Ozvěny dne 16. dubna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Kvůli sopečnému prachu nad Českem i dalšími evropskými zeměmi nelétají letadla ani vrtulníky.

redaktor:
Oblak se sopečným prachem během odpoledních hodin dorazil už do severních Čech.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Přáním rodiny polského prezidentského páru je, aby se datum pohřbu neměnilo.

osoba:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Jan BUMBA, moderátor:
Lidé s vyššími příjmy mají dostávat vyšší penzi, rozhodl Ústavní soud. Podle soudu je další postup na politicích.

osoba:
Všechno teď záleží na tom, jak vláda, parlament, pravděpodobně ten budoucí vzešlý po volbách, připraví tu změnu důchodového systému tak, aby nezela v tom zákoně důchodovém pojištění díra.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude jasno až polojasno, teploty do 15, na horách kolem 7 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Kvůli sopečnému prachu nad ČR i dalšími evropskými zeměmi nelétají letadla ani vrtulníky

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Kvůli oblaku popela z islandské sopky se zastavil provoz velkých letadel nad celou Českou republikou. Řízení letového provozu uzavíralo vzdušný prostor postupně od 10 do 14 hodin. Dotklo se to asi 1700 letadel, která denně přes naše území přelétají.

Jan HERGET:
Letadla, která byla ve vzduchu, buď včas přistála nebo využila záložní letiště. Kterých letadel se omezení týká, vysvětlil Richard Klíma.

Richard KLÍMA:
V tomto případě se jedná o lety podle přístrojů, současná opatření se netýkají například letů pro záchranu života nebo sportovního a rekreačního létání.

Jan HERGET:
Od šestnácté hodiny nelétají už ani záchranářské vrtulníky. Letiště Ruzyně přestalo odbavovat ve 12 hodin. U přepážek pak stály tisíce lidí, kteří si museli přebukovat letenky. Některé společnosti nebyly na situaci připraveny a informace vázly.

osoba:
Včera večer jsem ještě volal na infolinky s tím, že jestli poletí ty lety, bohužel operátorky mi nebyly schopni říct.

Jan HERGET:
Někteří turisté, hlavně teenageři, brali vše s humorem a v letištní hale zpívali, tančili nebo hráli fotbal. Odpoledne pak většina zklamaných lidí odjela zpět do hotelu nebo domů. Letový provoz v Praze bude zastaven minimálně do zítřka do osmi hodin ráno. Jan Herget, Radiožurnál.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Výrazná omezení v letecké dopravě kvůli sopečnému mraku zvýšila zájem o mezinárodní jízdenky Českých drah. Některé mezinárodní spoje už jsou vyprodané. Nápor cestujících hlásí například pražské hlavní nádraží. Podobná situace je i na autobusových nádražích, ze kterých vyjíždějí mezinárodní linky.

Sopečný oblak dorazil už do severních Čech

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Podle meteorologa Jana Šrámka sopečný oblak dorazil už do severních Čech.

Jan ŠRÁMEK, meteorolog:
Oblak se sopečným prachem se projevil prozatím mléčným zabarvením jinak jasné oblohy. Více bude vidět pravděpodobně při západu slunce ve večerních hodinách. Koncentrace polétavého prachu se ale prozatím při zemi nějak nezvyšují, vše se odehrává vysoko v atmosféře.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Částice z popela by mohly začít padat na zem. Státní zdravotní ústav proto doporučuje dětem, seniorům a lidem s nemocným srdcem a dýchacími obtížemi dnes a zítra nevycházet ven.

Výbuch sopky nedělní pohřeb Lecha Kaczynského neovlivní

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Kvůli popelu z islandské sopky musela být dnes v Evropě zrušena víc než polovina ze skoro 30 tisíc pravidelných leteckých spojů. Podle Evropské agentury pro bezpečnost letového provozu bude situace podobná i zítra. Vzdušný prostor je stále uzavřený ve velké části severní Evropy. K uzavírkám se navíc během dneška připojují kromě Česka i Slovensko, Rakousko, Maďarsko nebo Rumunsko. Mrak sopečného prachu totiž postupuje nad kontinentem jihovýchodním směrem. Kvůli značným komplikacím v letecké dopravě je v ohrožení i účast státníků na nedělním pohřbu tragicky zemřelého polského prezidenta. Pohřeb se přesto na přání rodiny uskuteční v původním termínu.

Petr VAVROUŠKA:
Státní pohřeb polského prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho manželky se bude konat v neděli. Na tomto termínu se už nic nezmění, nehledě na možné komplikace s příletem delegací kvůli sopečnému prachu nad Evropou. "Přáním rodiny prezidentského páru je, aby se za žádných okolností datum pohřbu neměnilo," tlumočil názor příbuzných manželů Kaczynských zástupce prezidentské kanceláře Jacek Sasin. Šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski potvrdil, že účast na smuteční akci v Krakově zatím žádná delegace nezrušila. I nadále se také počítá s příletem amerického prezidenta Baraka Obamy. Petr Vavrouška, Český rozhlas, Varšava.

Zádušní mše za oběti letecké katastrofy ve svatovítské katedrále

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Zádušní mši za oběti leteckého neštěstí u Smolensku odsloužil dnes ve svatovítské katedrále na Pražském hradě arcibiskup Dominik Duka.

Jaroslav SKALICKÝ:
Od oltáře, před kterými byly vlajky Polska a České republiky a černě zarámovaná fotografie Lecha Kaczyńského s manželkou, arcibiskup připomněl, že polská delegace mířila do Katyně uctít památku Poláků zavražděných v roce 1940.

Dominik DUKA, arcibiskup:
Dejme na minulost, ale i na současnost a budoucnost dopadnout světlo pravdy. A poznanou pravdu, ať je jakkoliv těžká, zvedněme jako svůj kříž.

Jaroslav SKALICKÝ:
Prezident Václav Klaus v krátkém proslovu vyjádřil svůj zármutek nad ztrátou Lecha Kazyńského, kterého si velmi vážil.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Zásadním způsobem přispěl k vytvoření těch nejlepších vztahů, jaké pravděpodobně kdy byly mezi našimi národy v celých našich tisíciletých dějinách.

Jaroslav SKALICKÝ:
Přibližně tisícovka lidí se ve svatovítské katedrále modlila i za rodiny obětí a celý polský národ. Jaroslav Skalický, Radiožurnál.

Bohoslužba za oběti leteckého neštěstí u Smolensku v Českém Těšíně

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Před hodinou začala bohoslužba za oběti leteckého neštěstí u Smolensku i v Českém Těšíně. Lidé si připomínají polského prezidenta Lecha Kazcyńského, jeho choť a významné představitelé Polska, kteří minulý týden zahynuli nedaleko památníku v Katyni. Ekumenickou modlitbu v kostele Slezské církve evangelické sleduje reportér Michal Schoffer, kterého teď živě zdravím.

Michal SCHOFFER:
Dobrý podvečer. Kostel Petra a Pavla zaplnilo zhruba 200 lidí, kteří se chtěli pomodlit s představiteli 10 církví. Pastor Bohuslav Kokotek, který modlitby /nesrozumitelné/ před tryznou řekl, že se ho tragédie velmi dotýká, protože polského prezidenta znal osobně. Mezi lidmi, kteří mířili do kostela, převažovala polština. Ti, se kterými jsem hovořil, mi řekli, že jejich vlast ztrácí velkého člověka a patriota. Kromě oficiálních představitelů polské menšiny se s nimi přišel pomodlit například biskup Ostravskoopavské diecéze František Václav Lobkowicz a evangelický biskup Stanislav Pietak. Pro Radiožurnál Michal Schoffer, Český Těšín.

Lidé s vyššími příjmy mají dostávat vyšší penzi

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Důchodový systém v Česku se nejpozději příští rok v září bude muset změnit. Rozhodl tak Ústavní soud, který dnes odloženou platností zrušil část zákona o důchodovém pojištění. Podle verdiktu je nespravedlivý vůči skupinám s vyššími příjmy. V konečném důsledku se ale rozhodnutí dotkne přibližně 95 procent všech penzí.

Martin DRTINA:
Trnem v oku ústavních soudců je nastavení takzvaných redukčních hranic. Podle nich se do výpočtu penzí zahrnuje jen určitá část příjmů. Úkol změnit stávající důchodový systém, by pak měl patřit mezi priority nové vlády. Myslí si to současný ministr financí Eduard Janota.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Ten problém má termín 30. září příštího roku a do té doby musí být jasno nejen z návrhu řešení, ale i legislativně a takovýto, takováto materie bude projednávána ve sněmovně prostě minimálně půl roku.

Martin DRTINA:
Řešením podle ODS je urychlená důchodová reforma. Ne ale zvyšování odvodů. Říká volební lídr Petr Nečas.

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Zvyšovat odvody na důchodovém pojištění bych považoval za smrtící krok, protože by to zvýšilo především /nesrozumitelné/ náklady práce a vedlo by to opravdu k zanikání pracovních příležitostí.

Martin DRTINA:
Sociální demokracie z výroku soudu nadšená není. Její předseda Jiří Paroubek za ně ústavní soudce zkritizoval.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Takovéto aktivistické pojetí činnosti Ústavního soudu prostě odporuje nejen liteře Ústavy, ale také duchu Ústavy.

Martin DRTINA:
Až do 30. září 2011 se důchody mohou vyměřovat podle stávajícího zákona. Martin Drtina, Radiožurnál.

Výběrové řízení na lesnické práce a prodej dřeva by se mělo zrušit

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Výběrové řízení na lesnické práce a prodej dřeva, které vypsaly Lesy České republiky, by se mělo zrušit. Toto doporučení dostala vláda od Poslanecké sněmovny. Výběrové řízení už začátkem března pozastavil antimonopolní úřad. Současně by měl kabinet také připravit návrh zákona o lesích, který by zajistil lepší hospodaření v podniku.

Veronika MALÁ:
Podmínky tendru poškozují malé a střední firmy nebo vláda by měla zajistit, že pravidla zakázky neumožní vznik monopolu na straně dodavatelů lesních prací. To jsou jen některé námitky, které zazněly na adresu Lesů České republiky v Poslanecké sněmovně. Téma v dolní komoře otevřel šéf zelených Ondřej Liška.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených:
Tendry, které tento podnik vyhlásil, hrozí rozkradením státního majetku Lesů České republiky, neprůhledným způsobem je s nimi hospodařeno.

Jan KLAS, poslanec /ODS/:
Já to shrnu velice krátce nehospodárnost, která bije do očí.

Veronika MALÁ:
Zhodnotil situaci v Lesích občanský demokrat Jan Klas. Usnesení sněmovny není pro vládu závazné, říká sociální demokrat Ivan Ohlídal. Doufá proto, že se jím kabinet bude řídit.

Ivan OHLÍDAL, poslanec /ČSSD/:
Pokud ta vláda se bude chovat rozumě, tak alespoň částečným způsobem k tomuto usnesení přihlédne.

Veronika MALÁ:
Veronika Malá, Radiožurnál.

Rozpočty zemí eurozóny mají podléhat kontrole všech členů

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Země platící eurem by měly společně koordinovat národní rozpočty. Podle Evropské komise je naléhavě potřeba posílit regulaci hospodářství v Evropě a dohled nad rozpočty jednotlivých zemí. O nadnárodním rozpočtovém dohledu jednali ministři financí zemí eurozóny na schůzce v Madridu.

Pavel NOVÁK:
"Návrhy rozpočtů, nebo jejich širší rysy by mohly zkoumat rady ministrů členských zemí eurozóny, předtím, než by se přijaly v národních státech," přednesl myšlenku rozpočtového dohledu eurokomisař pro hospodářské záležitosti Oli Rehn. Reakce ministrů na takový postup nebyla podle jeho slov odmítavá, a proto s konkrétním návrhem přijde v polovině května. Předseda eurozóny, lucemburský premiér JeanClaude Juncker, myšlenku konzultací rozpočtů podporuje. Podle něj nejde o snahu připravit členské země o pravomoci, ale o to vědět, co sousedé chystají a přizpůsobit tomu hospodářskou politiku. Pavel Novák, Český rozhlas, Madrid.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
S Pavlem Novákem budeme o tomto tématu mluvit v publicistické části Ozvěn dne po půl sedmé.

Tibeťané pohřbívají oběti zemětřesení, obyvatelům hrozí mor

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Počet obětí zemětřesení v čínské provincii Čchingchaj stoupl na 800, zraněných je na 11 a půl tisíce. Více než dva dny od zemětřesení o síle 7,1 desetina stupně Richterovy škály pokračují ve zničené oblasti záchranné práce, na místě ale chybí těžká technika, lékaři zase nemají dostatek zdravotnického materiálu. Podle úřadu navíc hrozí šíření plicního moru.

Robert MIKOLÁŠ:
Záchranáři, kterým pomáhají i místní obyvatelé, pátrají v sutinách domů po jakémkoli náznaku života, šance na přežití se ale rychle snižují, v noci navíc teplota klesá pod bod mrazu. Buddhističtí mniši i vojáci mezitím pohřbívají mrtvé. Mezi oběťmi je také nejméně 100 žáků a studentů a 12 učitelů. Pohřešuje se i na 30 dětí ze sirotčince v prefektuře Jüšu. Ministerstvo zdravotnictví zároveň vydalo varování před plicním morem, který šíří svišti. Obvykle totiž přezimují až do konce dubna či začátku května, kvůli zemětřesení se ale mohou objevit už nyní. Podle Světové zdravotnické organizace jde o nejvzácnější formu moru, která se ale v Číně vyskytuje opakovaně. Vloni v srpnu zabíjela právě v provincii Čchingchaj. Robert Mikoláš, Český rozhlas, Čína.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále? Hrozí na Islandu výbuch další ještě větší sopky než té, která nyní prakticky zastavila letecký provoz v Evropě? A lidé s vyššími příjmy by měli na základě rozhodnutí Ústavního soud pobírat vyšší důchody, z čeho je zaplatíme?

Hrozí na Islandu výbuch další sopky

Jan BUMBA, moderátor:
Nic takového nepamatujeme od teroristických útoků z 11. září 2001, říkají zástupci evropských leteckých společností. Dnes museli zrušit většinu svých letů a na zemi tak uvízly sta tisíce cestujících. Tentokrát za to nemohou obavy z terorismu, ale ze sopečného mraku, který do vzduchu vyslal islandský vulkán Eyjafjallajökull. Jak to s leteckou dopravou v Evropě vypadá, to celý den sledoval kolega Ondřej Bouda. Dobrý den.

Ondřej BOUDA:
Dobrý podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
Kde všude letadla nemohou létat?

Ondřej BOUDA:
Tak prakticky celá severní polovina Evropy je paralyzována. Je zrušených na 60 procent všech evropských a transatlantických letů. V absolutních číslech je to asi 17 tisíc spojů. Dnes jsou od rána uzavřena letiště od Irska přes Benelux až po pobaltí. A nelítá se ani na severu Francie a Německa. Ale jak popel postupuje na jih a na východ, tak už zavřelo i letiště ve Frankfurtu a postupně přes den rakouský, český i slovenský vzdušný prostor. Už hodinu se nesmí létat nad Maďarskem. No, a přerušení letecké dopravy hlásí i bulharská Sofie.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak dlouho nebo tuší se, jak dlouho ještě budou omezení trvat?

