Ozvěny dne 14. května 2010

Přehled

Jan BUMBA, moderátor:
Středoškoláci by do sněmovny poslali 7 stran. Výsledky studentských voleb zveřejnila společnost Člověk v tísni.

Veronika MALÁ:
Nejvíc hlasů od studentů dostala TOP 09. S odstupem za ní následuje ODS a Věci veřejné. Pětiprocentní hranici překročila ještě Česká pirátská strana, Dělnická strana sociální spravedlnosti, Strana zelených a sociální demokracie.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Stovky lidí v Ostravě možná přijdou o práci. Společnost Evraz Vítkovice Steel zvažuje úplné uzavření ocelárny kvůli sporům o dodávky železa.

Zbyněk KVAPÍK, generální ředitel Evraz Vítkovice Steel:
Primárně se jedná o vlastně ocelárnu, kde pracuje dneska 320 lidí. Těch všech by se tohle to dotklo.

Jan BUMBA, moderátor:
Po střelbě v Bangkoku jsou další mrtví. Thajská vláda tvrdí, že bezpečnostní složky neměly jinou možnost. Demonstranti na ně údajně útočili.

osoba:
/anglický textnepřeloženo/

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Meteorologové varují před povodněmi. Hladiny řek stoupají na severní Moravě. V sobotu bude zataženo, místy déšť a teploty kolem 14 stupňů.

Byly zveřejněny výsledky studentských voleb

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Štěpánka Čechová a Jan Bumba.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Studentské volby na středních školách už znají své vítěze. Kompletní statistiku totiž zveřejnila společnost Člověk v tísni. Nejvíce hlasů od studentů získala TOP 09. Do sněmovny by se podle středoškoláků dostalo ještě dalších 6 stran. ODS, Věci veřejné, Česká pirátská strana, Dělnická strana sociální spravedlnosti, zelení a ČSSD. Studenti by do sněmovny neposlali komunisty a nebo lidovce.

Veronika MALÁ:
Pro někoho informace bez velké vypovídací hodnoty. Pro jiné zase významná data. Tak se lišily reakce politických stran na zveřejněné výsledky studentských voleb. Šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga překvapil ale hlavě výsledek krajní pravice.

Karel SCHWARZENBERG, šéf TOP 09:
Že se tolik jich přiklonilo k těm podivným šaškům nacismu u nás, to je velmi smutné.

Veronika MALÁ:
Šéf asociace krajů Michal Hašek beze výsledky studentského hlasování na vědomí. Nelíbí se mu ale, že některá čísla unikala z jednotlivých škol už dříve.

Michal HAŠEK, šéf asociace krajů:
Projekt Člověka v tísni měl podporu hejtmanů. Bohužel nebyli schopni dodržet vlastní podmínky, které nastavili pro celý projekt.

Veronika MALÁ:
Podle místopředsedy ODS Ivana Langera teď nicméně studenti dali najevo, že je zajímá jejich budoucnost.

Ivan LANGER, místopředseda ODS:
Ukazuje se, že skutečně mezi mladými lidmi, kteří vnímají velmi citlivě, jaká bude nebo nebude jejich budoucnost, vítězí odpovědnost.

Veronika MALÁ:
Ve studentských volbách středoškoláci odevzdali přes 20 000 platných hlasů. Projektu se zúčastnilo 135 středních škol. Volili pak studenti, tedy ti, kteří letos k volbám ještě převážně nepůjdou. Veronika Malá, Radiožurnál.

Ostravě hrozí uzaření ocelárny

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
V Ostravě hrozí kompletní uzavření ocelárny společnosti Evraz Vítkovice Steel. Kvůli obchodním sporům s hutní firmou Arcelor Mittal Ostrava by tak o práci mohly přijít stovky lidí. Jde o dlouholeté potíže s dodávkami surového železa, ve kterých panují podle zástupců Evrazu velmi neférové cenové podmínky.

Martin KNITL:
"Ocelárna jede na pouhých 50 procent a prodělává miliony euro," říká generální ředitel Evraz Vítkovice Steel Zbyněk Kvapík.

Zbyněk KVAPÍK, generální ředitel Evraz Vítkovice Steel:
Primárně se jedná o vlastní ocelárnu, kde pracuje dneska 320 lidí. Samozřejmě ocelárna má taky řadu externích subdodavatelů.

Martin KNITL:
Není to žádný cenový diktát, brání se Arcelor Mittal Ostrava. V prohlášení uvádí, že existuje jasná smlouva, která dala po mnoha letech závazná pravidla tomuto strategickému vzájemnému obchodu. Naopak prý Evraz v současné době odebíral méně a smlouvu tím pádem vlastně sám porušoval. Spor o surové železo a zároveň osudy stovek lidí dále pokračuje. Zastavení ocelárny by totiž pocítily i ostravské hutě a následky by mohly být nedozírné. Pro Radiožurnál Martin Knitl, Ostrava.

Ministerstvu vnitra se daří čerpat peníze z evropských fondů

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Peníze z Evropské unie na modernizaci veřejné správy se daří čerpat. Na podporu rozvoje veřejné správy může ministerstvo vnitra rozdělit z evropských strukturálních fondů téměř 23 miliardy korun. Zatím schválilo projekty za více než 8 a půl miliardy, říká ministr vnitra Martin Pecina. Ministerstvo vnitra spravuje celkem 2 programy, Integrovaný operační program a Operační program lidských zdrojů.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Dohromady ty peníze, které přijdou z Evropské unie, v obou těchto programech, které spravuje ministerstvo vnitra, tvoří částku skoro 23 miliard korun. Už nemáme absolutně žádnou obavu z toho, že bychom nějaké peníze museli vracet do Bruselu, že bychom něco v dalších letech nebyli schopni vyčerpat a o ty peníze přišli.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ze strukturálních fondů vnitro rozděluje peníze na projekty související s takzvanou smart admistration, což má představovat efektivní veřejnou správu a přátelské veřejné služby. Evropské peníze už šly na zavádění datových schránek nebo na zakládání kontaktních míst Czech POINT. Ministerstvo se teď chce soustředit především na rozpracovaný projekt základních registrů.

Plzeňská práva zahajují řízení na odebírání titulů

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Plzeňská práva zahajují řízení na odebrání titulu magistr. Děkan plzeňské právnické fakulty Jiří Pospíšil dnes navrhnul 10 kandidátů, u kterých fakulta zahájí správní řízení. Dalších více než 30 případů předá rektorovi Západočeské univerzity Josefu Průšovi v pondělí. Nejčastějším důvodem na odebrání titulu je podle Jiřího Pospíšila extrémně krátká doba studia.

Jiří POSPÍŠIL, děkan plzeňské právnické fakulty:
Rekordman je student, který studoval na plzeňské fakultě 3 měsíce a nemáme u něj doložené předchozí studium. Počkejme na samotné řízení, třeba se ukáže, že studoval jinde. My však tyto doklady nemáma, a proto je logické, že bylo zahájeno správní řízení. Já jsem přesvědčen, že pokud tento student neprokáže, že studoval jinde, tak těžko může být regulérním držitelem titulu magistr práv. Takovýto student těžko mohl být v dobré víře, že nabyl seriózním způsobem vysokoškolský titul.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Důvěryhodné zdroje fakulty uvádějí, že mezi kandidáty na odebrání magisterského titulu jsou i chomutovská primátorka Ivana Řápková a starosta Prahy 5 Milan Jančík.

V Česku je málo dárců orgánů

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Na transplantaci orgánů se čeká v Česku čím dál tím déle. Změnit by to mohl národní akční plán pro darování a transplantaci orgánů pro následujících 5 let. Ten se teď v nemocnicích rozjíždí. Průměrná čekací doba je 1 rok. Skoro třetina pacientů ale kvůli tomu, že se nemůže najít vhodný dárce, zemře.

