Ozvěny dne 11. května 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Obžalovaní v kauze Vítkov dnes u soudu popírali rasový motiv činu. S tím nesouhlasí zmocněnec poškozené rodiny Ladislav Baláž.

Ladislav BALÁŽ, zmocněnec poškozené rodiny:
Každý se nějak brání, ale my víme, jak se to stalo, proč se to stalo a je to z důvodu barvy kůže.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Francouzské národní shromáždění udělalo první krok k zákazu nošení takzvaných burek.

Jan BUMBA, moderátor:
Německá vláda souhlasila s podílem na záchranném plánu Evropské unie.

redaktorka:
Podle některých ekonomů jsou dnešní záchranné kroky v rozporu s tím, co v minulosti Němci označovali za stabilní měnovou politiku.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ve středu čekejte oblačno s přeháňkami a teploty do 18 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Štěpánka Čechová a Jan Bumba.

Obžalovaní v kauze Vítkov dnes u soudu popírali rasový motiv činu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
V Ostravě skončil první den ostře sledovaného procesu s vítkovskými žháři. Státní zástupkyně obžalovala čtveřici pravicových radikálů z pokusu o rasově motivovanou vraždu. Loni v dubnu hodili zápalné lahve do domu romské rodiny. Podle obžaloby věděli, že je dům obydlený a záměrně si vybrali lokalitu, kde žijí Romové.

Andrea ČÁNOVÁ:
Spoutané mladíky přivedla do jednací síně zásahová jednotka Vězeňské služby. Obžalované vůbec poprvé viděl i otec malé Natálky Pavel Kudrik.

Pavel KUDRIK, otec Natálky:
Kdyby záleželo na mně, tak bych je zavřel doživotí, protože Natálka bude taky trpět celý svůj život.

Andrea ČÁNOVÁ:
Například obžalovaný Ivo Müller zpochybnil důkazy, které proti nim shromáždili elitní detektivové, jako jsou odposlechy a svědectví.

Ivo MÜLLER, obžalovaný:
Nedomlouvali bychom to v ten den přes telefon, kdo jede, nebo jakým autem se pojede, myslím, že takovým způsobem se lidi jako vraždit takhle nejezdí.

Andrea ČÁNOVÁ:
Státní zástupkyně Brigita Bilíková označila všechny čtyři obžalované za stoupence pravicového extremismu a upřesnila i motiv jejich počínání.

Brigita BILÍKOVÁ, státní zástupkyně:
Vedení snahou zviditelnit se v rámci těchto hnutí i obecně /nesrozumitelné/ společnosti provedení něčeho většího, před 120. výročím narození Adolfa Hitlera připadající na 20. 4. 2009.

Andrea ČÁNOVÁ:
Proces bude zítra pokračovat výslechem nejmladšího z obžalovaných Václava Cojocaru. Pro Radiožurnál Andrea Čánová, Ostrava.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ke kauze Vítkov se vrátíme také v publicistické části Ozvěn dne.

Francouzské Národní shromáždění udělalo první krok k zákazu nošení takzvaných burek

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Francouzské Národní shromáždění přijalo rezoluci, která zakazuje nošení muslimského oděvu zahalujícího tvář, tedy takzvaných burek. Je to první krok k tomu, aby toto opatření mělo faktickou podporu v zákoně. Z Francie už se živě hlásí tamní zpravodaj Českého rozhlasu Jan Pokorný.

Jan POKORNÝ:
Dobrý podvečer. Francouzský parlament projednal zákaz nošení islámských oděvů zahalujících na veřejnosti obličej. Přijal, jak už bylo zmíněno, k tomu rezoluci, podle níž takovýto oděv odporuje tradičním hodnotám Francouzské republiky. To usnesení je nezávazné, ale je to první krok k tomu, aby se přijal zákon, který prosazuje prezident Sarkozy a vláda. V budově Národního shromáždění byla při projednávání tohoto bodu zesílena bezpečnostní opatření. Ze schváleného textu vyplývá, že v létě, tedy ve Francii, spatří světlo světa pravděpodobně zákon zakazující nošení plného závoje na všech veřejných místech, tedy i na ulici. V dokumentu se píše, že žádná osoba nemůže nosit oděv zakrývající tvář pod pokutou 150 eur. Pokud taková norma bude schválena, stane se Francie po Belgii druhou evropskou zemí, kde bude platit zákaz nošení těchto muslimských závojů ve všech veřejných prostorách. Jan Pokorný, Český rozhlas, Paříž.

Základ možné budoucí vlády představili občanští demokraté

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Základ možné budoucí vlády představili občanští demokraté. Tým odborníků, kteří by mohli zasednout ve vládním kabinetu, má celkem 9 členů. Podle občanských demokratů nejde o stínovou vládu, ale o skupinu expertů ODS na jednotlivé oblasti.

Václava VAŘEKOVÁ:
Miroslava Němcová, Daniela Filipiová, Alexandr Vondra, Petr Bendl, David Vodrážka, Jiří Pospíšil, Pavel Drobil, Martin Kocourek a volební lídr Petr Nečas. Tak vypadá tým, který by za ODS mohl zasednout ve vládě.

Petr NEČAS, volební lídr ODS:
To opravdu není stínová vláda mimo jiné i pro širší portfolia, která mají jednotliví členové kompetenčního týmu, zde mají třeba i několik resortů, někde naopak dokonce resort rozdělený do několika oblastí.

Václava VAŘEKOVÁ:
Petr Nečas neupřesnil, jestli počítá i s místopředsedy ODS Ivanem Langerem a Petrem Gandalovičem. Ti se v týmu neobjevili. Předseda ČSSD Jiří Paroubek v tom má jasno.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Samozřejmě, že ministrem vnitra by v případné vládě ODS byl Ivan Langer.

Václava VAŘEKOVÁ:
Podle Paroubka měli občanští demokraté představit kompletní stínovou vládu. Šéf lidovců Cyril Svoboda řešení personálních otázek před volbami pokládá za předčasné.

Cyril SVOBODA, předseda strany KDUČSL:
Já budu brát vážně všechny návrhy podle výsledků voleb a po volbách, do voleb je to všechno ještě otevřené.

Václava VAŘEKOVÁ:
Místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek pak nevnímá členy týmu jako závazné kandidátky na možné budoucí ministry. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Hejtmani vyzvali společnost Člověk v tísni, aby zveřejnila výsledky studentských voleb

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Hejtmani vyzvali společnost Člověk v tísni, aby okamžitě zveřejnila výsledky nedávných studentských voleb. Zopakovali tak výzvu předsedy ČSSD Jiřího Paroubka z minulého týdne. Společnost chtěla původně výsledky zveřejnit ihned po studentském hlasování, po kritice právě z řad ČSSD ale nakonec termín posunula na dobu po sněmovních volbách. Podrobněji se tématem budeme zabývat v dnešní publicistické části Ozvěn dne.

Německá vláda souhlasila s podílem na záchranném plánu EU

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Německá vláda schválila podíl na záchranném balíku Evropské unie. Berlín bude ručit za úvěry ve výši 123 miliard eur, tedy přes 3 biliony korun.

Klára STEJSKALOVÁ:
Německá opozice se obává, že podíl bude ještě vyšší a může dosáhnout až 150 miliard eur. S navýšením sumy se počítá v případě, že se k plánu nepřipojí země, které samy potřebují pomoc, aby odvrátily vlastní bankrot. Vládou přijatý zákon musí ještě schválit parlament a podepsat prezident. Tento zákon se na rozdíl od pomoci Řecku neprojednává ve zrychleném řízení. Další gigantická suma určená na záchranu eura se v Německu setkává s kritikou. Podle některých ekonomů jsou dnešní záchranné kroky v rozporu s tím, co v minulosti Němci označovali za stabilní měnovou politiku. Klára Stejskalová, Český rozhlas, Berlín.

