Ozvěny dne 16. března 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová chce pomocí tabulek sjednotit určování výše alimentů.

Daniela KOVÁŘOVÁ, ministryně spravedlnosti:
Výživné by se pohybovalo v rozmezí od 9 do 24 procent příjmů rodiče.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
České dráhy utratí rekordních 16 miliard korun za nákup a modernizaci vagonů, říká generální ředitel Petr Žaluda.

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Budou se měnit čalounění, budou se měnit podlahy, mění se toalety, těsnění oken, topení.

Jan BUMBA, moderátor:
Při protestech v thajském Bangkoku dnes tekla krev, přesto ale protivládní demonstrace měla klidný průběh.

redaktor:
Tisíce lidí darovaly krev, kterou pak opoziční vůdci vylili před úřadem vlády. Chtěli tak symbolicky dokázat své odhodlání přinést i nejvyšší oběť.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Počasí, v noci a zítra bude oblačno až zataženo, teploty do plus 9 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Renata Kropáčková a Jan Bumba.

Tabulky určující výši alimentů

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
9 až 24 procent z platu rodiče by mělo dělat výživné na jedno dítě podle představ ministerstva spravedlnosti. To vypracovalo předběžné tabulky určující výši alimentů, ve kterých zohlednilo věk dítěte. Tabulky mají být pouze orientační a měly by sloužit jak soudcům při vypočítávání výživného, tak i rodičům.

Zbyněk ZIKMUND:
Cílem ministerstva spravedlnosti je sjednotit určování výše výživného. Na dítě do 5 let by rodič mohl v budoucnu platit zhruba 9 až 13 procent z platu. Na šestileté až devítileté dítě 11 až 15 procent a tak dále. Čím starší, tím větší část platu na výživné půjde. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová ale říká:

Daniela KOVÁŘOVÁ, ministryně spravedlnosti:
Tyto částky ovšem nejsou definitivní, podle prvních reakcí odborné veřejnosti, zejména soudců specializujících se na tuto problematiku, se dá předpokládat, že ta procenta budou spíš vyšší.

Zbyněk ZIKMUND:
Tabulky by se měly po skončení připomínkového řízení začít v květnu na zkoušku používat. Budou ale doporučující. Definitivní rozhodnutí vždy zůstane na každém soudci. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
O navrhovaných tabulkách na výživné bude v publicistické části Ozvěn dne po půl sedmé diskutovat ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová s prezidentem Soudcovské unie Tomášem Lichovníkem.

České dráhy chtějí polidštit svůj vozový park

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
České dráhy chtějí polidštit svůj vozový park. Do oprav starých vagonů a nákupu nových hodlají investovat 16 miliard korun. Letos vypsané tendry mají pokrýt období do roku 2014. Letos půjde na rekonstrukce starších rychlíkových vozů 100 milionů. Jak budou vypadat, popsal generální ředitel Českých drah Petr Žaluda.

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Velké rekonstrukce typu jídelních vozů, těch budou zhruba desítky, co se týká těch humanizovaných vozů, těch bychom chtěli vypsat zhruba stovky vozů. Budou se měnit čalounění, budou se měnit podlahy, mění se toalety, těsnění u oken, topení, to znamená ty věci, který cestující vnímá na první pohled.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Na koleje letos vyjede také 11 nových souprav City Elefant nebo 46 jednotek Regionova. Celkově dají dráhy do modernizace vozidel v tomto roce 4,5 miliardy korun.

Policie možná začne vyšetřovat žhářský útok v ostravské kolonii Bedřiška jako pokus o vraždu

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Policie možná začne vyšetřovat žhářský útok v ostravské kolonii Bedřiška jako pokus o vraždu. Kriminalisté také začali intenzivně prověřovat nové informace, které zjistil Radiožurnál. Našli jsme svědka, který potvrdil, že pravicoví radikálové se jeho a ostatních starousedlíků vyptávali, jak se jim v sociálně vyloučené lokalitě žije. Připomeňme, že o víkendu neznámý pachatel hodil zápalnou lahev do dřevěného domku romské rodiny.

Andrea ČÁNOVÁ:
Máme výpověď jednoho z místních obyvatel, který potvrdil, že ho přímo v této lokalitě v minulosti oslovili pravicoví radikálové. Tento muž si přál zůstat v anonymitě, ale redakce jeho totožnost zná.

osoba:
Každopádně se ptali, jak to tady chodí, jaká je situace prostě tady a jak se tady žije.

Andrea ČÁNOVÁ:
Šéf ostravských kriminalistů Radovan Vojta potvrdil, že naše informace už začali prověřovat.

Radovan VOJTA, šéf ostravských kriminalistů:
Myslíme si, že osobu, která vám tuto informaci podala, jsme ztotožnili, zjistíme bližší informace k tomu, každopádně tuto informaci nebereme na lehkou váhu a prověřujeme jí.

Andrea ČÁNOVÁ:
Policisté v osadě posílili hlídky a místní občané už nechtějí zakládat domobranu. Pro Radiožurnál Andrea Čánová, Ostrava.

Místo ekonomické krize by mělo Česko řešit výši svých státních dluhů

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Místo ekonomické krize by mělo Česko řešit výši svých státních dluhů. Na jubilejním stém žofínské fóru to řekl prezident republiky Václav Klaus, podle kterého je potřeba minimalizovat roli státu v ekonomice, snížit daně nebo reformovat důchodový a zdravotnický systém.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Roli státu v naší ekonomice a spolu s ní i objem peněz vybíraný z kapes daňových poplatníků je třeba snižovat. Stejně tak je třeba omezovat přebujelé sociální výdaje a provést důsledné reformy našeho důchodového systému i našeho zdravotnictví. Je třeba zapomenout na zvyšování daní lidem, kteří pracují, a firmám, které vytvářejí pracovní příležitosti.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Podle Klause je třeba také zrušit daňové úlevy vlivným skupinám a omezit dotace pro alternativní zdroje energie. Regulace proti krizi by byly podle prezidenta naopak kontraproduktivní.

Mezinárodní ekonomická konference Zlatá koruna

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Na tom, že stát by měl šetřit, aby se nedostal do krize veřejných rozpočtů, se shodli i účastníci dnešní mezinárodní ekonomické konference Zlatá koruna. Podle nich je v České republice příliš drahá státní správa, mandatorní výdaje rozpočtu jsou nebývale velké a nikdo dostatečně nekontroluje jejich efektivitu. Pokud jde o zvyšování daní, politici by k nim měli přistupovat rozumě a opatrně, aby naopak nedosáhli snížení příjmů státního rozpočtu. Varoval před tím například i ředitel Microsoftu pro Evropu Jan Mühlfeit.

Jan MÜHLFEIT, ředitel Microsoftu pro Evropu:
Pokud dysproporcionálně zvednete daně lidem, kteří přidávají hodnotu typicky pracovníci v té znalostí ekonomice, tak ty pravděpodobně se přesunou někam jinam. No, a pokud se týká korporátních daní, tak dneska musíme si uvědomit, že ta krize urychluje přesun některých pracovních míst do Asie, protože tlačí náklady firem strašně dolů a každé procento, které musí zaplatit ty firmy navíc, tak je důležité, a ty do 6, do 12 měsíců se velmi rychle mohou přesunout do Asie.

Cílem je prý ukázat Thajsku i světu, že vládní činitelé kráčejí v krvi vlastního lidu

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Třetím dnem pokračovaly v thajském hlavním městě opoziční demonstrace. Protesty jsou poklidné, i tak už ale tekla krev. Tisíce lidí dnes v Bangkoku darovaly krev, kterou pak vůdci protivládních protestů vylili před bránu sídla vlády, protože premiér Apchisit Vedžadžíva ingoroval jejich ultimátum a neodstoupil ani nevyhlásil předčasné volby, mělo jít především o symbolickou oběť.

Ondřej BOUDA:
Cílem je prý ukázat Thajsku i světu, že vládní činitelé kráčejí v krvi vlastního lidu. Protestující tak také chtěli dokázat, že stejně jako bojovníci za svobodu Thajska v minulosti i oni jsou připraveni prolít svou krev. Premiér Apchisit je ale odhodlán setrvat pod ochranou armády dokud protesty neskončí a dovést zemi do řádných parlamentních voleb, které by se měly konat koncem příštího roku. To se mu pravděpodobně podaří, protože červeným demonstracím už dochází dech. Pro chudé rolníky z venkova je finančně obtížné delší dobu nepracovat a pobývat v metropoli. Ondřej Bouda, Radiožurnál.

V Jeruzalémě pokračují pouliční bitky

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Zhruba 100 Palestinců a 14 izraelských policistů utrpělo zranění při rozsáhlých nepokojích ve východním Jeruzalémě. Arabští radikálové vyvolávali srážky v okupované části města v rámci takzvaného Dne hněvu. Ten vyhlásil hnutí Hamas v reakci na otevření obnovené synagogy ve Starém Městě a kvůli výstavbě domu pro židovské osadníky.

Břetislav TUREČEK:
Nepokoje se přelévaly mezi různými arabskými čtvrtěmi. Palestinci házeli kamení a zápalné lahve, policisté použili slzný plyn, ohlušující granáty i střelbu pogumovanými projektily. Izraelské bezpečnostní složky zatkly nejméně 60 Arabů a také jednoho židovského radikála, který chtěl proniknout k mešitě alAksá. Odpoledne se ale situace uklidnila a incidenty byly hlášené hlavně z uprchlického tábora Šuafat. Generální inspektor izraelské policie David Cohen prohlásil, že se neobává, že by krize přerostla v další palestinské povstání. Před tím varují někteří palestinští politici. Několik palestinských organizací už také k zahájení třetí intifády přímo vyzvalo. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Jeruzalém.

Výstava Zdeňka Sklenáře v Domě U Kamenného zvonu

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Galerie hlavního města Prahy právě otvírá v Domě U Kamenného zvonu výstavu Zdeňka Sklenáře. Letos v dubnu uplyne od narození tohoto významného českého výtvarníka 100 let. Velká retrospektivní výstava s názvem Deset tisíc věcí deset tisíc let ukazuje Sklenářovu především malířskou tvorbu. Návštěvníci ji mohou vidět až do 6 června. S dílem tohoto malíře, ilustrátora a pedagoga se v Čechách setkal asi každý a to třeba jen při četbě Starých řeckých bájí a pověstí, které ilustroval. Více Radiožurnálu řekl umělcův synovec Zdeněk Sklenář, který je spoluautorem výstavy.

Zdeněk SKLENÁŘ, synovec:
Je známý tím, že se o něm říkalo, že je alchymista české malby. Vrstvil jednotlivé hmoty, do polozaschlých vrstev řezal nožem, což byl jev velmi vzácný, vkládal do nich ještě dávno /nesrozumitelné/ nejrůznější předměty, které vlastně důmyslně zakomponoval do té plochy obrazu, ty obrazy vznikaly postupně často mnoho let.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co mimo jiné uslyšíte dále? Jak zásadně dokáží České dráhy zmodernizovat vlaky za 16 miliard a kde na tuto rekordní investici vezmou peníze. A proč OSN kritizuje ruské úřady za to, že se při výstavbě olympijských objektů v Soči nesnaží dostatečně chránit životní prostředí.

Jak zásadně dokáží České dráhy zmodernizovat vlaky za 16 miliard

Jan BUMBA, moderátor:
Vozový park Českých drah by měl projít zásadní obměnou. Vedení největšího dopravce v republice se rozhodlo vypsat výběrová řízení na dodávku nových a zmodernizovaných vlaků v hodnotě 16 miliard korun. Co všechno se dá za takovéto peníze pořídit. Naším hostem je generální ředitel Českých drah Petr Žaluda. Dobrý večer.

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane řediteli, proč právě nyní takováto investice?

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Tak já myslím, že všichni vnímáme zastaralost vozového parku Českých drah, já myslím, že to je reakce na zlepšené hospodaření Českých drah a dnes jsme představili největší historickou investici v dějinách.

Jan BUMBA, moderátor:
Tendry za celých těch 16 miliard chcete vypsat letos a uzavřít letos?

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Ano, výběrová řízení, řízení v této hodnotě by měla vypsána v průběhu letošního roku a já nevím, jestli všechna, všechny smlouvy podepíšeme, ale výběrová řízení budou vypsána v průběhu tohoto roku.

Jan BUMBA, moderátor:
A dejme tomu, že nejpozději v příštím roce očekáváte, že by měly být podepsány smlouvy?

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Určitě. A ty dodávky budou realizovány v průběhu let 2010 až 2014.

Jan BUMBA, moderátor:
Mluvíte o zlepšeném hospodaření, nicméně, kde na to, jak jste také říkal, rekordní investici České dráhy vezmou, 16 miliard.

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Jak jsem řekl, je to díky výraznému zlepšení hospodaření, v loňském roce jsme poprvé se dostali do provozního zisku plus jedné miliardy, v letošním roce očekáváme zdvojnásobení této částky na 2 miliardy, to znamená, to jsou prostředky, které firma vygeneruje ze své podnikatelské činnosti, plus samozřejmě díky vylepšenému hospodaření se k nám obrací i bankovní domy, to znamená, bude to kombinace vlastních zdrojů a externích zdrojů, to znamená bankovních úvěru leasingu.

Jan BUMBA, moderátor:
Jen bankovní úvěry, případně leasing, neplánujete vydávat dluhopisy?

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Ta otázka dluhopisu, ano, může to být také kombinace vydávání dluhopisů, ale my plánujeme my v rámci programu Vize 2012 velkou emisi dluhopisů v roce 2012, to znamená, do té doby to bude kombinace spíš těchto úvěrů a vlastních zdrojů.

Jan BUMBA, moderátor:
Na ty dluhopisy jsem se ptal i kvůli tomu, že když jste vydali dluhopisy za 2 miliardy na konci loňského roku, tak ministerstvo financí s tím moc nesouhlasilo, tomu se to příliš nelíbilo, nicméně dluhopisy jako takové nezavrhujete, jako prostředek financování?

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Ne, ne, určitě ne, já myslím, že my si vyjasňuje tu situaci s ministerstvem financí a myslím, že spějeme k nějakému vzájemnému porozumění.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžete to, prosím, trošku rozvést, znamená to, že ministerstvo financí už nemá námitky, abyste vydávali dluhopisy?