Ondřej BOUDA:
To se velmi těžko odhaduje. Například na severu Skandinávie nebo západním pobřeží Skotska už nebezpečí pominulo, takže z Glasgow dnes například odletěl spoj do Toronta. Většina Evropy ale bude podle agentury Eurocontrol, která dohlíží nad evropským letovým provozem, ohrožena minimálně ještě 24 hodin. Tím se řídí i jednotlivé národní letecké agentury, které postupně prodlužují klid na obloze. Třeba Finové už dnes řekli, že letecký provoz přerušili až do nedělního poledne. Ale to se samozřejmě může rychle změnit, pokud se popel rychle rozptýlí nebo naopak zůstane jako poklička nad Evropou. Slovy Britské národní agentury pro letecký provoz situace je dynamická a stále se mění.

Jan BUMBA, moderátor:
Podobné, podobně rozsáhlé přerušení leteckého provozu Evropa vlastně nepamatuje, jak se s tím vyrovnávají cestující.

Ondřej BOUDA:
Jak jsem již říkal, dnes kvůli popelu neletělo asi 17 tisíc spojů, takže počet cestujících, kterým sopka Eyjafjallajökull zkomplikovala život, se už teď pohybuje v řádu milionů. Nucený klid také vadí aerolinkám, jejich škody naskakují obrovským tempem, dohromady asi 200 milionů dolarů za den. Což sice v jejich obratu nebude tak významná částka v případě, že krize skončí tento víkend, pokud by se letecký klid ale protáhl, tak už to samozřejmě bude o něčem jiném. I kvůli této nejistotě dnes klesaly akcie aerolinek takřka po celém světě. Kdo si naopak leteckou krizi pochvaluje, jsou železniční dráhy, lidé, kteří nemohou cestu odložit, se obrací většinou právě na vlaky, a to v celé Evropě, včetně České republiky. České dráhy tak vyprodaly už několik vlaků do Moskvy i do západní Evropy a většina mezinárodních rychlíků, které opouští pražské hlavní nádraží, je plná, přestože mají o dva vagony navíc.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji, tolik Ondřej Bouda ze zahraniční redakce. Na to, co se vlastně na Islandu děje, co sopečná činnost způsobuje, jsem se zeptal Pavly DaxonWaldhauserové, která donedávna působila v islandském meteorologickém ústavu.

Pavla DAXONWALDHAUSEROVÁ:
Takže na Islandu se erupce většinou objeví v průběhu každých pěti let, tak to není události jakoby náhlá nebo nenadálá pro Islanďany, nicméně sopka Eyjafjallajökull je jedna z méně nebezpečných, i když poslední dny nás přesvědčila, že dokáže ovlivnit počasí v celé Evropě. První průběh erupce byl tři týdny v podstatě velmi klidný, nedocházelo k žádnému nebezpečí, a to bylo proto, že Eyjafjallajökull, jak říká sám název, se nachází pod ledovcem, ta první část erupce se nacházela vedle ledovce, takže nedošlo k ohrožení místních obyvatel a ani zvířat, zatímco tato druhá část, která se nachází pod ledovcem, způsobila velmi ničivé povodně, kterým se říká Jökuthlif, a to je obrovská masa vody, dva až pět metrů, která se pohybuje rychlostí, bylo uvedeno, čtyři kilometry za jednu hodinu.

Jan BUMBA, moderátor:
A tohle to je něco zcela výjimečného v islandských poměrech nebo i k takovýmto věcem dochází jednou za pět, za deset let?

Pavla DAXONWALDHAUSEROVÁ:
Není, je to právě velmi běžné, poslední erupce byla v roce 2004 pod tím největším ledovcem Vatnajökull, a to bylo, to byla podstatě povodeň, která způsobila, to bylo v zimním období, zmrzlou vodní stěnu vysokou čtyři metry.

Jan BUMBA, moderátor:
Je pravda, že Eyjafjallajökull je spíš menší sopkou na islandské poměry.

Pavla DAXONWALDHAUSEROVÁ:
Je to tak, a to se, to nám řekl můj profesor vulkanologie /nesrozumitelné/, ta sopka Eyjafjallajökull je v podstatě jako malá rozbuška vedle obřího vulkánu, který se nazývá Katla. A Eyjafjallajökull byl aktivní v posledních tisíc sto letech třikrát a po každé po této erupci, jakmile skončila během měsíce až jednoho roku, začala soptit tato nebezpečná, tento nebezpečná vulkán Katla a ten například, protože tam velmi deseti, víc jak mnoho desetimetrová masa ledovce způsobil tak náhlou povodeň, která měla v místě, kde nic neteče, najednou průtok jako tři amazonky a ta dokonce způsobila vlny tsunami na ostrově /nesrozumitelné/, některé došly až do Anglie. A v roce 1918 díky /nesrozumitelné/ oblaku zemřelo i mnoho lidí v Evropě.

Jan BUMBA, moderátor:
Rozumím vám tedy správně, že tento vnější výbuch může v "probudit" i jiné vulkány na Islandu?

Pavla DAXONWALDHAUSEROVÁ:
Je to velmi pravděpodobné, nemůžeme nic říct samozřejmě dopředu, bohužel ten systém těch vulkánů je tak komplikovaný, že za touto sopkou Katlou, která je v blízkosti ani ne 20 kilometrů, je ještě další a o dost děsivější vulkán, ten se nazývá Laki a ten v roce 1783, tato erupce byla považována za nejdrastičtější událost na celém světě vulkanickou a ten vyprodukoval tady ten sopečný /nesrozumitelné/, tento oblak, který se prostřel nad celou Evropou, na Islandu vymřela pětina národa, zemřeli, zemřel dobytek, protože bylo poškozené vrstvou sopečného popela veškerá úroda, ale říká se, že v Evropě to mělo ještě větší dopady, neboť tam lidé už neměli co jíst, dobytek umřel hlady také a říká se, že to byla ta, ten spouštěcí mechanismus tehdy nadcházejících evropských revolucí.

Jan BUMBA, moderátor:
Zatím tedy ale Katla ani další velké islandské sopky letos nejeví žádné známky činnosti?

Pavla DAXONWALDHAUSEROVÁ:
Přístroje nenaměřily žádnou zvýšenou aktivitu zemětřesnou, takže, takže musíme počkat až Eyjafjallajökull dosoptí.

Jan BUMBA, moderátor:
I kdyby nedošlo k tomu, že by Eyjafjallajökull oživila ty další vulkány, mohou mít i ty současné erupce nějaký dopad globální, myslím tím dopad na světové klima?

Pavla DAXONWALDHAUSEROVÁ:
Samozřejmě, tam, tam je mnoho, mnoho různých směrů, jak my to můžeme vidět, velmi pravděpodobně tato erupce a škodlivé součásti v tomto oblaku poškodí ozónovou vrstvu, takže v současných dnech by si dávala pozor na sluníčko. A například v roce 1991 nebezpečný vulkán Pinatubo, který měl tak silnou erupci, že se vulkanický oblak rozprostřel po celé, po celé zemi, tak tehdy byla snížena teplota o celých půl stupně Celsia.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud vím, tak vy jste stihla poslední letadla z Reykjavíku, abyste se dostala do Prahy. Jak Islanďané současnou situaci prožívají?

Pavla DAXONWALDHAUSEROVÁ:
Ano, stihla jsem, poslední letadlo, bohužel mě to tedy nepotěšilo, radši bych byla v terénu. Islanďané berou ty vulkanické erupce jako součást jejich životní prostředí, stylu, je to pro ně potěšení, v žádném případě rána nebo krize.

Jan BUMBA, moderátor:
Potěšení?

Pavla DAXONWALDHAUSEROVÁ:
Je to tak, stejně tak jako, jako jsou smířeni s tím, že mají špatné počasí a blizárdy, erupci mají prostě rádi a je to, každý to musí vidět.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká odbornice na vulkanologii Pavla DaxonWaldhauserová, která donedávna působila v islandském meteorologickém ústavu.

Zvýšení důchodů pro lidi s vyššími příjmy

Jan BUMBA, moderátor:
Současný výpočet důchodů je podle Ústavního soudu nevýhodný pro lidi, kteří mají vyšší příjmy a od září 2011 by se měl změnit. Dnešní rozhodnutí nejvyšší soudní instance v zemi může stávající systém důchodu zásadně změnit a vyvolává rozporuplné reakce. Podle některých by bylo skutečně mnohem spravedlivější, kdyby ti, kdo odváděli vyšší pojistné, měli také vyšší penze, podle druhých ale Ústavní soud svým verdiktem zrušil solidaritu důchodového systému. Ať tak či tak, je vysoce pravděpodobné, že změna výpočtu důchodů by přišla státní kasu hodně draho. Ve vysílání vítám Daniela Münicha z ekonomického analytického centra CERGE. Dobrý den.

Daniel MÜNICH, ekonomické analytické centrum CERGE:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Naznačuje nějak Ústavní soud, jak přesně by se měl změnit výpočet důchodů?

Daniel MÜNICH, ekonomické analytické centrum CERGE:
No, to právě nenaznačuje, protože je to právní dokument, je to zákon a realita finanční, ekonomická, je úplně jiná.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak drahé by to mohlo být, ministr financí Eduard Janota už dnes mluvil o desítkách nebo dokonce stovkách miliard.

Daniel MÜNICH, ekonomické analytické centrum CERGE:
Ale to těžko takto rychle soudit, to stanovisko soudu se točí hodně kolem slůvka, co je přiměřené. Takže je to otázka přiměřenosti, nikde tam není napsáno, co je a co už není přiměřené a od toho se samozřejmě odvíjí, kolik by to případně stálo, jestli deset nebo sto nebo víc miliard.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale to, že by to něco stálo, tak to je asi jisté.

Daniel MÜNICH, ekonomické analytické centrum CERGE:
To je úplně stoprocentní, že by to stálo. A téměř jisté je, že na to stejně nebudeme mít, takže se to nakonec bude muset nějak šalamounsky vyřešit.

Jan BUMBA, moderátor:
No, nebudeme mít, kde by se na to vzaly peníze nebo měly vzít peníze?

Daniel MÜNICH, ekonomické analytické centrum CERGE:
No, peníze nikde nejsou, to je ten problém. To je ta ekonomická realita, s kterou jaksi právníci nejsou zvyklí pracovat, prostě to omezení je tady zcela jednoznačné a i kdybychom se rozkrájeli, tak ty peníze se nikde nevykouzlí.

Jan BUMBA, moderátor:
V tomto kontextu tedy připadalo by v úvahu zvýšení odvodů na sociální pojištění, že by lidé platili vyšší daně?

Daniel MÜNICH, ekonomické analytické centrum CERGE:
Tak nějaké zvýšení přichází v úvahu, ale jsme již tak vysoko v těch sazbách, že by další zvyšování vedlo zřejmě ke snižování motivace k práci, k daňovým únikům a mělo by to ve svém důsledku vlastně negativní dopad na hospodářský růst a na výběr daní. Takže tato cesta by nebyla. Další možnost je jaksi snížit některým lidem důchody a některým je díky tomu zvýšit, ale pak bychom zase počítali, museli počítat s tím, že by se výrazně zvýšila míra chudoby v České republice a opět by nebyl naplněn ten požadavek soudu o přiměřenosti, protože některý, životní úroveň některých penzistů by skutečně spadla pod úroveň chudoby.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžu se, pane Münichu, zeptat na váš osobní názor, na onen verdikt Ústavního soudu, protože podle soudu ten současný výpočet důchodu je protiústavní, protože staví solidaritu nad zásluhovost. Myslíte, že by se mělo nějak ve výpočtu důchodů více odrážet to, kolik člověk vydělával před penzí a kolik tedy odváděl na pojištění.

Daniel MÜNICH, ekonomické analytické centrum CERGE:
Mělo, jenže s rychlostí, jakou požaduje soud, to znamená, do září příštího roku, s tím obrovským křižníkem penzijního systému nikdo neotočí a ani ta budoucí vláda. Takže, jak jsem říkal, bude se určitě hledat nějaké šalamounské řešení, aby se prostě ten problém nějakým způsobem vyřešil. Každopádně je dobře, že ten, že Ústavní soud toto téma řešil a vnesl a bude se o něm hodně diskutovat, a to téma potřeby penzijního, penzijní reformy prostě se konečně začne vážně řešit, zatím se to nějak vážně neřešilo.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte tedy, že toto rozhodnutí Ústavního soudu by se mohl stát jakýmsi impulsem k zásadní reformě penzí?

Daniel MÜNICH, ekonomické analytické centrum CERGE:
No, já bych si to přál, ale musím říct, že si stále nejsem jist, jestli toto bude dostatečný impuls.

Jan BUMBA, moderátor:
Na druhé straně ale teď to je postaveno tak, že na politické scéně se prostě musí najít nějaké řešení, nějaká shoda, nebo ne?

Daniel MÜNICH, ekonomické analytické centrum CERGE:
Musí se najít shoda. Já se domnívám, že se najde shoda mezi právníky v interpretacích nebo ve způsobu, jak to obejít takzvaně, protože ta strana ekonomická je naprosto přísná bez ohledu na to, co si myslíme nebo, prostě peníze, peníze na to nejsou.

Jan BUMBA, moderátor:
A myslíte, že hrozí reálně, že kvůli tomu, že se budou muset zvýšit penze některým lidem, tak těm ostatním důchody klesnou, mohlo by se to stát?

Daniel MÜNICH, ekonomické analytické centrum CERGE:
Já tomu nevěřím, to by muselo být politické rozhodnutí a takové politické rozhodnutí politická reprezentace neudělá. Je tam možno, například teď mě napadá, ale to je velice rychlé, udělat rozhodnutí, že se ta opatření bude vztahovat pouze na nově přiznávané důchody, možná až na budoucí generace, to znamená, lidé, kteří budou vstupovat do penzijního za 10, za 20 let a že to bude ta forma kompromisu, ale to je těžko předvídat.

Jan BUMBA, moderátor:
Ekonom Daniel Münich. Děkuji vám. Na shledanou.

Daniel MÜNICH, ekonomické analytické centrum CERGE:
Na shledanou.

Volby opět do patu?

Jan BUMBA, moderátor:
Pohled na výsledky nejnovějších předvolebních průzkumů musí být pro vedení ČSSD velice příjemný. Opakovaně potvrzují, že je v parlamentních volbách čeká vítězství. Naopak preference ODS spíše klesají. Podaří se ale sociálním demokratům sestavit novou vládu nebo hrozí předčasné volby? Nad tím ve své dnešní poznámce zamýšlí komentátor Českého rozhlasu 6 Radko Kubičko.