Největší nebezpečí je v hříchu uvnitř samotné církve, prohlásil papež

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Největší nebezpečí pro katolictví je v hříchu uvnitř samotné církve. Řekl to papež Benedikt XVI. při své cestě do Portugalska. Reagoval tak na novinářský dotaz týkající se vlny případů zneužívaní dětí uvnitř církve. Kritici Vatikánu vytýkají, že skandální odhalení dosud spíše zlehčoval a mluvil o štvavé kampani, která má katolickou církev poškodit.

David KOUBEK:
Média se snaží očernit Vatikán, za zneužívá dětí katolickými hodnostáři může homosexualita. Církev chtějí zničit progresisté. I takové byly dosavadní reakce špiček největší náboženské organizace na nepříjemná odhalení z poslední doby. Papež ale cestou do Lisabonu řekl, že církev se musí kát a dojít očištění. To ale přitom podle jeho slov není náhrada za spravedlnost. Přes sopečný popel v ovzduší nakonec Benedikt XVI. v Portugalsku přistál. V plánu čtyřdenní návštěvy má velké mše i návštěvu poutního místa ve Fátimě. Papež chce v Portugalsku mluvit i o tamní ekonomické krizi a vyzvat všechny k větší zodpovědnosti ve finančních rozhodnutích. David Koubek, Radiožurnál.

Média se zapojí do pátrání po pohřešovaných dětech

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Média se zapojí do pátrání po pohřešovaných dětech. Spolupráci při pátrání spustila policie právě dnes. Do projektu se mezi prvními zařadil také Český rozhlas.

Zbyněk ZIKMUND:
Zprávu o pohřešovaném dítěti pošle do systému policie, do médií by se měla dostat během několika minut. Loni policie hledala 8 a půl tisíce dětí. Jen zlomek z těchto případů by se ale dostal do médií, říká ministr vnitra Martin Pecina.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Chceme, aby se do toho programu dostávaly děti v případě, že je nebezpečí, že byly obětí únosu ze strany někoho, kdo jim chce ublížit.

Zbyněk ZIKMUND:
Dále v situacích, kdy je ohroženo zdraví nebo život dítěte. Jde o jednotlivé případy, potvrzuje náměstek policejního prezidenta Viktor Čech.

Viktor ČECH, náměstek policejního prezidenta:
V loňském roce jsme takto označili 16 případů, v letošním roce máme zatím 11 případů.

Zbyněk ZIKMUND:
Informace o pohřešovaných dětech se budou objevovat ve vysílání Radiožurnálu a regionálních stanic Českého rozhlasu. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Používat sochu Golema pro komerční účely bude po dnešku těžší

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Používat sochu Golema pro komerční účely bude po dnešku těžší. Městský soud v Praze totiž rozhodl, že na hliněného obra z filmů Císařův pekař a Pekařův císař se vztahují autorská práva. Muzeu voskových figurín v Praze proto přikázala zaplatit 50 tisíc korun pokuty. Na peníze má nárok dědička autorských práv po sochaři Jaroslavu Horejcovi Dagmar Dományová.

Martin DRTINA:
Ve sporu se dnes podařilo prokázat, že Jaroslav Horejc byl autorem nejen nápadu, ale i modelu Golema pro filmové zpracování. Golem se tím zařadil po bok dalších filmových postaviček, které nelze bez souhlasu autorů používat. Výše přisouzené částky se nelíbí řediteli Muzea voskových figurín Zdeňku Kočíkovi. Proti rozsudku se ale odvolávat nebude.

Zdeněk KOČÍK, ředitel Muzea voskových figurín, Praha:
Já se odvolávat nebudu, pro mě v podstatě to je epizoda, jestli zaplatím 50 tisíc, jsme firma bohatá, Muzea voskových figurín, takže, takže nebudu to nějak zvláště rozvádět.

Martin DRTINA:
Spor o Golema se už dříve dotkl některých firem, které legendární sochu měly nejen v názvu, ale i v logu nebo jako ozdobu na recepci. Tomu je konec, připouští Radek Šál z Golem s. r. o.

Radek ŠÁL, Golem, s. r. o.:
Máme jí uklizenou, máme jí uklizenou ve skladu, nepoužíváme jí, je zamčená na tři západy.

Martin DRTINA:
Průlomový verdikt zřejmě bude startem pro další soudní pře. Jen u městského soudu leží přinejmenším další dvě podobné žaloby. Martin Drtina, Radiožurnál.

Divadelní architektura ve střední Evropě

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Výstava Za všedností je součástí rozsáhlého tříletého projektu zvaného Divadelní architektura ve střední Evropě. Do pražské Národní technické knihovny, kde právě v těchto chvílích probíhá vernisáž, se výstava dostala z Budapešti. Po pražské štaci poputuje dále do Varšavy. Na světelných panelech návštěvníci uvidí nejen fotografie budov vybraných evropských divadel, více už koordinátor celého projektu Jan Rolník.

Jan ROLNÍK, koordinátor projektu:
Dál potom nabízejí nějaké historické materiály, pohlednice z 19. století, někdy starší i věci, někdy pouze fotografie, které to divadlo spojují se svou dobou, najdete tu Hitlera se svou kolonou před Burgtheaterem, najdete tu soubor Divadla Husa na provázku v jámě základu, když se to divadlo stavělo.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co mimo jiné uslyšíte dále? Kam zatím dospělo soudní líčení s muži obviněnými ze žhářského útoku na domek romské rodiny v severomoravském Vítkově. A proč krajští hejtmani chtějí okamžitě zveřejnit výsledky studentských voleb, přestože se tomu před tím bránili?

Soudní líčení s muži obviněnými ze žhářského útoku na domek romské rodiny

Jan BUMBA, moderátor:
V Ostravě dnes začal soudní proces, o který se zajímá i americká televize CNN. Také její štáb byl u toho, když před soudem stanuli čtyři sympatizanti krajní pravice obžalovaní z loňského žhářského útoku na domek v severomoravském Vítkově, ve kterém žila romská rodina. Ani ne dvouletá dcera Natálka utrpěla vážné popáleniny. Lékaři dlouho bojovali o její život. Zraněni byli i její rodiče a otec Natálky Pavel Kudrik dnes novinářům před soudní síni řekl:

Pavel KUDRIK, otec Natálky:
Obrátilo nám to úplně celý život naruby, před tím jsme žili a teďka živoříme. Doufám, že soud rozhodne správně a spravedlivě. Kdyby záleželo na mně, tak bych je zavřel doživotí, protože Natálka bude taky trpět celý svůj život.

Jan BUMBA, moderátor:
Připomněl Pavel Kudrik následky útoku z loňského dubna, při němž útočníci vhodili do domku ve Vítkově tří zápalné lahve. Jeden z obžalovaných Ivo Müller soudu popsal, jak tuto zbraň vyráběli.

Ivo MÜLLER, obžalovaný:
Naplnili jsme je já a Vašek Cojocaru jenom do poloviny, určitě to nebylo více. Jaromír Lukeš trhal ty kusy hader a vlastně cpal je do těch lahví. Potom jsme vlastně nasedli do auta a někdo řekl, že, jestli mají zapalovač, nikdo jsme právě zapalovač jako neměli, tak se Lukeš nabídl, že vlastně ho zařídí v nějaké hospodě.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvedl jeden z obžalovaných, kteří mimo jiné popírají, že by útok dlouhodobě plánovali, zpochybňují také důkazy, které předložila policie na základě odposlechů a očitých svědectví. Zahájení ostravského procesu sledoval v soudní síni pro Radiožurnál reportér Martin Knitl. Dobrý den.