Lenka JANSOVÁ:
Transplantační koordinátor, to bude nový odborník, který bude pracovat na anesteziologickoresuscitačních odděleních. Bude vybírat dárce z pacientů, kteří tam zemřou. Potvrzuje to náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéta Hellerová.

Markéta HELLEROVÁ, náměstkyně ministryně zdravotnictví:
Stát se tady v tomto případě zavazuje k tomu, že vlastně bude ty zdravotnická zařízení, která tyto koordinátory ustanoví, finančně podporovat.

Lenka JANSOVÁ:
Podle ředitele Koordinačního střediska transplantací Pavla Březovského je to nutné. Dárců je podle něj totiž čím dál tím méně.

Pavel BŘEZOVSKÝ, ředitel Koordinačního střediska transplantací:
Stáří dárců stoupá. Současně je tedy méně orgánů vhodných k transplantaci.

Lenka JANSOVÁ:
Chybí hlavně dárci krevní skupiny B. Na orgán teď v Česku čeká na 700 lidí. Lenka Jansová, Radiožurnál.

Thajská armáda střílí na demonstranty

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Thajská armáda střílí na demonstranty. Při zásahu zemřelo 7 lidí. Dalších 92 je zraněných, a to včetně 3 novinářů. Některé země, mezi nimi Spojené státy, Japonsko či Slovensko už z důvodů bezpečnosti uzavřely své ambasády. Velvyslanectví České republiky v Bangkoku pak varuje občany před pohybem v centru metropole.

Robert MIKOLÁŠ:
Násilnosti v Bangkoku naplno propukly po střelbě na vojenského vůdce opozice, generála Kchattiju Savasdipola, o jehož život nyní lékaři bojují. Mezi zraněnými jsou i 2 thajští novináři a kanadský reportér, pracující pro televizi France 24, který byl zasažen celkem 3 kulkami, jednou z nich do břicha a doktoři označují jeho zdravotní stav za vážný. Na poslední vývoj reagoval i expremiér Tchaksin Šinavatra, jehož stoupenci už 5.týden protestují a požadují pád současného kabinetu a vypsání nových voleb. Jak z exilu prohlásil, vláda by mělo okamžitě odvolat jednotky z ulic metropole a premiér i vicepremiér by měli být pohnáni k odpovědnosti. Robert Mikoláš, Český rozhlas, jihovýchodní Asie.

Řecko zveřejnilo seznam neplatičů daní

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Řecká vláda zveřejnila první seznam lidí, kteří stát okrádají na daních. Z daňových úniků obvinila i několik desítek lékařů. Jeden z nich například přiznal roční výdělek jen 300 eur, tedy asi sedm a půl tisíce korun. Přitom jezdil luxusním autem a dopřával si drahé dovolené.

Ondřej HOUSKA:
Neplacení daní je v Řecku mimořádně rozšířené. Média často upozorňují na lékaře či právníky, kteří mají v přístavech drahé jachty a na dovolenou létají vrtulníkem. A přitom tvrdí, že ročně vydělají jen několik tisíc eur. Na to si stěžují i Řekové, kteří v ulicích poslední dobou protestují proti úsporným opatřením zadlužené vlády. Podle serveru Ta Nea se řecký stát odhodlal k zátahu proti neplatičům daní poprvé po deseti letech. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Násilné střety v Kyrgyzstánu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jeden mrtvý a 40 zraněných. To je prozatímní bilance střetů příznivců dočasné vlády a bývalého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva v jižním Kyrgyzstánu. Provizorní vláda, která se chopila moci po povstání minulý měsíc tvrdí, že má situaci pod kontrolou. Do regionu odjel i ministr obrany.

Lenka KABRHELOVÁ:
Srážky se odehrály ve městech Oš a Džalalabád poté, co se příznivci dočasného kabinetu rozhodli dostat pod kontrolu vládní budovy, které ve čtvrtek obsadili stoupenci svrženého prezidenta Bakijeva. Zatímco v Oši se podle agentur střety mezi oběma stranami odehrály bez zranění, v Džalalabádu, mocenské základně svrženého prezidenta, který zůstává v azylu v Bělorusku, skončily násilím a střelbou. Ve městě kvůli obavám o bezpečnost utichl život. Zavřely se obchody i restaurace. Provizorní vláda ujišťuje, že má pod kontrolou celou zemi. V té i za hranicemi ale rostou obavy, že by další střety mezi oběma tábory mohly přinést nové násilí. Lenka Kabrhelová, Český Rozhlas, Moskva.

Na Moravě hrozí povodně

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Hladiny českých řek stoupají. V jižních Čechách už nebezpečí povodní nehrozí, meteorologové teď ale varují před vzestupem hladin na celé Moravě. O víkendu tam nemá vydatný déšť ustávat.

Alžběta RÁKOŠOVÁ:
Nejvíce ohrožené jsou Zlínský a Moravskoslezský kraj. Déšť a vítr ale zasáhne celý východ Česka. Odborníci proto radí sledovat situaci a další prognózy v médiích. V postižených oblastech pak doporučují několik opatření. Pro řidiče například při silném dešti nejezdit rychle, nevyjíždět na zatopené silnice a dávat pozor na podemletí krajnic a mostů. O víkendu bude také foukat silný vítr. Řidiči by tedy měli dávat pozor na stromy kolem silnice, které by mohly popadat. V zátopových oblastech by se lidé měli připravit na možnou evakuaci, to znamená připravit si evakuační zavazadlo, zabezpečit auta a elektrické spotřebiče a uložit veškeré cennosti do bezpečí. Alžběta Rákošová, Radiožurnál.

V nemocnici v Karlových Varech zavedli směnný provoz

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Na interním oddělení nemocnice v Karlových Varech dnes zavedli směnný provoz. Vedení nemocnice tak chce dočasně vyřešit péči o pacienty za situace, kdy lékaři odmítali sloužit pohotovosti. Podle lékařského odborového klubu je ale zavedení směn protiprávní a ve skutečnosti jde stále o přesčasy. To ale vedení nemocnice odmítá. Potvrdil to její generální ředitel Zdeněk Horák.

Zdeněk HORÁK, generální ředitel nemocnice v Karlových Varech:
Začali jsme si vyjasňovat v podstatě právní názory, tím to začalo. Na tom jsme se, si myslím, úplně neshodli. Právník LOKu má jiný názor, nicméně asi, myslím si, že názor správný je náš, máme ho ověřený a trváme na něm a v podstatě dnešním dnem je na oddělení interním vyhlášen nepřetržitý provoz.

Příhraniční Cheb se zapíše do české knihy rekordů

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Příhraniční Cheb se zapíše do české knihy rekordů, a to s akcí, která nese název Fotografie 950 obyvatel města. Stalo se tak na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad dnes dopoledne, kde obyvatelé města dohromady vytvořili velkou číslici 950.

Růžena VALKOVÁ:
Akce se připravovala už od ledna. V březnu a dubnu proběhly 2 tréninková focení a jak prozrazuje autor myšlenky, její realizátor a ředitel chebské Galerie 4 Zbyněk Illek, vůbec to nebylo jednoduché.

Zbyněk ILLEK, ředitel chebské Galerie 4:
Při tom perspektivním zkreslení tak bylo velmi těžko odhadnout kolik lidí na metr čtvereční potřebujeme na přední části číslice a kolik na zadní.

Růžena VALKOVÁ:
Úkolu se zhostil Miro Švolík, známý slovenský fotograf žijící v Praze.

Miro ŠVOLÍK, fotograf:
Testy jsme dělali, strategii, vyhodnocovali jsme, co jsme jako vyfotografovali na těch testech.

Růžena VALKOVÁ:
Na celou akci dohlížel zástupce pelhřimovské agentury Dobrý den Robert Zauer, aby rekord řádně zaregistroval.

