Ozvěny dne 12. března 2010

Přehled

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Ministr Jan Kohout za Sociální demokracii do sněmovny kandidovat nebude. Předseda ČSSD ho chce ale dostat do Senátu a do vlády.

Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD:
Pokud vznikne po volbách menšinová vláda Sociální demokracie, tak s ním počítám do funkce ministra pro evropské záležitosti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Děti by mohly chodit povinně do mateřské školy. Uvažuje o tom ministerstvo školství.

osoba:
Mateřské školky jsou velice zásadní pro malé děti celkově a nedokáže je nahradit ani přípravní ročník.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Skandál kolem zneužívání dětí německá katolická církev podrobně vyšetří. Předseda tamní biskupské konference to slíbil papežovi při dnešní audienci.

Robert ZOLLITSCH, předseda německé biskupské konference:
/netlumočeno/

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A počasí bude zataženo až oblačno, občas sněžení nebo smíšené srážky. Teploty v noci až mínus 2, přes den do 5 stupňů.

Předsednictvo ČSSD schvaluje konečnou podobu krajských kandidátek pro volby do sněmovny

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer přejí Veronika Sedláčková a Tereza Tomášková.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer. Předsednictvo ČSSD schvaluje konečnou podobu krajských kandidátek pro volby do sněmovny. Žádné velké změny by se na nich ale podle předsedy sociálních demokratů Jiřího Paroubka objevit neměly. Předsednictvo by tak mělo potvrdit ministra vnitra Martina Pecinu jako lídra pražské kandidátky. V boji o poslanecké křeslo by naopak měl chybět současný šéf diplomacie Jan Kohout. Jednání předsednictva sleduje naše reportérka Martina Spěváčková. Martino, už jednání skončilo? A jestli ano, tak s jakým výsledkem?

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Hezký večer, tak to jednání předsednictva zatím stále běží. Konečné podoby kandidátek by po jeho skončení měl přijít oznámit místopředseda strany Bohuslav Sobotka. Nicméně už teď lze říci, že žádné velké rošády na kandidátkách neproběhnou. Podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka má předsednictvo potvrdit ministra vnitra Martina Pecinu jako jedničku pražské kandidátky a definitivně, jak už bylo řečeno, z boje o poslanecké křeslo vypadlo jméno šéfa diplomacie Jana Kohouta. Toho totiž do čela své kandidátky odmítla postavit plzeňská ČSSD. Jedničkou tak v kraji zůstává poslanec a šéf krajské organizace Jan Votava. Paroubek nicméně, jak už bylo také řečeno, s Kohoutem počítá i nadále. Kandidovat za jeho stranu by mo..., za jeho stranu by mohl ve volbách do Senátu a to opět v Plzeňském kraji. A pokud Sociální demokracie vyhraje volby, pak Paroubek nabídne Kohoutovi post ministra pro evropské záležitosti. Předsednictvo by mělo potvrdit i Michala Haška jako jedenáctku na Jihomoravském, na jihomoravské kandidátce a předseda ČSSD oficiálně zítra na ideové konferenci v Teplicích představí lídry kandidátek.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Tak to byla živě Martina Spěváčková. V publicistické části Ozvěn dne budeme na tohle téma mluvit s místopředsedou strany Bohuslavem Sobotkou. Praha by mohla být jen jedním volebním obvodem. Pro volby do jejího zastupitelstva. S tímto návrhem v prvním čtení souhlasili poslanci. Podpořili představu lidovců. Ti tvrdí, že jen jeden obvod v hlavním městě by byl k jednotlivým politickým stranám spravedlivější.

Veronika MALÁ:
Jen jeden obvod lépe zajistí rovnost hlasů, v rozdělení Prahy na více částí může větším stranám nahrát, hájili svůj návrh lidovci.

Cyril SVOBODA, předseda KDUČSL:
Důležité je, aby občané věděli, že Praha je krajem a jako kraj má jenom jeden obvod.

Veronika MALÁ:
Řekl předseda KDUČSL Cyril Svoboda. Tuto jeho myšlenku podpořili i zelení a levice. Proti se naopak postavili občanští demokraté. Podle nich je totiž zákon účelový.

Jiří JANEČEK, poslanec /ODS/:
Podpořili to právě ti neúspěšní, kteří se snaží za každou cenu dostat do zastupitelstva i nějakou prostě takovouhle fintou.

Veronika MALÁ:
Uvedl pražský poslanec ODS Jiří Janeček. Pokud se zákon stihne včas schválit, byla by Praha jen jedním volebním obvodem už při nejbližších volbách do jejího zastupitelstva. Ty hlavní město čekají letos na podzim. Veronika Malá, Radiožurnál.

Ministerstvo školství řeší, jestli by měla být docházka do školky povinná pro všechny předškoláky

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Do posledního ročníku v mateřských školách chodí 93 procent českých dětí. Ministerstvo školství řeší, jestli by měla být docházka do školky povinná pro všechny předškoláky. Tématem se zabývá také Výzkumný ústav pedagogický. Výsledky průzkumu upřesňuje Kateřina Smolíková z této instituce.

Kateřina SMOLÍKOVÁ, Výzkumný ústav pedagogický:
To předškolní vzdělávání by bylo všeobecně přijatelné pro většinu obyvatelstva, ovšem pouze za určitých podmínek. Ty výhrady vyslovili zejména odborníci a zejména ty profesní sdružení. Za prvé by bylo potřeba zajistit, aby předškolní vzdělávání aspoň v tom posledním ročníku zůstalo bezplatné, jako je dnes, ale aby bylo také všeobecně dostupné, to znamená i v nejmenších nejvzdálenějších lokalitách, čemu už dneska tak není.

Vatikán chce rázně vyřešit skandál kolem zneužívání dětí v katolické církvi

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Vatikán chce rázně vyřešit skandál kolem zneužívání dětí v katolické církvi. Nejvyšší představitel německých katolíků dnes kvůli tomu musel odjet na audienci s papežem. Případy pedofilie katolických kněží se už dřív objevily ve Spojených státech a v Irsku. Nejnověji také v Německu, Rakousku a Nizozemsku.

Vojtěch BERGER:
Předseda německé biskupské konference Robert Zollitsch strávil u papeže 45 minut. Pedofilii kněží označil za otřesný zločin. V tom se s Benediktem XVI. naprosto shodnul. Papež si šéfa německých katolíků předvolal poté, co se skandál zneužívání dětí v církvi rozšířil i do Bavorska, což je bašta německé religiozity a taky papežova rodná spolková země. Benedikt XVI. arcibiskupu Zollitschovi schválil krizový plán, který zahrnuje i zřízení funkce zvláštního biskupa, který se bude případy pedofilie zabývat. Tento týden už byly případy zneužívání dětí hlášeny z více než dvou třetin německých diecézí. Vojtěch Berger, Radiožurnál.

Letecká společnost British Airways se připravuje na stávku

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Letecká společnost British Airways se připravuje na stávku. Palubní personál nebude v práci před Velikonocemi ve dvou etapách. Celkem 7 dní. Dnes to oznámil příslušný odborový svaz. První z protestů má začít dvacátého března.

Milan KOCOUREK:
Odborový svaz Unite potvrdil, že neplánuje stávky na velikonoční stávky, ale jestliže spor nebude vyřešen, další stávky by mohly začít po čtrnáctém dubnu. Oznámení o narušení provozu společnosti BA přichází po bezvýsledném dvoutýdenním jednání mezi odbory a vedením aerolinek se záměrem nalézt úspory v hodnotě 60 milionů liber. Generální ředitel britských aerolinek Willie Walsh řekl, že obě strany se k dohodě ani nepřiblížily. Vedení společnosti však provedlo rozsáhlé alternativní opatření pro případ stávek. Byl zacvičen 1 tisíc pracovníků do úkolů posádek kabin a ti by měli nastoupit místo stávkujících. Pro Radiožurnál Milan Kocourek, Spojené království.

O očkování proti prasečí chřipce je čím dál menší zájem

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
O očkování proti prasečí chřipce je čím dál menší zájem. Vláda přitom nedávno schválila, že se vakcína uvolní pro všechny. Zatím se využilo asi 65 a půl tisíce dávek, tedy ani ne třetina z dovezeného množství. Například do vakcinačního centra v Pražské vinohradské nemocnici přijdou za den třeba jenom 4 pacienti a to už kvůli nezájmu museli omezit ordinační hodiny na 2 dny v týdnu.

Lenka JANSOVÁ:
Kdyby to šlo stejným tempem jako teď, museli by očkovat tady ve vakcinačním centru asi do září. Oficiální pokyn je přitom do května. Od podzimu bude navíc pandemický virus součástí sezónní vakcíny. Někdy tu musí dokonce pacienta odmítnout, není totiž kvůli němu možné otevřít deseti dávkové balení a zbytek vyhodit. Potvrdila to sestra Jana Kadlecová.

Jana KADLECOVÁ, zdravotní sestra:
Když načneme vakcínu a přijdou dva lidi, tak 8 dávek bysme museli vyhodit, to nám zatím připadá pořád škoda.

Lenka JANSOVÁ:
A podobně jsou na tom i jinde. Třeba v brněnské fakultní nemocnici musí pacienty na očkování shánět po telefonu nebo za nimi dokonce jezdit. Lenka Jansová, Radiožurnál.

60 studentů vysokých škol pochodovalo centrem Prahy

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
60 studentů vysokých škol dnes pochodovalo centrem Prahy. Varovali před tržním přístupem ke vzdělání.

Klára BÍLÁ:
Píšťalky, bubny a hesla jako Bílá kniha, černá budoucnost dokreslovaly studentský pochod. Vysokoškoláci tak protestovali i proti školnému.

osoba:
Podle nás je vzdělávání právo, není to věc, kterou si můžou dovolit, ať už vládně hodnocenými studentskými půjčkami.

osoba:
My věříme, že se nám prostě podaří nějak to ovlivnit.

Klára BÍLÁ:
Akce se konala v rámci celoevropského akčního týdne proti reformám boloňského procesu. Součástí pochodu byla i divadelní scénka, která znázorňovala dražbu studentů. Klára Bílá, Radiožurnál.

Vladimír Páral převzal cenu Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Vladimír Páral převzal v Praze cenu Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře. Udělila mu ji Akademie literatury české. Spisovatel patří k nejúspěšnějším českým autorům. Prodal přes 3 miliony výtisků svých děl, například romány Soukromá vichřice, Profesionální žena nebo Milenci a vrazi. Akademie se na jeho ocenění podle členky Evy Kantůrkové shodla jednoznačně.

Eva KANTŮRKOVÁ, členka Akademie literatury české:
On v šedesátých letech přišel s poetikou, která byla naprosto oživující, nová, překvapivá a on si to udržel a díky té své jiné literární orientaci má každodennost, obyčejnost lidského příběhu. On si získal právě tu popularitu, ale přitom současně tím vytvořil určitou literární hodnotu.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Akademie předala také cenu Boženy Němcové spisovatelce Valje Stýblové za trilogii Lužanská mše. O staviteli a mecenáši Josefu Hlávkovi. Literární vědec Pavel Vašák převzal za bádání o Karlu Hynku Máchovi cenu Máchova růže.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nejdřív na jaká se soustředíme témata. Vedení ČSSD se navečer sešlo, aby jednalo o podobě kandidátek do Poslanecké sněmovny. Pražskou jedničkou má být ministr vnitra Martin Pecina. ODS tvrdí, že tím sociální demokraté porušili dohodu. Německý arcibiskup na audienci u papeže uvedl, že katolická církev důkladně prošetří pozadí sexuálního skandálu, do kterého má být zapletena řada německých kněží. O další využití chátrající budovy věznice v Uherském Hradišti, nechvalně známé z padesátých let minulého století, kdy tam STB mučila odpůrce komunistického režimu, se zajímá komentátor Radko Kubičko.

Politické strany sestavují kandidátky do parlamentních voleb

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Politické strany sestavují kandidátky do parlamentních voleb. Navečer se kvůli tomu sešlo úzké vedení ČSSD a jejich rozhodnutí, že do boje o poslanecká křesla pošlou taky současného úřednického ministra Martina Pecinu rozzlobilo ODS. Její předseda Mirek Topolánek obvinil v našem včerejším vysílání socialisty z porušení smlouvy, podle které se nikdo z týmu Jana Fischera údajně neměl na kandidátce objevit. A šéfa resortu vnitra nazval rudým komisařem, který na své pozici prosazuje pouze zájmy ČSSD. Místopředsedy této strany Bohuslava Sobotky jsem se zeptala, jestli ona zmíněná dohoda mezi oběma stranami, o které mluvil šéf ODS opravdu existovala.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Já musím říct, že pro nás je klíčové stanovisko premiéra Fischera, který nezpochybnil to, že by ministr Pecina mohl dokončit svůj mandát ve vládě i v situaci, kdy bude kandidovat na kandidátce sociální demokracie a pokud já vím, tak žádná taková dohoda neexistovala.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Bavili jste se o tom někdy s ODS, že by lidé, kteří jsou ve Fischerově týmu prostě neměli se ocitnou na kandidátkách ODS nebo ČSSD?

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Já musím říci, že existovala poměrně velká personální volnost, pokud jde o nominace jednotlivých členů vlády, záleželo to na jednotlivých politických stranách a také na rozhodnutí designovaného premiéra Fischera a v tomto směru nevím o tom, že by existoval nějaký závazek jedné či druhé strany neangažovat kohokoliv z této vlády na parlamentních kandidátkách.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když teď tedy Mirek Topolánek tvrdí, že ČSSD lže a nedrží slovo, co byste ne to odpověděl?

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Já si myslím, že ODS ztrácí půdu pod nohama, je to výsledkem nervozity, mimochodem ODS má v tuto chvíli velmi špatné výzkumy veřejného mínění.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Už je definitivně jasné, že Martin Pecina bude jedničkou na pražské kandidátce sociální demokracie?

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Já myslím, že nás za několik desítek minut čeká finální hlasování předsednictva sociální demokracie a tečkou bude zítřejší rozhodnutí ústředního výboru v rámci programové konference, poté bude jasné, že Martin Pecina povede naši pražskou kandidátku a já se domnívám, že tomu nic nestojí v cestě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy nevěříte tomu, že současný lídr pražské ČSSD Petr Hulínský by dostatečně reprezentoval vaše barvy v hlavním městě?