Martin KNITL:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžete v kostce shrnout, na čem je postavena obžaloba, jak kvalifikuje nebezpečnost trestného činu z Vítkova?

Martin KNITL:
Celá obžaloba, která dnes zazněla u soudu, je hodně rozsáhlá, ale vyplývá z ní několik podstatných věcí. Státní zástupkyně Brigita Bilíková řekla, že obžalovaní se v rámci své příslušnosti k pravicovému extremismu snažili zviditelnit "něčím větším," a to zrovna v období kulatého výročí narození Adolfa Hitlera. Věděli, co dělají a přijeli do Vítkova k vytipovanému domku, aby založili onen smrtící požár. Organizovaná byla příprava zápalných lahví, i samotný žhářský akt. Jeden člověk zůstal v autě, další tři pak hodili do oken lahve s hořícím kusem ... nějaké hady. Po okamžitém požáru, který teda okamžitě vzplanul, potom odjeli autem pryč. Podle obžaloby je to jasný trestný čin pokusu vraždy, nemluvě o dalším trestném činu výtržnictví a navíc s rasovým motivem, když k tomu přičteme zmiňované extrémistické aktivity obžalovaných, jezdili na různé akce po republice, tak máme v kostce zhruba celou obžalobu.

Jan BUMBA, moderátor:
Martine, my jsme teď slyšeli v úvodu to krátké vyjádření jednoho z obžalovaných. Co dalšího zaznělo dnes u soudu na jejich obhajobu, jak ten svůj čin, ať už obhajovali nebo vysvětlovali?

Martin KNITL:
Obhajoba se snaží hlavně co nejvíce ukázat, že tady rozhodně nebyl úmysl někoho usmrtit. Jeden po druhém, tedy vlastně oba dva, kteří dnes hovořili, zdůrazňovali, jak podle svých slov maximálně prověřovali, zda v domě někdo je, anebo není. Jeli sem údajně s tím, že budou zapalovat nějaký starý sklad s kradeným zbožím, aby, cituji: "Udělali Romům velké zlo." Zchátralý domek s poškozenou střechou prý takovému skladu na první pohled odpovídal. Jenže třeba obžalovaný Cojocaru přistoupil k oknu asi tak na metr a půl a jak u soudu řekl, nic neviděl, všude byla tma. To jim pak stačilo a potom ty lahve hodili.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaká atmosféra provázela dnešní soudní stání, kdo byl třeba v publiku, jaká byla ta zmiňovaná bezpečnostní opatření a tak dále?

Martin KNITL:
Bylo to jednání relativně klidné, až na občasné slovní dohadování v jednací síní, bylo, všechno probíhalo vcelku plynule, bez nějakých potíží, klid byl také v samotné soudní budově a kolem ní, nedošlo k narušení pořádku, určitě zajímavé bylo sledovat oba dnes vyslýchané, oni mluvili poměrně, jistě dobře přemýšleli nad tím, co říkají, dokonce i občas polemizovali s tazateli a podle mého názoru rozhodně dobře vědí, že teď musí bojovat o svůj osud.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává pro tuto chvíli reportér Martin Knitl. Děkuji za aktuální informace. Obžalovaná čtveřice u ostravského soudu popírá, že by loňským útokem chtěla zapůsobit i na jiné členy krajněpravicového hnutí. Jak ale konstatuje policejní expert Rostislav Chobola, který tento případ vyšetřoval, neonacistická scéna vítkovské žháře zjevně podporuje.

Rostislav CHOBOLA, policejní expert:
Nikdo z hnutí jejich čin přímo neodsoudil, ty nejradikálnější často říkají, že to je jejich boj, je to potřeba, že je potřeba přejít od slov k činům, je to taková podivná situace, asi nejlépe vystihuje reakce na netu, asi že "podělali jste svým přizváním celé hnutí", takto přímo ostře se vyjadřovali právě poté, co se někteří z těchto výtržníků doznali.

Jan BUMBA, moderátor:
Připomíná policejní vyšetřovatel Rostislav Chobola. Po telefonu zdravím politologa, odborníka na extremistická hnutí Zdeňka Zbořila. Dobrý den.

Zdeněk ZBOŘIL, politolog, odborník na extremistická hnutí:
Dobrý den.

Martin KNITL:
Jak důležitý je podle vašeho názoru tento proces, kdybychom ho brali jako svého druhu vzkaz do zdejších krajněpravicových kruhů?

Zdeněk ZBOŘIL, politolog, odborník na extremistická hnutí:
No, je samozřejmě mimořádný, protože mimořádný je také to, ten, jsou následky toho činu, nebo toho skutku, ke kterému došlo, a to nejenom, jak se vyjádřil otec malé Natálky, oni skutečně živoří, ale začala živořit i demokracie od toho okamžiku, kdy k tomu činu došlo a pokud nedojde k nějakému nalezení spravedlnosti, tak bude živořit dále. A samozřejmě je to nejenom neštěstí pro tu rodinu, ale je to neštěstí i pro ty mladé lidi, kteří nevypadají tedy, že by byli hlupáci, ale jestliže dokázali ve svých 20, 25 letech říct, že jdou udělat Romům nějakou velkou škodu nebo velkou, velkou, velké zlo, jak se tam někdo z nich vyjádřil, no, tak samozřejmě to je, to je také výsledek jejich dlouhodobého uvažování a měla by se nad tím zamyslet také jejich rodina, škola a také veřejnost.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy máte příští týden u soudu vystoupit jako svědek s odborným posudkem, takže jste samozřejmě limitován, co se týče procesu jako takového. Přesto jeví se ta čtveřice jako zvlášť nebezpečná organizovaná skupina nebo spíš jako, řekněme, nahodilý spolek útočníků sympatizujících s neonacismem.

Zdeněk ZBOŘIL, politolog, odborník na extremistická hnutí:
Já jsem, já jsem, já toto neumím posoudit, já jsem totiž jenom posuzoval ten posudek, který vypracoval pan Michal Mazel, jsem hledal, zda je z hlediska metodologického správně, správně zpracován, jinak ten posudek je velmi rozsáhlý a tito lidé obdivovali nacismus, jaký pak pravicový extremismus, to jsou lidé, kteří, kteří mají vztah, aktivní vztah k nacismu, zda ta jejich činnost byla organizovaná nebo ne, to zřejmě ty důkazy, v tom posudku nejsou, ani v tom Mazelově, ani v té mé oponentuře, ty důkazy o tom musí předložit policie a jistě se to proto tak dlouho vyšetřovalo, že o toto také šlo, v obžalobě, dodat do obžaloby v tomto smyslu nějakou argumentaci.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak tento případ a můžeme říci úspěch policie zapůsobily na zdejší neonacistickou scénu?

Zdeněk ZBOŘIL, politolog, odborník na extremistická hnutí:
No, je to, je to, ty důsledky jsou dvojího druhu, jednak i pro ně samotné, to je, protože ne všichni jsou citově vyprahlí a tak nenávistní a mohli si uvědomit, k čemu, co také způsobili, ale samozřejmě ta neonacistická scéna vlastně rychle stárne, její generační, její generační limit je zhruba 5, 10 let, to znamená, že oni ti starší a ti, co se, jsou schopni nějaké socializace, tak se urychleně a možná i ve strachu od toho odklání a přibývají, přibývají ti mladí, řekněme, ve věku pod 20 let, někdy i pod 18 let. A pan Chobola má k tomu jaksi vynikající poznatky a protože to také sleduje dlouhodobě.

Jan BUMBA, moderátor:
Odborník na extremismus, politolog Zdeněk Zbořil. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Zdeněk ZBOŘIL, politolog, odborník na extremistická hnutí:
Na shledanou.

Proč krajští hejtmani chtějí zveřejnit výsledky studentských voleb?

Jan BUMBA, moderátor:
Studentské volby, které jsou v zavedených demokraciích zcela běžnou věcí, letos v Česku obklopuje překvapivá spousta emocí. Společnost Člověk v tísni, která je pořádala, chtěla původně zveřejnit jejich výsledky okamžitě, po jednání s krajskými hejtmany se rozhodla zveřejnění výsledků posunout na dobu po volbách řádných. Mezitím se ale trochu živelně objevily výsledky hlasování z některých středních škol, ve všech dosud zveřejněných případech zvítězila pravice. A hejtmani dnes vyzvali organizátory studentských voleb, aby zveřejnili okamžitě všechny výsledky. Na lince je nyní předseda Asociace krajů, jihomoravský hejtman Michal Hašek z ČSSD. Dobrý den přeji.

Michal HAŠEK, předseda Asociace krajů, hejtman Jihomoravského kraje /ČSSD/:
Hezký podvečer vám i posluchačům Českého rozhlasu, zcela výjimečně ne z jižní Moravy, ale tentokrát z Vysočiny.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane hejtmane, vy jste nedávno říkal na našich vlnách, že jste se dohodli s Člověkem v tísni na tom, že se ty výsledky zveřejní až po volbách, proč teď ten obrat?

Michal HAŠEK, předseda Asociace krajů, hejtman Jihomoravského kraje /ČSSD/:
No, já myslím, že je to poměrně logické, skutečně na začátku byla dohoda mezi Člověkem v tísni a Asociací krajů o tom, že volby proběhnou, tedy fakticky s podporou hejtmanů a krajů, ale že výsledky budou zveřejněny těsně po uzavření volebních místností, my jsme se báli zpolitizování celého projektu, který měl mít výsostně vzdělávací charakter, šlo o jakousi simulaci toho procesu pro mladou generaci, pro studenty. Nyní, když fakticky Člověk v tísni není schopen garantovat tu dohodu a dochází, jak jste před chvílí, k živelnému zveřejňování výsledků na jednotlivých školách, prakticky každý den jsme svědky dalších a dalších zveřejněných výsledků, tak si myslím, že je logické, že v tuhle chvíli i hejtmani uznali, že Člověk v tísni nemá /nesrozumitelné/ pod svojí kontrolou a pak je asi logické, že by měly být zveřejněny výsledky všechny a nikoliv jenom, abychom každý den čekali na dvě, tři, čtyři další školy.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale jak by to mohla organizace Člověk v tísni nějak "ohlídat," přece oni nemohou studentům a učitelům zakázat mluvit?

Michal HAŠEK, předseda Asociace krajů, hejtman Jihomoravského kraje /ČSSD/:
Ne, já nehovořím vůbec o žádných zákazech, znovu opakuji, že Člověk v tísni jednal, byť pozdě, ale přece s Asociací krajů, kraje jsou zřizovateli veřejných středních škol v zemi, to je přece logické a to je zcela věcí občanského sdružení Člověk v tísni z hlediska přípravy a průběhu těch studentských voleb. Člověk v tísni byl ten, kdo akceptoval záležitost zveřejnění těch výsledků až po volbách. Kraje ani hejtmani nejsou organizátoři, nemají žádný dohled ani ho nechtějí nad průběhem těch studentských voleb a jestli Člověk v tísni není schopen teď naplnit tu dohodu, opakuji, jednalo se o dohodu, není žádný diktát, ale o dohodu mezi Člověkem v tísni a Asociací krajů, pak nám přijde logické, ať mají všichni občané České republiky možnost se seznámit se všemi výsledky, nejenom z těmi, které jsou teď každý den zveřejňovány.

Jan BUMBA, moderátor:
Zároveň ale, jak jste sám připomněl, nejste organizátoři, takže je jen na Člověku v tísni, jestli to skutečně udělá, vy nejste nadřízení této organizace.

Michal HAŠEK, předseda Asociace krajů, hejtman Jihomoravského kraje /ČSSD/:
To v žádném případě nejsme a jednali jsme z pozice rovných partnerů, to připomínám.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane hejtmane, prosím, ano ...

Michal HAŠEK, předseda Asociace krajů, hejtman Jihomoravského kraje /ČSSD/:
Člověk v tísni, Člověk v tísni učinil dohodu a já předpokládám, že dohody se dělají pro to, aby se dodržovaly, nikoliv aby se porušovaly, čili z naší strany je to zdvořilá prosba. A já předpokládám, že Člověk v tísni této zdvořilé prosbě také vyhoví.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane hejtmane, prosím ještě jednu věc, pokud došlo ke zpolitizování celé věci, nemyslíte si teď, že na tom část viny nesou sami hejtmani, nelitujete nyní, že jste se vůbec v té nějak angažovali?

Michal HAŠEK, předseda Asociace krajů, hejtman Jihomoravského kraje /ČSSD/:
Já si myslím, že v žádném případě nelituji ani já, ani Asociace krajů, že jsme se angažovali v tom projektu, je jeho myšlenka. A podle mého názoru je dobrá. A určitě i do budoucna budou kraje podporovat podobné vzdělávací projekty, půjde o to, aby byly dobře připraveny a včas komunikovány, nikoliv na poslední chvíli, jako ten letošní, ta letošní záležitost studentských voleb a konkrétně Člověka v tísni. Co se týká politizace, my jsme na to dopředu upozorňovali, že se obáváme, že v té hektické předvolební atmosféře prostě bude těch studentských voleb používáno jako klacků, bohužel se to stalo, podle mého názoru, to devalvuje tento vzdělávací projekt, ale neumíme s tím nic dělat, tudíž opakuji, dneska jsme vyzvali a zdvořile požádali Člověka v tísni, aby zveřejnil ty výsledky prostě už teď, protože je zjevné, že není schopen Člověk v tísni dodržet tu dohodu, kterou s Asociací krajů učinilo.

Jan BUMBA, moderátor:
Jihomoravský hejtman Michal Hašek z ČSSD. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Michal HAŠEK, předseda Asociace krajů, hejtman Jihomoravského kraje /ČSSD/:
Díky, hezký večer. Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Organizace Člověk v tísni, kterou jsme samozřejmě také oslovili, zatím nechce ten nejnovější vývoj komentovat, chce se o dalším postupu poradit, zřejmě zítra dopoledne nebo ráno, na lince je teď Jan Pulkrábek, učitel z Gymnázia Brno, který jako první zveřejnil výsledky studentských voleb na své škole. Dobrý večer.

Jan PULKRÁBEK, učitel Gymnázia Brno:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane učiteli, jste pro, aby se komplet výsledky zveřejnily hned?

Jan PULKRÁBEK, učitel Gymnázia Brno:
Tak o to nám šlo vlastně celou dobu, aby výsledky byly přístupné, aby byly k dispozici hlavně zdrojová data bez nějakého přepočítávání, jak o tom uvažoval Člověk v tísni, takže já velice vítám, že hejtmani vyzvali společnost Člověk v tísni k tomu, aby zveřejnila výsledky.

Jan BUMBA, moderátor:
Vidíte to také tak, že se ta věc možná zbytečně zpolitizovala?

Jan PULKRÁBEK, učitel Gymnázia Brno:
Osobně si myslím, že ta politizace byla zbytečná, ale hlavní vinu na tom podle mě nesou hejtmani. Kdyby nezasahovali do průběhu studentských voleb, tak by se objevily nějaké výsledky v tom určeném datu před dvěma týdny, myslím si, že by poměrně rychle zapadly a rozhodně by kolem toho nebyl takový mediální kolotoč, jaký nastal.

Jan BUMBA, moderátor:
A když jste vy trošku, v uvozovkách, s nadsázkou řečeno, partyzánsky zveřejnil výsledky z vašeho gymnázia. Měl to být z vaší strany útok proti nějaké politické straně?

Jan PULKRÁBEK, učitel Gymnázia Brno:
Z mé strany rozhodně to útok proti žádné politické straně být neměl, šlo mi spíš o to, aby studenti opravdu viděli, že ten jejich hlas má nějaký smysl. To se jaksi tou dohodou poněkud vytratilo z toho původního plánu voleb.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji i vám za rozhovor. Učitel z Gymnázia Brno Jan Pulkrábek, na shledanou.

Jan PULKRÁBEK, učitel Gymnázia Brno:
Na shledanou.

Spor o autorská práva hliněného obra Golema

Jan BUMBA, moderátor:
Potenciálně přelomový precedenční rozsudek padl dnes ve sporu o autorská práva a sice o práva na jednu z nejpopulárnějších postav českého filmu hliněného obra Golema. Pražský městský soud rozhodl, že Muzeum voskových figurín má zaplatit desetitisíce korun za to, že vystavovalo sochy podobné Golemovi, který se objevil ve filmech Císařův pekař a Pekařův císař. Autor poznámky Ozvěn dne Petr Fischer z České televize má ale k dnešnímu verdiktu jisté pochybnosti.

Petr FISCHER, vedoucí kulturní redakce České televize:
Komu patří filmový Golem? Otázka, která 60 let po natočení kultovního budovatelského filmu Císařův pekař, Pekařův císař zní poněkud legračně. Odpověď přece samozřejmě zní Golem patří všem, tak jako Jan Werich ve dvojroli monarchie a pekařského dělníka. Dědička autora návrhu filmového Golema Jaroslava Horejce je jiného názoru. Ode dneška ho má navíc soudně potvrzený. 50 tisíc korun vysouzených za to, že víceméně povedenou nápodobu Horejcova Golema vystavuje pražské Muzeum voskových figurín, je ale vítězstvím podivným. Nejen kvůli dlouhé době, která od vzniku hliněného Golema uplynula, ale i kvůli tomu, co konkrétně měl soud chránit. Muzeum voskových figurín napodobuje a vystavuje popkulturní znaky, kterým Horejcův Golem bezesporu je. Jen málo dětí by dnes Golema nakreslilo jinak, než jak ho znají z filmu. Voskové muzeum využívá popkulturních symbolů k vydělávání peněz, je tedy logické, že majitel rodného listu filmového Homunkula se snaží z těchto peněz něco získat. Podnikáli někdo s kusem vašeho majetku, také budete chtít svůj podíl ze zisku. Soud dal žalobkyni zapravdu, ale nízkou částkou, kterou vyjádřil způsobenou škodu, vlastně řekl, že některé popkulturní symboly využité ve variaci či nápodobě nemají hodnotu skutečného uměleckého díla, které by bylo nutné chránit nějakým tvrdým autorským zákonem. Notabene, když toto dílo, lépe řečeno, myšlenka či návrh, je staré přes půl století. Je to rozhodnutí spravedlivé, jeli smyslem spravedlnosti kromě trestu a posuzování také jisté vyvažování. Dědicům práv dává soud mírné bolestné, ale i jistou morální satisfakci, o kterou, pravda, dědička stála méně než o peníze. Ostatním, nejen lidem z Muzea voskových napodobenin, vrací jistotu, že některé postavy vytvářející českou populární kulturu patří už dávno všem, ostatně lidé z muzea neukazují nic jiného, než co většinová populace sleduje zdarma každoročně minimálně dvakrát v televizi. S nadsázkou řečeno, chtít finanční podíl za vystavování voskové idee Golema, je podobně zoufalá snaha, jako se pokoušet o průmyslovou ochranu Člověče nezlob se. S Maxipsem Fíkem nebo Kačerem Donaldem, kteří mají od počátku své skutečné kopyrajty, je to pochopitelně trochu jinak.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává Petr Fischer, vedoucí kulturní redakce České televize.

Francie je pro umístění Evropského navigačního systému Galileo v Česku

Štěpánka ČECHOVÁ:
Francie je pro umístění Evropského navigačního systému Galileo v Česku. Novinářům to po setkání s francouzským premiérem Francoisem Fillonem řekl premiér Jan Fischer. Česká republika o sídlo systému usiluje už delší dobu. Družicový systém Galileo za 3 a půl miliardy eur by měl začít plně pracovat v roce 2013. Zatím jsou na oběžné dráze pouze dva satelity, ale celkem jich má být 30.

V zahraničí bude volit své zástupce do sněmovny více než 6 tisíc Čechů

Štěpánka ČECHOVÁ:
V zahraničí bude volit své zástupce do sněmovny více než 6 tisíc Čechů. Přesná čísla zaregistrovaných zatím ministerstvo zahraničí neposkytlo, uvedlo ale, že k volbám se letos přihlásilo také 115 lidí v afghánském Lógaru, kde slouží Češi v mezinárodní misi. Nejvíc lidí projevilo zájem o registraci zejména na českých diplomatických úřadech jako ve Spojených státech, Velké Británii, Rusku, na Slovensku, v Belgii či Austrálii. Letos budou Češi v zahraničí volit spolu s občany Jihočeského kraje, stejně jako tomu bylo před 4 lety.

Hlavní město slíbilo Pražanům v souvislosti s ražbou tunelu Blanka, že uhradí vzniklé škody

Štěpánka ČECHOVÁ:
Hlavní město dnes slíbilo Pražanům v souvislosti s ražbou tunelu Blanka, že uhradí vzniklé škody. Zatím ale není jasné, jak budou vyčísleny. Na stavbu si stěžovali mimo jiné obyvatelé Letné, kde v souvislosti s budováním tunelu vznikají trhliny v domech a někde odpadla i část fasády a poškodila tam zaparkovaná auta. Advokátka Hana Marvanová, která obyvatele Letné zastupuje, přislíbila, že se jedná pouze o první vlaštovku a další budou následovat. Vyřešeno zatím není ani to, zda budou také odškodněni lidé, kterým se kvůli stavbě zhoršila kvalita bydlení. Někteří totiž mají kvůli otřesům v bytech traverzy na zpevnění konstrukce domů.

12 českých fotbalových výtržníků zadržela maďarská policie

Štěpánka ČECHOVÁ:
12 českých fotbalových výtržníků zadržela maďarská policie. Spolu s nimi skončila na policii i stovka Slováků, která směřovala na finále slovenského poháru do města Michalovce. Finále mezi Spartakem Trnava a Slovanem Bratislava začalo naprostým chaosem.

Lubomír SMATANA:
Utkání dopadlo přesně tak, jak policie předpokládala a před čím varovala. Původně totiž zakázala divákům vstup na stadion, s tím ale nesouhlasil fotbalový svaz a starosta města fanouškům vstup dovolil. Ovšem pořadatelé celou akci nezvládli. Výtržníci z obou táborů se poprali už před zápasem, propašovali na stadion dýmovnice a po cestě rozbíjeli majetek. Kvůli tomu zasahovala i maďarská policie. Fanoušci totiž zvolili trasu autobusem po maďarské dálnici, zničili odpočívadlo a jeden maďarský autobus. Proti některým zahájila policie trestní stíhání. Lubomír Smatana, Český rozhlas, Bratislava.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Zakáže Francie nosit na veřejnosti oděvy zahalující obličej? A stále více kamionů prý kvůli mýtnému jezdí po silnicích nižších tříd často přes malé obce, šlo by tomu nějak zabránit?