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Tam, myslím, probíhají průběžně jednání, já myslím, že ukazujeme ministerstvu financí výrazně lepší hospodaření a ukazujeme zároveň, že České dráhy budou schopny splatit dluhopisy z vlastní podnikatelské činnosti. O čem svědčí i ten zájem bank, které samozřejmě ani nechtěly za tyto dluhopisy žádné státní garance.

Jan BUMBA, moderátor:
V této souvislosti, pokud jde o úvěry a zájem bank, už máte nějaké sjednané nebo přislíbené, předjednané úvěry?

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Já myslím, že část těch, těch prostředků byla z těch vydaných dluhopisů a v současné době probíhají jednání na úrovni ekonomického náměstka se všemi velkými bankovními domy, to znamená, kde zatím je předčasně říct, s kterými bankami budeme spolupracovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane řediteli, myslíte, že tato investice drahám v konečném součtu třeba za pár let ušetří nějaké peníze, které by bylo nutné utratit za opravy?

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Určitě, tak já myslím, že ten rozsáhlý vozový park vyžaduje razantní obnovu, těch 16 miliard, to je, je to část nových jednotek, nových vozů a samozřejmě velká část zrekonstruovaných a samozřejmě, čím více budeme mít nových a rekonstruovaných, tím menší prostředky budeme schopni vynakládat postupně na opravy.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak ty peníze, teď zase myslím těch 16 investovaných miliard, rozdělíte, víte už přesně, kolik půjde na nákup nových souprav a kolik na modernizaci opravy stávajících?

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Já myslím, že úplně přesně se to, se to vyčíslit nedá, a já věřím, že tak hodně nebo nové jednotky budou v rámci regionálních operačních programů, tam jsme někde na úrovni zhruba 6 miliard, to znamená, to budou nové jednotky, zbytek budou hlavně rekonstrukce.

Jan BUMBA, moderátor:
Které vlaky nebo spoje budou modernizovány jako první, co přijde první na řadu?

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Já myslím, že jsou, teď jsou už vypsány tendry na, v těch regionálních operačních programech, to je kraj Vysočina, kraj Liberec, postupně k tomu přibývají ostatní kraje, to znamená, tam budeme znát nejdříve ty výsledky těch výběrových řízení.

Jan BUMBA, moderátor:
Nejdříve, to znamená kdy, kdy to poznají zákazníci?

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
No, zákazníci, ty tendry budou uzavřeny samozřejmě ty první během několika týdnů, samozřejmě ty dodací lhůty těch nových jednotek jsou někdy v průběhu 18 až 24 měsíců, ale samozřejmě ty rekonstruované uvidí naši cestující už koncem tohoto roku a v letech příštích.

Jan BUMBA, moderátor:
A nebudete muset kvůli této investici zvyšovat jízdné?

Petr ŽALUDA, generální ředitel Českých drah:
Ne, ne, ne, určitě ne. Snahou drah je přilákat více cestujících do vlaků, takže žádné zvýšení jízdného se neočekává.

Jan BUMBA, moderátor:
Generální ředitel Českých drah Petr Žaluda. Já vám děkuji za rozhovor. Ve studiu je nyní bývalý šéf Českých drah Emanuel Šíp. Na kolik uvážené jsou takovéto investice v tuto dobu?

Emanuel ŠÍP, bývalý generální ředitel Českých drah:
Tak já si myslím, že především to je splátka na obrovský dluh za minulá léta. Nicméně je třeba říct, že ta samotná suma 16 miliard, pokud vezmeme v úvahu to, že by ta dráha měla zůstat možná v dnešním rozsahu, tak je to příliš málo. My jsme tehdy, když jsem byl na ministerstvu, nechali udělat analýzu, kolik je potřeba skutečně investic do regionální dopravy a vyšlo to na 80, 100 miliard během 5 až 10 let, to znamená, ta částka by měla být, nemáli se odbourávat doprava na železnici, minimálně dvojnásobná.

Jan BUMBA, moderátor:
Příliš málo, ale myslíte, že by dráhy i dokázaly sehnat víc peněz v současné době?

Emanuel ŠÍP, bývalý generální ředitel Českých drah:
To nejsou dráhy, tohle to je v podstatě, stejně tak jako daňový poplatník, který tohle všecko zaplatí, takže je to otázka možností veřejného sektoru. A vlastně nikdo jiný tady investovat do železnice nebude.

Jan BUMBA, moderátor:
Nedá se ale říci, že je to modernizace maximum v rámci možného, alespoň tedy těch 16 miliard?

Emanuel ŠÍP, bývalý generální ředitel Českých drah:
No, tak v rámci možného, to je těžké. České dráhy byly velmi úspěšné v tom, že si opevnily monopol na celá léta dopředu, to znamená, sem žádný další investor nepřijde, to znamená, to, co bude v rozpočtu, co se bude moc dát do vozidel, to se dá, a nějakou transferovou cestou se to nakonec objeví v majetku Českých drah. Takže v podstatě asi je to maximum možného, asi nemůžeme čekat víc, ale taky to není žádný zázrak.

Jan BUMBA, moderátor:
Co myslíte, že by tedy bylo potřeba, skutečně v současné chvíli by bylo nutné zmodernizovat vozový park za desítky miliard korun?

Emanuel ŠÍP, bývalý generální ředitel Českých drah:
Zcela jednoznačně. Nemáli se odbourat tato doprava, i když některé tratě v podstatě už jsou jen symbolické, tam už skoro nikdo nejezdí, tak si myslím, že určitě. Je to značné.

Jan BUMBA, moderátor:
Kde by se měly ty peníze vzít?

Emanuel ŠÍP, bývalý generální ředitel Českých drah:
No, podívejte se, asi neexistuje žádná jedna zázračná cesta, státní rozpočet, který to zavinil tím, že nereformoval železnici, má svůj díl, regiony taky by měly najít nějaký prostor k většímu financování. No, a pak nějaké další cesty by měly fungovat v rámci, v rámci konkurence, v rámci vstupu dalších dopravců. Protože ti samozřejmě taky budou chtít si to nějak uhradit, ale nebudou mít tak složité systémy, jako má dnešní vedení, které mu v podstatě jeho roli vůbec nezávidím.

Jan BUMBA, moderátor:
Nicméně dráhy uzavřely dlouhodobé smlouvy s kraji na dopravní obslužnost, takže asi nějaká nová konkurence v nejbližších letech Českým drahám ...

Emanuel ŠÍP, bývalý generální ředitel Českých drah:
Nepřichází v úvahu, nejen proto, že ty smlouvy asi neumožní žádné velké pohyby nazpátek. A jednak proto, že investoři si to moc rozmyslí, protože mají spoustu jiných prostorů investovat. A takový třeba ... trh například v Polsku nebo i v Rumunsku se docela slušně rozvíjí.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že zastaralý vozový park je vůbec největší bolest Českých drah?

Emanuel ŠÍP, bývalý generální ředitel Českých drah:
Těžko říct, tam jsou bolesti všude. Nové vedení zdědilo obrovské komplikace, obrovské problémy od předchozích vedení a v podstatě za rok nebo dva by to nezvládl ani Pan Tau, na to je potřeba 5, 6 let, 8 let, možná 10 to dávat do pořádku. Obrovskou zátěží jsou například nádraží, kde se akce /nesrozumitelné/ nádraží zoufale nepovedla a dneska se v podstatě neví, jak dál. A ta nádraží chátrají, to je obrovský balvan na České dráhy, který tam v podstatě ani nepatřil. No, a spousta dalších ...

