Ozvěny dne 13. května 2010

Přehled

Jan BUMBA, moderátor:
Rodině popálené Natálky vyhrožovala smrtí důchodkyně z Litoměřicka.

Pavel KUDRIK, otec zraněného děvčátka:
Manželka z toho byla úplně v šoku. Hesla jako do plynu, jsme byli očíslovaní.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
V thajském Bangkoku se střílí. Armáda obklíčila tisíce protivládních demonstrantů.

Jan BUMBA, moderátor:
Slovenský premiér Fico varuje Maďarsko, aby neschvalovalo zákon o dvojím občanství.

Robert FICO, slovenský premiér:
Je potřebné upozornit na egoistický, arogantní a nebezpečný postup strany Fides v takového mimořádně citové otázce.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
V pátek čekejte oblačno, občas déšť a teploty do 17 stupňů.

Soud s vítkovskými žháři bude pokračovat příští týden

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý večer přejí Štěpánka Čechová a Jan Bumba.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Soud se žháři z Vítkova dnes překvapivě ani nezačal. Ostravský soudce Miloslav Studnička musel totiž řešit úplně jiný případ. Spustil tím velkou kritiku obhájců pravicových radikálů, kteří u tak závažné kauzy očekávali rychlejší postup justice.

Andrea ČÁNOVÁ:
První den procesu trval celý den. Druhý jen dopoledne a třetí prakticky nezačal vůbec. Soudce Miloslav Studnička oznámil, že musí rychle rozhodnout o vazbě v jiné kauze. Obhájce Petr Kausta neskrýval rozhořčení.

Petr KAUSTA, obhájce:
To nemůže ovlivňovat nějaká jiná věc. I my jsme, odmítli jsme různé soudy a teď dostává přednost jiná kauza, která je vazební, na poslední chvíli. Já tomu opravdu nerozumím.

Andrea ČÁNOVÁ:
Mluvčí soudu považuje tento postup za správný, protože jiný případ má přednost kvůli neodkladným lhůtám. Mezitím policisté oznámili, že dopadli autorku výhružného dopisu, který poslala rodině popálené Natálky. Pisatelkou je jednaosmdesátiletá důchodkyně z Litoměřicka. Otec těžce zraněného děvčátka Pavel Kudrik říká, že je výhrůžka velmi zasáhla.

Pavel KUDRIK, otec zraněného děvčátka:
Kde vlastně byly výstřižky z novin, hesla jako do plynu a od jedničky až do šestky, jo, jsme byli očíslovaní.

Andrea ČÁNOVÁ:
Proces s vítkovskými žháři bude pokračovat příští týden. Pro Radiožurnál Andrea Čánová, Ostrava.

Člověk v tísni zveřejní výsledky studentských voleb

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Úplné výsledky studentských voleb se dozvíme zítra. Zveřejní je společnost Člověk v tísni, která akci organizovala. Proti publikování výsledků se hned po hlasování na středních školách ohradili hejtmani ČSSD. Společnost proto termín posunula na dobu po sněmovních volbách. Mezitím se ale postoj ČSSD změnil. Zveřejněním výsledků chce Člověk v tísni zamezit tomu, aby s nimi bylo v předvolební atmosféře špatně manipulováno. Další důvody Radiožurnálu objasnil vedoucí projektu Karel Strachota.

Karel STRACHOTA, vedoucí projektu:
Nadále školy, které se do studentských voleb zapojily vlastně spontánně zveřejňují výsledky právě na jejich školách. Dalším důvodem, významným důvodem je, že Asociace krajů České republiky vlastně stáhla výhrady, které měla ke zveřejnění výsledků studentských voleb ještě před řádnými volbami.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Sociální demokraté, kteří předvolební průzkumy vedou, u studentů podle výsledků z jednotlivých škol propadli. Předseda strany Jiří Paroubek ale minulý týden prohlásil, že mladí lidé sociální demokracii volili a proto chce, aby byly zveřejněny celkové výsledky studentských voleb.

Thajská armáda v Bangkoku zasáhla proti příznivcům opozice

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Thajská armáda v Bangkoku zasáhla proti příznivcům opozice. Z centra metropole se ozývají exploze a střelba, nemocnice přijímají raněné, vážně postřelen je i jeden z vůdců demonstrantů. Stoupenci sesazeného expremiéra Tchaksina Šinavatry už od poloviny března požadují demisi vlády a nové volby. Současný kabinet ale jejich požadavky odmítl.

Robert MIKOLÁŠ:
Vojenský vůdce opozice, generál Kchattija Savasdipol byl zasažen do hlavy v okamžiku, kdy hovořil s reportérem agentury AP. Násilnosti v centru Bangkoku propukly poté, co premiér Apchisit Vedžadžíva odmítl původní návrhy na vypsání voleb v polovině listopadu a armáda oznámila, že zcela uzavře místo protestů. Příslušníci ozbrojených sil mají k dispozici 125 obrněných transportérů, v okolí demonstrantů byli také rozmístěni ostřelovači. Vláda se snaží zajistit klid i v ostatních částech země. V celkem 15 provinciích byl proto vyhlášen stav nouze. Robert Mikoláš, Český rozhlas, Jihovýchodní Asie.

Fico varoval Maďarsko před plánovaným zákonem o dvojím občanství

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Robert Fico varoval Budapešť před plány přijmout zákon o dvojím občanství. Norma by příslušníkům maďarské menšiny na Slovensku umožnila získat i maďarské občanství. Fico naznačil, že v tomto případě by ale slovenští občané maďarské národnosti mohli ztratit své dosavadní, tedy slovenské občanství. Chystané maďarské právní úpravy o dvojím občanství podle něj znamenají bezpečnostní riziko pro Slovenskou republiku.

Robert FICO, slovenský premiér:
Neříkám teď o vztahu k maďarskému parlamentu nebo k maďarské vládě. Varuji před přijetím tohoto zákona a na důsledky, které bude mít v reálném životě. Já vůbec nemluvím o občanech Slovenské republiky maďarské národnosti. Občané Slovenské republiky maďarské národnosti tu žijí a mají tu lepší ekonomické a sociální podmínky než v Maďarsku. Máme zájem o dobré soužití. Pokud je někdo nebezpečný, je to Fides. Já mluvím stále o nebezpečí, které přichází z maďarského parlamentu a z maďarské vlády. Já teď nemluvím o lidech, kteří na Slovensku žijí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Novým zákonem by se měl zabývat maďarský parlament už zítra. Vzhledem k tomu, že strana Fides má v parlamentu ústavní většinu, nepředpokládá se, že by zákon při hlasování neprošel.

Turisté ruší plánované cesty do Řecka

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Turisté ruší plánované cesty do Řecka. Jen v samotných Athénách jde o 20 000 hotelových rezervací, zrušených po protivládních protestech. Situaci by měl řešit krizový výbor. Řecko se také snaží dostat peníze z neplatičů daní. Zveřejnilo první ze jmenných seznamů provinilců a udělilo celkové pokuty za více než 4 miliony eur. Nová opatření vyvolaná řeckou krizí připravuje Portugalsko. Premiér Jose Socrates se s šéfem opozice dohodl na úsporách v letošním rozpočtu, a to v objemu 2 miliard eur. Španělsko už včera oznámilo, že sníží mzdy státním zaměstnancům o 5%. Odbory dnes reagovaly výzvou ke stávce.

Odpůrci nové vlády protestují v Kyrgyzstánu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dočasná vláda v Kyrgyzstánu čelí odporu stoupenců svrženého prezidenta Bakijeva. Ti během protestů v jihokyrgyzském městě Oš obsadili budovy tamní vlády a vyžadují návrat odvolaných lídrů. Provizorní kabinet vynesly k moci krvavé dubnové protivládní demonstrace. Prezident Bakijev zůstává i s rodinou v Bělorusku.

Lenka KABRHELOVÁ:
Více než měsíc po protivládním povstání panuje v Kyrgyzstánu stále napětí. Vládní budovy v Oši obsadilo na 250 příznivců svrženého prezidenta. Žádají návrat odvolaného šéfa místní administrativy a, jak uvádějí, konec chaotické vlády provizorního kabinetu. Ten tvrdí, že má situaci v zemi pod kontrolou. Podobné protesty se ale odehrály i v dalších městech včetně Džalalabádu, opěrného bodu bývalého prezidenta Bakijeva. Proti němu úřady vedené novou vládou zahájily několikanásobné trestní stíhání v souvislosti s násilným potlačením dubnových demonstrací, při nichž zemřelo přes 80 lidí. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Poslanecká sněmovna se naposledy sejde 18. května

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Poslední řádná schůze poslanecké sněmovny bude v režii ČSSD. Té se podařilo na program zasedání, které začíná 18.května, prosadil své priority. Kromě 3 norem, kterými jednání doplnila, se budou poslanci zabývat především normami vrácenými prezidentem republiky a senátem. Projednat by tedy měli i zvýšení mateřské.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Protikorupční balíček, regulace lobbingu i přímá volba prezidenta. To jsou zákony, které chce na poslední schůzi poslanců před volbami projednat ČSSD. ODS, jak řekl šéf jejího sněmovního klubu Petr Tluchoř, to pokládá za předvolební kampaň.

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
Sociální demokracie do programu vnutila 3 svoje předvolební body a do jisté míry předjímá to, co už předjímal pan předseda Paroubek, tedy volební kampaň na půdě poslanecké sněmovny.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Předseda ČSSD Jiří Paroubek teorii ODS nevyvrací.

Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD:
Jestli někdo to, co si přejí lidé, nazývá předvolebním mítinkem, no, tak budeme takové předvolební mítinky dělat.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Věra Masopustová, Radiožurnál.

Aktivisté Greenpeace skončili na služebnách městské policie v Mostě a Litvínově

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Několik aktivistů ekologického hnutí Greenpeace skončilo na služebnách městské policie v Mostě a Litvínově. Strážníkům museli vysvětlit, proč přivazovali na předvolební bilboardy slogany proti prolomení limitů těžby.

Dagmar CESTROVÁ:
Slogany „Nechám zbourat Horní Jiřetín", „Já žiju v Praze“, „Budu žít na hraně jámy“ a další přivázali aktivisté Greenpeace nejprve ke 4 předvolebním bilboardům v Mostě, odpoledne ještě ke 2 v Litvínově. Chtěli poukázat na to, že některým politikům jde více o uhlí než o lidi. Také v Litvínově museli aktivisté podobně jako dopoledne v Mostě vysvětlovat městským strážníkům své chování. Protože aktivisté bilboardy neponičili ani v Litvínově, i tady strážníci pouze sepsali záznam a celou záležitost budou řešit jako přestupek. Pro Radiožurnál Dagmar Cestrová, Litvínov.

Královédvorská zoo byla vyloučena z Asociace evropských zahrad a akvárií

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Asociace evropských zahrad a akvárií podmínečně na 2 roky vyloučila zoologickou zahradu ve Dvoře Králové nad Labem. Tuto zprávu dnes přinesla Česká televize. V pondělí přitom ředitelka zoologické zahrady Dana Holečková Radiožurnálu řekla.

Dana HOLEČKOVÁ, ředitelka zoologické zahrady:
Zoologická zahrada vyloučena nebyla.

Zdeněk NOVÁK:
Odpověděla Dana Holečková na otázku, jestli zahradu vyloučili nebo ne. Rada zahradu skutečně nevyloučila, jiný orgán, výkonný výbor asociace ale zahradě pozastavil členství. Výbor na to neměl podle stanov právo, řekl prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad Vladislav Jiroušek.

Vladislav JIROUŠEK, prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad:
Proti Dvoru úročí velice úzká skupina lidí, která získala převahu.

Zdeněk NOVÁK:
Zoologická zahrada tuto sankci, tedy pozastavení členství, nepřijala a sama požádala o zrušení členství v této asociaci k 31. prosinci. Vše by se mělo vyřešit do zářijového zasedání v italské Veroně. Pokud by královédvorská zoo nebyla členem asociace, museli by jí ostatní členové vrátit zapůjčená zvířata a naopak.

Vladislav JIROUŠEK, prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad:
To by byla katastrofa. To je absolutně nemyslitelné.

Zdeněk NOVÁK:
Dodal Vladislav Jiroušek. Pro Radiožurnál Zdeněk Novák, Dvůr Králové nad Labem.

Veletrh Svět knihy 2010

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Stovky českých a zahraničních vystavovatelů hostí pražský veletrh Svět knihy 2010. Čestným hostem je Polsko a hlavním tématem: "Rosteme s knihou." Na holešovickém výstavišti je reportérka Radiožurnálu Květa Moravcová a já se ptám, Květo, dobrý podvečer. Co všechno se první den veletrhu už odehrálo?

Květa MORAVCOVÁ:
Hezký podvečer. Ten první den věnovali organizátoři hlavně moderním technologiím. O tom, jak ovlivňují knižní průmysl, debatovali profesionálové i amatéři v téměř dvouhodinovém panelu. Shodli se na tom, že rozmach elektronizace už dávno začal a teď je otázkou času, jak moderní technologie využít. Mnozí varovali před tím, aby se s knižním průmyslem nestalo to, co s hudebním, čili aby nezvítězili piráti. Na veletrhu /nesrozumitelné/ nejenom knižními publikacemi, prezentuje také Český rozhlas. Za pár minut vrcholí velká soutěž, kterou právě Český rozhlas pořádá. Z pražského Veletržního paláce Květa Moravcová, Radiožurnál.

Přehled následujících témat

Jan BUMBA, moderátor:
A o čem nejprve v Ozvěnách dne v čase do půl 7? Proč se společnost Člověk v tísni rozhodla zveřejnit výsledky studentských voleb? Zabrání lesníci vyhlášení národního parku na Křivoklátsku? A co bude dál s Ústavem pro studium totalitních režimů, z jehož čela byl odvolán Jiří Pernes?

Zveřejnění výsledků Studentských voleb 2010

Jan BUMBA, moderátor:
Takže kompletní výsledky studentských voleb nakonec budou zveřejněny, a to zítra, jiným slovy před volbami řádnými. Společnost Člověk v tísni, která Volby nanečisto pořádala, se rozhodla odtajnit to, jak hlasovali středoškoláci poté, co ji k tomu vyzvali sociálnědemokratičtí hejtmani. Ti původně chtěli, aby se výsledky studentských voleb dostaly na světlo až po sněmovních volbách. Poté, co ale z některých škol začaly unikat výsledky tamějších voleb, asociace krajů změnila názor. Ve spojení jsme nyní s vedoucím projektu Studentské volby Karlem Strachotou z organizace Člověk v tísni. Dobrý den.

Karel STRACHOTA, vedoucí projektu Studentské volby:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Jihomoravský hejtman Michal Hašek v rozhovoru pro Radiožurnál říkal, že to je z jejich strany prosba, abyste výsledky zveřejnili. Proč jste se rozhodli tuto prosbu nebo výzvu vyslyšet? Protože hejtmani vám nemohou nic nařizovat.

Karel STRACHOTA, vedoucí projektu Studentské volby:
Tak já těm, kteří tiskovou zprávu asociace krajů četli, tak uznávají za pravdu, že my jsme to vyloženě jako prosbu nevnímali, nicméně rozhodli jsme se celkové výsledky studentských voleb zveřejnit i proto, že Asociace krajů České republiky právě v tomhle tom tiskovém prohlášení vlastně odstoupila od výhrad, které do té doby ke zveřejnění výsledků ještě před řádnými volbami měla. My jsme jinak původně, jako ten původní plán byl zveřejnit výsledky právě bezprostředně po konání studentských voleb a pokud jsme výsledky odložili, tak to bylo právě na základě výhrad asociace krajů.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud vám to teď nevyznělo tak úplně jako prosba, tak řekl byste, že na vás vyvíjel někdo nějaký nátlak, abyste teď výsledky zveřejnili?

Karel STRACHOTA, vedoucí projektu Studentské volby:
Ani jako nátlak bych to nevnímal. Jako byl to navíc jenom jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli výsledky zveřejnit. Do té doby jsme se cítili vázáni dohodou, kterou naše společnost uzavřela s asociací krajů, ale dalším důvodem bylo například to, že další školy zapojené do projektu Studentské volby 2010 vlastně spontánně zveřejňovaly výsledky voleb na konkrétních školách a zároveň v tomhle vypjatém předvolebním období myslíme, že publikování celkových výsledků vlastně povede k určitému zklidnění situace kolem studentských voleb a zabráníme také možným manipulacím s výsledky.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Strachoto, jak to bylo s tím, co předcházelo tomu dnešnímu rozhodnutí a té výzvě hejtmanů. Pan hejtman Hašek několikrát říkal, že jste se dohodli na tom, že zveřejnění výsledků pozdržíte. Jak to bylo s tou dohodou? Jak vám třeba hejtmani vysvětlili, proč se vůbec v celé věci jakkoliv angažují?

Karel STRACHOTA, vedoucí projektu Studentské volby:
To se musím vrátit o několik týdnů zpátky. My jsme vlastně na začátku, než jsme nastavovali metodiku projektu, tak jsme počítali s tím, že výsledky studentských voleb budou zveřejněny bezprostředně po jejich skončení, to znamená ještě před řádnými volbami do poslanecké sněmovny. Začátkem dubna vzniklo společné prohlášení ministerstva školství a Asociace krajů České republiky, které vlastně jednak odebralo záštitu našemu projektu, záštitu ministerstva školství a vlastně zpochybnilo projekt jako takový. V důsledku toho se desítky škol z projektu odhlásily. A my jsme stáli vlastně před rozhodnutím, počkat, jestli nějaké školy vůbec v projektu zapojeny zůstanou a hrozilo nebezpečí, že projekt úplně zkrachuje a nebo vstoupit do jednání s Asociací krajů České republiky, což je zřizovatel středních škol a zkusit vyjednat nějaké podmínky, za kterých Asociace krajů České republiky náš projekt podpoří.

Jan BUMBA, moderátor:
Nemáte teď trochu pocit pro dobrotu na žebrotu? Že jste chtěli uspořádat bohulibý projekt a teď musíte poslouchat, jak jste to nezvládli, jak se to celé zpolitizovalo?

Karel STRACHOTA, vedoucí projektu Studentské volby:
Tak nás samozřejmě mrzí, že kolem projektu byla celá řada nejasností, komplikací, ale vzhledem k tomu, že na 135 školách studentské volby proběhly, víc jak 20 000 studentů se jich zúčastnili, tak to považujeme vzhledem k tomu, že se jednalo o první ročník, docela za úspěch a co říkáme do začátku, my jsme chtěli nastavit základy pravidelného projektu, který bude mít na českých školách svoje stále místo, a to si myslím, že se podařilo a ve chvíli, kdy by ten první ročník neproběhl, tak by do budoucna bylo, myslím, velmi těžké ho otevřít a studentské volby uspořádat, takže my věříme, že ten první ročník základy dlouhodobému projektu položil.

Jan BUMBA, moderátor:
Karel Strachota ze společnosti Člověk v tísni. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Karel STRACHOTA, vedoucí projektu Studentské volby:
Na shledanou.

Situace kolem plánovaného Národního pardku Křivotklátsko

Jan BUMBA, moderátor:
Národní parky máme v České republice 4, lesnický park jediný. Vznikl dnes a najdete ho na Křivoklátsku. Není náhoda, že jde o oblast, ve které má být 5. český národní park. Majitelé a správci lesů na Křivoklátsku totiž chtějí prosadit jakousi alternativu k národnímu parku. Jedním z ústředních sporů je, zda by se lesy měly i nadále hospodářsky využívat nebo by se měly přeměnit na bezzásahové zóny. Ve studiu je Vladimír Krchov, výrobně technický ředitel společnosti Lesy České republiky. Dobrý den.

Vladimír KRCHOV, výrobně technický ředitel společnosti Lesy České republiky:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A na telefonní lince náměstek ministra životního prostředí Tomáš Rothröckl. Dobrý den i vám.

Tomáš ROTHRÖCKL, náměstek ministra životního prostředí:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Nejprve, prosím, pane Krchove, co to je ten lesnický park? Jaká pravidla hospodaření by se třeba na něj měla vztahovat?

Vladimír KRCHOV, výrobně technický ředitel společnosti Lesy České republiky:
Tak lesnický park vznikl jako iniciativa místních občanů, lesníků, ale poté i obcí, kde chtějí tito signatáři nového lesnického parku hospodařit, nebo nabídnout určitou alternativu k tomu, k ochranně přírody, která bude v souladu s tím, co člověk potřebuje, co využívá a nikoliv tedy jenom zakonzervování krajiny.

Jan BUMBA, moderátor:
A zavazují se nijak k výrazně ohleduplnějšímu přístupu k lesu?

Vladimír KRCHOV, výrobně technický ředitel společnosti Lesy České republiky:
Ano, součástí toho závazku je samozřejmě certifikát, prestižní certifikát PEFC, to je certifikace lesů. Současně je i dodržování všech zákonů, zvyšování biodiverzity a tak dále, tak jako v obdobných chráněných územích.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane náměstků Rothröckle, jak to vyhlášení lesnického parku pozmění proces vyhlašování národního parku na Křivoklátsku?

Tomáš ROTHRÖCKL, náměstek ministra životního prostředí:
Tak vyhlášení lesnického parku nikterak nepozmění a nemůže pozměnit ten proces přípravy uvažovaného Národního parku Křivoklátsko.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud by byl na Křivoklátsku vyhlášen národní park, znamenalo by to automaticky ty bezzásahové zóny, ve kterých by se nesmělo třeba vůbec těžit dřevo, pane náměstku?

Tomáš ROTHRÖCKL, náměstek ministra životního prostředí:
Ano, tak jedním z cílů ochrany přírody v národních parcích je i podpora přirozených procesů a vymezení části území k tomu, aby se tam hospodářsky nezasahovalo, tudíž se tam nechává prostor přírodě. Ale chtěl bych tady říci, že už nyní v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko existují určité části, které jsou chráněny takzvanými maloplošnými chráněnými územími, je to právě to jádrové území a tam už speciální režim v tomto duchu existuje.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Krchove, mají lesníci vysloveně nějakou obavu z vyhlášení národního parku na Křivoklátsku?

Vladimír KRCHOV, výrobně technický ředitel společnosti Lesy České republiky:
Tak já bych neřekl obavu, potvrdil bych slova pana náměstka, že skutečně národní park může tam vzniknout, nicméně již vždycky musí počítat s tím, že lesní ekosystémy, které dneska jsou vhodny uvozovkách zařazení do národního parku, tak byly po uplynulých 250 let vytvářeny lesníky. A ještě bych dodal to, že kromě těch zvláště chráněných území, takzvaných maloplošných, bezzásahových, tak dneska je celá tato oblast již pokryta chráněnou krajinnou oblastí Křivoklátsko, takže ochrana přírody tam je zajištěna i z tohoto pohledu.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a kdyby tam byl národní park, co by se pro lesníky změnilo?

Vladimír KRCHOV, výrobně technický ředitel společnosti Lesy České republiky:
No, tak pro lesníky by se změnilo právě především ta bezzásahovost. Domníváme se, že území, které je po staletí intenzivně hospodářsky využíváno nemůže být svěřeno jen tak jednoduše do bezzásahovosti. Řekl jste, že v České republice existují 4 národní parky, já si myslím, že občané této republiky vědí, o 3 zhruba v uvozovkách nevědí a skloňována je pouze Šumava, kde ten režim bezzásahovosti je, řekněme, kontraverzní.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Rothröckle, ten les na Křivoklátsku skutečně je přinejmenším z drtivé většiny výsledkem práce člověka. Není tedy jen přirozené, aby tedy i nadále pokračoval jako hospodářský les?

Tomáš ROTHRÖCKL, náměstek ministra životního prostředí:
Tak, víte, i v té vaší otázce cítím určité zjednodušení. Tady je potřeba si říct, že národní park neznamená výhradně bezzásahovost v tom daném území. To je samozřejmě jeden ze způsobů managementu toho území. Národní park je komplexní ochrana v té nejvyšší možné kategorii, reflektuje to potřebu ochrany těch přírodních hodnot, které, jak už bylo řečeno, tam po staletí existují a prostě je to institut, který existuje ze zákona, to je potřeba si uvědomit. Zatímco lesnický park je v podstatě proklamace stávajících majitelů a hospodářů v tom lesním komplexu, nic víc, nic míň, čili jsou to neporovnatelné věci a jestliže z druhé strany slyším, že jde o jakousi alternativu, tak si to dovolím odmítnout. Ono vlastně nejde o alternativu.

Jan BUMBA, moderátor:
A pane náměstku, národní park, tedy dejme tomu nějaká část bezzásahových zón a podobně, to vypadá, že by to znamenalo i jistou ztrátu pracovních míst, třeba pro lidi, kteří dnes pracují v lese, nebo ne?

Tomáš ROTHRÖCKL, náměstek ministra životního prostředí:
Naopak, v národním parku je potřeba dělat speciální práce, které vedou k zajištění údržby, ať už některých lesních nebo nelesních ploch. Vůbec nemáme starost o to, že by nejednou tam byl totální nedostatek pracovních příležitostí. Naopak národní park jako kategorie obecně řečeno s sebou přináší nové pracovní příležitosti, zejména v oblasti, řekněme, cestovního ruchu, environmentální výchovy, prezentace toho území a podobně.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Krchove, jaký je váš pohled právě na tuto věc? Národní park, práce v lese, je to nějaké ohrožení pracovních míst a nebo může převážit to, o čem hovoří pan náměstek Rothröckel, tedy že se naopak vynoří nové pracovní nabídky?

Vladimír KRCHOV, výrobně technický ředitel společnosti Lesy České republiky:
No, tak nové pracovní nabídky se mohou vynořit, nicméně ty nové pracovní nabídky budou oslovovat jiné profesní skupiny, než ty skupiny, které tam dneska žijí a pracují v tom lese, protože dřevorubec těžko se stane průvodce po nějaké zážitkové trase. Jestliže někde zůstane ležet několik milionů kubíků dříví, které nikdo nezpracovává, no, tak je evidentní, že doje k omezení pracovních příležitostí právě pro ty lidi, kteří jsou s tím lesem historicky svázáni a vždycky svoji obživu spojovali s tím lesem.

Jan BUMBA, moderátor:
Řekli byste, pánové, že tohle je takový vlastně modelový střet mezi lesníky, těžaři, správci lesa a mezi ochranáři, ekology? Pane Krchove.

Vladimír KRCHOV, výrobně technický ředitel společnosti Lesy České republiky:
Tak já bych řekl, že princip lesnického parku je postaven na principu trvalé udržitelnosti. Ta má 3 pilíře. Pilíř ekonomický, to znamená, že dává možnost nějakého ekonomického výsledku z hospodaření s lesem, pilíř environmentální nebo ekologický, to znamená, že to je ta ochrana přírody, ke které samozřejmě lesníci historicky také vždycky směřovali a měli nejblíže a pak je tam ten pilíř sociální, jako třetí, a to je zachování těch pracovních příležitostí právě pro ty místní obyvatele.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Rothröckle, jaký je váš pohled? Je tohle opravdu takový ukázkový souboj záměrů, idejí mezí lesníky a mezi ekology?

Tomáš ROTHRÖCKL, náměstek ministra životního prostředí:
Neřekl bych. Já to nevnímám tak vyhraněně, jako pan kolega Krchov. Já si myslím, že to jsou 2 nesouměřitelné věci. My bereme na vědomí, že lesnický park vznikl, opakuji znovu, jako proklamace o tom, že tam vlastníci budou a chtějí nějak hospodařit bez jakýchkoliv záruk, já dodávám. Národní park je kategorie, která je jasně podložená a založená zákonem o ochraně přírody a krajiny a vztahuje se k nezbytnosti ochrany přírodních hodnot v tom daném území.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a na to se ptám. A tohle to je ten střet? Mezi třeba ministerstvem životního prostředí a dejme tomu lesníky.

Tomáš ROTHRÖCKL, náměstek ministra životního prostředí:
Já /nesrozumitelné/, že to nevím a nekvalifikuji jako střet. Lesnický park, si myslím, nemůže nějakým způsobem jaksi ohrozit další proces přípravy toho národního parku, takže já to nevidím takhle tragicky. Chci ještě říct jenom jako reakci na slova pana Krchova, já jsem 20 let šéfoval správě Národního parku Podyjí a vím, o čem mluvím. Ti lesníci, kteří tam pracovali předtím u státních lesů, tam pracují dodnes a ti dělníci, kteří pracovali v lesích národního parku ještě před jeho zřízením tam pracují dodnes, takže nemusíte mít opravdu obavy o ztráty zaměstnání.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma děkujeme za rozhovor. Děkujeme za účast v debatě. Náměstek ministerstva životního prostředí Tomáš Rothröckl a Vladimír Krchov, výrobně technický ředitel společnosti Lesy České republiky.

Odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů

Jan BUMBA, moderátor:
No, a teď už poznámka Ozvěn dne. Politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie se zamýšlí nad tím, co bude dál s Ústavem pro studium totalitních režimů poté, co byl včera odvolán po několika týdnech ve funkci historik Jiří Pernes.

Lukáš JELÍNEK, politolog:
Nad děním v Ústavu pro studium totalitních režimů docházejí chytrá slova a člověku nezbývá než chytat se hlavou letících přísloví. Třeba nepříliš taktního : "Stokrát nic umořilo osla." Vůči jarnímu řediteli Jiřímu Pernesovi se nedostávalo jeho odpůrcům jednoho silného argumentu, a tak do něj bušili řadou malých. Nakonec se ujal ten o plagiátorství. Doufejme jen, že ode dneška bude tento nešvar nelítostně stíhán u šéfů všech státních institucí, poslanců, senátorů i humanitních vědců. Další příhodně rčení praví, že kdo chce bít, hůl si vždycky najde. Kdyby nebyl Pernes ugrilován pro údajné opisování, našlo by se stejně něco jiného. Zkrátka nebyl vítán. A do třetice staré české přísloví říká: "Mnoho psů, zajícova smrt." Proti Pernesovi stáli lidé, jimž osobně nevoněl. Lidé, kteří se nebylo sto smířit s odchodem Pavla Žáčka, ale také lidé, bojící se, že ústav přijde o svůj ideologický náboj. Jestli zde však byl docent Pernes přirovnán k zajíci, co pak uvést o jeho dočasném nástupci, teprve sedmadvacetiletém Zdeňku Hazdrovi? Je mladší a utíkat před honci by mohl rychleji, leč potáhne za sebou několik mlýnských kamenů. Je pouze na začátku profesní kariéry. Členství jej dosud vázalo k TOP 09. Především však je pokládán za Pernesova stoupence, který by rád dál rozvíjel jeho koncepci. Uvidíme, kolik času získá, než se rozštěpená ráda ústavu na základě nového výběrového řízení konečně shodne na řediteli definitivním. Může to trvat dost dlouho, úměrně specifičnosti pracoviště na pomezí historie, archivářství, politiky a státní správy. Též se může stát, že dříve, než radní k něčemu dospějí, spadne za Ústavem pro studium totalitních režimů mříž. Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek se nad aktuálními událostmi ani nevzteká, ani nesměje. Jenom suše tvrdí, že věda by se měla dělat na historických pracovištích a že peníze na provoz podobně zpolitizovaného ústavu by se měly ušetřit na něco podstatnějšího.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává politolog Lukáš Jelínek.

Prezident vetoval zákon navyšující podíl biopaliv v benzínu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Veto prezidenta Václava Klause k zákonu navyšujícímu podíl biopaliv v benzínu a naftě může poškodit zemědělce. Tvrdí to agrární komora. Podle ní letos rolníci kvůli očekávanému červnovému navýšení podílu zaseli více plodin určených ke zpracování na biopaliva. Pokud ale zákon spadne pod stůl, hrozí, že jim zůstane řepka z až 70 000 hektarů půdy. To odpovídá 3 procentům veškerých osevních ploch v republice. Václav Klaus je proti vyššímu podílu biosložky v palivech. Podle něj zdraží pohonné hmoty a sníží životnost automobilů. Sněmovna se pokusí prezidentovo veto přehlasovat na své poslední schůzi 18. května.

Na Prachaticku se zřítil letoun se 2 osobami

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Letoun Cesna se 2 lidmi se dnes kolem 13. hodiny zřítil u rozhledny Javorník na Prachaticku. Při příjezdu záchranářů vypadal stav posádky beznadějně.

Pavlína FENDEKOVÁ:
Posádku tvořili muž a žena. Muž bohužel zraněním na místě podlehl. Ženu se podařilo resuscitovat a byla letecky transportována do českobudějovické nemocnice. Její stav je vážný. Pro Radiožurnál Pavlína Fendeková, jižní Čechy.

Řecko zveřejnilo seznamy neplatičů daní

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Řecké úřady poprvé tvrdě udeřily na neplatiče daní. Zveřejnily jejich jména a udělili pokuty v celkové výši 4 a půl milionu eur. Na seznamu provinilců je například třetina soukromých lékařů, mimo jiné z bohaté aténské čtvrti Kolonaki. Všichni porušovali pravidla o evidenci zdravotních úkonů a často nedávali potvrzení o platbách za vyšetření. Je to jen první krok. V následujících dnech ministerstvo financí zveřejní další seznamy neplatičů. Nový řecký problém teď představuje hromadné rušení pobytů v tamních hotelech. Jen v samotných Athénách jde o 20 000 hotelových rezervací. Situaci by měl řešit krizový výbor.

Česko možná opět nasadí speciální síly v Afghánistánu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
O možném opětovném nasazení českých speciálních sil v Afghánistánu v příštím roce jednal s šéfem amerického velitelství speciálních operací Olsonem ministr obrany Martin Barták. Podle něj se Češi řadí mezi 5 nejlepších speciálních sil na světě. Také Olson ocenil, že spolupráce s nimi je na vysoké úrovni. Naše jednotka se poprvé zapojila do spojenecké operace Trvalá svoboda na území Afghánistánu před 6 roky a poslední kontingent se z této země stáhl loni v prosinci. Technické detaily a okolnosti nového nasazení jednotky zatím stále dojednávají odborníci.

Přehled následujících témat

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále? Jak velkým problémem ve slovenskomaďarských vztazích se může stát zákon, kterým chce Budapešť umožnit Maďarům v zahraničí získat maďarské občanství? Přijde královéhradecké safari o členství v Evropské asociaci zoologických zahrad? A jak dobře znají Češi polskou literaturu?

Maďarsko chce zákon o dvojím občanství

Jan BUMBA, moderátor:
Egoistický, arogantní postup. Tak dnes slovenský premiér Robert Fico komentoval úmysl nové maďarské vlády přijmout zákon, který by umožnil krajanům v zahraničí získat maďarské občanství. Zítra se mají tomuto podnětu věnovat maďarští poslanci a premiér Fico varuje, že kdyby nakonec zmíněná legislativa prošla, Maďaři na Slovensku, kteří by ji využili, by mohli naopak přijít o občanství v této zemi. A prohlásil, že celá věc by mohla dál vážně narušit vztahy obou států. Proč tak vzrušená odpověď z Bratislavy? Zeptal jsem se našeho zpravodaje na Slovensku Lubomíra Smatany.

Lubomír SMATANA:
Nepochybně kvůli tomu, že jsme v předvolebním kvasu, takže každý výrok politika má teď svůj význam pro voliče. Na druhou stranu je opravdu pro tu slovenskou reprezentaci asi nezbytné, aby vždycky dala Maďarsku najevo, když má v kapse takový nějaký zákon, který zasahuje až na území Slovenska, tak že nějaká reakce je ze slovenské strany zapotřebí, to v každém případě. Na jednu stranu tedy je to ta předvolební rétorika, na druhou stranu neustálé takové ty velkomaďarské ambice. Tu vnitřní politiku jaksi přesahovat přes hranice a zatahovat do ní občany jiných států.

Jan BUMBA, moderátor:
Mluvíš o předvolební rétorice, ale zároveň je otázka, proč vůbec o možné ztrátě občanství mluví premiér. Nemusel by o eventuálně sporných případech o občanství rozhodovat prostě soud?

Lubomír SMATANA:
No, to by bylo úplně nejlepší, ale tak Robert Fico potřebuje na to nějak zareagovat, potřebuje něco říct. Druhá věc je, že vlastně nikdo neví, jak ten zákon bude vypadat, nikdo neví, zdali to bude porušovat nějaké mezinárodní závazky, takže nepochybně je soud ta poslední instance, která by o tom měla rozhodnout. Na druhou stranu na Slovensku existuje, žije řada lidí, tisíce, desetitisíce, kteří mají různá občanství, i to maďarské, i to slovenské, nebo to slovenské a české nebo americké, takže to zase nevypadá z tohohle hlediska, že by to měl být nějaký problém. Tady jde spíš o to, že to je plošné určení, že každý, kdo mluví maďarsky, má nějaké maďarské předky, tak může o to občanství požádat.

Jan BUMBA, moderátor:
Čeho se premiér Fico bojí v souvislosti s udělováním maďarského občanství, slovenským Maďarům. Slovensko se přece nerozpadne, sám teď, jak říkáš, na Slovensku žije spousta lidí s jiným občanstvím.

Lubomír SMATANA:
No, je to, stále se podsouvá ta obava, že tím, že budou mít občanství maďarské ti slovenští Maďaři, tak to povede k tomu, že budou žádat nějakou územní autonomii, to znamená změna hranic. To je ten, letití obsese slovenských politiků, která je dílem opravdu jejich vnitřním přesvědčením, ale dílem je to prostě jenom nějaká mediální taktika, protože změna hranic v Evropské unii, to je prostě úplně iluzorní, to snad si všichni dokážeme uvědomit.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se odhadovat, jestli by slovenští Maďaři měli vůbec zájem o maďarské občanství?

Lubomír SMATANA:
To je podle mě na tom úplně nejzajímavější. To se týká slovenských Maďarů. Z mých průzkumů, z toho, co vím, tak většina to občanství nepotřebuje. Oni vlastně neví, k čemu by ho potřebovali. Oni vůbec nechápou, jaký to má význam, protože jim to v ničem nepomůže. V čem, finanční výhody žádné mít nebudou, cestování v Evropské unii, to jim také nepomůže, maďarský pas, k čemu je lepší než slovenský, v podstatě není. Navíc Maďarsko je v dost hluboké ekonomické krizi, sami Maďaři odcházejí někam jinam, respektive zařizují si firmy spíš na Slovensku než obráceně, protože na Slovensku jsou jednoduší daňové zákony, takže žádný efekt to mít nebude. Naopak kdyby opravdu ti slovenští Maďaři si to občanství vzali a odešli do Maďarska, tak to bude pro samotné Maďarsko velice nákladné, celý ten sociální systém, školství a tak dále. Oni si tady toho jsou moc dobře vědomi, oni ví, že by to stálo spoustu peněz a tohle, když jim někdo připomene, tak na to ani nemají co říct.

Jan BUMBA, moderátor:
Vzhledem k té atmosféře, kterou jsi popisoval před chvílí, mohl by mít onen chystaný maďarský zákon o dvojitém občanství nějaký vliv na život slovenských Maďarů i kdyby o to maďarské občanství nepožádali? Už vůbec to, že ta věc je na světě. Může to mít nějaký dopad?

Lubomír SMATANA:
Už v tuto chvíli to má dopad, protože ti Maďaři na Slovensku, to je vlastně skupina lidí, která je ve 2 kleštích. Budapešť a Bratislava. Obě vlády zneužívají tuto maďarskou menšinu a ta maďarská menšina vždycky doplatila na všechny územní spory, na všechny politické spory. Byli to tito Maďaři, kteří se museli na základě Benešových dekretů vystěhovat do Maďarska, někam do Čech do pohraničí, pak se zase vrátili zpátky. Tahle menšina vždycky doplatí na to, jak se bude Budapešť s Bratislavou dohadovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Proč to Budapešť vůbec dělá? Proč Maďarsko chce mít takový kontroverzní zákon o dvojitém občanství?

Lubomír SMATANA:
Zaprvé to je slib Viktora Orbána, ale to asi není to nejdůležitější. Důležité je, že součást vnitrostátní domácí politiky, součástí téhle domácí politiky jsou zahraniční Maďaři. To je prostě alfa, omega, která vyplývá z toho, že tady existuje nějaká Trianonská smlouva z roku 18 a ten trianonský komplex Maďarů, navíc teď 4. června je výročí, kulaté výročí Trianonské smlouvy a přesně kvůli tomu to Viktor Orbán dělá.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává bratislavský zpravodaj Českého rozhlasu Lubomír Smatana. Po telefonu zdravím Kálmána Petőcze z institutu Fórum pro výzkum národnostních menšin. Dobrý večer.

Kálmán PETOCZ, Fórum pro výzkum národnostních menšin:
Dobrý večer přeji.

Jan BUMBA, moderátor:
Ten zmíněný zákon o maďarském občanství pro Maďary v zahraničí by vládní strana Fides neměla mít problém prosadit, vzhledem k tomu, jakou silou disponuje v parlamentu. Co myslíte vy? Kolik lidí by pak mohlo využít té příležitosti na Slovensku?

Kálmán PETOCZ, Fórum pro výzkum národnostních menšin:
No, než začnu mluvit, jediný záchytný bod, co máme v této souvislosti, je ten krajanský zákon, maďarský, který byl přijatá před několika lety a také byly takové kontroverze i na Slovensku, tak o tom máme konkrétní údaje, že o maďarský, takzvaný maďarský průkaz se teď ucházelo, si vybralo asi 80 000 Maďarů na Slovensku, čili si myslím, že to je takový jediný reálný ukazatel, kolik by to mohlo být. Ale vážně je to těžké říct, protože nevíme přesně ani co ten zákon bude obsahovat, jaké oprávnění bude těm Maďarům dávat.

Jan BUMBA, moderátor:
Souhlasil byste s tím odhadem našeho zpravodaje, že Maďaři na Slovensku vlastně ani nemají moc důvodů ucházet se o občanství Maďarské republiky?

Kálmán PETOCZ, Fórum pro výzkum národnostních menšin:
No, pokud ano, pokud jsem to slyšel, tak s tím nesouhlasím. Říkám, že takovéto reálné číslo může být, může být přibližně těch 80 000, tolik, kolik si vybralo maďarský průkaz, ačkoliv to udělali spíš z takového symbolického nebo emocionálního hlediska, ne z toho, že by si mysleli, že by proto měli nějaké výhody.

Jan BUMBA, moderátor:
Jakou váhu přikládáte těm dnešním slovům premiéra Fica, že by pak slovenští Maďaři mohli přijít o slovenské občanství?

Kálmán PETOCZ, Fórum pro výzkum národnostních menšin:
Myslím, že dost sehrává úlohu volební kampaň, ale myslím si, že navzdory tomu, předvolební kampaň, tak by některé výroky neměly zaznít. /nesrozumitelné/ demokratické společnosti, jednak si myslím, že by neměly zaznít ani rasistické projevy, a to /nesrozumitelné/ Slovenska, neměli by se lidi strašit. Prostě když slovenská vláda straší lidi tím, že existuje nějaká reálná hrozba z Maďarska, tak to já vidím jako nezodpovědné, protože reálná hrozba z Maďarska neexistuje, to ví i sama ta Slovenská republika, kdyby existovala, tak v bezpečnosti a strategii slovenské armády by se to nějak projevilo a ono se to neprojevuje.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvádí Kálmán Petőcz ze slovenského Fórum institutu pro výzkum národnostních menšin. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Kálmán PETOCZ, Fórum pro výzkum národnostních menšin:
Na shledanou.

Královédvorské zoo hrozí vyloučení z evropské asociace

Jan BUMBA, moderátor:
Zoologická zahrada ve Dvoře Králové proslulá svým safari na sebe před časem upozornila ojedinělým projektem. Převozem krajně ohrožených druhů bílého nosorožce do Afriky ve snaze zajistit jejich reprodukci a záchranu. Někteří experti tento projekt oceňují, ale zazněly i kritické hlasy. Akci nepodpořila ani Evropská asociace zoologických zahrad a dnes přišla zpráva, že dvorské zoo dokonce na 2 roky podmíněně pozastavila členství, neboť prý nedodržuje pravidla evropských programů na záchranu zvířat. Vedení zahrady se proti tomu ohrazuje a oznámilo, že chce ke konci roku z asociace vystoupit. Na telefonu je nyní ředitelka královédvorské zoo Dana Holečková. Dobrý večer.

Dana HOLEČKOVÁ, ředitelka královédvorské zoo:
Krásný dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní doktorko, jak to tedy je? Vy jste byli na zasedání evropské asociace podmínečně vyloučeni nebo ne?

Dana HOLEČKOVÁ, ředitelka královédvorské zoo:
Co se týče vyloučení z asociace, to může provést podle stanov té evropské asociace pouze rada /nesrozumitelné/, které jsem mimochodem také členem. A ta vyloučení, ani o něm nehlasovala, ani neprovedla. Druhá věc je, že výbor, který ovšem nemá pravomoce, které sahají až k vyloučení a není k tomu oprávněn, nám uložil sankce, které se říká takzvané podmíněné dvouletý, já bych to řekla, takový dvouletý distanc, prostě určitou sankci, kterou ovšem my jsme nepřijali a právě proto jsme v podstatě oznámili ukončení členství ke konci fiskálního roku.

Jan BUMBA, moderátor:
Sankce, z jakého důvodu?

Dana HOLEČKOVÁ, ředitelka královédvorské zoo:
No, v pozadí podle mě jsou skutečně severní bílí nosorožci. Samozřejmě je tam ještě dalších x záminek, ale skutečnost je taková, že stanovy evropské asociace vlastně žádní akce nezavádí, žádné vyšetřování uvnitř organizací vlastně neumožňují.

Jan BUMBA, moderátor:
V čem je ten problém s oním projektem převozu severních nosorožců bílých do Keni? Protože i my na našich vlnách jsme hovořili s odborníky, kteří ten projekt oceňovali.

Dana HOLEČKOVÁ, ředitelka královédvorské zoo:
No, já si upřímně myslím, že v podstatě většina kolegů a většina lidí, kterým leží na srdci ochrana přírody, ho podporují a jsou rádi, že může naše zahrada vlastně tento projekt realizovat. Bohužel je skupinka lidí, kteří bohužel, musím říci i z evropské asociace, by radši byli, kdyby takový projekt dělali oni a ne nějaká zoologická zahrada v postkomunistické zemi.

Jan BUMBA, moderátor:
No, zas tak malá skupinka to asi není, ne, když může rozhodnout o nějakých sankcích, byť tedy jste popsala, že to je poměrně kontroverzní.

Dana HOLEČKOVÁ, ředitelka královédvorské zoo:
Nenene, ten výbor byl složený asi z 5 lidí, jo. Když to rada /nesrozumitelné/, složená asi z 45 a ta odmítla vůbec o nějakém vyloučení naší zahrady jednat.

Jan BUMBA, moderátor:
Co by pro vás znamenalo, kdybyste nebyli členek evropské asociace zoologických zahrad?

Dana HOLEČKOVÁ, ředitelka královédvorské zoo:
V současné době by to pro nás bylo velké zjednodušení naší práce a v okamžiku, kdy v podstatě /nesrozumitelné/, který právě v neděli na té radě vlastně hovořeno v tom smyslu, že neexistuje, aby se o věcích, které se jednají uvnitř eázy, řešily tyto problémy přes noviny, přes média a opět se tak stalo, tak pro nás vlastně úleva, protože je to už potřetí během tři čtvrtě roku, kdy se vlastně věci nebo názor evropské asociace zoologických zahrad dostává novinářům většinou dokonce dřív, než nám, takže si myslím, že je tam něco nezdravého.

Jan BUMBA, moderátor:
Podle dlouholetého kritika vaší zoo Romana Komedy ze sdružení Safari Archa evropská asociace nechce tolerovat míru, v jaké jako akciová společnost obchodujete se zvířaty na úkor chovu. To, předpokládám, odmítáte.

Dana HOLEČKOVÁ, ředitelka královédvorské zoo:
Prosím vás, pak Roman Komeda je bývalý ošetřovatel, který nikdy v žádné asociaci jako je evropská asociace neměl žádnou funkci, nikdy se neúčastnil žádného jednání, nic o tom neví, takže jeho zájem je jiný. Bohužel pomsta, takže já se k tomu dál vyjadřovat nebudu. Pro mě to není komunikační partner, s kterým bych mohla řešit věci odborné.

Jan BUMBA, moderátor:
Ředitelka zoo ve Dvoře Králové Dana Holečková. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Dana HOLEČKOVÁ, ředitelka královédvorské zoo:
Krásný večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Na druhé lince je český zástupce v radě evropské asociace zoologických zahrad Vladislav Jiroušek. Dobrý večer přeji i vám.

Vladislav JIROUŠEK, český zástupce v radě evropské asociace zoologických zahrad:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Jiroušku, tak jak to bylo? Máte nějaké jasnější informace co vedlo ten výkonný výbor asociace k tomu postupu?

Vladislav JIROUŠEK, český zástupce v radě evropské asociace zoologických zahrad:
No, po volbách došlo k výměně lidí a ti nastavili poměrně velice radikální kurz. Já jsem před zasedáním, protože to bylo třídenní, ještě 2 dny mluvil s curyšským ředitelem, mým přítelem Alexem Rübelem, kde jsem se mu to snažil rozmluvit, ale oni už to měli perfektně připravené, jak bylo vidět i potom to hlasování, které já bych si dovolil říct za zmanipulované, tak už z toho nechtěli ustoupit.

Jan BUMBA, moderátor:
A skutečně jde tedy o onen převoz severních nosorožců bílých do Keni? To je ten problém?

Vladislav JIROUŠEK, český zástupce v radě evropské asociace zoologických zahrad:
Já bych si to neodvážil takhle nazvat. Samozřejmě v tom pozadí asi ten velmi úspěšný transport někoho, někomu vadil, někoho naštval, ale samozřejmě to nelze říct a oni také takovýto argument nikdy by vyřknout nemohli.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a jaký tedy má evropská asociace zoologických zahrad problém s královédvorskou zoo?

Vladislav JIROUŠEK, český zástupce v radě evropské asociace zoologických zahrad:
Víte, královédvorská zoo strašně vyčnívá. To je ten zásadní problém. Ona má obrovský genetický potenciál zvířat a produkuje ročně desítky mláďat. Třeba v evropské asociaci je dneska 73 žiraf, které se narodily ve Dvoře, 40 gepardů, 54 psů hyenových, 8 černých nosorožců. Tím se nemůže pochlubit žádná jiná evropská zoologická zahrada.

Jan BUMBA, moderátor:
No, ale to je snad dobře, ne? Proč takového člena vylučovat?

Vladislav JIROUŠEK, český zástupce v radě evropské asociace zoologických zahrad:
Ne, no to samozřejmě. Ale, prosím vás, problém je v tom, že teď oni jako dlouhodobě prostě je ražena myšlenka, že zvířata nebo ohrožené druhy, že by se neměly prodávat. Já tuto myšlenku taky podporuju, ovšem je to potřeba vzít z různých úhlů. Malá zoologická zahrada, kterákoliv, odchová, já nevím, 10, 20 zvířátek v hodnotě nějakého milionu, tak je klidně může rozdat a na druhou stranu třeba dostane ze Dvora zadarmo žirafu, ale Dvůr na tom není ekonomicky tak silný, aby prostě si mohl dovolit všechna zvířata rozdávat zadarmo, protože on už téměř nic nepotřebuje, takže on by vlastně donekonečna jenom dával a téměř nic by nedostal, takže já jsem asi před 3 lety vyjednal pro Dvůr takové speciální podmínky, ovšem teď, jak se vyměnilo vedení, tak už to bylo zapomenuto a prostě Dvůr je tlačen k tomu, aby prostě se choval tak, jak jsou direktivy současné a aby všechno daroval, a to si Dvůr asi těžko bude moct dovolit.

Jan BUMBA, moderátor:
Co to vlastně je, ta asociace? Kdo ji tvoří a jaké má funkce? Ona má nějaké koordinační funkce?

Vladislav JIROUŠEK, český zástupce v radě evropské asociace zoologických zahrad:
Ano, ona má, takhle. Tvoří ji samozřejmě členské zoologické zahrady, které zastupuje jejich ředitel. Potom je, že jo, to je valná hromada, která má nebo přijímá ty nejzávažnější materiály a pak jsou zástupci jednotlivých států, kteří tvoří radu. Ta se schází dvakrát ročně a pak je ta výkonná rada. To je taková ta vláda, která vlastně v tom mezidobí těch zasedání může koordinovat některé věci a něco posouvat dopředu, ale podle mého názoru nemá žádnou rozhodovací schopnost, a to právě bylo teď zneužito. Jinak pokud jde o...

