abych nedělal reklamu nějaké televizní stanici, nebudu jí jmenovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Tolik senátor Tomáš Töpfer, se kterým debatoval filmař Václav Marhoul. Jen doplním, že právě teď jsme dostali zprávu, že Senát vrátil audiovizuální zákon, jehož součástí je i regulace product placementu., sněmovně kvůli tomu, že nesouhlasil s povinností firem platit rozhlasový poplatek za mobilní telefony.

Máme věřit tomu, že se po současném oteplení opravdu nevrátí zima

Jan BUMBA, moderátor:
Poslední záchvěvy zimy, zdá se, máme za sebou. A podle dnes z upřesněné předpovědi by už zítra mělo na českém území vypuknout jaro hodné toho jména. Na lince je meteoroložka Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress. Dobrý večer.

Dagmar HONSOVÁ, meteoroložka, společnost Meteopress:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže vážně už jen pár hodin a zima je definitivně pryč?

Dagmar HONSOVÁ, meteoroložka, společnost Meteopress:
Je tomu opravdu tak, počasí u nás dnes ovlivňovala teplá fronta a po jejím příchodu k nám pronikne velmi teplý vzduch od jihozápadu, takže zítřejší odpolední teploty vystoupí až k 13 stupňům Celsia.

Jan BUMBA, moderátor:
Za co můžeme děkovat takovému teplotnímu skoku?

Dagmar HONSOVÁ, meteoroložka, společnost Meteopress:
Je to právě to, že ještě předevčírem k nám pronikal od severozápadu poměrně chladný vzduch, když to teď ho střídá teplé jihozápadní proudění, které u nás vždycky značí oteplení a poměrně příjemné teploty.

Jan BUMBA, moderátor:
Vím, že meteorologové jsou vždycky velice opatrní, když mají dávat nějaké dlouhodobější předpovědi, ale opravdu je jisté, že zima už se nevrátí?

Dagmar HONSOVÁ, meteoroložka, společnost Meteopress:
Tak prozatím to vypadá, alespoň následujících deset dní, že by ty odpolední teploty tady v nížinách měly být opravdu velmi příjemné, v intervalu deseti až čtrnácti stupňů Celsia, v horských oblastech, tam na konci března ještě s nějakou slabou sněhovou přeháňkou počítat ale zřejmě musejí.

Jan BUMBA, moderátor:
Ony se ty předpovědi, kdy nastoupí jaro, pořád docela posunovaly dopředu, dozadu, ještě nedávno, pokud se nemýlím, slibovali meteorologové jarní počasí až někdy k Velikonocům, čím je dána tahle nejistota, je předpovídání počasí právě v této době nějak těžší, než jindy.

Dagmar HONSOVÁ, meteoroložka, společnost Meteopress:
Tak je pravda, že to březnové a dubnové počasí tady na území Česka je poměrně hodně aprílové a že se tady můžeme setkávat jak s teplotami na minus 20 stupních Celsia po ránu, tak s těmi odpoledními maximálními teplotami až na plus 20 stupních. A že se opravdu velmi rychle střídají ta chladná proudění s těmi teplejšími od jihozápadu a tím je to vlastně všechno dané. A i dnes se ty numerické modely na třetí den poměrně výrazně rozcházejí místy až o 5 stupňů Celsia, takže ty předpovědi počasí byly opravdu, zejména ty delší časové intervaly, poměrně zatím nepřesné.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak by to mělo vypadat v okolních zemích, dá se čekat, že i jinde ve střední Evropě už se zima loučí?

Dagmar HONSOVÁ, meteoroložka, společnost Meteopress:
Dobré zprávy jsou opravdu snad nejenom pro nás, ale pro celou střední, ale také dokonce i západní Evropu, i když třeba ještě zítra budeme mít u nás daleko tepleji, než například nad Velkou Británií. I na Slovensku očekávají v následujících dnech a vlastně i první jarní den s odpoledními teplotami až na plus 17 stupních Celsia.

Jan BUMBA, moderátor:
Zase, vím, že to bude jen s jistou mírou pravděpodobnosti, ale co se dá predikovat o letošním jaru, mohlo by být teplejší, než v předchozích letech?

Dagmar HONSOVÁ, meteoroložka, společnost Meteopress:
Tak to jsou opravdu velké spekulace, já s trochou nadsázky můžu hovořit o tom, jak to bude vypadat do konce vlastně toho března, že to vypadá, že už opravdu ty denní teploty tady v nižších polohách nad 10 stupni Celsia vydrží, ale jak to bude vypadat s počasím v dubnu a vůbec v květnu, to si vůbec netroufám odhadovat a ani numerické model takhle daleko teď ještě nevidí.

Jan BUMBA, moderátor:
Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress. Děkuji vám, na shledanou.

Dagmar HONSOVÁ, meteoroložka, společnost Meteopress:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
18 hodin 57 minut a kousíček, takové byly Ozvěny dne. Celý pořad, pokud chcete, najdete v MP3 na Internetu www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání.