Ozvěny dne 1. září 2009

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Rozhodnutím Ústavního soudu je ohrožen termín říjnových parlamentních voleb. To podle právníka Vladimíra Balaše může znamenat.

Vladimír BALAŠ, právník:
Tím by se musel stanovit jiný termín pro nové volby, ale nikoli na základě zkráceného volebního období ústavním zákonem, ale postupem, který ta ústava předvídá zcela standardně.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Letecká společnost SkyEurope zkrachovala, do problému dostala tisíce lidí, kteří marně hledali náhradní spojení.

osoba:
Informujete se sami, tady tohle vám tady dají, dělejte, co umíte.

osoba:
Našli jste tam nějaký ten svůj let?

osoba:
No, do Říma.

osoba:
Tisíce lidí a měli jenom 6 míst volných.

osoba:
Hrozný.

Jan BUMBA, moderátor:
Světový státníci si v polském Gdaňsku připomněli 70 let od vypuknutí 2. světové války. Byl mezi nimi i premiér hostící země Donald Tusk.

Donald TUSK, polský premiér:
Různý výklad historie je možný, ale nesmíme využívat dějiny proti někomu jinému. Historie a pravda o událostech by měla být základem pro mír.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Počasí, zítra bude oblačno, přechodně polojasno, teploty vystoupí až na 27 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Renata Kropáčková a Jan Bumba.

Předčasné volby jsou ohroženy

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny možná nebudou v termínu, který vyhlásil prezident Václav Klaus. Ústavní soud dnes totiž odložil na neurčito vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o jejich vyhlášení. Rozhodl tak na základě stížnosti poslance Miloše Melčáka proti zákonu o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny a rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb. Věcným obsahem stížnosti se soud bude teprve zabývat. Jeho dnešní rozhodnutí bylo ale podle zástupce generálního sekretáře Ústavního soudu Vlastimila Göttingera jediným možným řešením. Stížnost totiž Melčák podal teprve minulý týden. Možnost změny termínu voleb zmiňuje i právník Vladimír Balaš.

Vladimír BALAŠ, právník:
Ano, je to možné, že by se musel stanovit jiný termín pro nové volby. Ale je ještě několik dalších možností, možná, že by musel dokonce na základě rozhodnutí Ústavního soudu doběhnout do funkční období za předpokladu, že by se nevyužily jiné ústavní cesty k tomu, aby se třeba vyslovila nedůvěra vládě a musely by se ty volby vypsat přece jenom dříve, ale nikoli na základě zkráceného volebního období ústavním zákonem, ale postupem, který ta ústava předvídá zcela standardně.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Podle informací, které se Českému rozhlasu podařilo získat, ústavní stížnost sepisoval Miloši Melčákovi advokát Jan Kalvoda, bývalý ministr spravedlnosti za někdejší Občanskou demokratickou alianci.

Vedení ODS projednává stanovisko Ústavního soudu

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Vedení ODS právě v těchto chvílích projednává stanovisko Ústavního soudu. Mluvčí ODS Martin Kupka ve vyjádření pro Radiožurnál označil rozhodnutí soudu za nezodpovědné, které může mít dalekosáhlé následky.

Martin KUPKA, mluvčí ODS:
Občanská demokratická strana pokládá toto rozhodnutí za neodpovědný krok, který může mít zásadní negativní dopad nejen na politický vývoj v zemi, ale i na prohloubení hospodářské krize. Je také zarážející, že formulace dnešního rozhodnutí Ústavního soudu je podle právníků nejasná, nesrozumitelná a nedává jasnou perspektivu.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek vyzval Ústavní soud, by co nejrychleji situaci vyjasnil. Vyzval zároveň ostatní politické strany, aby hledaly s ODS řešení. Podle mluvčího Kupky ODS pokračuje ve své předvolební kampani.

Zdeněk Škromach věří, že volby budou

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach řekl České televizi, že věří, že se volby přesto uskuteční 9. a 10. října.

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/:
Myslím si, že ani Ústavní soud si nedovolí prostě v této situaci rozhodnout jinak než tak, že volby toho 9. a 10. budou, chápu, že mediálně je to hrozně zajímavé, ale na druhé straně myslím si, že i ústavní soudci mají normální selský rozum a že celá ta věc tak, jak rychle začala, tak rychle skončí.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Podrobněji se budeme tomuto tématu věnovat v dnešním Radiofóru.

Aerolinky SkyEurope zkrachovaly

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Aerolinky SkyEurope zkrachovaly. K zemi je stáhly vysoké dluhy, kvůli kterým jim odmítlo poskytovat služby i Letiště Praha. Byly na něm druhou největší leteckou společností.

Jaroslav SKALICKÝ, redaktor:
Přepážky SkyEurope na pražském letišti zůstaly zavřené. Cestující našli jen stručné vývěsky s webovou adresou a věčně obsazeným telefonním číslem.

osoba:
Náš let do Říma zrušili, nikdo nás neinformoval ani neřekl ,co máme dělat. Volali jsme na infolinku, ale tam to nikdo nebere. Je to opravdová noční můra, zničilo nám to dovolenou.

Jaroslav SKALICKÝ, redaktor:
O cestujících, kteří letěli se SkyEurope v rámci zájezdu, se postarají cestovní kanceláře. Pasažéři, kteří si koupili sami letenku a zůstali v cizině, si musí cestu domů zajistit a zaplatit sami. Konkurenční společnosti jim nabízejí náhradní letenky za doplatek 25 až 50 eur.

Jan ŠTILEC, ředitel agentury Fly United:
Pokud to letadlo je volné, tak doplňuje cestující, kteří mají platnou letenku od SkyEurope, kteří se dostali do této nezáviděníhodné situace.

Jaroslav SKALICKÝ, redaktor:
Upřesňuj ředitel agentury Fly United Jan Štilec. Zaplacenou neuskutečněnou službu mohou lidé reklamovat, pokud SkyEurope peníze ve stanoveném termínu nevrátí, přijde na řadu soud. Šance na úspěch je ale malá. Jaroslav Skalický, Radiožurnál.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Cestující SkyEurope zůstali dnes ráno například také na pařížském letišti Orly. Lety do Prahy a Bratislavy společnost zrušila a tak museli hledat jiné spojení, anebo se vydat na cestu autobusem.

Jan ŠMÍD, redaktor:
Na letišti Orly se dnes ráno cestující letící do Prahy a Bratislavy dozvěděli, že lety SkyEurope jsou zrušeny a snažili se najít řešení.

osoba:
Musíme se dostat do Prahy nějak.

Jan ŠMÍD, redaktor:
Mnohé z nich překvapilo, že nebyli o zrušení letu informováni dříve.

mladík, Spojené státy:
Podivné je na tom to, že jsem telefonoval společnosti ještě dnes ráno, zdali je všechno v pořádku a oni mi řekli, že ano. Pak sem přijedu a všechno je zrušeno. Právě tomu nerozumím. Budu se snažit najít způsob, jak se odtud dostat.

Jan ŠMÍD, redaktor:
Říká tento mladík ze Spojených států. Z pařížského letiště Orly Jan Šmíd, Český rozhlas.

Piloti ČSA odmítli dodatek ke kolektivní smlouvě

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Piloti ČSA odmítli dodatek ke kolektivní smlouvě, který jim předložilo vedení společnosti. Mimo jiné v něm navrhlo pro piloty snížení platů o 30 procent výměnou za odchod současného managementu v čele s Radomírem Lašákem. Piloti jsou podle šéfa jejich sdružení CZALPA Filipa Gaspara připraveni k ústupkům, jednat ale chtějí s vlastníkem firmy a nikoli s managementem. Jeho návrh prý vede ke snížení bezpečnosti provozu.

Filip GASPAR, šéf sdružení CZALPA:
Součástí toho návrhu je zrušení limitů týkajících se doby služby doby letu a to už je věc, která se přímo dotýká bezpečnosti a my nemůžeme platit bezpečností za odchod managementu, takže tohle to je důvod, proč my odmítáme to jednání a budí to v nás dojem, že management přímo takto navrhl ten dodatek, aby to pro nás bylo nepřijatelné, abychom my to odmítli.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
K tématu se vrátíme i v dnešním Radiofóru.

Stát hospodařil ke konci srpna se schodkem 90 miliard korun

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Stát hospodařil ke konci srpna se schodkem 90 miliard korun. To je nejhorší výsledek od roku 1993. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na poklesu se podílel hlavně výpadek daŇových příjmů. Například od firem stát vybral o 35 procent méně peněz než loni. Analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš odhaduje, že celkový letošní deficit rozpočtu stoupne kvůli dopadům recese na 180 miliard korun.

Jan BUREŠ, analytik Poštovní spořitelny:
Hospodaření státu se pravděpodobně bude v dalších měsících dále zhoršovat. Na vině je samozřejmě hospodářská krize, která na jedné straně sráží především daňové příjmy jako daň z příjmu právnických osob, na straně druhé nechává výdaje buďto stabilní, anebo mírně rostou jako v případě penzí, anebo v případě dávek nezaměstnanosti dochází k dramatičtějším nárůstům.

Romská rodina z Vítkova našla nový domov

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Romská rodina z Vítkova, která se stala obětí žhářského útoku pravicových radikálů, našla nový domov. Těžce popálené dvouletá Natálka zůstává v nemocnici s matkou, další příbuzní jsou v provizorní ubytovně. Po týdnech se jim podařilo pořídit z peněz dárců starší rodinný domek, který ještě musí opravit. Jak řekl otec rodiny Pavel Kudrik, místo nového bydliště ale neupřesní, protože mají strach ze msty kompliců útočníků. K nastěhován se už ale těší. Životní podmínky v ubytovně jsou nedostatečné.

Pavel KUDRIK, otec rodiny:
Je to příjemný pocit, skvělý pocit, jsme rádi po tady té stránce jako, že se to nakonec podařilo. To já nevím, jestli by to druhý člověk tady vydržel v té ubytovně. Tak je to tady maličké, že, děti teďka začaly chodit do školy, že nemají pořádně kde psát úkoly, není pořádně kde složit věci, tady nejsou skříňky, jsou tady tyhle ty plechové, že, ale do toho neposkládáte věci.

Gdaňsk si připomněl začátek 2. světové války

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
V Gdaňsku na Westerplatte si dnes celý svět připomínal 70. výročí začátku 2. světové války. Čekalo se hlavně na projevy politiků. Co v nich zaznělo, to už se ptám našeho zpravodaje Petra Vavroušky, který je přímo na Westerplatte.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Dobrý večer. Často dnes tady na Westerplatte zněla slova o důvěře a společných hodnotách. Například polský prezident Lech Kaczynski mluvil o poučení se z války, o pravdě, která ale může být bolestná, o doznání se k vlastním hříchům. Polský premiér Tusk ho doplnil slovy: "Všichni jsme přesvědčeni o tom, že i dnešní vzpomínka na krutosti a běsnění je nejúčinnějším štítem, který nás chrání před vypuknutím další války." A velmi očekávaná byla i řeč premiéra Vladimira Putina. Ten řekl, že cynické zkreslování historie není možné, je potřeba uznat chyby a jeho země ještě v době Sovětského svazu například odsoudila podpis paktu Ribbentropem, teď je podle Putina řada na dalších státech, aby odsoudily podobné smlouvy a dokumenty, které měly před válkou uchlácholit nacisty, měl například na mysli Mnichovskou dohodu a obsazení části Československa. Putin pak dodal, že důkazem smíření jsou dnešní vztahy Německa a Ruska a upřímně si přeje, aby vztahy s Polskem byly zbaveny nánosu minulosti, aby se jen zlepšovaly. Petr Vavrouška, Český rozhlas, Westerplatte.

Protesty proti slovenskému jazykovému zákonu

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
Na Slovensku začal platit jazykový zákon a proti němu v Dunajské Stredě demonstrovalo kolem 4 tisíc lidí. Sporná novela upravuje používání menšinových jazyků ve vztahu ke slovenštině a za porušení stanovuje pokutu až do výše 5 tisíc eur. Nesouhlas s platností jazykového zákona přišel vyjádřit také předseda okresní organizace Slovenskomaďarské koalice v Dunajské Stredě Peter Pazomány.

Peter PAZOMÁNY, předseda okresní organizace Slovenskomaďarské koalice v Dunajské Stredě:
Tato protestní akce je svolaná právě proto na 1. září a na stadion v Dunajské Stredě, abychom veřejnost upozornili na to, že vznikl zákon, který nebude ničemu sloužit, ale může sloužit jedině tomu, aby zvyšoval napětí mezi lidmi na Slovensku, kteří dosud zatím spokojeně žili vedle sebe nejen nyní, ale už tisíce let.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
A proti jazykovému zákonu na Slovensku se bouří také na severu Maďarska, ale i v Budapešti. Na místě byl i spolupracovník Radiožurnálu Gregor Martin Papuczek. Hezký večer.

Gregor Martin PAPUCZEK, spolupracovník Radiožurnálu:
Dobrý večer přeji i do Prahy. No, takový potlesk, který dostal slovenský velvyslanec v Budapešti Petr Weiss určitě nedostal žádný představitel Slovenska na podobné demonstraci. Zasloužil si to tím, že osobně převzal petici demonstrantů, který i touto formou žádali slovenský jazykový zákon zrušit. Celou akci organizovalo fórum občanské soudružnosti, je to sdružení pravicově orientovaných spolků. Nyní ostře kritizovali jazykový zákon, přičemž projevili poměrně značnou neznalost této normy. Před budovou slovenské ambasády v Budapešti se sešlo asi 600, 700 lidí, demonstrace se právě rozešla. Nic mimořádného se nestalo, policie akci jen z dálky sledovala. Extrémně pravicová strana Hnutí za lepší Maďarsko zase polovičními blokádami některých cest vedoucích k hraničním přechodům protestovalo také proti jazykovému zákonu. Tolik z Budapešti pro Radiožurnál Gregor Martin Papuczek.

Z Prahy vyjel historický vlak Winton Train

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka:
360 kilometrů z bezmála 1300 dnes ukrojí ze své plánované trasy historický vlak Winton Train. Vyjel ráno z Hlavního nádraží v Praze a v pátek dorazí do Londýna jede po stopách vlakových transportů, které v roce 1939 organizoval britský úředník Nicholas Winton. Díky němu se před válkou zachránilo skoro 700 československých dětí.

Vojtěch BERGER, redaktor:
První oficiální zastávkou vlaku je sice až bavorský Norimberk, ještě na české straně ale historický vlka několikrát doplňoval vodu a všude, kde zastavil, budil obrovskou pozornost. Ve vlaku cestuje víc než 20 takzvaných Wintonových dětí, tedy těch, které Nicholas Winton zachránil před holocaustem. Historická souprava má být co nejvěrnější kopií 70 let starého vlaku dobové vagóny posbírali organizátoři v několika evropských zemích od Maďarska po Německo. V pátek na londýnském nádraží Liverpool Station přivítá posádku vlaku sám Sir Nicholas Winton. Vojtěch Berger, Radiožurnál, Winton Train.