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím, promiňte prosím, že vám skáču do řeči, už jenom velmi stručně, jednu větu. Jak vážné by bylo, kdyby zahrada ve Dvoře o členství přišla?

Vladislav JIROUŠEK, český zástupce v radě evropské asociace zoologických zahrad:
No, tak bylo by to rozhodně nepříjemné, protože všichni chceme spolupracovat mezinárodně, ale na druhou stranu by se Dvoru otevřela jiná cesta zase, ale já osobně udělám všechno pro to, aby došlo k zvrácení tady toho stavu, poslal jsem všem asi 370 ředitelům svůj protestní dopis a žádám o revokaci usnesení, ke kterému by mělo dojít na valné hromadě ve Veroně v září tohoto roku.

Jan BUMBA, moderátor:
Vladislav Jiroušek, prezident Unie českých a moravských zoologických zahrad, český zástupce při evropské asociaci zoo. Děkujeme i vám za rozhovor. Na shledanou.

Vladislav JIROUŠEK, český zástupce v radě evropské asociace zoologických zahrad:
Dobrý večer. Na shledanou.

Veletrh Svět knihy 2010

Jan BUMBA, moderátor:
A teď otázka, na kolik máte přečtené Polsko? Pod tímto mottem dnes v Praze začala největší tuzemská knižní přehlídka, veletrh Svět knihy. Jeho čestnými hosty jsou letos právě polští autoři a autorky v čele s laureátkou Nobelovy ceny, básnířkou Wislavou Szymborskou. Na této velké literární akci se podílí i Maciej Ruczaj z pražského Polského institutu. Dobrý večer.

Maciej RUCZAJ, pražský Polský institut:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jistě velmi ambiciózní cíl, představit současnou polskou literaturu. Bylo určitě těžké vybírat ty, kdo ji zastoupí na letošním veletrhu. Podle jakého klíče jste postupovali?

Maciej RUCZAJ, pražský Polský institut:
Tak já zdravím všechny z pražského Výstaviště, kde skončil první den polských programů. Těch autorů tady máme opravdu veliké množství, dovolím si říci, že téměř všichni, kteří jsou jaksi v první lize současné polské literatury budou vystupovat v Praze. Ten náš výběr samozřejmě byl ovlivněn i rozhovory s českými nakladateli, překladateli, kteří těch knih připravili právě na veletrh celou řadu. Máme tu na našem stánku novinky čerstvě z tiskárny. Samozřemě paní Szymborská byla pochopitelnou volbou jakožto první dáma polské literatury vůbec. Dále budeme tady mít autory, které jsou velmi populární v Čechách, jako Olga Tokarcuk nebo Andrej Sapkowski, ale i celou řadu dalších méně známých.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaké povědomí podle vás mají čeští čtenáři o polské literární tvorbě?

Maciej RUCZAJ, pražský Polský institut:
Tak polština je čtvrtý jazyk jaksi nejsilnější, co se týče překladů do češtiny z krásné literatury, tedy ta situace je velmi dobrá. To neznamená, že by nemohla být lepší, nicméně myslím si, že stále více ten okruh čtenářů se stále zvětšuje a pro mě je možná nejzajímavější, že je stále větší zájem o novinky, o mladé autory, kteří prezentují už takovou tu novou generaci a ten nový pohled na polskou realitu, jako je třeba Dorota Maslowska nebo Michal Wiskowski, který také se na veletrhu objeví.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkal jste, že skončil na veletrhu první den. Jaký byl zájem?

Maciej RUCZAJ, pražský Polský institut:
No, tak zatím ta všechna setkání se samozřejmě setkala s velkým zájmem a hlavně náš stánek, který je umístěný jaksi v centrálním bodu celého průmyslového paláce, obléhán čtenáři, takže doufám, že tato akce opravdu jaksi splní ten svůj cíl, a to je ukázat Čechům Polsko v celý jeho jaksi složitosti a rozmanitosti.

Jan BUMBA, moderátor:
Vidíte nějaká pojítka nebo nějaké paralely mezi tím, co vzniká v současné době na polské a české literární scéně? Třeba tematicky?

Maciej RUCZAJ, pražský Polský institut:
No, pojítka. Myslím si, že zajímavý jsou spíš ty odlišnosti. Mě třeba velmi zajímá skutečnost, že ta nejmladší generace polských spisovatelů je velké množství jaksi angažovaných autorů, autorů, kteří se velmi chtějí vyjadřovat na témata jaksi veřejná, ať už politická, společenská nebo historická a to je věc, která v českém kontextu mi možná občas trochu chybí, i když ji tady samozřejmě najdeme, najdeme spoustu paralel jaksi k řešení nejrůznějších národních traumat, jako třeba například odsun sudetských Němců, tady, když zmíním pod čerstvou, jedu z čerstvých kandidátek na Magnesii literu letošní.

Jan BUMBA, moderátor:
Na co byste, pane Ruczaji, především pozval návštěvníky veletrhu? Na jaké akce spojené s polskou literaturou?

Maciej RUCZAJ, pražský Polský institut:
Zítra tady máme Olgu Tokarczuk a Wislawu Szymborskou, pozítří právě například Michal Wiskowski, Dorota Maslowska, řada dalších. Máme taky velice zajímavé pořady pro děti nebo pro rodiny s dětmi, například zítra přijede před průmyslový palác pohádkobus, což je taková zmenšenina divadla loutky z Wratislawi, která bude právě několikrát během dne tady připravovat dětský program, takže myslím, že pro každého se najde něco zajímavého.

Jan BUMBA, moderátor:
A kdybych vás mohl poprosit o váš osobní tip, kdybyste měl doporučit 1, 2, 3 knihy ze současné polské produkce, jaké by to byly?

Maciej RUCZAJ, pražský Polský institut:
Pokud myslíte knihy, které jsou překládány do češtiny...

Jan BUMBA, moderátor:
To spíš, ano.

Maciej RUCZAJ, pražský Polský institut:
Tak určitě bych doporučil knihu klasika polské literatury Zbygniew Herberta Barbar v zahradě. To je kniha esejů, která byla přeložena už skoro do všech světových jazyků a nyní i do češtiny, řekl bych konečně a která přijela taky včera z tiskárny. Pak vychází 2 dramata Doroty Maslowske, té autorky, která je tady známá především mezi mladšími čtenáři, a ta jsou velmi zajímavá právě proto, že Dorota Maslowska, jaksi ta mladá hvězda polské literatury, ročník 83, tak trošku dozrává a začíná řešit právě i témata, které byste možná od ní předtím nečekali, jako je třeba národní identita nebo historická traumata polských dějin.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká Maciej Rucziaj z Polského institutu v Praze. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Maciej RUCZAJ, pražský Polský institut:
Díky, na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
18 hodin 58 minut, takové byly Ozvěny dne. Celý pořad je vám k dipozici na internetu na stránkách www.radiozurnal.cz v sekci rádio na přání v mp3. No a co na Radiožurnálu uslyšíte ještě dnes večer? Za chvilku po zprávách je tu Sportžurnál i s novinkami z hokejového mistrovství světa. Po 21. hodině nezapomeňte komentovaný souhrn Stalo se dnes, po půl 11 začíná magazín Reklama a média. To a mnohé další ještě dnes večer ve vysílání Radiožurnálu. Dobrý večer a dobrý poslech přeje od mikrofonu Jan Bumba.