Radko KUBIČKO, komentátor Českého rozhlasu 6:
Zvolna se chýlí ke konci volební období, které nikoho nepotěšilo. Patový výsledek voleb před čtyřmi lety přinesl politickou nestabilitu, řadu krizí a nakonec raději nepolitickou vládu, která se přesto neubránila politizaci. A předčasné volby, které to všechno měly řešit, vyhlásili politikové tak, že je Ústavní soud musel zrušit. Český pat se jistě brzy stane politologickým pojmem. Bohužel, průzkumy veřejného mínění zatím nesignalizují, že by to snad mělo být v příštím volebním období lepší. Scéna se trochu pootočila, ale na paty je opět nakročeno. Koneckonců jeden z průzkumů, nedávno zveřejněných, už zase přinesl výsledek sto na sto mezi pravicí a levicí. Déja vu. Ten nejnovější od agentury STEM také není nijak překvapivý, podobné trendy vidíme už nějaký ten měsíc. Vítěz minulých voleb, Občanská demokratická strana, dále ztrácí, její snaha pokles zastavit výměnou lídra se zatím míjí účinkem, zřejmě snad i proto, jak to bylo učiněno na poslední chvíli a poněkud zpackaně, lídr odcházející si navíc neodpustil jedovatosti, čímž deklaroval, že ve straně není shoda. A známe, jak český volič má rád rozhádané partaje. Česká strana sociálně demokratická pevně trůní na vrcholu preferencí, ale klidný spánek také mít nemůže, potřebný koaliční partner se jí nerýsuje. Její případná a předpokládaná tichá nebo otevřená spolupráce s Komunistickou stranou Čech a Moravy není nic moc, bude z toho jistě silný mediální tlak, a možná levicová převaha čtyř hlasů při známé disciplinovanosti poslanců neznamená zrovna pevnou vládní skálu. U menších stran jde o mírnou obměnu oproti minulosti. Je totiž možné, že kromě stabilní, byť lehce ztrácející KSČM, mají do Poslanecké sněmovny nakročeny další tři formace, KDUČSL, TOP 09 a Věci veřejné. Jde o strany spíše pravicového spektra a tedy zřejmě koaliční partnery ODS. Jak tak počítáme, vychází nám opět situace lehce patová. Jejím řešením by snad byla jen mnoho let různě vzývaná koalice velkých stran, tedy ODS a ČSSD. K ní se ale obě strany staví tradičně rezervovaně, i nový lídr ODS Nečas by prý před ní dal raději přednost předčasným volbám. Kdo si tedy myslel, že volby mohou přinést kýženou stabilitu, může být zatím spíše zklamán. A jen doufat, že politikové se alespoň poučili v tom, že případné předčasné volby budou muset tentokrát vypsat správně.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává komentátor Českého rozhlasu 6 Radko Kubičko.

Řízení letového provozu uzavřelo vzdušný prostor pro dopravní letadla

Eva ODSTRČILOVÁ:
Řízení letového provozu uzavřelo vzdušný prostor pro dopravní letadla. Oblak sopečného popela z Islandu se totiž pomalu dostal i nad naše území. Jak dlouho může omezení trvat, to ví Bohumil Techlovský z Českého hydrometeorologického ústavu.

Bohumil TECHLOVSKÝ, Český hydrometeorologický ústav:
Během neděle frontální zóna by měla vyjet někam na jižní Skandinávii, takže předpokládám, že v neděli se z toho dostaneme, že se ten letový provoz obnoví, ale mám obavy z toho příštího týdne, pokud ta islandská sopka bude soptit i nadále stejnou intenzitou, tak mám obavy, že se ta situace bude možná už v úterý opakovat a těžko odhadovat ten konec.

Václav Klaus se v neděli zúčastní pohřbu polského prezidenta Lecha Kaczyńského

Eva ODSTRČILOVÁ:
Prezident Václav Klaus se v neděli zúčastní pohřbu polského prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho choti, i kdyby mrak sopečného prachu znemožnil jeho přepravu letadlem. Prezidentský pár by do Krakova na smuteční obřad odjel vlakem. Pohřbu se zúčastní i premiér Jan Fischer. Celá česká delegace mířící na nedělní státní pohřeb by měla být čtyřčlenná. Druhá delegace z parlamentu, která se měla zúčastnit zítřejší smuteční akce ve Varšavě, z Česka kvůli potížím v leteckém provozu nepojede. Předseda sněmovny Miloslav Vlček a místopředseda Senátu Jiří Liška totiž svou cestu zrušili. Nepojede ani další členka delegace, místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Česko bude na zítřejším smutečním obřadu zastupovat velvyslanec s vojenským přidělencem.

Malé letadlo s českou značkou z neznámých důvodů explodovalo nad Rakouskem

Eva ODSTRČILOVÁ:
Malé letadlo s českou značkou z neznámých důvodů explodovalo nad Rakouskem nedaleko hranic s Českem. Pilot nehodu nepřežil. Původně agentury informovaly, že letoun řídil český občan. Ultralehký stroj havaroval nedaleko Linze, poté, co vybuchl, zavadil o střechu statku a v plamenech se zřítil na louku za ním. Příčinu neštěstí začala vyšetřovat rakouská policie. Osmapadesátiletý pilot podle ní mířil do Česka. Zatím to prý nevypadá, že by příčinou pádu mohl být mrak sopečného prachu z islandské sopky.

Premiéru opery La Traviata od Giuseppe Verdiho uvede Moravské divadlo v Olomouci

Eva ODSTRČILOVÁ:
Premiéru opery La Traviata od Giuseppe Verdiho dnes uvede Moravské divadlo v Olomouci. Do Olomouce se titul vrací po 17 letech. Operu na motivy slavného románu Alexandra Dumase mladšího Dáma s kaméliemi režíruje hostující Martin Otava.

Martin OTAVA:
Na straně jedné je nezkušený lyrický, rozervaný, zamilovaný mladý tenor Alfréd, které miluje prostitutku. A pak proti tomuto názoru stavím názor společnosti kolem Violety i názor její vlastní, kterážto společnost preferuje pouze přátelství ano, radovánky ano, ale proboha jenom ne láska. Takže vlastně z této konfrontace těchto dvou názorů vzniká skutečné drama, které je až mnohdy brutální a o tom se snažíme hrát tuto Traviatu.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A jaká jsou témata následujících minut? Budou státní rozpočty evropských zemí schvalovat bruselští úředníci? A jak chtějí ČSTV, největší sportovní organizaci v Česku, změnit kandidáti na post předsedy.

Budou státní rozpočty evropských zemí schvalovat bruselští úředníci?

Jan BUMBA, moderátor:
Státní rozpočty zemí Evropské unie by mohly ještě před národními parlamenty posuzovat úředníci v Bruselu a rada členských států. Nejdřív by se taková rozpočtová koordinace měla týkat zemí platících eurem. S tímto návrhem přišla na neformální schůzku ministrů financů v Madridu sedmadvacítky Evropská komise. S jakým ohlasem se její myšlenka setkala? Ve španělské metropoli je náš zpravodaj Pavel Novák. Dobrý den.

Pavel NOVÁK:
Hezký podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pavle, jak by takové společné řízení rozpočtových politik jednotlivých států mělo vypadat podle představ komise?

Pavel NOVÁK:
Má jít o jakési předběžné posuzování národních rozpočtů jednotlivých států ostatními zeměmi v Evropské unii, ale, jak jsi říkal, nejdříve se má tato praxe týkat hlavně zemí v eurozóně, podle eurokomisaře pro hospodářské záležitosti Oliho Rehna je potřeba posílat rozpočtovou koordinaci v rámci Unie, protože vlastně dnes jsou ty výhledy rozpočtu ve stabilizačních a konvergenčních programech jednotlivých zemí založené na jejich vlastních a často optimistických odhadech hospodářského vývoje a ostatní země nemusejí tu jejich situaci vidět už tak optimisticky. Proto by měly ty návrhy rozpočtu nebo jejich hlavní rysy posoudit nejdříve úředníci Evropské komise, potom také ostatní členské země eurozóny, to znamená, hlavně rada ministrů financů a potom může vydat nějaké doporučení tomu kolegovi, co je v rozpočtu potřeba upravit, aby to, řekněme, neohrožovalo ostatní členy eurozóny. A potom by mělo dojít až ke schválení v národním parlamentu. Dnes se tady odehrála taková první debata o té myšlence rozpočtového dohledu, komisař Oli Rehn dostal celkem pozitivní reakci, a proto tedy konkrétní návrh takového opatření předloží 12. května.

Jan BUMBA, moderátor:
Ani si nechci představovat, jaký poprask může takováhle myšlenka vyvolat. Jak se k té myšlence, že by o národních rozpočtech nejprve tedy rozhodovaly všechny země eurozóny a pak až národní parlamenty, zatím staví zástupci jednotlivých zemí?

Pavel NOVÁK:
Ono je to zatím jenom v takovém počátečním stádiu, takže asi ten hlavní poprask nastane až se dojde ke konkrétům, ale dnes pravděpodobně komisaře Rehn žádné striktní odmítnutí neslyšel, alespoň to tak říkal, stoprocentně podporuje tu myšlenku předseda eurozóny, lucemburský premiér JeanClaude Juncker, podle něj má smysl diskutovat s ostatními kolegy základní směřování národních rozpočtů a rozhodně to podle něj neznamená posilování nějaké pozice v Bruselu na úkor členských zemí.

JeanClaude JUNCKER, lucemburský premiér:
Nejde tu o odebírání specifických pravomocí národním státům nebo jejich parlamentům, je to o sdílení informací, aby každý z nás znal obecné směřování rozpočtu sousedních a dalších zemí eurozóny, abychom se mohli pokusit ovlivnit rozpočet, který by šel proti zájmům ostatních, nebo aby se národní rozpočet přizpůsobil podle toho, co zazní v té předběžné debatě rady ministrů financí eurozóny.

Pavel NOVÁK:
Takže na úrovni celé Unie musí existovat synchronizovaná fiskální politika, to si myslí i slovenský ministr financí Ján Počiatek. Podle něj panuje obecní souhlas zemí eurozóny s takovou myšlenkou.

Ján POČIATEK, slovenský ministr financí:
Je tu nějaký strategický záměr, s kterým ne všichni souhlasí. A když upozorňují, že bude to potom otázka toho, že /nesrozumitelné/ parlament a kdo vlastně o čem rozhoduje, ale když jsme jedno seskupení a fungujeme v jednom seskupení a máme mít nějaká společná pravidla, tak já si myslím, že dříve či později musí dojít k tomu, že komise bude mít větší pravomoci.

Jan BUMBA, moderátor:
Tolik tedy slovenský ministr financí Ján Počiatek. Pavle, prosím, ještě na jinou notu, abych tak řekl, ovlivnilo nějak schůzku ministrů financí eurozóny to dnešní uzavření vzdušného prostoru nad částí Evropy?

Pavel NOVÁK:
Samozřejmě se to dotklo té přítomnosti ministrů tady, někteří zkrátka nemohli přiletět, například z Dánska, Irska, Spojeného království, ze Švédska, z Polska, také z Belgie, některé z těch ministrů zastoupili buď členové delegace, kteří už tady byli, řekněme, o den dřív nebo stačili odletět dříve, než se vzdušný prostor nad těmi zeměmi musel uzavřít, ze dvou zemí kvůli tomu sopečnému prachu nepřiletěl nikdo, zastoupili je tady zdejší velvyslanci v Madridu, problém dostat se sem měli i komisaři pro hospodářské záležitosti Oli Rehn a pro vnitřní trh Michel Barnier, na tiskové konferenci Oli Rehn dokonce žertoval, že už si mysleli, že budou muset jako za starých časů jet nočním vlakem z Bruselu do Paříže, z Paříže do Madridu, ale stihli poslední letadlo z Orly, než mrak přišel až nad Francii, takže se sem dostali včas, ale teď někteří politici řeší jiný problém a to, jak se dostat zpět, protože ta oblast s vyloučením leteckého provozu nad Evropou se rozšiřuje.

Jan BUMBA, moderátor:
Z Madridu zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák. Děkuji za informace, na slyšenou.

Pavel NOVÁK:
Na slyšenou.

A jak chtějí ČSTV změnit kandidáti na post předsedy

Jan BUMBA, moderátor:
Český svaz tělesné výchovy čeká zítra změna v nejvyšším vedení. Dlouholetého předsedu Vladimíra Srba vystřídá jeden z trojce kandidátů. O novém předsedovi rozhodne valná hromada ČSTV v Nymburce. Podrobnosti připojuje Ondřej Suchan.

Ondřej SUCHAN:
Český svaz tělesné výchovy je největší sportovní organizací v České republice, ke které se hlásí více než jeden a půl milionu členů. Sjednocené sportovní svazy a regionální sdružení hospodaří s majetkem přesahujícím 50 miliard korun. V posledních letech ale výrazně ubylo prostředků na každodenní činnost. Chybí finance nejen z veřejných zdrojů, ale i ze společnosti Sazka, ve které má ČSTV více než dvoutřetinový podíl. Loterijní gigant každoročně zasílal do svazové pokladny více než 600 milionů korun. Předražená výstavba O2 Aréna ale srazila dotace na čtvrtinu. Mnoho sportovních svazů už také hlásí existenční potíže, nejen propad financí, ale vyčítá velká část funkcionářů Vladimíru Srbovi, který stál v čele organizace poslední dvě dekády. Kritici upozorňují i na fakt, že se ČSTV pod jeho vedením ani 20 let po revoluci nezbavila nálepky komunistického molochu a přežitku takzvaných starých časů. Výrazně zmodernizovat svaz a nastolit profesionální debatu s politiky o financování sportu chce také každý ze tří kandidátů sobotní volby. Bývalý šéf Českých radiokomunikací Miroslav Čuřín. Současný místopředseda ČSTV Pavel Kořan. A generální sekretář Svazu kulturistiky a fitness Stanislav Pešát. Který z těchto pánů bude v dalších 4 letech řídit Strahov, by mělo být jasné během sobotního odpoledne. V tajné volbě, která se pravidly podobá volbě prezidentské, rozhodne 72 zástupců sportovních svazů a 85 volitelů z řad regionálních složek ČSTV.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává Ondřej Suchan. Do naší debaty se můžete také zapojit na emailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz, můžete nám napsat i SMS na číslo 9077704. A našimi hosty jsou dnes večer právě kandidáti na post předsedy ČSTV, bývalý ředitel Českých radiokomunikací Miroslav Čuřín. Dobrý večer.

Miroslav ČUŘÍN, bývalý ředitel Českých radiokomunikací:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
A po telefonních linkách dosavadní místopředseda této organizace Pavel Kořán. Dobrý den.

Pavel KOŘÁN, místopředseda Českého svazu tělesné výchovy:
Z Nymburka dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A také někdejší kulturista Stanislav Pešát. Dobrý den i vám.

Stanislav PEŠÁT, bývalý kulturista:
Dobrý den na cestě do Nymburka.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, vezměme, prosím, první otázku trochu anketě, bude pro všechny stejná a prosím o stručnou odpověď. Potřebuje podle vás ČSTV zásadní změnu, pane Čuříne?

Miroslav ČUŘÍN, bývalý ředitel Českých radiokomunikací:
Budu velice stručný, je to přímo nezbytná nutnost.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kořáne?

Pavel KOŘÁN, místopředseda Českého svazu tělesné výchovy:
Samozřejmě vyplývá to i z těch úvodních vět, o kterých jste hovořil.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pešáte, je také potřeba nějaký zásadní řez?

Stanislav PEŠÁT, bývalý kulturista:
Ano, já si myslím, že rozhodně potřebuje ČSTV zásadní změnu.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak, a co je první věc, na kterou byste se ve funkci předseda ČSTV soustředili. Pane Pešáte?

Stanislav PEŠÁT, bývalý kulturista:
Tak já bych se soustředil především na zeštíhlení celého aparátu a řízení našich společností.

Jan BUMBA, moderátor:
Co to znamená?

Stanislav PEŠÁT, bývalý kulturista:
Myslím si, že skutečně naše ČSTV pracuje, řekněme, starým socialistickým systémem a potřebuje lepší manažerské vedení.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kořáne, jaký by byl váš první krok nebo první kroky?

Pavel KOŘÁN, místopředseda Českého svazu tělesné výchovy:
Víte, trošku se usmívám, protože zužovat aparát, který je v jednotkách lidí, je argument, který svědčí o hluboké neznalosti problematiky ČSTV, ale to je teďka jedno. Já bych samozřejmě dal zcela jednoznačně přednost okamžitému vyjednávání s politickými reprezentacemi a k tomu je připraven výkonný výbor, který bude, doufám, v tom složení, který zároveň vyjednávám.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Čuříne, kdybyste vy byl po tomto víkendu předsedou ČSTV, také byste nejprve začal vyjednávat s politiky?