Robert ZAUER, zástupce agentury Dobrý den:
Dnes padl nový český rekord.

Růžena VALKOVÁ:
Snímky byly pořízeny ve výšce 30ti metrů a budou použity na další propagaci města. Pro Radiožurnál Růžena Valková, příhraniční Cheb.

Přehled následujících témat

Jan BUMBA, moderátor:
A jaká jsou témata následujících minut? Složenky na úhradu státního dluhu, které použila v kampani TOP 09, rozhořčily řadu lidí. Proč tato stran sáhla k tak kontroverzní formě agitace? A kam mohou vyústit střety mezi vládními jednotkami a demonstranty v Thajsku, které si dnes vyžádaly další oběti na životech?

TOP 09 rozeslala občanům složenky na státní dluh, Byly zveřejněny výsledky studentských voleb

Jan BUMBA, moderátor:
Veřejný dluh České republiky přesahuje v současnosti bilion 300 miliard korun. Při přepočtu na obyvatele je dokonce ještě vyšší, než 121 000, o které v uvozovkách upomíná lidi v rámci předvolební kampaně TOP 09. Fiktivní složenky ale mnohé lidi pobouřily, objevovaly se dnes zprávy o tom, že někteří, především starší lidé byli šokováni a zmateni. Naším hostem je teď 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Dobrý den.

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda TOP 09:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Na druhé lince poslankyně ČSSD Anna Čurdová. Dobrý den přeji i vám.

Anna ČURDOVÁ, poslankyně ČSSD:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kalousku, vaše složenky na úhradu státního dluhu evidentně některé lidi vystrašily, údajně prý někdo i musel vyhledat lékařskou pomoc. To jste chtěli?

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda TOP 09:
Ne, to jsme v žádném případě nechtěli. My jsme nechtěli říct nic jiného, než to, co je čistá pravda, že stát nemá jiné peníze, než peníze svých občanů a že dluh státu není dluhem nikoho jiného, než jeho občanů a ať každý chce nebo nechce, stejně to musí platit. My se často setkáváme v kampani s názorem: "Já nikomu nic nedlužím a co někomu dluží stát, to ať řeší politici. To je ale tragický omyl. Tohle si mysleli Řekové, Maďaři a všichni, kteří pak na to tvrdě doplatili a naším úmyslem nebylo nic jiného, než každému říct, jaký je jeho závazek jako občana tohoto státu vůči bankám, ať už je to kojenec nebo důchodce. Nic víc, nic míň. Jestli se někomu udělalo špatně, nebylo to naším úmyslem, je mi to líto, ale udělalo se mu špatně z pravdy. Když tu pravdu nebude chtít slyšet, tak to číslo na té složence bude už jenom vyšší a vyšší a už bude špatně nám všem.

Jan BUMBA, moderátor:
Ano. Paní Čurdová, to, že na člověka připadá podíl státního dluhu přes 120 000, to je fakt, to si nevymyslela TOP 09. Proč vaše strana nepoužije něco podobného v kampani?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně ČSSD:
Protože se zaprvé domnívám, že nemáme lidi strašit. A toto bych považovala za hodně velké strašení a myslím si, že kampaň má nabízet řešení, to znamená /nesrozumitelné/ konta dluh existuje, ale jakým způsobem ho budeme řešit, to je první záležitost. A druhá záležitost, o které bych chtěla hovořit je, že bysme se měli také bavit o tom, kdo tuto zemi a tento státní dluh takto zvýšil a kdo vlastně za to může? Kdo v podstatě podsekl příjmy státního rozpočtu? Pane kolego, nevzdychejte, prosím vás.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní poslankyně, jen abychom to vyjasnili. To, co vám vadí, je to, že nepovažujete veřejný dluh za vážný problém a nebo ta forma agitace?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně ČSSD:
Mně vadí a velice mně vadí ta forma agitace, protože ne všichni lidé v České republice čtou noviny, ne všichni lidé mají přístup na internet, ne všichni lidé sledují televizní vysílání a představte si, že taková dáma v 60 letech, 70, přijde domů a najde tuto složenku ve schránce. Logické potom je, že se vyděsí. Tato forma agitace mě děsí a prostě považuji a navíc o noblesní TOP 09, nebo aspoň u TOP 09, která se tváří jako noblesní strana, mi to přijde naprosto takové nepřístojné, nedůstojné.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kalousku, nebylo to opravdu až moc ostré? Nebyl to špatný odhad z vaší strany?

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda TOP 09:
Ale v žádném případě ne. Ono již při letmém pohledu na tu složenku, kde není žádný znak finančního ústavu a naprosto viditelné logo politické strany, tak je zřejmé, že se jedná o propagační leták, nikoliv o upomínku dluhu, ale upřímně řečeno to není žádné strašení. Jestli paní poslankyně říká, že konstatování holé pravdy je strašení, no, tak my jsme vznikli jako politická strana, která říká lidem: "My vám budeme říkat pravdu, i když není úplně příjemná a také nabídneme řešení." To řešení je náš program.

Anna ČURDOVÁ, poslankyně ČSSD:
Kolego, vy se snažíte...

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Čurdová, prosím, nechte jen dokončit větu.

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda TOP 09:
To řešení je náš program a pravdu má paní poslankyně v jedné věci. Všichni, kteří se pohybujeme v politice, neseme svůj díl odpovědnosti za stav veřejných rozpočtů. Jsou 2 možnosti. Buď to budeme házet jeden na druhého a říkat, že za to může ten druhý a já neudělal nic a nebo přiznáme pravdu, přiznáme čisté víno a nabídneme řešení, ale současně také musíme říct, jaký je ten skutečný stav. My nabízíme to druhé. To jsme dneska udělali.

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda TOP 09:
Pane Kalousku, prosím, vaši stručnou reakci na to, co jste jistě také zaznamenal dnes třeba během těch diskuzí k vašemu počinu se složenkami. Často se tam objevuje názor, že je zvláštní, když lidem připomínáte státní dluh. Vy, který jste byl ministrem financí v době, kdy dluh výrazně rostl.

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda TOP 09:
Já jsem, prosím pěkně, tu reakci řekl teď, já jí ještě jednou zopakuji. Mohl bych sice tvrdit, co jsem jako ministr financí učinil pro snižování státního dluhu a byl jsem za to dokonce i oceněn, ale to nemá žádný smysl. Já říkám zcela otevřeně, všichni odleva doprava neseme svůj díl odpovědnosti za stav státních financí. Jsou 2 možnosti. To, co říká pan Paroubek, který říká: "Můžete za to vy a žádný problém to není a řešit se to nemá." My říkáme: "Můžeme na to všichni, přiznejme barvu a pojďme to řešit." Já se nezříkám své spoluodpovědnosti, ale o to větší mám odpovědnost říct, kde leží to řešení.

Jan BUMBA, moderátor:
Rozumíme.

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda TOP 09:
A první krok k tomu řešení je taky říct, jaká je pravda. A pravda je to, co je na té složence.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní poslankyně Čurdová už se delší dobu hlásí o slovo.

Anna ČURDOVÁ, poslankyně ČSSD:
Ano, hlásím, protože pan kolega je tady téměř jak jen zlatou /nesrozumitelné/, ale já si skutečně myslím, že ta řešení existují a já můžu souhlasit s tím, že se můžeme, že se nemáme zříkat odpovědnosti, ale pojmenujme ji opravdu tak, jak byla a jak vznikla, tedy za uplynulé 4 roky došlo k podseknutí dluhu státního rozpočtu a já si myslím, že tyto záležitosti nemají odnášet lidé, protože čím více ty lidi ožebračíme, čím více jim sebereme peníze, tak tím hůře se bude i ta republika a ta země vyvíjet, takže to řešení musí být jasné, ale rozhodně není v rozesílání složenek a děsení obyvatelstva.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak a moc prosím ještě oba o reakci na další věc, pokud mohu. Stručný komentář k dnes zveřejněným výsledkům studentských voleb. To je samozřejmě taková sonda, není to reprezentativní výzkum, nicméně, pane Kalousku, vypadá to, že u středoškoláků vaše strana zabodovala.