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Tak, já si myslím, že problémy, které má ODS při správě hlavního města Prahy otevírají sociální demokracii cestu k tomu, aby měla v Praze výborný volební výsledek, ale naším cílem je, abychom ODS v Praze porazili a tomu si myslím, že posílení čela kandidátky pomůže.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Posílení, Martin Pecina tedy, podle vás, vás posiluje.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Já si myslím, že je to posila a v tuto chvíli bude v čele tým Martin Pecina, Petr Hulínský a my věříme, že nás ten tým poprvé v historii dovede v Praze k tomu, abychom porazili ODS.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě k tomu fungování Martina Peciny v úřednické vládě Jana Fischera, Mirek Topolánek také nazval Martina Pecinu doslova rudým komisařem a řekl, že prosazuje pouze zájmy ČSSD. Úkolujete ho nějak?

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Já myslím, že ty útoky na Martina Pecinu začaly v okamžiku, kdy začal prosazovat velmi přísná protikorupční opatření, konec konců ODS včera v bezpečnostním výboru hlasovala proti protikorupčnímu balíčku a je jasné, že Martin Pecina musí oddělit výkon funkce ministra od angažmá ve volební kampani sociální demokracie a v žádném případě ho sociální demokracie neúkoluje, pokud jde o agendu ministerstva.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Čistě prakticky, radí se s vámi třeba o nějakých svých krocích, pokud se týká vedení resortu?

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Ne, já myslím, že Martin Pecina, vzhledem k jeho předchozímu angažmá v čele úřadu pro hospodářskou soutěž dokáže rozlišovat, co je jeho povinnost z pohledu vysoce postaveného státního úředníka a kde končí hranice, za kterou může zasahovat jakákoliv politická strana.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pak je tady osoba ministra zahraničí Jana Kohouta. S tím se původně taky počítalo na kandidátky, alespoň se o tom vcelku veřejně mluvilo, vypadá to, že ale kandidovat nebude, je to tak?

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Ve volbách do Poslanecké sněmovny Jan Kohout podle všeho kandidovat nebude. Ale my velmi stojíme o spolupráci s tímto úspěšným ministrem zahraničí a myslím si, že Jan Kohout od nás dostane nabídku, která se bude týkat podzimních voleb do Senátu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je to tak, že by měl i zastoupit vaši stranu po volbách, pokud zvítězíte ve vládě, jak naznačil předseda ČSSD Jiří Paroubek?

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Já si myslím, že Jiří Paroubek toto angažmá Jana Kohouta nevyloučil a my se domníváme, že by Jan Kohout v takovéto vládě měl své místo v oblasti zahraniční politiky. Samozřejmě naším kandidátem na ministra zahraničí je Lubomír Zaorálek.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na kandidátkách ČSSD se Jan Kohout neobjeví, protože ho odmítly krajské organizace, kam měl být nominován?

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda ČSSD:
Víte, naše kandidátky jsou sestaveny na základě krajských primárních konferencí a my jsme se jasně dohodli ve vedení sociální demokracie, že pokud budeme na poslední chvíli provádět změny na těchto kandidátkách, musí to být vždy po dohodě mezi vedením strany a příslušnou krajskou organizací. Tady k té absolutní shodě nedošlo, a proto v tuto chvíli kandidátka v Plzeňském kraji nebude měněna.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vysvětluje místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka a ve studiu vítám politologa Petra Justa, dobrý večer.

Petr JUST, politolog:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Juste, je vůbec důležité, jestli mezi sebou ODS a ČSSD měli nějakou dohodu pro fungování této vlády současné?

Petr JUST, politolog:
No, pro fungování vlády jako takové to, myslím, důležité není, spíše se to teď stává jakýmsi argumentačním bodem, instrumentem, kterým se tyto strany budou snažit vzájemně atakovat, to znamená využívání té jakési dohody, kterou ostatně, musím se přiznat, že ani já jsem neviděl, pouze jsem o ní slyšel z médií, takže využívání této dohody jako, jako argumentačního míčku, který si budou přehazovat při předvolební kampani, při sestavování kandidátek a podobně, to je zatím asi jediný význam toho slova nebo toho zatím imaginárního významu nějaké dohody, který, který vidíme.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Bohuslav Sobotka to popírá, že by úkolovali Martina Pecinu ve vládě Jana Fischera, jak se má chovat v čele resortu vnitra, ale dá se vůbec věřit, že takový člověk je ještě nadstranický?

Petr JUST, politolog:
Martin Pecina sice vstoupil jako nestraník už do vlády Jana Fischera, ale ještě před tím se stal předsedou úřadu na ochranu hospodářské soutěže, tak byl vysoce postaveným představitelem na ministerstvu, na ministerstvu průmyslu a obchodu, kde byl náměstkem za ČSSD v barvách ČSSD, takže u těchto lidí, stejně jako třeba Jan Kohout, který opustil stranickou nebo pozastavil svoji, svoje stranické členství právě kvůli účasti ve Fischerově vládě, tak je jasné, že tito lidé i nadále zůstávají svými vazbami napojeni na ČSSD, ale takto bychom se mohli dívat i na druhou stanu pochopitelně, mám dojem, že pan ministr měl po proevropské záležitosti, rovněž byl nebo má nějaké užší vazby na ODS, takže tady rozhodně to není pouze jednostranná záležitost.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ve světle těchto prohlášení, je vůbec možné mluvit o apolitické úřednické vládě od začátku jejího fungování?

Petr JUST, politolog:
Víte, ten pojem úřednická vláda se tady často prezentuje jako opak jakési vlády politické, ono je to pravda pouze částečně. To, že ta vláda není složena z politiků nebo není složena z lidí, kteří by přímo v tu dobu zastávali nějaké stranické funkce, tak to ještě neznamená, že to je vláda úplně zbavená těch politických vazeb. Za každou vládou v parlamentním systému, jaký má i Česká republika, za každou vládou musí stát nějaká parlamentní podpora. Většinová parlamentní podpora. A je úplně jedno, jestli se ta vláda skládá pouze z lidí, kteří mají stranickou příslušnost nebo jestli tam je část nestraníků, nebo jestli ta vláda je jako celek složená z nestraníků. Ať už má složení jakékoli, vždycky za ní musí nějaký stranický subjekt nebo stranické subjekty v našem případě stát, a to pak samozřejmě tu vládu do jisté míry pojí s parlamentem, ostatně to je další charakteristika parlamentních režimů, úzké propojení té moci výkonné a moci zákonodárné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jakou váhu mají slova premiéra Fischera, že se postará o to, aby jeho lidi, členové jeho týmu byli nestraničtí, nepodléhali stranickému diktátu?

Petr JUST, politolog:
Tak, já chápu Jana Fischera, že toto řekl, musel to říct navenek, protože jeho vláda se cítí poměrně, nebo se, se, jeho vládě se dostalo poměrně vysoké popularity i jeho osobě, jemu samotnému. A ta popularita nebo ta výše důvěryhodnosti a popularity je mimo jiné dána právě i tou zdánlivou nadstranickostí nebo nestranickostí tohoto kabinetu, kdy lidé vidí, že se tady, že někdo dokáže vládnout i bez toho, aby vstupoval do nějakých každodenních stranickopolitických šarvátek. A právě proto se Jan Fischer snaží spíše udržet kredit své vlády, určitou důvěryhodnost své vlády a proto se snaží distancovat od, od těch stranickopolitických půtek a proto se snaží i, i říkat, že dohlédne na to, aby politické strany nezneužívaly své reprezentanty ve vládě a aby zůstaly čistě nadstraničtí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To je názor politologa Petra Justa, díky, že jste přišel do studia, na shledanou.

Petr JUST, politolog:
Na slyšenou.

Německý arcibiskup na audienci u papeže uvedl, že katolická církev důkladně prošetří pozadí sexuálního skandálu

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Chceme odkrýt pravdu, prohlásil dnes ve Vatikánu na audienci u papeže předseda německé biskupské konference Robert Zollitsch. Mluvil o skandálu, kterému německá katolická církev čelí už od počátku roku. V lednu se totiž vyrojila série obvinění, že katoličtí kněží zneužívali v sedmdesátých a osmdesátých letech děti. Hlavně ve školách a internátech. A skandál od té doby už zasáhl většinu diecézí v Německu. Arcibiskup Zollitsch papežovi oznámil, že pedofilií mezi katolickými kněžími se bude zabývat speciálně pověřený biskup. Já jsem ve spojení s vedoucím redakce náboženského vysílání Českého rozhlasu 6 Danielem Rausem, dobrý večer.

Daniel RAUS, vedoucí redakce náboženského vysílání Českého rozhlasu 6:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Rausi, vypadá to, že katolickou církev v Evropě nezasáhla jen vlna, ale doslova tsunami těch zpráv o zneužívání dětí katolickými kněžími. Přišly nejen z Německa, ale i z Rakouska, z Nizozemska, předtím z Irska, čím to je, že se o nich dozvídáme teď najednou, podle vás?

Daniel RAUS, vedoucí redakce náboženského vysílání Českého rozhlasu 6:
Já myslím, že je to z několika důvodů, jednak sexuální skandály tohoto typu většinou se dostávají na povrch až po letech, tak je tomu nejenom v případě církve, ale i v případě sexuálního násilí mimo církev, jednak je to i proto, že církev je tajnůstkářská v těchhle věcech, nebo byla zatím tajnůstkářská, takže nedělala žádné kroky k tomu, aby je zveřejňovala ona sama. A potom je to také proto, že v Evropě ty skandály jsou většinou promlčené a myslím si, že tím impulsem ve skutečnosti, té vlny, té tsunami, myslím si, že ta tsunami teprve ještě přijde, že to je teprve začátek toho celého a přijde ještě v jiných zemích, myslím, že to všechno spustily skandály v Americe. Protože americký systém je trošku volnější a to promlčení je tam daleko, daleko těžší a v roce dva tisíce, myslím, sedm to bylo, když papež navštívil Ameriku, tak tehdy tam vrcholila právě kauza podobná jako ty, které jsou tady. Takže myslím si, že Amerika spustila tu Evropskou vlnu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A podle vás, pokud se týká Německa, protože právě zástupce katolické německé církve dnes přijal papež, jaký vliv to bude mít na tamní katolické věřící? Nebo má?

Daniel RAUS, vedoucí redakce náboženského vysílání Českého rozhlasu 6:
Já si myslím, že to nemá ani tak vliv na katolické věřící, jako to má obrovský vliv na pověst církve ve společnosti, ta samozřejmě tím nesmírně trpí, i když ti lidé, kteří jsou v obrazu, tak říkají, nenechme se tom..., tím zase unést, protože těch deliktů se dopustil jenom zlomek kněží, to není nějaké velké, velký počet těch kněží, ale ty případy jsou natolik vážné, že je skutečně potřeba je medializovat, je potřeba s nimi něco dělat a především je potřeba přijmout nějaká opatření do budoucnosti, aby se něco takového neopakovalo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Domníváte se, že teď se opět rozhoří ta diskuse o celibátu? Už jsme byli svědky, že i někteří katoličtí, vysoce postavení katoličtí duchovní říkají, že i celibát by mohl stát právě za tím sexuálním skandálem?

Daniel RAUS, vedoucí redakce náboženského vysílání Českého rozhlasu 6:
No, určitě se rozhoří. Vždycky, když se tyhle skandály objeví, tak samozřejmě s tím jde ruku v ruce otázka celibátu. V tom ale, myslím si, že církví, v rámci církve tahle debata nebude podporovaná, protože současný papež Benedikt XVI. je velikým zastáncem celibátu a podobně jako Jan Pavel, jako Pavel VI., jeho předchůdce, který, myslím, jemu se připisuje ta věta, že celibát je perlou západu, tak on je velikým zastáncem tedy předností celibátu, který samozřejmě má své přednosti a má i svoje slabosti. Takže myslím si, že ta diskuse proběhne, ale nebudou žádné velké změny v téhle oblasti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslí si vedoucí redakce náboženského vysílání Českého rozhlasu 6 Daniel Raus, děkuji za vaše odpovědi, na shledanou.

Daniel RAUS, vedoucí redakce náboženského vysílání Českého rozhlasu 6:
Já děkuji, na shledanou.

Poslanci se dohadovali, co s budovou bývalé věznice v Uherském Hradišti

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Poslanci se dnes ve sněmovně dohadovali, co s budovou bývalé věznice v Uherském Hradišti, kde v padesátých letech mučili komunističtí vyšetřovatelé politické vězně. Stavba už desítky let chátrá a město by se teď v části areálu chtělo vybudovat muzeum svědomí. Aby ho mohl od státu získat bezplatně, musí parlament přijmout zvláštní zákon a po dnešku to vypadá, že i přes odpor levice by to šlo stihnout do voleb. Víc už komentátor Českého rozhlasu 6 Radko Kubičko.

Radko KUBIČKO:
Má smysl ještě po 20 letech po pádu komunistického režimu si ho připomínat? Určitě. Ale je to přece jen složitější, než nám nabízejí zastánci jednoduchých odpovědí. Samozřejmě, zločiny totalitního režimu mají být potrestány. Ty ale měly být potrestány dávno. Případ uvězněné prokurátorky BrožovéPolednové v jejím vysokém věku, která budí spíše soucit a pocit trapnosti než spravedlnosti, je výmluvný. Stejně tak trapné je využívání minulosti v politickém boji. Debaty, kdo kdy selhal a jak ho to diskvalifikuje pro nominaci do současných funkcí, to je něco, co zavání jasnou účelovostí. Tak se ostatně jevily a jeví diskuse kolem Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho dosavadní mediální výstupy včetně výstupů značně nahodilých byly více politikou než poctivou snahou vyrovnat se s minulostí. Tím samozřejmě není řečeno, že mediální obraz ústavu nemůže být poněkud v rozporu s jeho skutečnou prací. Diskuse na toto zásadní téma je ale nejen možná, ale i nanejvýš potřebná. Z vyrovnávání se s minulostí by se neměla stát parodie. Spadá ale do této kategorie návrh zákona, kterým by se měla převést do majetku města Uherské Hradiště bývalá věznice neblaze proslulá z padesátých let jako místo týrání politických vězňů komunistického režimu? Vše nasvědčuje, že ne. Jde o kulturní památku, kterou stát, konkrétně ministerstvo spravedlnosti, nechává chátrat. Jistě, nejsou zřejmě peníze na její opravdu do podoby, ve které by mohla současné spravedlnosti sloužit. Trvá to už ale přehnaně dlouho. Budova chátrá přes 40 let a hyzdí město, které se jinak rozvíjí. A projevuje také iniciativu, že by budovu mohlo věnovat památníku těch, kteří v ní z politických důvodů trpěli. A to by se skutečně připomínat mělo. Nezanedbatelnou je také okolnost, že na rozdíl od některých už zmíněných iniciativ návrh zákona předkládají poslanci demokratických stran, levice i pravice. Nelze tedy hovořit o politickém boji. To si zřejmě nemyslí jen poslanec Miroslav Grebeníček za KSČM, jehož otec na tomto místě neblaze proslul jako komunistický vyšetřovatel. Možná by KSČM neměla dovolit svému bývalému předsedovi vůbec na toto téma hovořit. Pokud nechce, aby to bylo chápáno, že se jasně hlásí ke své totalitní minulosti a sama z této minulosti dělá politický boj.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Poznamenává komentátor Českého rozhlasu 6 Radko Kubičko.

Předsednictvo ČSSD rozhoduje o konečné podobě krajských kandidátek

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Předsednictvo ČSSD rozhoduje o konečné podobě krajských kandidátek. Žádné velké změny se ale nečekají. Radiožurnálu to potvrdil předseda strany Jiří Paroubek. Předsednictvo by mělo oficiálně potvrdit ministra vnitra Martina Pecinu jako jedničku v Praze. Z boje o poslanecké křeslo by naopak měl definitivně vypadnout šéf diplomacie Jan Kohout. Paroubek ale chce, aby Kohout v politice zůstal.

Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD:
Hovořili jsme o různých možnostech, o té kandidatuře do Senátu na podzim, protože si myslím, že Jan Kohout je jedna z nejvýraznější osobností Fischerovy vlády, takže by bylo dobré, aby neodcházel z politiky a hovořili jsme o té funkci ministra pro evropské záležitosti za předpokladu, že vznikne menšinová vláda sociální demokracie.

Komunisté nechávají Jiřího Dolejše jako lídra své pražské kandidátky pro sněmovní volby

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Komunisté nechávají Jiřího Dolejše jako lídra své pražské kandidátky pro sněmovní volby. Poslance chtěla stáhnout pražská krajská rada kvůli loňskému loterijnímu skandálu, ale výkonný výbor jí nevyhověl. Dolejš měl podle Mladé fronty DNES souhlasit s tím, že by od loterijních firem přijal milion korun za to, že zmírní novelu loterijního zákona ve prospěch sázkových firem. Dolejš podal žalobu na ochranu osobnosti.

Poslanci schválili zákon upravující tendry na dopravní obslužnost

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Poslanci schválili zákon upravující tendry na dopravní obslužnost. Předpis také určí standardy pro kvalitu autobusů i vlaků. Zákon se týká pouze dopravy, kterou si objednává stát nebo samospráva, a která je hrazena z veřejných zdrojů. Páteří veřejné dopravy má být podle navrhovatelů železnice. Z toho musí vycházet plánování ostatních druhů dopravy. Návrhem se teď bude zabývat sněmovní hospodářský výbor. Poslanci mu zkrátili lhůtu k projednání na 4 dny.

7 let uplynulo od atentátu na srbského premiéra Zorana Djindijće

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
7 let uplynulo od atentátu na srbského premiéra Zorana Djindijće. Je považován za prvního demokratického premiéra Srbska. Stovky stoupenců jeho proevropských reforem si dnes v Bělehradě připomněli jeho odkaz.

Jaromír JANEV:
Centrem Bělehradu prošly stovky lidí s rudou růží v ruce. Většinu průvodu tvořili mladí lidé a mezi účastníky byli i členové Djindijćovy demokratické strany. Tu dnes vede srbský prezident Boris Tadić. V jádru průvodu byli také poslanci dalších proevropských stran. Zorana Djindijće považují dodnes za tvůrce Evropské strany Srbska. Djindijće zavraždili bývalí členové speciálních jednotek. Atentátník i hlavní organizátor zločinu Milorad Ulemek Legija si odpykávají tresty 40 let vězení. Jaromír Janev, Český rozhlas, Bělehrad.

Přehled dalších zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co v této půlhodině ještě uslyšíte? Lidé z německé strany Krušných hor tvrdí, že je obtěžuje zápach, který se k nim dostává z Česka. Podrobnosti za okamžik. Může plánovaná reforma vysokého školství degradovat vzdělání na úroveň zboží, které lze měřit jen finančním ziskem? Zeptám se v pravidelné diskusi. A zvyšuje kouření cigaret stres a způsobuje depresi? O tom závěrem.

Obyvatelé německé části Krušných hor si stěžují na nepříjemný zápach

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Obyvatelé německé části Krušných hor si stěžují na nepříjemný zápach, který se k nim údajně dostává z českých rafinérií nebo chemiček. Jejich volání částečně vyslyšelo saské ministerstvo životního prostředí a začalo analyzovat kvalitu ovzduší na hřebenech hor. První výsledky naznačují, že lidé můžou být v klidu. Zdravotní riziko jim nehrozí.

obyvatelka:
Je to spíš takový chemický zápach nebo to vlastně spíš připomíná kočičince. Já osobně mám štěstí, že to moc necítím.

Jiří HOŠEK:
Říká mi obyvatelka krušnohorského městečka Seifen, které je svým bojem se zápachem vanoucím z Česka stejně proslulé jako výrobou tradičních dřevěných hraček.

obyvatel:
Některé dny je ten odér opravdu extrémní, ale stejně, co máme dělat, hlavně starší lidé si stěžují na bolesti hlavy a nevolnost. Mnozí se z toho ale naučili dělat alibi. Bolí mě hlava? Aha, za to může ten český neřád.

Jiří HOŠEK:
Nevábný puch přepadá obyvatele od Klingenthalu po Seifen zhruba 25 až 30 dnů v roce. Mnozí lidé tu už mají nervy na pochodu, protože se prý s páchnoucí a podle jejich názoru i zdravotně závadnou hrozbou nic nedělá. Mluvčí Seifenského občanského hnutí s prozaickým názvem Za čistý vzduch mi telefonem praštila asi vteřinu poté, co jsem se představit a řekl, že jsem z Česka.

Steffen Laub, starosta Olbernhau:
Znečištění vzduchu jsme tu pochopitelně měli už za dob NDR, kdy to bylo mnohem horší. Tehdy si ale člověk ten zápach nějak neuvědomoval. Já vždycky říkám, že je to jako s trabantem. Tehdy ho člověk necítil, ale teď ano.

Jiří HOŠEK:
Říká mi starosta jednoho z nejpostiženějších měst Olbernhau Steffen Laub.

Steffen Laub, starosta Olbernhau:
Lidé mají starost, jestli s sebou ten odér přináší taky zdravotní rizika nebo je to jen občasný útok na náš čich. Občané chtějí vědět, jestli jim hrozí trvalé poškození zdraví. To se nedá smést ze stolu. A že lidé mají problémy se zdravím, to je prostě fakt.

Jiří HOŠEK:
Teď jsem na meteorologické stanici na vrcholu Schwartenberg, kde saské ministerstvo životního prostředí začalo před několika týdny měřit zápach, který do Německa údajně proudí z českého území. Jeden přístroj tady přede mnou nasává do takových tenkých kovových rourek okolo ní vzduch v pravidelných intervalech a ten vzduch je potom analyzován v laboratoři. Když se samozřejmě v okolí objeví onen katzen dreck Gestank, tedy zápach kočičích exkrementů a občané zatelefonují na příslušné místo, experti aktivují na dálku druhý přístroj a ten provede měření okamžitě.

Horst Günter Kath, saský státní úřad pro životní prostředí:
Na ministerstvu se vedou záznamy o telefonátech občanů, kteří si stěžovali na zápach. Za poslední období to může být takových 10, 20 vzkazů typu máme tady problém, tak se starejte. Jednou jsem ten zápach sám cítil, ale nebylo to nic intenzivního a během dvou hodin se rozptýlil.

Jiří HOŠEK:
Vzpomíná Horst Günter Kath ze saského státního úřadu pro životní prostředí. Stojíme spolu vedle hlučného přístroje, který němečtí kolegové překřtili na Stinkomat, tedy česky, s prominutím, smradomat.

Horst Günter Kath, saský státní úřad pro životní prostředí:
Během prvních měření jsme skutečně zjistili přítomnost látek, které způsobují zápach. Jejich koncentrace byly ovšem velice nízké, asi jeden mikrogram na metr krychlový nebo i méně. Šlo o takzvané aldehydy, které by v těchto koncentracích měly být zdravotně nezávadné.

Jiří HOŠEK:
Uvádí doktor Kath. Ten ale jedním dechem dodává, že měření bude pokračovat ještě minimálně po zbytek roku, aby se dospělo ke skutečně reprezentativním hodnotám. Mladá dívka se Seifenu si nemyslí, že by dosavadní nadějné výsledky měření veřejnost příliš uklidnily.

osoba:
Ta měření jsou samozřejmě objektivní, ale místní lidé budou mít stejně pořád subjektivní pocit, že se na ně valí z Česka všechna možná špína a nečistota. Je v tom taky hodně psychologie.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na německé straně Krušných hor natáčel zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek a my teď ve večerních Ozvěnách míříme přes hranice o pár kilometrů zpátky do Česka, konkrétně do Litvínova. Zdravím starostu tohoto města Daniela Voláka, dobrý večer.

Daniel VOLÁK, starosta Litvínova:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane starosto, kontaktoval vás někdo z krušnohorských německých obcí, stěžoval si na ten údajný zápach?

Daniel VOLÁK, starosta Litvínova:
Já to musím vyvrátit, já neeviduji žádnou oficielní ani neoficielní stížnost na nějaký zápach a dokonce i pan doktor Laub, to je můj německý kolega a starosta z Olbernhau, se kterým mám velmi kolegiální vztahy, ani mi nezvedl telefon, jako že by zavolal, něco řekl, já prostě žádnou takovou stížnost neeviduji, musím to prostě vyvrátit, to, co je, to, co bylo řečeno.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No, a je podle vás vůbec možné, že z české strany na německou stranu Krušných hor se dostává zkažený vzduch?

Daniel VOLÁK, starosta Litvínova:
To musím, uvědomte si taky geografickou, geologickou polohu, tady na severu vesměs, z 95 procent dnů v roce vane severozápadní nebo severní vítr a jižní větry, to by se daly na prstech jedné ruky spočítat, kdy se proudění otočí a jde směrem do Německa, takže já to opravdu považuji za, za nějaké nedorozumění, protože naopak všechny větry jdou ze severu a ze severozápadu, tedy ze Saska k nám.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Obecně, jakou kvalitu ovzduší teď máte v Krušných horách?

Daniel VOLÁK, starosta Litvínova:
Já si myslím, že od, od počátku devadesátých let se výrazně ta kvalita zlepšila, zejména odsířením prunéřovských a tušimických těch bloků, takže z tohoto pohledu si myslím, že se to prostředí výrazně změnilo. Ostatně teď sami vidíte, teď jsem tady v Krušných horách na Meziboří a opět ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Slyšíme vítr.

Daniel VOLÁK, starosta Litvínova:
A je severní, není jižní, mohu vás všechny ujistit, že je severní vítr.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říká starosta Litvínova Daniel Volák, díky, že jste si udělal čas, na shledanou.

Daniel VOLÁK, starosta Litvínova:
Na shledanou.

Vzdělání není zboží, tvrdí studenti vysokých škol ze stejnojmenné iniciativy

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vzdělání není zboží, tvrdí studenti vysokých škol ze stejnojmenné iniciativy, kteří dnes v ulicích Prahy protestovali proti údajnému tržnímu přístupu ke vzdělávání. Nelíbí se jim, že univerzity se mají soustřeďovat údajně pouze na okamžitý zisk a výzkum se podřizuje potřebám průmyslu. Cítíte i vy jako hrozbu možné provázání univerzit s byznysem? Pak nám pište, buď emailem na adresu ozvenydne@rozhlas.cz nebo smskou ve tvaru OD a váš text na číslo 90 777 04. Ve studiu už vítám studenta Jana Bartka z fakulty humanitních studií, který je členem iniciativy Vzdělání není zboží, dobrý večer.

Jan BARTEK, člen iniciativy Vzdělání není zboží:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Po telefonu zdravím Zbyňka Frolíka, ředitele společnosti Linet a člena vládní rady pro vědu a výzkum, dobrý večer.

Zbyněk FROLÍK, ředitel společnosti Linet, člen vládní rady pro vědu a výzkum:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Bartku, z čeho vycházíte, když tvrdíte, že z vás studentů se stávají nebo mohly by se stát kvůli té plánované reformě vysokého školství produkty a ze vzdělání zboží?

Jan BARTEK, člen iniciativy Vzdělání není zboží:
Tak, my vycházíme třeba z několika studií, které proběhly v Holandsku, které je v aplikaci boloňského procesu tak nějak na, na špičce v Evropě, kde se tyto trendy víceméně už dnes, řekl bych, stávají úplně faktickými, pravdivými, že se tam tyhle věci dějí dnes.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A tedy ty věci konkrétněji, kdybyste mohl rozvést?

Jan BARTEK, člen iniciativy Vzdělání není zboží:
No, že prostě boloňský proces si klade za svůj cíl zvýšit efektivitu, mobilitu na, na trhu nebo na prostě, ve školském sektoru, což sice samo o sobě můžou být jako pěkné, sice poněkud vágní pojmy, ale nám vadí to konkrétní prosazování a taky zároveň různé skryté cíle, kdy prostě, ať už samotné podfinancování vzdělávání, které je už ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Skryté cíle, máte na mysli konkrétněji?

Jan BARTEK, člen iniciativy Vzdělání není zboží:
No, no, jakoby skryté cíle v tom, že jakoby dost, všechno jde strašně na, na ruku, podnikům, korporacím a firmám, které mají ten kapitál na to, aby se mohly, aniž na tom, na tom financování těch škol nějak podílet.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Frolíku, cítíte tam to nebezpečí, že by univerzity a jejich nezávislost mohly být zasaženy právě zájmy velkých korporací, velkých podniků?

Zbyněk FROLÍK, ředitel společnosti Linet, člen vládní rady pro vědu a výzkum:
Tak, já to opravdu necítím, já naopak, podniky touží o vyšší míru spolupráce, myslím si, že je poukazováno pouze na to, že by mohly být školy více manažersky řízeny, aby byla ta, to fungování té školy efektivnější. My se zastavujeme za to, abychom mohli být, být více propojeni, abychom mohli nabídnout vlastně fungování odborníků z průmyslové sféry na vysokých školách, například formou profesur, které bychom si ale platili, to znamená, které by, na které by šly peníze vlastně z té podnikové sféry. Nám jde o to, aby vzniklo vlastně přirozené prostředí pro spolupráce, kde by obě ty strany, jak ta školní, tak ta podniková, měla přímý zájem na to, aby spolupracovali. Čili já tady žádné ohrožení necítím.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Bartko, ono zní logicky, co je špatného na tom, že by měli studenti, potažmo tedy akademický senát fakult spolupracovat s průmyslovými podniky, pokud by z toho mohli mít taky prospěch, třeba by to prospělo oběma, studenti by potom mohli lépe nalézt práci, univerzity by získaly peníze?

Jan BARTEK, člen iniciativy Vzdělání není zboží:
No, ono třeba také jde o to, že prostě společ..., firmám jde vždycky víceméně ke konci jenom o zisk. Já si dokážu živě představit situaci, kdy nějaké prostě, probíhá na nějaké vysoké škole nějaký výzkum, ku příkladu zkoumají lék na malárii nějaký. Ale bohužel je jasné, že moc lidí v Africe si tyhle léky jako pořídit moc nebude a přesně v tenhle moment může ta, ta nějaká firma říct, že tohle prostě jim tolik peněz nevynese, tak prostě akademici a studenti, zkoumejte třeba lék na hubnutí, který v Evropě bez problémů prodáte a prostě ztrácí se jakoby ten význam posunu té společnosti, jakoby v těch obecných principech, kdy by, podle mě, mělo škola..., vzdělávání lidi posouvat někam dál a tím pádem i celou společnost.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To je možná ten hlavní problém, jak vy si představujete, nebo co si představujete pod pojmem vzdělání?

Jan BARTEK, člen iniciativy Vzdělání není zboží:
Já si pod tím představuju to, že nebudu muset být presován, ať už z jedné strany různými poplatky nebo věcmi, které bych musel za to vzdělání platit a abych se mohl jakoby soustředit na vlastní osobní obohacování, ať už prostě nějakým prostě, samotnými informacemi nebo studijním pobytem někde a tím pádem bych potom vlastně postupem času dokázal já sám tu, tu společnost jakoby obohatit tím samotným svým vědomím a ne, a ne, že jakoby budu jenom mít za svůj cíl vlastní fungovat v nějaké společnosti a umět dělat co nejlépu tu kterou činnost, která ona po mně bude zrovna požadovat a kterou se prostě konkrétně díky, jakoby na stážích u ní jako prostě naučím jenom tam.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Frolíku, může se ale stát teoreticky, že by se ta úroveň vzdělávání opravdu smrskla pouze na tu pasáž, která bude obhajitelná ve velkých firmách, že se bude například věda a výzkum soustředit pouze na to, co chce průmysl, co chtějí velké podniky?

Zbyněk FROLÍK, ředitel společnosti Linet, člen vládní rady pro vědu a výzkum:
Já si myslím, že jako si pan Bartek vůbec nepřečetl ani úmysly a záměry ani Bílé knihy, která bude jistě modifikována nebo bude navržena reforma podle trošku jiného scénáře, o kterém se v současné době vlastně ta rada vlastně baví. Já si myslím, že vůbec nehrozí nezávislost vlastně akademické sféry, že to je správní a tradiční prvek vysokého školství nebo terciálního vzdělávání. Minimálně tady ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslíte ta účast průmyslu na vedení?

Zbyněk FROLÍK, ředitel společnosti Linet, člen vládní rady pro vědu a výzkum:
Ne, ne, ne, myslím, myslím tím celá nezávislost. Samozřejmě participace některých prvků manažerského řízení, čili účastníků nezávislejch odborníků z praxe, může tomu procesu té kvality pouze pomoci, ale určitě to nebude o tom, že by průmysl řídil vysoké školy. Na to tady máme ministerstvo školství a na to tady existuje akademická svoboda vysokých škol. My si neděláme žádné ambice, abychom ty školy řídili a už ne vůbec humanitárního směru. Když tak máme co říct většinou většinou ve školách, které jsou technického směru a nebo směru ekonomického. Takže já si myslím, že ty obavy tady je malování čerta na zeď a že tak, jak to bylo prezentováno, tak to nejen, že nikdo nechce, ale ani to nemůže nastat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Bartko, ale přeci jenom, může se stát, že univerzity by přece měly být propojeny se společností jako takovou. Nemůžeme asi chtít, aby akademická půda byla úplně odčleněna od toho, co se děje na světě, s tím asi souhlasíte?

Jan BARTEK, člen iniciativy Vzdělání není zboží:
To ano.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy v tom případě proti té průmyslové lobby jste jenom proti ní a byli byste třeba pro začleňování nějakých jiných projektů, třeba neziskových projektů?

Jan BARTEK, člen iniciativy Vzdělání není zboží:
No, právě že nám nejde jenom jakoby o tu samotnou účast třeba těch velkých firem, ale zároveň už i to samotné konkrétní podfinancování školství, ať už v České republice, kde je už tak samo na, je opravdu velmi podfinancované, a právě že, pokud by se v budoucnosti měly ty peníze rozdělovat mezi ty fakulty na různých indikátorech, jako jsou, externí indikátory jako jsou třeba citovanost vědeckých prací nebo úspěšnost absolventů na trhu práce, jak to může už, jak to v některých zemích funguje.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy si myslíte prostě, kdo platí, ten bude mít to hlavní slovo a chcete po státu, aby platil víc, než soukromé podniky?

Jan BARTEK, člen iniciativy Vzdělání není zboží:
Ne, ne, ne, ne. Ne, teď konkrétně jakoby narážím na to, že třeba obory humanitní, které sice nemají nějaký okamžitý přínos, prostě že nemají, ty jejich ekonomické výsledky nejsou jako prostě v tomto okamžiku nijak, nijak vysoké, ale tu společnost obrovsky rozvíjejí jakoby tak nějak celkově. A v momentě, kdy se bude nahlížet jenom na to, kolik ta která fakulta dokáže vytvořit dobrých absolventů, tak prostě se už tak podfinancované tyto obory prostě, budou podfinancovány ještě více a může to vést ne přímo k jejich zániku, ale prostě absolutnímu latentnímu nějakému stavu, který je prostě ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ochromí.

Jan BARTEK, člen iniciativy Vzdělání není zboží:
Ochromí, ano.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Frolíku, nebojíte se, že některé z těch oborů, o kterých tady mluví pan Bartko by skutečně mohly umírat na úbytě nebo jejich kvalita by prudce klesla, protože prostě nebudou ve fóru?

Zbyněk FROLÍK, ředitel společnosti Linet, člen vládní rady pro vědu a výzkum:
Tak já si především myslím, že existuje nějaká demografická struktura a nějaké požadavky vlastně do budoucna a potřeby vzdělaných odborníků v České republice a na základě této struktury se také odvíjí poptávka a nabídka vzdělávání na vysokých školách. Není vlastně možné, aby se všichni studenti přihlásili například do humanitárních oborů a žádní do technických, když máme v České republice v podstatě ziskovost, respektive schopnost se živit na průmyslu a na průmyslové tradici. Čili ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy vy si myslíte, že vůbec těch humanitních směrů je teď hodně, že by nevadilo, kdyby některé zmizely, protože prostě tady nemají úplně uplatnění?

Zbyněk FROLÍK, ředitel společnosti Linet, člen vládní rady pro vědu a výzkum:
No, tak pravdem..., pravdou je, že v současný době mají jistě menší uplatnění nebo menší šanci uplatnění absolventi z humanitárních směrů než technických směrů. Ti jsou téměř všichni vyprodáni, ale pokud víme, tak dneska jsou i v Praze volný místa právníků a jsou volný místa některých absolventů společenských věd, nebo i ekonomové.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Bartko, neměli by se studenti zamýšlet i tímto směrem? Co potřebuje společnost? Jestli třeba ty humanitní obory, o kterých mluvíte vy, že můžou zaniknout, prostě zaniknou, protože je nikdo nebude potřebovat a měli by se lidé spíš soustředit na to, co společnost vyžaduje, třeba na právní, na právnickou fakultu.

Jan BARTEK, člen iniciativy Vzdělání není zboží:
No, ano, ale jestli třeba už, když se podíváte v historii, tak všechny velké historické posuny nevytvořili až tak ekonomové, chemici nebo tak, ale právě filozofové a ti byli ti, kteří tou společností hýbali prostě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A vy si myslíte, že když to takhle půjde dál a ta reforma vysokého školství bude pokračovat tímto směrem, že o filozofy přijdeme?

Jan BARTEK, člen iniciativy Vzdělání není zboží:
No, ne že o ně konkrétně přijdeme, ale ku příkladu mladý člověk po střední škole bude mít velký zájem třeba o tu filozofii nebo přírodovědu nebo nějaké sociální studia, ale prostě celý okruh ho bude tlačit k tomu, že musí jít třeba právě na ty práva, i když k nim nemá žádný vztah, jenom proto, aby se prostě uplatnil potom jakoby na tom trhu práce a vzdělání podle mě není jenom právě produkt, který by měl být poptáván těmi prostě firmami, ale je to prostě jakoby věc sama pro sebe a prostě pilíř společnosti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Varuje Jan Bartko, student fakulty humanitních studií a člen iniciativy Vzdělání není zboží, děkuji, na shledanou.

Jan BARTEK, člen iniciativy Vzdělání není zboží:
Taky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A za účast v diskusi děkuji i řediteli společnosti Linet a členovi vládní rady pro vědu a výzkum Zbyňku Frolíkovi, na shledanou.

Zbyněk FROLÍK, ředitel společnosti Linet, člen vládní rady pro vědu a výzkum:
Na shledanou.

Jan BARTEK, člen iniciativy Vzdělání není zboží:
Na shledanou.

Dlouhodobé kouření vyvolává vylučování stresových hormonů a kuřáci jsou náchylnější ke stresu nebo depresím

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když si zapálím, uklidňuje mě to, říkávají někteří kuřáci. Podle odborníků se ale krutě pletou. Dlouhodobě prý kouření působí přesně opačně. Vyvolává totiž vylučování stresových hormonů a kuřáci a kuřačky jsou proto ke stresu nebo depresím náchylnější. Já zdravím odbornici na léčbu závislosti na nikotinu Evu Králíkovou, dobrý večer.

Eva KRÁLÍKOVÁ, odbornice na léčbu závislosti na nikotinu:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní doktorko, jak to tedy je s tou pověstnou cigaretou na uklidnění, opravdu to nefunguje?

Eva KRÁLÍKOVÁ, odbornice na léčbu závislosti na nikotinu:
No, ona samozřejmě v té chvíli pomůže a to ze dvou důvodů. Jednak se vyplaví dopamin, což je takový přenašeč vzruchu v mozku, který dělá dobrý pocit, ale je to velmi krátkodobý pocit, řádově desítky vteřin a jednak, ten druhý důvod je, že kuřák se naučil během svých desetitisíců nebo statisíců cigaret vykouřených, že když přijde problém, nějaký stres, tak zkrátka odvrátí svoji pozornost k této hračce, k té cigaretě, kterou může zapálit, má ji v puse, v ruce, kouří se z ní, kouř se hezky vine a on si s ní v podstatě hraje, takže to je, to je to, co mu pomůže. Ale po cigaretě se vylučují stresové hormony, které prožívání stresů jednoznačně zhoršují. Kuřáci mají prokazatelně vyšší hladinu stresu, hůř zvládají stres a celkově to teda nepomůžu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Znamená to, že když člověk s depresí, schizofrenií nebo jinou duševní chorobou nebo třeba jen k náchylnosti, s náchylností ke špatným náladám přestane kouřit, pak na tom bude líp?

Eva KRÁLÍKOVÁ, odbornice na léčbu závislosti na nikotinu:
No, to je zase trochu jiná oblast a asi by to chtělo delší povídání. Stres a deprese nebo, nebo, nebo schizofrenie, to jsou, to jsou zcela jiné oblasti, ale každopádně se dá shrnout, že pacienti, kteří mají depresi nebo nějaké jiné psychiatrické onemocnění se zlepší, do budoucna budou mít menší spotřebu léků, když přestanou kouřit. I když v období, kdy přestávají, se třeba deprese může objevit jako abstinenční příznak, ale celkově mají určitě lepší prognózu své nemoci.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Asi záleží, paní doktorko, i na tom, kolik cigaret takový člověk vykouří denně.

Eva KRÁLÍKOVÁ, odbornice na léčbu závislosti na nikotinu:
No, tady už tak velký rozdíl není, spíš záleží na tom, jak se kouří, kolikrát si potáhnete, jak hluboko vdechnete, jak dlouho to v sobě podržíte. A další věc je, že taková, takový paradox, že kuřáci se bojí těch léků na závislost na tabáku, které jim to usnadní, ale vůbec se nebojí cigaret a nevědí, že cigarety mají velké lékové interakce, že cigarety v zásadě snižují účinkování, účinek většiny léků používaných v psychiatrii nebo velkého množství léků používaných v psychiatrii, takže stává se často, že pacienti, kteří u nás přestávají kouřit a přijdou po roce, tak říkají, tohle už mi můj psychiatr vysadil nebo tady už beru jenom půlku, zkrátka berou méně těch léků, protože už nekouří.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Shrnuje odbornice na prevenci a léčbu závislosti na nikotinu Eva Králíková. Děkuji i vám, přeji hezký večer.

Eva KRÁLÍKOVÁ, odbornice na léčbu závislosti na nikotinu:
Také a na shledanou.

Pozvánka na Radiofórum

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A ještě pro vás mám pozvánku na nedělní Radiofórum. O čem bude? Martin Pecina se jako první člen úřednické vlády dostal na kandidátku politické strany, konkrétně ČSSD. To se nelíbí ODS, tvrdí, že sociální demokraté porušili dohodu, kterou obě strany uzavřely ještě před ustavením Fischerovy vlády. Vlnu odporu vyvolalo vyjádření odborového předáka Jaromíra Duška o údajné homosexuální lobby ve vedení Českých drah. Ministr dopravy Gustav Slanečka chystá trestní oznámení. Na pozvání českého prezidenta do bývalé vlasti nebo jiné vstřícné gesto čekají sudetští Němci, tvrdí předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová. Dočkají se? Taky o tom budu diskutovat v nedělním Radiofóru po sedmnácté hodině, a to s politologem Milanem Znojem a s bývalým poradcem expremiéra Vladimíra Špidly Martinem Potůčkem. Otázky nám posílejte už teď formou SMS na číslo 90 77 04 nebo v neděli telefonujte přímo do studia. Čísla vám včas oznámíme. Ozvěny dne jsou u konce, teď už jen, co pro vás Radiožurnál chystá dnešní večer.