Miroslav ČUŘÍN, bývalý ředitel Českých radiokomunikací:
Tak předně bych byl velice rád, kdyby byl postavený kvalitní tým, to znamená, zvolení lidé, kteří budou schopni pro další pokroky ve sportu udělat co nejvíce. Součástí samozřejmě těch prací prvních, kterých bude, připravit se na jednání s politiky, protože čekají nás volby, po volbách vznikne nová vláda a je nutné už k ní přistoupit s tím, že bude mít ČSTV jasný program a vizi budoucna, co chce dělat.

Jan BUMBA, moderátor:
A s politiky chcete jednat proto, že z nich chcete vymáčknout víc peněz?

Miroslav ČUŘÍN, bývalý ředitel Českých radiokomunikací:
Samozřejmě, je to cesta, jak dostat peníze do sportu, to znamená, je třeba mít od politiků pomoc nejen ve shánění peněz, ale pomoc, aby se udělaly základní zákony, které pomohou propagovat a pomohou teda získat finance pro sport.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, všichni říkáte, že ČSTV potřebuje změnu, myslíte, proč myslíte, že právě vy jste nositeli této změny, pane Kořáne, vy jste místopředsedou ČSTV od roku 98, teď začnete dělat všechno jinak?

Pavel KOŘÁN, místopředseda Českého svazu tělesné výchovy:
Nezačnu dělat všechno jinak, naopak jsem hrdý na spoustu dobrých skutků a činů, které se v nedávné historii učinily, ale jsem si samozřejmě vědom toho, že je člověk limitován prostředím, dobou, spolupracovníky a celou řadou dalších samozřejmě ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže vy jste chtěl a nemohl jste?

Pavel KOŘÁN, místopředseda Českého svazu tělesné výchovy:
Prosím?

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste něco chtěl změnit a nemohl jste?

Pavel KOŘÁN, předseda Českého svazu tělesné výchovy:
Takhle bych to neřekl, chtěl bych pokračovat v tom, co je rozjetého, chtěl bych využít zkušeností a znalostí prostředí, které mám, chtě bych využít cest, které mám už do politických struktur, protože samozřejmě nezačínáme z nuly, ale pokračujeme v jednáních, které jsme již absolvovali, a to samé se týká i dalších státních institucí, včetně ministerstva školství.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pešáte, vy jste určitě četl v novinách, že vaše kandidatura byla pro leckoho překvapení. Proč kandidujete?

Stanislav PEŠÁT, bývalý kulturista:
Ano, muselo to být překvapení, protože jsem se rozhodl na poslední chvíli. Moje rozhodnutí bylo jasné a rychlé a kandiduji proto, ať to Pavel říká, že to je hluboká neznalost, to je trošku podpásovka u člověka, který v ČSTV pracuje mnoho let, ale v každém případě jdu kandidovat proto, protože si myslím, že v poslední době to mužstvo bylo, řekněme, neúspěšné a je třeba změnit trenéra.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Čuříne, a vaše kandidatura, jaký je váš vztah ke sportu, dělal jste třeba někdy manažera ve sportovní organizaci?

Miroslav ČUŘÍN, bývalý ředitel Českých radiokomunikací:
Tak mám za sebou i částečnou funkcionářskou zkušenost, někdy kolem roku 75 jsem aspoň tři roky byl šéfem jednoho basketbalového týmu, který byl na ... jednou v první lize, jednou v druhé lize, čili když jsme u toho, tak byly to teda Závody Praha, který pak přešel do Slavie Praha.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrá ...

Miroslav ČUŘÍN, bývalý ředitel Českých radiokomunikací:
... takže tam jsem funkcionařil.

Jan BUMBA, moderátor:
... a tam tehdy vás to chytlo a teď je konečně čas?

Miroslav ČUŘÍN, bývalý ředitel Českých radiokomunikací:
Ne, to mě zase jako tak úplně nechytlo, já jsem to dělal bokem ke své práci samozřejmě. A spíš, že jsem ten basket i hrál a přešel jsem plynule do této funkce.

Jan BUMBA, moderátor:
A to vás kvalifikuje k tomu, abyste teď se stal předsedou ČSTV?

Miroslav ČUŘÍN, bývalý ředitel Českých radiokomunikací:
Já si nemyslím jako, já bych řekl z druhé strany, že je mi možno vidět na sportovních akcí, nejen teda na různých úrovních, čili sport mě velice zajímá od malička a znám ho i, myslím si, zevnitř minimálně asi na té úrovni, jako lidé, kteří ostatně se mnou teď kandidují.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, z vašich odpovědí je zřejmé, že velkým problém českého sportu je nedostatek peněz, nedostatek financí, s tím je spojeno i to, jaké postavení vůbec má sport ve společnosti. Kdo podle vás může za to, že přinejmenším od roku 2007 tak dramaticky klesly příjmy sportu od Sazky. Pane Pešáte?

Stanislav PEŠÁT, bývalý kulturista:
No, tak samozřejmě my jsme se rozhodli v našem prostředí sportovním, že si ten stánek postavíme. Myslím si, že od počátku jsme věděli, ač jsme byli přesvědčováni jinak, že ta hala nás bude stát moc peněz, netušili jsme, že to bude tak dramatické a že nás to pošle až tak do kolen, je samozřejmé, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
No, ale za to rozhodnutí je někdo zodpovědný, tak já se ptám kdo?

Stanislav PEŠÁT, bývalý kulturista:
No, a to je přesně ono, co já říkám, čili ti, co o tom rozhodovali a přesvědčili předsedy svazu, ať zvednou ruku pro stavbu, musí bohužel ven.

Jan BUMBA, moderátor:
Tím myslíte i třeba pana Kořána?

Stanislav PEŠÁT, bývalý kulturista:
No, myslím si, že, takhle, Pavel je neskutečně zkušený funkcionář, máme spolu dobrý vztah, tam v tom problém není, ale zodpovědnost by za svoje rozhodnutí a řízení měl každý vést.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kořáne, selhala ČSTV jako hlavní akcionář Sazky, když souhlasil se stavbou Sazky Arény a způsobem jejího financování?

Pavel KOŘÁN, místopředseda Českého svazu tělesné výchovy:
Já jsem přesvědčený o tom, že neselhal, protože trošku zapomínáme zase na kulisu doby, ve které se to rozhodnutí odehrávalo, jsem přesvědčený o tom, že kdokoliv z těch, kteří říkají, že to bylo selhání v atmosféře úspěchu obrovské společenské nálady po Naganu, před mistrovstvím světa za definování podmínek, které vládní zmocněnec a tudíž tedy stát přislíbil v podpoře při výstavbě Arény ...

Jan BUMBA, moderátor:
A myslíte, že nějaká sportovní euforie může mít vliv na tak zásadní ekonomická rozhodnutí?

Pavel KOŘÁN, místopředseda Českého svazu tělesné výchovy:
Ekonomická rozhodnutí byla doprovázena samozřejmě řadou podmínek, které jsme v dobré víře předpokládali, že budou naplněny.

Jan BUMBA, moderátor:
A kde se stala ta chyba.

Pavel KOŘÁN, místopředseda Českého svazu tělesné výchovy:
A bohužel pak došlo k tomu, že jak v politické rovině, tak z pohledu participace státu najednou začala jedna podmínka za druhou selhávat.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže vy myslíte, že chyba byla na straně státu?

Pavel KOŘÁN, místopředseda Českého svazu tělesné výchovy:
Je to jeden z okamžiků, který k tomu přispěl, ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Počkejte, ale ČSTV je hlavní akcionář Sazky?

Pavel KOŘÁN, místopředseda Českého svazu tělesné výchovy:
Ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak, tak, proč stát, přece ČSTV musel mít rozhodné slovo nebo ne?

Pavel KOŘÁN, místopředseda Českého svazu tělesné výchovy:
Za prvé, to byla společenská objednávka, řekněme, zástupce státu, protože s tím nápadem přišel vládní zmocněnec. A ČSTV a sportovní prostředí a koneckonců ostatní akcionáři Sazky potom vyhověli této žádosti a přišlo s modelem, jak případnou ostudu neuspořádání mistrovství světa v ledním hokeji vyřešit.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Čuříne, řekl byste, že stavba Sazky Arény byla jednoznačně chyba?

Miroslav ČUŘÍN, bývalý ředitel Českých radiokomunikací:
Tak jak se nakonec teda jaksi realizovala, jakým způsobem, vidíme, že byla.

Jan BUMBA, moderátor:
A myslíte, pánové, že nese nějakou osobní odpovědnost, nemyslím teď nejen za výstavbu Sazka Arény, ale obecně zafinancování sportu, nese osobní odpovědnost generální ředitel Sazky Aleš Hušák? Pane Čuříne?

Miroslav ČUŘÍN, bývalý ředitel Českých radiokomunikací:
Je to těžká otázka, samozřejmě neměl jednoduché a lehké rozhodování, když začala se tato akce dít, pokud se rozhodl, že to takto zrealizuje, je to skutečně jeho rozhodnutí a nechtěl bych nějakým způsobem teďko komentovat dopady.

Jan BUMBA, moderátor:
A jste pro odvolání pana Hušáka z postu šéfa Sazky?

Miroslav ČUŘÍN, bývalý ředitel Českých radiokomunikací:
Já nemá tak dalece, jak jsme /nesrozumitelné/, nemám tak dalece podklady o tom, jak ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ale kdybyste, kdybyste byl šéf ČSTV, tak jste, tak jste zástupcem hlavního akcionáře.

Miroslav ČUŘÍN, bývalý ředitel Českých radiokomunikací:
Kdybych byl šéf ČSTV, samozřejmě, tak určitě nebudu jednat zbrkle a nebude první krok, že odvolám pana Hušáka, ale napřed si musím zjistit skutečně, jak efektivně Sazka jako taková firma funguje.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pešáte, váš pohled, myslíte, že Aleš Hušák je dobrý ředitel Sazky?

Stanislav PEŠÁT, bývalý kulturista:
To si rozhodně myslím, Aleš Hušák je nesmírně zkušený manažer a zodpovědný manažer.

Jan BUMBA, moderátor:
A nehraje vám v tom něco zvláštního, že příjmy do Sazky klesají?

Stanislav PEŠÁT, bývalý kulturista:
No, tak ta /nesrozumitelné/ je jasná, postavili jsme Sazku Arénu, tak jí splácíme, tak logicky ty peníze nejdou tam, kde bychom je potřebovali. A musíme splácet Sazku. Ale odvolání pana Hušáka v této chvíli podle mě není na pořadu dne.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kořáne, pokud vím, tak vy také spíše podporujete pana Hušáka v pozici ředitele Sazky, je to tak?

Pavel KOŘÁN, místopředseda Českého svazu tělesné výchovy:
Je to tak, ale trošku mě překvapuje ten kotrmelec, který jste teďka udělal, protože od problémů financování českého sportu, které je daleko hlubší záležitostí, mohli bychom uvést argumenty ve srovnání se zeměmi Evropské unie, které vnímají sport naprosto jinak, než Česká republika, jsme najednou se dostali k jedné fyzické osobě, která rozhodně nemůže nést ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ptám se na financování, na financování sportu ze strany Sazky, což si myslím, že je poměrně legitimní a zároveň v této, v tomto kontextu ještě jedna věc, jak byste vysvětlovali daňovým poplatníkům, že by měli dát více peněz na sport, když si šéf organizace, jež má sport financovat, staví vilu na Menorce za desítky milionů, manažeři Sazky za ním létají na jednání, za peníze Sazky, pane Kořáne.

Pavel KOŘÁN, místopředseda Českého svazu tělesné výchovy:
Nemáte zase úplné informace, jestli to má vilu takovou či jinou, to je záležitostí jeho osobní samozřejmě. Já nebudu tady obhajovat, jestli na to má právo nebo nemá, já myslím, že to je zcela evidentní, samozřejmě nemluvíte o jeho dalších aktivitách podnikatelských ...

Jan BUMBA, moderátor:
Já se ptám na to, jak byste tohle vysvětlovali veřejnosti?

Pavel KOŘÁN, místopředseda Českého svazu tělesné výchovy:
Já bych veřejnosti vysvětloval to, že sport má ohromný význam pro kvalitní život každého jednotlivce a samozřejmě z tohoto pohledu by k tomu měl přistupovat také, také stát.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pešáte, prosím vás, ještě poslední větu, jak vy byste zdůvodnil daňovým poplatníkům, že mají dát víc peněz na sport?

Stanislav PEŠÁT, bývalý kulturista:
Tak tady musím potvrdit Pavlova slova, protože skutečně stát se musí lépe postarat o celkový vývoj sportu v naší zemi. A co se týká toho, kam míříte, tak znova opakuji, že v této chvíli Sazka není na pořadu dne.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji, pánové, za vaše názory, tři kandidáti na post předsedy ČSTV, někdejší kulturista Stanislav Pešát. Dosavadní místopředseda ČSTV Pavel Kořán. A bývalý ředitel Českých radiokomunikací Miroslav Čuřín.

Herec Cleese si kvůli islandské sopce vzal taxi z Osla do Bruselu

Jan BUMBA, moderátor:
A nakonec vulkanický prach nad Evropou, který doslova paralyzoval leteckou dopravu, změnil plány i řadě známých osobností, třeba britskému herci Johnu Cleesovi, členovi známé skupiny Monty Python. Ten se k dopravním problémům postavil stejně statečně, jako ke svým televizním skečům, které už dohrály tisíce diváků. Tedy slzám smíchu.

Vojtěch BERGER:
Clees se potřeboval dostat z norského Osla domů do Londýna. Když ale zjistil, že žádná letadla nelétají a všechny vlakové i lodní spoje jsou vyprodané, zvolil přesně takové řešení, jaké by asi vybrali hrdinové "Montypythonských" filmů, tedy nečekané a trochu šílené. Vytočil příslušné číslo a objednal si taxík. Autem se do Británie, jak známo, z jižní Skandinávie, dostává poměrně špatně, a tak Clees zavelel taxikáři nabrat nejdřív směr Brusel. Za cestu dlouhou 1500 kilometrů zaplatil v přepočtu asi 100 tisíc korun. Ve skutečnosti to nebyl nijak originální nápad, taxislužba v Oslu uvádí, že kvůli vulkanickému mraku si lidé berou taxíka běžně na cesty třeba do Stockholmu. Britský komik jel ale přece jen výrazně dál. Pikantní je i to, že svoje poslední herecké turné sedmdesátiletý Clees zdůvodňoval finanční tísní, do které se dostal po náročném rozvodu se svou třetí ženou, milionový výlet taxíkem si přesto podle svých slov vychutnal. Když sedal do auta, vzpomněl si prý v souvislosti s dopravním kolapsem na jeden vtip. "Víte, jak rozesmát Pána Boha?" "Řekněte mu prostě, co máte v plánu."

Jan BUMBA, moderátor:
Uzavírá Vojtěch Berger.

Pozvánka na nedělní pořad Radiofórum

Jan BUMBA, moderátor:
18 hodin 57 minut. Před koncem pátečních Ozvěn dne ještě pozvánka nedělnímu Radiofóru.

Václav SOCHOR:
Tuto neděli budou hosty Radiofóra bývalý poslanec Oldřich Kužílek spolu s politologem Pavlem Šaradínem. Jako obvykle na ně po 17 hodině bude čekat výběr z události uplynulého týdne. Ptát se budu já, ale také vy, pokud zavoláte k nám do studia, anebo napíšete už teď na adresu radioforum@rozhlas.cz. Na slyšenou v neděli v podvečer.