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda TOP 09:
Ano. Já myslím, že to umím spojit i s reakcí na paní poslankyni...

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím krátce.

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda TOP 09:
Která říkala, že státní dluh nemohou odnášet lidé. No, stát a jeho dluh není nic jiného, než lidé a jejich dluh, nikdo jiný, než lidé ten stát netvoří, takže...

Jan BUMBA, moderátor:
A jak do toho zapadají ti studenti?

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda TOP 09:
To, že to nemohou odnášet lidé, je prostě protismyslný plk, ve vší úctě k paní poslankyni. A studenti do toho zapadají tak, že přemýšliví studenti středních škol si tohle uvědomují a uvědomují si, která strana myslí nejvíc na jejich budoucnost. Já si toho docela vážím.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní poslankyně Čurdová, pro ČSSD studentské volby nedopadly moc dobře. Co tomu říkáte?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně ČSSD:
Já si z toho nedělám žádnou hlavu, protože 135 škol z určitého počtu v republice, není mi jasné, jakým způsobem byly vybírány, na základě toho, tam /nesrozumitelné/, já to beru jako sondu. Myslím si, že pan Kalousek hodně dlouho nebyl v nějaké takovéto škole, ve třídě zhruba šestnácti, sedmnáctiletých dětí, které volily. A já to prostě beru před volbami, vzhledem k tomu, že to pořádala určitá organizace, kterou nechci jmenovat, za takovou hezkou manipulaci s veřejným míněním, ale myslím si, že celá sondáž měla proběhnout jinak, že nebyla vhodná doba před volbami, nicméně ten výsledek tady je. Možná by bylo dobré třeba i pro sociální demokracii a určitě sociální demokracie se nad tím zamýšlet bude, co pro mladé lidi může udělat právě i v tomto věku 16, 17 let.

Jan BUMBA, moderátor:
Já oběma velice děkuji, oběma děkuji za rozhovor. Poslankyně ČSSD Anna Čurdová a 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. A myšlenku takzvaných studentských voleb glosuje v poznámce Ozvěn dne komentátor Českého rozhlasu 6 Radko Kubičko.

Radko KUBIČKO:
Z Voleb nanečisto středoškoláků se nakonec stala větší záležitost, než si zasloužily. Přičinili se o to hejtmani, kteří měli asi oprávněný pocit, že těsně před volbami není rozumné organizovat i v dobré víře tak rozsáhlou politickomládežnickou akci, která se v třeskuté bitvě neubrání účelovým výkladům. Nakonec se jí i díky nim přesně toto stalo a přiznejme otevřeně, že i proto je možné charakterizovat nápad jako rozporuplný. Je tu určitě nezpochybnitelná bohulibá snaha ukázat mladým lidem, prvovoličům a zanedlouho prvovoličům, jak funguje základní demokratický instrument. Na domácí půdě, kde není žádný ostych před důležitými osobami ve volební komisi. Na straně druhé je tu velká pochybnost o načasování takového experimentu. Dostatečný časový odstup od skutečných voleb by byl rozhodně na místě. Pustit se do něj pár dní před nimi, v době vrcholící a věru že velmi nervózní volební kampaně, to je na pováženou. A když už k tomu došlo, pak celou akci bylo nutno zasadit do patřičného kontextu, jako že jde o nezávazný nereprezentativní průzkum preferencí jisté části mladých lidí. Nic víc. K výsledkům voleb, byť jsou obsáhle komentovány, toho není zase mnoho co říci. Jde skutečně jen o povrchní informaci o preferenci náctiletých. To, že na rozdíl od svých vrstevníků na západě nemají rádi levici a naopak se přiklání k pravici není nic nového a ukazují to i serióznější průzkumy. Sociologové na to mají jednoduché a logické vysvětlení. Zatímco na západě generace rodičů volí pravici, protože má určité postavení, jejich děti na protest proti nim se přiklánějí k levici, včetně té extrémní. A v České republice vlivem historických okolností a dnešních složitých poměrů je to zase naopak. Klasický konflikt generací. Táta statkář, syn komunista. Matka komunistka, dcera disidentka nebo podnikatelka. Ze studentských předvolebních voleb tedy není třeba dělat víc, než jsou, ale co by rozhodně mělo být zachováno, to by měla být stálá pozornost všech demokratických stran právě této generaci, abychom se pak jednou všichni, nejen hejtmani, opravdu nedivili.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává Radko Kubičko, komentátor Českého rozhlasu 6.

Konflikty v ulicích Bangkoku

Jan BUMBA, moderátor:
Válka nervů, kterou už 2 měsíce svádí thajská vláda s demonstranty v ulicích hlavního města také dnes, 2. den po sobě přešla v otevřené ozbrojené střety. V posledních 24 hodinách si vyžádala nejméně 7 obětí na životech a více než 100 zraněných, když policie a vojáci odpovídali střelbou na zápalné lahve protivládních aktivistů, kteří dál zesilují své barikády a opevňují hlavní tábor v centu Bangkoku. Chtějí přimět k rezignaci premiéra Apchisita Vedžadžívu a vymoci si nové volby. Jak se tedy situace jevila dnes večer thajského času? Zeptal jsem se našeho komentátora Milana Slezáka.

Milan SLEZÁK:
Tak je samozřejmě velmi napjatá, již tak velmi ostré rozpory mezi protivládními demonstranty a mezi vládou a armádou na druhé straně se vyostřily ve čtvrtek poté, co byl velmi vážně zraněn vojenský vůdce povstalců, byl střelen do hlavy, když mluvil s americkým novinářem a od té doby armáda udělala několik důležitých věcí. Snaží se izolovat ty poslední ostrůvky demonstrantů, protože těch demonstrantů tam původně bylo 140 000, dnes už je jich tam v uvozovkách pouze 10 000 a izoluje je tak, že je obkličuje a že přerušuje dodávky elektrického proudu a vody, takže to, čeho jsme svědky, není frontální útok na demonstranty. Je to pouze snaha obklíčit je, uzavřít je a donutit je vlastně k tomu, aby opustili svoje pozice po tomto násilném zásahu, při němž se také použila ostrá munice spíše tím, že se odříznou od dodávek.

Jan BUMBA, moderátor:
Co právě teď tu situaci tak vyostřilo? Bylo to právě ono zmiňované zranění toho generála?

Milan SLEZÁK:
To je poslední kapka. Samozřejmě jinak bychom se museli bavit o tom, že mezi těmi dvěma tábory, mezi demonstranty, kteří jsou naladěni protivládně na jedné straně a mezi vládou a armádou na druhé straně je nesmiřitelné napětí, nenávist, že se nedokázali dohodnout, přičemž myslím si, že větší díl viny je přece jenom na straně demonstrantů. Těm totiž minulý týden premiér Apchisit nabídl pětibodový plán, který byl odpovědí na mnohé z jejich požadavků a v mnohém jim vycházel vstříc.

Jan BUMBA, moderátor:
Včetně předčasných voleb?

Milan SLEZÁK:
Přesně tak, ale demonstranti ty volby chtěli přece jenom dříve, než premiér navrhoval. On je navrhoval v listopadu a byla tam spousta ještě, řada dalších neshod, ale jestliže někdo v tomto sporu ukázal minulý týden dobrou vůli, tak to byla přece jenom, zdá se mi, spíše vláda. Ostatně nesmíme zapomínat, že v Bangkoku jsou ty nepokoje protivládní už 2 měsíce a až na 1 případ, kdy se bezpečnostní síly s demonstranty střetly v takové pouliční bitvě vláda víceméně ty demonstranty tolerovala doposud, ačkoliv je vyčísleno, že tu zemi samozřejmě to něco stálo, ačkoliv ji to stálo politicky to, že se jeví jako slabá a ačkoliv ty ztráty hospodářské už byly spočítány na 2 miliardy dolarů.

Jan BUMBA, moderátor:
Ne každý situaci sleduje detailně. Můžete jenom v kostce připomenout proč vůbec před zhruba 2 měsíci protivládní demonstranté přišli do centra Bangkoku?

Milan SLEZÁK:
Tito demonstranti tvrdí, že vláda je u moci nelegitimně. Já se nechci pouštět do příliš velkých podrobností, ale řeknu pouze to, že současná vláda nepřišla k moci prostřednictvím svobodných voleb, v tom mají demonstranti pravdu. Když spadla předchozí vláda, kterou by bývali tito demonstranti podpořili, protože to byla v uvozovkách jejich vláda, tak současný premiér Apchisit si obstaral ve sněmovně většinu i tím, že na tu svou stranu, na stranu své demokratické strany přetáhl přeběhlíky z těch bývalých vládních stran a s jejich pomocí tedy vládne. Jeho mandát by vypršel koncem příštího roku, takže ty listopadové volby, které demonstrantů nebyly, byly vlastně z jeho strany ústupkem, ale demonstranti chtěli příliš mnoho věcí jiných, vládě nevěří a odmítli udělat alespoň půlku ústupků, které podle mého soudu právě udělal premiér Apchisit.

Jan BUMBA, moderátor:
Jakou podporu vlastně mají ti protivládní demonstranti v rámci celé země?

Milan SLEZÁK:
Jejich cíle mají podporu velkou, protože ve všech svobodných volbách, které byly v poslední volbě, zvítězili lidé, kteří zastupují právě tento tábor, ten takzvaný červený tábor. Jsou to většinou lidé z venkova, většinou lidé málo majetní, ale také třeba bývalí komunističtí bojovníci nebo republikáni, kteří jsou proti monarchii a vesměs jsou to lidé, kteří obdivně vzhlížejí k bývalému premiérovi Tchaksinovi Šinavatrovi, který byl v roce 2006 svržen armádou. A kdybyste mě, Honzo, chtěl přinutit k tomu, abych odhadl percentuálně, kolik stojí za tímto táborem v Thajsku lidí, tak bych řekl právě s odvoláním na ty minulé volby, že je to určitá nadpoloviční většina. Problém je ale v tom, že zhruba stejně velká, i když patrně o něco menší část thajské společnosti je ostře proti tomu bývalému premiérovi Tchaksinovi Šinavatrovi a stojí za současnou vládou, protože jí připadá, že Tchaksin byl muž, který se obohacoval na úkor společnosti, že je dobře, že už nevládne a jsou to lidé, kteří mají v oblibě nynější mocenské elity, které jsou nyní u moci a také monarchii a ten problém, o němž mluvím, jeho podstata je v tom, že obě ty strany se nesnášejí, přičemž obě jsou zhruba stejně velké, takže ani jedna nad tou druhou nemůže rozhodně zvítězit a mají tendenci obě strany ten spor řešit mocensky na ulicích, protože ty demonstrace, nyní jsme sice svědky takzvaných červených demonstrací, ale připomeňme, a není to tak dlouho, že Bangkok zažili i žluté demonstrace a ty zase svrhly vládu, kterou podporoval právě ten opačný tábor.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává náš komentátor Milan Slezák.

Eurozónu čekají problémy

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Problémy v eurozóně. Podle evropské banky pro obnovu a rozvoj negativně ovlivní některé země střední a východní Evropy, které jsou závislé na vývozu do západní Evropy. Tento negativní vliv banka promítne do výhledu ekonomického růstu rozvíjejících se ekonomik. Ten zveřejní zítra.

Byly zveřejněny výsledky studentských voleb

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Studentské volby na středních školách už znají své vítěze. Kompletní statistiku zveřejnila společnost Člověk v tísni. Nejvíc hlasů získala TOP 09. Do sněmovny by se podle středoškoláků dostalo ještě dalších 6 stran, ODS, Věci veřejné, Česká pirátská strana, Dělnická strana sociální spravedlnosti, zelení a ČSSD. Studenti by do sněmovny neposlali komunisty a nebo lidovce.

Plzeňská právnická fakulta připravuje odebrání titulů

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Právnická fakulta v Plzni připravila prvních 10 návrhů na odebrání titulu magistr. Většinou se to dotkne lidí, kteří studium absolvovali v nestandardně krátké době. Důvěryhodné zdroje fakulty uvádějí, že mezi kandidáty na odebrání titulu jsou i chomutovská primátorka Ivana Řápková a starosta Prahy 5 Milan Jančík.

Výbuch nálože na fotbalovém utkání v severním Iráku

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Nejméně 8 mrtvých a 120 zraněných si vyžádal útok během fotbalového utkání v severním Iráku. Masakr způsobila exploze nálože umístěné v automobilu a nejméně 1 sebevražedný útočník. Napsala to agentura Reuters. Útok se odehrál ve městě Tal Afar asi 60 kilometrů východně od Mosulu.

Přehled následujících témat

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále? Vymáhá stát na autodopravcích mýtné, které už jednou zaplatili? Uráží kampaň Věcí veřejných sociálně slabší skupiny, například bezdomovce? A jaký bude labutí let amerického raketoplánu Atlantis?

Autodopravci si stežují na požadavky na vyrovnání neexistujících dluhů na mýtném

Jan BUMBA, moderátor:
Čeští autodopravci se stěžují státním úřadům, že prý po nich chtějí peníze, které firmy nikomu nedluží, totiž údajné resty spojené s výběrem silničního mýtného. V řadě případů z poslední doby se údajně stalo, že příslušná advokátní kancelář požadovala vyrovnání dluhů, které už byly jednou uhrazeny. Sdružení autodopravců ČESMAD vyzývá své členy, aby nereagovali na výzvy právníků dokud se situace nevyjasní a do dnešního dne mělo Ředitelství silnic a dálnic navrhnout ministerstvu dopravy další postup. Nejprve dejme slovo dopravcům, Martin Špryňar je generální tajemník sdružení ČESMAD BOHEMIA. Dobrý den.

Martin ŠPRYŇAR, generální tajemník ČESMAD BOHEMIA:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Kolik takových případů evidujete? Kolika dopravců by se mohly týkat ty údajně neoprávněné výzvy, aby zaplatili dlužné mýto?

Martin ŠPRYŇAR, generální tajemník ČESMAD BOHEMIA:
Tak pokud máme správné informace, tak toto kolo bylo vlastně, byly nedoplatky za první pololetí roku 2007 a těch dopisů bylo rozesláno 1200 zhruba, takže je to 1200 firem za první pololetí roku 2007.

Jan BUMBA, moderátor:
A o jaké částky se jedná?

Martin ŠPRYŇAR, generální tajemník ČESMAD BOHEMIA:
Většinou jsou to částky destikorunové až stokorunové, pouze v několika málo případech to přesahuje 1000 korun, ale jsou to naprosto minimální částky.

Jan BUMBA, moderátor:
No, to by mohlo leckoho překvapit, proč toho tolik povyku kvůli možná stakorunovým částkám?

Martin ŠPRYŇAR, generální tajemník ČESMAD BOHEMIA:
Víte, ono jde o princip. My poslední 3 roky upozorňujeme vedení ministerstva dopravy, že je potřeba ten systém upravit tak, aby byl uživatelsky pro dopravce příjemnější, protože dneska dopravce není schopen podívat se online na svoje nedoplatky a zaplatit je normálně, horko těžko je získává na kontaktních místech a třeba s dvacetikorunou musí jet do krajského města, aby uhradil 20, 25 korun. Bohužel až na poslední vedení ministerstva tak všechny ty předešlý vedení na tyto naše požadavky nereflektovali, takže teďko, když začaly chodit tyto dopisy, tak to bylo skutečně jako červený hadr na dopravce.

Jan BUMBA, moderátor:
Co tedy žádáte od správců mýtného systému? Aby byly třeba nedoplatky dostupné na internetu?

Martin ŠPRYŇAR, generální tajemník ČESMAD BOHEMIA:
My především požadujeme, aby všichni dopravci, kteří platí v tom takzvaném režimu postpay, to znamená na fakturu, tak aby v těch, aby v rámci těch svých účtů viděli, jestli náhodou nějaký nedoplatek nemají a tento nedoplatek mohli standardně uhradit, například přes internet a skutečně nemuseli jezdit s drobnými do krajských měst, někdy i 100 kilometrů tam a 100 kilometrů zpátky.

Jan BUMBA, moderátor:
Martin Špryňar, generální tajemník sdružení ČESMAD BOHEMIA. Děkuji vám. Na shledanou.

Martin ŠPRYŇAR, generální tajemník ČESMAD BOHEMIA:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Na druhé lince je Václav Nestrašil, ředitel úseku provozovatele mýtného na Ředitelství silnici a dálnic. Dobrý den přeji i vám.

Václav NESTRAŠIL, ředitel úseku provozovatele mýtného Ředitelství silnici a dálnic:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Mají podle vás autodopravci důvod, aby odmítali platit ty účty za mýtné? Uznáváte, že by v nich mohly být nesrovnalosti?

Václav NESTRAŠIL, ředitel úseku provozovatele mýtného Ředitelství silnici a dálnic:
Tak částečně ano, ale asi je potřeba uvést na pravou míru, o jakou část těch nedoplatků, které nemají tu validitu, se jedná. Podle našeho zjištění a analýzy, kterou jsme si udělali, je to velmi minoritní část, řádově 5 procent z toho, co jsme začali vymáhat, skutečně má nějakou chybu a my jsme ji odstranili a už se nebude opakovat.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená těch zhruba 1200 případů, o kterých mluvil pan Špryňar, to myslíte, že je nadsazené číslo nebo že to je odpovídající číslo, ale podle vás zanedbatelné?

Václav NESTRAŠIL, ředitel úseku provozovatele mýtného Ředitelství silnici a dálnic:
Tak my jsme rozeslali 1200 obsílek, ovšem je potřeba si uvědomit, že na těch komunikacích se může odehrát vícero incidentů. My řešíme řádově 7 nejčastějších a pouze v jedno jediném případě jednoho jediného incidentu se nám stalo problém, o kterém jsme nevěděli a kde jsme tedy skutečně omylem vymáhali to, co jsme vymáhat neměli, ovšem u všech dalších 6 incidentů nemáme jedinou reklamaci, takže já tvrdím, jde o minoritní část těch našich pohledávek, které tu validitu nemají.

Jan BUMBA, moderátor:
Pan Špryňar také mluvil o tom, že dopravci by chtěli, aby byl zaveden takový systém, ze kterého by se dozvěděli všichni nejlépe okamžitě, co jsou dlužni. Ten systém je nebo připravujete ho nebo ho vůbec nechcete zavádět?

Václav NESTRAŠIL, ředitel úseku provozovatele mýtného Ředitelství silnici a dálnic:
Ale ano, chceme. My s ČESMADem jednáme řádově už déle než rok o tom, že tuto funkcionalitu se pokusíme do mýtného systému zabudovat. Problém bohužel je, že tuto funkcionalitu stát od mýtného systému na začátku nevyžadoval a teď je velice složité tu architekturu toho systému přebudovat. A my si vlastně musíme uvědomit, že teprve v pololetí loňského roku schválila vláda, abychom podepsali protokol o úplném dokončení toho díla, s čímž souviselo i penále ve výši 121 milionů pro dodavatele a sleva z díla, kterou jsme vyvolali ve výši 51 milionů a teprve od té chvíle, kdy jsme definitivně mohli uzavřít etapu výstavby toho mýtného systému začínáme řešit jeho další funkcionality, které k tomu lze nějakým způsobem dobudovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak kdyby to mohlo být, takový online seznam?

Václav NESTRAŠIL, ředitel úseku provozovatele mýtného Ředitelství silnici a dálnic:
My jsme sdružení dopravců slíbili, že do měsíce jim předložíme zadávací dokumentaci nového tendru.

Jan BUMBA, moderátor:
To je tak do půl roku? Do roku?

Václav NESTRAŠIL, ředitel úseku provozovatele mýtného Ředitelství silnici a dálnic:
Do měsíce. Do měsíce předložíme návrh toho.

Jan BUMBA, moderátor:
Návrh, to bude návrh. A kdy to bude fungovat?

Václav NESTRAŠIL, ředitel úseku provozovatele mýtného Ředitelství silnici a dálnic:
No, tak pokud si ho odsouhlasíme s ČESMADem ten návrh té funkcionality nové, tak do konce roku by mohla být zavedena.

Jan BUMBA, moderátor:
Václav Nestrašil, ředitel úseku mýtného na Ředitelství silnic a dálnic. Děkujeme. Na shledanou.

Václav NESTRAŠIL, ředitel úseku provozovatele mýtného Ředitelství silnici a dálnic:
Taky děkuju. Nashle.

Kauza sloganu ve stranickém magazínu strany Věci veřejné

Jan BUMBA, moderátor:
V době přesycené informacemi všeho druhu se politické strany snaží před volbami zaujmout nejrůznějšími způsoby. Stana Věci veřejné ve svém stranickém magazínu, který dostávají do schránek obyvatelé hlavního města napsala, že, cituji: "Z Prahy nesmí být krmítko pro bezdomovce a feťáky," konec citátu. To vyvolalo ostrou kritiku mimo jiné u lidí, kteří se zabývají pomocí lidem bez domova. Proč chce nějaká strana získávat politické body na lidech, kteří měli v životě hodně smůly? Ne telefonu je volební manažer Věcí veřejných Vít Bárta. Dobrý den.

Vít BÁRTA, volební manažer Věcí veřejných:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
A ve studiu šéfredaktor časopisu Nový prostor Alexander Budka. Dobrý den.

Alexander BUDKA, šéfredaktor časopisu Nový prostor:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Budko, co vám na tom sloganu tak vadí?

Alexander BUDKA, šéfredaktor časopisu Nový prostor:
Mně to přijde velmi nešťastné, protože to dělá jakési obětní beránky z lidí, kteří potřebují spíše pomoc a ne se stát terčem takovýchto výpadů, zvlášť ze strany politické strany, která chce přinést nějakou změnu a napravit nešvary, které u nás panují a pak jsme svědky toho, že využívá xenofobních nálad a vytváří vlastně dojem, že bezdomovci jsou ti, kteří nám tady ujídají z naší prosperity a zapříčiňují div ne schodek rozpočtu a ekonomickou krizi.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bárto, proč jste sáhli k této proklamaci? Proč jste udělali obálku toho časopisu právě takovou, právě s tímto sloganem?

Vít BÁRTA, volební manažer Věcí veřejných:
Pane redaktore, já děkuji, že se můžeme vymezit proti tomu, co se říká. Tak já za prvé mám potřebu připomenout to, že Praha podle nejrůznějších průzkumů, ať už statistických z hlediska nápadu trestné činnosti, ale i z pocitu bezpečí obyvatel nejenom metropole, ale i návštěvníků metropole, patří mezi města s vysokou kriminalitou a je jednoznačné, že kriminalita hlavního města...

Jan BUMBA, moderátor:
To srovnáváte s čím?

Vít BÁRTA, volební manažer Věcí veřejných:
To srovnávám kupříkladu s průzkumem, který byl uveřejněn minulý nebo předminulý týden v Mladé frontě DNES, porovnání...

Jan BUMBA, moderátor:
S jakými městy, s jakými městy to srovnáváte?

Vít BÁRTA, volební manažer Věcí veřejných:
Se všem evropskými metropolemi. Je to průzkum veřejného mínění učiněný v rámci bezpečnosti.

Jan BUMBA, moderátor:
A za to podle vás mohou bezdomovci?

Vít BÁRTA, volební manažer Věcí veřejných:
Je jednoznačné, že problematika hlavního města Prahy z hlediska bezpečnosti dlouhodobě neřeší vakuum mezi sociální pomocí a intervencí, a to se projevuje mimo jiné tím, že od roku 2006 v Praze do dneška, i když to bylo v programovém prohlášení Rady hlavního města Prahy, nebyl přijat takzvaný Akční plán bezdomovecký, kupříkladu. A ten zásadní problém je v tom, že Praha, díky tomu, že nemá koordinovanou sociální pomoc s tou sociální intervencí, kde existuje jednoznačné vakuum, tak jednoznačně determinuje z tohoto hlediska zvyšování nápadu trestné činnosti a snižování pocitu bezpečí.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Budko, bezdomovectví, to je závažný společenský fenomén. Nikomu není příjemné, když třeba má jet v tramvaji vedle člověka, který dejme tomu je špinavý, zapáchá, někdy je opilý. Nemůže takováto aktivita Věcí veřejných třeba aspoň přitáhnout pozornost k tomuto jevu?

Alexander BUDKA, šéfredaktor časopisu Nový prostor:
Já naprosto chápu, že mnozí obyvatelé Prahy mají s bezdomovci problém a nelíbí se jim, ale je třeba si uvědomit, že do značné míry ty problémy, které jste tady zmínil, vyplývají z nedostatečného, z nedostatečné nabídky sociálních služeb pro tyto lidi. Jestliže bezdomovec zapáchá a tráví noc v noční tramvaji, tak je to zejména proto, že nemá jinou alternativu a to neodstraníme takovýmto postojem, takovýmto vyvoláváním a zneužíváním vlastně těchto problémů v předvolební kampani. Já bych chtěl hlavně zdůraznit, že bezdomovci jsou zejména oběti trestné činnosti, ne pachatelé.

Jan BUMBA, moderátor:
A podle vás tedy, pane Budko, Věci veřejné nabízejí tvrdou ruku místo pomoci?

Alexander BUDKA, šéfredaktor časopisu Nový prostor:
Přesně tak. To dokázali dalšími svými aktivitami. Já to považuju za velmi urážlivé, necitlivé vůči lidem, kteří se do této situace dostali mnohdy ne vlastní vinou. Ta míra zavinění je tam různá, ale rozhodně nepřísluší politikům, aby to takhle paušálně posuzovali.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bárto, nemyslíte, že je opravdu hodně urážlivé, když lidskou bytost postavíte k nějakému krmítku pro stranu Věci veřejné? Bezdomovci nejsou lidé?

Vít BÁRTA, volební manažer Věcí veřejných:
Tak, pane redaktore, promiňte, pane redaktore, promiňte, ale já se nejdřív musím vymezit. ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ne, teď mi prosím odpovězte na moji otázku.

Vít BÁRTA, volební manažer Věcí veřejných:
K tomu, co bylo řečeno. Jednoznačně Věci veřejný organizují hlídku Věcí veřejných....

Jan BUMBA, moderátor:
Ne, já se neptám na hlídky, já se ptám na to, jestli bezdomovce považujete za lidi.

Vít BÁRTA, volební manažer Věcí veřejných:
A z tohoto hlediska my jsme mnoha bezdomovcům přinesli pomoc už v roce 2006, stejně jako v tomto volebním období teďka před volbama tím, že jsme jim pomohli vyřídit občanský průkaz, přivedli jsme je naopak do těch sociálních zařízení, o kterých je řeč, /nesrozumitelné/.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bárto, ale jde mi o tu formulaci. Vy jste použili slovo krmítko pro bezdomovce a feťáky, takže...

Vít BÁRTA, volební manažer Věcí veřejných:
My právě, říkám, že je naprosto špatně, že ta sociální pomoc a, promiňte, ale jako bohužel to tak je ta realita dneska, že místo toho, aby sociální pomoc byla v terénu a přesně jak bylo řečeno, aby se těm lidem pomáhalo, protože oni za to nemohou, to já s tím naprosto souhlasím, tak je zapotřebí, aby /nesrozumitelné/.

Jan BUMBA, moderátor:
Mě pořád zajímá to slovo krmítko. Proč jste použili toto slovo?

Alexander BUDKA, šéfredaktor časopisu Nový prostor:
Já vám na něj odpovídám, že krmítko je vyjádření pasivní pozice a naproti tomu je tedy zapotřebí jednoznačně aktivní pomoc a aktivní přístup mimo tu danou lokaci. Je tedy zapotřebí nedostatek, odstranit nedostatek streetworkerských aktivit především v tom vlastním terénu a především dobře koordinovat práci městské a státní policie a těch neziskových organizací, které se tady mezitím pohybují. A v tom je ten zásadní problém. A nezlobte se na mě jako, my vůbec nic nemáme proti tomu, aby kupříkladu tady existovaly metadonová centra a podobně, ale nás trápí to, že před metadonovým centrem už není streetworker, už není nikdo, kdo by se těm lidem, už nejsou sociální pracovníci v blízkosti takovýchto center bez ohledu na to, že tyto centra jsou často v blízkosti škol a školek jako kupříkladu v ulici Ve Smečkách a zásadní problém je, aby především v takovýchto lokacích, kde kupříkladu naopak malé děti se dostávají s těmito osobami do kontaktu, byla ta pomoc nejenom uvnitř, ale i vně. A v tom je ten elementární problém, na který my upozorňujeme.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Budku, když pan Bárta teď hovoří o potřebě sociálních programů, o zlepšení i sociální nebo preventivní péče, tak nekřivdíte nakonec této straně? Není to tak, že když mluvíte o tom, že možná jenom nabízí tvrdou ruku a ne řešení, že možná tady je nějaká upřímná snaha o řešení tohoto problému?

Alexander BUDKA, šéfredaktor časopisu Nový prostor:
Já si myslím, že politici by měli hlavně tu debatu kultivovat a přicházet s konkrétními řešeními. Jestliže místo toho vlastně tu veřejnou diskuzi takhle degradují a posouvají do polohy, která spíš odpovídá nějakým hospodským debatám, tak je to špatně. Já jsem neslyšel ze strany Věcí veřejných žádné konkrétní návrhy, ten citovaný akční plán je taky velmi nešťastný a má spoustu slabin, na které se dlouhodobě upozorňuje. To je možní dokument, z kterého lze nějak jako vycházet, ale rozhodně neřeší tu problematiku. Ta problematika je velice složitá a tímhle tím způsobem ji opravdu nezlepšíme.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bárto, prosím, buďme úplně konkrétní. Jak chce vaše strana řešit problém bezdomovectví? Jak chce těmto lidem pomoci?

Vít BÁRTA, volební manažer Věcí veřejných:
Ten zásadní problém je v tom, že my inzerujeme všude, kde se dá a znovu říkám, inzerujeme to mimochodem dnes v novinách, takže si to tam může kdokoliv přečíst, že v našem programu stojí zapotřebí rozšiřovat především takzvaný systém SVI, systém včasné intervence, který je prozatím pouze v kategorii mladistvých. Je to složitý systém, který je především po softwarové stránce propojuje komunikaci mezi městskou policií, státní policií, školami a OSPUDem, to znamená státní správou, věnující se oblasti sociální intervence. Bohužel, jak říkám, zatím jenom u mladistvých. Zásadní problém...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže rozšířit systém včasné intervence, bod 1 a dál?

Vít BÁRTA, volební manažer Věcí veřejných:
V tomto duchu je velká příležitost v nečerpaných fondech Evropské unie, obzvláště v roli prevence kriminality, kde za poslední volební období /nesrozumitelné/.

Jan BUMBA, moderátor:
Nezlobte se, prosím, pane Bárto, teď nemluvíme o kriminalitě, teď mluvíme o problému bezdomovectví. Jak chcete pomoci bezdomovcům?

Vít BÁRTA, volební manažer Věcí veřejných:
Mluvíme o prevenci. Mluvíme o prevenci, kde z tohohle hlediska jsou veliké prostředky v oblasti fondů Evropské unie. Jsou to řády miliard korun, který můžou býti tímto směrem investovány do terénní práce, do streetworkerovských aktivit, které, protože to jsou aktivity, které nejsou jenom sociální pomoc, ale jsou i právě prevence té kriminality a v tom je veliká příležitost a my touto naší činností jsme se snažili opakovaněji intervenovat na to, aby se tato problematika lépe řešila a lépe využívala.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Budko, máme tady tedy zmíněné konkrétní body, rozšířit systém včasné intervence a lepší využití fondů Evropské unie.

Alexander BUDKA, šéfredaktor časopisu Nový prostor:
Tak proti tomu samozřejmě nelze nic namítat, ale mně to přijde trošku nicneříkající.

Jan BUMBA, moderátor:
Jakto? To pro vás nejsou konkrétní body?

Alexander BUDKA, šéfredaktor časopisu Nový prostor:
No, tak my se snažíme v sociální oblasti všichni čerpat fondy Evropské unie, to opravdu není nic nového. Tady jde spíš o to, abychom se dočkali nějakých konkrétních plánů, jak třeba předcházet tomu, aby se lidi dostávali na ulici.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma vám děkujeme za rozhovor. Děkujeme za účast v diskuzi, šéfredaktor časopisu Nový prostor Alexander Budka a volební manažer strany Věci veřejné Vít Bárta.

Labutí let raketoplánu Atlantis

Jan BUMBA, moderátor:
No, a teď labutí píseň, přesněji labutí let má před sebou jeden z flotily amerických vesmírných raketoplánů, Atlantis. Za necelé 2 hodiny by měl odstartovat z Floridy ke své závěrečné misi k mezinárodní orbitální stanici. Pro řídící středisko úřadu NASA i šestičlennou posádku je to dosti emocionálně nabitá chvíle. Na oběžnou dráhu zamíří naposled stroj, který za uplynulé čtvrtstoletí absolvoval více než třicítku letů. Po telefonu zdravím odborníka na kosmonautiku Antonína Vítka z české Akademie věd. Dobrý den.

Antonín VÍTEK, Akademie věd:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Co bude, v kostce, úkolem této mise?

Antonín VÍTEK, Akademie věd:
V nákladovém prostoru Atlantis vede jednak pětitunový ruský malý výsuvný modul Rassvet, to znamená Svítání. Uvnitř tohoto modulu jsou ještě navíc 3 tuny nákladu pro další vybavení stanice. A dál nese ještě jednu novou parabolickou anténu pro komunikaci a 6 akumulátorových baterií, které během 2 ze 3 vycházek do volného prostoru vymění za šestici těch nejstarších, které jsou už ve vesmíru od prosince roku 2000 a tedy potřebují výměnu.

Jan BUMBA, moderátor:
Půjde o jeden z vůbec posledních letů raketoplánu. Už jsou plánovány jen 2 další. Atlantis bude tyto mise jaksi krýt jako případné záchranné plavidlo. Pak půjde do výslužby. Co s ním bude?

Antonín VÍTEK, Akademie věd:
Dá se to říct jednoduše. Půjde do muzea. Zatím se neví do kterého, protože ta, řekněme, soutěž nebo jak by se to dalo nezvat, mezi americkými muzei stále ještě trvá a NASA nerozhodla, kam tedy konkrétně, který z těch 3 zbývajících raketoplánů půjde.

Jan BUMBA, moderátor:
Na oběžné dráze teď krouží prototyp nového raketoplánu, který testuje americká armáda za velmi přísného utajení. Přesto, podařilo se o něm něco zjistit?

Antonín VÍTEK, Akademie věd:
Takhle. Já bych zpochybnil slovo prototyp. On je to totiž zařízení, kterému Američané říkají testbed, to znamená letadlo, na kterém se zkoušejí nové prostě konstrukční prvky, takže pokud z toho vznikne nějaký raketoplán, bude vypadat úplně jinak.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak jinak? Myslíte, že to, co nahradí raketoplány bude něco úplně jiného? Že i laik na první pohled uvidí, že to je teda nějaký úplně nový stroj?

Antonín VÍTEK, Akademie věd:
Samozřejmě. Zejména bude podstatně větší než toto zkušební letadlo, na kterém se zkouší prvky tepelné ochrany, nové navigační systémy, nová elektronika, nové ovládací prvky místo hydrauliky, elektromechanické a podobně. Tohle to se ví, ale samozřejmě ten druhý let ponese zase nějaké jiné prvky, na základě teda vyhodnocení toho, co si naměří během tohoto letu, který by mohl trvat až 270 dní.

Jan BUMBA, moderátor:
Do jaké míry budou ty nové stroje nebo ten nový stroj vycházet konstrukčně z nynějších raketoplánů?

Antonín VÍTEK, Akademie věd:
Příliš ne. Dokonce ani takovým tvarem je, protože nebudou mít tak velká křídla s tak s velkým rozpětím, jako má současný space shuttle, ale budou spíš typu, kterému se říká vztlakové těleso, to znamená tím hlavním aerodynamickým prvkem bude vlastní trup toho raketoplánu. To by mělo v podstatě snížit to tepelné namáhání během sestupu atmosférou, které nakonec svým způsobem bylo tou finální ranou, kterou dostal raketoplán Columbia, když se nad Texasem rozpadl.

Jan BUMBA, moderátor:
Bude mít vůbec, budou mít vůbec Spojené státy zájem o pokračování vesmírného programu? Nepřijde teď v době stále pokračujících hospodářských obtíží na řadu šetření? Dá se vůbec uvažovat o tom, že bude nějaký nástupce raketoplánu v dohledné době?

Antonín VÍTEK, Akademie věd:
V dohledné době rozhodně ne, protože zdá se, pokud se podaří Obamovi prosadit své názory, tak by chtěl převézt provoz létání kosmonautů nebo dopravování kosmonautů do kosmu na soukromé firmy. A soukromé firmy už začaly teda na tom pracovat a víceméně se vracejí k takovým osvědčeným tvarům kosmických lodí, jako bylo třeba Apollo nebo jako je i ten ruských Sojuz.

Jan BUMBA, moderátor:
Vysvětluje Antonín Vítek z Akademie věd. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Antonín VÍTEK, Akademie věd:
Na slyšenou.

Pozvánka na Radiofórum

Jan BUMBA, moderátor:
Je 18 hodin 57 minut, před závěrem pátečních Ozvěn dne je tu pozvánka k poslechu nedělního podvečerního Radiofóra s Václavem Sochorem.

Václav SOCHOR, moderátor:
Hosty nedělního Radiofóra tentokrát budou 2 dámy, bývalá disidentka a zástupkyně ombudsmana, dnes předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová a novinářka Lída Rakušanová. Odpovídat budou na mé otázky týkající se nejvýraznějších událostí uplynulého týdne. A jak víte, ptát se zrovna tak můžete i vy. Vaše telefonické dotazy jsou klíčovou součástí Radiofóra. Uslyšíme se tedy tuto neděli po 17. hodině.