Jan BUMBA, moderátor:
Jak se tam dostal, říkáte, že tam nepatřil.

Emanuel ŠÍP, bývalý generální ředitel Českých drah:
No, to je otázka hltavosti předchozích vedení, která v podstatě si myslela, že musí mít jedny monolitní České dráhy se všemi železničáři, co v zemi existují a nikdy nic jiného. Tomu koneckonců pomohl i pan Dušek, který dneska je jako docela slušně mediální postavou. Prostě tehdy se myslelo, že budou jedny dráhy a ty nádraží, to byla cesta, jak to udělat, pak se počítalo, že České dráhy zpátky spolknou SŽDC, tu správu dopravní cesty a že bude vymalováno. No, a logicky ta nádraží blokují Českým drahám obchodní činnost, prostě to by, to je obrovský balvan, neuvěřitelný. A zase, ty investice, které tam byly zapotřebí, je 100, 150 miliard, možná 200 miliard korun.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale ty peníze tam nikdy nebyly. Říkáte, že se mělo modernizovat už dávno, ale kdy to mělo přijít?

Emanuel ŠÍP, bývalý generální ředitel Českých drah:
Od začátku jsem kritizoval akci Živé nádraží v tom, že ať tam byl výběr těch investorů jakýkoliv, přišly firmy, které jsou podinvestované, které nemají peníze.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud se podíváme na plány současného vedení Českých drah na to, kde vzít peníze, na tu šestnáctimiliardovou investici. Myslíte, že je vhodné pro České dráhy získávat prostředky třeba emisemi dluhopisů.

Emanuel ŠÍP, bývalý generální ředitel Českých drah:
No, podívejte se, dneska ty finanční, finanční nástroje jsou v podstatě na stejné úrovni, takže si myslím, že možná to je dobré proto, že se neplatí teď, ale že se bude platit někdy později, kdy možná ekonomika vybředne z té dnešní recese a bude to jednodušší splatit. Já si myslím, že to je legitimní cesta.

Jan BUMBA, moderátor:
Bývalý generální ředitel Českých drah Emanuel Šíp. Já vám děkuji, že jste přišel, na shledanou.

Emanuel ŠÍP, bývalý generální ředitel Českých drah:
Děkuju, na shledanou.

OSN kritizuje ruské úřady za to, že se při výstavbě olympijských objektů v Soči nesnaží dostatečně chránit životní prostředí

Jan BUMBA, moderátor:
Sportoviště v kanadském Vancouveru už mají hlavní slávu za sebou, zimní olympiáda je tu ale nanovo, alespoň v novinových titulcích. Tentokrát ovšem ta příští v roce 2014. OSN kritizuje Rusko kvůli jeho plánům v černomořském Soči, které bude hry za 4 roky hostit. Jedna z agentur OSN varuje před dramatickými dopady olympijské výstavby na životní prostředí. Ze Soči se přednedávnem vrátila naše moskevská zpravodajka Lenka Kabrhelová. Dobrý večer.

Lenka KABRHELOVÁ:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Za co přesně si ruské úřady vysloužily onu kritiku od OSN?

Lenka KABRHELOVÁ:
Tak agentura OSN pro životní prostředí UNEP kritizuje ruské úřady, které jsou zodpovědné za olympijskou výstavbu, konkrétně za to, že podle nich ignorují všechny požadavky a připomínky ekologů. Ruští úředníci prý naprosto odmítli zhodnotit a zavřeli oči vlastně před tím, jaký bude celkový dopad na ekosystém sočinského regionu a hlavně také na jeho obyvatele. Tahle ta zpráva vznikla na základě lednové cesty, expertů toho programu UNEP do Soči, takže viděli ta místa skutečně na vlastní oči. A citují vlastně komentáře různých ekologů a ti říkají, že opravdu ta stavba sportovišť bude mí trvalé následky pro přírodu, že už teď je možné pozorovat, že jsou zničená třeba obvyklá sídliště zvířat, medvědů, chráněných ptáků a nejvíc ze všeho je prý ohrožena řeka /nesrozumitelné/, to je řeka, která, vedle které povede úplně nová silnice a železnice ze Soči do Krásné Poljani, tam se budou odehrávat všechny lyžařské disciplíny, na břehu téhle řeky už prý byly vykáceny tisíce stromů. Já jenom připomenu, vlastně to bych asi měla dodat, že vlastně všechna ta sportoviště se budují skutečně prakticky na zelené louce, a to jak v Soči, tak právě i v Krásné Poljaně, ani jedno z těhle míst nemá infrastrukturu pro tak obrovskou akci, jakou olympiáda je.

Jan BUMBA, moderátor:
Ty si v Soči nedávno byla, je skutečně vidět, že by tam docházelo k nějakému poškozování životního prostředí?

Lenka KABRHELOVÁ:
Tak já nejsem ekolog, takže tohle asi nemůže úplně zhodnotit, ale rozhodně je vidět, že tam probíhá naprosto masivní stavba, která opravdu ovlivní určitě to prostředí jako takové na dlouhé další roky. A když se tam člověk baví s experty, ale vlastně i s obyčejnými lidmi, tak všichni rozhodně na těch místech, která jsou tím zasažena, tou stavbou, říkají, že skutečně situace vážná je, já jsem mluvila s ekology, s biology, třeba i s architekty a vlastně všichni varují, že jestli to takhle půjde dál, že olympiáda může pro region skončit nějakou enviromentální katastrofou, ono to zní hodně varovně, ale vlastně třeba všichni do jednoho zmiňovali, že oni sami se snaží o konstruktivní spolupráci, ale že odpovědi se dobudou maximálně na lokální úrovni, že nám vyčítají, kde se rozhoduje, je nikdo neslyší, já jenom pro ilustraci můžu říct, že před 2 týdny, vlastně v té době, co já jsem v Soči byla, poslal otevřený dopis prezidentu Medveděvovi geolog Sergej Volkov, člen akademie zdejší ruské, který se původně podílel na tom olympijském plánování a vlastně i on už říká, že toho nechce být součástí, že se nerespektují v těch plánech přírodní podmínky, mluvíme o podhůří Kavkazu, takže samozřejmě ta situace je tam složitá, že se prý nerespektují stavební plány, že kvůli spěchu, aby se vše stihlo na čas, neexistují pořádné analýzy, to vše podle jeho názoru je proti ruskému zákonu a hrozí to prý i potenciálním riskem právě při té stavbě do budoucna, už se mimochodem objevily třeba sesuvy půdy a tak dále.

Jan BUMBA, moderátor:
To mluvíš o domácí ruské kritice, řekněme, teď je tu tedy navíc kritika OSN, dá se čekat, že ruské úřady na to nějak zareagují, že začnou připomínky ekologů respektovat, prosím, už jen stručněji.

Lenka KABRHELOVÁ:
Tak uvidíme, co se stane, konkrétně k téhle zprávě UNEP se mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov odmítl vyjádřit a ten dokument nějak nechtěl komentovat. Měli bychom asi také připomenout, že ta olympiáda je v podstatě takovým osobním projektem Vladimira Putina, protože ten v době, kdy byl prezidentem, velice aktivně lobboval za to, aby Soči získalo pořadatelství, obecně ruské úřady tvrdí, že všechny výhrady konzultují a že dělají všechno pro to, aby ty škody byly co nejmenší, ale podle expertů a aktivistů to prý není pravda, o čemž také svědčí třeba poslední prohlášení vicepremiéra Kozaka, který má výstavbu na starosti, ten před týdnem říkal, že prý ta neobjektivata expertů, ekologických expertů prý udivila i experty UNEP při té jejich cestě a že OSN prý žádné ekologické problémy nezaznamenali, zjevně tedy vicepremiér četl asi jinou zprávu, než tu, která je v tuhle chvíli veřejnosti k dispozici.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji za informace. Moskevská zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.

Sexuální skandály katolických kněží

Jan BUMBA, moderátor:
Sexuální skandály katolické církve v Německu mají novou kapitolu. Otec Peter Holmann odsouzený v roce 1986 za zneužívání chlapců byl už podruhé zbaven kněžských povinností, vyšlo totiž najevo, že navzdory zákazu nadřízených opět pracoval s mládeží. Podle italského tisku kempoval s mladými lidmi ze své bavorské farnosti. Holmannův nadřízený podle arcidiecéze rezignoval. Případu, který je spjatý i s nynějším papežem, se v dnešní poznámce věnuje náš komentátor Milan Slezák.

Milan SLEZÁK, komentátor Radiožurnálu:
Je to jen náhoda, že se tak množí zprávy o sexuálních skandálech spjatých s katolickou církví v Bavorsku? Nejde o skrytý útok na nynějšího papeže Benedikta XVI., který tam jako arcibiskup působil a přelomu 70. a 80. let? Některá obvinění přece spadají do doby, kdy mnichovskou a frisinskou arcidiecézi vedl právě Joseph Ratzinger. Kdyby byl skutečným terčem on, pak by se také velmi hodilo, že nepřímou odpovědnost za jeden z případů zneužívání chlapců v pěveckém sboru lze házet na papežova bratra, taktéž duchovního. U další kauzy případu otce /nesrozumitelné/, kterému se osudově líbili mladí hoši, zase arcibiskup Ratzinger nařídil jen léčení. A teď to vypadá na špatný odhad situace, protože otce /nesrozumitelné/ nejspíš znovu posedla recidiva. Jenže tady o žádné tažení proti papeži nejde. To by zprávy o zneužívání ministrantů kněžími nesměli chodit i z jiných zemí, třeba z Irska a USA, v nichž Joseph Ratzinger žádnou arcidiecézi neřídil. Debata o sexuálních skandálech katolických kněží je z valné míry debatou o celibátu. A to je debata velmi stará. Už svatý Pavel věděl, že celibát se nehodí pro každého a právě proto, i když nějak nadšeni, se smířil s institucí manželství. V 11. století unikl papežský /nesrozumitelné/ v Čechách na poslední chvíli lynči právě kvůli celibátu, který sem přijel prosazovat a na který čeští /nesrozumitelné/ vůbec nebyli zvědavy. Mimochodem, první český kronikář Kosmas, ženatý duchovní, přispěl k debatě o celibátu povedenou historkou, v níž hraje zásadní úlohu svazek kopřiv. Najděte si, nebudete litovat. Argumenty ve prospěch celibátu jsou také vousaté, ale jeden z nich je novějšího druhu. Odchylky od běžné sexuální normy vykazují i ti, které celibát nepoutá. To je určitě pravda. Ale na druhé straně zkušenosti s duchovními nekatolických křesťanských církví přesvědčivě prokazují, že Bohu se dá slušně odpovědně a efektivně sloužit i bez celibátu.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

Dálniční známky od příštího roku pravděpodobně nahradí elektronické viněty

Renata KROPÁČKOVÁ:
Dálniční známky od příštího roku pravděpodobně nahradí elektronické viněty. Poslanci dnes odmítl návrh na jejich vypuštění ze zákona o pozemních komunikacích. Vztahovat by se měly na vozy do tři a půl tuny. Poslanci, kteří chtěli viněty zrušit, argumentovali zejména tím, že jsou neefektivní a neúčelné.

V Řecku právě probíhá další stávka

Renata KROPÁČKOVÁ:
V Řecku právě probíhá další stávka. Do práce nepřišli zaměstnanci hlavní elektrárenské společnosti. Obyvatelé se tak musejí vyrovnat s výpadky dodávek elektrického proudu. Kvůli stávce zdravotníků také nefunguje řada nemocnic. Zaměstnanci tak opět protestují proti vládním úsporným opatřením, která mají snížit obrovské zadlužení země. Řecký vyslanec v Praze Constantinos Kokossis Radiožurnálu řekl, že vláda má navzdory stávkám pro své reformní kroky výraznou podporu občanů.

Constantinos KOKOSSIS, řecký velvyslanec v Praze:
Mezi lidmi panuje velká shoda, že opatření jsou přes svou tvrdost nezbytná. Bez nich se země nedostane z krize a neposune se dál.

Karlovým Varům bude radit exproděkan z Plzně Milan Kindl

Renata KROPÁČKOVÁ:
Někdejší proděkan plzeňské právnické fakulty Milan Kindl bude pracovat pro Karlovy Vary. Jeho služby využije radnice v jediné věci, a to ve sporu o někdejší podnik bytového hospodářství. Dohodu o uzavření smlouvy dnes schválila rada města. Kindl byl ústřední postavou v loňské aféře s opisováním diplomových prací a rekordních rychlých studií.

Andrea STROHMAIEROVÁ:
Uzavření smlouvy s Milanem Kindlem vyvolalo v radě města bouřlivou debatu. Primátor Werner Hauptmann navrhl vyřadit tento bod z programu jednání a doplnit. Rada města jako celek se ale rozhodla uzavření smlouvy schválit. Opoziční zastupitel Petr Kulhánek ale považuje rozhodnutí rady za velmi nešťastné.

Petr KULHÁNEK, opoziční zastupitel:
Si myslím, že město se mělo obrátit na jinou právní kancelář, řekněme, s čistším nebo vyšším kreditem.

Andrea STROHMAIEROVÁ:
Podle vedení magistrátu bude Milan Kindl řešit složitý právní případ polistopadového přechodu majetku daný vývojem legislativy v 90. letech. Pro Radiožurnál Andrea Strohmaierová, Karlovy Vary.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut. Zachrání kontroverzní Opencard nově založená akciovka, která by měla projekt spravovat? Budou se soudci řídit tabulkami od ministerstva spravedlnosti při určování výše alimentů? A proč na prestižní michelinskou hvězdu dosáhne v České republice jen jediná restaurace.

Zachrání kontroverzní Opencard nově založená akciovka

Jan BUMBA, moderátor:
Projekt Opencard, dosud silně ztrátový podnik, kolem něhož se točí mnoho otázek a jehož pozadí vyšetřuje i policie, zatím ho měl plně na bedrech pražských magistrát vedený občanskými demokraty, ale v příštích měsících by se měla takzvaná "Karta Pražana" přesunout pod správu nové akciovky. Rozhodli o tom dnes pražští radní. Většinový podíl v dceřiné společnosti dopravního podniku by si mělo udržet město. V čem by měl spočívat přínos takové změny. Zeptal jsem se náměstka primátora Milana Richtera, který je nově zodpovědný za projekt Opencard.

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Hlavní přínos samozřejmě je v tom, že fakticky oddělíme financování projektu Opencard od té struktury města, to znamená, dostaneme do samostatné obchodní společnosti, která je samozřejmě založena za účelem dosahování zisku, to znamená, projekt Opencard od té chvíle, kdy tato společnost bude založena, tak bude muset dokázat svojí soběstačnost a prostě bude muset pokrývat výnosy, samozřejmě náklady na svůj provoz.

Jan BUMBA, moderátor:
To, co ale dosud bylo investováno do projektu Opencard, tak to by na sebe nepřevzala ta nová akciovka?

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Do té akciové společnosti by byl vložen kmen, to znamená, ten počet karet, vlastně celý ten projekt Opencard, ten by musel být oceněn a zároveň hledáme strategického partnera, který by do této společnosti vstoupil, strategického partnera, který má bankovní licenci, tak abychom mohli fakticky provozovat bankovní služby typu mikropeněženky. A tím pádem ale i vlastně my oceníme tu hodnotu toho /nesrozumitelné/, protože my budeme muset vypsat výběrové řízení na strategického partnera a ten by samozřejmě navrhl nějakou část, nějakou cenu za podíl v této společnosti a tím samozřejmě i zjistíme, jakou má tento projekt hodnotu.

Jan BUMBA, moderátor:
Co když nebude mít žádnou?

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Tak já si myslím, že tam je potřeba počkat si na ten, na ten výsledek. Myslím, že těch debat o tom, že projektu Opencard bylo investováno nadarmo 800 milionů, ten padá pořád, ale já jsem přesvědčen o tom a mám i na to, samozřejmě mám podklady k tomu, protože těch zájemců skutečně je celá řada, od těch nejvýznamnějších bankovních domů, že jsem přesvědčen, že se to ukáže a nechme, nechme tomu čas.

Jan BUMBA, moderátor:
Hledáte jednoho strategického partnera nebo eventuálně by mohlo být víc akcionářů?

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Vzhledem k té bankovní licenci samozřejmě, pokud to stahujeme k bankovní licenci, tak jednoho partnera s bankovní licencí. Je to, prosím pěkně jenom, je to model, který funguje v Londýně u vlastně podobné karty a v Hongkongu taktéž. Je to, je to stejný model, to znamená, dopravní podnik ve spolupráci s bankou, je jedna jednotka, která fakticky se stará o rozvoj té karty v dané lokalitě, takže fakticky kopírujeme už úspěšné projekty ze zahraničí.

Jan BUMBA, moderátor:
Proč už jste ty úspěšné projekty ze zahraničí nekopírovali dávno, proč to nevzniklo takhle od začátku?

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Protože já jsem si vzal Opencard od února, to znamená, zhruba před měsícem a ani ne dvěma týdny, a slíbil jsem, že předložím nějaký rozumný koncepční návrh rozvoje projektu Opencard, to je asi zásadní odpověď.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává pro tuto chvíli náměstek primátora hlavního města Prahy Milan Richter. Já vám zatím děkuji, ale, prosím, ještě zůstaňte na lince. Do vysílání zvu teď pražskou zastupitelku za Stranu zelených Petru Kolínskou. Dobrý den i vám.

Petra KOLÍNSKÁ, pražská zastupitelka za Stranu zelených:
Dobré odpoledne.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud mám správné informace, tak vy jste vyslovila jisté pochybnosti o tomto záměru kvůli tomu, že by snad Praha ztratila kontrolu nad projektem Opencard, je to tak?

Petra KOLÍNSKÁ, pražská zastupitelka za Stranu zelených:
No, my se s panem náměstkem shodneme na tom, že o projekt se má starat nějaká banka a že ta hlavní funkce, kterou si má město ponechat, je chytrá jízdenka do MHD, na tom se shodneme. To, co já rozporuji v tom návrhu, který dneska rada schválila, je to, že dřív, než se vybere strategický partner a než se mu ten projekt předá za nějakých podmínek, tak město chce vyvést projekt Opencard z dosahu zastupitelstva, z dosahu opozice a převést ho do dceřiné společnosti dopravního podniku. A tam máme bohatou zkušenost s tím, že kontrola hospodaření, přístup k informacím a vůbec ovlivňování toho, co se v takové obchodní společnosti děje, je mizivá, respektive nulová.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte tím, že by nebyla žádná politická kontrola toho projektu.

Petra KOLÍNSKÁ, pražská zastupitelka za Stranu zelených:
Nebyla by politická kontrola výběrem toho strategického partnera, pak ať si ta banka už na svoje podnikatelské riziko s tím projektem de facto dělá, co chce za těch stanovených na začátku podmínek, takže to, co já kritizuji, je, že před výběrem strategického partnera se projekt Opencard převede mimo vliv zastupitelů, mimo vliv politické reprezentace města.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale v zásadě tedy uznáváte výhody toho záměru, jak jej nastínil pan náměstek Richter?

Petra KOLÍNSKÁ, pražská zastupitelka za Stranu zelených:
Tak ono to není nic nového. Už na začátku toho projektu v roce 2006 dostalo vedení města za úkol zastupitelstva vybrat strategického partnera, který na sebe převezme rizika toho podniku, to se mělo stát už v roce 2006. Tady vlastně jenom napravujeme tu chybu a správně jste se ptal, proč od začátku ten projekt nebyl řízen dopravním podnikem a nějakou komerční firmou.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane náměstku Richtere, jak byste rozptýlil ty obavy, že nebude dostatečná, anebo vůbec žádná kontrola výběru onoho strategického partnera?

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Tak to samozřejmě není, protože Dopravní podnik hlavního města Prahy je stoprocentně akciovou společností hlavního města Prahy, to znamená, že se musí řídit veškerými zákony, například zákonem o zadávání veřejných zakázek. A ta politická kontrola pochopitelně probíhá i v tomto orgánu, protože valnou hromadou je samozřejmě rada hlavního města Prahy, a zastupitelstvo pravidelně fakticky se zabývá i situací v dopravním podniku, například v rámci schvalování rozpočtu, to je jedna věc. Druhá věc je samozřejmě ta, že ten výběr strategického partnera půjde ruku v ruce se zakládáním společnosti, takže abychom uspořili část, tak samozřejmě to výběrové řízení bude muset být podle zákona, bude veřejné. A já si nedovedu představit, že by byla vybrána společnost nebo banka, která nabídne nevýhodné finanční podmínky, to znamená, respektive bude vybrán ten, kdo nabídne nejvíc peněz za to. A je jasné, že takovouto informaci musí dostat jak rada, tak pochopitelně zastupitelstvo. Takže ta politická kontrola je tam pochopitelně maximální. Co se týká možná ještě toho, co říkala paní kolegyně Kolínská, proč se to nestalo v roce 2006, nebo respektive se to mělo stát v roce 2006. Já si myslím, že to nešlo, protože ten projekt nebyl absolutně rozběhnut a fakticky ta hodnota toho kmene nebo té společnosti, případně vůbec toho projektu, je samozřejmě odvislá od toho, v jakém stádiu ten projekt je. Kolik máte počet vydaných karet. To znamená, kolik lidí používá takovýto nástroj. A hodnota roste s každou vydanou kartou, takže až v tuto chvíli lze za takovýto projekt dostat nějaké rozumné finanční prostředky, na začátku to absolutně možné samozřejmě nebylo.

Jan BUMBA, moderátor:
Tolik náměstek pražského primátora, občanský demokrat Milan Richter. A zastupitelka za Stranu zelených Petra Kolínská.

Budou se soudci řídit tabulkami od ministerstva spravedlnosti při určování výše alimentů

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud se ministryně spravedlnosti Daniele Kovářové podaří prosadit záměr, se kterým dnes seznámila veřejnost, bude v budoucnu jasnější, jaké výživné dostane rodič, v jehož péči zůstanou děti po rozvodu. Alimenty by se podle nových tabulek mohly pohybovat mezi 9 a 24 procenty z platu, zjednodušeně řečeno, čím starší dítě, tím vyšší výživné. Je ale nutné podobným způsobem sjednocovat rozhodování soudů? Můžete nám také napsat svůj dotaz na mailovou adresu ozvenydne@rozhlas.cz. Ve spojení jsme s ministryní spravedlnost Danielou Kovářovou. Dobrý večer.

Daniela KOVÁŘOVÁ, ministryně spravedlnosti:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A prezidentem Soudcovské unie Tomášem Lichovníkem. Dobrý večer i vám.

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní ministryně, stručně, proč vůbec chcete zavádět takovéto tabulky?

Daniela KOVÁŘOVÁ, ministryně spravedlnosti:
Protože v naší republice není sjednocená praxe rozhodování o výživném, a protože v různých regionech, v různých krajích a různých soudů stejně staré děti se stejně vydělávajícími rodiči dostávají různé výživné.

Jan BUMBA, moderátor:
O tom, že různé soudy rozhodují jinak, není nejmenší pochyb, ale je to nějaký problém, paní ministryně?

Daniela KOVÁŘOVÁ, ministryně spravedlnosti:
Teď je otázka, jestli vy se mě ptáte na problém. Já jsem na ten problém šla tak, že jsem vytvořila pracovní skupinu složenou z odborníků a s těmi dohromady po několik měsíců jsme se radili, jakou cestou jít. A nyní ji představujeme odborné veřejnosti i široké veřejnosti materiál, který má být metodickou příručkou pro soudy a vlastně i pro veřejnost, aby veřejnost věděla, jaké výživné může v případě rozchodu rodičů očekávat.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Lichovníku, pokud skutečně v různých regionech soudy určují výrazně odlišné výživné pro děti, je to věc, která by se měla odstranit?

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie:
Já se domnívám, že ano, protože měl by mít, děti by měly mít vyměřeno výživné, pokud jsou srovnatelné podmínky, tak i ve stejné výši.

Jan BUMBA, moderátor:
Pomůže k tomu, aby se odstranily tyto nerovnovážnosti, to, když vzniknout takovéto tabulky, jaké představila paní ministryně?

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie:
Možné to je, já se domnívám, že je to jedna z cest, jak toho dosáhnout a navíc je to cesta, která nevyžaduje změnu zákona, je to cesta, kterou, která nestojí žádné peníze, jen trochu úsilí, tedy nad tím ty tabulky vytvořit. A proč to nezkusit, jestliže to funguje v jiných zemích.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak pokusím se teď oponovat vám oběma, není nebo nemělo by být právě na posouzení soudů, anebo jednotlivé soudce při zvážení všech individuálních okolností a požadavků, aby určil výši výživného, proč by to měl mít nařízeno nějakou tabulkou. Paní ministryně nejprve.

Daniela KOVÁŘOVÁ, ministryně spravedlnosti:
Tak já vlastně odpovím na tu vaší otázku tak, že i pořád bude platit ustanovení zákona o rodině a pořád definitivní rozhodnutí bude jednoznačně v rukou soudce, protože ten zohlední všechny okolnosti individuálního případu. Tabulky budou jenom doporučující a orientační, a bude na rozhodnutí soudce, když své rozhodnutí odůvodní, aby se odchýlil případně směrem nahoru i směrem dolů.

Jan BUMBA, moderátor:
A vůbec žádné orientační vodítko dosud neexistuje, není ani nějaká zvyková praxe, něco, co by se jaksi vědělo?

Daniela KOVÁŘOVÁ, ministryně spravedlnosti:
V současné době zvyková praxe samozřejmě nějaká na každém soudě je, kdysi dávno existovaly v různých komentářích i jakési, jakés takés tabulky, nicméně dneska žádný sjednocující metodický pokyn není. Já jsem se loni v létě obrátila na Nejvyšší soud se žádostí, aby sjednotil rozhodování. A když jsem se toho sjednovacího rozhodnutí nedočkala, tak jsem právě iniciovala všechny tyto kroky, které vyústily dneska k představení tohoto materiálu. Ten materiál ovšem bude obsahovat nejenom tabulky, ale i komentář, různá doporučení, návody, možnosti a ten právě, byť jsme ho dneska představili, tak bude ještě minimálně další měsíc korigován podle poznatků a připomínek všech dotčených míst. A materiál bude k dispozici i veřejnosti a přivítáme samozřejmě i návrhy, námitky a vlastně poznatky a doplňky od veřejnosti. Takže všechno s tím vším, co dostaneme, budeme ještě pracovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Lichovníku, dá se vysvětlit, proč se vůbec v současné praxi, v současné době verdikty jednotlivých soudů tak výrazně rozcházejí?

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie:
Tady chybí sjednocení na úrovni celé republiky. V současné době opatrovnická řízení, řízení o výživném končí na úrovni krajského soudu. Výš se dostat nemohou. A to znamená, že tady chybí právě to sjednocení, které v těch jiných řízeních probíhá na úrovni Nejvyššího soudu, takže skutečně zde může vznikat, vznikají zde tedy ty rozdíly kraj od kraje.

Jan BUMBA, moderátor:
My jsme, pane Lichovníku, zaznamenali i názory ze soudcovské obce, abych tak řekl, že podobné tabulky by mohly dokonce hraničit se snahou zasahovat do nezávislosti soudů. Tuto obavu nesdílíte?

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie:
Vzhledem k tomu, že ty tabulky nemohou mít žádné nebo nemají mít žádnou povahu právní normy, má to být skutečně pouze jakési doporučení nebo jakýsi pomocný, pomocný materiál, tak se domnívám, že nikoliv. Bude záležet vždy na každém soudci, zda tabulky využije či nevyužije. A tak jako dosud každý soudce musí řádně odůvodnit své rozhodnutí ohledně výši výživného, na tom se nic nezmění. Takže ty tabulky musí přesvědčit, nikoliv tím, že budou přijaty, dejme tomu, na úrovni ministerstva spravedlnosti, ale tím, že budou tak dobře odůvodněné, že bude prakticky je používat.

Jan BUMBA, moderátor:
Přišel nám teď do Ozvěn dne dotaz od pana Jana Němečka. Jak by se měla, jak by se mělo počítat výživné pro více dětí, podle těchto tabulek, paní ministryně.

Daniela KOVÁŘOVÁ, ministryně spravedlnosti:
Já bych chtěla říct, navázat na pan prezidenta, že opravdu soudce v konkrétním případě bude zohledňovat konkrétní okolnosti, to znamená, i při vlastně počtu, větším počtu dětí, například i z více partnerství, tak to bude určitě zohledňovat, ještě k té debatě bych chtěla dodat, že k těm, k tomu sjednocení, k tomu hlavnímu záměru by měly přispět ještě další nástroje, které hledáme, a tím jsou specializované senáty u krajského soudu nebo na úrovni krajského soudu, na úrovni odvolací. A současně budeme debatovat s Nejvyšším soudem o tom, zda i Nejvyšší soud se nemůže zapojit. A já dneska z toho kulatého kruhu, který jsme dneska vedli, tak vnímám, že i na Nejvyšším soudě už se vlastně vytvořila skupina soudců a vše nasvědčuje tomu, že bude i specializovaný senát, který se těmito otázkami bude zabývat. A ještě s otazníkem zůstává možnost, zda nepřipustit dovolání ve věcech týkajících se opatrovnických řízení, a to znamená i tento krok by přispěl ke sjednocení rozhodovací praxe.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Lichovníku, pokud to zůstane v rovině doporučení ze strany ministerstva spravedlnosti, není možné, že se najdou soudci, kteří ty tabulky budou prostě ignorovat?

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie:
Určitě, určitě to možné je. A domnívám se, že tam by byla právě velmi důležitá i ta role Nejvyššího soudu, pokud se skutečně zapojí do sjednocování rozhodování v této oblasti. A pokud, pokud většina soudců by přijala tyto tabulky, pak možná by došlo k tomu, že by byli přesvědčeni i ti, kteří by je používat nechtěli, ale to je, to je zatím všechno čirá spekulace, protože ty tabulky ještě musí projít připomínkovým řízením a uvidíme, jaká na ně bude potom bezprostřední reakce.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní ministryně, nemáte nějakou obavu, že by se mohla vytvořit nějaká skupina soudců, kteří by nerespektovali ty tabulky, budete se je snažit nějak přesvědčit?

Daniela KOVÁŘOVÁ, ministryně spravedlnosti:
Já se je budu určitě snažit přesvědčit, snad otevíráním celé této široké diskuse nebo i cílem té diskuse je opravdu jenom debata o tom, jak celý systém zlepšit. Ale jenom chci říct, že my dneska jsme, řekněme, v jedné třetině cesty, která začala loni v létě těmi mými snahami o sjednocení, ale ten projekt není u konce. My bychom rádi někdy během května dali tomu materiálu metodickému definitivní podobu a předpokládáme, že během jednoho roku by ho justice vyzkoušela, jakým způsobem se s ním pracuje a po roce bychom ten materiál vyhodnotili a úplně v ideálních představách bych si představovala, že jednou ročně ten materiál projde nějakou revizí, obměnou, debatou a nikde není řečeno, že za rok nebo za dva roky mohou ty tabulky vypadat jinak, doporučení vypadat jinak, podle toho, jakým způsobem se projeví v praxi.

Jan BUMBA, moderátor:
Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Já vám děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Daniela KOVÁŘOVÁ, ministryně spravedlnosti:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Naším hostem byl také prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. I vám děkuji za účast v debatě. Na shledanou.

Tomáš LICHOVNÍK, prezident Soudcovské unie:
Na shledanou. Hezký večer.

Michelinská hvězda

Jan BUMBA, moderátor:
Žádná nová michelinská hvězda nezazáří letos nad českými a moravskými restauracemi, jedinou, která má toto prestižní ocenění od francouzského průvodce gurmánů zůstává Alegro v pražském hotelu Four Seasons, drží si ho už třetím rokem. Proč se podobného vyznamenání v publikaci, jejíž nové vydání představí Michelin zítra, nedočkali další zdejší podniky. Po telefonu zdravím Romana Vaňka z Pražského kulinářského institutu. Dobrý večer.

Roman VANĚK, Pražský kulinářský institut:
Pěkný podvečer i vám.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vaňku, není to málo na zemi, jako je Česká republika, jediná michelinská hvězda?

Roman VANĚK, Pražský kulinářský institut:
Určitě to málo je. Já si nemyslím, že bychom si na našem českém písečku zatím zasloužili příliš mnoho, ale určitě jsem letos, letos očekával alespoň jednu další, a to La Degustation Tomáše Karpíška a Oldy Sahajdáka samozřejmě.

Jan BUMBA, moderátor:
Nenašel byste třeba 5, 6 takových, které by si, nemyslím teď, abyste je vyjmenovával, ale proč jich není zkrátka několik takových restaurací, které by si takové ocenění zasloužili?

Roman VANĚK, Pražský kulinářský institut:
Víte co, já asi 5, 6 bych ji momentálně určitě v Čechách nenašel, ale takový tři určitě ano, nebo aspoň toužím po tom, aby minimálně tři byly. Vyjmenovat je bezesporu můžu, ale, ale to, co bych spíš očekával při tom našem českém kulinářském probouzení, je víc BIP, že jo, to je další, další velké, velké ocenění.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se říct, že onen BIP, o kterém mluvíte, je jaksi o jeden stupeň nižší kategorie, než hvězda?

Roman VANĚK, Pražský kulinářský institut:
Dá se to i, dá se to i vlastně tímhle tím způsobem říct, že jo, tam se jedná o, o výbornou kvalitu za super cenu. A tam bych určitě asi očekával těch ocenění trošičku víc, očekával bych ty ocenění i v český kuchyni, která, kde tady v Čechách se dají najít restaurace s nádhernou českou kuchyní, ať už je to hotel Hoffmeister, kde tady vaří úplně neuvěřitelně českou kuchyni nebo pochopitelně nestor český kuchyně u nás, pan Jaroslav Sapík, který by si toho BIPa určitě zasloužil letos také.

Jan BUMBA, moderátor:
Co chybí tomu, aby více českých podniků dostalo nějaké ocenění, ať už hvězdu, anebo BIP? Protekce, protekce u těch, kteří o tom rozhodují?

Roman VANĚK, Pražský kulinářský institut:
To rozhodně ne. Víte, Michelin se asi jakoby z České republiky opravdu zalobbovat se nedá. Jestli se dá někde zalobbovat a všichni víme průšvihy Michelinu s Gordonem Ramsaym v minulých dobách, nicméně nedomnívám se, že by, že by tady bylo tolik erudovaných lobbyistů v gastronomii, kteří, kteří by byli schopni ovlivnit hodnocení Michelin nebo BIP pro Českou republiku.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a co tedy chybí českým podnikům, českým restauracím k tomu, aby získávaly třeba pravidelně nějaká takováto ocenění, doporučení?

Roman VANĚK, Pražský kulinářský institut:
Možná stálost, kvalitní gastronomie, víte, já určitě věřím tomu, že těch ocenění, těch velkých světových ocenění, ať už je to /nesrozumitelné/ nebo michelinská hvězdička, že nás ještě stále čekají, my se teď teprve začínáme probouzet po mnoha desítkách let letargie. Myslím, že nás to teprve čeká. Chybí nám stálost, chybí nám perfektní obsluha, chybí nám trošičku víc restaurací s obyčejnou českou gastronomií, na kterou bychom mohli zase začít být právem hrdi.

Jan BUMBA, moderátor:
Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Roman VANĚK, Pražský kulinářský institut:
Já vám také děkuji, na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Je 18 hodin 57 a půl minuty, takové byly Ozvěny dne. Celý pořad najdete v MP3 na Internetu na stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání.