Ozvěny dne 14. dubna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Poslanci schválili přísnější regulaci hazardu. Podle ministra financí ale čekají novelu loterijního zákona změny v Senátu.

osoba:
Bude otázkou, jak tyto návrhy, jak projdou tady, takže koneckonců z toho všeho může vzniknout varianta, že nebude opět nic.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Silné zemětřesení ve střední Číně nepřežily minimálně čtyři stovky lidí. Bilance obětí ale nemusí být konečná, potvrdil z Pekingu český velvyslanec Libor Sečka.

Libor SEČKA, český velvyslanec v Pekingu:
To zemětřesení přišlo někdy kolem půl osmé ráno, to znamená v době, kdy začíná normální aktivní život jak tedy ve školách, tak v práci.

Jan BUMBA, moderátor:
V katedrále na královském Wawelu v Krakově už se chystá místo pro sarkofág polského prezidentského páru.

osoba:
/Nesrozumitelné netlumočeno/.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude zataženo s občasným deštěm nebo přeháňkami a teplotami do 12, na horách bude kolem 5 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Poslanci schválili přísnější regulaci hazardu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Podmínky pro hazard by mohly být přísnější. Sněmovna schválila levicový zákon o regulaci loterií, který to umožňuje. Ten navíc dává obcím možnost účastnit povolovacího řízení k provozování loterií a podobných her. Poslanci naopak zamítli kritizovaný návrh rozpočtového výboru, který obce a města z povolování některých druhů hazardu vylučoval.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Návrh poslanců ČSSD a jednoho komunisty prošel díky podpoře ODS. Ta se na poslední chvíli rozhodla, že když neuspěl její návrh na vrácení předlohy do druhého čtení, dá hlasy původní levicové předloze. Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka pak po hlasování neskrýval nadšení.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda strany /ČSSD/:
Toto je vlastně po 12 letech první úspěch, kdy se prosadila Poslanecká sněmovna proti lobby provozovatelů.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Norma teď půjde do Senátu. Předseda Poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř věří, že horní komora parlamentu, kde má většinu pravice, zákon opraví. Využil by k tomu i zamítnutý návrh rozpočtového výboru.

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
Je možné tam přidat některé z evidentně pozitivních změn, které uvnitř toho pozměňovacího návrhu z rozpočtového výboru byly.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Změn, které by mohly do zákona o loteriích vnést senátoři, se obává ministr financí Eduard Janota. Ten neví, jak by pak upravenou normu přijala sněmovna.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Z toho všeho může vzniknout varianta, že nebude opět nic, ale nechtěl by být špatným prorokem.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Věra Masopustová, Radiožurnál.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Tématu se budeme podrobněji věnovat i v dnešní publicistické části Ozvěn dne.

Lidé, kteří z politických důvodů přišli za komunismu o práci, odškodněni nebudou

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Lidé, kteří z politických důvodů přišli za komunismu o práci, odškodněni nebudou. Příslušný návrh zástupců ODS a ČSSD ve sněmovně neprošel. Většina občanských demokratů ho nepodpořila. Už dřív to zdůvodňovali zvýšením rozpočtových výdajů v době ekonomické krize, navíc se jim nepodařilo prosadit, aby se odškodnění netýkalo členů KSČ.

Sociální demokraté by se stali vítězi sněmovních voleb ve Zlínském kraji

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Sociální demokraté by se stali vítězi sněmovních voleb ve Zlínském kraji. Prvenství jim přisoudil bleskový průzkum SCaC a STEM pro Český rozhlas. O 6,5 procenta horší výsledek má na Zlínsku ODS.

Václava VAŘEKOVÁ:
Pětiprocentní hranici by na Zlínsku v květnových volbách podle průzkumu SCaC a STEM překonalo 6 stran. Za první ČSSD a druhou ODS jsou síly dalších 4 stran vyrovnané.

Jana HAMANNOVÁ, vedoucí výzkumu SCaC:
Na třetím místě je KSČM, ta získává 11,5. Věci veřejné 10,5. KDUČSL stejně, to znamená 10,5. A TOP 09 9,5.

Václava VAŘEKOVÁ:
Vysvětluje vedoucí výzkumu SCaC Jana Hamannová. Pod hranicí 5 procent by skončila Strana práv občanů Zemanovci se 4 procenty. A Strana zelených s 2,5. K volbám chce na Zlínsku přijít 73 procent voličů. Průzkum prováděly agentury SCaC a STEM 12. a 13. dubna, a tou formou rozhovorů na reprezentativním vzorku 1209 obyvatel Zlínského kraje. Ve volbách před 4 lety byla účast na Zlínsku nadprůměrná. Dosáhla téměř 67 procent. Zlínsko do sněmovny vyslalo 12 poslanců. 5 za ČSSD, 4 za ODS, 2 lidovce a jednoho komunistu. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Silné zemětřesení ve střední Číně

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Panika a strach zachvátily jih regionu Čchingchaj, kde při ranním zemětřesení zemřely čtyři stovky lidí. Desetitisíce dalších jsou zraněny.

Kateřina PROCHÁZKOVÁ:
Tisíce lidí jsou stále zasypány v troskách. Blízcí se je snaží vyhrabávat. Otřesy u města /nesrozumitelné/ byly natolik silné, že většina tamních domů se zřítila. Nefunguje elektřina, neteče voda. Velké množství lidí, převážně tibetského etnika, uteklo do hor před strachem z dalších sesuvů a otřesů. Podle posledních informací ale záchranáři staví v postižené oblasti stany, dopravují zásoby vody, potravin a kyslíku. Aktuální situaci v Čchingchaji popisuje český velvyslanec v Pekingu Libor Sečka.

Libor SEČKA, český velvyslanec v Pekingu:
Ty záchranné práce, které provádí zejména čínská armáda, jsou poměrně komplikované, odstraňují trosky, uvidíme, na kolik ta výsledná suma škod a obětí bude.

Kateřina PROCHÁZKOVÁ:
Oblast, kde k otřesům došlo, patří mezi seismicky aktivní regiony Číny. Provincii S´čchuan, která s Čchingchají a Tibetem sousedí, došlo v roce 2008 ke katastrofálnímu zemětřesení, které se vyžádalo 90 tisíc obětí. Při zemětřesení se zřítily především veřejné budovy. O život přišly ve školách a školkách často děti. Ke katastrofě došlo pravděpodobně proto, že úřady šetřily na materiálu. Šokující je, že za ní nebyl nikdo z politiků a vysokých úředníků souzen a potrestán. V únoru ale poslaly úřady na 7 let do vězení čínského aktivistu, který pátral po tom, kdo za neštěstí může. Kateřina Procházková, Radiožurnál.

Do Polska už dorazilo dalších 30 rakví s ostatky obětí sobotní tragédie

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Do Polska už dorazilo dalších 30 rakví s ostatky obětí sobotní tragédie. Poláci už také vědí, kdy si zvolí nového prezidenta. Rozhořel se spor, jestli je vhodné, aby byl prezidentský pár pohřben na královském Wawelu v Krakově. Ve Varšavě máme našeho zpravodaje Petra Vavroušku.

Petr VAVROUŠKA:
Dobrý večer. Maršálek Sejmu Bronislav Komorowski, který převzal povinnosti prezidenta, oznámí přesný termín předčasných prezidentských voleb až příští týden ve středu ráno. Předseda Sejmu tak vyhověl žádosti opozičních stran, které nechtěly narušit státní smutek debatou o volbách. Ty se ale pravděpodobně uskuteční 20. června. Obě hlavní opoziční strany teď musí ale najít nové prezidentské kandidáty. Ti původní totiž v sobotu tragicky zahynuli.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A jak komentuje polská veřejnost rozhodnutí, že prezidentský pár bude pohřben v katedrále na Wawelu?

Petr VAVROUŠKA:
Řada polských elit se už ozvala s názorem, že to je ukvapené rozhodnutí pod vlivem emocí, pochování na Wawelu mělo být spíše výsledkem celospolečenské dlouhodobé diskuse. Oscarový režisér Andrzej Wajda dnes předal médiím otevřený dopis, ve kterém vyzývá: "Přehodnoťme toto řešení. Wawel rozdělí národ." Nicméně v katedrále se už chystá společná sarkofág pro ostatky manželů Kaczyńských.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Tolik živě náš varšavský zpravodaj Petr Vavrouška.

Projekt státních maturit

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Ministryně školství Miroslava Kopicová dnes před učiteli středních škol obhajovala projekt státních maturit. 2800 pedagogů se totiž podepsalo pod dvě petice. Nesouhlasí se systémem školení a s formou zkoušek státních maturit. O projektu maturit pod státním dohledem hovoří jako o mrtvém a navrhují změnu zkoušek. Chtějí ponechat písemné práce a ústní zkoušky z českého jazyka a literatury v režii školy. Učitelé tvrdí, že připravovaná podoba zkoušky neposkytuje čas ani prostor, aby studenti prokázali intelektuální a jazykovou úroveň. Jak Radiožurnálu řekl autor jedné z petic a učitel ostravského gymnázia Matiční Ladislav Vasevič.

Ladislav VASEVIČ, autor jedné z petic, učitel Gymnázia Matiční, Ostrava:
To znamená, určitě je lepší na několik let ponechat stávající systém, který je respektován všude v zahraničí, než riskovat v českém školství systém, který už teď vzbuzuje pochybnosti a nejen u nás, ale také v cizině. A máme příklady z Polska, máme příklady ze Slovenska, to je nezpochybnitelné, že efekt těch zavedených státních maturit je v zásadě nulový.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
ODS i ČSSD jsou pro odklad a následné zrušení projektu státních maturit, které by se mělo nahradit jinými srovnávacími zkouškami. Lidovci i komunisté prosazují systém dopracovat a ne vymýšlet zcela nový. Zelení počkají na výsledky generálky, která je naplánovaná na podzim tohoto roku.

Protikorupční policie obvinila 6 bývalých členů vedení Královéhradeckého kraje

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Protikorupční policie obvinila 6 bývalých členů vedení Královéhradeckého kraje. Měli nevýhodně nakoupit nábytek do budovy krajského úřadu a způsobit tak pětimilionovou škodu.

Ota NEHASIL:
Protikorupční policie 5 radních a jednu úřednici podezírá z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Právní kvalifikaci a i celý spis teď přezkoumá státní zastupitelství.

Radim VÍTEK, státní zástupce:
Předpokládám, že do měsíce by rozhodnuto být mělo.

Ota NEHASIL:
Říká státní zástupce Radim Vítek. Podle něj se zastupitelství bude také zabývat stížnostmi obviněných proti stíhání. Mezi šesticí je i bývalý hejtman Pavel Bradík. Ten určité manažerské pochybení neodmítá. S obviněním policie ale zásadně nesouhlasí.

Pavel BRADÍK, bývalý hejtman:
Nikdo z nás se rozhodně necítí vinen trestným činem a už vůbec ne úmyslným trestným činem, z čeho jsme obviněni.

Ota NEHASIL:
Královéhradecký kraj za údajně předražený nákup nábytku už dostal osmisettisícovou pokutu od antimonopolního úřadu. Kraj proti této pokutě podal žalobu k soudu. Ten ale zatím nerozhodl. Pro Radiožurnál Ota Nehasil, Hradec Králové.

Hledání nového ředitele Národní galerie finišuje

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Hledání nového ředitele Národní galerie finišuje. Dvanáctičlenná výběrová komise o nástupci Milana Knížáka rozhodne ještě dnes večer. Každý z účastníků v hodinovém pohovoru představil svou vizi Národní galerie po roce 2011, kdy by měl z čela galerie Milan Knížák odejít.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Před komisi předstoupilo 6 kandidátů, včetně současného šéfa Národní galerie Milana Knížáka, historika umění Jiřího Fajta, současného ředitele sbírky starého umění Národní galerie Víta Vlnase, nebo ředitele Moravské galerie Brno Marka Pokorného. Nikdo z nich se nechtěl ke konkurzu vyjadřovat, včetně Milana Knížáka. Komise v čele s děkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michalem Stehlíkem teď jedná, kterého z nich doporučí ministrovi kultury jako nejvhodnějšího šéfa Národní galerie.

Michal STEHLÍK, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy:
Samozřejmě pro celou situaci v Národní galerii by asi bylo dobré, kdyby ta shoda na nějaké osobnosti byla výraznější.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Ministr Václav Riedlbauch by měl podle našich informací už zítra s jejich doporučením souhlasit, anebo vybrat podle svého uvážení. Michaela Vetešková, Radiožurnál.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte mimo jiné dále? Zmizí díky úpravě loterijního zákona z českých obcí některé herny? A je dětská knížka o kocouru Mikešovi opravdu rasistická, jak tvrdí jedno romské sdružení.

Loterijní zákon

Jan BUMBA, moderátor:
Takže budou moci obce účinně regulovat hazard na svém území. Poslaneckou sněmovnou dnes prošla novela loterijního zákona. Interpretace toho, co to ale bude v praxi znamenat, se liší, například podle místopředsedy ČSSD Bohuslavy Sobotky jde o cituji: "Revoluční úpravu, která poráží lobby provozovatelů heren." Jiní politici ale míní, že novela zdaleka nezachází dost daleko. Každopádně se očekává velká debata i na půdě Senátu, kde může norma doznat i podstatných změn. V našem sněmovním studiu je předseda KDUČSL Cyril Svoboda. Dobrý den.

Cyril SVOBODA, předseda strany /KDUČSL/:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
A na telefonní lince jeden z předkladatelů novely loterijního zákona, poslanec KSČM Petra Braný. Dobrý den i vám.

Petr BRANÝ, poslanec /KSČM/:
Dobrý den vám i všem posluchačům.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Svobodo, vy jste, pokud vím, novelu, která dnes prošla sněmovnou, označil za, cituji: "První krůček ustrašené sněmovny, která se bojí jít do lesa," konec citátu. Takže krok správným směrem ale podle vás ne dostatečný?

Cyril SVOBODA, předseda strany /KDUČSL/:
No, tak to je takový ubohý krůček, protože tady se sice zavádí nějaká pravomoc obcí, ale obec může být pouze účastníkem řízení a náš návrh říká, že obec může rozhodnout. A tady se všichni bojí sáhnout na peníze, bojí se zpoplatnit hazard v době finanční ekonomické krize, kdy krize dopadá na všechny podniky, na lidi, na chudé lidi, tak není možné tvrdit, že tady se to nemůže dotknout tohoto segmentu české ekonomiky. Pomohlo by nám to třeba řešit problém mateřské, nebo cokoliv jiného. Takže to, že tady není odvaha, to je strašlivá ostuda.

Jan BUMBA, moderátor:
A v čem by byl, promiňte, že vám skáču do řeči, prosím, ale v čem by byl ten rozdíl, když obce budou účastníky řízení, než kdyby, jak jste říkal, navrhujete, že by přímo rozhodli, když budou účastníky řízení, tak přece mohou vznést své námitky?

Cyril SVOBODA, předseda strany /KDUČSL/:
Ano, mohou, ale může také být rozhodnuto proti vůli. Nemusí tak být, ale může být, kdežto když náš zákon říká, že bez souhlasu obce to není možné, tak obec má konečné slovo a záleží to jen a jen na obci. A náš návrh říká, že se musí dohodnout stát a obec, aby nebylo možno uplácet jednoho nebo druhého.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane poslanče Braný, vy jste přesvědčen o tom, že není potřeba taková úprava, která by dávala obcím ještě silnější pravomoci ohledně regulace hazardu?

Petr BRANÝ, poslanec /KSČM/:
Tak já si myslím, že tohle to není malý krůček, že to je normální krok, který jsme udělali v této oblasti, rozumím panu kolegovi Svobodovi, že je nespokojen, ale nechce být /nesrozumitelné/ z hlediska opozice, ale on skoro byl ve všech vládách a 8 let nic neudělali. Takže tuto materii by měl řešit vládní návrh. Toto je opravdu jenom pokus něco suplovat za vládu, a to v tom dobrém slova smyslu, udělat větší kompetence obcí. A právě my jsme, aby bylo vůbec cokoliv průchodné, tak jsem předkládali, vycházeli, že nebudeme zasahovat do finanční stránky věci, ale jenom /nesrozumitelné/ tu transparentnost, to znamená, /nesrozumitelné/, aby blízké osoby byly vyloučeny. A aby obec mohla do toho nějakým způsobem vstupovat.

Jan BUMBA, moderátor:
A je tedy pravda to, že i na základě této novely mohou být obce jaksi přehlasovány při onom povolovacím řízení, že herny budou moci vznikat, třeba i když s tím starosta nebo obec nebudou souhlasit?

Petr BRANÝ, poslanec /KSČM/:
Jsou na to dva právní pohledy. Jeden je, jak říká pan kolega Svoboda. Druhý říká, že nemohou, ano. To je věc teďko i interních směrnic, které bude vydávat ministerstvo financí v této věci.

Jan BUMBA, moderátor:
A pánové, jak to bude, jak to bude s těmi videoloterijními terminály, protože to je věc, kterou povoluje ministerstvo financí, změní se na základě této novely nějak přístup obcí k těmto druhům heren, tedy videoloterijních terminálů, pane Svobodo?

Cyril SVOBODA, předseda strany /KDUČSL/:
Tak především trvám si na tom, že když je někdo účastníkem řízení, neznamená, že se rozhoduje podle něho. Tak to je jedna věc. Druhá věc je u těch videoloterijních terminálů. Tam je ta obec samozřejmě vyloučena téměř také, ale tam je něco podstatnějšího, představte si, že firma jako Sazka zaplatí za všechny videoloterijní terminály jenom za svoji centrální jednotku pouze 10 milionů. A majitelé jednotlivých hracích automatů budou platit víc, tady se ještě zavádí obrovská nerovnost dovnitř, tak si představte, jak je Sazka velká, a ona za všechny videoloterijní terminály zaplatí státu jenom 10 milionů korun a prosází se 128 miliard, no, to je jako, to já mám pocit, že pořád jako nejsem v reálném světě, kdy slyším, jaká je neochota jedním hlasováním zdanit hazard.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Braný, my jsme se ptali na Radiožurnálu i starostů, co si o celé věci myslí, a oni si často stěžovali právě na videoloterijní terminály, že dosud byly v podstatě úplně mimo hru, pokud šlo o povolování těchto heren, tohoto typu heren, teď budou mít větší slovo, pane Braný?

Petr BRANÝ, poslanec /KSČM/:
Ano, ano, podle mě mají větší slovo, a v tom slova smyslu, že se budu k tomu, budou účastníky toho jednání o dalším rozšíření a je tam podle schválené teď normy pozměňovací tříletá ochranná doba k těm, kteří už dostali tu licenci a působí v tom území. Takže mají tam větší prostor, než měli v minulosti. Ale myslím, že právě ten komplexní pozměňovací návrh rozpočtového výboru se snažil jít tím směrem, který oni třeba, i panu kolegovi Svobodovi, abychom ty správní poplatky zvýšili, aby strop nebyl 10 milionů, ano, 12 milionů, ale byly ...

Cyril SVOBODA, předseda strany /KDUČSL/:
Ale můj návrh byl 50 ...

Petr BRANÝ, poslanec /KSČM/:
Ano, ale, no, počkejte, pozměňovací návrhy byly různé, ale když neprošel komplexní, který se taky nepodpořil, pane kolego, tak jsme nemohli potom hlasovat o těch návrzích, které tuto hranici posouvali.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, prosím, ještě velice krátce, co myslíte, že se stane s touto novelou, která prošla sněmovnou, co se s ní stane v horní komoře, pane Svobodo?

Cyril SVOBODA, předseda strany /KDUČSL/:
Tak já říkám za KDUČSL, že my se budeme snažit ty naše principy do té novely dostat. V Senátu, zřejmě, jak jsem slyšel, ODS se bude snažit také, tak uvidíme, s čím to přijde ze Senátu do Poslanecké sněmovny a ta Poslanecká sněmovna se musí rozhodnout, zda vezme to, co tvoří Senát, nebo zda přehlasuje Senát, nebo jak to bude, to ještě uvidíme, ale já říkám, že to je velký smutek, já přiznávám, že to je první krůček, ano, to jistě, ale je to velký smutek, já myslím, že ti, co provozují loterii a sázení a můžou pít dneska šampaňské až do rána a mají velký důvod k jásotu, protože vyhráli.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Braný, jaký je váš odhad toho, jak výrazně se pozmění tato novela v Senátu?

Petr BRANÝ, poslanec /KSČM/:
Já si myslím, že Senát bude pracovat s tou tříletou hranicí, to znamená, jestli ji zvýšit nebo snížit, podle usnesení ..., vlastně požadavek na půl roku, rozumím i požadavku na 5 let, to je jedna věc, která se asi tam bude řešit, bude se tam řešit využití prostředků z těchto loterií i mimo území republiky, to asi bude řešit Senát. Já, jako našim senátorům, nechci o tom mluvit, ale já bych, víte, bych jim nedoporučoval nic, protože musíme tu otázku loterií řešit komplexním zákonem. Největší problém je, že někde těch loterií, pardon, těch videoterminálů je mnoho, ale třeba ...

Jan BUMBA, moderátor:
A víme, že ministerstvo financí na komplexním zákonu pracuje, říkal pan ministr Janota.

Petr BRANÝ, poslanec /KSČM/:
Ano, ale třeba Český Krumlov nemá, jo, tyto problémy.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, děkujeme za rozhovor. Děkuji oběma za odpovědi. Poslanec KSČM Petr Braný. A předseda KDUČSL, poslanec Cyril Svoboda.

Cyril SVOBODA, předseda strany /KDUČSL/:
Na slyšenou.

Je dětská knížka o kocouru Mikešovi opravdu rasistická

Jan BUMBA, moderátor:
Jsou malí čeští čtenáři vystaveni literatuře, která je rasisticky xenofobně laděná? Podle romského sdružení Roma Realia ano. Jeho předseda Václava Miko se obrátil dopisem na ministerstvo školství se žádostí, aby zakázalo používat ve třídách knihy Josefa Lady, především tedy jeho klasické dílo dětské literatury Dobrodružství kocoura Mikeše. Protože v jedné pasáži zde hrdinu přepadne skupinu tuláků a píše se tam o zlých cikánech. Miko tvrdí, že jde o další důkaz, proč Romové mají důvod k odchodu z této země a třeba si stěžovat i u papeže ve Vatikánu. Ministerstvo s k této stížnosti staví zjevně rezervovaně, ohradilo se proti ní i několik romských sdružení, například Romea. Předsedou dalšího z nich Džena je Ivan Veselý. Dobrý den.

Ivan VESELÝ, předseda sdružení Dženo:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
A zdravím také Marii Gailovou, která vede sdružení Romodrom. Dobrý den i vám.

Marie GAILOVÁ, předsedkyně romského sdružení Romodrom:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Předestřu, že pana Mika se nám nepodařilo zastihnout, vypnul si mobilní telefon. Jak se na to díváte, jak se k téhle věci stavíte vy, paní Gailová?

Marie GAILOVÁ, předsedkyně romského sdružení Romodrom:
Tak byla jsem oslovena, abych se k tomu vyjádřila, tak já si myslím, že opravdu to nemyslí nikdo úplně vážně. Podle mého názoru knížky pana Lady byly úžasný, perfektní, krásný, jedna věc, my na tom trošku jako zaráží a trošku vadí, je to, že samozřejmě o Romech se vždycky mluví v negativech, když se do malých dětí nalívá to, že Romové jsou špinaví, že Romové jsou zlí, že Romové ukradnou děti, aby teda byly hodný ty český děti, tak to je špatně, protože v dětským mozečku se potom odvíjí to, že nás mají bát.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale že by tohle mohl způsobit kocour Mikeš.

Marie GAILOVÁ, předsedkyně romského sdružení Romodrom:
Samozřejmě s tím nějak jako nemůžu souhlasit, protože pohádka je pohádka a jestli to takhle bylo podaný, tak je to tak podaný a já to tak prostě beru a neberu to jako strašný zlo.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Veselý, jaký je váš pohled, také by se vám zdálo, že to možná zachází trochu moc daleko?

Ivan VESELÝ, předseda sdružení Dženo:
Tak ta reakce a ten kocour Mikeš není zrovna ten, ten správný příklad /nesrozumitelné/ odkazů v české literatuře v období 18. a 19. století, je tady řada, je tady řada vážnějších /nesrozumitelné/ popsaných v české literatuře, ale já bych to neřešil, prosím vás, to je historie pro nás, pan Miko upozornil na to, což je skvělé, já si myslím, že bychom se o tom měli jakýmsi způsobem diskutovat, ale neřešil bych to, já bych ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže berete to jako dobrý podnět k debatě?

Ivan VESELÝ, předseda sdružení Dženo:
Ano, já to beru jako dobrý podnět k debatě k tomu, jakým způsobem se formoval v historii obraz Romů, jak se formoval vlastně ten rasismus a ten sociální distanc, který v současný době ve společnosti existuje. To nevzniklo, prosím vás, ze dne na den jako jo, toho Mikeše četl každý, jo, prostě tu literaturu, ty pohádky, kde Romové prostě jsou, jsou vykreslovaný v negativních obrazech, jako je samozřejmě více, a to udělá nějakou škodu v tom, v mysli těch dětí, ale i jaksi v dospělosti, v tom podvědomí si to člověk prostě nese jako.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Gailová, taky byste řekla, že to může být dobrý příspěvek k debatě, dobrý podnět k tomu, jak zahájit vůbec nějakou takovouto diskusi, nemáte třeba obavu, že by to mohli někteří lidé brát jako za příliš vyhrocené stanovisko, které by mohlo nadělat víc škody, než užitku?

Marie GAILOVÁ, předsedkyně romského sdružení Romodrom:
No, jestli budeme mluvit o té knížce, tak si myslím, že je to opravdu přehnaný a určitě bych to dál nerozebírala, je to stará věc, je to pohádka, to mně skoro nevadí. K zamyšlení to, jestli máme o tom diskutovat nebo ne, jestli mluvíme o této pohádce. To, že by měli Romové být bráni, jinak, než se vykreslují, buďto v knížkách nebo prostě v časopisech, kdekoliv, potom bych docela ráda byla, kdyby byla zahájena nějaká diskuse, já myslím, že lví podíl na tom mají hlavně média, televize, rádia a novináři, že pouze dávají ty špatný kauzy, který se uvádí, a to je obrázek Romů, samozřejmě už nikdo nevidí, že miliony Romů žije normálně a o těch se nemluví, o těch se neví a vlastně ani to není potřeba, protože v normálním životě, když člověk obstojí, tak je to jedno, jakou má barvu, jde přece o to, jak ten člověk se chová a jak vystupuje v normální životě.

Jan BUMBA, moderátor:
Když se podíváme na knížku o kocouru Mikešovi, tak Josef Lada samozřejmě ji psal v době, kdy nemohl tušit, že slovo cikán bude mít někdy nějaký pejorativní nádech. Myslíte ale, že lidé, ať už ve školách nebo v rodinách, vysvětlují svým dětem ten kontext všech těchto věcí, pane Veselý?

Ivan VESELÝ, předseda sdružení Dženo:
Já si myslím, že to nevysvětlí, protože tomu nerozumí nebo ta informace se nestala obecně zažitou informací, protože o Romech se v normálních obyčejných českých rodinách ví málo, nebo pokud se ví, pokud se diskutuje, tak se diskutuje jenom v tom, v tom negativním, negativním slova smyslu.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká, říká Ivan Veselý ze sdružení Dženo. A naším hostem byla také Marie Gailová, předsedkyně občanského sdružení Romodrom. Oběma velice děkuji za rozhovor.

Jaké budou následky zemětřesení v Číně

Jan BUMBA, moderátor:
Středočínskou provincii Čchingchaj zasáhlo dnes ráno silné zemětřesení. O život v odlehlé oblasti na tibetské plošině přišlo nejméně 400 lidí, na 10 tisíc dalších je zraněno. Tato bilance se během dne zvyšovala, obětí však bude podstatně méně, než po otřesech půdy, které v květnu 2008 postihly sousední provincii S´čchuan. Obě katastrofy porovnává ve své poznámce náš komentátor Milan Slezák.

Milan SLEZÁK, komentátor Radiožurnálu:
Lidé, kteří přežili zemětřesení, říkají, že vůbec nejhorší je ztráta té nejzákladnější jistoty, že máte pod nohama pevnou zem. Po zemětřeseních a jiných živelních katastrofách ztrácejí občas půdu pod nohama i vlády, to když se ukáže, že přimhuřovaly oči nad stavebním šlendriánem, a nekvalitní stavby se pak podepíší na vyšším počtu obětí, anebo když neumí rychle pomoci, to je případ tchajwanské vlády, která od sesuvů půdy prohrává jedny volby za druhými. V Číně se ovšem země hnula jen v provincii Čchingchaj, půda pod pekingským vedením zůstane pevná. Jednak proto, že i když zemětřesení v Čchingchaji bylo silné, vyžádá si mnohem méně obětí než ještě intenzivnější otřesy půdy v S´čchuanu v květnu předloňského roku. A také proto, že čínská vláda se ani voleb, ani dotěrných otázek bát nemusí. Svou sílu a zručnost prokázala i po zmíněném zemětřesení v S‘čchuanu. Tam bylo mrtvých na devadesát tisíc. Zoufalí místní lidé se záhy začali ptát, zda má tak vysoké číslo na svědomí čistě příroda. Jak je například možné, říkali, že se hroutily školy, v jejichž troskách ztratili mnozí rodiče své jediné dítě, zatímco stranické sekretariáty zůstávaly stát? Situace hrozila výbuchem, ale Peking si poradil. Tempo záchranných prací a jejich organizaci chválili vesměs i zahraniční novináři, které čínská vláda v nezvyklém gestu pustila na postižená místa. V oblasti se také objevil premiér Wen Ťiapao, který si dává říkat "strýček Wen", lidská tvář v panákovitém politbyru. Jeho přítomnost nepomohla jen pozůstalým, ale i vládě, její pověsti, její oblibě. Někteří lidé ani tak nepřestali klást dotěrné otázky, s takovými se ovšem zatočilo po osvědčeném čínském způsobu. Kéž je nyní Čchingchaji po všech stránkách lépe než S‘čchuanu před dvěma lety.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

Sněmovna poslala do závěrečného schvalování vládní protikorupční balíček

Eva ODSTRČILOVÁ:
Sněmovna poslala do závěrečného schvalování vládní protikorupční balíček. Mimo jiné by měl zavést institut korunního svědka. Není ale jisté, zda návrh kvůli rozporům a v čase zbývajícím do voleb přijme. Ministr vnitra a pražský volební lídr ČSSD Martin Pecina chce ale návrh protlačit i za cenu ústupků.

Praze hrozí, že jí EK odebere 6 miliard korun na stavbu ústřední čističky odpadních vod

Eva ODSTRČILOVÁ:
Praze hrozí, že jí Evropská komise odebere 6 miliard korun na stavbu ústřední čističky odpadních vod. Brusel uvažuje, že bude město dokonce stíhat pro porušení soutěžního práva nebo pravidel pro poskytování veřejné podpory. Čerpání evropských peněz ohrožuje smlouva s nadnárodní společností Veolia, která provozuje vodárenskou infrastrukturu v Praze. Komise po české metropoli chce, aby kontrakt vypověděla, protože zvýhodňuje jedinou firmu. Náměstek primátora Pavel Klega věří, že se město s Evropskou komisí ještě dohodne.

Pavel KLEGA, náměstek primátora:
Já si neumím představit, že by Evropská komise neposkytla financování na rekonstrukci ústřední čistírny odpadních vod, jelikož přístupové smlouvy, které Česká republika má, předpokládaly také to, že Evropská unie podpoří rekonstrukci těchto zařízení, kterou vyvolaly a vyvolávají požadavky přístupových smluv. Já věřím tomu, že nakonec k té dohodě dojde.

Deset somálských pirátů má být v nejbližší době vydáno k trestnímu stíhání do Německa

Eva ODSTRČILOVÁ:
Deset somálských pirátů má být v nejbližší době vydáno k trestnímu stíhání do Německa. Teď je nizozemští vojáci, kteří bukanýry zadrželi, převážejí do Evropy. Německo se soudům s piráty dlouho kvůli právním otazníkům bránilo.

Jiří HOŠEK:
Tentokrát situaci ulehčilo, že piráti přepadli loď německého rejdařství plující pod německou vlajkou a dokonce s několika německými členy posádky. Unesenou kontejnerovou loď osvobodil výsadek z nizozemské fregaty Tromp, s nímž dala souhlas i německá vláda. Ta v předchozích případech odmítla piráty popohnat před soud i kvůli obavám, že by korzáři po odpykání trestu mohli v Německu požádat o azyl. V tomto případě se podařilo rychle shromáždit přesvědčivé důkazy, a tak by mohli být Somálci záhy z Nizozemska vydání do Hamburku. Tamní státní zastupitelství už na ně vydalo zatykač. Mužům hrozí v Německu pětileté vězení. Jiří Hošek, Český rozhlas, Berlín.

Matěj Novák převzal z rukou Václava Klause ocenění za nejlepší záchranářský čin roku

Eva ODSTRČILOVÁ:
Jednadvacetiletý student Matěj Novák dnes převzal z rukou prezidenta Václava Klause ocenění za nejlepší záchranářský čin roku. V kategorii laiků dostal zlatý záchranářský kříž za duchapřítomnou záchranu mladé ženy, která téměř vypadla z okna. Zlatý záchranářský kříž v kategorii profesionálů získal policista, který vytáhl sebevraha z ledové Jizery. Oceněny byly také týmy hasičů, které zachránily nejméně 8 lidí před bleskovou povodní.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Jak vážně naruší pietní atmosféru a jednotu polského národa spory o místo posledního odpočinku prezidenta Kaczyńského. Jsou české firmy ochotny zaměstnávat handicapované lidi. A proč sněmovnou neprošel zákon, díky kterému by dostali finanční odškodnění lidé, kteří byli perzekuováni během komunistické totality.

Spory o místo posledního odpočinku prezidenta Kaczyńského

Jan BUMBA, moderátor:
Státní smutek v Polsku po víkendové havárii prezidentského letounu byl dnes prodloužen o dva dny až do nedělní půlnoci. Několik hodin před tím má být pohřben prezidentský pár, který přišel o život spolu s desítkami dalších veřejných osobností, když se jejich letadlo zřítilo u Smolenska. Ostatky Lecha Kaczyńského a jeho manželky mají být na přání nejbližší rodiny uloženy v kryptě katedrály na hradě Wawel v Krakově. Pro řadu Poláků je ale Wawel, kde leží polští králové, příliš výjimečné, příliš významné místo na to, aby zde spočinul prezident. Včera proti tomu dokonce protestovalo v Krakově několik set lidí. K tomu, aby se rozhodnutí pohřbít Kaczyńského na Wawelu ještě přehodnotilo, vyzval i známý režisér Andrzej Wajda. Zeptal jsem se bohemisty Jacka Balucha z krakovské Jagellonské univerzity, jak na něj působí spory, které poněkud narušily nynější atmosféru.

Jacek BALUCH, bohemista, Jagellonská univerzita v Krakově:
Chtěl především vysvětlit mým přátelům, Čechům, jako vůbec občanům České republiky, že Wawel je pro nás jako svatovítský chrám a /nesrozumitelné/, u jehož boku má být pochován pan prezident Lech Kaczyński, je něco jako Masaryk, takže představte si, že měl by být někdo ze současných českých politiků pochován, buď ve svatovítském chrámu, buď například po boku pana prezidenta Masaryka v Lánech, myslím si, že prostě tyto výhrady jsou historické. Domnívám se, že přece jen /nesrozumitelné/ je postava mimořádná a těžko si dovedu představit, že by šlo srovnávat někoho, kohokoliv ze současných politiků polských s /nesrozumitelné/, takže to jsou ty výhrady, i když na druhé straně zase po celou řadu lidí pohřbívání na Wawelu je něco mimořádného, jsou lidé, kteří cítí dokonce nějaké zadostučinění a jsou rádi, že teda /nesrozumitelné/ bude zase v Krakově na Wawelu.

Jan BUMBA, moderátor:
Měl jste možnost diskutovat o tom třeba s kolegy nebo studenty na Jagellonské univerzitě?

Jacek BALUCH, bohemista, Jagellonská univerzita v Krakově:
No, za studenty bych nediskutoval v tom případě, protože si myslím, že se to nesluší, jsem profesor a nerad bych někomu prezentoval v tom případě nějaký svůj názor, ale v mém prostředí akademickým většina lidí má dost zásadní výhrady, právě tyto historické, nakonec zase /nesrozumitelné/, jak víte, byl vlastně socialista, je známý jeho výrok, že "Z tramvaje Socialismus vystoupil až na zastávce Nezávislost, že prostě si myslel, že vlastenectví a boj o nezávislost není stranická záležitost a opustil to socialistické hnutí, vydával přece i takový časopis Dělník, takže já si myslím, že historické výhrady jsou v tom případě opodstatněny, i když říkám, že jsou lidé, kteří jsou s tímto rozhodnutím polské církve a /nesrozumitelné/ zesnulého prezidenta plně ztotožňují.

Jan BUMBA, moderátor:
A dá se to číst i tak, že ty výhrady, které nyní zaznívají, pocházejí především právě z intelektuálních akademických kruhů?

Jacek BALUCH, bohemista, Jagellonská univerzita v Krakově:
Ne, já jsem dneska zrovna, cestoval jsem do Opole a jel jsem s taxikářem a první věc, kterou mi řekl, ten taxikář, říkal, že to rozhodnutí je nevhodné a dokonce se velice kriticky vyjadřoval o panu kardinálovi a řeknu vám, že pro mě to byl dost traumatický zážitek, protože o smrti pana prezidenta Lecha Kaczyńského jsem se dozvěděl během bohoslužby, během intronizace pana arcibiskupa Duky, a to z úst samého pana prezidenta Klause, byl to traumatický zážitek, potom ovšem byl jsem upřímně dojat tím, že se modlili, pan arcibiskup a potom děkoval i vyjádřil soustrast panu ambasadorovi Pastwovi, našemu polskému velvyslanci v Praze. A myslel jsem si, že prostě ta smrt způsobí smíření nás Poláků, i smíření s Rusy a tak, bylo to velmi nepříjemné, když jsem se dozvěděl, že včera u papežského okna, které vždycky bylo otevřené, zvlášť před mladými lidmi, že tam byla demonstrace, že pan kardinál k těm lidem nevyšel, aby promluvil, i když dřív mluvil v kostele o tom, že chtěl by, aby tento pohřeb byl smířením, tak v tom případě myslím si, že pro nás, kteří jsme byli u toho papežského okna dlouhé hodiny, ta včerejší demonstrace byla něčím, co, prostě já jsem to nerad, nerad jsem to prožíval, když jsem se na to díval v Krakově.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Baluchu, a jak byste řekl tedy obecně, že se zatím Polsko vyrovnává s celou tou traumatizující tragickou událostí?

Jacek BALUCH, bohemista, Jagellonská univerzita v Krakově:
No, já vám řeknu tak, že u nás je to svým způsobem určitá, řekl bych, taková národní tradice, že v tom neštěstí se lidé semknou k sobě a tak bývalo už v dějinách mnohokrát, že, takže já se domnívám, že celé to neštěstí, doufám, nechtěl bych ztrácet tuto naději, že celé toto neštěstí nakonec, nakonec nás mezi s sebou smíří a že bude i to smíření právě i s ruským národem, že je to, je to ta naděje, kterou pořád bychom neradi opouštěli.

Jan BUMBA, moderátor:
No, právě, ale nedostává třeba i ona pieta už jisté trhliny i vzhledem třeba k těm diskusím týkajícím se místa pohřbu prezidenta Kaczyńského?

Jacek BALUCH, bohemista, Jagellonská univerzita v Krakově:
No, bohužel ano, já jsem slyšel včera právě výroky, když pan kardinál Diviš tuto zprávu podával, říkal, no, to je konec našeho smutku, že tím začnou zase, zase ty takový nedůstojné hádky a tak. Je to, je to škoda, je to škoda.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává Jacek Baluch, bohemista z Jagellonské univerzity v Krakově a první polistopadový velvyslanec Polska v Praze.

Výběr nového ředitele Národní galerie

Jan BUMBA, moderátor:
Výběr nového šéfa Národní galerie na úrovni odborné komise dospěl do rozhodující fáze. Členové komise dnes vyslechli všechny kandidáty a podle informací Českého rozhlasu ministrovi kultury doporučí jméno jednoho z nich, mohl by ve funkci po více než 10 letech vystřídat Milana Knížáka. Komise se pro toto jméno snad rozhodla takřka jednomyslně. Definitivní slovo ovšem bude mít ministr kultury. Václav Riedlbauch teď je naším hostem ve vysílání. Dobrý den.

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak, pane ministře, budete postupovat dále?

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
Tak na rozdíl od vás já ještě nevím, jak to dopadlo, vy už mluvíte o jednom kandidátovi, já vím o tom, že jich tam přišlo všech 7 a všech 7 prošlo tím, tím kolečkem, takže já teprve dostanu zítra na stůl pořadí 1 až 7, chci si prostudovat veškeré materiály, čili beru s korektními doporučení komise vážně, ale potřebuju čas na prostudování materiálu, budeli potřeba i na to, abych promluvil s těma kandidáty, kteří padají v úvahu. Já si nemyslím vždycky, že je to jenom jeden, je možný, jeden, dva, tři, to uvidím podle toho, jaké typy tam jsou. A na základě toho se budu rozhodovat. Bohužel musím odletět na pracovní cestu do Argentiny, takže to hlavní mě čeká až na konci dubna, takže v tuto chvíli nejsem skutečně schopen říct, jak to dopadlo.

Jan BUMBA, moderátor:
Na konci dubna tedy rozhodnete?

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
No, doufám, že to všecko půjde tak, jak jsme si slíbili, protože já pořád říkám, že není žádný spěch, neustále jsem byl atakován, jestli to stihnu rozhodnout a stihnout do voleb, to skutečně není ten hlavní problém, to není věc politická, to je věc odborná, proto jsme taky jmenovali odbornou komisi a já na ně sázím, že vybrali toho nejlepšího.

Jan BUMBA, moderátor:
A co, pane ministře, bude základní kritérium, podle kterého se rozhodnete?

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
No, zatím potřebuju tu odbornou stránku věci, já si myslím, že ti, kteří byli přihlášeni, tak jsou všecky výsostní odborníci, a druhá kvalita nezbytná pro řízení takhle velké organizace je, řekněme, zkušenost zřízení kolektivů a s takovým velkým rozpočtem si umět poradit, ten člověk nemusí být na to sám, může mít dobrý tandem nějaký, dobrého manažera vedle sebe, dobrého ekonoma, to všecko potřebuje, všecko uvážit, já skutečně dneska ještě nevím, jak to vypadá.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor. Ministr kultury Václav Riedlbauch.

Jsou české firmy ochotny zaměstnávat handicapované lidi?

Jan BUMBA, moderátor:
Stejná šance Zaměstnavatel 2010, tak se jmenuje soutěž firem, které umožní pracovní uplatnění zdravotně postiženým lidem. Podmínkou je, že sociálně nebo zdravotně znevýhodnění zaměstnanci musí dostat práci mimo takzvané chráněné prostředí, tedy, jinými slovy, v běžném provozu. Dnes byli vyhlášeni vítězové soutěže, kterou mimochodem zaštiťuje i Hospodářská komora. Na lince je Pavla Baxová, ředitelka občanského sdružení Rytmus, které soutěž Stejná šance pořádá. Dobrý den.

Pavla BAXOVÁ, ředitelka občanského sdružení Rytmus:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Kdo letos zvítězil a za co byl oceněn?

Pavla BAXOVÁ, ředitelka občanského sdružení Rytmus:
Tak v letošním už čtvrtém ročníku soutěže Stejná šance zaměstnavatel roku zvítězila firma Art Deco Imperial, Hotel v Praze. Především za jejich ochotu, vstřícnost a vlastně entusiasmus zaměstnávat lidi s těžším zdravotním postižením.

Jan BUMBA, moderátor:
Kolik handicapovaných zaměstnávají?

Pavla BAXOVÁ, ředitelka občanského sdružení Rytmus:
Vítězná firma zaměstnává v současné době 2 osoby se zdravotním postižením.

Jan BUMBA, moderátor:
Kolik firem celkem se letos účastnilo soutěže?

Pavla BAXOVÁ, ředitelka občanského sdružení Rytmus:
Tak soutěž v letošním roce, v tom vlastně čtvrtém ročníku vyhlášena ve čtyřech krajích celkem, dohromady jsme dostali nominace zhruba na 120 firem a soutěž, jak jsem řekla, se uskutečnila ve čtyřech krajích, v Praze těch nominacích bylo 16.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkala jste, že to je čtvrtý nebo byl čtvrtý ročník soutěže. Stoupá zájem firem účastnit se?

Pavla BAXOVÁ, ředitelka občanského sdružení Rytmus:
No, ono to je tak, že ty firmy samotné se vlastně do té soutěže nehlásí.

Jan BUMBA, moderátor:
Ony jsou nominovány.

Pavla BAXOVÁ, ředitelka občanského sdružení Rytmus:
Ty jsou, ty firmy jsou nominovány buď to přímo tím zaměstnancem s postižením nebo tím, nebo třeba jeho rodinným příslušníkem nebo kolegy z té firmy. Myslím si, že ten zájem příliš nestoupá. Ten počet těch nominovaných firem se udržuje zhruba na stejném počtu.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a jak to tedy je obecně v Česku s ochotou zaměstnavatelů brát do práce handicapované lidi?

Pavla BAXOVÁ, ředitelka občanského sdružení Rytmus:
No, když budu hovořit za naše občanské sdružení Rytmus, vlastně tak v současné době se na nás obrací i zaměstnavatelé, kteří chtějí zaměstnat osoby se zdravotním postižením, což před tím v nedávné době ještě vlastně vůbec nebylo, nestávalo se to, že by se samotní zaměstnavatelé na nás obrátili, jestli nemáme vhodného kandidáta, ale jedná se především o zaměstnavatele, kteří mají více než 25 zaměstnanců, čili ty větší firmy, naopak firmy, které mají méně zaměstnanců, se v současné době spíš zabývají pravděpodobně situací s propouštěním svých stávajících zaměstnanců, pracovníků, takže možnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením tolik nevyhledávají.

Jan BUMBA, moderátor:
Nicméně, pokud se firma rozhodne zaměstnat člověka s postižením, co myslíte, že je ta motivace, je to proto, že firmy vědí, že to společnost oceňuje, je to tedy dobré pro image firmy, nebo prostě hledají člověka, který bude možná více loajální k firmě, bude rád, že tu práci má?

Pavla BAXOVÁ, ředitelka občanského sdružení Rytmus:
No, my jsme si před nedávnem vlastně dělali takový průzkum právě v zájmu nebo důvodů, proč firmy zaměstnávají a na prvním místě teda, když si tak vzpomínám na ty výsledky, tak se objevila jakákoliv osobní zkušenost vlastně, buďto personalisty nebo vedoucího firmy s nějakým typem postižení u svého třeba blízkého nebo rodinného příslušníka, ale na dalším místě, což je velmi zajímavé, se vlastně objevuje i ve firmách, které jsou vedeny českým managementem, ta vůle vlastně dát /nesrozumitelné/ ve formě právě zaměstnání člověka s nějakým typem postižení, kterým vlastně oni projevují svojí společenskou odpovědnost, takže ta, ta důležitost, působit jako firmám nebo získat prestiž jako firma, jako firma, která se chová společensky odpovědně, získává vlastně čím dál důležitější místo.

Jan BUMBA, moderátor:
Já vám děkuji za rozhovor. Pavla Baxová z občanského sdružení Rytmus. Na shledanou.

Pavla BAXOVÁ, ředitelka občanského sdružení Rytmus:
Na shledanou. Děkuji.

Lidé, kteří přišli v komunismu o práci, odškodné nedostanou

Jan BUMBA, moderátor:
Lidé, kteří během komunistického režimu přišli z politických důvodů o zaměstnání, finanční odškodnění zatím nedostanou. Sněmovnou dnes totiž neprošel zákon, na jehož základě by dostali několikatisícové příspěvky k důchodu. Návrh přitom loni předkládaly společně obě nejsilnější strany, dnes ale většina občanských demokratů návrh nepodpořila. V našem sněmovním studiu je nyní poslankyně ČSSD Anna Čurdová. Dobrý den.

Anna ČURDOVÁ, poslankyně /ČSSD/:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Čekali jste, že tento návrh dnes projde nebo bylo jasné, že nemá šanci?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně /ČSSD/:
Upřímně řečeno, čekali jsme, že projde, protože na začátku byl podepsán takovými významnými lidmi z Občanské demokratické strany jako je pan Topolánek, pan Vidím, a byli jsme částečně i ubezpečováni, že není problém, aby tento zákon podpořili. Potom pro nás bylo velké překvapení, že tedy se postavili za pozměňovací návrh pana kolegy Kafky a ve finále tedy zákon neprošel.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte ten pozměňovací návrh, který se týkal toho, že by to odškodnění neměli dostávat lidé, kteří byli členy KSČ?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně /ČSSD/:
Ano, myslím tento pozměňující návrh, který předkládal pan kolega Kafka.

Jan BUMBA, moderátor:
Pro vás tohle to není argument?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně /ČSSD/:
Pro nás tohle to samozřejmě argument není, protože v tomto /nesrozumitelné/ lidí mohou býti i lidé, kteří byli v komunistické straně třeba 2 nebo 3 měsíce, ale tady jde o to napravit určitou křivdu, která se stala, jsou to senioři, kteří potřebují každou korunu. A domnívám se, že ten příspěvek je v podstatě zasloužený, protože oni v roce 68 a i v jiných letech v podstatě bránili demokratické hodnoty.

Jan BUMBA, moderátor:
My jsme slyšeli i ty argumenty, že je to jistě, tento návrh, že má silný morální rozměr, ale že v dnešní době ekonomického poklesu, v době, kdy roste státní dluh a podobně, možná není nejvhodnější se jím zabývat, co tomu říkáte?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně /ČSSD/:
Víte, když nemáme jiný argument, tak vždycky použijeme argument ekonomický a že je nevhodné i v době ekonomického růstu a v době, kdy je plná státní pokladna, takže nejsou v podstatě peníze na určité morální ocenění a že nejsou peníze třeba i na některé sociální dávky, takže já tento argument považuji v podstatě za velice lichý, protože ten rozpočet i po dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí by byl zhruba 600 milionů korun ročně, protože by dostávali samozřejmě i například postižení jiným způsobem, to znamená, já nevím, umělci, civilní zaměstnanci, družstevníci a když se na to podíváme i z té ekonomické stránky, tak stejně nějakým způsobem jsou důchody, pokud jsou nízké, jsou nějakým způsobem dorovnány a dodotovávány, takže já si myslím, že tady je jenom pouze, a ministerstvo práce a sociálních věcí dobře vyčíslilo i tyto vícenáklady, které třeba mohou jít z jiné kapsy.

Jan BUMBA, moderátor:
Kolika lidí by se to vůbec týkalo, to eventuální odškodnění?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně /ČSSD/:
Já tady bohužel nemám u sebe přesná čísla, ale domnívám se, že většinou jsou to už lidé, kteří jsou v seniorském věku, ale jen tak mimochodem, právě ten pozměňující návrh se týkal minima z toho celkového počtu, na které by přišel ten nárok toho dvou a půltisícového, eventuálně o polovinu sníženého příspěvku. Takže to by bylo až 5 až 10 procent lidí z toho celkového počtu. Takže tedy zanedbatelný počet.

Jan BUMBA, moderátor:
A paní poslankyně, jak by se vůbec zjišťovalo nebo dokladovalo, že ti lidé přišli o zaměstnání právě z politických důvodů?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně /ČSSD/:
Já si myslím, že to jsou věci, které jsou dokladovatelné, protože existují archivy, spousta těch lidí potom přešla do disidentu, do disidentské činnosti, odešla třeba i do emigrace, byli postiženi, že třeba i jejich děti nemohly studovat, takže si myslím, že toto jsou záležitosti, které jsou dohledatelné a které jsou i dokazatelné.

Jan BUMBA, moderátor:
A taky se asi dá předpokládat, že ti lidé, kteří dělali, já nevím, topiče nebo zahradní dělníky, měli i nižší platy a dnes kvůli tomu mají nižší důchody?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně /ČSSD/:
Samozřejmě, samozřejmě. A právě cílem tohoto návrhu zákona bylo odstranit v podstatě tuto diskrepanci mezi těmi, kteří mohli dál vykonávat své povolání, měli nárok na to povolání vykonávat, měli poměrně vysoké platy, odcházejí v podstatě do důchodu i s určitým oceněním, a tady v podstatě není ocenění ani finanční a není ocenění ani morální. A znovu říkám, že tito lidé v podstatě bránili demokratické hodnoty, které, ať už za Pražského jara nebo v roce 68, nebo ke kterým se v roce 68 Česká republika nebo Československo vracelo.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní poslankyně, prosím ještě jednu větu velmi krátce, co bude dál, končí dneškem snaha o odškodnění těchto lidí?

Anna ČURDOVÁ, poslankyně /ČSSD/:
Já mohu říci, že se domnívám, že v nové sněmovně, to znamená v té, které vznikne po volbách, bude podobný návrh znovu přepracován nebo znovu připraven a podán.

Jan BUMBA, moderátor:
Já vám děkuji za rozhovor. Poslankyně ČSSD Anna Čurdová. Na shledanou.

Anna ČURDOVÁ, poslankyně /ČSSD/:
Na shledanou, také děkuji a přeji hezký večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A velice se omlouvám všem posluchačům, měli jsme mluvit také s poslancem ODS Davidem Kafkou, ten se bohužel na poslední chvíli omluvil kvůli hlasování.

Mise Apolla 13 je označována za úspěšné selhání

Jan BUMBA, moderátor:
Před 40 lety letělo k Měsíci Apollo 13, jednalo se už o třetí americkou vesmírnou misi, která měla za cíl přistát na nejbližším vesmírném sousedovi Země. Nadšení veřejnosti tou dobou už dávno opadlo a lidé se spíše zajímali o válku ve Vietnamu a protivládní protesty, až do chvíle, než na lodi došlo k explozi a z vesmíru se ozvala dnes už památná věta, jak připomíná Ondřej Bouda.

Ondřej BOUDA:
Přístroje tehdy ukazovaly nízkou úroveň kyslíků v zásobnících a problémy s elektřinou. Několik minut si astronauté i řídící středisko mysleli, že se jedná jen o chybu přístrojů. Dokud se velitel mise James Lovell náhodou nepodíval z okénka. Ze servisního modulu unikal kyslík. Okamžitě bylo jasné, že se astronauté na Měsíc podívají maximálně z dálky. Místo plánovaného přistání začal boj o jejich přežití, který zaujal celý svět. A pomoc tehdy nabídl dokonce i Sovětský svaz. Díky obrovskému úsilí vědců, techniků i samotných astronautů, kteří strávili 3 dny v zimě a ve tmě, se podařilo doletět s poškozenou lodí zpět k Zemi. Nikdo ale netušil jestli exploze narušila tepelný štít a zda nakonec návratový modul neshoří v atmosféře. Přistání napjatě sledovala v přímém přenosu i britská BBC. James Lovell dodnes hovoří o obrovském štěstí, které posádka měla. A celou misi označil za úspěšné selhání. Ondřej Bouda, Radiožurnál.

Jan BUMBA, moderátor:
Je 18 hodin 57 minut, takové byly Ozvěny dne. Pokud chcete, tak celý pořad je vám k dispozici na Internetu v MP3 na stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání.