Ozvěny dne 1. dubna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Mirek Topolánek odchází z čela ODS. Na křeslo předsedy rezignuje 12. dubna.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda strany /ODS/:
Všechny mé kroky směřují a budou směřovat k tomu, aby stranu vedl dnešní volební lídr Petr Nečas.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Mezinárodní měnový fond si od nás půjčí 26 miliardy, sbírá tak prostředky pro země, které se dostanou do finančních problémů. Analytik Petr Zahradník k tomu dodává:

Petr ZAHRADNÍK, analytik:
Dobrá zpráva je to, že máme na to, abychom svým skromným dílem pomohli.

Jan BUMBA, moderátor:
Ruská zpravodajská služba prý zná viníky útoků v Moskvě a v Dagestánu, tvrdí to šéf FSB Alexander Bortnikov.

Alexander BORTNIKOV, šéf FSB:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pátek bude polojasný až oblačný s přeháňkami, denní teploty 7 až 11 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Štěpánka Čechová a Jan Bumba.

Mirek Topolánek odchází z čela ODS

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
ODS fakticky vede místopředseda a volební lídr Petr Nečas. Mirek Topolánek mu předal pravomoci související s výkonem funkce předsedy. Topolánek oficiálně odstoupí 12. dubna. Tento postup odsouhlasilo stranické grémium.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Strana bude pro voliče přehlednější a napětí uvnitř ODS se zklidní. Tak hodnotí členové grémia situaci, kdy pravomoci předsedy převzal volební lídr Petr Nečas.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda strany /ODS/:
Myslím si, že to je řešení velmi korektní, které dává Petru Nečasovi to, co mít musí, to je jednoznačnost, která mu dává pravomoci jako předsedovi i jako volebnímu lídrovi.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Řekl po jednání grémia Mirek Topolánek, předsedou zůstává do 12. dubna, kdy by měl na jednání výkonné rady rezignovat. A vedením pověřit volebního lídra Petra Nečase. Z pohledu stranických stanov by měl po předsedovi ODS vést stranu 1. místopředseda David Vodrážka. Podle Nečase by tak ale dvojkolejnost rozhodování nevyřešily.

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Není to /nesrozumitelné/ něco obejít, je to rozumný krok, který mimochodem velmi zřetelně a velmi jasně podpořil i pan 1. místopředseda Vodrážka.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Václava Vařeková, Radiožurnál.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Změnu ve vedení ODS sledovali i političtí soupeři. Podle většiny z nich ODS zůstane i pod vedením Petra Nečase stejná.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Nečas místo Topolánka? Žádná změna, myslí si místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda ČSSD:
Pan Nečas byl pravou rukou Mirka Topolánka. Já mám obavu, že se příliš mnoho z přístupu ODS jako takové nezlepší.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Šéf lidovců Cyril Svoboda zase vnímá výměnu v čele ODS jako začátek očisty od lidí, kteří prý dělají politiku jako byznys. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek vidí rezignaci Mirka Topolánka jako maximum možného.

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda /TOP 09/:
Respektuji jeho rozhodnutí jako výraz odpovědnosti vůči tomu, co mu ve vlastní straně udělali.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Podle zelených jde o změnu kosmetickou. Komunisté prý změnu na špičce ODS neřeší vůbec. Věra Masopustová, Radiožurnál.

Personální obsazení vlády

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Personální obsazení vlády. To je jeden z hlavních bodů dnešního jednání premiéra Jana Fischera z ODS a ČSSD. Zástupci obou stran Fischer pozval do Strakovy akademie poté, co vládu opustili všichni ministři zelených. Rozhodnout by se mělo také o tom, kdo převezme po Michaelu Kocábovi agendu lidských práv. Zelení ukončili podporu kabinetu, když premiér na post ministra životního prostředí dosadil ministra zemědělství Jakuba Šebestu, kterého do vlády nominovala ČSSD.

Veronika MALÁ:
Premiér Jan Fischer si od schůzky slibuje, že situace kolem vlády se uklidní. Se stejným cílem jde do Strakovy akademie i volební lídr ODS Petr Nečas.

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Já bych byl velmi rád, kdybychom nalezli dnes řešení a ta situace se zklidnila.

Veronika MALÁ:
Podle ODS by měla být síla stran podporujících kabinet vyrovnaná. Podle některých občanských demokratů by navíc strana měla obsadit i resort životního prostředí. Současný formát, kdy ministerstvo životního prostředí vede šéf resortu zemědělství a agendu lidských práv by případně vedl přímo premiér, tak ten vyhovuje předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Já si myslím, že by to bylo řízení, které považuji osobně za racionální.

Veronika MALÁ:
Veronika Malá, Radiožurnál.

Mezinárodní měnový fond si od nás půjčí 26 miliard

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Česká národní banka půjčí Mezinárodnímu měnovému fondu až jednu miliardu a 30 milionů eur. To je v přepočtu něco přes 26 miliard korun. Dohodu o tom podepsaly obě instituce ve středu. Půjčka je vratná a je úročena kolem jednoho procenta. Jde o součást mnohonásobně vyšší částky, kterou fondu loni přislíbila Evropská unie, aby měl dostatek prostředků na půjčky zemím, které se dostaly do finančních potíží. Celkem by Unie mohla fondu půjčit 75 miliard eur. Podíl České republiky je sice malý, ale vypovídá o tom, že naše ekonomika nepotřebuje pomoc a je dost silná na to, aby pomáhala jiným. Oceňuje to Petr Zahradník z České spořitelny.

Petr ZAHRADNÍK, analytik České spořitelny:
Ten závazek vzešel z loňského jednání Evropské unie a skupiny G20. A Česká republika se svým skromným dílem, který představuje zhruba jedno procento té celkové sumy, na tomto podílí.

Jiří Pernes svůj první pracovní den zahájil personálními změnami ve vedení instituce

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Pernes svůj první pracovní den zahájil personálním změnami ve vedení instituce. Z funkce odvolal ředitele odboru informatiky a ředitele kanceláře ústavu. O své pozice přišli i dva náměstci. Pernes tvrdí, že chce mít kolem sebe své vlastní lidi.

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Zatím mohu říct, že na místo ředitelky kanceláře nastoupí magistra Iva Vojtková, která byla doposud v ústavu zaměstnána. A na místo prvního náměstka ředitele ústavu nastoupil doktor Jaromír Kaluz.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Miroslav Lehký, který do dnešního dne zastával funkci prvního náměstka, tvrdí, že ho Pernesovo rozhodnutí nepřekvapilo.

Miroslav LEHKÝ:
Když byl odvolán pan doktor Žáček za těch okolností, jakých byl, respektive donucen k rezignaci pod tlakem, já si myslím, že ty změny budou v určité míře ještě pokračovat, hlavně si myslím, že bude změněno celkové směřování ústavu.

Ruští vyšetřovatelé prý znají totožnost útočníků z Moskvy i Dagestánu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ruští vyšetřovatelé znají totožnost strůjců pumových útoků v Moskvě a v jihoruském Dagestánu, tvrdí to šéf ruské zpravodajské služby FSB Alexander Bortnikov. Policie už podle něj zadržela několik podezřelých. Při atentátech v Moskvě v pondělí zahynulo 39 lidí, dalších 12 pak včera ve městě Kizljar.

Lenka KABRHELOVÁ:
Podle šéfa ruské FSB Alexandera Bortnikova policie vyslýchá několik zadržených. Vyšetřování prý také potvrdilo, že za útoky stojí radikální skupiny operující v regionu Severního Kavkazu. Ruská agentura Ria Novosti mezitím s odvoláním na zdroje v bezpečnostních silách uvedla, že sebevražedná atentátnice, která odpálila bombu na moskevské stanici Park kultury, pocházela z Dagestánu. Právě tam dnes na neohlášenou návštěvu odletěl ruský prezident Dmitrij Medveděv. V Machačkale vyzval k přitvrzení protiteroristických opatření a také těsnějším vztahům a posílení autority místních islámských lídrů. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Baracka Obamu za týden v Praze čekají setkání s několika premiéry a prezidenty evropských zemí

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Baracka Obamu za týden v Praze čekají setkání s několika premiéry a prezidenty evropských zemí. Americký prezident přijede do české metropole podepsat se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem novou smlouvu o jaderném odzbrojení. Evropské státníky zvou na setkání se svým prezidentem Američané. Účast už potvrdili premiéři Maďarska a Polska, rumunský prezident a v rezidenci amerického velvyslance by se měli objevit také zástupci Slovenska, Bulharska, Slovinska, Chorvatska a pobaltských států.

Při železničním neštěstí na východě Slovenska zemřeli tři lidé

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Při železničním neštěstí na východě Slovenska zemřeli tři lidé. Stalo se to ve Spišské Nové Vsi. Do osobního vlaku zezadu narazila lokomotiva. Na další podrobnosti se teď aktuálně ptáme na Slovensko Vojtěcha Bergera, který celou situaci sleduje. Dobrý podvečer.

Vojtěch BERGER:
Dobrý den. Stále platí bilance nehody, 3 mrtví, 20 zraněných, jeden člověk bojuje v košické nemocnici o život. Co se týká příčin nehody, lokomotiva, která narazila do osobního vlaku, jela podle všeho na zkušební jízdu právě po opravě depa, jenže v klíčový okamžik se porouchalo zrovna to, co technici v depu opravovali, a sice brzda, tak právě proto lokomotiva, která z neznámých příčin vjela na stejnou kolej, kde stál i ten osobní vlak, nemohla nejenom zastavit, ale navíc prý začala i nekontrolovatelně zrychlovat. Železniční společnost teď všechno vyšetřuje a začíná taky řešit otázku odškodnění obětí. Vojtěch Berger, Radiožurnál, Bratislava.

Polská policie kvůli záhadné smrti chlapce obejde desetitisíce rodin

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Polská policie startuje kvůli záhadné smrti chlapce dosud nejrozsáhlejší pátrání. Ani po dvou týdnech se totiž nepodařilo zjistit totožnost zhruba tříletého chlapce, jehož tělo se našlo v rybníce poblíž polského Těšína.

Petr VAVROUŠKA:
Nepomohlo zveřejnění fotografií dítěte na Internetu ani v hlavních televizních zprávách. Policie proto rozjíždí největší pátrací akci v historii Polska. Policisté, hasiči a sociální pracovníci obejdou ve Slezsku téměř 50 tisíc rodin, které mají dítě ve věku mrtvého chlapce. Polská policie poprosila o pomoc také kolegy v Moravskoslezském kraji, ale zdá se, že u nás nikdo takové dítě nepohřešuje. Pokud se pomocí akce na jihu Polska nepodaří najít rodiče nalezeného chlapce, rozšíří se pátrání po celé zemi. Policisté, kteří přiznávají, že se s podobným případem ještě nesetkali, by tak museli kontaktovat sta tisíce rodin. Petr Vavrouška, Český rozhlas, Varšava.

Na plzeňské právnické fakultě se začínají odebírat první tituly

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Na plzeňské právnické fakultě se začínají odebírat první tituly, pět takzvaných velkých doktorátů. S majiteli těchto sporně získaných titulů bude zahájeno správní řízení. V příštím týdnu pak na rektorát přijde dalších 9 návrhů na odebrání bakalářských titulů a následovat budou i tituly magisterské. Návrhy vyplynuly z výsledků hloubkové kontroly rektorské komise, ta se přitom snažila popsat konkrétní případy a mechanismy, aby bylo možné postihnout i ty, kteří získávání takových titulů umožnili.

Velmi vzácný meteorit objevili vědci na Slovensku

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Velmi vzácný meteorit objevili vědci na Slovensku. K jeho nalezení významně přispěli i čeští odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd. Meteorit zazářil nad Košicemi už koncem února. Se zveřejním jeho nálezu ale slovenští astronomové čekali až do včerejška proto, aby měli dostatek času k nalezení všech úlomků a nedali tak vyzrazením místa dopadu šanci spekulantům. Meteor Košice je totiž jedním ze vzácné rodiny meteoritů, který má svůj rodokmen. Co to znamená, to už vysvětluje Jakub Haloda z geologické služby, který úlomky vzácného meteoritu analyzoval.

Jakub HALODA, geologická služba:
Je to teprve 14 meteorit, který byl nalezen, jehož pád byl pozorován a u kterého se podařilo tedy spočítat, z kterých částí sluneční soustavy pochází. Podařilo se najít celkem zatím tedy 64 kusů tohoto meteoritu, z nichž největší měl něco přes 2 kilogramy. Vědecká hodnota toho meteoritu je ohromná, dalo by se říci téměř nevyčíslitelná.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A jaká jsou témata následujících minut? V jaké atmosféře se s občanskými demokraty rozloučil Mirek Topolánek. A proč hned po nástupu odvolal nový šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Pernes několik členů vedení.

V jaké atmosféře se s občanskými demokraty rozloučil Mirek Topolánek

Jan BUMBA, moderátor:
Dnešní ranní jednání vrcholných představitelů ODS ukončilo dohady o tom, jak to bude dál s Mirkem Topolánkem. Bývalý premiér oznámil, že složí funkci předsedy 12. dubna po zasedání výkonné rady. Jeho pravomoce přebírá už ode dneška volební lídr strany Petr Nečas. Na lince je 1. místopředseda ODS David Vodrážka. Dobrý den.

David VODRÁŽKA, 1. místopředseda strany /ODS/:
Hezký podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vodrážko, jaký byl odchod Mirka Topolánka z dnešního grémia, klidný, bez jakýchkoliv emocí?

David VODRÁŽKA, 1. místopředseda strany /ODS/:
Tak asi bych lhal, kdybych říkal, že byl úplně bez emocí. Ono pokaždé, když končí nějaká etapa a nastal odchod, který nebyl úplně, řekl bych, standardní a dobrovolný, tak určitě nějaké emoce byly. Ale já myslím, že je to přirozené a pochopitelné.

Jan BUMBA, moderátor:
Nezachovala se přece jen ODS k Mirkovi Topolánkovi trochu macešsky, jako lídr přece vyhrál několikery volby?

David VODRÁŽKA, 1. místopředseda strany /ODS/:
Víte, to je zvláštní, samozřejmě ta situace je nepříjemná, na druhou stranu těch věcí, které se naeskalovaly, bylo už tolik, že i v členské základně to opravdu, řekněme, bublalo a ty poslední výroky pro časopis LUI byly jenom jakýmsi spouštěcím mechanismem. Já bych to nehodnotil, jestli je to macešské nebo není, politika není o spravedlnosti a je to samozřejmě k Mirku Topolánkovi jako takovému nespravedlivé, protože byl 8 let předsedou, udělal spoustu dobrých věcí, ale bohužel takto to někdy v politice chodí, je to o virtuální realitě, o světě médií a podobně.

Jan BUMBA, moderátor:
Ještě, když se zeptám na tu atmosféru, Mirek Topolánek tedy za sebou nepráskl dveřmi, takříkajíc?

David VODRÁŽKA, 1. místopředseda strany /ODS/:
Ne, tak to určitě ne. My jsme se, my jsme se opravdu dohodli, to jednání grémia bylo poměrně krátké, poté, co jsme absolvovali minulý týden dvanáctihodinové jednání grémia, poté poměrně dlouhou výkonnou radu, tak toto byla záležitost, která nezastírám, byla již nějakým způsobem předjednána, aby ten přechod byl opravdu kultivovaný a řekněme, aby, aby Občanská demokratická strana tím utrpěla co možná nejméně, abychom se mohli soustředit na volby, které máme ambici opravdu vyhrát.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vodrážko, jak to, že ODS nepovedete vy, jako první místopředseda?

David VODRÁŽKA, 1. místopředseda strany /ODS/:
To byla také ta dohoda, kterou jsme učinili, ono na jedné straně jsme říkali, že by nebylo dobré, aby byla jakási dvojkolejnost, to znamená, že by stranu vedl Mirek Topolánek a volebním lídrem byl Petr Nečas. Ale to samé platí i na druhou stranu. Ono by také nebylo dobré zejména pro voliče navenek, aby vedl do kongresu stranu první místopředseda a volebním lídrem byl Petr Nečas, a proto já ...

Jan BUMBA, moderátor:
A proč nejste tedy i volebním lídrem?

David VODRÁŽKA, 1. místopředseda strany /ODS/:
Já jsem nechtěl být volebním lídrem, já uznávám, že Petr Nečas je 20 let zkušeným politikem, který odvedl spoustu práce v Poslanecké sněmovně a myslím si, že jako volební lídr může být pro Občanskou demokratickou stranu přínosnější než já. A já se to nestydím přiznat, protože myslím si, že je potřeba udělat týmovou práci a nehrát ty věci pouze na sebe, protože teď je potřeba prostě zapnout a snažit, aby jsme jako "odeeska" vyhráli.

Jan BUMBA, moderátor:
Nového předsedu může zvolit jen kongres. Kdy by podle vašeho soudu měl být?

David VODRÁŽKA, 1. místopředseda strany /ODS/:
Víte, to je těžké určovat, ne, že bych se chtěl z toho vykrucovat, ale bude to záviset na volebním výsledku. Pokud bude volební výsledek dobrý, tak si umím představit, že může být kongres v tom řádném termínu, to znamená, někdy na podzim. Samozřejmě pokud volební výsledek dobrý nebude, tak si myslím, že kongres bude vzápětí po volbách a bude se volit celé nové vedení.

Jan BUMBA, moderátor:
A pozice Petra Nečase, co by případného řádného předsedy, také, předpokládám, bude záviset na volebním výsledku?

David VODRÁŽKA, 1. místopředseda strany /ODS/:
Přesně tak, samozřejmě, funkce volebního lídra, který zároveň, řekněme, dostává k dispozici to, aby mohl vést Občanskou demokratickou stranu, tak to není pouze o, řekněme, "výhodách", ale je to taky o velké zodpovědnosti a samozřejmě i o potom následném, řekněme, spojení své osoby s tím volebním výsledkem.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor. 1. místopředseda ODS David Vodrážka. Na shledanou.

David VODRÁŽKA, 1. místopředseda strany /ODS/:
Děkuji, přeji krásné Velikonoce, na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Poslouchal ho i Milan Znoj z Politologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Dobrý den i vám.

Milan ZNOJ, Politologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Znoji, dá se říct, že pozice Mirka Topolánka už byla opravdu neudržitelná, že bylo jen otázkou času, kdy složí funkci?

Milan ZNOJ, Politologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy:
No, myslím, že opravdu čas nazrál a těch, řekněme, průšvihů, anebo nejasností a přeřeknutí a prostořekosti se nakupilo tolik, že zřejmě ve vedení ODS už došli k závěru, že nemají naději vyhrát volby, uspět ve volbách a báli se, co může nastat, takže jaksi zatáhli za brzdu na poslední chvíli, byť se mi zdá, že to opravdu pět minut po dvanácté.

Jan BUMBA, moderátor:
Je to opravdu pět minut po dvanácté, není to tedy, není tedy čas, kdy by ještě mohli občanští demokraté do voleb stihnout přesvědčit voliče, že nejsou rozklíženou stranou?

Milan ZNOJ, Politologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy:
Tak samozřejmě Petr Nečas má jisté přednosti, může vystupovat jako muž programových zásad, diskutovat věcně, ale přeci jenom ty volební preference jsou dlouhodobější záležitostí, občané už mají své preference poměrně, jsou hodně rozhodnuti a mění je na poslední chvíli, takže je to spíš riziko, že se ho rozvolnění, protože samozřejmě každá taková výměna vůdce politického je rizikem, takže nejasnosti se mohou vloudit do toho povědomí občanů a Petr Nečas to musí napravit. Já myslím, že minusy a plusy se sečtou a k žádným velkým nějakým pohybům nedojde, byť samozřejmě se může stát, že Petr Nečas přitáhne některé voliče, co na poslední chvíli odešli k "topce" nebo podobně, ale to se těžko dá odhadnout a přeci jenom, jak říkám, do voleb je hrozně krátká doba, 12. dubna, protože zase už jenom měsíc před volbami, takže možná to občané ani nezaregistrují.

Jan BUMBA, moderátor:
My teď určitě od občanských demokratů uslyšíme, jak si všechno vyřešili, ale máme věřit tomu, že když odešel na jedné straně energický, na druhé straně kontroverzní předseda, strana má všechny své vnitřní problémy vyřešeny?

Milan ZNOJ, Politologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy:
No, tak to určitě nemá, samozřejmě Petr Nečas je muž, který v těžké situaci se chopil kormidla, myslím, že když ten výsledek bude relativně solidní, tak má i možná dobrá šance, ale nicméně boj o nástupnický v ODS se stejně rozhoří po volbách a ty teze, které tam jsou, nepochybně znovu vyvřou, protože se mluví o těch regionálních vůdcích, kteří byli nespokojeni, zklamaní z těch výsledků minulých komunálních voleb, určitě je tam celá řada věcných problémů, které se budou muset vyřešit a nepochybně se budou řešit kolem voleb předsedy strany.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím už jen pár vět, jak přesvědčivě podle vašeho názoru zatím vystupuje Petr Nečas coby nový lídr?

Milan ZNOJ, Politologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy:
Já myslím, že se hodně snaží, vypadá sebejistě, programově, nenechá se rozptylovat nějakými, nějakými osobními záležitostmi, trošku, myslím, že přepálili, Petr Nečas i ODS, když po tom, co zelení odešli z vlády, tak se uvolnily ty dvě místa, objevily se jisté nejasnosti, takže poměrně razantně nejprve vystoupili, že by je chtěli pro ODS a pak i pan prezident trošku je umravnil a myslím si, že si to Petr Nečas uvědomil a vystupuje velice, myslím, dobře.

Jan BUMBA, moderátor:
Politolog Milan Znoj, děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Milan ZNOJ, Politologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy:
Na shledanou.

Ústav pro studium totalitních režimů prošel změnou ve vedení

Jan BUMBA, moderátor:
Změnou ve vedení dnes prošel i Ústav pro studium totalitních režimů. V jeho čele vystřídal Pavla Žáčka historik Jiří Pernes. Jeho nástup provázely otazníky, které vyvolávají některé pasáže v jeho životopisu nebo okolnosti výběrového řízení, jeho obhájci ale zdůrazňují, že by nový ředitel měl dostat šanci a poukazují mimo jiné na kvality, které prokázal jako odborník na moderní dějiny. Hned první den přitom Jiří Pernes vyvolal jistý rozruch, když z funkce odvolal několik předních úředníků, ředitele kanceláře, dva náměstky a šéfa odboru informatiky. Pana Pernese teď zdravím po telefonu, dobrý den.

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Dobrý den přeju.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane řediteli, proč takový radikální řez hned první den?

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, víte, já pokládám za normální, že každý nový šéf si přivede také nové vedení. A já jsem se potřeboval obklopit lidmi, kterým věřím a na které se mohu spolehnout.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že tomu stávajícímu managementu jste nemohl věřit?

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, podle mého názoru to stávající vedení bylo do značné míry spojeno s různými kauzami a nepříjemnými akcemi, které pověst ústavu velmi poškozovaly a proti kterým já jsem vlastně vystupoval od samého začátku.

Jan BUMBA, moderátor:
Co přesně máte namysli, jaké věci, jaké kauzy?

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, mám namysli především kauzu Kundera, různá skandalizování politických činitelů, jejich účelové odhalování, jejich, jejich minulosti a tak dál.

Jan BUMBA, moderátor:
Nemluvil jste ale, pane řediteli, ještě před nástupem do úřadu o personálním auditu, na jehož základě přikročíte k nějakým změnám?

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Ano, ano, samozřejmě, určitě, to se ale nevylučuje, protože to, že jsem si přivedl své vlastní nové vedení, které pokládám za velmi kvalitní, ještě nevylučuje, že k tomu vlastnímu personálnímu auditu nedojde. Naopak to pokládám za podmínku proto, aby se podařilo zkvalitnit práci celého ústavu.

Jan BUMBA, moderátor:
Možná to někteří pochopili tak, že nejdříve provedete onen audit a až pak budete dělat personální změny?

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, možná ano, ale já jsem radu ústavu hned od samého začátku upozorňoval na to, že se budu muset obklopit lidmi, kterým budu moci důvěřovat, jinak bych stěží mohl tu svoji koncepci naplňovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže rada věděla o tom, že chystáte tuto personální obměnu v nejvyšším vedení?

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Ne, nevím, jestli tuto, ale řekl jsem, že budu muset vyměnit vedení a obklopit se lidmi, kterým důvěřuju.

Jan BUMBA, moderátor:
Máte už nějaké reakce na tento váš krok?

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, nebudete tomu věřit, ale mezi spolupracovníky, mezi novými spolupracovníky jsem se setkal s velkou a docela neskrývanou podporou.

Jan BUMBA, moderátor:
Mezi těmi, které si tam berete s sebou.

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Ne, ne, ne, mezi těmi, já si nevedu nikoho s sebou, ti lidé, kteří dneska stojí v čele ústavu, jsou lidé z ústavu, ti, kteří tam byli už před mým příchodem.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaké další kroky chystáte v nejbližší době?

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
V nejbližší době se chystám právě zadat ten personální a finanční audit a vytvořit podmínky pro to, abychom mohli, mohli ten ústav přetvořit tak, aby lépe plnil ustanovení zákona, čili zkoumat a nestranně hodnotit naši totalitní minulost.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím, ještě konkrétněji, jak posunout koncepci ústavu, co by měl dělat ústav jinak, než za Pavla Žáčka?

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Já si myslím, že by měl především zkvalitnit svojí vědeckou práci, zkvalitnit vědecké výstupy, které, které produkuje, zbavit se izolovanosti a navázat mnohem těsnější spolupráci s vysokými školami, akademickými ústavy a dalšími, dalšími odbornými pracovišti, promiňte.

Jan BUMBA, moderátor:
Nevadí vám, že vaše jmenování prošlo radou jen velice těsně?

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, velice těsně, hlasovali pro mě 4 členové ze 7, je to nadpoloviční většina, samozřejmě to vadí, daleko více by mě těšilo, kdyby pro mě hlasovalo všech 7 nebo 6 členů, ale prostě taková je realita a já věřím tomu, že se mně podaří i ty, kteří hlasovali proti mně, přesvědčit o tom, že svou práci dělám dobře a že, že příště svůj postoj změní třeba.

Jan BUMBA, moderátor:
Vaše jmenování odmítla podepsat předsedkyně rady Naděžda Kavalírová, na protest odstoupili včera dva členové vědecké rady ústavy, jedním z nich je známý spisovatel, diplomat Jiří Gruša. Co tomu říkáte?

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, nemůžu k tomu říkat nic, já bych to vzal postupně. Pan Gruša odstoupil, aniž se třeba jen jednou jednání vědecké rady zúčastnil, nikdy mezi nás nepřišel, nikdy mě neviděl, nikdy se mnou nemluvil, takže nemohu jeho jednání hodnotit jinak, než jako účelové. A proč paní Kavalírová odmítla podepsat to jmenování, na to se budete muset zeptat jí, ona argumentuje mou, mými kontakty se Státní bezpečností, ale nebere v úvahu to, co jsem říkal, že já jsem spolupráci se Státní bezpečností jednoznačně odmítl a to v té době nedokázal každý.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor. Nový ředitel Ústavu studium totalitních režimů Jiří Pernes. Na shledanou.

Jiří PERNES, nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Na shledanou. Na shledanou.

Ústav pro studium totalitních režimů: emoce přetrvávají

Jan BUMBA, moderátor:
Jeho plánům se v poznámce Ozvěn dne věnuje politolog Lukáše Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.

Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie:
Neutuchající ruch kolem Ústavu pro studium totalitních režimů názorně dokládá výhrady kritiků jeho zrodu. Teď už je jasné, že nemělo jít o standardní vědecké pracoviště, nýbrž o hnízdo radikálních účtovatelů s komunistickou érou. Dokonce již vznikla i petiční skupina, která dle svých neskromných slov zastupuje veřejnost a odmítá vystřídání otce zakladatele ústavu žurnalisty Pavla Žáčka historikem Jiřím Pernesem. Z pohledu svého předlistopadového života si oba muži nemají co vyčítat. Jeden se slušně prosadil v Socialistickém svazu mládeže, druhý se nechal uvrtat na Večerní univerzitu marxismuleninismu. Rozdíl je mezi nimi až dnes. Jakmile komunistická vláda odešla, začal Žáček proti ní tvrdě bojovat. Docent Pernes se držel svého kopyta. A kdyby nebyl uznávaným historikem, sotva by byl akceptován jako šéf vědecké rady ústavu. Nyní třímá otěže ředitelské. Při první příležitosti naznačil, že se v Žáčkových šlépějích nevydá. Dnes stihl odvolat dva nejbližší Žáčkovi podřízené a další dvě osoby odpovědné za ekonomiku a informatiku. Co se výstupů ústavu týká, Jiří Pernes nehodlá iniciovat mediální kampaně proti politikům či celebritám. Zasazuje se o narovnání vyhrocených vztahů s odbornými historickými pracovišti. Samotnému ústavu by rád dodal expertní ráz, včetně zrušení nepoměru mezi zaměstnanými středoškoláky a vysokoškoláky. V úvahu přichází také návrat talentovaných mladých vědců, kteří z ústavu dříve kvůli Žáčkovi odešli. Lidé nesouhlasící s Pernesovým nástupem uvádějí dva hlavní, avšak protichůdné argumenty, že bude ústav přibližovat akademickému a univerzitnímu prostředí a že bude měkkým byrokratem. Ani jedna možnost není nikterak skandální. Budeli štědře financovaný ústav rozjíždět společné projekty se skomírajícími, leč renomovanými katedrami, zaslouží si svoji existenci. Jestli se více soustředí na výkon úřední agendy, tiše vklouzne do šedi státní správy, nepomůže ani neublíží. Žáčkově nabroušené družině nadto nikdo nebrání vytvořit neziskovou občanskou instituci věnující se analyzování minulosti. Bylo by zajímavé sledovat, jakou by měla reálnou autoritu bez zázemí státního rozpočtu a speciální legislativy.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává politolog Lukáš Jelínek.

Ještě 11 dní zůstane Mirek Topolánek předsedou ODS

Štěpánka ČECHOVÁ:
Ještě 11 dní zůstane Mirek Topolánek předsedou ODS, ale už bez kompetencí. Dnes je předal volebnímu lídrovi Petru Nečasovi. 12. dubna pak má výkonná rada ODS oficiálně rozhodnout o tom, že Nečas povede stranu až do příštího volebního kongresu. Ten by podle názoru krajů měl být co nejdříve po volbách. A co na rošádu na špici ODS říkají ostatní strany? ČSSD ji nepovažuje za dostatečnou. Podle předsedy zelených Ondřeje Lišky se strana obává, že ODS zůstane i po odchodu Topolánka stranou provázanou s korupcí. Druhý muž TOP 09 Miroslav Kalousek sice oceňuje odpovědný Topolánkův krok, ale vytýká ODS nedodržení stanov. No, a předseda lidovců Cyril Svoboda si od změn lídra slibuje začátek očisty ODS.

Jednání Jana Fischera se zástupci ODS a ČSSD

Štěpánka ČECHOVÁ:
Už za hodinu začne o dalším fungování úřednické vlády jednat premiér Jan Fischer se zástupci ODS a ČSSD. Schůzku svolal po odchodu ministra pro lidská práva Michaela Kocába. Tímto krokem totiž skončila účast zelených na kabinetu. Jednat by proto Fischer chtěl o možném Kocábově nástupci resortu, ale i například o vzájemné komunikaci. Fischer si od této schůzky slibuje zklidnění celé situace kolem vlády.

Jan FISCHER, premiér /nestraník/:
Každá schůzka má smysl, každé jednání má smysl, pokud posune věci vpřed. Já jsem přesvědčen, že ta schůzka může přinést uklidnění situace okolo vlády, okolo jejího pohybu do konce mandátu. Já si myslím, že nebudeme mluvit jenom o těch personálních otázkách, je před námi schůze sněmovny, jsou před námi zkrátka poměrně složité období v životě země, prostě prudká kampaň, v tom nějaký prostě modus vivendi této vlády, jejich interakce s šéfy těchto politických stran.

Příští rok na jaře by mohla opustit vězení Ludmila BrožováPolednová

Štěpánka ČECHOVÁ:
Příští rok na jaře by mohla opustit vězení bývalá dělnická prokurátorka Ludmila BrožováPolednová. Trest vězení ji z 6 na 3 roky zkrátily amnestie z let 1953 a 1990. Vyplývá to z rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové a pražského vrchního soudu. O podmínečné propuštění by tak Polednová mohla požádat po uplynutí dvou třetin trestu, tedy v březnu roku 2011.

Americké námořní síly zajaly v Indickém oceánu pět lidí podezřelých z pirátství

Štěpánka ČECHOVÁ:
Americké námořní síly zajaly v Indickém oceánu pět lidí podezřelých z pirátství. Potopily také jejich člun a zmocnily se podle všeho mateřské lodi, která obvykle slouží námořním lupičům k útokům daleko od somálských břehů. Piráti s koncem zimy útočí stále častěji, ročně přepadají stovky lodí. V Adenském zálivu a u somálských břehů se jim v tom pokoušejí zabránit mezinárodní válečné flotily.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále? Přichází doba, kdy budeme za zprávy na Internetu platit? Čeká Německo další proces s bývalým dozorcem z nacistického vyhlazovacího tábora? A mohou se úředníci ministerstva dopravy dostat před soud kvůli nebezpečným billboardům u silnic?

Přichází doba, kdy budeme za zprávy na Internetu platit?

Jan BUMBA, moderátor:
Nic není zadarmo a čím dál víc to platí i pro zpravodajství a publicistiku na Internetu. Ode dneška se k tomuto trendu připojil časopis Reflex. Za některé materiály na jeho webových stránkách budou muset zájemci platit. Například za přístup k čerstvému vydání tištěného týdeníku. Přispívá do něj také pravidelně publicista a znalec internetové sféry Miloš Čermák. Dobrý den.

Miloš ČERMÁK, publicista, znalec internetové sféry:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Čermáku, co myslíte, že vedlo redakci Reflexu k tomuto kroku?

Miloš ČERMÁK, publicista, znalec internetové sféry:
Tak já nevím, já jsem o tom s nikým z reflexu nebo s nikým nemluvil, ale myslím si, že asi chtějí vyzkoušet to, kolik lidí, kolik lidí bude ochotno za obsah zaplatit a co třeba udělá s prodejem tištěného titulu, zdá se to spíš takový experiment, než něco, něco zásadního.

Jan BUMBA, moderátor:
Je vhodná doba právě teď toto testovat?

Miloš ČERMÁK, publicista, znalec internetové sféry:
No, tak je otázka, v jaké souvislosti se ptáte, jestli je vhodná doba. Vhodná doba je to v tom smyslu, že se o zpoplatnění obsahu na Internetu hodně mluví, že myslím si, někdy před necelým rokem o tom začal velmi hlasitě mluvit v Americe Rupert Murdoch a že se chystá zpoplatnění velmi brzy britských deníků Times se Sunday Times, že se zhruba do roka chystá zpoplatnění New York Times. Takže ta doba je vhodná v tomto smyslu, v tomto kontextu. Jestli myslíte, jestli je vhodné zpoplatnit Internet v době, kdy je ekonomika většiny zemí v recesi, tak to s tím úplně nesouvisí, ale uvidíme.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se říci, že je jistá věc, ale že se tedy bude více za noviny na Internetu platit?

Miloš ČERMÁK, publicista, znalec internetové sféry:
Tak já si myslím, že jo, vy jste říkal na začátku, že se, že nic není zadarmo, že se za zprávy bude platit, já si myslím, že za zprávy se platit nebude, ono se za zprávy v historii médií vlastně neplatilo nikdo, takovéto zpravodajství, to vždycky svým způsobem bylo buďto zadarmo nebo, nebo ho nebo bylo placené takovým způsobem, lidi málokdo platí za takovéto důležité zpravodajství, ale za to se bude platit za obsah, za, spíš ta druhá část, že mluví o publicistice, za nějakou publicistiku, za obsah, za něco, co lidi zjistí, že mají potřebu za to platit, tak to si myslím, že se platit bude.

Jan BUMBA, moderátor:
Na druhé straně tuzemská internetová komunita není moc zvyklá na to, že by si musela platit za přístup produkci novin nebo časopisů. Jak obtížné bude takové zvykání?

Miloš ČERMÁK, publicista, znalec internetové sféry:
Já myslím, že to není žádná komunita nikde na světě, že internetová, že prostě na Internetu se nějakým způsobem z historických důvodů, je to velmi složité, zavedlo někdy v polovině 90. let, kdy začal webový obsah, že prostě mnoho věcí na webu je zadarmo. A /nesrozumitelné/ nesmírně těžké přesvědčit lidi, že by měli za něco platit. Ale já si myslím, že, že tady ta věc, jak říkám, která má historické kořeny, která nevznikla sama od sebe, to nebyl ničím nápad, že by věci měly být zadarmo, to prostě se to tak vyvinulo, prostě webový obsah vznikl jako specifický mediální druh, mediální forma a prostě stalo se, že byl zadarmo, bylo to velmi nešťastné a velmi to ovlivnilo těch následcích 10, 15 let médií. A to, že se nyní uvažuje o tom, že se část toho obsahu zpoplatní, to si myslím, že je jenom důkaz toho, že se věci nějakým způsobem dávají do pořádku, protože velká část webového obsahu je něco, co stojí spousty peněz, ať už je to webový obsah nebo řeknu mediální obsah. To stojí spousty peněz, spousty úsilí, co není jednoduché vyrobit a je jenom normální, že je potřeba za to platit.

Jan BUMBA, moderátor:
Publicista Miloš Čermák, děkuji vám, na shledanou.

Miloš ČERMÁK, publicista, znalec internetové sféry:
Děkuju, na shledanou.

V Německu bude obžalován další dozorce z vyhlazovacího tábora

Jan BUMBA, moderátor:
Německo zřejmě čeká další soud s bývalým dozorcem v nacistickém vyhlazovacím táboře. Podobně jako o Johna Demjanjuka má jít o bývalého vojáka Rudé armády, který padl do německého zajetí. Na rozdíl od ukrajinskoamerického dozorce je ale devětaosmdesátiletý Samuel Kunz německý státní příslušník. Informace o chystaném procesu s mužem, který se údajně podílel na vraždění Židů v táboře Blzec, se podařilo získat našemu zpravodaji Jiřímu Hoškovi.

Jiří HOŠEK:
"Nerad bych vám prozrazoval jednotlivé podrobnosti, ale ano." Samuel K. přiznal, že byl v Belzecu a s tím už se dá pracovat. Naznačuje mi ve své dortmundské kanceláři vrchní státní zástupce Ulrich Maass, že obžaloba, která má být hotová v horizontu maximálně měsíců, má dobře rozdané karty. Ptám se, proč ale /nesrozumitelné/ Němec Kunz nestanul před soudem už před 30 lety, když se svou přítomností v Belzecu nikdy netajil.

osoba:
To je dobrá otázka. Taky si na ni nedokážu odpovědět. Evidentně na jeho válečné aktivity nikdo dostatečně nereagoval. Tady v Dortmundu jsme se o jménu Kunz dozvěděli teprve loni v létě, když nám kolegové z Mnichova poslali dva protokoly o jeho výsleších z případu Demjanjuk. Umím si to vysvětlit jedině tak, že se v 60. letech tyhle věci vnímaly jinak, že se tihle drobní přisluhovači, jako Demjanjuk nebo Kunz, kteří navíc nebyli říšskými Němci, nechají běžet.

Jiří HOŠEK:
Říká upřímně uznávaný žalobce.

osoba:
Kunz už od 60. let svědčil u soudu proti několika jiným pachatelům válečných zločinů. Dokonce byl, dá se říct, korunním svědkem. Je to jeden z mnoha příkladů, jak aktéři Operace Reinhard v Německu unikali spravedlnosti. Vždyť Kunz pracoval 50 let coby úředník na jednom ministerstvu.

Jiří HOŠEK:
Německý Žid s polskými kořeny Aron Krochmalnik ztratil v Belze část své rodiny a údajná nečinnost německé justice ho rozčiluje. Z Berlína a Dortmundu Jiří Hošek, Český rozhlas.

Jan BUMBA, moderátor:
A na telefonu je Jan Boris Uhlíř z Vojenského historického ústavu. Dobrý večer.

Jan Boris UHLÍŘ, Vojenský historický ústav:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak si vysvětlit, že tento případ vyplouvá napovrch až teď?

Jan Boris UHLÍŘ, Vojenský historický ústav:
On ten německý žalobce, který hovořil přede mnou, vlastně má pravdu, protože ta otázka je na jednu stranu strašně jednoduchá, na druhou stranu velice složitá. Pakliže se podíváme na německou poválečnou justici, tak musíme zcela otevřeně konstatovat, že nebyl jediný právník, který fungoval v nacistickém Německu, který by si s tím režimem nezadal. Někdo více, někdo méně a někteří z nich byli dokonce po válce popraveni. Čili je otázka, jestli v 50. letech vůbec byla nějaká vůle ze strany státu skutečně ty malé přisluhovače nějakým způsobem honit a tu spravedlnosti v tomto ohledu vymáhat. 60. léta už byla jiná, protože dorostla generace, která se začala ptát, čili je další otázka, jestli skutečně tento konkrétní člověk má na svědomí takové zločiny, že by za ně měl být souzen, ale to je teď v tuto chvíli nepodstatné, protože na to odpoví německá justice současná.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud ale takovéto větší pátrání po těchto lidech a kladení otázek nastalo někdy v 60. letech, jak říkáte, tak jak to stále, musím se opět zeptat na to samé, Samuelu Kunzovi bude 90, dostane se a možná před soud až nyní, není tam tedy i v těch následujících letech od 60. let nějaká nechuť německých úřadů vytahovat podobné kauzy na světlo?

Jan Boris UHLÍŘ, Vojenský historický ústav:
Já ho v žádném případě nehodlám omlouvat, já se prostě domnívám, že byl natolik malou rybou, že německá justice spíše jej používala jako svědka, mnohdy, jak už bylo řečeno, jako svědka korunního, než aby měla zájem na tom tohoto konkrétního člověka nějakým způsobem trestat či persekuovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak těžké je dokazovat vinu v takovýchto kauzách?

Jan Boris UHLÍŘ, Vojenský historický ústav:
To je otázka, která se táhne už od války, je to nesmírně složité, nesmírně těžké, už jen z toho důvodu, že řada svědků těch konkrétních zločinů samozřejmě již dávno nežije. A na druhou stranu je to strašlivě podstatné, nejen tedy pro současné Německo a pro děti těch, kteří zemřeli, protože my se s tou minulostí evropskou a nacistickou samozřejmě vyrovnat musíme. A je nesmírně podstatné, že se ní chce stále ještě vyrovnávat i následnický stát Třetí říše, to znamená, současné Německo.

Jan BUMBA, moderátor:
Mimochodem, to, že někdo byl dozorcem v takovém táboře, znamená to automaticky, že to je zločinec?

Jan Boris UHLÍŘ, Vojenský historický ústav:
Pokud podáte tuto otázku takto kategoricky, tak kategoricky odpovím nikoliv, ale to, že se ten člověk už na tom místě vyskytl, zavdává pochybnosti, dejme tomu, minimálně o jeho morální profil.

Jan BUMBA, moderátor:
Kolik mohlo být nebo možná ještě může být takových lidí, jako je Samuel Kunz?

Jan Boris UHLÍŘ, Vojenský historický ústav:
Já bych neřekl, že už jich budou tisíce, ale řekl bych, že minimálně jich budou stále ještě stovky.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvádí historik Jan Boris Uhlíř z Vojenského historického ústavu. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Jan Boris UHLÍŘ, Vojenský historický ústav:
Děkuju na slyšenou.

Nebezpečné billboardy u silnic

Jan BUMBA, moderátor:
O nebezpečí, které představují velkoplošné reklamy u silnic, se debatuje už léta, čas od času se dokonce najde politik, který chce billboardy u silničních komunikací úplně zakázat bez výjimek, většinou se vše utopí v debatě o tom, co přesně znamená u silnice a co už nikoliv. Nyní ale tuto obecnou debatu výrazně zkonkretizovala žaloba na ministerstvo dopravy kvůli únorové nehodě na rychlostní silnic z Prahy do Slaného, kdy řidič narazil do billboardu. Může tento případ nějak zásadně změnit stávající praxi? Ve studiu vítám Vojtěcha Razima z občanského sdružení Acta non verba, které žalobu podalo. Dobrý den.

Vojtěch RAZIM, občanské sdružení Acta non verba:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A na telefonní lince náměstek ministra dopravy Tomáš Kaas. Dobrý den i vám.

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Razimo, jak přesně zní vaše žaloba, koho žalujete?

Vojtěch RAZIM, občanské sdružení Acta non verba:
Já bych si dovolil na začátek malé opravení té, nejedná se o žalobu, ale jedná se o trestní oznámení. My jsme podali trestní oznámení na úředníky ministerstva dopravy jakožto na silniční správní zákon, který jaksi dohlíží na to, aby naše cesty byly bezpečné. V zákonu o pozemních komunikacích ministerským úředníkům ukládá povinnost, aby jaksi dohlíželi na bezpečnost cesty, odstraňovali překážky v provozu, mezi to patří samozřejmě i billboardy.

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte, prosím, ale abychom měli jasnější představu, trestní oznámení podáváte na ministerstvo jako celek nebo na nějaké konkrétní úředníky?

Vojtěch RAZIM, občanské sdružení Acta non verba:
Podáváme ho na ministerstvo jako celek, ale ta skupina jaksi v našem trestním oznámení je zúžená na úředníky, kteří právě vykonávají kompetence silničního správního orgánu. Já bych chtěl ještě dodat, že to je trestní oznámení pro trestní čin obecné ohrožení z nedbalosti.

Jan BUMBA, moderátor:
Máte zjištěno, že onen billboard, do kterého narazil řidič v únoru, což vlastně zahájilo hromadnou nehodu, že to byl billboard, který povolilo ministerstvo dopravy? Víte proč podáváte trestní oznámení právě na ministerstvo dopravy?

Vojtěch RAZIM, občanské sdružení Acta non verba:
Podáváme trestní oznámení právě na ministerstvo dopravy z toho důvodu, že ta dálnice, respektive ne rychlostní silnice R 7, je právě v jejich kompetenci. Kdyby ten billboard povolili, tak je to celkem, celkem jasné, že ho povolili a tam ta zodpovědnost je jasná, kdyby ten billboard tam byl postaven načerno, pak zodpovědnost patří také jim, protože oni podle zákona o provozu na pozemních komunikacích mají povinnost ty překážky vyhledávat a odstraňovat je.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane náměstku Kaasi, už někdy někdo podával trestní oznámení na ministerstvo kvůli billboardům u silnic?

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
Nejsem si vědom, že by někdo podával trestní oznámení kvůli billboardům. Musím říct, že předesílám, že ministerstvo dopravy za posledních pět let nedalo souhlas k výstavbě žádných billboardů, to znamená, ty billboardy, které se nacházejí u dálnic, rychlostních silnic i silnic první třídy, jsou billboardy, které jsou zasmluvněny a povoleny v letech dřívějších a dobíhá jejich povolení někdy do roku 2010, někdy do roku 2012.

Jan BUMBA, moderátor:
Přijímáte tedy jakoukoliv odpovědnost za tento billboard a potažmo za tu nehodu?

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
Tak to rozhodně ne, zatím to trestní oznámení nebylo šetřeno, naše úředníky nikdo nepředvolal, takže nemám, nemám v současné chvíli tu jistotu, že tak bylo učiněno a ani při té nehodě policie nekonstatovala, že by příčinou byl billboard, ale příčinou byla rychlost, která nebyla přizpůsobena stavu vozovky, nicméně všechny billboardy, které byly povoleny, tak byly upraveny podle vyhlášky tak, aby buď byly za svodidlem, anebo jejich konstrukce byla upravena tak, to znamená, byla provedena tak, aby neohrožovala bezpečnost silničního provozu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Razimo, billboardy u silnic a dálnic mohou nepochybně představovat riziko, ale na druhé straně žádný billboard nevběhne řidičovi pod kola, neplatí, že řidič prostě musí řídit tak, aby nezpůsobil nehodu, když je náledí, jet pomalu nebo třeba vůbec nevyjíždět, když to podmínky neumožňují. Pan náměstek mluvil o příčině té nehody a billboard těžko může způsobit nehodu?

Vojtěch RAZIM, občanské sdružení Acta non verba:
To je samozřejmě pravda. Každý řidič je samozřejmě zodpovědný za to, jakým způsobem řídí. Vyhláška mu celkem správně ukládá, že má přizpůsobit svojí jízdu situaci na silnici. Nicméně to, že jaksi ten billboard není příčinou nehody, neznamená, že nezvýšil obecné nebezpečí. Já si dovolím nesouhlasit s tím tvrzením, že všechny billboardy, které byly povoleny na základě smluv z 90. let, byly upraveny tak, že jsou za svodidly nebo dostatečně daleko. Tento konkrétní billboard na R 7 je 4 metry od vozovky, to je naprosto evidentní, že to není jaksi v souladu s jakoukoliv metodikou. A také bych k tomu ještě rád dodal, že jaksi ten argument, že ty billboardy byly povoleny na základě starých smluv, přece není dostatečným argumentem. To, že je něco nebezpečného a že už je to nebezpečí jaksi tam léta, o to přece hůř.

Jan BUMBA, moderátor:
A jste si naprosto jistý tím, že v tomto konkrétním případě ten billboard hrál zásadní roli v tom, že důsledky té nehody byly horší, kdyby tam nebyl, nebylo by to, nebyla by to tak vážná nehoda?

Vojtěch RAZIM, občanské sdružení Acta non verba:
V tomto případě se to dá říct celkem jednoznačně, protože kdyby tam ten billboard nebyl, tak ta řidička by pravděpodobně skončila v poli a ty následky by nebyly pro ní tak zásadní.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kaasi, vy jste, pane Kaasi, vy jste hovořil o tom, že ty billboardy, které stály ještě, jsou u dálnic nebo rychlostních komunikací, takže jsou tam na základě smluv z dřívějška, které možná dobíhají, ale pokud má pravdu pan Razima, tak tento konkrétní billboard stojí velice blízko vozovky a asi představuje i velké nebezpečí?

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
To je to, o čem jsem mluvil, že metodikou byla upravena bezpečnost na silničním provozu ohledně jakýchkoliv překážek a kde je napsáno, že buď musí být za svodidlem, anebo musí být jinak upraveny. V případě, že nejsou za svodidlem, pak byly konstrukce těch billboardů upraveny a to tak, že ta konstrukce je příhradová.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale, ale příhradová nepříhradová, nastala tam hromadná dopravní nehoda kvůli tomu billboardu?

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
Tak já myslím, že my jsme si tady jasně doložili, že to asi nebylo kvůli billboardu, že i policie konstatovala, že to byla nepřiměřená rychlost vzhledem ke stavu vozovky.

Jan BUMBA, moderátor:
U nových dálnic, pokud vím, tak se nesmějí stavět billboardy ve vzdálenosti 250 metrů od komunikace, ale ty výjimky, o kterých jste hovořil, pane náměstku, v roce 2012 už tedy žádné nebudou, to znamená, že nejpozději v roce 2012 budou odstraněny všechny tyto reklamy od silnic a dálnic?

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
Já jsem hovořil o těch billboardech, kde má smlouvu, to znamená, jsou ve zvláštním užívání Ředitelství silnic a dálnic. Samozřejmě jsou ještě billboardy, které jsou v ochranném pásmu a nestojí na pozemcích, na pozemcích Ředitelství silnic a dálnic, tam, co se týká ministerstva, může vydávat pouze souhlas s výstavbou těch billboardů v ochranném pásmu, dálnice, rychlostní silnice nebo silnice prvních třídy, a to, jak jsem již avizoval, minimálně 5 let ministerstvo dopravy nevydalo k žádnému billboardu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Razimo, čeho chcete vlastně dosáhnout, věříte tomu, že by policie na základě toho vašeho trestního oznámení zatkla nějaké úředníky z ministerstva dopravy?

Vojtěch RAZIM, občanské sdružení Acta non verba:
Zatkla, to je si příliš /nesrozumitelné/ pojem, ale já věřím tomu, že skutečně bude sděleno obvinění a že dojde k soudu, protože ta věc je, řekl bych, celkem jasná, v okamžiku, kdy řidič autobusu bude řídit opilý, způsobí dopravní nehodu, tak je to právě trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti. A to, že někdo jaksi povolí billboard nebo se nestará o to, že tam ten billboard je, tak to je také trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti. Ministerstvo jedná, ale jedná prostřednictvím konkrétních lidí a ti konkrétní lidé by měli být obviněni a já tomu věřím, že se tak stane.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane náměstku, prosím, už jen velice krátce, přijde někdy čas, kdy nebudou alespoň u dálnic a rychlostních silnic žádné billboardy?

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
Tak já věřím, že ano. A jak již jsem avizoval, je to dlouholetá snaha ministerstva dopravy ve spolupráci s ministerstvem vnitra dosáhnout toho, aby v ochranném pásmu těchto komunikací a ...

Jan BUMBA, moderátor:
To ochranné pásmo, to je, to je těch 250 metrů.

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
To je těch 250 metrů, aby se tam nevyskytovaly žádné reklamní poutače.

Jan BUMBA, moderátor:
A kdy to bude?

Tomáš KAAS, náměstek ministra dopravy:
To je otázka schválení zákona Poslaneckou sněmovnou.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, děkujeme, za rozhovor, děkujeme za účast v debatě. Náměstek ministra dopravy Tomáš Kaas a Vojtěch Razima z občanského sdružení Acta non verba.

Vyhláška proti pomalým chodcům

Jan BUMBA, moderátor:
Vypadá to přesně jako zpráva do aprílového vysílání. V Teplicích dnes tamější primátor Jaroslav Kubera měřil rychlost chodců na přechodu. Akce k 1. dubnu je samozřejmě míněna s nadsázkou, prý má ale také upozornit na neúměrný počet vyhlášek vydávaných městy. Teplický primátor a senátor ODS Jaroslav Kubera je nyní naším hostem. Dobrý večer.

Jaroslav KUBERA, primátor Teplic, senátor /ODS/:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste vydali aprílovou vyhlášku proti pomalým chodcům, proč?

Jaroslav KUBERA, primátor Teplic, senátor /ODS/:
No, my jsme loni vlastně také, tuším, že to bylo na apríla, nebo na Silvestra, už ani nevím, jsme si ověřili, že průměrná doba potřebná k přejetí přechodu je 8 vteřin plus minus 2 vteřiny. Dnes se potvrdilo, že to měření bylo správné, ta vyhláška říká, že chodec musí přejít vozovku takto rychle, aby nezdržoval, rekord byl dnes 4,73 a nejpomalejší chodec šel asi za 13 vteřin, ale samozřejmě ...

Jan BUMBA, moderátor:
A ten už to měl špatné, těch 13 vteřin.

Jaroslav KUBERA, primátor Teplic, senátor /ODS/:
Ten už to měl špatné, tomu jsme dali, dali velmi přísnou domluvu, i když strážníci říkali, že jsem na ty chodce velmi mírný, ale to už je moje povaha, já jsem takový hodný člověk, ale má ta vyhláška samozřejmě i velmi vážný dopad. Za prvé, začíná měsíc bezpečnosti a počet mrtvých chodců i řidičů v naší republice je výrazný a jedna z příčin je mimochodem to, že chodci zmatení tím, že mají údajnou přednost, vstoupí do vozovky, aniž by měli vizuální kontakt s řidičem, což je nesmírně důležité, protože když řidič jasně dá najevo, že je vidí, že o nich ví, tak ten přechod je bezpečný. A ta druhá věc vážná je ta, že ono to vypadá jako legrace, ale že bychom se takové vyhlášky opravdu jednou nemohli dočkat, to se klidně můžeme, protože to, co chodí za směrnice z Bruselu a i někteří starostové, kteří kritizují poslance za nesmyslné zákony, tak velmi často vydávají nesmyslné vyhlášky od zákazu grilování, pití alkoholu na veřejnosti a dalších nesmyslech, které lidi otravují, ostatně veřejnost je ráda velmi přísná, ale vždycky každý jen do chvíle, než se ta věc dotkne jeho, vidíme to i s naším bodovým systémem, po kterém jsme všichni volali a nakonec piráti z toho vycházejí nejlépe, ti si to umí nějak zařídit. A běžní přestupníci, kteří například zapomenou rozsvítit světla nebo se připoutat, na to často doplácejí odebráním řidičského průkazu.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže tenhle váš happening opravdu jste myslel jako vážné upozornění na neúměrný počet vyhlášek vydávaných městy?

Jaroslav KUBERA, primátor Teplic, senátor /ODS/:
Tak vždycky je dobré spojit humor a musím říct, že lidé se zachovali naprosto skvěle, bezvadně, my jsme ji to nakonec prozradili. Co mě překvapilo, jak málo lidí vědělo, že je dnes apríl, to bylo zajímavé. A druhé překvapení bylo, které jsem nevěděl ani já, že už jsou zase prázdniny. Takže my jsme spoléhali i na studenty a studenti se nedostavili, protože mají opět prázdniny.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale pokud kritizujete města za to, jaké vydávají vyhlášky, proč chcete ostatním starostům a primátorům mluvit do toho, kolik vyhlášek vydávají?

Jaroslav KUBERA, primátor Teplic, senátor /ODS/:
Takhle, já vždycky k tomu hned dodávám větu, že je opravdu svaté právo každé samosprávy vydat si vyhlášku, jakou uzná za vhodnou, dnes zákon je benevolentní a pokud se jim zdá, že to narušuje veřejný pořádek, tak si může v podstatě vydat jakoukoliv vyhlášku, já to nekritizuju, takže bych je nabádal, aby je nevydávali, jenom Teplice se nenechají nachytat vždycky na každou věc, která někde projde, protože u nás je to tak, že jedna, jedna obec vydá vyhlášku a pak se po ní všichni opičí a dělají to samé, ale samozřejmě je to právo každé obce, jak se ke svým občanům chová. V Teplicích si myslíme, že občané jsou zejména svobodní, a proto se jim snažíme do životů hovořit co nejméně.

Jan BUMBA, moderátor:
Primátor Teplic Jaroslav Kubera, děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Jaroslav KUBERA, primátor Teplic, senátor /ODS/:
Hezký večer, mějte se hezky.

Jan BUMBA, moderátor:
18 hodin 58 minut, takové byly Ozvěny dne, celý pořad na internetu v MP3 www.radiozurnal.cz.