Zakáže Francie nosit na veřejnosti oděvy zahalující obličej?

Jan BUMBA, moderátor:
Jak jdou dohromady evropské a konkrétně francouzské společenské a kulturní hodnoty a muslimské tradice? Jak se s těmito hodnotami snášejí muslimské oděvy se závoji, které zahalují ženy od hlavy k patě. Dnes o tom debatovali francouzští poslanci a přijali rezoluci, která podporuje zákaz nosit podobné závoje na veřejnosti. Zpravodajem Českého rozhlasu v Paříži je Jan Pokorný. Dobrý večer.

Jan POKORNÝ:
Dobrý podvečer do České republiky.

Jan BUMBA, moderátor:
Za prvé, co obsahuje ona rezoluce. A za druhé, jakou má váhu?

Jan POKORNÝ:
Tak za prvé, ze schváleného textu vyplývá, že v létě pravděpodobně ve Francii spatří světlo světa zákon zakazující nošení plného závoje na všech veřejných místech, tedy i na ulici. V tom dokumentu, jímž se dnes zabývalo francouzské Národní shromáždění, se píše, že žádná osoba nemůže nosit oděv zakrývající tvář pod pokutou 150 eur. Tak tedy, pokud taková norma bude v létě schválena, stane se Francie po Belgii druhou evropskou zemí, kde bude platit zákaz nošení těchto muslimských závojů ve všech veřejných prostorách, no, a ptal si se, jakou má váhu tahle rezoluce, kterou dnes schválili poslanci, tak není závazná, je to pouze doporučující text, jímž se budou zabývat dál patřičné instituce.

Jan BUMBA, moderátor:
Má takový krok silnou podporu, které ze stran nebo třeba konkrétních politiků se hlásí k případnému zákazu muslimských závojů?

Jan POKORNÝ:
Stran té podpory je to evidentní, je to především Svaz pro lidové hnutí, jak by ne, ten má stále většinu. Prezident Nicolas Sarkozy se už několik měsíců snaží protlačit parlamentem tento zákon, připravovala ho skupina poslanců Svazu pro lidové hnutí, jež by nošení burek ve Francii zakazoval, podporu tedy má, jeho mírnější forma, tedy nošení takzvaných burek, nikábů a dalších závojů toliko na veřejných místech má silnou podporu i mezi Francouzy, kteří jsou proti tomu, aby lidé na veřejných místech směli mít zahalený obličej, burka se stala jakýmsi symbolem, je to politikum a jako takové si i ve Francii žije vlastním životem, dnes jsem se ptal několika Francouzů, většinou mi řekli, že to pro ně ale není aktuální téma, že si to vymyslel Nicolas Sarkozy a že to nějak dopadne.

Jan BUMBA, moderátor:
Ta věc je určitě komplikovaná, názory se různí, jaké hlavní námitky padají proti takovému legislativnímu zásahu a odkud zaznívají tedy, kromě muslimské komunity?

Jan POKORNÝ:
Tady je důležité zmínit existenci francouzské Státní rady. To je jakýsi poradní institut, poradní orgán, který tady má ale, řekněme, postavení nejvyšší administrativní instance a Státní rada se vyslovila proti, podle názoru členů Státní rady by byla podobná norma snadno napadnutelná a obtížně by se prosazovala v praxi. Podle některých odborníků navíc prý odporuje francouzské Ústavě a Chartě lidských práv Evropské unie. Tak to je, řekl bych, hlavní arbitr, ze kterého mají poslanci i ti, kteří jsou silně pro zákaz nošení závojů halících celý obličej, z něho mají, z něho mají určité obavy, protože se zdráhají zvednout ruku pro normu, která by potom ještě byla podrobena zkoumání Státní rady, což v případě takovéhle normy je nutnost.

Jan BUMBA, moderátor:
Už si připomněl, že v Belgii nedávno podobný zákaz přijali jako v první evropské zemi, ale proč stojí vůbec tato otázka za parlamentní diskusi ve Francii, když v celé několikamilionové muslimské komunitě nosí na veřejnosti tyto oděvy jenom asi tisíce žen.

Jan POKORNÝ:
Tak oficiální statistiky ministerstva vnitra uvádějí číslo dva tisíce, pak se objevují jiná čísla, jiné údaje, které hovoří toliko o stovkách žen, které halí svůj obličej do závoje, to se samozřejmě příznivcům zákazu zdá málo a operují těmi dvěma tisícovkami statistických údajů podle ministerstva vnitra. Já si myslím, jak to tedy pozoruji ve Francii, že se z toho opravdu stal symbol, když to řeknu hodně lapidárně a hodně zjednodušeně, muslimové zkoušejí, kam až je francouzská společnost schopna je pustit. Tady bych připomněl, že ve Francii částečně roste počet vyznavačů takzvaného salafismu, což je radikální větev islámu a podle statistických údajů se díky nebo kvůli salafistům objevuje i více burek, je tady například předseda parlamentní komise, která má posuzovat nošení takzvaných burek André Gerin, který říká, že fundamentalistům je nutné říct jednoznačně ne, zabrání to na druhé straně nárůstu rasismu. Máš pravdu, že ta situace je komplikovaná.

Jan BUMBA, moderátor:
Pařížský zpravodaj Českého rozhlasu Jan Pokorný, děkuji, na shledanou.

Jan POKORNÝ:
Hezký večer do České republiky.

Vyhlídky na zavedení mýtného pro kamiony na silnicích nižších tříd

Jan BUMBA, moderátor:
Soutěžit se dá v různých oborech a disciplínách. Věděli jste například, že můžete přihlásit do soutěže fotografie nebo videa náklaďáků, které způsobují problémy na menších silnicích? Soutěž s názvem To je on kamion pořádá Dopravní federace, což je sdružení několika ekologických organizací. Právě dnes se vyhlašovaly výsledky této soutěže. Ve studiu je člen rady Dopravní federace Pavel Přibyl z Hnutí Duha. Dobrý den.

Pavel PŘIBYL, člen rady Dopravní federace, Hnutí Duha:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Co je to za soutěž?

Pavel PŘIBYL, člen rady Dopravní federace, Hnutí Duha:
Tak je to soutěž, já bych vás trochu poopravil, my jsme dnes vyhlašovali druhý ročník té soutěže, která poběží až do konce října, čili ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže ne výsledky?

Pavel PŘIBYL, člen rady Dopravní federace, Hnutí Duha:
Na výsledky se budeme muset ještě počkat. Doufáme, že budeme samozřejmě z čeho vybírat. Je to soutěž, která má upozornit na to, že máme v České republice zavedený velmi okleštěný systém mýtného, který vede k tomu, že kamiony a nákladní doprava obecně objíždí zpoplatněné úseky, to znamená, dálnice, rychlostní komunikace, některé úseky silnic prvních tříd přes menší města, vesnice, silnice druhých, třetích tříd, působí tam škody, znepříjemňují život lidem, myslím, že můžeme vyjmenovat základní věci, které tam jsou problematické, je to jednak nárůst hluku, je to nárůst exhalací v obcích, jsou to vibrace, je to snížená bezpečnost, jsou to škody na silničním svršku, které potom komplikují dopravu řadovým motoristům a podobně, čili ta naše soutěž chce dát lidem možnost vyfotit ty situace, které, kterých jsou vlastně dennodenně svědky.

Jan BUMBA, moderátor:
Když je to soutěž, kdo se může přihlásit?

Pavel PŘIBYL, člen rady Dopravní federace, Hnutí Duha:
Účastnit se můžou všichni, kdo uznají za vhodné a pošlou na kontaktní adresu té soutěže, to znamená, tojeonkamion.cz na webovou stránku nebo případně i MMS a podobně, fotky nebo krátká videa na dané téma.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkal jste, že to je druhý ročník, jaký byl zájem o ten první?

Pavel PŘIBYL, člen rady Dopravní federace, Hnutí Duha:
Zájem o ten první ročník byl, řekněme, poměrně zajímavý, sešly se nám příspěvky vlastně z celé republiky, dali jsme si to i na stránkách té soutěže v loňském ročníku do takové mapy, kde bylo vidět, že opravdu ten problém se netýká nějakých několika míst, ale že je to problém rozšířený vlastně po celé České republice. My vlastně i na základě těch vstupů do toho prvního ročníku jsme si vytipovali řadu obcí, s kterými jsme vstoupili do kontaktu a nyní vlastně tu soutěž nějakým způsobem rozjíždíme i ve spolupráci s těmi obcemi, čili předpokládáme, že ten problém se opravdu podaří zviditelnit a hlavně, že ve výsledku přispěje k tomu, že politická reprezentace začne ten problém řešit, protože je to problém, který se mnoho let odkládá a naopak se ještě zhoršuje opatřeními, která se v tom systému mýtného činí v posledních letech.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká Pavel Přibyl z rady Dopravní federace, který ale zůstává ve studiu. Do debaty s ním se připojí po telefonu další dva hosté. Náměstek ministra dopravy Tomáš Kaas. Dobrý večer.

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A také starosta Příšovic na Liberecku Antonín Lízner. Dobrý den i vám přeji.

Antonín LÍZNER, starosta Příšovic na Liberecku:
Přeji příjemný večer vám i posluchačům.

Jan BUMBA, moderátor:
A posluchačům já připomínám, že pro jejich dotazy či náměty je zde mailová adresa ozvenydne@rozhlas.cz. Vítáme i vaše SMS zprávy na číslo 9077704. Pane Líznere, abychom měli teď něco konkrétního, o čem budeme mluvit, co kamionová doprava způsobuje ve vaší obci?

Antonín LÍZNER, starosta Příšovic na Liberecku:
Je to velké zatížení, jak už pan Přibyl na samém začátku uvedl, hlukem, exhalacemi a samozřejmě i velké bezpečnostní riziko pro všechny, kteří se pohybují kolem průjezdní komunikace, která nám obcí vede.

Jan BUMBA, moderátor:
Řekl byste, že se zhoršila situace po zavedení mýtného, respektive po jeho úpravách po letošním novém roce?

Antonín LÍZNER, starosta Příšovic na Liberecku:
Jednoznačně se ta situace zhoršila, protože se na naší průjezdní komunikaci objevily vozidla nebo objevila vozidla nad tři a půl tuny, která do té doby jezdila v klidu a spokojeně po dálnici, která nás míjí po katastru. A samozřejmě, že ten nápad dopravy tam tu situaci radikálně zhoršil.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane náměstku Kaasi, teď zaznělo spousta věcí, na které musíte dostat prostor reagovat. Tak začněme třeba tím, zda jste počítali s tím, že po rozšíření povinnosti platiti mýtné a zvýšení pátečních sazeb se zvýší provoz na silnicích nižších tříd?

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
Rozhodně musím říct, co se týká zvýšení intenzit vzhledem ke zvýšení sazeb v pátek odpoledne, nedošlo ke zvýšení intenzit na silnicích nižších tříd, což nám ověřovaly i studie, které jsme nechávali provádět. Samozřejmě otázka aut od tří a půl tuny do dvanácti tun, tam ta situace může nastat, protože jsou to většinou regionální dopravci, kteří mohou volit trasy mimo ty zpoplatněné komunikace, na druhou stranu si musíme říct, že ve všech okolních státech jsou na dálnicích a rychlostních komunikacích zpoplatněny nákladní automobily nad tři a půl tuny.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a co byste, pane Kaasi, jako zástupce ministerstva dopravy poradil starostům obcí, jako jsou Příšovice, co mají dělat?

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
Další věc je, jak máme dobudovanou infrastrukturu, zda máme všechny obchvaty měst a obcí a samozřejmě ministerstvo dopravy uvažuje, ale to musí být i ve spolupráci s kraji, zpoplatnění silnic prvních tříd a druhých a třetích tříd, které jsou v majetku kraje, nicméně zpoplatnění těchto komunikací není úplně jednoduché, protože to nejde systémem mikrovlnným, tak jak je, jak jsou zpoplatněny dálnice a rychlostní komunikace, ale musí to být jiný systém, zřejmě satelitní.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže by to bylo i technicky v tuto chvíli neproveditelné?

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
V tuto chvíli určitě neproveditelné, na tom systému se pracuje, zkouší se i jednotky tak, aby komunikovaly jak s mikrovlnným systémem, tak i se satelitním, ale není to jenom otázka technická, je to samozřejmě i otázka zavedení mýta na druhých a třetích třídách, kde by na nákladech toho zavedení se musely podílet i kraje a samozřejmě tam je otázka, jaký ten podíl by měl být.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Přibyle, vy, podle vás je zátěž způsobená nákladní dopravou zbytečná, to jsem si aspoň přičetl na vašich internetových stránkách, jak to, že to je zbytečné, jak byste jinak přepravoval zboží?

Pavel PŘIBYL, člen rady Dopravní federace, Hnutí Duha:
Já bych to řekl takto: my říkáme, že zbytečně dochází k tomu, k čemu dochází, to znamená, ten systém je nastavený tak, že bohužel teďka znevýhodňuje vlastně ty obyvatele na těch menších silnicích v těch městech, vesnicích, protože prostě to zpoplatnění na těch dálnicích motivuje k tomu objíždění, čili ...

Jan BUMBA, moderátor:
Zároveň ale jsme slyšeli vysvětlení pana náměstka Kaase, že v tuto chvíli, i kdyby ... ani ďábel nemůže ...

Pavel PŘIBYL, člen rady Dopravní federace, Hnutí Duha:
My počítáme, že to řešení přijde v tuto chvíli, je to otázka, které, experti, kteří na tom pracují technicky, jak říkají, že od roku 2012 třeba technologicky by to bylo zvládnutelné, je to samozřejmě otázka legislativní, je to otázka nastavení výše toho mýtného na těch silnicích, každopádně my tu jsme teďka v situaci, kdy jsou, zatím byly činěny kroky, které tu, ten problém těch obcí a těch lidí, v nich žijících, jenom zvyšovaly, to máme jednak zavedení toho mýtného pro kamiony, potom o několik později, teda pro nákladní dopravu od letošního února, zpoplatnění v pátek, teď máme parlamentem schválený ten systém elektronických vinět pro osobní automobily, kde hrozí opět nesystémový krok, to znamená, zpoplatnění ...

Jan BUMBA, moderátor:
A myslíte, že tohle všechno vede k tomu, že narůstá doprava na silnicích nižších tříd?

Pavel PŘIBYL, člen rady Dopravní federace, Hnutí Duha:
Ano, přesně tak. A je to věc, kterou je potřeba řešit.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane starosto Líznere, ČTK citovala vaše slova, že situace je dlouhodobě neudržitelná, ale že není velké chuti na straně státu to řešit, proč myslíte, že to stát nechce řešit?

Antonín LÍZNER, starosta Příšovic na Liberecku:
Je možné, že to stát chce řešit, nicméně já vidím, že celá záležitost měla být řešena komplexně od samého začátku. Bylo evidentní, že pokud se zavede mýto na dálnicích a silnicích rychlostních, takže se značná část tranzitní přepravy přesune na oběžné trasy, to si uměl každý spočítat. A tady se domnívám, že byla základní chyba, kterou podcenilo jak ministerstvo dopravy, tak možná i zákonodárci, a neřešili tu věc celou v předstihu a komplexně.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte tedy, pane starosto, že zavedení mýta jako takového byla chyba?

Antonín LÍZNER, starosta Příšovic na Liberecku:
Ne, vůbec ne, to určitě nebyla chyba, nicméně mělo být zavedeno tak, aby neumožňovala odliv přepravy z rychlostních komunikací na objízdné trasy, které vedou malými obcemi a jsou to silnice druhé a třetí třídy, které na to nejsou konstrukčně řešeny, které nemají jízdní prostory uzpůsobeny pro dopravu těžkých vozidel, 20, 40 tun. A pak tam samozřejmě vznikají situace, kdy vlastně při běžném provozu místních obslužných autobusů a dalším provozu dochází ke střetům s těmi velkými nákladními vozy, které se tam proplétají uličkami.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kaasi, když tu situaci dnes vyhodnocujete a analyzujete, docházíte k závěrům, že zavedení mýtného přineslo tak velké problémy, se kterými možná jste ani nepočítali.

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
Pokud se týká o těžká nákladní vozidla, o kterých mluvil pan starosta, já musím nesouhlasit s tím, že by docházelo k objíždění tam, kde máme páteřní síť dokončenou, to znamená, síť dálnic a rychlostních komunikací, pro těžká nákladní vozidla je určitě dnes to podstatné dojet na místo určení včas, a to určitě nezaručí silnice druhé a třetí třídy, které, po kterých musí jet rozhodně pomaleji. Samozřejmě problém je tam, kde ta infrastruktura dnes ještě dobudována není a tyto nákladní vozidla musí hledat cestu buď po prvních třídách nebo po druhých a třetích třídách, takže odpověď na vaši otázku rozhodně zavedení mýta chybou nebylo, ostatně existuje ve všech okolních státech.

Jan BUMBA, moderátor:
Pavel Přibyl chtěl něco dodat?

Pavel PŘIBYL, člen rady Dopravní federace, Hnutí Duha:
Já bych ...

Jan BUMBA, moderátor:
Nejprve Pavel Přibyl.

Pavel PŘIBYL, člen rady Dopravní federace, Hnutí Duha:
Pane náměstku, já nevím, možná žijeme každý v jiném státě, ale my jsme dnes na tiskové konferenci při tom vyhlašování, například starostku Rudné u Prahy, vesnice sousedící nebo městečka, co jsou těsně s dálnicí D 5, měli jsme tam pana starostu z Hustopečí u Brna, těsně vedle dálnice D 2, a pro ně je ten problém naprosto zásadní. Čili tvrdit, že tam, kde je ta síť dobudována, řeknu, nedochází, je naprosto liché.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane starosto Líznere, co vy vlastně můžete dělat, pokud chcete nějak omezit nebo úplně vytlačit kamiony z vaší obce, jaké máte možnosti?

Antonín LÍZNER, starosta Příšovic na Liberecku:
Já bych jenom se vrátil k prohlášení pana náměstka, prosím pěkně, jedná se o to, že nám vede rychlostní komunikace R 10 přímo o katastru a jezdí nám kolony polských kamionů z Harrachova přes vesnici, ty nejezdí po rychlostní komunikaci R 10, ale ...

Jan BUMBA, moderátor:
A co s tím, co s tím ... můžete vůbec dělat, byť jste starostou.

Antonín LÍZNER, starosta Příšovic na Liberecku:
V podstatě s tím nemůžeme dělat nic. Snažili jsme se získat povolení pro omezení tonáže na vjezd do obce, to nebylo možný, protože komunikace 610 je stanovena jako objízdná trasa pro rychlostní komunikaci R 10, takže tam to průchozí nebylo. Snažili jsme se zjistit, jestli mostky, přes které tato komunikace vede, kupříkladu nejsou technicky vhodné pro provoz takových těžkých vozidel, bohužel k naší lítosti ty mostky pro to únosné jsou, takže ani tudy nám cesta nevedla. A nezbývá nám nic jiného, než bohužel trpně přihlížet na to, jak za okny rodinných domů projíždějí mnohatunová vozidla a domy tiše úpí a silnice se probíhá.

Jan BUMBA, moderátor:
Pojďme, prosím, teď kousíček dál, je nějaká alternativa ke kamionové dopravě, mohlo by se zboží ve větší míře přepravovat po železnici a třeba na základě nějakého státního zásahu, pane Kaasi?

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
Tak určitě by se zboží mohlo přepravovat po železnici, je to otázka konkurenceschopnosti železnice a možná, možná právě zpoplatnění i těch ostatních komunikací, ale nicméně k těm příkladům, které byly uváděny, třeba Rudná u Prahy, si musíme uvědomit, že okruh kolem Prahy stále není dobudován a právě ten, ta časová, to časové zdržení, které nastává v současné době v Praze na Jižní spojce, tak ty kamiony nutí, aby hledaly jinou cestu, protože samozřejmě zdržení tři hodiny nebo možná i více v Praze pro ně není přijatelné, ve chvíli, kdy bude dobudován pruh, tak předpokládám, že toto se určitě změní a ...

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte, pane náměstku, že vám skáču do řeči, ale, prosím, zpátky k té železnici, snaží se nebo bude se snažit ministerstvo dopravy nějak, nějak působit, aby se více zboží v České republice přepravovalo po železnici?

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
Ministerstvo se snaží, první kroky jsou vybudování logistických center a jejich podpora tak, aby docházelo k rozložení nákladů mezi železniční a silniční dopravou, aby po silnici byly dopravovány náklady na ty bližší vzdálenosti, po železnici na ty delší, delší vzdálenosti.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Přibyle, prosím, ještě velmi stručně, podle vás je právě železnice ta alternativa, ke které by se mělo směřovat?

Pavel PŘIBYL, člen rady Dopravní federace, Hnutí Duha:
V podmínkách České republiky samozřejmě, nejde to udělat, jak mávnutím kouzelného proutku ze dne na den, nicméně samozřejmě to mýtné by měl být nějaký ekonomický nástroj, který bude generovat nějaký zisk, který nebude natolik symbolický jako dnes, řádově jednotky miliard ...

Jan BUMBA, moderátor:
A mýtné by mělo donutit přepravce, aby přepravovali vlakem?

Pavel PŘIBYL, člen rady Dopravní federace, Hnutí Duha:
Samozřejmě by měl být nějaký trend postupného nárůstu těch mýtných poplatků tak, aby ta motivace překládat ty náklady na železnici byla výraznější. Zase dá se tu vzít inspirace ze zemí, například ve Švýcarsku je zpoplatněná celá síť a výnosy z toho dvě třetiny jdou do železnice, třetinu dostávají kantony na to, aby si vedly údržbu silnic.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, všem děkujeme za rozhovor. Děkujeme za účast v debatě. Pavel Přibyl z Hnutí Duha. Tomáš Kaas, náměstek ministra dopravy. A Antonín Lízner, starosta Příšovic na Liberecku. Ještě jednou díky. 18 hodin 57 a půl minuty, takové byly Ozvěny dne.