Ozvěny dne 15. 6. 2001

Nemoc šílených krav v České republice

V Zemědělském družstvu Dušejov od rána likvidují stádo skotu, ve kterém se objevilo zvíře s takzvanou nemocí šílených krav. Přibližně za dvě hodiny oznámí veterináři výsledky testů prvních 48 vzorků z mozkové tkáně porážených zvířat. Přímo na místě byl celý den Petr Hladík z Českého rozhlasu Brno.

Krátce po osmé hodině ráno začali veterináři ve spolupráci s vojáky porážet na mobilních jatkách krávy o rok mladší a o rok starší než byl kus, u kterého trojnásobné veterinární vyšetření prokázalo onemocnění BSE. Poražená zvířata jsou postupně ukládána do připraveného zahraboviště. Způsob jejich identifikace pro další případné testování popsal tajemník krizového štábu Jiří Marousek.

Jiří Marousek, tajemník krizového štábu: Ty kusy mají svoje značky. Jsou ještě na ně psána velká čísla, tak, aby to bylo i zvenku viditelné, aby po výsledku toho testu mohlo být, kdyby náhodou došlo k té špatné situaci, že by tam byl nějaký pozitivní vzorek, aby bylo možno to zvíře ze záhrabu vytáhnout.

Na likvidaci poražených zvířat jsou vojáci připraveni pracovat nepřetržitě celou noc. Velitel zásahu Antonín Toman odhadoval ukončení této akce.

Antonín Toman: Já bych viděl ukončení veškeré té činnosti včetně zahrnutí, tak sobota večer, možná i neděle ráno.

Kvůli BSE se naši turisté jedoucí do zahraničí obávají zvýšených kontrol potravin na hranicích. Situaci na česko-rakouském hraničním přechodu Dolní Dvořiště, Wullowitz zjišťovala Mirka Nezvalová z Českého rozhlasu České Budějovice.

Čeští celníci podle slov vedoucího směny na Dolním Dvořišti Jaroslava Pavla nemají zatím žádné signály, že by Rakušané české turisty vezoucí potraviny nad povolený limit, vraceli.

Jaroslav Pavel: Kolegové z Rakouska nevracejí potraviny, ale kontrolují limit, kdy jeden cestující, jedna osoba může vést pouze 1 kilogram potravin živočišného původu. Lidé se ptají jak z automobilů, tak nám volají celý den. My si tady připadáme jako na telefonní ústředně.

Rakouští celníci žádná nová opatření nepřijali. Potvrdil to i šéf hraničního přechodu Wullowitz Hubert Kasper.

Hubert Kasper: Potvrzení nemoci BSE v ČR neznamená žádnou změnu kontroly na rakouské hranici. V podstatě se nepřijala žádná nová opatření a je možné převézt bez problémů živočišné produkty jako například maso, vejce, mléko, med či uzeniny v celkovém součtu jednoho kilogramu na osobu.

Dopoledne ale dvě naše reportérky bez problémů provezly do Rakouska mnohem víc potravin než zmiňovaný jeden kilogram.

Odsouzení komunistického prokurátora Karla Vaše

Na sedm let poslal pražský městský soud za mříže komunistického prokurátora Karla Vaše. Uznal ho vinným z justiční vraždy generála Heliodora Píky. Podle soudu se podařilo prokázat, že se Karel Vaš podílel na vykonstruovaném procesu z roku 1949. Pokračuje Helena Šulcová.

Podle dnešního rozsudku vedl Karel Vaš vyšetřování neobjektivně a tendenčně. Navíc do spisu vědomě založil falzifikát, který měl Píku usvědčit ze spolupráce s britskou tajnou službou. Soudce městského soudu Luboš Vlasák má, nicméně, pochybnosti, že by Vaš někdy šel do vězení.

Luboš Vlasák, soudce: Já mám tyto pochybnosti vzhledem k tomu, že ve spise je obsažen znalecký posudek jeho zdravotního stavu. A samozřejmě náš trestní řád neumožňuje, aby nastoupila výkon trestu osoba, která ze zdravotních důvodů takového trestu není schopna.

Syn popraveného generála Heliodora Píky, Milan přijal dnešní verdikt s úlevou.

Milan Píka: Mě nezajímá trest, mě zajímá výrok soudu o vině. O to jsme bojoval prakticky od poslední noci, kterou jsem strávil s otcem při rozloučení, aby se národ dozvěděl pravdu, aby si z toho vzal ponaučení, aby se tyto věci nikdy už neopakovaly.

Karel Vaš považuje rozsudek městského soudu za nespravedlivý.

Karel Vaš: Absolutně se necítím vinen. Rozsudek je nesprávný, nepravdivý a zakládá se pouze na spekulativní hypotéze.

Karel Vaš se proti dnešnímu rozsudku na místě odvolal. Případem se tak bude zabývat ještě Vrchní soud v Praze.

První peníze pro bývalé nuceně nasazené

Německá nadace spolkové vlády a průmyslu pro odškodnění poslala do ČR a Polska první peníze pro bývalé nuceně nasazené. Pokyn k zahájení výplat dal před dvěma týdny spolkový Parlament po několikaměsíčních sporech kolem záruk pro německé firmy. Z Berlína telefonuje zpravodajka Českého rozhlasu Zita Senková.

Padesát šest milionů marek bylo poukázáno na konto česko-německého Fondu budoucnosti, partnerské organizace Nadace spolkové vlády a průmyslu. Postižení z Polska obdrželi první splátku ve výši 57 milionů a mezinárodní židovská organizace Jewish Conference 100 milionů marek. Oběti nacistických pracovních táborů ČR obdrží celkem 423 milionů marek. Německé podniky kromě stanoveného pětimiliardového podílu, vloží do nadace navíc úroky ve výši 100 milionů marek. Ty naběhly díky několikaměsíčnímu odkladu zahájení výplat odškodného. O skutečné výši úroků se zatím nadále spekuluje. Mnozí politikové a právníci totiž zpochybňují částku, kterou uvedl průmysl, a soudí, že dosavadní výnosy ze slíbeného podílu firem jsou mnohem vyšší než přiznaných 100 milionů. Ve Spojených státech pro změnu probíhá diskuse o výši honorářů pro 51 amerických advokátů obětí, kteří mají obdržet 52 milionů dolarů.

První žadatelé by měli peníze dostat na ruku už za týden.

Summit Evropské unie ve Švédsku

Švédský Göteborg hostí summit EU. Švédsko chce na vrcholném setkání zhodnotit své předsednictví, které ČR posunulo kupředu ve vstupních rozhovorech. Česko uzavřelo dalších šest kapitol a ukončila tak dohromady jednání o 19 oblastech ze 30, kterých se rozhovory týkají. Jak informuje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Göteborgu Milan Fridrich, summit zatím nemá příliš slavnostní charakter.

Evropská unie je stále ve sporu o poselství z Göteborgu k rozšíření. Švédsko chce unii zavázat, aby ukončila vstupní jednání s připravenými státy v roce 2002. Stanovit datum však tvrdě odmítá Francie a Německo. Jedna jistá zpráva ze summitu ale zazněla. Švédsko a Nizozemí nebudou žádat o omezení volného pohybu pracovníků z nových států, což potvrdila švédská ministryně Lindová. "Nizozemí se přidalo na stranu Švédska a doufáme, že tak učiní další státy. Chceme, aby všichni občané EU měli stejná práva." Vzkázala Lindová do kandidátských zemí. Zatím, co premiéři kandidátských států přijedou zítra do Göteborgu v očekávání výsledků diskuse o další integraci unie, dnes v ulicích města dostali slovo její odpůrci, anarchisté. Podobné násilí Göteborg nezažil od válečných let. Desítky vymlácených obchodů, pomalované zdi starého města, vytrhané kostky ze silnic, hořící zápalné lahve. Existuje pro to termín "zuřivý boj". Scény hrůzy si vyžádaly desítky zraněných a vyděšených lidí. Někteří demonstranti si stěžovali na agresivitu policie. Jiní byli znechuceni anarchisty. Obyvatelé Göteborgu si ale budou rány ze summitu léčit ještě dlouho.

Americký prezident navštívil Polsko

Americký prezident George Bush se na své první evropské cestě zastavil také ve Varšavě. Podle zpravodaje Českého rozhlasu v Polsku Pavla Nováka bylo jedním z hlavních témat Bushových jednání v polské metropoli další rozšíření NATO.

George Bush se zaručil, že jeho vláda je pro rozšíření NATO o nové členy. Otázky podle něj nestojí zda, ale kdy k rozšíření dojde. "Podíváme-li se dopředu k pražskému summitu, který bude za rok na podzim, lze na něm očekávat pozitivní prohlášení ohledně rozšíření. Teprve se ale ukáže, kolika zemí se bude jeho další vlna týkat." Uvedl George Bush. Návštěvu amerického prezidenta i ve Varšavě poznamenaly protesty levicových radikálů. Demonstranti spálili vlajku Spojených států a skandovali hesla proti prezidentu Bushovi. K větším střetům s policií nedošlo.

Jednání premiéra Miloše Zemana v Petrohradu

O možnostech, jak získat zpět peníze, které dluží Rusko České republice, jednal v Petrohradu premiér Miloš Zeman. S podrobnostmi se hlásí zpravodaj Českého rozhlasu v Ruské federaci Petr Voldán.

Vedle splácení části ruského dluhu v hotovosti a vytvoření garančního fondu pro vývoz našeho zboží do Ruska vidí předseda vlády po jednání v Petrohradu i perspektivu konkrétních dovozů ruských výrobků. Jsou mezi nimi například plavidla petrohradských loděnic, jaderné palivo i náhradní díly pro vojenskou techniku, kterou už využíváme. Miloš Zeman zdůraznil, že v žádném případě nejde o nákup vojenské techniky podobné letadlům MIG-29. Naopak šanci by u nás mohla mít ruská přístrojová technika pro Akademii věd, která je podle premiéra Zemana na špičkové světové úrovni. Vztahy mezi ČR a Ruskem se dostávají na pragmatickou, racionální a konkrétní úroveň. Konstatoval před odletem z Petrohradu premiér Miloš Zeman.

Blokáda česko-rakouských hranic

Všechny protiatomové organizace v Rakousku ohlásily na neděli 24. června blokádu hranic s ČR na přechodech Wullowitz, Dolní Dvořiště a Weigetschlag, Studánky. Jde o reakci na veřejné slyšení k výsledkům ekologické prověrky české jaderné elektrárny, které je naplánované na úterý 26. června. Účastníci požadovali od rakouské vlády, která je formálním pořadatelem slyšení, aby ho zrušila s odůvodněním, že dokumenty o prověrce elektrárny předané českou stranou, jsou rozhodně nedostačující. Slyšení by podle nich mohlo být hodnoceno jako faktické posvěcení temelínského projektu z rakouské strany.

Zproštění obžaloby reportéra Tomáše Smrčka

Obvodní soud pro Prahu 1 dnes po roce a půl trestního stíhání zprostil někdejšího televizního reportéra Tomáše Smrčka z obžaloby z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. Reportáží měl ohrozit zájmy ČR a život agenta. Na jaře 1999 ukázal Smrček v reportáži na kameru tajný dokument. Týkal se podezření, že nynější ředitel BIS Jiří Růžek, kryl jako šéf vojenského obranného zpravodajství agenta, který jezdil v autě po Praze opilý.

Výskyt včelího moru v České republice

Těžkou hlavu nemají v těchto dnech jen chovatelé skotu, ale i včelaři. Laboratorní testy dnes totiž definitivně potvrdily výskyt moru včelího plodu u jednoho z chovatelů včel v obci Skoky na Přerovsku. Českému rozhlasu to potvrdil ředitel Okresní veterinární správy v Přerově Aleš Zatloukal s tím, že v okolí ohniska nákazy byla vyhlášena mimořádná opatření.

Aleš Zatloukal, Okresní veterinární správa v Přerově: Mor včelího plodu je nebezpečná nákaza, která postihuje především zavíčkovaný včelí plod. Je nepříjemností, že tento zárodek vytváří tak zvané spory, které jsou velice odolné vůči všem desinfekčním prostředkům. A proto se v případě, že se tato nákaza vyskytne, postupuje velice radikálním způsobem. Jediná možnost, jak tuto nemoc zlikvidovat je spálením. Šíření této nákazy je zejména včelí potravou, roji a de facto hlavně se jedná o styk zdravých včel se včelami, které jsou neznámého původu.

Pohřešovaní čeští turisté v Řecku

Řecká policie a záchranné týmy pátrají na svazích Olympu po dvou českých turistech. Ti jsou už několik dní nezvěstní. Starší manželé z Prahy přijeli do Řecka s turistickou skupinou, která se vrátila do ČR 8. června. Když se manželé nedostavili k odletu, okamžitě byla vyrozuměna policie i český honorární konzulát v Soluni. Policie vyhlásila celostátní pátrání, které bylo zatím bezvýsledné.

Výzva ODS k jednání o schodku veřejných financí

ODS dnes pohrozila vládě neschválením rozpočtu na příští rok. V dopise, který poslal Václav Klaus předsedovi sociálních demokratů Vladimíru Špidlovi, vyzývá ODS znovu k jednání o rostoucím schodku veřejných financí. Materiál, který ČSSD na základě vzájemných dohod předložila, je podle Klause jen nesourodým výběrem několika tezí a tabulek, a problém tedy neřeší. Termín schůzky, jak řekl místopředseda ODS Ivan Langer, zatím jeho strana nenavrhla.

Ivan Langer, místopředseda ODS: Tak, já musím říct, že jsme nedali sociální demokracii žádný úkol. Bylo to jenom stanovisko ODS k předloženému materiálu. A deklarace naší vůle a připravenosti o tomto problému seriózně jednat. My ten problém považujeme za vážný, ale za tak složitý, že není možné jej zařadit pouze do rámce existence jedné vlády, jednoho rozpočtu. Ptáte-li se na termín, odpovím takto. Nedokážeme si představit seriózní jednání o podobě státního rozpočtu na rok 2002, aniž by nebylo jasné stanovisko a výsledek z jednání o podobě schodku veřejných rozpočtů.

Nový šéf ČT by měl být znám na přelomu září a října

Nový šéf ČT by měl být znám na přelomu září a října. Poslancům z mediální komise to řekl předseda Rady ČT, která v té době bude o řediteli rozhodovat, Jan Mrzena. Nyní stojí v čele veřejnoprávní televize prozatímní ředitel Jiří Balvín, který už oznámil, že hodlá kandidovat i na funkci stálého ředitele. Kromě něj se bude o tento post zřejmě ucházet i bývalý ředitel ČT Dušan Chmelíček. A svůj zájem dnes také oznámil i odvolaný šéfredaktor redakce publicistiky Martin Mrnka.

Dění na Burze cenných papírů Praha

Akcie na burze dnes přerušily třídenní sestup a lehce zpevnily. Největší zásluhu na tom měla Česká spořitelna a Český Telecom. Index PX50 se zvedl na 431 bodů. Objem obchodů s cennými papíry se zvýšil na 11,6 ze 6,3 miliardy korun. Další podrobnosti o dění na Burze cenných papírů Praha pro Český rozhlas shrnuje Karel Štefulík z ABN Amro.

Karel Štefulík, ABN Amro: Dnešní objemy na pražské burze byly nad průměrem, ale bohužel z toho celkového objemu obchodů nejaktivnější byly pouze dva papíry. A to byla Komerční banka a Český Telecom, které tvořily skoro více než tři čtvrtiny celkových objemů. Komerční banka, to obchodování bylo bez nějakých zásadních informací, kdy tak nějak se pohybovala s trhem. U Českého Telecomu tam proběhly nějaké informace týkající se výplaty dividend. Jelikož dneska byla schvalována dividenda, která byla schválena ve výši 7,50. I když i dnes se obchodovalo včetně této dividendy. To znamená, že ten titul narostl o zhruba výši té dividendy, ale posléze zase zkorigoval.

Obchodování s českou měnou bylo dnes naprosto klidné. Koruna se pohybovala celý den těsně pod hranicí 34 koruny za euro. Dolar se prodával zhruba za 39,50. V příštích dnech by podle analytiků mohly kurs koruny ovlivnit nové informace o splacení ruského dluhu zhruba za 500 milionů dolarů.

Zproštění obžaloby reportéra Tomáše Smrčka

Jak už jste slyšeli, soud dnes zprostil někdejšího televizního reportéra Tomáše Smrčka z obžaloby z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. S novinářem Karlem Hvížďalou o případu mluví Jaroslav Skalický.

Příjemný podvečer, pane Hvížďalo.

Karel Hvížďala, novinář: Hezký podvečer.

Myslíte si, že by jiný rozsudek v tomto případu znamenal ohrožení svobody slova u nás?

Karel Hvížďala, novinář: Určitě, ale nepředpokládal jsem, že v dnešní době, kdy už jsme napojeni na evropské struktury, by něco takového bylo možné. Čili ten rozsudek pro mě není překvapením. A není překvapením ze dvou důvodů, které bych rád zmínil. Jednak teda, že ta svoboda slova se prosadila jako jedna z nejvyšších lidských svobod. A za druhé jsem rád, že i po tom prvotním selhání té naší tajné služby se ukázalo, že nyní se zachovala profesionálně a nedekonspirovala svého rozvědčíka.

Obhájce považuje postavení redaktora Smrčky před soud za účelové a chce podat žalobu na orgány činné v trestním řízení. Bylo to účelové?

Karel Hvížďala, novinář: Já bych řekl, že ne. Tohle se děje všude ve světě, nebo v Evropě aspoň co já vím. Třeba naposledy byl žalován redaktor Olivier Schtröm ze ZDF v Německu za to, že dekonspiroval, ale skutečně dekonspiroval americkýho špiona CIA, který za zády německé tajné služby operoval na jejím území a sháněl si tam pro svou agenturu špiony. Takových případů bychom mohli jmenovat několik. Jsou to pokusy státní správy, řešit tyto situace, za které mohou oni, protože je to jejich selhání, touto nejpohodlnější a jednoduchou cestou. Čili to svádět na někoho jiného.

Dá se to tak říct, že státní moc se všude na světě snaží za každou cenu ukázat svou sílu?

Karel Hvížďala, novinář: Jistě, dá se to říct a právě je na nás, abysme se natolik emancipovali a natolik dokázali svá práva hájit, protože když takové případy dojdou potom dál, to znamená k tomu evropskému soudu pro lidská práva, tak tam se zkoumá naprosto prostá a zřejmá věc, a to bysme si měli uvědomit, a to, co je výš. Jestli veřejný zájem na získání té informace, nebo jestli zájem na udržení národní bezpečnosti. V tomto případě, kdy jde vlastně o opilého řidiče, kterého někdo se snaží utajit, že někdo opile řídil, ať je to předseda vlády, prezident nebo pekař, tak je to samozřejmě špatně. Neohrožuje to žádný národní zájem nebo národní bezpečnost. A proto je dobře, že se o tom píše.

Myslíte si, že je nutné dále upravovat naši legislativu, aby se třeba podobné případy už nevyskytovaly?

Karel Hvížďala, novinář: Myslím, že žádné úpravy nemohou pomoci, protože vždycky si chytrý státní návladní může ty zákony natočit a celé to postavit tak, aby se trestní stíhání mohlo zahájit. Důležitější je, abysme věděli, proč je třeba tu svobodu slova a projevu držet. Že je to jedno ze základních lidských práv a že kvůli tomu ty zákony jsou. Ne opačně. Čili my musíme nadřazovat spravedlnost zákonům. To znamená, justicia je vždycky víc než lex.

Hostem dnešního pořadu byl novinář Karel Hvížďala. Díky a na slyšenou.

Karel Hvížďala, novinář: Taky tak. Na shledanou.

Přepsal: Česká informační agentura